Století energetiky: decentrální výroba je po 100 letech opět populární, počet elektráren vzrostl šestinásobně

V roce 1920 existovalo zhruba 6000 výroben elektřiny. Naprostou většinu tvořily elektrárny závodní, jimiž si podniky vlastními silami zajišťovaly dodávky elektřiny nutné pro výrobu.

Fotovoltaická elektrárna na střeše Národního divadla v Praze.
foto: ČEZ

Elektrárny s dodávkou externím zákazníkům, které v dalších letech v Československu pomáhaly elektrifikovat obce a domácnosti, získaly dominantní podíl až později.

„Výroba elektřiny byla na počátku Československa decentrální a lokalizovaná, protože neexistovaly vzájemně propojené distribuční sítě, natož nadřazená přenosová soustava, která rozvádí elektřinu do krajů v rámci celé republiky. Elektřina putovala jen do blízkého okolí elektráren, které byly většinou součástí průmyslových areálů jednotlivých podniků. Teprve s tím, jak vláda postupně elektrifikovala jednotlivé obce, se výroba elektřiny začala přesouvat k systémovým centrálním elektrárnám,“ říká člen představenstva a ředitel divize obchod a strategie společnosti ČEZ Pavel Cyrani.

„Dnes pozorujeme do jisté míry opačný trend. Podniky, města a domácnosti si začínají uvědomovat výhody alespoň částečné decentralizace. I drobnější lokální zdroje jsou schopny u podniků například pokrýt část dodávky během výrobní špičky nebo být pojistkou proti nenadálým výpadkům, a doplnit tak fungování centrálních přenosových a distribučních sítí.“

Malé elektrárny sloužily už ve druhé polovině devatenáctého století jako zdroje stejnosměrného proudu pro místní osvětlení, parní stroje se používaly i jako pohon pro tramvaje a elektrické dráhy. Teprve na konci devatenáctého století se začalo využívat i střídavého proudu, který byl vhodnější pro přenos na dálku, a umožňoval tak centralizaci výroby elektřiny.

Tisíce podnikových výroben

Z celkového počtu zhruba 6000 elektráren v roce 1920 bylo jen několik set takzvaných samostatných, které prodávaly proud externím zákazníkům. Za vůbec první takovou je považována Žižkovská elektrárna uvedená do provozu v roce 1889.

Krokem k postupné centralizaci byl v roce 1919 schválený zákon o vzniku takzvaných všeužitečných společností, které měly za povinnost zásobovat elektřinou na definovaném území každého, kdo o to požádá, pokud by to nebylo vyloženě nerentabilní. Těchto 25 podniků se stalo základem dnešních distribučních společností.

Zároveň začala výstavba stovek kilometrů rozvodných sítí s vidinou celkové elektrifikace ve všech regionech. Byla zavedena jednotná třífázová soustava 50 Hz a napětí pro místní sítě 3 x 380/220 V – jak ji prakticky známe dodnes.

Výroba ve větších elektrárnách znamenala posun k úsporám z rozsahu, ceny proudu z velkých elektráren byly na přelomu dvacátých a třicátých let až o třetinu nižší než z malých samostatných elektráren. I přes postupující elektrifikaci zůstávala výroba za první republiky do značné míry decentralizovaná, průmyslové podniky si totiž i nadále uchovávaly výrobny pro vlastní spotřebu.

Instalovaný výkon všech elektráren v Československu činil na počátku republiky přibližně 800 MW, z toho 500 MW v závodních elektrárnách. V roce 1945 byl celkový instalovaný výkon 2500 MW a závodní elektrárny stále tvořily 53 procent. Podle statistik z roku 1938 byla spotřeba elektřiny v průmyslu pokryta ze dvou třetin z vlastních zdrojů a pouze z jedné třetiny ze sítí.

Skutečná centralizace tak nastala až po druhé světové válce. V roce 1950 se vyčlenily sítě velmi vysokého napětí do nadřazené přenosové soustavy zajišťující rozvod elektřiny do všech oblastí na českém území a podíl závodních elektráren na celkové výrobě elektřiny zároveň klesl na 35 %.

Do provozu začaly být uváděny velké elektrárny v Komořanech, Hodoníně, Poříčí (II), Opatovicích, Tisové a v Mělníce, současně začala výstavba Vltavské kaskády. Elektrárny také začaly sloužit jako teplárny a systém centrálního zásobování elektřinou byl doplněn systémem centrálního zásobování teplem. Podíl instalovaného výkonu závodních elektráren klesl v Československu do roku 1989 zhruba na 10 procent (v roce 1950 to bylo 42 procent).

Intenzivně k decentrálu

Vlastní výrobny elektřiny ve strojírnách, hutích, chemičkách, ocelárnách, dolech a velkých továrnách začaly být doplňovány dalšími decentrálními zdroji na přelomu tisíciletí, zejména s postupným přechodem k ekologicky šetrnější výrobě.

Začaly být podporovány obnovitelné zdroje jako fotovoltaika, vítr, biomasa nebo bioplyn. Výkon větrných elektráren stoupl od roku 2003 stonásobně, výkon solárních elektráren od roku 2008 šestisetnásobně, výkon bioplynu od roku 2008 desetinásobně a biomasy od roku 2002 dvojnásobně.

Nyní existuje v České republice přes 36 000 zdrojů vyrábějících elektřinu. Vedle jaderných, uhelných, paroplynových a vodních elektráren jde také o elektrárny solární, větrné nebo na biomasu. Podle statistik Energetického regulačního úřadu je nejvíc solárních zdrojů (licencovaných přes 29 000), vodních (téměř 2500) a poté zdrojů na bioplyn (přes 700).

Následují kogenerace a větrné elektrárny, důležitý podíl si udržují závodní elektrárny. Elektřinu vyrábějí také zdroje na skládkový plyn, kalový plyn nebo důlní plyn. Nelicencovaných střešních fotovoltaických elektráren do 10 kW výkonu jsou v Česku odhadem o něco více než dvě tisícovky.

„Elektřina se čím dál tím víc v dnešní době produkuje lokálně. Uživatelé mohou i nadále využívat výhod jistoty centrální dodávky elektrického proudu a zároveň ušetřit samovýrobou. Třeba fotovoltaické elektrárny si stále častěji instalují na střechy nejen rodiny, ale i firmy. Větší společnosti i obce si zas snižují účty za teplo instalací kogenerační jednotky. Ta funguje i v případě výpadku jako záložní zdroj elektřiny,“ říká Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, která se na instalaci a provoz decentrálních zdrojů specializuje. „Impulzem pro další rozvoj fotovoltaiky jsou také bateriové systémy, do nichž lze vyrobenou elektřinu ukládat a které už nabízí velký počet výrobců.“

Výhody decentralizace využívají i některé historické objekty. Například Národní divadlo má hned dvě střešní fotovoltaické elektrárny. Další rozvoj decentrálních zdrojů se předpokládá ruku v ruce s automatizací budov, snižováním cen jednotlivých technologií a plněním klimatických cílů.

Podle nově schválených celoevropských cílů by se měly obnovitelné zdroje na spotřebě energií podílet v Evropské unii v roce 2030 ze 32 %, což bude pro samotnou spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů znamenat odhadem podíl přes 50 %.

Evropa i Česko tak učiní další krok k decentralizaci. Na rozdíl od první republiky to však bude krok pojištěný přítomností chytré centrální přenosové a distribuční sítě, která bude schopna decentralizovanou výrobu v každý okamžik propojit s místem spotřeby.

tisková zpráva

35 Comments on “Století energetiky: decentrální výroba je po 100 letech opět populární, počet elektráren vzrostl šestinásobně”

      1. pozor na pojmy, nezaměňovat „nebýt závislý“ s pojmem
        pozor na pojmy, nezaměňovat „nebýt závislý“ s pojmem „nebýt připojen k DS“. To že nejsi závislý je že to nějak třeba méně komfortně v pohodě přežiješ. Ale proč si nedopřát luxus odebírat energii z DS když je to pro mne výhodné (NT)?.

  1. Tunelín je stavěn mám pocit na 6 Richtra (možná 6,5) no
    Tunelín je stavěn mám pocit na 6 Richtra (možná 6,5) no moc jim již nezbývá. Je to sice kousek vedle ale od nás z východu to tak nevypadá 😉
    novinky.cz/domaci/481412-na-chebsku-a-sokolovsku-se-trasla-zem-zemetreseni-melo-silu-temer-ctyr-stupnu.html
    Takže za mne co je doma, to se počítá. (I FVE a akumulace) A hurá proti proudu proletariátu který nechce nic vlastnit, pouze si užívat.

  2. Cit.: Teprve na konci devatenáctého století se začalo
    Cit.: Teprve na konci devatenáctého století se začalo využívat i střídavého proudu, který byl vhodnější pro přenos na dálku, a umožňoval tak centralizaci výroby elektřiny.

    Tento výrok je trochu sporný. Na jednu stranu ano, díky snadnému způsobu jak transformovat napětí nahoru a snížit tak proud při stejném výkonu.
    Na druhou stranu, při stejném DC napětí (střední hodnota AC) jsou ztráty při stejném výkonu menší. V té době (1920) ale neexistoval efektivní způsob, jak DC napětí transformovat.

    1. On je sporný i ten konec 19. století, Ganz Budapešť
      On je sporný i ten konec 19. století, Ganz Budapešť používal jednofázový proud a různé transformátory už někdy kolem roku 1878/1880, před tím snad Jabločkov používal induktor, nebo transformátor s otevřeným jádrem.

      Mechanické invertory byly také dost rozšířené a celkem účinné, protože se jednalo v zásadě o rotující přepínače a něco málo šlo pomocí mechanické síly, dokonce z toho snad někde byla i konverzní stanice udělána.

      1. Vy jste rebel.
        Polostátní energetický obr ČEZ je jedním z

        Vy jste rebel.

        Polostátní energetický obr ČEZ je jedním z největších plátců daně z příjmů. V roce 2014 do státní pokladny na této dani odvedl 5,6 miliardy korun. Kdo by chtěl podříznout takovou „zlatou slepici“?? Když zdraží elektřinu muže za to ten ošklivý ČEZ. Zvedat daně není politicky populární u voličů. My na ten ČEZ neustále nadáváme, ale máme tu i jiné dodavatele (např. Innogy, Bohemia Energy….) a kolik z nich má někde u jejich firmy nabíjecí stanice? Kolik platí daně, nebo kam odchází jejich zisky? Někam do daň ráje??

        1. Mě je jedno, jestli za proud platím ČEZu, Rskušákům,
          Mě je jedno, jestli za proud platím ČEZu, Rskušákům, nebo firmě vlastněné nějakým obrofondem, ale není mi jedno
          A) kolik
          B) jestli chce nějaká firma aby se jí platila hračka za státní peníze
          C) jestli tu firma manipuluje zákony tak, aby byly výhodné pro ni a jí podobné, ale nikoliv pro občany.

          Příspěvek ČEZu do státní kasy je v celkovém objemu dost malý, 0.56 procenta, na dividendách je to trochu více, ale pořád se bavíme o nicotných sumách, kde větší změnu udělá hospodářský cyklus. Navíc stát nemá co podnikat a dělat velké množství věcí, které dělá. Bohužel je to jeden z mála nástrojů, kterým lze opravit to co v minulosti napáchal, ale to teď skrze jisté věci není dost dobře možné.

          1. Bude lepší prodat ČEZ? Třeba jako se prodala voda?
            Platit

            Bude lepší prodat ČEZ? Třeba jako se prodala voda?
            Platit za proud nikomu nemusíš. Kup si třeba benzínový generátor, nebo si kup malou vodní elektrárnu, postav si vedle solární a přidej si k tomu baterie. Co ti brání?? Až tohle všechno budeš mít, můžeme se bavit o ceně elektřiny a o tom jak ji máš zajištěnou 24hod.denně o hračkách a o zákonech. Přebytky můžeš prodávat do sítě. Nic ti nebrání.
            Máš-li pocit, že platíš moc, tak s tím něco udělej. Odpoj se. Slunce faktury neposílá ani nezdražuje.

            1. Ne prodat ale zrušit a převzít rozvodné sítě pod
              Ne prodat ale zrušit a převzít rozvodné sítě pod místní komunity (obce, družstva,… prostě LDS) a mít ochranu podobně jako je tomu u bytových družstev. Stejně tak u vody. Aby byl jasný majitel, byly by firmy malé a aby firmy neměly páky na to orat s ovčanem jako má dnes ČEZ a to jak na MPO, tak v parlamentu a ERÚ. O to aby byl vliv proti občanům vyvážený by se občan u svého posrance zasadil sám (vliv by byl přímo úměrný potřebnosti pro občana a to v reálném čase)

                1. Já bych ty komunity nepodceňoval. Město ať má podíl, ale
                  Já bych ty komunity nepodceňoval. Město ať má podíl, ale občané města by jej také měli mít možnost ovlivňovat. A nebo důležitá rozhodnutí by musela začít platit až po potvrzení po následujících volbách aby nedošlo k tomu k čemu došlo u vodovodů.

                2. Města řeší chodníky, parkoviště, komunální odpad,
                  Města řeší chodníky, parkoviště, komunální odpad, veřejné osvětlení…… Pokud bude takhle řešit i sítě no to bude super. Už vidím třeba ty zadlužené a chudé obce jak řeší výměnu trafa, nebo vedení, když 30let po revoluci a 70let po válce nemají některé obce ani vodovod, kanalizaci ani plyn a o chodníku se raději nezmiňuji. Vy ty lidi na malých obcích chcete připravit i o elektřinu??

                3. Za A dnes si elektřinu může každý vyrobit sám, takže
                  Za A dnes si elektřinu může každý vyrobit sám, takže poslední věta je mimo mističku a cílí na nejnižší pudy. Až je mi líto Vás když předpokládáte, že jsme v době profláknutých šmejdů ochotni naletět na takovéto pitomé dřisty. Za B z každé odebrané kWh v denní době jde na dráty 2,50Kč. Spočítejte si kolik to je v menší obci. Za C každý distributor tuto cenu může a musí zdůvodnit. Takže se neobávám že by neodpovídala realitě. A za D tím, že by lidé sami definovali kudy, jak a kdy se vedení povedou by se zefektivnily Vámi zmíněné rozkopávky v obcích (chodníky) což by lidem zase zpříjemnilo život. A každé zlepšení se cení. A proč by jako v době snižování spotřeby měly obce měnit trafa?
                  Jo a projděte si dotační tituly do infrastruktury, chytrých sítí atakpodobně abyste se nedivil kolik platí ČEZ a kolik daňový poplatník.
                  Je zajímavé jak mnozí mají keců plné tlamy o tom jak důchody mají být zásluhové – tedy hlavně soudruzi za své! a tím samým otvorem vyhrožují připravením obce o elektřinu. Inu co – odpověď je jasná – za své. Ne že Cajzlstán dostane na jednoho obyvatele ze státního rozpočtu 6x tolik co malá víska jak je tomu dnes! Tak takto je to s tou mou pravdou milý Watsone.

                4. No právě, třeba ty dráty!
                  Byly většinově postaveny v

                  No právě, třeba ty dráty!
                  Byly většinově postaveny v socíku, ale my je máme vyšší cenu jak na západě, kde je stavěli hrozní kapitalisti.

                  Na co cpát peníze do chytrých sítí, když už ji tady dávno máme a to HDO, je tam tolik volných signálů, jen je využít. Ale proč je využívat, když se na to dá vzít dotace, že jo.

                5. A právě proto rozprášit ČEZ a šup komunitě. Pořád je
                  A právě proto rozprášit ČEZ a šup komunitě. Pořád je lepší když se sousedé servou a nakonec z toho vyjde kompromis, než tunel každého jednotlivého ovčana dnes a denně bez jakékoli kontroly.

                6. Otázka je, na jaké úrovni bují korupce více a kde je to
                  Otázka je, na jaké úrovni bují korupce více a kde je to více kontrolovatelné.
                  Co čtu že se děje na krajské úrovni tak se mi chce zvracet ještě víc než z našich zákonodárců… a to je už co říct!

                7. Zase to vytrháváte a překrucujete, nemám tak náhodou v
                  Zase to vytrháváte a překrucujete, nemám tak náhodou v komentářích něco jako svazky obcí? Další tu navrhují družstva…Ale asi jste neměl skutečně co říct, jen jste se potřeboval slaměného panáka k roztrhání, že? Navíc v dnešní době, jak Vám bylo řečeno, může vyrábět elektřinu každý. A stejně tak jak Vám bylo řečeno tak na dráty jde 2.5Kč z každé kWh, tedy při 8MWh ročně 20k Kč, při deseti odběratelích je to 200k, jak draze/levně pak seženete trafostanici je na vašich schopnostech.

                  Vodovod, kanalizace, plyn a ptal jste se po tom, jestli je efektivní vůbec tyto věci v oblasti zavádět? Mají tam o to lidé vůbec zájem?

              1. Přesně tak, komunitní a komunální vlastnictví,
                Přesně tak, komunitní a komunální vlastnictví, transparentní struktura a zákony. Ono by si leckdo pořídil FVE, VE atd., kdyby tím nesponzoroval ČEZ, ale se to vyplatilo jemu. Kde je netmetering, proč byla svépomocná inslalace FVE na vlasní střechu donedávna trestná? Ono bude trvat nejmíň generaci, než se lidi začnou starat o tohle místo o bulvár.

            1. a kdo těch 20mld zbytečně zaplatil? Kdo odebírá
              a kdo těch 20mld zbytečně zaplatil? Kdo odebírá nejdražší elektřinu? A to se neptej kolik toho unákladovali.
              Já bych raději ty peníze nevydal ČEZu ale dal je za jiné zboží někomu jinému. Stát by o svůj podíl nepřišel, protože od placení DPH mne nikdo neosvobodí.

                1. Daleko víc probendí a rozhází než zaplatí státu.
                  To co

                  Daleko víc probendí a rozhází než zaplatí státu.
                  To co zaplatí státu je jen další zdanění občanů ale ovčanům to nevadí.
                  No a v čem je problém, kdyby jich bylo o polovinu míň?

          2. Když jsme u toho ČEZ – z energetického zákona měl od roku
            Když jsme u toho ČEZ – z energetického zákona měl od roku cca. 2000 povinnost do roku 2017 nechat zapsat věcná břemena do katastru nemovitostí. Bohužel si v roce 2016 prolobboval že nemusí – zrušeno bez náhrady a tak nadále zůstává byrobordel kdy vlastník či hůř zájemce o koupi nemovitosti vůbec netuší jakými věcnými břemeny jsou fakticky zatíženy…

            Při rekonstrukcích se ČEZ absolutně neptá na souhlas se změnou technologie, nedodrží původní projektované parametry, změní základy, posune trasu vedení. Stavební úřad na to reaguje pouze sdělením že se nejedná o stavbu…… NOZ jako by neexistoval.

            Prostě pořád se jedná o arogantního molocha který je nad zákon. Za mne zrušit a rozprášit.

        2. Stačí se jen podívat na EON, jak se činí ve výstavbě
          Stačí se jen podívat na EON, jak se činí ve výstavbě nabíječek. Není to proti ČEZu snad ani desetina. Takže za mě ČEZ palec nahoru, EON palec dolů. Do konce září mají v JČ vystavět minimálně tři místa, na což jsem opravdu zvědav a nedělám si iluze, že budou.

Napsat komentář