Los Angeles zavádí nákladní dopravu na vodík

V Los Angeles se chystá nový systém přepravy zboží, který bude využívat nákladní auta na vodík. Shell tady pak pro ně otevře dvě vodíkové čerpací stanice.

Alternativní pohony se konečně masivně dostávají do běžného života. V Los Angeles je to vodík.
foto: Toyota

Jde o společnou iniciativu losangeleského přístavu a společností Toyota, Kenworth a Shell. Jejich společný plán Shore to Store počítá s přeměnou dopravy zboží nakládaného v přístavu Los Angeles tak, aby fungovala zcela bez emisí. Toyota proto tomuto kalifornskému městu v první fázi projektu dodá deset velkých nákladních vozů s vodíkovým pohonem.

Projekt spolufinancuje agentura California Air Resources Board (CARB), která přispěla částkou 41 milionů dolarů. Celkové náklady na úvodní fázi programu činí 82,6 milionů dolarů. Umožní však snížit emise skleníkových plynů o 465 tun.

“Přístav Los Angeles ukazuje světu, že se nemusíme rozhodovat mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým růstem. Dotace CARB umožní přepravovat zboží po přístavu i mimo něj bez produkce zplodin,” popisuje starosta Los Angeles, Eric Garcetti.

Spojení Toyoty a tahačů Kenworth

Bezemisní nákladní vozy Toyota budou vybudované na platformě Kenworth T680. Budou dopravovat zboží z přístavu po celém Los Angeles, ale i do sousedních přístavů a na sever Kalifornie.

Toyota Fuel Cell

Toyota Fuel Cell
foto: Toyota

Automobily se stanou součástí flotil firem Toyota Logistics Services, která má již zkušenosti s používáním vodíkových nákladních aut Toyoty k dopravě zboží například v přístavu Long Beach.

V další fázi se využití bezemisních technologií rozšíří do terénních vozů a vozidel obsluhujících sklady. Kalifornský přístav Hueneme dostane také dva bezemisní traktory a vodíkové vysokozdvižné vozíky Toyota, které budou pracovat v přístavních skladech.

Síť vodíkových čerpacích stanic

Na podporu těchto aktivit vybuduje Shell dvě velké vodíkové čerpací stanice uzpůsobené pro potřeby nákladních aut. Budou stát ve Wilmingtonu a Ontariu, přidají se tak ke třem podobným stanicím, které fungují v objektech Toyoty v Los Angeles. Vytvoří tak integrovanou síť vodíkových čerpacích stanic pro nákladní auta.

Nové čerpací stanice Shell budou denně dodávat více než tunu vodíku generovaného ze sta procent pomocí obnovitelných zdrojů energie. Stanice u Toyota Logistics Services v Long Beach a Toyota Technical Center v Gardeně vybudované Air Liquide pak budou sloužit jako důležitá výzkumná a vývojová centra.

tisková zpáva

14 Comments on “Los Angeles zavádí nákladní dopravu na vodík”

  1. Na druhou stranu tyhle auta jako taková jsou a budou
    Na druhou stranu tyhle auta jako taková jsou a budou elektrická, takže až to pochopí tak stačí vyměnit palivový článek za baterie a mají to hotové. Čím dříve to udělají tím lépe, ale to je bohužel těžké rozhodnutí vzhledem k investicím, které do toho už hodily a utopili.
    Jak říká jeden neznámý klasik :
    Někdo musí říct, tudy ne pánové 🙂

  2. Toyota dělá všechno pro prosazení vodíku.
    To chování

    Toyota dělá všechno pro prosazení vodíku.

    To chování Toyoty je zcela nelogické – i když je to japonská firma a v japoncích je hierarchie a poslušnost pěstována, tak nevěřím, že by se to dalo nasadit a prosadit jedním člověkem.
    Japonsko jako země nemá energii – a výroba vodíku, transport atd. je spojena s více než 50-ti procentní ztrátou – tam to není ekonomicky ospravedlnitelné proti bateriím. Současné palivové články jsou navíc drahé a s nízkou životností v porovnání s bateriema.

    Tohle chování by dávalo smysl v okamžiku, kdyby měli schovaný nějaký technologický průlom – buď efektivní výrobu/kompresi/transport vodíku, nebo levné palivové články s dlouhou životností. Ale zatím jsem ani jedno z toho neviděl, takže mi to prostě nedává smysl.

    Není tu někdo, kdo by tomu dokázal dát smysl?

    1. Každý spalovák se počítá – to ano, ale ne za každou
      Každý spalovák se počítá – to ano, ale ne za každou cenu.

      Cílem je aby celý dopravní ekosystém byl smysluplný a ekonomicky efektivní. Takže výroba elektřiny a uložení do bateríí, následně ji použít pro dopravu. No a celý řetězec zakončit plnou recyklací, aby se suroviny na daný stroj vytěžily pouze jednou.

      Dotace mají smysl pro nastartování procesu a pomoc malým firmám, co nemají kapitál – ale v současné době jsou efektivnější metody – oblast už je „módní“, takže se tam dostávají soukromé prostředky.
      Mnohem efektivnější jsou pokuty pro zavedené výrobce a určení cílů, neboť je to donutí provést změnu (což pochopitelně nechtějí)

  3. My ten vodík prosadíme, když nám na něj přispějete. Že
    My ten vodík prosadíme, když nám na něj přispějete. Že je to 3,5 dražší než elektrická alternativa, to je jedno. My jsme Shell, Toyota a Kenworth. My v elektřině nejedeme. A pak ss všichni zajedeme do Los Angeles, hej do Los Angeles, jak se zpívá v jednom z dílů populárních Básníků….

  4. Přes 1 tunu denně budou patřit k největším na světě,
    Přes 1 tunu denně budou patřit k největším na světě, přesto je to pro kamionovou dopravu hrozně málo. Se spotřebou nějakých 10 kg H2/100 km to stačí akorát na 10000 kilometrů, neboli pouhých 20 kamionů denně, které si doplní plnou nádrž na 50 kg na kterou ujedou 500 km.
    Pravděpodobně to bude u nějaké vodní elektrárny, takže sice se to tváří jako hrozně eko, ale těch 65 MWh denně (=24 GWh) ročně někomu seberou, kdo bude odebírat z jiných zdrojů. Pro srovnání při vybudování 20 vodíkových stanic pro 400 kamionů denně by to vycuclo naši největší vodní elektrárnu Orlík.

Napsat komentář