Evropské země chtějí mít třetinu energie z obnovitelných zdrojů

Evropa bude mít v roce 2030 podíl obnovitelných zdrojů ve výši 32 %. Shodly se na tom dnes nad ránem členské státy, Evropská komise a Evropský parlament.

V roce 2017 vyrobily obnovitelné zdroje přes 30 % elektřiny v Evropě. Pokud se v Evropě podaří otevřít prostor k podpoře samovýrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, mohla by tak nastartovat energetickou revoluci domácností. Do poloviny století by mohl počet energeticky aktivních domácností využívajících obnovitelné zdroje přesáhnout 80 %.
foto: seagul, licence CC0 Creative Commons

Výsledné cíle jsou vyšší v porovnání s původními návrhy a lépe odpovídají významnému poklesu cen obnovitelných technologií. Jde o důležitý impuls, který pomůže Evropě vrátit se na pozici globálního leadera v udržitelné energetice, zajistí technologický vývoj a podpoří evropský průmysl investicemi ve výši stovek miliard euro.

Součástí dohody jsou také lepší podmínky pro samovýrobce energie, navýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě na 14 %, které by mělo vést k vyšší podpoře elektromobility. Evropa se dále shodla na postupném útlumu využití palmového oleje v dopravě a podpoře biopaliv druhé generace.

„Ceny obnovitelných technologií v posledních letech dramaticky klesají, což přimělo řadu zemí i Komisi přehodnotit svůj postoj a podpořit vyšší cíl ve výši 32 %, který platí pro EU jako celek. Členské státy pro jeho splnění mají vypracovat národní klimatické plány,“ komentuje úspěch vzájemné dohody Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

„Evropa se může díky realistickému, a přitom ambicióznímu cíli vrátit na pozici globálního tvůrce inovativní, šetrné energetiky. Jasný závazek současně nabízí potřebný impuls ke snížení závislosti evropských států na fosilních palivech,“ dodává.

Komise, Parlament a členské státy se současně dohodly, že v roce 2023 může být cíl prověřen a případně aktualizován. Vzhledem k tomu, že již dnes jsou k dispozici analýzy o možnosti nárůstu na alespoň 34 % energie z obnovitelných zdrojů, lze předpokládat jeho navýšení.

„Původní návrh vycházel ze zastaralých dat a nebyl v souladu se závazky Pařížské klimatické dohody. Obnovitelné zdroje jsou na trhu již zavedený nástroj, který mění pravidla hry. Levné solární a větrné elektrárny vytlačí z trhu zdroje spalující uhlí a nabízí zajímavou investici pro zajištění dostupné energie pro domácnosti a firmy,“ dodává k hlasování Tomáš Charouz, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost, členské organizace Svazu moderní energetiky.

Výzva pro ČR

Nová legislativa navazuje na aktuálně platný rámec do roku 2020 a členské státy nyní mají 2 roky na implementaci směrnic do národních řádů. Nyní je proto třeba urychleně aktualizovat energetické zákony a související právní předpisy. Vláda by zároveň měla přepracovat státní energetickou koncepci.

„V důsledku nových cílů pro růst obnovitelných zdrojů je třeba také aktualizovat českou Státní energetickou koncepci. K energetické politice je třeba přistoupit s respektem k vývoji v moderní energetice, který dává šanci inovativním technologiím jako jsou baterie, elektromobily nebo chytré sítě,“ připomíná Martin Sedlák.

Samospotřebitelé v centru dění

Občané EU se mají stát významnými hráči na energetickém trhu a získat možnost energii bez zbytečných překážek vyrábět, skladovat a spotřebovávat – včetně prodeje přebytků vyrobené elektřiny do sítě bez nepřiměřených požadavků či poplatků ze strany vykupujících.

Samospotřebiteli se nově mohou stát i občané žijící v bytových jednotkách či jiných typech uzavřené distribuční soustavy. Podpořen je také vznik energetických komunit – zcela nových subjektů na trhu s energií.

Těch se mohou účastnit občané, místní samosprávy a podniky, a které budou moci vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů za férových tržních podmínek. Jednodušší bude také zřízení malého obnovitelného zdroje pro domácnosti jako např. střešní instalace.

Výhody vyššího cíle potvrzuje také letošní studie Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA), ve které experti spočítali, že zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů ze současných 17 % na 34 % v roce 2030 může Evropě na úsporách přinést 44-113 miliard EUR ročně a podpořit ekonomiku investicemi ve výši přesahující 368 miliardy EUR.

tisková zpráva

54 Comments on “Evropské země chtějí mít třetinu energie z obnovitelných zdrojů”

  1. Bod c.1 narodniho planu bude upgrade poplatku oze v pomeru 17
    Bod c.1 narodniho planu bude upgrade poplatku oze v pomeru 17 ku 34 tedy zdvojnasobeni.
    Bod c.2 vykupni cenu el.en. ve stejnem pomeru snizit, tj napul.
    Duvodova zprava: to by tak hralo, aby si obcane spotrebovavali vlastni energii a neplatili za to.

    1. V některých zemích je zaváděný model, že vy
      V některých zemích je zaváděný model, že vy nadbytečnou energii – většinou přes den, bezplatně pouštíte do sítě, na elektroměru se zaznamenává kolik to bylo a stejné množství pak zase můžete bezplatně odbrat. Podmínkou je malá instalace do 20 kWp FVE na rodinný dům, nebo nějaký poměrný výkon (cca 5kWp FVE) na rezidenta v bytovém domě. U větrných elektráren to může být podobné.

      1. My ale nejsme „některá“ země. U nás by to třeba bylo
        My ale nejsme „některá“ země. U nás by to třeba bylo stejné, jen ty poplatky kromě silové el.en. by byly účtovány za MWh tekoucí libovolným směrem.
        Teď mám v ruce FA za 4,5 měs. t.r.:
        za el.en. VT+NT 1.804
        za distribuci 1.935
        za služby 945
        suma 4.684 a k tomu dph.
        A kdybych vyrobil, co dnes spotřebuji, bylo by to:
        za el.en. 0
        za distribuci 3.870
        za služby 1.890
        suma 5.760 a k tomu dph. Je to o 23% více (platit).

    1. Na konci minulého roku v Německu podíl uhlí byl myslím
      Na konci minulého roku v Německu podíl uhlí byl myslím kolem 38%, přesně nevím, ale bylo to určitě pod 40.
      V polsku nevím.
      Ale v ČR je to stále několik let stejné: 50% !!!
      A díky tomu, že s tím nikdo nic nedělá to do budoucna se nezda,. že se to výrazně změní. Zatímco např. v tom kritizovaném Německu to každým rokem klesa cca o 1-3%. Takže za dalších 10 let budou mít podíl kolem 25-30%! A jak to bude u nás? Pořád stejné, protože CŘ nemá žádný plán, ani na žádném nedělá. Jen stále kecá a kritizuje ostatní.

      Takže bychom měli hlavně dělat něco u nás a ne kritizovat sousedy.

      1. V Německu to loni bylo 36.6% podílu uhlí na výrobě. Ten
        V Německu to loni bylo 36.6% podílu uhlí na výrobě. Ten pokles bude po roce 2022 rychlejší, v Německu už nebudou žádné JE, které by bylo třeba nahrazovat.
        V Polsku je podíl uhelné elektřiny okolo 80%, přibližně půl na půl hnědé a černé uhlí.
        Tady jsou čísla za EU. Mě osobně překvapilo, že uhlí už má podíl na výrobě jen okolo 20% a dále klesá. Loni už byla výroba z biomasy+FV+větru stejná jako z uhlí, z větru bylo více elektřiny než z hnědého či černého uhlí samostatně.

        1. Zajímavé by ovšem bylo říct, o kolik tun uhlí se tedy
          Zajímavé by ovšem bylo říct, o kolik tun uhlí se tedy spálilo méně. Respektive, jestli náhodou ty uhelné elektrárny, které nevyráběly, nejely tak nějak v teplé záloze na prázdno a nevypustili úplně stejné množství CO2, jako kdyby vyráběly… Protože pak by byl růst obnovitelných zdrojů trochu k ničemu.

          A ještě by bylo dobré uvést, kde se vezme ten plyn, který to má všechno nahradit…

          1. Vycházíte z trochu zvláštních představ. Pokles výroby
            Vycházíte z trochu zvláštních představ. Pokles výroby uhlí byl částečně způsoben zavřením několika starých a relativně malých elektráren, ty už CO2 vypouštět nebudou. Většina poklesu byla ovšem dána nižším využíváním uhelných elektráren určených pro pružnou výrobu. To jsou ty elektrárny, které se dají zapínat a vypínat.
            A bytí v teplé záloze znamená spotřebu max. 10% spotřeby v plném provozu, spíše míň. Žádný majitel nebude v elektrárně jen tak pálit hromady uhlí.

    1. V tom případě zapomeňte na jadernou energetiku, kde
      V tom případě zapomeňte na jadernou energetiku, kde spotřebujete cca 2.5-3 miliony kubíků vody na produkci 1 TWh elektřiny. FVE a VtE naopak k provozu nepotřebují vodu žádnou nebo skoro žádnou (FVE občas bábu s hadrem a stěrkou, aby umyla panely).
      Ale základ je dát v ČR do šusu krajinu, aby se v ní obnovila schopnost zadržet vodu, i během přívalových srážek. To jsou desítky miliard kubíků potenciálu zadržet vodu.

          1. Nikoliv. To by bylo hrozně moc. Ročně elektrárna
            Nikoliv. To by bylo hrozně moc. Ročně elektrárna spotřebuje asi 35 milionů kubíků vody, ale spotřebou se v tomto případě myslí, že tu vodu lehce ohřeje a vypustí zpátky do Vltavy o něco níže na toku. Spotřeba vody přeměnou na páru je ve srovnání s tím marginální.

              1. Tak jsem to spočítal. Při průměrném průtoku v
                Tak jsem to spočítal. Při průměrném průtoku v Hněvkovicích produkuje JE Temelín dost odpadního tepla, aby průtokově ohříval Vltavu o cca 16 stupňů. Tím byste dost efektivně zabil většinu současné fauny a flóry v řece a mohl byste tam přejít na tropické druhy.
                To je taky důvod proč během léta, kdy je teplo a malé průtoky na řekách dochází k nucenému odstavování JE, třeba ve Francii.
                Bez obrovské spotřeby tepla při vypařování to v českých podmínkách nejde.

              2. Celkově je to tak, že na chlazení Temelína se používá
                Celkově je to tak, že na chlazení Temelína se používá 30000 litrů vody za sekundu, přičemž se odpaří 413 l za sekundu z jedné věže, takže jelikož tam jsou 4, tak se celkem odpaří 1650 litrů za sekundu z těch celkových 30000 litrů za sekundu.

                1. Což pak dělá ty komické situace, kdy se neznalí při
                  Což pak dělá ty komické situace, kdy se neznalí při pohledu na JE ptají – A proč je to čistá elektrárna, když tak moc kouří? 🙂

                2. Takže suma sumárum odpar okolo 3 milionů kubíků vody na
                  Takže suma sumárum odpar okolo 3 milionů kubíků vody na vyrobenou TWh. Jsem rád, že jsme se nakonec shodli.

                3. Ne. Výkon Temelína je přibližně 2 GW. Spotřeba vody je
                  Ne. Výkon Temelína je přibližně 2 GW. Spotřeba vody je těch 1600 litrů za sekundu, za hodinu to vychází na přibližně 600 kubíků. Na vyrobenou GWh to tedy vychází na 300 kubíků odpařené vody. Takže na 1 TWh (1000x tolik) to vychází 300 000 kubíků. Žádné 3 miliony kubíků. Jste o řád jinde.

                4. nás v mateřské školce učili že 1hodina má 60minut a 1
                  nás v mateřské školce učili že 1hodina má 60minut a 1 minuta 60s asi jiná mš?

                5. Jaká jiná MŠ? 1650 litrů x 3600 sekund = 5940000 litrů.
                  Jaká jiná MŠ? 1650 litrů x 3600 sekund = 5940000 litrů. Jeden kubík má 10000 litrů, takže 594 kubíků za hodinu = 297 kubíků na GWh. Kde jsem udělal chybu?

                6. Shit happens. Kdysi mě jeden starý zkušený profesor
                  Shit happens. Kdysi mě jeden starý zkušený profesor varoval, že bych neměl se svým vzdělání nikdy, za žádných okolností, počítat na veřejnosti. Člověk se „dupne“ v nějakém jednoduchém kroku a ztrapní se. Naštěstí to dnes nejsem já. 🙂

                7. Bohužel, stává se nám to všem 🙂
                  Bohužel, stává se nám to všem 🙂

                8. Dělat chyby je normální, důležitý je ale dělat rychle
                  Dělat chyby je normální, důležitý je ale dělat rychle aby jsi se dřív dobral správného výsledku. 😉

                9. Tak tak. Dvakrát řež a měřit vůbec nemusíš.
                  Tak tak. Dvakrát řež a měřit vůbec nemusíš.

                10. To si zase pleteš s blbostí 🙂
                  To si zase pleteš s blbostí 🙂

  2. Na takovy vyvoj uz cekam hodne dlouho. Planuji vetsi FVE pro
    Na takovy vyvoj uz cekam hodne dlouho. Planuji vetsi FVE pro vlastni spotrebu, ale legislativa v CEZku je porad nepratelska. Doufam, ze se ERU nesprajcne a nezacne delat nejake podrazy jako v minulosti. Baba Vitaskova je sice pryc, ale cert nikdy nespi. A atomovy tandem zeman, benes, se muzou jit picnout.

    1. Obávám se, že Fitásková byla vůči domkařům pasivní.
      Obávám se, že Fitásková byla vůči domkařům pasivní. Na rozdíl od distributorů, kteří chtějí mlaskat u koryta. A ti to dnes mají jednodušší což jasně ukázalo zdražení na přelomu roku. Takže pokud z toho nebude mít ČEZ svý jistý nepočítej s žádným kloudným plánem.

    1. To není hyperloop, ale jen Loop v klasickém tunelu. I když
      To není hyperloop, ale jen Loop v klasickém tunelu. I když Musk tvrdí, že ty tunely jsou v podstatě připraveny na upgrade pto Hyperloop. Jenže na tkhle krátké vzdálenosti to nemá smysl. Takže rychlost kolem 200km/h s elektrickým pohonem, kabina pro nějakých 16 lidí, menší průměr tunelu ušetří výrazně při výstavbě.

            1. Vakuum tam není. Těžko říct, jestli budou odčerpávat
              Vakuum tam není. Těžko říct, jestli budou odčerpávat vzduch, ale spíš ne. Každopádně s elektrickým pohonem mají celkem slušné zkušenosti a s aerodynamikou taky. Takže když to navrhnou poodobně jako předek Tesla SEMI, tak by to mohlo mít docela slušný (malý) odpor vzduchu. Otázka samozřejmě je, jak se chová obtékání vzduchu v tunelu, ale při 200km/h to asi nebude takový problém jako v případě plánovaného hyperloop.

                1. vozy můžou jezdit v krátkých intervalech, prakticky „on
                  vozy můžou jezdit v krátkých intervalech, prakticky „on demand“ tj, příjdete a nastoupíte.

                2. Je to spojení s letištěm. U nás jezdí hlavní spoj ve
                  Je to spojení s letištěm. U nás jezdí hlavní spoj ve špičce každé 3 minuty (Veleslavín->Letiště) a většinou je tam okolo 15-20 lidí, takže by to při stejném intervalu plně nahradilo autobusové spojení.
                  Co se týče našeho metra, tak tam je 90 % ceny neefektivnost. Vem si, že průměrné příjmy DPP jsou 104 Kč/1 km jízdy a pokud by to nebylo dotované, tak platíme skoro přesně 4x více a to už by se lidem skoro vyplatilo jezdit taxíkem.

                3. Dopravní užitnost tu někdo už zmínil, takže k té
                  Dopravní užitnost tu někdo už zmínil, takže k té ekonomické…
                  Ze začátku to bude stát ranec a budou jezdit jen papaláši co létají první třídou.

                  A nikdo neříkal že se kvůli tomu budou rušit autobusové či jiné linky 😉

                  Dokonce tím zezačátku mohou střílet jen zavazadla a odlehčit příletovým halám.

              1. Jenže s průřezem nic neuděláte a jestli tam bude Cx 0,2
                Jenže s průřezem nic neuděláte a jestli tam bude Cx 0,2 nebo 0,25 už je v podstatě jedno, množství vytlačovaného vzduchu bude stejné, odpor enormní a stejně to někudy musí obtékat. Nicméně věřím, že už někdo ze zaměstnanů Hyperloopu alespoň jednou počítal :-D.
                I tahle rychlost mi ale přijde jako velký pokrok. Jezdí se vůbec někde na světě v uzavřeném prostoru (tunelu, byť větším) rychlostí 200+ km/h?

              2. Neměli tam mít nasávací turbíny na každé kapsli ?
                To by

                Neměli tam mít nasávací turbíny na každé kapsli ?
                To by nemuselo být obtékání žádné a dokonce by to mohlo pomáhat v dynamice pohybu.
                Pro snižování tlaku před kapslí to také není od věci. Nemyslím že by někdy v dohledné době mohla fungovat vakuová varianta ale nemusí vytvářet podtlak jen na stanici před kapslí.

Napsat komentář