Norsko chce dalších 53 elektrických trajektů, jezdí 5x levněji než dieselové!

Po třech letech provozu elektrického trajektu Ampere v Norsku je konečně jasné, že elektroloď vyplatí. Elektrický trajekt snižuje emise o 95 % a provozní náklady o 80 %!

Elektrický trajekt Ampere urazí každý den 6 km dlouhou cestu celkem 34x, každá cesta trvá asi 20 minut.
foto: Siemens

Elektrický trajekt Ampere je 80 metrů dlouhý, 20 metrů široký a umí převézt až 120 aut a 360 pasažérů. Max. rychlost je 10 uzlů (asi 18,5 km/h), funguje 365 dní v roce.

Elektroloď je výsledkem spolupráce operátora Norled AS, loděnic Fjellstrand Shipyard, společností Siemens AS a Corvus Energy. Výsledkem byla loď se dvěma 450kW elektromotory a 10tunovou li-ion baterií 2×520 kWh.

V přístavech Oppedal a Lavik pak loď dobíjí speciální dvojitá nabíjecí stanice s 2x 410kWh baterií. Trajekt se natolik osvědčil, že už minulé léto vyplul druhý takový jménem Elektra.

Na nedávném Nordic EV summitu v Oslu se provozovatelé podělili o dosavadní provozní výsledky. A ty jsou více než překvapivé: elektrický trajekt snižuje emise o 95 % a provozní náklady o 80 %!

I proto má už loděnice objednávky na 53 dalších kusů. A další budou nejspíš rychle přibývat.

44 Comments on “Norsko chce dalších 53 elektrických trajektů, jezdí 5x levněji než dieselové!”

  1. ale jo. ma to svoje opodstatneni. i z hlediska ekonomickeho. i
    ale jo. ma to svoje opodstatneni. i z hlediska ekonomickeho. i bez dotaci dokonce. i z ekologickeho nakonec. jen to chce dat si majzla at se ty baterky nepotopi. to by meli norove svitici ryby. i kdyz nafta na hladine take neni to prave orechove.

    1. Tak už to po pár slovech od rs vypadalo na změnu k
      Tak už to po pár slovech od rs vypadalo na změnu k lepšímu, ale ne, musí na všem najít něco špatnýho. Jen aby to nebylo moc dobrý, tak tam alespoň vrtnu bouračku a svítící ryby, protože jinak by to bylo fakt moc dobrý a to přeci není možný… 🙂

      1. Proč by se měly baterky potopit? treba proto, ze maji vetsi
        Proč by se měly baterky potopit? treba proto, ze maji vetsi hustotu nez voda. clanek prave informuje, ze norove planuji pravdepodobnost takoveho incidentu zvysit 53x. baterky vodou reditelne to asi nebudou, takze priorda si s nima poradi hure. ale o tom se tady na hybridu nedoctete, pane nepostradatelny 😉

      1. Souvisí to s tím hodně. A to tak, že máme svobodu
        Souvisí to s tím hodně. A to tak, že máme svobodu projevu, není zde nazi komando, které Vám vtrhne do baráku při prvním offtopicu a také to možná bude tím že „související“ je hodně subjektivní výraz a po chvilce zamyšlení určitě přijdete na to proč to dle pisatele příspěvku na nějž reagujete „souvisí“.

        1. no víš co, elektrokáry, elektrolodě, reklamy na konzervy
          no víš co, elektrokáry, elektrolodě, reklamy na konzervy stejnak jako šáde píár, to máš fuk co sem napíšeš, hybrid zhybriduje skoro všecko 😉 Naříkám že ta nordický tínejdžerská kapitánka z hybridotrajektu není hezká, ale Falcon hívy je prostě hezčí :)))

  2. Kdysi na dovolený v Norsku, sme jiným typem Přívozu na
    Kdysi na dovolený v Norsku, sme jiným typem Přívozu na elektriku pluli přes Fjordy, a bylo to tam i komentováno, že do budoucna všechny přívozy a vyhlídkové lodě takto upraví.
    Je to k šetrnosti přírody a tedy i jezer, které tam sou bohužel mosty pro přepravu.
    Je zvláštní, že tam to jde a u nás na příklad Vltavě, by si takovýto projekt nevrz. Známe výmluvy…
    O dobíjení, bezpečnosti , rychlosti a hmotnosti bych nepochyboval 🙂

    1. Trajekty jsou ideální pro bateriový provoz, protože mají
      Trajekty jsou ideální pro bateriový provoz, protože mají pevně danou trasu, na kterou lze daný trajekt naprojektovat velikostí baterie i kapacitou. U převozu po Labi či Vltavě je to trochu problematičtější a hlavně, tam se zhusta nevyplatí ani dieselové tlačáky… Už jenom kvůli nestálosti hladiny.

    1. V originálním článku je slide z prezentace o úsporách a
      V originálním článku je slide z prezentace o úsporách a z něj je patrné, že ušetří 4,4 mil NOK ročně na palivu. Kdyby ty baterie stály 300 USD/kwh, což je dnes podle mě reálné, tak se náklady na všechny baterie v systému vrátí za 1,5 roku. Jaké jsou vícenáklady na zbytek lodi bez baterií oproti kompletnímu naftovému trajektu můžeme je spekulovat. Osobně jsem přesvědčen, že se to v celkových nákladech vyplácí. Ostatně to by neměli takové množství objednávek, tolik už se jen kvůli dobrému pocitu nenakupuje.

      1. Tady těch pro je mnohem víc. Je to v místě, kde mají
        Tady těch pro je mnohem víc. Je to v místě, kde mají elektřinu prakticky zadarmo a kdykoli potřebujou.
        10tunová baterie na takovéhle lodi je zanedbatelná hmotnost. Narozdíl od osobních aut.
        Krátká a konstantní ujetá vzdálenost a pravidelnost.

        Doufejme, že mají zmáknutou bezpečnost. Co asi udělá 1Mwh baterka při potopení do slané vody?

          1. Trefná připomínka 🙂
            Nicméně asi chtěl poukázat na

            Trefná připomínka 🙂

            Nicméně asi chtěl poukázat na jinou problematiku například při nekritickém porušení trupu. Lepit díru a nemoct operovat v okolí bateriového modulu se třeba nemusí dost dobře slučovat 😉
            Nebo řešit uzavření zatopené přepážky a co to tam bude dělat…

            1. Stane se to samé, co se stane s normálními bateriemi.
              Stane se to samé, co se stane s normálními bateriemi. Zkoušel jste někdy svítit baterkou pod vodou? Ideálně s nabíjecími články? Já jo. Všechno šlo samozřejmě do kopru, ale baterka ještě nějakou dobu fungovala, i když se extrémně zahřívala. Články byly samozřejmě na vyhození. Ale nic zásadního se nestalo. Tady to bude podobné. Dojde ke zkratu vlivem slané vody a prudkému vybití baterií. Pokud nebudou třeba ve vodotěsném obalu, což by je zachránilo (a to asi budou, protože ten obal musí být pouze vodotěsný, ne odolný vůči tlaku).

              1. Takže při zkratu nedochází k nestandartním reakcím jako
                Takže při zkratu nedochází k nestandartním reakcím jako je nafouknutí, prasknutí obalu… ? Já tomu popravdě nerozumím takže mám hodně laické vnímání, jen rozvíjím tu spekulaci že se „něco“ může přihodit. Něco jiného než zaplavení komory kde je nádrž která se dá uzavřít jedním ventilem.

                Samozřejmě tu nerozebírám přímo mechanické poškození vnějším vlivem.

                1. Teoreticky může. Prakticky závisí na míře zkratu. Vlivem
                  Teoreticky může. Prakticky závisí na míře zkratu. Vlivem zkratu se článek samozřejmě zahřívá, ale opět je to o spoustě věcí, chemii článku, jeho stavbě… Některé články jenom vypustí plyn a jinak nic nedělají. Podle mě tady použili LiFePo články, které nehoří.

                2. Třeba tam používají vanadové průtočné 🙂
                  A ty plyny

                  Třeba tam používají vanadové průtočné 🙂

                  A ty plyny nepředstavují žádnou nestandartní situaci ?

                3. Ano, článek se při uvolňování plynů (elektrolyt)
                  Ano, článek se při uvolňování plynů (elektrolyt) zničí. Ale jinak se nic nestane.

              2. Já před pár lety nedopatřením ponořil do mořské vody
                Já před pár lety nedopatřením ponořil do mořské vody klasický olověný akumulátor se zátkama. Byl tak půl hodiny cca 10 cm pod hladinou a stále přitom fungoval. A po vytažení a opláchnutí normálně fungoval ještě další tři roky

                1. Ten je utěsněný a samotná mořská voda nemá dostatečnou
                  Ten je utěsněný a samotná mořská voda nemá dostatečnou vodivost, ta nastává až v kombinaci s dalším materiálem. Zřejmě tam nedošlo k zásadnímu zkratu.

    1. No u lodí fakt ne, největší nutnost cítila na přepravu
      No u lodí fakt ne, největší nutnost cítila na přepravu balíků německá pošta, až takovou, že si kvůli tomu museli začít urychleně stavět úplně vlastní auta.
      V tom Norsku to elektro n akrátké vzdálenosti už staví normální loděnice, co se na výrobu lodí soustředí už staletí.

    2. Na brněnským prýglu jezdi elektrolodě v osobní přepravě
      Na brněnským prýglu jezdi elektrolodě v osobní přepravě už od roku 1946. To už je asi hodně dlouho, protože zde na hybridu si to asi nikdo nepamatuje. Jo, už tak dávno začínala elektrifikace jedinýho elektromobilního štatlu v česku.

    3. Elektrické trajekty a lodě na kratší vzdálenosti jezdí
      Elektrické trajekty a lodě na kratší vzdálenosti jezdí již dlouho různě po světě. Kupříkladu lodě vozící lidi na Alcatraz jsou také elektrické, celá horní paluba je zastřešená fotovoltaikou, nad můstkem jsou dva vertikální větrníky, a baterie také nabíjí při každé zastávce na pieru při naloďování.

    4. A co takové sovětské – ruské, čínské a americké
      A co takové sovětské – ruské, čínské a americké atomové ledoborce. Ledoborec Lenin jako první jezdil od roku 1959 celých 30let. Nyní je největší ledoborec 50let Pobedy z roku 2007 s výtlakem skoro 26000 tun. A samozřejmě jezdí po světě i atomové nákladní lodě (např. ruská Sevmorput z roku 1988 s výtlakem 61880 tun).

Napsat komentář