Evropa loni přidala 6 GW solárních elektráren, celý svět přes 100 GW

Během loňského roku bylo v Evropě nainstalováno celkem 6 030 megawattů solárních elektráren. To odpovídá meziročnímu růstu o 6 %.

Instalace solárních panelů fotovoltaické elektrárny
foto: skeeze, licence CC0 Creative Commons

Nejvíce nových projektů vzniklo v Německu (až 2 200 megawattů), které s úspěchem využívá systém aukcí výkupních cen pro nové projekty. Česká republika zůstává na chvostu s pár desítkami megawattů.

Německo následuje Velká Británie s přibližně 912 megawatty (MW) nových solárních projektů. Francie pak přidala 887 MW a Nizozemsko 853 MW. Mírné oživení nastalo také na španělském trhu, kde vzniklo během loňského roku 150 MW fotovoltaických elektráren. Solární elektrárny vyrobí ročně v Evropě přes 110 terawatthodin elektřiny, což odpovídá více než 4% podílu na trhu s elektřinou.

Pro srovnání: celosvětový nárůst instalovaného výkonu se odhaduje ve výši 100 000 MW, přičemž celá polovina z tohoto výkonu byla realizována v Číně. V rámci Evropy mimo EU pak začínají růst trhy na Ukrajině: v roce 2017 zde přibylo 211 MW a pro letošní rok se očekává růst o dalších až 700 MW. Dalším ožívajícím trhem je pak Turecko, ve kterém firmy postavily fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem 1 790 MW.

„Evropa očividně zaostává v nových projektech obnovitelných zdrojů a čínský trh roste téměř pětkrát rychleji. Nový impuls k růst solárních i větrných elektráren v Evropě pak může přinést návrh Zimního energetického balíčku s cíli, které prosazuje Evropský parlament. Podle něj by mohl podíl všech obnovitelných zdrojů narůst až na 35 %,“ hodnotí šance evropské solární energetiky Martin Sedlák z Aliance pro energetikou soběstačnost.

„Symbolem ekonomického úspěchu solární energetiky v loňském roce je německý systém aukcí nových kapacit. Cena vysoutěžené podpory pro nové instalace fotovoltaických elektráren zde klesla od jejího zavedení před třemi lety o téměř polovinu, na 4,91 eurocentů za kilowatthodinu. Tento tržní mechanismus podpory využití čisté energie ze slunce může přinést také nový rozvoj solární energetiky do Česka,“ doplňuje Martin Sedlák příležitost pro české prostředí.

Česko: malé kroky vpřed

Česká republika přidala k loňskému růstu solárních elektráren v Evropě spíše drobné projekty. Program Nová zelená úsporám evidoval téměř osm stovek žádostí (788). Největší zájem byl o systémy solární energie s akumulací do teplé vody (416), hned druhá příčka připadá na hybridní solární instalace, tedy systém s akumulací solární elektřiny do baterií (187).

„Zájem domácností o využití solární energie byl v roce 2017 třikrát vyšší než předloni. Každá třetí fotovoltaika na rodinném domě má i baterii pro ukládání přebytků elektřiny, kterou může domácnost spotřebovat, když se její členové vrátí z práce domů. Podle dosavadního trendu bude růst instalací solární panelů na střechách domů pokračovat i v následujících letech,“ hodnotí vývoj v České republice Veronika Hamáčková ze Solární asociace.

Od roku 2017 je pak novinou také možnost získat podporu pro projekty fotovoltaických elektráren na střechách firem. Do programu OPPIK ministerstva průmyslu bylo podáno 273 žádostí pro solární systémy na výrobních halách nebo kancelářích. Většinou šlo o projekty firemních fotovoltaických elektráren s výkonem přibližně 150 kilowattů. Obdobnou možnost mají firmy i letos v rámci navazující výzvy.

tisková zpráva

42 Comments on “Evropa loni přidala 6 GW solárních elektráren, celý svět přes 100 GW”

  1. Solární panel vetšinově vyráběný v Číně převážně
    Solární panel vetšinově vyráběný v Číně převážně uhelnou energií pak instalovaný v Německu ochudí svět o polovinu výkonu, než kdyby byl instalovaný v Africe, kde je do budoucna i daleko potřebnější, takže ty slavné evropské dotace zase jen dál škodí i dnes.

    1. Jenomže my tu elektřinu potřebujeme tady, v Africe je pro
      Jenomže my tu elektřinu potřebujeme tady, v Africe je pro nás bezcenná. Černoši a Arabi si taky koupí kolik potřebují, už to zvesela dělají. A i podmínkách střední Evropy se panely energeticky vrátí za rok, celé FVE za dva roky. Dalších 20-30 let šetří uhlí u nás.
      A BTW. Jsou čerstvě zveřejněné výsledky aukcí na nový výkon OZE v Německu. 43.3 EUR za MWh je super cena. Nová uhelná elektrárna v Ledvicích vyrábí za 60 EUR/MWh, za elektřinu z nových reaktorů v Temelíně chtěl ČEZ 70 EUR/MWh.

      1. Ledaže by byla zvládnutá P2L a dalo se to vozit, ale to je
        Ledaže by byla zvládnutá P2L a dalo se to vozit, ale to je daleko a energeticky by to byl nesmysl.

        Budeme hlavně potřebovat vyřešit akumulaci, pak to půjde velmi snadno. Jenom je otázka jak pošťouchnout naši a Rakouskou vládu k zahájení prací na spojení Lipna a Dunaje. Eventuálně jak ji přesvědčit aby nechala byť jenom propočítat PVE Orlík-Kamýk, Štěchovice(Vrané) – Slapy (unikátní řešení přes 3 nádrže), nebo Orlík – Slapy (s velkým tunelem na 500m^3/s), či jak přehodnotit přehradní plány (které má) na výstavbu PVE s minimálními nádržemi. Samozřejmě prověřit existující VD jestli je možné, případně za jakých podmínek, k nim PVE dobudovat To by mělo dát myslím celkem dost akumulačních kapacit do budoucna. Podobně je třeba ale udělat prověření v celé Evropě, pro implementaci OZEnergetiky je třeba aby každá země, každá oblast, měla k dispozici výkon a akumulační kapacitu, minimálně na 12h nízkého zatížení v létě.

        1. Jo, souhlasím s tím, že by to smysl mělo, kdyby se z toho
          Jo, souhlasím s tím, že by to smysl mělo, kdyby se z toho pásu pouští vozilo do Evropy palivo. Je jen otázkou jestli by to mělo šanci proti obdobnému využití větrné energie z oblasti okolo Severního, Baltského, Irského a Norského moře. Offshore vítr jde poslední roky neskutečně dolů s cenou a nahoru s koeficientem využití.
          Přiznám se, že ty přečerpávačky mi připadají jako možné řešení akumulace, ale myslím, že se stavět nebudou.

          1. To je dobrá otázka kde to vyjde levněji. Problém u
            To je dobrá otázka kde to vyjde levněji. Problém u větrníků bych viděl v tom že s mnohem větší pravděpodobností bude proud vyveden přímo na kontinent a rozveden, než se z toho začne dělat nějaké palivo, tak to bude trvat. Pokud tedy nenastane nějaké nasycení a problém s tím jak proud z těchto elektráren rozvést. V zemích s pouštěmi většinou není taková poptávka po elektřině, takže výstavba zařízení jen pro výrobu paliva by pro ně mohla být zajímavá, také, podle ceny, by se tak mohli vyhnout stavbě dlouhých přenosových tras a do oblastí s koncentrací lidí a odběru energii přepravovat ve formě paliva.

            Ovšem samozřejmě bych byl raději pokud by se podařilo začít ve velkém dělat palivo v průmyslové Evropě. Teď je to jenom o tom aby cena P2L klesla někam tak aby cena paliva byla srovnatelná s cenou fosilního paliva + CO2 daň.

            Zásadní otázka: Co musíme udělat aby se to vyplatilo?

            Jak tu někdo dával odkaz na 6 míst pro PVE, tak myslím že by se i přes problém s Ekologií měla realizovat největší z nich tak aby měla dobu provozu minimálně 5 hodin, spíše 8, pak by už byly dostupné 2GW PVE, to by umožnilo přidat asi dalších 1500MW FVE, pak by byla dostupná akumulační kapacitu už někde kolem 8-11GWh, to už je celkem pěkné číslo, v létě by to už umožnilo pokrýt večerní odběry nejspíš, respektive by to dalo dohromady už 2GW, což by umožnilo omezit výrobu parních zdrojů celodenně na nějaké 3GW. S velkou pravděpodobností, vybudování PVE Lipno by to zajistilo definitivně.

            1. Výhoda (offshore) větrné energie je v cca 2x vyšším
              Výhoda (offshore) větrné energie je v cca 2x vyšším koeficientu využití. Chemická jednotka bude schopna vyrábět více při podobných stejných nákladech na instalaci. Výhodu FVE (s trackerem) vidím hlavně v rychlejším poklesu ceny elektřiny a pravděpodobně i v nižším spodním limitu toho, kam až se může cena dostat.
              Každopádně první cíle pro P2… vidím jasně – amoniak a vodík pro průmyslové aplikace, kapalná paliva jako substituce benzínu a nafty. Dělat je třeba to, že je třeba vyvinout kompaktní, účinné a levné automatizované chemické jednotky pro chemickou produkci (výroba destilované/demineralizované vody, separace CO2, elektrolýza vody, vhodné procesy pro chemickou syntézu, …). Ideálně tak, aby se vešly třeba do pylonu větrné turbíny včetně nádrže na výrobek. Pak by to sem-tam objížděl tanker a čepoval by výrobek.

        2. Uplne nejlepsi PVE by byla nekde u more a s blizkym pohori.
          Uplne nejlepsi PVE by byla nekde u more a s blizkym pohori. Napada me treba Chorvatsko. Dolni nadrz Jaderske more a horni nadrz na kopcich ve vysce nekolik set metru. Slunicka tam maji take dost. Mista pro FVE je tam take habadej. Mohli by byt elektricky sejkove.

          1. genialni. obetujeme chorvatsko, budou pro pulku evropy vyrabet
            genialni. obetujeme chorvatsko, budou pro pulku evropy vyrabet energii ze solarnich panelu, zbytek krajiny zaplni precerpavackama. na dovolenou pojedeme k severnimu mori. vlastne tam ne. tam budou vrtule pro energii pro druhou pulku evropy. tak zustaneme doma. to bude nejlepsi. stejne na to nebudeme mit, pac jsme dane vrazili do dotaci na tyhle fanaticke eko projekty…. nektere pitomosti tady proste nejde nekomentovat. a verte, ze se hodne casto drzim na uzde.

            1. Pro PVE podobných parametrů jako Dlouhé Stráně
              Pro PVE podobných parametrů jako Dlouhé Stráně potřebujete zničit asi tak 2x28ha, když máte 2 nádrže, tady se bavíme o říznutí pár hor, a lze se dostat na 15-16 jako je na Mravenečníku, takže Chorvatsko asi zničeno nebude.

        1. To už je tak od 2010 mrtvý projekt. Cena větrné energie a
          To už je tak od 2010 mrtvý projekt. Cena větrné energie a fotovoltaiky už je navíc dnes v oblasti střední a západní Evropy tak nízko, že se to nevyplatí.
          A přece se staví několik propojek mezi Evropou a severní Afrikou. Protože to místně dává ekonomický smysl.

          1. Asi tak, ale dochází k tomu že se celá oblast pomalu
            Asi tak, ale dochází k tomu že se celá oblast pomalu napojuje na synchronní evropskou soustavu.

            DESERTEC byla pitomost od začátku, ale spojky jsou fajn i to že se místním vladařům dostalo impulsu k přemýšlení o solárních elektrárnách. Bohužel tam vládne kdo vládne jsou s tím problémy do doby pádu Římské říše (západní), tam se děly dost zajímavé věci o kterých se nemluví dneska moc. Vázat na to elektrizační soustavu by byla hloupost.

            Na druhou stranu by bylo velmi dobré kdyby se opravdu ty P2 technologie rozjely a byla tak konkurence k ropě a plynu. Teď je ale třeba zvládnout situaci v Západní Evropě, rozvinout OZE, a minimalizovat finnační transfery na Blízký Východ a do Ruska.

          1. tak to potom pardon. myslim si, ze je to uplny nesmysl, ale
            tak to potom pardon. myslim si, ze je to uplny nesmysl, ale kdyz to rekl Fraunhoferův institut, tak neni co resit. proc potom ty solary dotujeme miliardama mi tedy zustava zahadou. proc nejsou na kazdem volnem miste strechy v cr je dalsi zahada. leda, ze by nekde soudruzi z Fraunhoferova institutu udeli chybu. mozna v desetinne carce 😉 anebo si fakta ohybate podle vasich potreb. ale tomu neverim.

            1. proc nejsou na kazdem volnem miste strechy v cr je dalsi
              proc nejsou na kazdem volnem miste strechy v cr je dalsi zahada.
              rs nedělej ze sebe ještě většího hlupáka než za kterého tě už považuje 90% slušných lidí na Hybridu, těch zbývajících 10% ti ještě odpoví na ty tvoje rádoby trolloidní komenty

              PS: jak se daří černouškům?

            2. Jenže energetická návratnost je něco jiného než
              Jenže energetická návratnost je něco jiného než finanční. V energetické (teď otázka jak přesně to počítali) je jenom energie potřebná na zpracování surovin do finálního výrobku, ve finanční máte energie, materiály, práci, dopravu marže, náklady na energie.

              1. a jo, clovece. tak to pardon po druhe. k energeticke
                a jo, clovece. tak to pardon po druhe. k energeticke navratnosti nasel google na prvni dobrou tohle z ceho mi vyplyva, ze solarni panely ji maji treti nejhorsi. 2-5 to cislo ale rozhodne neudava roky, ale je to nejaky index, kde cim vyssi cislo, tim lepe. tak asi tolik k te ehm energeticke navratnosti. takze se zda, ze panove z Fraunhoferova institutu asi chybu neudelali.

                1. Ta čísla jsou 10 let stará, a spíš ještě o pár
                  Ta čísla jsou 10 let stará, a spíš ještě o pár starší, tehdy byla účinnost kolem 10 % a panely se dělaly tlustší, z více materiálu -> více spotřebované energie. Dneska je účinnost bez problému kolem 20%, ERoEI by bylo tedy asi někde 4-10x, spotřebu materiálu nebudu hádat, záleží na technologii.

                2. tak me jeden diskutujici inspiroval k tomu abych si tu
                  tak me jeden diskutujici inspiroval k tomu abych si tu energetickou navratnost jemne nastudoval. na hybrid mozna dobry, ale kdyzpodelim hrusky s jabkama, tak se dostanu asi k stejne relevantnim vysledkum.

          1. tak jsem si to nastudoval a dekuji za podnet. na internetu
            tak jsem si to nastudoval a dekuji za podnet. na internetu totiz dochazi ke zmateni pojmu, jako treba zde co je navic prvni odkaz, ktery google vyplivne. kazdopadne je rozdil mezi energetickou navratnosti a energetickou vynosnosti, jak clanek z tzb spravne rika. vyplyva z toho ale uplne jina vec. ze energeticka navratnost je dobra akorat pro ty, kteri tvrdi, ze do fotovoltaiky je potreba vrazit vic energie nez sama vyrobi. co je pravda mozna jenom za predpokladu, ze energii nedefinujete ciste technicky. neprijemne je, ze ten parametr nejenom ze pranic nerika o ekonomicke navratnosti, ale prave naopak, zahmliva podstatu a zavadi. muzu mit teoreticky zdroj energie, ktery vrati energii, ktera byla potreba pri jeho vyrobe do pul roku, ale penize, co jsem za nej dal se mi nikdy nevrati. takze asi tolik k energeticke navratnosti. par dobrych argumentu bych jeste nasel, ale na misto toho na zaver jedna dobra otazka a chytak zaroven: jaka je energeticka navratnost fosilnich paliv?

            1. ENERGETICKÁ návratnost do 2 let znamená, že i v ČR jsou
              ENERGETICKÁ návratnost do 2 let znamená, že i v ČR jsou ty panely ekologické, protože vyrobí za svoji životnost minimálně 12x více energie, než se spotřebovalo na jejich výrobu a přepravu. Když započítáte i ostatní komponenty, kabely a uchycení na střechu, je to v ČR do 3 let.

              Bohužel to vůbec nemá vliv na EKONOMICKOU návratnost – ta se liší podle konkrétní instalace, a hlavně podle ceny elektřiny z alternativního zdroje, typicky z veřejné distribuční sítě.
              Panely samotné už jsou celkem levné, problém jsou ostatní komponenty systému (střídač, MPPT tracker, jističe, instalace….).

              Pokud máte doma v létě přes den velmi vysokou spotřebu energie, kterou odebíráte ve vysokém tarifu, 4-5 Kč za 1 kWh, pak se vám na léto FVE vyplatí. Typicky to jsou lidé, kteří v létě filtrují bazén, mají velké akvárium, nabíjí elektromobily, pouští hodně klimatizaci, nemají vhodný tarif elektřiny.

              Pokud ale máte vhodný tarif elekřiny, typicky cenu cca 2.2 Kč za 1 kWh, pak se to bez dotace nevyplatí. Pokud další roky bude elektřina dále zdražovat (hlavně distribuční složka ceny), situace se může změnit.

              Další kapitola jsou domácí elektrárny s bateriemi – ty se v ČR zatím nevyplatí žádné domácnosti s vhodným tarifem elektřiny. Pokud vám někdo tvrdí, že ano, tak velmi nadhodnocuje životnost elektroniky a baterií, nebo není schopen si zajistit optimální tarif elekřiny.
              Ani s dotací to není úplně jisté, návratnost se typicky blíží 12-15 rokům a to některé komponenty už nemusí přežít.

              1. Ne vsechno se da ohodnotit v penezich. Nektera mesta maji
                Ne vsechno se da ohodnotit v penezich. Nektera mesta maji obrovsky problem se smogem. Kdyby velka cast energie na topeni, autodopravu a vseobecnou elektrinu byla vyrabena ve FVE a VtE, tak by asi smog nebyl zadny problem. Nevim kolik by lidi za takovy luxus byli ochotni zaplatit, ale urcite by si chrochtali.

                1. Ano, není to jen o penězích, třeba já bych FVE použil i
                  Ano, není to jen o penězích, třeba já bych FVE použil i bez ekonomické návratnosti.
                  Ale dotaz byl na ekonomickou návratnost, tak jsem ho zodpověděl 🙂

                2. Pro mě je důležitá EKOLOGICKÁ návratnost. Pokud je to
                  Pro mě je důležitá EKOLOGICKÁ návratnost. Pokud je to ekonomicky dostupné radši si připlatím za ten luxus i když bude mizivá ekonomická návratnost.

                1. Lepší energetická návratnost je dobrá i z hlediska
                  Lepší energetická návratnost je dobrá i z hlediska ekologie.
                  Ale uznávám, že pokud je výrobní proces sám o sobě neekologický, pak je ekologie dobrá jen v místě provozu, a ne v místě výroby nebo v procesu těžby surovin.

                  Dejme tomu, že za 20 let budou Číňané vyrábět solární panely převážně pomocí energie z obnovitelných zdrojů. Také budou mít ekologičtější výrobní linky. Potom můžeme mluvit o opravdu ekologické výrobě energie ze solárních panelů.
                  Co se týče surovin, tak u klasických křemíkových panelů moc závadných látek při výrobě použito není. (křemík, měď, sklo, hliník…). Tenkostěnné panely obshující Kadmium jsou už naštěstí na ústupu.

                  Kdo chce ekologičtější panely, zvolí dražší, certifikované křemíkové panely, vyráběné přímo v „západních“ zemích. Bohužel je jich čím dál méně. Pomoci by mohla vyšší robotizace výroby, případně vyšší dovozní cla, jako byla nedávno zavedena v USA.

Napsat komentář