Štěchovická přečerpávací elektrárna prošla modernizací, funguje už 71 let

Více než 70 let spolehlivě vyrábí ekologickou elektřinu vodní elektrárna Štěchovice, která byla od roku 1938 na 84,3. říčním kilometru budována jako součást stejnojmenného vodního díla – druhého článku tzv. vltavské kaskády.

V letech 1992-1996 proběhla ve stejné lokalitě výstavba nové, moderní přečerpávací elektrárny, která využívá původní horní nádrž na Homoli a z velké části také původní ocelové přivaděče (průměr potrubí 1,7-2 metru, délka 590 metrů) i části elektrorozvodného zařízení.
foto: ČEZ

Elektrárenský komplex doplnila ještě v roce 1947 spuštěná přečerpávací vodní elektrárna s dvojicí Francisových turbín a horní nádrží na vrchu Homole. V letech 1992-1996 byla zcela přestavěna na moderní přečerpávací vodní elektrárnu s jednou reverzní Francisovou turbínou o výkonu 45 MW. Nejstarší funkční a současně nejmenší přečerpávací elektrárna je vedle Dlouhých Strání a Dalešic jednou ze tří svého druhu v České republice.

Dlouhodobá odstávka na přečerpávací vodní elektrárně Štěchovice II je minulostí. Významný zdroj akumulující přebytečnou energii v soustavě prošel v uplynulých týdnech rozsáhlou opravou. Do současnosti vyrobila více než 2,4 miliardy kWh elektřiny, což by stačilo na pokrytí roční spotřeby zhruba jednoho milionu českých domácností.

Štěchovická přečerpávací elektrárna je nejstarší a nejmenší ze tří českých zdrojů tohoto typu (dalšími jsou Dlouhé stráně a Dalešice), přesto „na jeden zátah“ dokáže za 4 hodiny přeměnit půl milionu kubíků vody v téměř 5hektarové horní nádrži na kopci Homole ve 200 MWh elektřiny. Po třítýdenní odstávce je zdroj opět v plném provozu.

Vysoká hodnota přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice spočívá v trvalé pohotovosti soustrojí, v rychlosti operativního najetí na plné zatížení za necelé 2 minuty, v nízké poruchovosti a vysoké účinnosti malého přečerpávacího cyklu 75,4 %.

Při něm je voda v čerpadlovém režimu uskladněna do horní nádrže a následně, v čase zvýšené spotřeby energie v síti, hnána v turbínovém cyklu tlakovým potrubím zpět do údolí. Za plného provozu se zde valí až 27 m3 vltavské vody za vteřinu – množství, které by zaplnilo klasický 50metrový bazén za 20 vteřin.

Uplynulé týdny žila štěchovická baterie na elektřinu nejen pravidelnou roční provozní odstávkou nutnou ke kontrole soustrojí v asi 40 metrů hluboké strojovně, došlo ale také na plánovanou opravu horní nádrže, kterou s elektrárnou spojuje 582 metrů dlouhý přivaděč.

„Specialisté se ve strojovně elektrárny věnovali kontrole vodních cest, zjišťování vad, kontrole tlakovzdušných zařízení, diagnostice a údržbě generátoru a transformátorů, řídicích systémů a ochran. Vedle toho bylo třeba provést sanační práce na hrázi horní nádrže. Bezpečnostní přeliv o třech polích s maximální kapacitou 25 m3/s je nyní opět připraven zvládat případné přeplnění horní nádrže,“ vrací se k hlavním bodům údržby Jaroslav Volník, vedoucí oddělení provozu vodní elektrárny Štěchovice.

tisková zpráva

9 Comments on “Štěchovická přečerpávací elektrárna prošla modernizací, funguje už 71 let”

    1. EON musí platit své manažery, nemůže cpát peníze do
      EON musí platit své manažery, nemůže cpát peníze do nějakých nabíječek. Nemyslím si, že EON bere svou úlohu v elektromobilitě tak vážně jako ČEZ. I když i ČEZ má velké rezervy, EON je na tom ještě hůř. Vždy když jedu okolo rozvoden, říkám si, že zrovna tady je spousta místa, je to hned u důležité silnice a stejně tu žádná nabíječka nevyroste. Nicméně i ČEZ by mohl postavit nabíječku u Temelína, vždyť tam mají docela slušný pozemek…

      1. Chápu, já se jen divím. Pokud počítáme, že pro
        Chápu, já se jen divím. Pokud počítáme, že pro nasycení trhu je potřeba zhruba stejně nabíjecích míst jako je čerpacích stanic (tedy zhruba 4000), tak jsou potřeba pouhé 4 miliardy, které se mnohonásobně vrátí. Co by za to dal třeba Shell, kdyby mohl ovládnout celý český trh za tyto peníze. V porovnání s benzínkou jsou náklady zlomkové (čerpací stanice vyjdou na desítky milionů) a nemusí se řešit spousta dalších věcí – obsluha, náklady na zásoby paliva a jejich uchovávání, náklady na zajištění bezpečnosti a mnoho dalšího.

  1. Možná hloupá otázka, ale proč nestojí u každé vodní
    Možná hloupá otázka, ale proč nestojí u každé vodní elektrárny Vltavské kaskády rychlonabíječka? Pokryl by se tak směr Praha – Rakousko a současně je tam v okolí co vidět.
    Dobré příklady přece máme, třeba ČEZ Vodní elektrárna Hučák Hradec Králové https://www.evmapa.cz/cez-vodni-elektrarna-hucak. Sice jen 16A 230V, Mennekes Typ 2, ale alespoň něco.

Napsat komentář