Siemens představil nový rychlovlak, jede 360 km/h a spotřebuje o třetinu méně energie

Siemens představuje novou vysokorychlostní jednotku „Velaro Novo“. Testování vozidla již probíhá od dubna 2018. Jezdí o 30 % šetrněji, váží o 15 % méně.

Vysokorychlostní jednotka Velaro Novo přinese zvýšený komfort jízdy a nižší náklady na životní cyklus.
foto: Siemens

Společnost Siemens představí na letošním podzimním berlínském veletrhu InnoTrans 2018, který je největším světovým veletrhem železničních technologií, novou koncepci elektrických trakčních vysokorychlostních jednotek.

Pod pojmem Velaro Novo nastavuje nové standardy hospodárnosti a udržitelnosti dopravy a zároveň nabízí vysoký komfort pro cestující. Společnost Siemens vyvinula novou inovativní platformu pro vysokorychlostní vozidla, které může sloužit cestujícím po celém světě.

„Velaro Novo je naší odpovědí na globální požadavky lidské společnosti v oblasti vysokorychlostní dopravy. Nový produkt pokračuje v úspěšném příběhu jednotek Siemens Velaro, dopravcům umožní nabídnout ještě lepší komfort cestování a zajistit hospodárný provoz po celou dobu životnosti. Dnes prezentujeme výsledek pětiletého vývoje: platformu s jedinečnou optimalizací spotřeby energie a nákladů na údržbu s maximální flexibilitou a spolehlivostí,“ říká Sabrina Soussan, CEO divize Mobility koncernu Siemens.



Při rychlosti 300 km/h spotřebuje tento nový vysokorychlostní vlak od společnosti Siemens až o 30 procent méně energie než dosavadní modely Velaro. To znamená při typickém provozním nasazení snížení produkce oxidu uhličitého o přibližně 1 400 tun CO2 ročně.

Hmotnost vozidla mohla být díky odlehčené konstrukci snížena o 15 procent. Současně byl zvětšen prostor pro cestující, a to o 10 procent. Vozová skříň jednotky Velaro Novo je řešena jako integrální svařovaná konstrukce z profilů z hliníkové slitiny, koncipovaná na principu „prázdné trubky“.

To znamená, že neexistují žádné pevné vazby mezi skříní vozidla a vnitřním vybavením vozidla. Interiér tak může být optimálně navržen podle představ zákazníka, s vysokou mírou variability a podle potřeb cestujících. Možnosti různé konfigurace dělají jednotky Velaro Novo perspektivní a flexibilní.

Podle vývoje přepravní poptávky mohou být vozidla po několika letech provozu vhodně přizpůsobeny novým požadavkům. Důsledné a promyšlené použití moderních měřících a diagnostických technologií také výrazně snižuje náklady na údržbu vozidel.

Společnost Siemens testuje části nové vysokorychlostní elektrické jednotky již od dubna 2018. Testovací vůz Velaro Novo, vložený do zkušební jednotky ICE S společnosti DB Systemtechnik, nyní podstupuje zkušební jízdy na území Německa.

Siemens v minulosti vyvinul již čtyři generace jednotek Velaro. Tato vozidla jsou využívána od roku 2000 a v současné době jsou úspěšně provozována v Německu, Nizozemsku, Belgii, Švýcarsku, Španělsku, Francii, Číně, Rusku, ve Velké Británii a v Turecku.

Každý den ujedou více než milion kilometrů a vynikají vysokou spolehlivostí. V Německu je Velaro známé pod označením ICE 3 (série 407) společnosti Deutsche Bahn AG a posunulo úroveň rychlé osobní železniční dopravy významně vpřed.


V roce 2013 zahájila společnost Siemens vývoj nové koncepce Velaro Novo a od roku 2023 bude moci uvést své první jednotky do provozu. Na veletrhu InnoTrans 2018 představí společnost Siemens tento koncept vůbec poprvé mezinárodnímu publiku, a to prostřednictvím digitální inscenace.

tisková zpráva

12 Comments on “Siemens představil nový rychlovlak, jede 360 km/h a spotřebuje o třetinu méně energie”

    1. Za to můžou pra pra dědečci co byli škrti a nestavěli
      Za to můžou pra pra dědečci co byli škrti a nestavěli tunely, náspy a zářezy a tak je většina drah pro nákladní dopravu nepoužitelná, to že tam je snížená třída zatížení a nízká rychlost by tolik nevadilo.

      Ale hlavní příčinou asi mimo jiné bude že na dalších tratích chybí dráty.

  1. Brün – Lundenburg se jezdí 160. Stejně tak BV-Přerov,
    Brün – Lundenburg se jezdí 160. Stejně tak BV-Přerov, Choceň-Kolín, Kralupy?? – Ústí nad Labem, kusy na jihočeském koridoru, kusy směrem na Plzeň, kus mezi Pardubicemi a Králové Hradcem.

    A když si zaplatíte speciální opatření, tak se dá jet i těch 200 mezi Brnem a Břeclaví, problém jsou tam přejezdy, ty nad 160 nesmí být.

    Zajímavější ale z hlediska použitelnosti jsou i jiné parametry než jen rychlost a spotřeba trakční energie, je to mimo jiné i dynamika, adhezní hmotnost a i možnost soupravu spojit, rozpojit a lidi od drah by toho našli asi víc.

    Jenom třeba k adhezní hmotnosti, ta je důležitá pro přenos výkonu a tím momentu na kolejnice, elefanty ji třeba mají malou, takže nelze za jistých podmínek využít plný výkon, protože to začne celé prokluzovat. Otázka je jestli nebude mít tato ová jednotka podobný problém.

    Jednotky mají nevýhodu v tom že se nedají snadno rozpojit a tím změnit kapacita vlaku nebo jeho účel, napadají mne hned siemensovské railjety, což jsou netrakční jednotky, které nemají na konci průchod a možnost připojit vagony, byť by to asi udělat šlo, tím se nedá vlak pohodlně rozšířit o několik vozů, což by se například v případě rakouské jednotky na našem území hodilo.

    Jinak nejlepší poměr mezi hmotností cestujících a hmotností vagonu měly nějaké dvounápravové vozy 3. třídy KkStB někdy z let 1890-1910. Je zajímavé že nástup moderních slitin velmi dlouho nezasáhl do vývoje vagonů osobní dopravy (až u jednotek, jestli jsou jančurovy Astry ze železa či hliníku nevím) a u nákladní v Evropě snad vůbec. Člověk by hádal že bude snaha dopravců o to získat co největší užitečnou hmotnost, nezdá se že by se tak dělo, velká část částí vozů je stále ze železa, odstranit problémy s elektrochemickou korozí by jistě zvládla vhodná slitina.

    1. Nevím jak jinde, ale u nás se na spotřebu nehledí, a
      Nevím jak jinde, ale u nás se na spotřebu nehledí, a rekuperace je skoro sprosté slovo kvůli zastaralé infrastruktuře, protože za energii pro vlaky se pořád platí paušálně a nikdo nepočítá skutečnou spotřebu jednotlivých vlaků nebo úseku s měnírnou. Až budou elektroměry v každé lokomotivě, jednotce a měnírně, tak budou teprv dopravci tlačeni k používání úsporných vozidel a nechávat staré dobré lokomotivy se ztrátovou odporovou regulací skutečně jen pro mimořádné situace.

  2. Společnost Siemens vyvinula novou inovativní platformu pro
    Společnost Siemens vyvinula novou inovativní platformu pro vysokorychlostní vozidla, které může sloužit cestujícím po celém světě….

    No vcelku bych se potěšil informaci jakou rychlost je možné s tímto zázrakem dosáhnout na našich štrekách.

    (140km /hod Brno – Břeclav ???)

    Juknul jsem na plány výstavby…

    CITACE :

    první česká VRT by se dle prohlášení Ministerstva dopravy (MD ČR) měla začít stavět v roce 2019, měla by stát 30 miliard a do roku 2025 se údajně nikde jinde v ČR žádná VRT stavět nebude.

    Zdroj:
    https://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/prvni-vysokorychlostni-trat-v-cr/

    1. Jo, jo.
      A je taky dobrej vtip v tom, co si ČEZku

      Jo, jo.
      A je taky dobrej vtip v tom, co si ČEZku představujou por pojmem VRT?
      Odpověď je hned na první stránce. Rychlost 200 km/h !!!

      VRT s touto rychlostí se dala nazývat železnice tak před 20 lety. Ale jestli chtějí takovouhle vrt stavět například někdy po roce 2030, tak to už nebude VRT, ale ZPL (zasraně pomalá lokálka) :-)))))))))))

      Už před 20 lety jsem říkal, že stavět naše koridory na rychlost 160 je blbost. A měli se na to vykašlat a začít rovnou stavět nové tratě na rychlosti jako za hranicemi. Neee, tak to dopadlo jak to je dnes. Vlak se rozjede na 140 a hned brzdí, nebo jede 120, zatímco „pár“ metrů vedle po dálnici jede polovina aut 180km/h !!!

Napsat komentář