Vodíková auta – mají vůbec smysl? A vystačí pro ně platina?

Elektromobilita je dnes jasný trend vývoje v automobilovém průmyslu. Některé automobilky se ji ale snaží ještě „okořenit“ vodíkem. Má to smysl?

Průkopnický vysokoteplotní elektrolyzér dodaný společností Sunfire.
foto: Sunfire, flicker.com CC BY-ND 2.0

Asi nikdo už dnes nepochybuje o potřebě změnit přístup k pohonu v silniční dopravě kvůli snížení podílu oxidu uhličitého vznikajícího antropogenní činností. Ale hlavně ze sobeckého motivu spočívajícího v zachování našich cenných plicních funkcí a dobrého stavu kardiovaskulárního aparátu, kterým zplodiny škodí přímo.

Technický pokrok nabízí dvě varianty k záchraně našeho zdraví. Akumulátorovou a vodíkovou. U první elektrický proud k napájení elektromotoru uchovává akumulátor a u druhé se tok elektronů vytváří taktéž ovšem v palivovém článku reakcí vodíku a vzdušného kyslíku.

Vodík lze samozřejmě na pohyb přeměnit přímo ve vodíkovém spalovacím motoru, ale ani subjekty usilující o uvedení vodíku do praxe s tím v návrzích do budoucna nepočítají. Není se co divit. Připravily by tak auta o velkou část dojezdu vzhledem k horší účinnosti pístového stroje.

Myšlenka vodíkového řešení láká motoristy na pokračování existence paliva a jeho rychlé doplnění u pumpy. Z vyjetých kolejí odchylující se elektromobilitu zejména některá konzervativní motoristická média regulérně zesměšňují, zatímco k vodíku zaujala kladný postoj. Dříve moc nepřála ani jemu, ale s příchodem Pařížské klimatické dohody, pochopila, že změna opravdu přijde a vybrala si stranu nejméně ničící zažité pořádky.

Akumulátor versus vodík

Pokud si posuzování pro a proti udrží čistě racionální povahu, pak vodík vychází z komparativního souboje o něco hůře než akumulátor. Elektromobil je snadnější, přímější a méně komplikovaná cesta. Vodík nejprve musíme vyrobit a stlačit, což představuje oproti elegantnějšímu nabíjení ztrátovou okliku.

Dnes převládá průmyslová výroba nejlehčího prvku ze zemního plynu reformací vodní parou, i když lze použít jakýkoliv uhlovodík a více mechanismů k jeho získání. Reformace vyžaduje zahřátí směsi metanu a vodní páry na vysokou teplotu. Teplo poskytuje spálení části metanu.

Konečným odpadním produktem spalování a reformace je oxid uhličitý. Jelikož hlavní výhodou přechodu na nový pohon má být snížení emisí, tak setrvání u stávající metody výroby vodíku není obhajitelné.

V konečném stavu by byla prostředkem pro produkci vodíku nízkoemisně získaná elektrická energie. Ta samá, co by tekla z nabíječek do elektromobilů. Nicméně zatímco moderní akumulátor vydá nazpět při pomalém nabíjení i 99 % a více vložené energie, účinnost přes vodíkový mezistupeň výrazně pokulhává. Bilanci dále činí více nepříznivou energie spotřebovaná při kompresi plynu na plnící tlak 70 MPa.

Z filozofie získávání a nakládání s vodíkem vyplývá, že bude jen jiným druhem úložiště elektrické energie. A to není jediná podobnost mezi ním a lithiovými akumulátory. Ani vodík, ani li-iontové články nejsou vzorem bezpečnosti. U lithia budí obavu zkrat článků nebo mechanické poškození a u vodíku únik extrémně hořlavého plynu.

Bez ohledu na historický špatné zkušenosti se zkázou vzducholodi Hindenburg či exploze akumulátorů do mobilů riziko kvalitně provedené realizace nepřevyšuje podle odborníků akceptovatelnou hranici.

Určitou shodu najdeme i v nárocích na nerostné bohatství. Akumulátory nejlepších parametrů dosahují s relativně vzácným lithiem a kobaltem no a přeměna vodíku s podstatně vzácnější platinou.

Dále pomoci s rozšířením vodíkových automobilů by nevyhnutelně musely stejné nástroje, které jsou terčem kritiky u elektromobility v podobě finanční podpory či nařízením autorit o zákazu spalovacích motorů, k němuž pomalu spějeme.

Jediné plusové body vodík získává za rychlost doplnění zásob nosiče energie v tlakových nádobách. Avšak elektromobilům v tomhle může zlepšit pověst zavádění vysokovýkonného nabíjení, které dobu čekání významně zkracuje.

Nabíječka s výkonem 350 kW poskytne za 8 minut proud na zdolání 200 km. Jen fosilní puritáni se snaží vzbudit u veřejnosti dojem, že elektromobily jsou věčně odkázáni pouze na běžnou zásuvku.

Rovněž v čistokrevném klamu neopomenou poukázat na údajné obrovské nedostatky elektrické rozvodné infrastruktury. To, že v České republice pro ně přijatelný vodík natankují pouze na jednom jediném místě jim nechává krevní tlak a srdeční tep neměnný.

Platina a štěpení vody

Nejschůdnějším a nejvíce vyspělým způsobem opatřování čistého vodíku k uspokojení vyhlíženého energetického trhu s ním je rozklad vody elektrickým proudem na vodík a kyslík.

Dnes elektrolyticky získáváme 4 % vodíku z velké části jako vedlejší produkt výroby hydroxidu sodného. V nové éře by byl vodík vytvářen podle převládajícího názoru jako hlavní produkt kyselou elektrolýzou s polymerním elektrolytem, která se dobře kombinuje s nestabilními zdroji fotovoltaické a větrné energie.

Aby tento proces probíhal co nejefektivněji, musí elektrodu tvořit drahý platinový kov, který katalyticky snižuje napětí vylučování vodíku a redukuje spotřebu energie. Oželíme-li několik procent z účinnosti, proud vodu rozloží i na obyčejné niklové elektrodě u alkalické elektrolýzy roztoku hydroxidu draselného nasazované od roku 1920 pro vybrané průmyslové aplikace.

Jenže ji diskvalifikuje mnoho nedostatků neznámých u metody závislé na platině. Technologům na ní vadí zejména nízká proudová hustota, nízký operační tlak, negativní dopad velikosti zařízení na cenu produkce a nízká flexibilita.

Pokud někdy na rozklad vody elektřinou za účelem získávání nosiče energie skutečně dojde, bude snaha všude, kde to půjde, uplatňovat elektrolýzu vysokoteplotní (SOEC – solid oxide electrolyser cell).

Tento druh elektrolýzy se chlubí nejlepší účinnosti okolo 95 %. To však není hlavní důvod její perspektivnosti. Ten spočívá v použití elektrody z levného materiálu třeba z niklu a také v tom, že část energie pro rozklad (až 35 %) pokryje teplo, jež je získáno jednodušeji a s nižšími náklady než elektrická energie.

Zajímavé je její provedení, které se od klasické elektrolýzy odlišuje, protože probíhá při teplotě 700-900 °C pochopitelně v plynné fázy a funkci elektrolytu nahrazuje keramika.

I když se obecně jedná o technologii nacházející se v intenzivní fázi vývoje a adopce pro rutinní nasazení, tak například Německá průkopnická firma Sunfire již malý SOEC modul dodala několika společnostem.

Jejich zařízení operuje v obou módech výroba/spotřeba vodíku. Dokonce při získávání elektrické energie dokáže využít zemní plyn. Malá modulární jednotka umí vyrábět vodík s příkonem 150 kW a v opačném režimu poskytnout 30 kW elektrické energie.

U SOEC zbývá ještě vyřešit poslední nezaplněnou díru, kde vzít zdroj tepla splňující teplotní nároky. Nad sluneční pecí a nebo geotermální energií dominuje představa o spřažení s vysokoteplotními reaktory čtvrté generace. První demonstrační reaktor tohoto druhu by měl být spuštěn teprve v tomto roce v Číně.

To naznačuje, že by se elektrolýza musela bez příspěvku mocného nukleárního ohřívače obejít alespoň desetiletí. Až bude možné si stavbu bloků příští generace objednat o novém pohonu již bude rozhodnuto.

Jeden z mnoha termochemických cyklů navržených pro štěpení vody. Zde konkrétně je ukázan cyklus měď-chlor mající výhodu oproti jiným v relativně nízké pracovní teplotě okolo 550 °C na rozdíl od známějšího cyklu síra-jod (1000 °C).

Jeden z mnoha termochemických cyklů navržených pro štěpení vody. Zde konkrétně je ukázan cyklus měď-chlor mající výhodu oproti jiným v relativně nízké pracovní teplotě okolo 550 °C na rozdíl od známějšího cyklu síra-jod (1000 °C).
foto: archiv autora

Na příchod vhodných vysokoteplotních reaktorů čeká ještě další rozvíjená technologie, která má ambici soutěžit o místo pod sluncem s SOEC elektrolýzou. Termochemické cykly zvládají štěpit vodu jen za účasti tepla. V uzavřeném sledu několika chemických reakcí se výchozí reaktanty regenerují a v ideálním případě stačí doplňovat čistou vodu.

Platina a palivové články

Palivové články se principiálně až na směr reakce od elektrolyzérů příliš neodlišují. Dokazuje to již zmíněny univerzální modul od Sunfire. Bohužel udržovat v automobilu článek vysokoteplotního typu ohřátý na několik set stupňů celsia není zrovna praktické. Proto zbývá do nich instalovat ty nízkoteplotní s platinovým katalyzátorem.

Platina.

Platina.
foto: Wikimedia commons, CC BY 3.0

Ten urychluje oba elektrochemické děje redukci kyslíku na katodě a oxidaci vodíku na anodě. Zároveň chrání membránu z organofluorovaného polymeru před poškozením vedlejším reaktivním produktem reakce peroxidem vodíku.

Oproti spalinovému katalyzátoru, který obsahuje platinu za 200 dolarů, vychází náklady na ni v palivovém článku na 1800 dolarů. Vědci, neboť chtějí pomoct obejít závislost na vzácném kovu, usilovně pracují na nalezení levnějšího například na kobaltu postaveném katalyzátoru. Přes dílčí úspěchy žádná studovaná alternativa platinu zatím nezastoupila.

Není vyloučeno, že se najít dobrou a levnou náhradu badatelům nepodaří. Pro tento případ rozvíjí záložní plán. Buď zapojit do katalýzy ostatní levnější platinové kovy (palladium, ruthenium) a rozdělit tak závislost na více prvků, nebo snížit množství nezbytné platiny na minimum.

To se průběžně daří. Dříve celý článek spotřeboval stovky gramů. Dnes postačí 30-60 g. Očekává se, že s vylepšováním technologie v budoucnu klesne hmotnost na 12-15 g. Pro srovnání Mirai při výkonu palubního zdroje 114 kW obsahuje přibližně 30 g platiny. Přesný údaj výrobce považuje za obchodní tajemství.

Nejzazší hranicí by bylo vytvoření katalyzátoru obsahující monovrstvu, klastry nebo dokonce jednotlivé atomy platiny. Jednoatomové uskupení by zredukovalo její spotřebu mnohonásobně. Aktivita připravených experimentálních vzorků mnohdy předčí zavedené katalyzátory, nikoli už jejich stabilitu, kterou bude nejdříve nutné prodloužit.

Na kolik vozů stačí zásoby platiny?

Navzdory tomu, že je o problematice zásoby platiny málo slyšet, mohla by být největší překážkou v cestě k vodíkovému hospodářství. Platina patří k úzké skupině extrémně vzácných prvků.

Na každou tunu zemské kůry připadá v průměru 3-3,7 mg kovu zpravidla rovnoměrně rozptýleného. Naleziště s koncentrací vhodnou k jeho získávání jsou lokalizovány jen na území pěti státu.

Jižní Afrika dodává na trh 70 % komodity následovaná Ruskem s podílem 10 %. Zbytkem přispívá Zimbabwe, Kanada a Spojené státy americké. V minulém roce celosvětová produkce z těžby a recyklace dosáhla dle odhadu 200 tun.

Necelá polovina z toho zamířila do katalyzátorů výfukových plynů. Jedna třetina propůjčila věčnost klenotům. Jednu čtvrtinu spolkly katalyzátory pro chemickou syntézu a zpracování ropy, spolu s elektroniku, medicínou a podobně.

Momentálně platina moc na odbyt nejde. Vlivem opadnutí zájmu o diesel klesla poptávka, ceny padly na dno a v Jižní Africe zavřeli šachty. Očekává se pokračování trendu zapříčiněné připravovaným nástupem elektromobility.

Těžaři na úbytě doufají v záchranu novým uplatněním platiny. Ale případný výlučný úspěch nenasytných palivových článků by trend obrátil. Producenti by těžko uspokojovali zájem a cena platiny by nejspíš trhla rekord.

Mezi geology panuje shoda, že objev nových ložisek platiny je značně nepravděpodobný. Proto množství platiny, kterou máme k dispozici, známe s velkou měrou jistoty.

Těžko soudit zda vytěžitelná suma šedobílého kovu stačí na zavedení a udržení vodíkové ekonomiky. Pohledy se různí podle nastavených podmínek zahrnující hmotnost katalyzátoru na auto, míru účinnosti recyklace a podobně.

Nejpříznivěji vyznívá vyjádření Ministerstva energetiky Spojených státu amerických z roku 2003. Podle jeho zprávy přírodní zdroje umožní výrobu více než pěti miliard vozů (Pt=15 g/vůz).

Novější studie pracovníků Yaleovy univerzity z roku 2006 předpovídá schopnost provozovat 500 milionů vozidel po dobu 15 let a to přitom předpokládá, že na automobilové články padne veškerá dostupná platina a na ostatní aplikace jako průmyslové katalyzátory, šperky, nízkoteplotní elektrolyzéry a stacionární palivové články nezbude vůbec nic.

Pravda bude asi taková, že platina s úzkostlivě opatrným zacházením, technologickou progresí článků a kvalitní recyklací by vystačila po mnoho let. Nicméně Damoklův meč nad vodíkovým pohonem zůstane viset dokud průmysl nepřijde s komerčním platinu mnohem více šetřícím řešením.

Má to smysl?

Vodíková auta navzdory menší výhodnosti a horší startovací pozici mohou převzít vládu na silnicích. Určující bude i metoda, která poslouží pro uschování elektrické energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů v době přebytku.

V této oblasti je vodík velmi perspektivním nosičem energie. Uchycení na postu univerzálního energetického zásobníku by mu usnadnilo rozšíření na dopravu a nadbytečný článek v řetězci udělat z akumulátorů.

vlastní

50 Comments on “Vodíková auta – mají vůbec smysl? A vystačí pro ně platina?”

  1. Jezisi 350kW nabijecka … to jakoze 350V/1000A ??? to jako
    Jezisi 350kW nabijecka … to jakoze 350V/1000A ??? to jako potece kudyma takovej proud ??? Pokud se neudelaji zamenitelny/standardni clanky, sdileny mezi firmama (patrne teda asi vsichni spolu vs Tesla), tak je to uplne na peachu a sazim na ten vodik a na pochlapený chemiky ))

      1. To už je staršia aférka (i keď súd skončil až tohto
        To už je staršia aférka (i keď súd skončil až tohto roku), Platinové sitká v cene nad 2 milióny € (boli aj odhady ze skoro 3) predali za +-660 tisíc €. A to znalec ich ohodnotil na zhruba 90 tisíc €!
        A aj aukcia mala prebehnúť s nejakými problémami.

        Kupca sitiek hovoril ze ich nekúpili lacno, lebo ich to bude stáť ešte veľa peňazí. Sitka bude musieť vyčistiť, lebo boli silno zoxidované.

        Stačí do googla zadať „platinové sitká site:.sk“

  2. Napadne někoho taky ta možnost, že budou tyto dvě
    Napadne někoho taky ta možnost, že budou tyto dvě technologie spolu existovat současně? (Pří)Městská poskakovadla si vystačí s tužkovými baterkami. Ale výkonější trakce, to už smysl nedává bez té slavné bateriové revoluce. A nezapomínejme také na plyn, kterého máme také ještě na několik desetiletí. Každopádně studie z roku 2003 a 2006 už asi nebudou ty nejčerstvější? Vývoj na poli nanomateriálů z uhlíku může být další cesta. Prostě vývoj jde i v odvětví pal. článků prudce kupředu. Jak je v článku napsáno, teď Toyota potřebuje 30g a očekává se snížení k 15g. A to začínali na 600g a do článků nejdou zvlášť rozsáhlé investice. Já bych se nebál tipnout i reálné snížení tak k 8g? To by jsme se dostali tak na úroveň dnešních katalyzátorů v benzínových motorech. Tak jako tak je to trh pro 2,5-5mld vozů a to není málo. Samotné lithiové baterky, taky asi nebudou schopny pokrýt veškerou světovou poptávku, ne? Nějak pořád nechápu ten negativní postoj k vodíku. Zvlášť pro ČR máme výrobce tlakových lahví, na ÚJV testují plničku a autobus v provozu, nanomateriály ty vyrábíme také, tak proč platit Číňanům za baterky, když zásadní díly umíme vyrobit zde? Je snad každému jasné, že vyrábět vodík z plynu je blbost, ale úschova energie z nestabilní OZE a případně i z jádra dáva smysl.

    Pro všechny škarohlídy: ..V německé spolkové zemi Dolní Sasko v neděli poprvé v historii vezl cestující vlak poháněný vodíkem. Od dnešního dne jezdí jednotka Alstom Coradia iLint v pravidelném provozu…

    1. Jestli se to stane, tak to bude koexistence jen docasna.
      Jestli se to stane, tak to bude koexistence jen docasna. Winner takes all!

      Cilem tezaru je samozrejme vodik, proto do toho tolik investuji (skrze treba Toyotu). Jestli myslite, ze se v budoucnu bude H2 ve vyznamnejsim mnozstvi vyrabet jinak, nez reformaci, pak jste naivni. Dokud nespalime (temer) vsechen plyn, ropu a uhli tak to budou delat takhle. Jakmile se to jen trochu rozsiri, okamzite utnou investice do alternativnich zpusobu vyroby, ktere pak zustanou na vzdy ‘drahe’. To uz spis verim, ze budou (za dalsich energetickych naroku) ten vznikaci CO2 chladit a tlakovat s nim stara vytezena loziska plynu aby mohli rict ze jsou dokonce ekologicti.

      Mimochodem — ocelove tlakove lahve, ktere vyrabime se naprosto nehodi do auta. Pri 70 MPa by byly prilis tezke.
      V aute je to vyrobene z uhlikovych vlaken, vnitrek je z polyuretanu. Auto lahev neustalo monitoruje pomoci mikrofonu a pokud uslysi podezrele akusticke emise (ktere se objevuji nejaky cas pred selhanim nadrze) tak se snazi vypustit a spalit veskery vodik, aby se zabranilo explozi.

      Pro zajimavost: Dojezed Toyoty Mirai (s 5kg vodiku v tlakovych lahvich) je zhruba na urovni Tesly S 85D. Brzy dojde k nasazeni baterii s pevnym elektrolytem, cimz se dojezd elektroaut zdvojnasobi (na 800 az 900 km na nabiti).
      Po vyreseni stability baterii lithium-sira se da cekat dalsi zhruba zdvojnasobeni.

      Toyota sice take slibuje zdvojnasobit dojezed, ale v jejich pripade je to horsi o to, ze uz 70 MPa nadrze zabiraji skoro cely prostor pod a za sedadly (podivejte se nekdy na obrazek, jak sileny stroj to je), takze zbyva bud zvetsit auto, zvysit tlak (ale to pomuze jen castecne, protoze musi zas byt silnejsi stena, navic plnici stanice budou pro 70 MPa), nebo zvysit ucinnost palivovych clanku a pohonneho systemu, coz ale vic nez 2* nepujde. Nebo muzou objetovat zavazadlovy prostor a umistit do nej dalsi nadrz.

  3. Hezky prehledovy clanek, dekuji.
    Skoda, ze se autor nezabyval

    Hezky prehledovy clanek, dekuji.

    Skoda, ze se autor nezabyval trochu vic bezpecnosti tlakovych nadrzi H2. Prece jen 70 MPa je nebezpecnych i kdyby tam byl stlacen jen vzduch.

    Co se muze stat je to naznaceno zde:

    http://notebookblog.cz/ostatni/auta/nastup-elektroaut-je-vubec-realny-pozor-dlouhy-clanek/

    Rozhodne mi prijde mnohem bezpecnejsi, kdyz hori akumulatory v aute kde je to dobre udelane (treba v Tesle S — pokud vim tak zatim nikdo neuhorel, ackoliv nekolik Tesel uz pozar zachvatil), nez kdyz vybouchne tlakova nadrz, byt i jen na CNG.

    Take by me zajimalo, jak moc je katalyzator stabilni — nedochazi nahodou k jeho pomale ‚sublimaci’ do vyfukovych plynu? Zatimco Li v bateriich muzete recyklovat temer neomezene, trochu se bojim aby Pt z katalyzatoru postupne nemizela (v horizontu desitek let) do atmosfery.

    1. Presne:
      z Uhli se výrobi elektřina
      Anebo ektřinou se vytezi

      Presne:
      z Uhli se výrobi elektřina
      Anebo ektřinou se vytezi zemní plyn
      Z elektřiny či zemního se výrobi vodík
      Z vodíku se v palivovem článku zase výrobi zpatky elektřina do elektromotorů

      Jak u blbyCh na pude :)))))))) samy ztraty jaka za ropaka 😉

          1. Opravdu? Ja myslim, ze se to rozsiri samo ani nekonec nebudete
            Opravdu? Ja myslim, ze se to rozsiri samo ani nekonec nebudete vedet jak k tomu doslo. Jelikoz jako neregistrovany nemuzu zadat odkaza, tak uvedu citaci:

            „Naše měření prokázala, že účinnost přeměny elektřiny na vodík a zpět na elektřinu přesahuje i 30 %, což v tuto chvíli pro účely dlouhodobého skladování nedokáže žádný jiný systém,“ upozorňuje Aleš Doucek, čím je tento projekt unikátní.“

                1. Jaké výroby? Řeč byla u uschovávání energie.
                  Jaké výroby? Řeč byla u uschovávání energie. Akumulátorové články s tím nemají problém a účinnost je mnohem vyšší.

                2. Prosím vás, to ale nemyslíte vážně že? Mě by
                  Prosím vás, to ale nemyslíte vážně že? Mě by zajímalo, co si tak jako predstavujete pod pojmem výroba x uchování. Možná bychom se spíše měli zabývat tím, kdy se energie vyrábí a kdy uchovává. Když mám vodík a peru hodnocení do palivového článku, tak se podle vás děje co?

                3. peru hodnocení??? Bez komentáře.
                  peru hodnocení??? Bez komentáře.

                4. Automat opravy, mělo tam být peru ho do palivového
                  Automat opravy, mělo tam být peru ho do palivového článku. Jakoby se vám to nikdy nestalo.

                5. A tohle mám číst jak?
                  „30% je zoufale malo na co presne?

                  A tohle mám číst jak?
                  „30% je zoufale malo na co presne? Znate nejakou ucinejsi metodu vyrovy el energie?“
                  Výroby?

                6. 30% je účinnost i blbýho benzínu už 100 let za vopicema
                  30% je účinnost i blbýho benzínu už 100 let za vopicema soudruhu 🙂 Mažou ti jen med kolem huby to abys chodil denně votročit na směny a prodaný zdraví za vejplatu utrácel na benzince kde spálením bys přiotrávil co nejvíc spoluobčanů to aby se nedožili víc jak 65 a ten důchod za 40 let votročiny propadl státu :))))))))))))))))))

      1. „Anebo ektřinou se vytezi zemní plyn“
        co to je za nesmysl,

        „Anebo ektřinou se vytezi zemní plyn“

        co to je za nesmysl, zemni plyn se pomoci elektriny vetsinou opravdu netezi, plyn se tezi hlavne v loziscich s prirozenym tlakem a tedy sam proudi na povrch, elektrina se pouziva jen pri tezbe z bridlic, kdy se dolu vhani voda pod tlakem aby se plyn uvolnil z dane bridlice, coz je ale asi 1-2% svetove tezby zemniho plynu 😉

          1. cisteni zemniho plynu a transport plynovody je nasobne mene
            cisteni zemniho plynu a transport plynovody je nasobne mene energeticky narocny nez tezba a vyroba jakychkoliv baterii

            tak jako se ma prosazovat elektrina nad benzinam a naftou ktere odpovidaji dle IMF asi 1300 lutru tech paliv pri 100kWh baterii, tak u zemniho plynu stejny zdroj uvadi hodnotu 12MWh, nehlede na fakt ze zemnim plynem spousta lidi topi a vari, takze sem bude proudit at se spotrebovava v doprave nebo nikoliv, a zrovna kuprikladu nakladni doprava na LPG, CNG nebo LNG je velice dobre prechodne reseni pro takovou dopravu v pristich desitkach let, nez se nejak prosadi a nahradi elektrinou, a ze to rozhodne nebude v pristich 10-2 a mozna ani 30-40 letech 😉

            nikdo tady neni Buh aby lusknutim prstu zmenil soucasny system, takze jakakykoliv pokus o tu zmenu by mel bejt vytanej

            1. no vyborne takže už „Anebo ektřinou se vytezi zemní plyn“
              no vyborne takže už „Anebo ektřinou se vytezi zemní plyn“ není nesmysl 😉 A za druhy v ramci priority zachovani života na zemi a tudiž zachrany klimatu není žádoucí spalovat víc zemáku ale mín 🙂 to jsou věci žejo :))

      2. Ano, je to neefektivní a komplikované. Ale na příkladu
        Ano, je to neefektivní a komplikované. Ale na příkladu spalovacího pohonu je vidět, že ne vždy je ten nejefektivnější způsob také nejvýhodnější ekonomicky. Jinak by tady už jezdily samé EV.

        Ale pokud bych si měl vybrat EV na baterku nebo na vodík, bral bych tu baterku…

        1. rozmnožování spalovacích auta posledních 100 let
          rozmnožování spalovacích auta posledních 100 let zařídily korupční dotace petrochemickýho průmyslu, taková malá domů těžařů a zpracovatelů ropy to aby měli i nadále práce a prachů samozřejmě čím dál víc 😉 Kdyby měli po sobě svět i uklidit tak nijak ekonomicky výhodné by to nebylo 😉

    2. Spolu so stláčaním na tlak 70MPa to asi bude aj viac ako
      Spolu so stláčaním na tlak 70MPa to asi bude aj viac ako 85kWh/kg. Inak je to asi 60kWh/kg pri výrobe elektrolýzou. Takže mizéria a plytvanie energiou.

      technet.idnes.cz/jak-se-vyrabi-palivo-budoucnosti-vodik-pro-auta-i-elektroniku-p6d-/tec_technika.aspx?c=A080127_234744_tec_technika_vse

  4. Vodíkové autá majú zmysel pre zachovanie súčasného
    Vodíkové autá majú zmysel pre zachovanie súčasného systému „ropnej ekonomiky“. Nič iné by sa nestalo len ropu (benzín resp. naftu) by nahradil vodík. Všetko ostatné v ekonomicko – mocenskom kolobehu by zostalo zachované a ešte by mohli tvrdiť, že ide o ekologické riešenie.
    Elektrické auto na baterky dokážete ľahko prevádzkovať aj v lokálnych podmienkach, samotná výroba a údržba takého auta je jednoduchá. No a to sú okolnosti, ktorých sa mocní značne obávajú.

    1. přesně, jde jen o zoufalý pokus o útok na EV, které již
      přesně, jde jen o zoufalý pokus o útok na EV, které již vše ve své třídě válcují, tedy jen Tesla, vše ostatní jsou jen parodie bez „benzinek“, tedy jen pro blbečky, co se na to chytnou, podíly trhu to potvrzují 🙂

            1. ne, jen pro skutečné blečky, kteří toto kupují ve velmi
              ne, jen pro skutečné blečky, kteří toto kupují ve velmi malém počtu, takže jaxi máš asi sníženou inteligenci, když říkáš, že jsou pro mě všichni blbečci, když jejich podíl je 0,0000001 % 🙂
              Ano, ty mezi ně evidentně patříš, když se nevyznáš v chápání textu i souvislostí reality světa 🙂

              1. No matyka ti fakt jde. Díky za zařazení mé osoby, akorát
                No matyka ti fakt jde. Díky za zařazení mé osoby, akorát že při tvých výpočtech vychází cca 1/100 blbečka na celou ČR. Pokud bys to bral na Evropu, je to přesně třičtvrtě blbečka. Takže se sem vlastně ani nevejdu. Nebylo by ísto tam někde u vás ???

                1. stále nechápeš, co to znamená tržní podíl ve svých
                  stále nechápeš, co to znamená tržní podíl ve svých třídách (nikoliv mezi EV), co, matika ti musela dělat VELKÉ problémy, na to doplácíš i dnes 🙂

        1. Saxo/Berlingo jsou navodík? :-O Kde tankuješ tu časovanou
          Saxo/Berlingo jsou navodík? :-O Kde tankuješ tu časovanou doslova bombu? 😀
          Promiň, ale to 0,00001 % blbečků jsou prostě blbečci, co na to skočí 🙂 Ti chytřejší s lepší peněženkou koupí jen Teslu, podíly trhu to potvrzují.

    2. tak ako sú karty rozdané dnes, má vodík rozhodne zmysel
      tak ako sú karty rozdané dnes, má vodík rozhodne zmysel aspoň pre tých, čo nemajú kde dobíjať EVčka.

      pozri, mocní môžu tlačiť čo chcú, ale podstatný bude aj tak jeden faktor faktor, a to:
      – ak dokážu byť vodíkové autá lacnejšie ako EVčka pri porovnateľných parametroch, tak vyhrajú.

      Ostatné parametre ako ekológia atd sú podružné.

      Samozrejme, všetko môže veľmi rýchlo zmeniť autonómna mobilita (vyriešený problém s dobíjaním + car sharing čiastočne vyrieši cenu povedzme).
      A ešte rýchlejšie môže všetko zmeniť pár nehôd. Ak sú PCEV ozaj tak nebezpečné, ako niektorí tvrdia, tak sa to do pár rokov prejaví, a je po vodíku, nech mocní tlačia čo len chcú.

Napsat komentář