Více než 70 let spolehlivě vyrábí ekologickou elektřinu vodní elektrárna Štěchovice, která byla od roku 1938 na 84,3. říčním kilometru budována jako součást stejnojmenného vodního díla – druhého článku tzv. vltavské kaskády.
foto: ČEZ
Elektrárenský komplex doplnila ještě v roce 1947 spuštěná přečerpávací vodní elektrárna s dvojicí Francisových turbín a horní nádrží na vrchu Homole. V letech 1992-1996 byla zcela přestavěna na moderní přečerpávací vodní elektrárnu s jednou reverzní Francisovou turbínou o výkonu 45 MW. Nejstarší funkční a současně nejmenší přečerpávací elektrárna je vedle Dlouhých Strání a Dalešic jednou ze tří svého druhu v České republice.
NEPŘEHLÉDNĚTE Umělá inteligence od českých MycroftMind umí odhalit černé odběry elektřiny i pěstitele marihuany
Dlouhodobá odstávka na přečerpávací vodní elektrárně Štěchovice II je minulostí. Významný zdroj akumulující přebytečnou energii v soustavě prošel v uplynulých týdnech rozsáhlou opravou. Do současnosti vyrobila více než 2,4 miliardy kWh elektřiny, což by stačilo na pokrytí roční spotřeby zhruba jednoho milionu českých domácností.
Štěchovická přečerpávací elektrárna je nejstarší a nejmenší ze tří českých zdrojů tohoto typu (dalšími jsou Dlouhé stráně a Dalešice), přesto „na jeden zátah“ dokáže za 4 hodiny přeměnit půl milionu kubíků vody v téměř 5hektarové horní nádrži na kopci Homole ve 200 MWh elektřiny. Po třítýdenní odstávce je zdroj opět v plném provozu.
Vysoká hodnota přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice spočívá v trvalé pohotovosti soustrojí, v rychlosti operativního najetí na plné zatížení za necelé 2 minuty, v nízké poruchovosti a vysoké účinnosti malého přečerpávacího cyklu 75,4 %.
Při něm je voda v čerpadlovém režimu uskladněna do horní nádrže a následně, v čase zvýšené spotřeby energie v síti, hnána v turbínovém cyklu tlakovým potrubím zpět do údolí. Za plného provozu se zde valí až 27 m3 vltavské vody za vteřinu – množství, které by zaplnilo klasický 50metrový bazén za 20 vteřin.
Uplynulé týdny žila štěchovická baterie na elektřinu nejen pravidelnou roční provozní odstávkou nutnou ke kontrole soustrojí v asi 40 metrů hluboké strojovně, došlo ale také na plánovanou opravu horní nádrže, kterou s elektrárnou spojuje 582 metrů dlouhý přivaděč.
„Specialisté se ve strojovně elektrárny věnovali kontrole vodních cest, zjišťování vad, kontrole tlakovzdušných zařízení, diagnostice a údržbě generátoru a transformátorů, řídicích systémů a ochran. Vedle toho bylo třeba provést sanační práce na hrázi horní nádrže. Bezpečnostní přeliv o třech polích s maximální kapacitou 25 m3/s je nyní opět připraven zvládat případné přeplnění horní nádrže,“ vrací se k hlavním bodům údržby Jaroslav Volník, vedoucí oddělení provozu vodní elektrárny Štěchovice.
Tam sem byl huvnitř a vez sem se lanovkou k nádrži 🙂
Tam sem byl huvnitř a vez sem se lanovkou k nádrži 🙂
OT: Jen taková malá úvaha. Pouhých 10 % zisku E.ON by
OT: Jen taková malá úvaha. Pouhých 10 % zisku E.ON by stačilo na 1000 nabíjecích míst a ovládnutí prakticky celého českého trhu i daleko do budoucna.
EON musí platit své manažery, nemůže cpát peníze do
EON musí platit své manažery, nemůže cpát peníze do nějakých nabíječek. Nemyslím si, že EON bere svou úlohu v elektromobilitě tak vážně jako ČEZ. I když i ČEZ má velké rezervy, EON je na tom ještě hůř. Vždy když jedu okolo rozvoden, říkám si, že zrovna tady je spousta místa, je to hned u důležité silnice a stejně tu žádná nabíječka nevyroste. Nicméně i ČEZ by mohl postavit nabíječku u Temelína, vždyť tam mají docela slušný pozemek…
Chápu, já se jen divím. Pokud počítáme, že pro
Chápu, já se jen divím. Pokud počítáme, že pro nasycení trhu je potřeba zhruba stejně nabíjecích míst jako je čerpacích stanic (tedy zhruba 4000), tak jsou potřeba pouhé 4 miliardy, které se mnohonásobně vrátí. Co by za to dal třeba Shell, kdyby mohl ovládnout celý český trh za tyto peníze. V porovnání s benzínkou jsou náklady zlomkové (čerpací stanice vyjdou na desítky milionů) a nemusí se řešit spousta dalších věcí – obsluha, náklady na zásoby paliva a jejich uchovávání, náklady na zajištění bezpečnosti a mnoho dalšího.
Možná hloupá otázka, ale proč nestojí u každé vodní
Možná hloupá otázka, ale proč nestojí u každé vodní elektrárny Vltavské kaskády rychlonabíječka? Pokryl by se tak směr Praha – Rakousko a současně je tam v okolí co vidět.
Dobré příklady přece máme, třeba ČEZ Vodní elektrárna Hučák Hradec Králové https://www.evmapa.cz/cez-vodni-elektrarna-hucak. Sice jen 16A 230V, Mennekes Typ 2, ale alespoň něco.
Ale fuj přece nebudou dělat věci, které davají smysl. :)))
Ale fuj přece nebudou dělat věci, které davají smysl. :)))
Zrovna ve Štěchovidích by byla hodně platná 😀
Zrovna ve Štěchovidích by byla hodně platná 😀
U těch Dlouhých Strání jakbysmet. 🙂
Už jsme jim to před
U těch Dlouhých Strání jakbysmet. 🙂
Už jsme jim to před víc jak rokem psal, a výsledek ?
Stačí se podívat na mapu elektromobility čezu.
Nic, prázdno.
Když nestojí u Dlouhých strání v NP Jeseník, proč by
Když nestojí u Dlouhých strání v NP Jeseník, proč by ausgerechnet u Vltavy měla? Stavěli by na svém, není možné zabrat další věcné břemeno k cizímu pozemku tak co by se s tím dělali?