Nabíječková smršť v severních Čechách – tři další místa s Tesla Destination Chargery

Nabíječky Tesla Destination Charger, které je možné od Tesly získat zdarma, se po Česku rojí jako houby po dešti. Hned tři nová nabíjecí místa najdeme v severních Čechách.

Nabíjecí stanice pro elektromobily Tesla Destination Charger u Pivovaru & Restaurace Černý Orel v Oseku u Teplic
foto: V. Burda

Doslova smrští by se dala nazvat instalace Tesla Destination Chargerů v druhém květnovém týdnu. Po Slavonicích a stylové Kavárně pana Theodora nedaleko Kladna uvedly do provozu nabíječky od Tesly také Rodinný pivovar s restaurací Černý Orel v Oseku u Teplic, hotel Výpřež v Děčíně a dokonce i první golfové hřiště Golf Resort Česká Lípa. Všechny podniky najdeme v Ústeckém kraji, kde doposud nebyla instalována ani jedna nabíječka typu Tesla Destination Charger (dále jen TDC).

Pan Burda, majitel pivovaru & restaurace Černý Orel, nám prozradil, že vzhledem ke stále častějším dotazům, převážně zahraničních návštěvníků vyhlášeného oseckého kempu z Holandska, Belgie, Dánska a Německa na možnost nabíjení u jejich restaurace, se rozhodl nějakou nabíječku nakonec zřídit.

Dlouhá jednání s nejmenovaný provozovatelem komerčních nabíjecích stanic ho před dvěma lety, naprosto odradila. Letos po Novém roce se shodou náhod dal do řeči s jedním z návštěvníků jeho restaurace, slovo dalo slovo a dotyčný mu, i když to bral zprvu jako vtip, pomohl přes přímý kontakt v Tesle k získání tří nabíječek TDC.

Pan majitel dodává, že je velice rád, že poskytli i nabíječku pro ostatní typy elektromobilů, nejen pro Tesly, a že nemusí řešit redukce a podobné komplikace. Jak sám přiznává, od samotné instalace sám přemýšlí stále více o pořízení elektrovozidla, nicméně asi jediné z nabídky přichází v úvahu Tesla Model 3, vzhledem k proklamovanému dojezdu a avízované pořizovací ceně.

„Čekací lhůty jsou dlouhé, ale můj kamarád objednával minulý týden Škodu Kodiaq a v autosalonu mu sdělili, že dodací lhůta v jeho konfiguraci je 11 měsíců – dieselové auto…Tak až se rozhodnu, Tesla vychytá „porodní potíže“, klidně na Model 3 počkám,“ dodává s úsměvem pan Burda a vyzývá k návštěvě příjemné restaurace, ze které je vidět i do varny jejich piva. Více informací najdete na webu.

Hotel v Děčíně

Vedoucí hotelu Výpřež u Děčína, pan Kopas, se snaží vyjít vstříc stávajícím a hlavně vracejícím se hostům, neboť prý není týden, aby někdo s elektromobilem nebo plug-in hybridem nepřijel.

Nabíječky Tesla Destination Charger u hotelu Výpřež v Děčíně

Nabíječky Tesla Destination Charger u hotelu Výpřež v Děčíně
foto: p. Kopas

„Téměř polovinu našich hostů tvoří klienti zahraničních firem a vzdálenost od německých a polských hranic se tomu přímo nabízí. Nicméně budeme velice rádi i za české a slovenské návštěvníky s elektromobily, které jsme zde už také měli,“ říká.

Vzhledem k délce přívodních kabelů se nemusí nikdo bát, že by přímo u nabíječek nemohl zaparkovat. Bez problému se k nim dají zaparkovat tři vozidla. Hosté mají nabíjení samozřejmě zdarma, ostatním v nouzi také ale hotel neodmítne, vše je na dohodě. Více informací najdete na webu.

Golf Resort Česká Lípa

První golfové hřiště Golf Resort Česká Lípa, mezi Českou Lípou a Novým Borem je zatím posledním místem, kde byly uvedeny do provozu celkem tři nabíječky Tesla Destination Charger. Na jedné z nich lze však dobíjet i vozidla jiných značek, podmínkou je konektor nebo redukce z/na Mennekes Type-2.

Nabíjecí stanice pro elektromobily Tesla Destination Chargery na parkovišti u Golf Resort Česká Lípa

Nabíjecí stanice pro elektromobily Tesla Destination Chargery na parkovišti u Golf Resort Česká Lípa
foto: I. Solfronk

Pan ředitel Ivan Solfronk dostal nabídku od Tesly instalovat nabíječky nejen pro klienty golfového hřiště v malebné krajině nedaleko Máchova jezera a bez váhání přijal. Nabíječky minulý týden nainstalovali a zprovoznili.

Pro návštěvníky resortu (golf, restaurace, ubytování) je dobíjení všech vozidel, bez rozdílu značek, zcela zdarma. Pokud někdo bude potřebovat dobít, a třeba jen pojede kolem, lze domluvit na recepci.

Golf Resort Česká Lípa byl vybudován na severním okraji České Lípy, kde nabízí moderní, plně zavlažované 18ti jamkové hřiště s parem 72 (2×36) na zhruba sedmdesáti hektarech s kvalitním tréninkovým zázemím a novou klubovnu s restaurací.

Golf Resort Česká Lípa

Golf Resort Česká Lípa
foto: Ivan Solfronk

Kromě pečlivě připravených hracích ploch zde hráči ocení především nádherné výhledy do okolí – Lužické hory, České středohoří, Ještěd i hrad Bezděz a naprostou absenci civilizačních ruchů!

„Nabíjecí stanice pro elektromobily námsnad pomohou tento, dnes už tak vzácný klid, dále udržet právě s rozvojem elektromobility,“ říká s lehkým úsměvem pan Solfronk.

„Sám jsem velkým příznivcem alternativních pohonů vozidel. Bohužel, tristní tempo výstavby veřejných dobíjecích stanic, převážně na hlavních tazích, mě přimělo udělat alespoň tento maličký krok pro rozšíření možnosti dobíjení vozidel v Čechách. Pokud nás takových bude více, kdo bude ochotný tyto, nebo podobné nabíječky, instalovat ve vlastních provozovnách, do dvou let by zde mohlo být takových stanic u hotelů.“

A dodává, že když se podívá na mapu Rakouska, Německa, ale třeba i Polska, každý týden tam nějaká nabíjecí stanice přibude. „Sleduji to zhruba od letošního ledna, kdy nás Tesla oslovila a tempo instalací v okolích zemí (snad kromě Slovenska) je neuvěřitelné,“ uzavírá pan Solfronk.

Ač sám elektromobil nevlastní, po areálu jezdí již takových „elektromobilů“ desítky, a to golfová vozítka pro samotné hráče. Tato vozítka jsou součástí golfových hřišť po celém světě už více než 50 let!

Redakci se podařilo získat informaci, že během léta 2018 se po celé České republice objeví zhruba dalších 15 míst s nově instalovanými Tesla Destination Chargery. Další lokality jsou právě v jednání, takže se blýská na lepší časy i právě díky těmto dobrovolným instalacím nadšenců elektromobility.

vlastní

71 Comments on “Nabíječková smršť v severních Čechách – tři další místa s Tesla Destination Chargery”

  1. Tesla Destination je o.k., ale pouze pro Tesly a některé
    Tesla Destination je o.k., ale pouze pro Tesly a některé modely jsou i pro „mennekes“ elektromobily. Bohuzel Leafy, Citroeny,Fiatky 500 ani Ampéry atd. na tom nenabijete. Proc to do článku neuvedete po pravdě. Je to podvod na lidi. Je to jenom vlastně soukroma nabíječka Teslaku.

      1. Přesně tak, zase fňukaj u blbejch dveří, je naopak
        Přesně tak, zase fňukaj u blbejch dveří, je naopak podvedli Nissan, Citroen, Peugeot i Fiat tím, že nikde u hospod ani hotelů žádný destination nabíječky neinstalujou. Prostě na vás sérou jak na placatej kámen. 😛 Já bejt váma tak bych je začal prudit. Líná huba holý neštěstí :)))

    1. Presne tak, taky nenabiji Peugeot Partner electric, eNV200,
      Presne tak, taky nenabiji Peugeot Partner electric, eNV200, iOn, CZero, Renault ZOE, Twizy a dalsi..

      Problem s tou Teslou je, ze i nejlevnejsi TM3 tady bude stat milion a ma navic technologicke vady, ktere se tykaji servisovatelnosti, pro ktere si auto bohuzel nelze koupit.

      Nabijel tady uz nekdo u tech destination chargeru s type1 na type2 kabelem ci redukci?

  2. Tak máme další rychlonabíjecí stanici ABB terra 53 od
    Tak máme další rychlonabíjecí stanici ABB terra 53 od ČEZu na parkovišti Kaufland Kuřim. Je za závorou, ale parkování do 2 hodin zdarma a zatím nevyžaduje čip od ČEZu. Je sice 500 m od stejné nabíječky TOS Kuřim, ale každá dobrá. Pokud to tak bude pokračovat snad dojde brzy i na Telč a ČB.

  3. Nádherně se stavby nabíječek rozšiřují po celé zemi,
    Nádherně se stavby nabíječek rozšiřují po celé zemi, máme radost že brzo počtem překonají stávající soustavu čerpaček a plniček které pomalu ale jistě se stoupající cenou ropy půjdou kčertu 🙂

    evmapa.cz

    tesla.com/findus/destination-charging/Europe

    kcc-hho.webnode.cz/supercharger/

  4. Otřesný koncept nasazování infrastruktury pro EV –
    Otřesný koncept nasazování infrastruktury pro EV – zaplevelit zemi statitisíci dobíjecích stojanů. Je zřejmé, alespoň mně se to tak jeví, že tudy cesta nevede a já se modlím a věřím, že na takový způsob budování infrastruktury nikdy v masovějším měřítku nedojde. Vše by mohl zvrátit nějaký zásadní objev v oblasti hustoty skladování elektřiny, na který se čeká. To by pak o 180 stupňů obrátilo směr vývoje zavádění elektromobilů.

    Takovýto objev by totiž umožnil, díky zmenšení baterií a samozřejmě po mezinárodní unifikaci jejich rozměrů, funkčních, připojovacích a jiných vlastností atd. trakčních baterií, opětovné použití baterií v různých typech vozidel výměnným způsobem.

    Pro ty, kdo takovou unifikaci nevidí jako reálnou, může posloužit jako příklad mezinárodní železniční unie UIC a její normy a předpisy. Díky jim již mnoho desítek let můžete cestovat do zahraničí vlakem, kde je český jídelní vůz zapojen přímo za německý schlafwagen a celé to táhne z Vídně rakouská lokomotiva. Instalace, zásuvky, spřáhla, výška nárazníků apod., vše spolu pasuje a funguje.

    Výhody jsou zřejmé. Nebylo by potřeba prošpikovávat naši zemi soustavou kabeláže. Dalším pozitivem by byla možnost využití infrastruktury stávajících cca 3900 veřejných čerpacích stanic, ke kterým by „pouze“ bylo nutno přivést elektrické vedení o potřebné kapacitě. S rostoucím množstvím elektromobilů na úkor aut s klasickým pohonem by původní klasické čerpací stojany byly postupně nahrazovány soustavou mnoha dobíjecích slotů. Představte si to jako řady šatních skříněk ve škole. V každé skříňce baterie a 2 kontrolky. Červená – nabíjí se, zelená – dobito. Technik čerpací stanice vysune z vašeho vozu vybitou baterii/baterie, zasune novou, předá atest, vy zaplatíte a po 5 – 10 minutách pokračujete v jízdě. V takovém případě bych se smířil s tím, že místo malého víčka nádrže bude auto hyzdit o něco větší víčko/víko prostoru pro 1, 2 i více baterií, tak jak výrobce vozu uzná za vhodné. Mimochodem, tento koncept se velmi blíží způsobu výměny baterií na letadlech na kterých jsem kdysi jako technik pracoval. Žádné zdlouhavé nabíjení, kdy letadlo mezitím čeká na nabití baterií a „pilot pije kávu“, viz výše řečené. Kdepak, vysunout, zasunout a jede se dál.

    1. Také se mi tento koncept nelíbí. Ideální, by bylo, pokud
      Také se mi tento koncept nelíbí. Ideální, by bylo, pokud by vozidlo mohlo dobíjet za jízdy.
      První vlaštovkou jsou právě stavěné troleje pro kamiony v Německu:
      pbs.twimg.com/media/DcP7jluW0AE5Yxo.jpg
      pbs.twimg.com/media/Dc072K7WsAADJxy.jpg
      Pro osobáky je to asi dost vysoko, ale jistě by se našel způsob jak při jízdě dobíjet – indukce, pásy v zemi, atd…
      Stačilo by zelektrifikovat 20% dálnic. V okolí dálnic jsou často trafostanice, takže náklady na novou elektrickou infrastrukturu by nebyly enormní.

      1. Indukce?! Spočítejte si kolik by se muselo pálit do vzduchu
        Indukce?! Spočítejte si kolik by se muselo pálit do vzduchu kWh aby se tak dalo nejen jet, ale dobíjet, kolik kilometrů silnic a dálnic by se muselo znova rozkopat… Nehledě na nutnost řešit účtování.

        I ta trolej je poněkud pitomost, skoro, protože se jedná o stovky kW až jednotky MW při nějakých 750V DC, což je sice možné ve městech kde máte možnost mít měnírnu na každém rožku, ale u dálnic je to problém. Prostě příkon kamionů, a napěťová omezení jsou již od pohledu dost velkým problémem pro tento systém.

        Kamion má být pro krátkou přepravu, bohužel se s tím vozí přes celou Evropu, dálkově to má jet na vlaku. Mimochodem firma Lohr má nový systém pro přepravu aut, i na těch našich pitomějších tratích by se dalo jedním vlakem s těmito vozy přepravit 10 kamionů, (prudké stoupání), ale na dobrých tratích kde se dá táhnout vlak přes 200t těžký by se dalo takto ze silnice dostat až 40 kamionů na vlak. Při 4 vlacích za hodinu je to 160 kamionů. Pokud počítám z těch údajů dobře. Kolik jede denně aut mezi Francií a ČR? Možná by se takový systém mohl vyplatit.

        1. Dálnice se občas opravují a rozkopou se, navíc lze rovnou
          Dálnice se občas opravují a rozkopou se, navíc lze rovnou přidat další pruh. Nikdo neříká, že je potřeba zavést elektrifikaci všude najednou.
          Vlaky, trolejbusy a tramvaje také troleje využívají. Ohledně měníren není problém jich podél dálnice postavit více. Jak jsem již napsal, elektrifikované dálnice mohou být blízko trafostanic. Stačí jen posílit vysoké napětí do těchto trafostanic.
          Z vlaku je potřeba znovu překládat na kamion. Málo kam vede vlečka. Důležitá je také rychlost. U nás máme pár přetížených koridorů a zbytek jsou neelektrifikované jednokolejky. Třeba takový Liberec – je tam spoustu firem dodávajících do Škodovky. Nejbližší elektrifikovaná trať je 60km daleko u Prahy – ve Všetatech nebo v Děčíně.

          1. Ano, ale už 3kV DC jsou problém a v EU to do budoucna
            Ano, ale už 3kV DC jsou problém a v EU to do budoucna dopadne tak že to bude 15 a 25kV střídavých. Takový Taurus, nebo 380ka si vezme kolem 2kA na stejnosměrném, ale jenom 400A na 15kV a 240A na 25kV, proto plánuje mimo jiné přepínání systémů. Jenže kde je výkon tramvají a jak je možné zasíťovat třeba takové Brno v porovnání s dálnicí? A navíc je třeba si uvědomit že z pohledu elektrického proudu jsou ty oblasti propojeny různě do větších celků a v centru jsem si snad nevšiml nějakého úsekového děliče, takže se ta trolej chová trochu jinak z pohledu odporu než se bude chovat ta nad dálnicí.

            A víte že taková měnírna není levná záležitost?

            Viděl jste systém Lohr? Viděl jste vagony pro kombinovanou přepravu? Není třeba nic překládat. lohr. fr/lohr-railway-system/the-lohr-uic-wagons/

            Já o stavu naší železniční sítě moc dobře vím, byť tedy ono přetížení se týká zejména úseku Kolín – Č. Třebová, proto se jdou dělat psí kusy s postrky na vysočině. Jenže zmiňte se před někým že je třeba prověřit síť a překopat co jde, umenšit sklony lze-li to, postavit výhybny, prodloužit koleje ve stanicích a zřídit 2. přechod do Německa pro náklady (hádejte kde, v Liberci, nebo to alespoň vypadá schůdně dle normativů), a dostane se Vám vysvětlení proč to nejde, vetšinou jenom protože se to tak nedělalo.

            Mimochodem koridor Břeclav-Přerov by měl mít ještě dost kapacity, stejně jako ten mezi Břeclaví a Brnem, aby se dal zajistit včlenění (fck anglicky bych řekl Injection) kamionů do naší dálniční sítě, stejně tak by měla být kapacita na Českobudějovickém koridoru, ale tam záleží pak na tom co zvládá železnice v Rakousku, je tam jednokolejka, bohužel.

            Problém je v hnacích vozidlech, záleží na trati, ale dá se říct že šestinápravová lokomotiva poskytne asi o 200t hmotnosti vlaku více než i výkonnější lokomotiva čtyřnápravová (čmelák vs. brejlovec), jenže takových strojů je málo a bohužel více opotřebovávají tratě. To je taky problém poněkud. Dopravci stejně obnovují vozový park a nechat vyrobit šestinápravové lokomotivy by neměl být problém, jenomže je to poněkud atypické, jezdí to třeba nahoře v Norsku, ale jinde v Evropě po nich asi poptávka není, jaký by to mělo smysl? Půlka Německa je placka, v druhé je to řešené tunely, Švýcarsko možná, ale to je bohaté aby mohlo nadělat tunely pro nákladku, Francie to stejné, Španělsko má ale jiný rozchod, Polsko, ne, Maďarsko je taky placka. Šestikola potřebují akorát pošahaní Češi a možná Slováci.

            1. Měnírny nejsou zadarmo, samozřejmě. Dobíjení za jízdy
              Měnírny nejsou zadarmo, samozřejmě. Dobíjení za jízdy by ale umožnilo mít kamionu jen malou a lehkou baterku s dojezdem řekněme 100 km a přitom by měl kamion díky trolejím neomezený dojezd. Úspora by byla ve spotřebě (nižší váha), v ceně baterie a nulové přestávce pro dobíjení.
              Než bude trať do Liberce, tak se nejdříve postaví VRT Drážďany Praha a Praha Brno, Liberec bude možná za desítky let a troleje můžete natáhnout i dnes. Navíc ekologický dopad vlaku na elektřinu a kamionu na elektřinu není tak rozdílný. Kamion má o trochu větší spotřebu, ale žádná tragédie.

              1. Kamion a trolej = nesmysl.
                Kdo bude řešit ty kvanta oprav na

                Kamion a trolej = nesmysl.
                Kdo bude řešit ty kvanta oprav na poškozeném vedení?
                Jakým asi tak způsobem chceš donutit řidičskou pakáž, aby dodržovala předpisy?
                Tady se zase vymýšlí trakař, resp. elektrický vláček,
                tak hlavně nezapomeň na valivé odpory…

              2. Do Liberce vede několik tratí, mám na mysli 030. Nebude tak
                Do Liberce vede několik tratí, mám na mysli 030. Nebude tak rozdílný? 1 kamion si bere pro jízdu asi 30l nafty, z toho jsou 3kWh práce, konstantní výkon kolem 72kW, jedna lokomotiva odpovídající výkonově deseti kamionům ale po rovině umí tahat násobně více než kamiony o odpovídajícím výkonu a ani na kopcích na tom nebude o moc hůř, ošidné jsou spotřeby totiž, zatímco u kamionu víme jen jakousi zprůměrovanou a musela by se složitě dohledávat pro dané sklony a přepočítávat, tak u dráhy zase tabulky klamou tím že vlak nejede naplno celý úsek plný výkon se využije jen část, u elektrických lokomotiv zase závisí tažná síla od toho jak je v ní co zrovna spojeno kontrolerem… Čert aby to počítal. Valivé odpory, odpor vzduchu…

                Po trati do Liberce se dá začít jezdit klidně zítra, když na to dojde, problém je v tom sklonu pro který si na Vysočině vydupali postrky 15 promile je dvojnásobek co nákladní dopravci považují za maximum. Víte kde je rozdíl proti tomu kamionu? Jednak roli hraje adheze,ale zejména výkon, u vlaků je to jinak, tam není taková výkonová rezerva jako u kamionu, bohužel. To je možná celý problém. Nevím jestli je to cenou, nebo čím, prostě auta na silnicích mají přebytek výkonu. Problém je že dokud nedosáhnete nějakých 700-800m vlaku tak do maxima sil které přenesete ať už šroubovkou, spřáhlem, nebo koly na kolejnice, bude výkon požírán na růst normativu.

                Kvůli Vám jsem pohledal starý excel ve kterém jsem kdysi naprogramoval vzorce z vagony. cz/vagony/energie.html Doufám že je to dobře.

                Dejme tomu že vagon nákladní má délku 15m, 4 nápravy a zátěž je 22.5t (maximum u nás) vlak bude mít nějakých 700m užitečné délky vozů, to máme 46 vozů o 90t, 4140t, to je jak těžkotonážní hnutí. K tomu aby byla tato hmotnost tažitelná dvojicí 363.5 by bylo třeba aby se vlak pohyboval jen, dohadem, 25-30km/h, naprosto neakceptovatelná na našich tratích. To máme výkon asi 5.6MW, havarujeme na tažné síle. Ale co kdybychom z toho chtěli dostat alespoň 50km/h? 9.6MW a není tažná síla!

                Dobře, jaké tedy vlaky jezdí u nás? Asi 2500t těžké, To už by dvojice lokomotiv zvládla, ale jen stěží a na SŽDC byste asi musel hodně prosit aby vám postavili přes Vysočinu volnou cestu,nestavěl jste atd., navíc by se jim to hodně nelíbilo co do odběru proudu a těch 50km/h je tak pomalých že by Vás asi nechtěli ani pustit, respektive by vás někam odsunuli. Na 2500t a alespoň 80km/h by bylo třeba dvou moderních lokomotiv o asi 6MW, jenže to nejde protože infrastruktura. A víte kolik ten stejný vlak potřebuje na absolutní rovině? 3.4MW, na 2 promile 4MW a na 5 promile 6MW. Taková lokomotiva musí mít pro slušnou jízdu 80km/h po republice kdekoliv dostupný výkon asi 12MW. A to pozor, jak se teď dívá, tak na Moravě lze vozit vlaky při dvojčeti lokomotiv 363 o hmotnosti 3400t, to si na dvou promile řekne o 4.5MW, na trati se sklonem 15 promile ale o 15.6MW, tedy spíš 16 a asi 501kN!, opravdu univerzální lokomotiva musí mít tak přebytek výkonu asi 4x. Tedy pokud jsou mé výpočty správné. To by znamenalo někde vyčarovat navíc asi 9MW výkonu.

                U dieselu by to znamenalo že máte lokomotivu s těžce předimenzovanými motory. U elektrické trakce že máte baterii o dostatečné kapacitě, tu musíte ale nabíjet, k čemuž je ale dostupný jen omezený výkon, například pomalu asi 1.5-2MW při jízdě po rovině, více než plný při rekuperaci z kopce, (motory + sběrač), plný při stání ve stanici, což ale bude zase problém skrz bodovou tepelnou zátěž. Baterie kapacity 9MWh by měla mezi 45-90t to se prostě nikam nevejde. Pro 12MW to je lepší, ale pořád ty stejné problémy. Navíc by takové monstrum muselo být jen o málo dražší než lokomotiva. Čemuž není možné věřit. Alternativa je jezdit pomalu.

                Nevím jestli ta čísla jsou dobře, nebo ne, je možné že to při takovýchto hodnotách už havaruje, nemám jak to pořádně ověřit, ale ten základní problém asi tak nějak vidět je. „Příliš rychlé“ tratě a v zásadě všechny lokomotivy dýchavičné. Výkonnější řešení naráží na problémy s trolejemi nebo výkony motorů nebo adhezními schopnostmi lokomotiv nebo u elektrických s pomocnou baterií, otázkou čím je nabíjet… Zase se to dá řešit, ale to bychom nesměli být v Česku kde je všechno velký problém. Přitom lokomotiva nezávislé trakce s tažnou silou 500-600kN a výkonem asi 6MW by znamenala možnost jízdy nákladních vlaků o 2500t v podstatě všude rychlostí 30-35km/h. Je to hodně pomalé, to uznávám, ale také se nejezdí jen do kopců o 20 promile. Nehledě na to se s tím dá za deset hodin přejet půlka republiky. V USA mají lokomotivy co by tomu +- odpovídaly, vyvíjí těch 460kN při cca 20km/h a výkonu asi 5MW. Jenže nic takového tady levně neseženete a je tu zase ten rychlostní problém. Představa že v Liberci celý den sjíždějí nákladní vlaky, které pak někdy v 7, nebo kdy, v 8 vyjedou vstříc Turnovu rychlostí 30km/h je sice pěkná, ale místním by z toho kraválu v noci asi hráblo, Kdybych řekl že je to 10 vlaků (více tam asi nepostavíme) a bude se vyjíždět po deseti minutách, tak je to hodina a půl kraválu vlaků z jedné strany a pak další hodina a půl kraválu z druhé.

                Jistě mé výpočty jsou zatíženy gigantickou chybou v podobě toho že beru sklony tak jako by po nich vlak jel celou dobu (třeba 70km po 15 promile je nastoupání o 1050m), neberu do úvahy pokles kinetické energie vlaku, ale v tomto vztahu tří věcí, výkonu, rychlosti a hmotnosti jsou jen dvě proměnné, buď se hýbe rychlost, nebo výkon, pokud chceme udržet rychlost, je třeba hýbat výkonem. Ovšem diesely o nějakých 8.5MW by mohly být řešením drážních problémů, ty už by mohly tahat 2500t rychlostí 60km/h na mnoha místech, někde byť třeba jen 40, ale to asi nevadí na trati co má Vmax 40-50km/h. Pokud si seženete takovou bestii a nebude to o moc dražší než běžné lokomotivy, necháte tomu udělat normativy nějak pořádně, tak aby se v kopcích jezdilo jen na maximální tažnou sílu, ale pomalu, tak vyhrajete na celé čáře.

                Ale říkejte to lidem co se motají kolem dráhy, dívají se na Vás jak na magora že to přece nejde že baterie nejsou k ničemu a podobně, bohužel asi rajtování na 50 let starých brejlovcích nechává následky. Neviděl jsem že by kdy někoho z těch lidí, ať profesionálů či nadšenců si vzít papír sepsat výchozí stav, cíl a rozbor mezi tím. To jenom provádí úřednické úkony a dožadují se podpor a postrků. Jasně silniční doprava je dotovaná silně kde čím, ale čekat stylem „státe udělej“ je prostě pitomost. Nic jim nebránilo zřídit postrky na půdorysu několika větších firem. Nákupu šestikol IORE snad jedině nutnost je dělat jako dvusystémová a schválení tedy. Jakoby si kladli špatné otázky.

          2. Proboha to je zase žvást s těmi trolejemi. To si vážně
            Proboha to je zase žvást s těmi trolejemi. To si vážně myslíte, že řešením nezávislé silniční trakce, je z ní udělat trakci závislou, tak jako na železnici?? Uvědomte si, že i na té elektrifikované trati a to stále v ČR nejsou elektrifikovány všechny tratě, nastanou krušné chvíle i po jednom větším orkánu. Lonský podzimní orkán vyřadil část naší tratě na týden, než elektrikáři stihli opravit strhané troleje. Vedleší obec byla bez proudu v kuse dva dny a dalši dva dny pak s výpadky. Eoňácký elektrikáři měli taky plný ruce práce, aby odstranili poruchy na VVN. A kdo by to měl pak na těch silnicích asi udělat? Hasiči dva dny odklízeli popadaný stromy a to si představte, že pak by musel nastoupit někdo, (nevím kdo by byl zrovna volný?) a dát dohromady i to přetrhaný vedení. Prevence proti tomu je jako na trati a nebo u vedení, udržovat nezarostlé ochranné pásmo. To by padlo asi vrámci ekologie hóódně stromů 🙂

            1. Ochranné pásmo dálnice již nějaké má. Situací, kdy
              Ochranné pásmo dálnice již nějaké má. Situací, kdy spadne strom na dálnici je minimum. Dálnice často vedou tam kde nejsou stromy. Narozdíl od elektrifikované železnice, elektrifikovaná dálnice nemusí být po celé trase, stačilo by nějakých 15% – 20%.

                1. 60m od krajní kolejnice bývalo vždy, že na to dráhy
                  60m od krajní kolejnice bývalo vždy, že na to dráhy kašlou je věc druhá. Ano, dnes by stačilo 30, potřebujeme chránit drát a ne bránit požárům, ale jednak by se museli na SŽDC dát do práce a muselo by se to řešit s majiteli pozemků. Ovšem akátové plantáže kolem celostátních drah mne nepřestávají fascinovat.

                2. aj sk zákon to má 60m. myslel som oveľa viac, keď z
                  aj sk zákon to má 60m. myslel som oveľa viac, keď z únijných zdrojov (úsek v tn nie) prestavovali na 160/h tvrdili 100 a viac metrov.

                3. Hmm, VRT mají mít více, ale tam to už není o vysekání
                  Hmm, VRT mají mít více, ale tam to už není o vysekání stromů, ale o jiných věcech ještě, taky se to nesmí plést s chráněnou trasou v územní dokumentaci, ta bývá i širší. Těch 160km/h bývá někdy v některých zemích bráno jako dolní hranice VRT, ale to bývá i 200 či 250km/h. Také bývá v normách rozdíl jestli jde o novostavbu, nebo rekonstrukci, rekonstrukce mívají mírnější normy, např. lokálka má mít minimální poloměr u novostavby 300m, u rekonstrukcí projde myslím i 190m.

    2. Krasne popsano, ale nejvetsi problem je prave ten prikon. To
      Krasne popsano, ale nejvetsi problem je prave ten prikon. To je totiz utopie, co zde ctu, i kdyz i me by se strasne libila.
      Rozkopat silnice od TRAFO stanice (kvuli navyseni prikonu), pres pozemky mesta, firem soukromniku a atd atd….jiz 2 x jsem tim prosel a je to peklo. Nikdy vice!
      Uz i destionation charger je pro nektere lokality problem s prikonem, ale dekuji vsem, ktery to na sve nemovitosti dotahnou do konce a nainstaluji a my se zde o nich muzeme docist.
      A vetsinou, jak pisete, neprosikovavaji kabely nasi zemi, ale jen vlastni zed (parkoviste) jejich nemovitosti.
      Pekny den vsem a nekdy treba u destination chargeru nashledanou

    3. Rýpnu si, zaplevelení republiky stovkami benzinek nevadí?
      I

      Rýpnu si, zaplevelení republiky stovkami benzinek nevadí?

      I se současnou technologií se dá postavit auto, které by mělo dojezd 500km i více, to totiž odpovídá asi 100kWh, dejme 150kWh (rezerva aby se baterie tolik neopotřebovávala, topení atd.) Hustota energie v bateriích je dnes mezi 100-200Wh/kg, tedy baterie by vážila +- 1000kg, spíše méně než více. Problém je cena a to že se zatím dělají pidivozítka, krom pár velkých, do kterých to nedáte, neumím si představit twiz s 1t baterie. Ovšem Octavia by se už představit dala.

      Nejsem nějaký odborník na železniční historii, ale sjednocování nárazníků tu bylo už před UIC, nárazníky a šroubovka jsou systém snad už Stephensonův, vagony řeší RIC, původně samostatná, ale dalo se a dá se jet i bez toho, jenom musíte mít dohodu s příslušnou železniční správou.

      Nehledě na to UIC je totálně bezzubá na národní železniční správy, už pár let po založení přišla s tím že by se měly zavést autospřáhla, v USA to vláda nařídila někdy na konci 19. století (systém Janney), dnes to řeší AAR, od té doby se k ničemu nedostali, sověti už ve 30. řekli že na to kašlou a zavedly SA3, východoevropská verze UIC se snažila o zavedení kompatibilního systému, nezdařilo se (ale lokomotivy mají přípravu), na osobních jednotkách řádí Scharfenberg, pro náklady nepoužitelný, evropská verze SA3 kompatibilní i se šroubovkami se nezavádí krom některých rudných či uhelných vlaků.

      Problém s výměnou baterií je v tom že na rozdíl od letadel není a nikdy nebude možný takový druh přísné kontroly a navíc tu bude obrovský odpor lidí, psychologický, proti takovému systému. Letadlo je firemní stroj a co je v předpise, to je v předpise a je to celkem jedno. Ale u strojů ke kterým lidé mají někdy vztah jako k dítěti to problém už je. Co potřebujete je spíš zlepšit vlastnosti baterií aby snesly rychlejší nabíjení. To může být snad třeba aktivním chlazením a změnou chemismu.

    4. A platit nekrestanske peniaze ako dnes na Greenway
      A platit nekrestanske peniaze ako dnes na Greenway rychlonabijackach?

      Ved tie destination chargery su prave odpovedou na monopoly v style „benzin/nafta“, ktore si to rovnako predstavuju aj pri elektromobilite.

      Destination chargery navyse su urcene na miesta, kde aj podla nazvu „koncite“ svoju cestu a mate tam tak cas na kludne „pomale“ dobitie baterie.

      Pri elektromibiloch totiz plati – nabijam, ked stojim. Zatial co pri spalovakoch plati – tankujem, ked cestujem.

      1. Síť Greenway je celkem rozumná věc. Jejich cena je
        Síť Greenway je celkem rozumná věc. Jejich cena je skutečně poměrně vysoká, ale bereme to dnešním pohledem. Co když přijde Model 3 druhé generace s dojezdem 1200 km? Bude pak potřeba vůbec nějaká síť rychlonabíječek a uživí se?

    5. Jak uz tu nekdo spravne zminoval. Pokud se podari zvysit
      Jak uz tu nekdo spravne zminoval. Pokud se podari zvysit hustotu baterii, takze osobni auto na jedno nabiti ujede 1000 km, tak nac mit vubec rychlonabijecky. Myslim si, ze se za den neda ujet vice a pres noc uz to nabijeme ze silnejsi cilove zasuvky. Obdobne by to mohlo platit pro dodavky a u nakladaku aby vse odpovidalo povinnym prestavkam.
      Je to vlastne absurdni pozadavek nekterych lidi, kteri chteji, aby auto ujelo 1000 m a nabilo se za 5 minut. Na tom je videt, ze ten clovek vubec nepremysli. Staci bud ten velky dojezd, nevyuzitelny behem produktivniho dne, nebo tak rychle nabiti u dojezdu 200 km. Oboje je zbytecne a v takovych pripadech je zbytecna i vymena baterii.

        1. Ve mestech ja na kazdych par metrech pouliucni svetlo. Odhadem
          Ve mestech ja na kazdych par metrech pouliucni svetlo. Odhadem tak jedno na 30 parkovacich mist. Privody ke svetlum (zaroven s jejich vymenou na LED (spotreba 40 W) nejsou dostatecne dimenzovane, aby se z nich mohlo nabijet? Asi ne, to by znamenalo 100 kW na jendo svetlo, tj. cca 500 A. Takze jsme si odpoevdel. Holt ve mestech by se melo zacit neco delat. Zatim by asi stacilo u kazdeho svetla 2 nabijeci mista s tim, ze kdyz se v okoli zacne naplnovat pocet elektromobilu na 50 % kapacity (dle poctu zadosti o reserve znacky – at zvyhodnime „blazny“, co nakupuji elektromobily), zacalo by se budovat plne elektrifikovane (staci natahat chranicky vsude, ale jen pridat dalsich par mist) parkoviste / ulice.
          Takze tady vidim trosku dilema. Investovat do huste site rychlonabijecek, nebo pocitat s tim, ze vozy za par let budou mit tak velky dojezd, ze radeji podporovat zasitovani ulic a parkovist?

    6. Tady je zřejmě někdo tak omezený, že jen nepochopil, že
      Tady je zřejmě někdo tak omezený, že jen nepochopil, že již dnes máme všechno zasíťované, jen ty zásuvky máme zevnitř budov.
      Šalina je už dnes v každé cimře !!!
      Ty vole, přoč bych jezdil nabíjet na nějaké stanice, když mám každé ráno plnou?

  5. PARÁDA tak to jsem rád že se prosazuje moje filozofije
    PARÁDA tak to jsem rád že se prosazuje moje filozofije TESLA jedině a dává naprdel autodebilkám s jejich paskvily 🙂

    TESLA JEDINĚ UTOPÍ SRÁČE FBAŽINĚ :)))

    kcc-hho.webnode.cz/supercharger/

    tesla.com/findus/destination-charging/Europe

  6. Zeptam se elektromobilistu. Je instalaca v hotelu Výpřež v
    Zeptam se elektromobilistu. Je instalaca v hotelu Výpřež v Děčíně v poradku? EV zatim nemam, ale nabijecky se mi zdaji dost blizko u sebe. Postavit tam 3xEV by se veslo? Dle fotky musi auta stat podel chodniku. dekuji za odpovedi

        1. Z reálného světa vím, že šofér se spalovacím autem
          Z reálného světa vím, že šofér se spalovacím autem nepozná ani nabíjecí stanici a ani vyhrazené parkovací místo pro EV. Pokud se tam takové auto postaví, vzniká problém. Nejlepším řešením je dávat jednu nabíjecí stanici mezi dvě parkovací stání, tj. vždy mít dvě parkovací místa a pak mezi dát nabíjecí stojan. V podstatě jde o to, že tři takové nabíjecí stanice mohou obsloužit až šest parkovacích míst. Tady je to na soukromém pozemku a je asi je to jedno. Odkaz zde. Ideál je pak nabíjecí stanice uprostřed s možností nabíjet i více vozů viz zde.

  7. Velice se mi líbí, že instalace a zprovoznění nabíječek
    Velice se mi líbí, že instalace a zprovoznění nabíječek trvá v řádu několika dnů (I když nějaká ta administrativa před začátkem prací určitě zabere víc) Kolikpak času asi zabere od úvodního nápadu až po kolaudaci výstavba standardní čerpací stanice? A jak dlouho by to trvalo u vodíkové čerpací stanice ? Vodíkové palivové články jsou určitě krásná technologie ale Elonovo krátké hodnocení, že je to bullshit nabývá na logice i v souvislosti s lehkostí jakou se po zemi šíří destiantion chargery ….

    1. ano taky se mi líbí krátká a levná instalace elektrické
      ano taky se mi líbí krátká a levná instalace elektrické dobíjecí stanice mnooooohem správnější než debilní vládní dotace na plynoprdky CNG 😉 už aby byly volby, za to lidi za to můžou určitě €jrokrocani a jelikož lidi chtějí elkáry tak je nevolili ;))

    2. Destination charger je zásuvka, ne nabíječka. Dobíjí se
      Destination charger je zásuvka, ne nabíječka. Dobíjí se přes palubní nabíječku v autě, proto ta láce… Supercharger je podstatně dražší a vybudovat ho trvá dýl… Ale ve srovnání s vodíkovou stanicí to pořád vychází líp. A hlavně, majitelé aut na vodik si můžou o destination chargerech, nebo o nabíjení doma nechat jen zdát…

    3. Tak ono dost bude zalezet, co je to „standardní čerpací
      Tak ono dost bude zalezet, co je to „standardní čerpací stanice“. Pokud se budeme drzet stejneho vykonu jako bezna rychlonabijecka, cili obslouzit max 10 aut denne, tak pravdepodobne vyhovi Avie s cisternou a stojanem (byva to videt na velkych stavbach – doplnuji stroje) – kolaudace zadna. Nebo co mivala zemedelska druzstva, tak to byl ocelovy ram s nadrzi a stojanem posazeny na betonovem soklu.

    1. Dobry den,
      povim Vam zkusenost s Karlovarskym krajem, pokusil

      Dobry den,
      povim Vam zkusenost s Karlovarskym krajem, pokusil jsem se to nabidnout znamym, ze jim pomohu se vsim ohledne TDCH. Kavarena ve Varech – nikdy se mi neozvali zpet, uz jsem to zkousel asi 5 x, ale evidentne nemaji zajem, tak se nebudu angazovat.
      Hotel Imperial, nezajem, uz se neozvali, ani pan provozni nemel s to rici, DEKUJEME, necheme….. tak je to jasne.
      Hotel Pupp, dlouho to zkoumal jejich pan provozni a po mesici mi rekl, ze to neni jejich priorita. Tak uz nevim, nejak nemam chut je presvedcovat pul roku.
      Marianske Lazne, skvela restaurace s hotelem, bohuzel pan majitel byl nadsen a kdyz je TESLA konecne oslovila, rekl, ze nebude delat diru do fasady pro kabel k nabijecce. Rikal jsem, muzete to dat na dreveny sloupek, na opernou zed atd… do travy atd atd…
      Pry ne…
      Tak kdybyste vedeli o nekom, kdo by rad, urcite pomohu.
      Cili proto zatim nic. Vim, ze asi bude v Chomutove a u Loun, ale to neni Karlovarsky kraj stale…

      1. Karlovy Vary je DÍRA na mapě ČEZký respublíky kerou tam
        Karlovy Vary je DÍRA na mapě ČEZký respublíky kerou tam namalovali díky předešlí Sosiálně Demografiský debilní vláde která je už vhajzlu infiltrovaní rusáci. To je stát ve státě, týdle lokalitě se rači vyhnout obloukem !! 🙂

      2. v podobnej diskusii som uviedol príklad z Tn – hotel s
        v podobnej diskusii som uviedol príklad z Tn – hotel s príslušenstvom, pôvodne tam bol sklad zeleniny je dnes uvedený na celosvetovej tesla mape. slávny hotel o tri km vedľa na nej nie je, hoci má tradíciu, …
        čo tak osloviť niekoho NIE SLÁVNEHO, ktorý tak PREDBEHNE ostatných.

  8. +1 jen tak dál.
    V tomto století by měla mít každá

    +1 jen tak dál.
    V tomto století by měla mít každá vesnice
    1. Dostupnou veřejnou wifi
    2. Fontánu nebo veřejný zdroj pitné vody
    3. Veřejnou zásuvku
    3. Veřejné wc

    Vše by mohla každá vesnice nabízet v omezeném množství zdarma, nebo za paušální poplatek.
    Veřejné osvětlení považujeme zdarma za normální a přitom to každou obec stojí nemalé peníze.

Napsat komentář