V Brně vyjel do ulic první autobus poháněný bioplynem z odpadní vody

Brněnský dopravní podnik vyslal do ulic autobus, který využívá plyn vznikající při čistění odpadních vod. V České republice se jedná o vůbec první případ využití takto získané energie k pohonu hromadné dopravy.

Plnění autobusu na bioCNG v Brně.
foto: DpmB

Podnik se tak zapojil do pilotního projektu „BioCNG pro města“, jehož cílem je změnit pohled na odpady a poukázat na možnost jejich dalšího využití v každodenním provozu města. Autobus s bioCNG pohonem můžete potkat na linkách spojující brněnské Chrlice a Modřice s centrem města. Testovací období projektu potrvá do prosince a poté bude vyhodnocen.

„Jedná se o velký krok kupředu a jsem rád, že Dopravní podnik města Brna může být u toho a jako první v Česku tento plyn pro své autobusy využít. Jde o chytré řešení, které přispívá k soběstačnosti města. Odpad, který lidé vyprodukují, opět může sloužit lidem,“ uvedl ředitel podniku Miloš Havránek.

Pilotní projekt „BioCNG pro města“ je postaven na principech cirkulární ekonomiky a jeho smyslem je poukázat na fakt, že bioodpad a odpadní voda obecně nemusí být vnímány jako bezcenné suroviny, ale naopak můžou velmi prakticky sloužit jako zdroj energie, který po jeho vyčerpání umí posloužit i jako cenná materiálová biosložka, tedy hnojivo v zemědělské půdě. Využití lokálně dostupného zdroje k výrobě pohonných hmot přispěje i k větší energetické soběstačnosti a sníží se závislost na dodávkách paliva z cizích zemí.

„V České republice zatím neumíme efektivně využívat bioodpady, které jsou cenným zdrojem energie a také organické hmoty, která zoufale chybí v naší zemědělské půdě. Na příkladu Brna chceme ukázat, že využitím biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných na území města, můžeme získat dostatek energie na celoroční pohon přibližně až 50 autobusů městské hromadné dopravy. Když z bioodpadu získáme energii v podobě plynu, pořád nám ještě zbude jeho materiálová složka – organická hmota a živiny, které můžeme použít jakožto hnojivo. Pálením bioodpadů ve spalovně nebo jejich ukládáním na skládky je zmařena jejich energetická i materiálová hodnota – a to je velká škoda,“ vysvětluje iniciátor a realizátor projektu Petr Novotný z Institutu Cirkulární ekonomiky a projekt manažer společnosti Renards, který doufá, že situace se změní s příchodem konce skládkování využitelných odpadů v roce 2024.

Autory pilotního projektu „BioCNG pro města“ jsou Petr Novotný a Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární ekonomiky. Společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. poskytla pro realizaci pilotního projektu zázemí čistírny odpadních vod v Brně – Modřicích a umožnila odběr bioplynu vzniklého při zpracování čistírenských kalů.

Společnost Dopravní podnik města Brna, a.s. vyčlenila pro pilotní testování linkový autobus s pohonem na stlačený zemní plyn. Česká výzkumná společnost MemBrain s.r.o. pro tento projekt poskytla jednotku na čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu využívající membránovou technologii. Jedná se o české know how a českou technologii.

„Pilotní jednotka BU-12 pro výrobu bioCNG je komplexním technologickým zařízením, které ze vstupního bioplynu pomocí membránové separace izoluje biomethan. Během procesu dojde ke kompletnímu odloučení oxidu uhličitého, kyslíku, vodní páry a sulfanu ze vstupního kalového plynu nebo obecně z bioplynu. Vzniklý biomethan je následně komprimován na tlak 220 bar a uskladněn v zásobních tlakových lahvích. Odtud se provádí výdej bioCNG pomocí výdejního automatu, který je umístěný na boku jednotky,“ přiblížil vedoucí útvaru rozvoje procesů a aplikací Marek Bobák z firmy MemBrain , který dále upřesnil, že pilotní provoz slouží zároveň jako ověření technologie v rámci projektu „Inteligentní regiony“ podpořeného TAČR.

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. pokrokové technologie v oblasti nakládání s energiemi dlouhodobě sledují a vstupem do pilotního projektu chtěly poukázat na tyto možnosti a být inspirací i jiným regionům.

„Alternativní energetické využití bioplynu má velký potenciál. Za tímto účelem se naše společnost také zapojila do projektu. Chceme odzkoušet efekt úpravy kalového plynu vznikajícího na ČOV Brno – Modřice na kvalitu zemního plynu a dále s ním pracovat jako s ekologickým zdrojem energie,“ uvedl za Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. ředitel kanalizační sekce Vladimír Habr.

tisková zpráva

28 Comments on “V Brně vyjel do ulic první autobus poháněný bioplynem z odpadní vody”

  1. V každý sedačce bude nainstalována trubička, takzvaný
    V každý sedačce bude nainstalována trubička, takzvaný náprdek a cestující budou za jízdy doplňovat palivo a tlakovat nádrž. Zvlášť to bude vítáno při jízdě do kopce. Nad sedačky se zavěsí kyslíkový masky z letadel pro zvlášť citlivé jedince :)))
    Celý to budou sponzorovat konzervárny Heinz se svojí mexickou fazolovou směsí 🙂
    Možná by bylo výhodné na konečných postavit prasečáky 🙂
    Moto celeho projektu by pak mohlo bejt „Vaše prdy, naše radost“ a jako maskot Mad Max 🙂

  2. A teď ten smrad budou rozvážet po celém Brně. A co to je
    A teď ten smrad budou rozvážet po celém Brně. A co to je za smrad to každý ví, když jede kolem čističky OV v Modřicích.

    Ať raději odzkouší dřevoplyn, ten aspoň voní.
    Kůrovec se nám stará díky zeleným mozkům o palivo z lesů, kterých je kolem Brna dostatek.

    1. To se pletete. Kůrovcová kalamita není způsobena
      To se pletete. Kůrovcová kalamita není způsobena „zelenými mozky“, ale neschopným vedením (tehdy nějakým kamarádem-soudruhem).
      Monokultury vždy byly a jsou náchylné, což ví kdejaký sedlák na poli, ale pepíkovi tohle nevysvětlíš.

      Byla to jenom otázka času…

      1. Les – tedy to není les nýbrž hospodářský les neboli
        Les – tedy to není les nýbrž hospodářský les neboli plantáž na výrobu dřeva neboli takové políčko ve velkém, jen se na něm nesadí kukuřice – se k pokácení hodí obvykle kolem 80 let věku. 2018-80=1938. Takže ne soudruzi, ani fašouni (což je totéž), ale prvorepublikoví buržousti a rychlokvašení zbohatlíci plus následníci zrušené šlechty, tehdejší majitelé lesů, o církvi nemluvě.
        Zelené mozky by rády monokultury zpestřily. Jenže mozky lesní, krmítka pro kůrovce a pláně pro vichřice opět obnovují a ne a ne se poučit https://budejovice.idnes.cz/dacice-kurovec-nici-stromy-smrky-lesy-babis-fev-/budejovice-zpravy.aspx?c=A181012_153234_budejovice-zpravy_khr . Když nám to předci tak zavařili, my to zase zavaříme vnukům. Jak Vy k my, tak my k Vy. Podobnost s mazáckou povinnou vojenskou službou je samozřejmě čistě náhodná.
        Mozky lesní na prachách nejvíc závislé ovšem našly lepší fintu, nezalesňovat vůbec, pak je větší vejvar https://budejovice.idnes.cz/tezari-na-sumave-obchazeji-zakon-vytezi-drevo-a-zmizi-pf2-/budejovice-zpravy.aspx?c=A110408_122647_budejovice-zpravy_pp

        1. vek ma oprávňuje upresniť – tá „slávna“ kalamita v
          vek ma oprávňuje upresniť – tá „slávna“ kalamita v tatrách nebola ani prvá, ani najväčšia – z električky (bez stien) som videl vývraty smrekov a nebolo ich málo. a príčinou bola cna za sadenice jedlí.
          u nás „doma“ bol celý les vo vlastníctve „zemepána“ (kúpil ho 5000 akrov) obhospodarovaný, veľké časti ohradené ako obory, … fungovala tam aj jedna z dvoch gaštaníc v strednej európe. nielen zmiešané kultúry, ale aj anglický park plynule prechádzajúci od polí do lesov.

          1. V těch Tatrách to byla časovaná bomba. Prales
            V těch Tatrách to byla časovaná bomba. Prales nevytvoříte tím, že prohlásíte hospodářský les za národní park a dalších 40-50 let na něj nešáhnete. Výsledkem je pouze přerostlý hospodářský les stejně starých stromů, který pouze čeká na nějakou katastrofu. Už cca 10 let před slavnou vyuchřicí jsem měl z výletů skrz tatranské lesy značně rozpačité pocity. Na pohled to bylo všechno hezky zelené, ale při pozorném pohledu člověku došlo že to je v podstatě neudržovaná plantáž.

        2. Dobre rano, dovolim si nesouhlasit s prvnim odstavcem. Pokud
          Dobre rano, dovolim si nesouhlasit s prvnim odstavcem. Pokud mate tak stary les, tak uz je prave vhodny k pokaceni a nikoho by tolik netrapilo jeho napadeni, pokud by byla prizniva prodejni cena a drevo uz nebylo namodrale (pokacelo se zavcas ci preventivne). Navic starsi stromy jsou vuci kurovci odolnejsi, proste jej zasmoli. Kurovec tu byl vzdy a dokud byla v lese vlaha, tak si s nim zdravy strom poradil. Samozrejme tim neobhajuju smrkovou monokulturu. Bohuzel, i kdyz jsem se snazil dosazet buky na miste napadenych stromu, tak i pres zalevani se mi ujaly 2 % 🙁 Chybi v zime snih a v lete mensi odpar. Bohuzel temer vsichni maji pouze ekonomicke mysleni a kdo nevidi vsude jen financni prinos, je zeleny demagog.

              1. Já přeskakuju takový ty nekonečný dohady o tom, které
                Já přeskakuju takový ty nekonečný dohady o tom, které auto je ekonomicky nejvýhodnější a co bude kolik stát a kolik by to mělo stát apod. Další ztracenej čas jsou ty co snažej sáhodlouze něco vysvětlovat provokatérům a trolům.

Napsat komentář