O druhé míze prvních elektromobilů, aneb opatrný vstup do světa elektrických aut

Elektromobily jsou pro valnou většinu lidí stále novinkou. Pro mnohé čtenáře Hybrid.cz už se ale staly denním chlebem. Zejména díky tomu, že objevili jejich nesporné výhody.

Elektromobil Citroën C-Zero se nabíjí u nabíjecí stanice v OC Mercury v Českých Budějovicích.
foto: archiv autora

autor: Jiří Velíšek

I já jsem měl z elektrického auta zpočátku obavy. Aut jsem měl už vcelku hodně, vždy jsem měl raději auta na naftu, ale elektřina, to je něco nového. A hlavně, (v roce 2015) cenově dost nedostupného. Něčím se ale musí začít.

V Topgearu jsem kdysi viděl Renault Twizy, a tak jsem se jen tak ze zvědavosti chtěl podívat, co asi tak za něj chtějí a jestli se v naší domovině vůbec dá koupit. Twizy k mému údivu stál v Praze v autobazaru necelých 150 tisíc korun. Nu, peněz je to za takovou škatulku vcelku dost, ale zase je to něco nového, něco, co tu ještě není a já to musím mít.

Za pár dní jsem se jel na Renault Twizy do autobazaru podívat. Autíčko vskutku zvláštní. Dvoumístné, ale sedí se v něm jako v kajaku, tedy za sebou. Sedadlo spolujezdce je vzadu tak zastrčené, že málokdo vůbec uvěří, že se dovnitř vejde ještě někdo kromě řidiče.

O autě jsem si předem nastudoval množství informací, třeba že má a nabíjí se tři hodiny. Dovedl jsem si představit i cestu z jeho nákupu domů. Z Prahy do Č. Budějovic by se to mohlo zvládnout na dvě nabití cestou (samozřejmě pokud bude auto plně nabité i při převzetí).

Když jsem ale viděl údiv pána, který mi vystavoval fakturu, že s tím chci jet po vlastní ose, raději jsem se na vyzvednutí vybavil přívěsem (na Renault Twizy úplně stačí i ten, ve kterém vozíme písek na stavbu zídky na chatě). Twizy na přívěs pohodlně najel a za necelé dvě hodinky jsme byli doma.

Převoz elektrovozítka Renault Twizy

Převoz elektrovozítka Renault Twizy
foto: archiv autora

Na Twizym mohl každý oči nechat. Jen stojící autíčko budilo doslova pozdvižení. Je krásné tím, jak je malinké. Ti, co dříve obdivovali první Smarty a mysleli si, že nic menšího už není, byli teď znovu v šoku. Ovšem jen do chvíle, než se Twizy rozjel. To se údiv násobil, protože bylo absolutní ticho, přitom autíčko frčelo vcelku obstojně rychle.

Ano, zvenku byl Twizy tichý. Zevnitř už to ale bylo horší. Téměř neodpružené malé auto bez jakéhokoliv odhlučnění neskýtalo zrovna moc akustické pohody. Zvlášť v rychlostech nad 50 km/h byl uvnitř vcelku silný rachot, tvořený směsicí zvuku odvalujících se kol, hučícího vzduchu a ran od všech děr v silnici. Ale zábava to i přesto byla obrovská!

Twizy svezl snad každého, kdo se do něj dovedl nasoukat. Zvlášť na zadní sedadlo je umění nastoupit, protože napřed se musí odsunout to přední, aby vznikl dostatečný prostor pro protažení těla. Nepohodlí za jízdy už ale nebylo tak výrazné, naopak, celá kapacita baterie kostry cestujících nijak zničit nestihla. Přece jen se ale o komfortu nijak mluvit nedalo.

Renault Twizy v terénu

Renault Twizy v terénu
foto: archiv autora

Zejména proto, že Twizy rozhodně není určen na dlouhé cesty. Hodí se zejména pro převoz v rámci města z místa A do místa B, a to nejlépe v zemích, kde mají celý rok teplo. Základní verze Renaultu Twizy totiž nemá ani postranní dveře. Ten můj naštěstí dveře měl a díky ještě větší dávce štěstí měl i okna.

Ne snad, že by byla skleněná, byla z tlusté průhledné fólie a místo kličky jsem k otevření okna používal zip, což nebylo úplně praktické. Zvlášť v létě bylo třeba celé okno otevřít, tudíž vyklopit celou fólii dovnitř auta. Okno bylo nutné ale otevřít i při každém nastupování, protože klička k otevření dveří je jen uvnitř a chci – li nastoupit, musím se k ní přes zip na okně dostat.

Hádáte správně, Twizy nebylo možné nijak zamknout. Měl jen zamykatelnou schránku na palubní desce a také zamykatelný „kufr“, což je prostor za zády spolujezdce a vešlo se do něj asi 30 metrů prodlužovacího kabelu, doklady a lékárnička.

Dobíjení Renaultu Twizy

Dobíjení Renaultu Twizy
foto: archiv autora

Stokilometrový dojezd byl opravdu jen papírovou záležitostí. Twizy se poctivě držel šedesátky, a to vcelku v jakýchkoliv podmínkách. V létě byl rekord asi 72 km, v zimě jsme dojeli mírně pod 60, ale ne pod 55. To byla meta, pod kterou se nedalo snad žádným způsobem dostat, pokud řidič jel alespoň trochu rozumně.

Šestikilowatthodinová baterie měla na starosti na rozdíl od jiných elektromobilů jen pohon a dobíjení palubní sítě 12 V. A kam že bylo připojeno topení? Přece nikam, do auta stejně foukalo, nemělo smysl topit. Jako topení se u Renaultu Twizy používá šála, rukavice a péřový overal. A věřte, že v teplotě -17 °C nebyl problém oněch 55 km na jedno nabití ujet. Pořád lepší, než jet v takové zimě na motorce.

Renault Twizy

Mikroautíčko se zadním náhonem. Ač to vypadá různě, řiditelná je pouze přední náprava, zadní na sobě sice má různé „zatáčecí“ prvky, ale ty tam jsou jen z důvodu převzetí těchto prvků z jiných aut a jsou montovány napevno. Drobné autíčko se ale otočí kolem pětikoruny.

Twizy má dokonce i jeden airbag ve volantu. Maximální rychlost je 84 km/h, ovšem s tuningovým boxem, který si koupil jeho následný majitel, zvládá až 110 km/h. Na jízdu takovou rychlostí je třeba trochu přivyknout, přece jen se člověk cítí už jako ve stíhačce. Kapacita akumulátoru 6 kWh dává Twizymu možnost dojet v létě až asi 72 km šetrnou jízdou obec / mimo obec, více se mi snad nikdy nepodařilo.

Vždy vcelku fungoval výpočet, že jeden dílek ukazatele kapacity baterie by měl být cca šest kilometrů. Nabití z prázdna do plna pak trvá 3 hodiny a 15 minut. Twizy díky ventilátoru u nabíječky při nabíjení pěkně přede. Nabíjí se klasickou šňůrou schuko, šikovně uloženou „v čumáčku“. Nabíječka je 2,2 kW, tedy stačí 10A jistič.

Ve výbavě je vyhřívání čelního skla, které je díky absenci jakéhokoliv topení i ofuku nutností. Funguje výborně. Twizy má jeden stěrač, který dokáže jeho čelní minisklo vcelku důstojně setřít. Možná bych, být výrobcem, přemýšlel o méně hlučném motůrku na pohon stěrače, protože v tichém prostředí působí jeho zvuk vcelku rušivě.

„Řazení“ probíhá pomocí dvou tlačítek – D „dopředu“, R dozadu, obě dohromady dávají neutrál, což se ukazuje i na displeji. Trochu krkolomná je ruční brzda pod volantem. Je třeba ji umět správně odbrzdit. Navíc je blokována elektromagnetem tak, aby Twizy nešel odbrzdit, není – li zapnutý klíček ve spínací skříňce. To je ovšem první věc, která se rozbije.

Naštěstí se dá elektromagnet vcelku jednoduše vymontovat. Na displeji se ukazuje rychlost, aktuální čas, zařazený směr, stav baterie, dojezd a tu a tam nějaká varovná ikonka. Hmotnost je něco málo přes 500 kg.

Auto má specifický tvar, proto se i trochu nezvykle používá. Pro nastoupení je třeba nejprve otevřít dveře. Páčka k tomu určená je ovšem uvnitř, proto je nutné nejdříve rozepnout zip „okna“, nahmatat uvnitř páčku, dveře otevřít (směrem nahoru, nikoliv do boku) a pak nastoupit a dveře za sebou opět zavřít.

Twizy má dvoje dveře, což ovšem ani není třeba, dopředu i dozadu lze nastupovat oběma. Chce – li nastoupit i (odvážnější) spolujezdec, je třeba řidičovu sedačku přesunout úplně dopředu, aby bylo pro nastoupení dost prostoru. Pak se sedačka opět přesune dozadu a může nastoupit řidič.

Dlužno říci, že spolujezdcovy nohy nejsou před ním, ale každá z nich je po každém z řidičových boků. Oba mají k dispozici tříbodové pásy, řidič by měl navíc použít ještě jeden pás přes rameno, který ho ještě dodatečně upoutá. Start probíhá zcela klasicky, otočením klíčku. Po zahrání melodie ještě „nastartujeme“ jako u spalovacího auta a můžeme jet.

Twizy má velice jednoduše vymyšlenou rekuperaci. Pokud nemám nohu na plynovém pedálu, brzdí dobíjením. Pokud mám nohu na brzdě, brzdí klasickými brzdami (vepředu i vzadu jsou kotoučové) a samozřejmě vzhledem k tomu, že zároveň nemám nohu na plynu, brzdí i rekuperací.

Zpracování plastů je dost nehodnotitelné. Když řidič přejede díru, ozve se tolik zvuků a je to taková rána, že nelze cokoliv hodnotit. I proto jsem si na ebayi objednal měkčí silentbloky, protože ty originální jsou opravdu moc tvrdé. Dále se prodávají ještě zadní okénka, mohu vřele doporučit, protože na spolujezdce pak méně fouká vzduch zvenčí.

Renault Twizy dobíjí v OC Mercury v Českých Budějovicích

Renault Twizy dobíjí v OC Mercury v Českých Budějovicích
foto: archiv autora

Trochu zvláštní je režim nákupu akumulátoru. Twizy se běžně prodává v režimu jako Renault Zoe, tudíž bez akumulátoru, pouze s možností jakéhosi pronájmu. Já jsem ovšem nakoupil celý vůz jako komplet. Akumulátor tedy byl můj. Jak toho prodejce docílil, dodnes nevím.

Když se Twizy u nás doma ohřál něco přes rok, byli jsme zrovna s přítelkyní na lyžích. Samozřejmě dieselovým autem, protože vzdálenost z Č. Budějovic na Zadov by Twizy nezvládl a ani bychom se do něj nenaskládali.

Nečekaně jsem natankoval nějakou prapodivnou směs vody, nafty a těch žlutých kytek, co smrdí kolem silnic, tudíž jsem jedno ráno nenastartoval, což nám zkomplikovalo zbytek dne. A v ten den se urodila myšlenka, že tohle by se s elektromobilem nestalo.

Twizy přece najezdil za ten rok něco přes deset tisíc kilometrů, tudíž by se nedalo říci, že by byl málo používaný. Možná je čas se s ním rozloučit a postoupit do další úrovně elektromobility. Tam, kde mají elektromobily topení, větší dojezd i formu bližší klasickému automobilu. Přiznejme si, že Twizy je spíše motorka na čtyřech kolech, ostatně to má napsané i v techničáku.

Jsem rozhodnutý – elektromobil ušetřil spoustu peněz za provoz, jeho potenciál využití tu určitě je. Když se podaří elektromobil prosadit jako plnohodnotné auto pro běžné použití, bude to vcelku vítězství. Dám elektromobilu další šanci. Navíc o Renault Twizy projevil zájem kolega v práci, aby ušetřil za každodenní třicetikilometrové dojíždění.

Protože ojetý Nissan Leaf byl daleko za mými finančními možnostmi, byl jedním z mála řešení Citroen C-Zero. Ten nejlevnější stál v autobazaru v Uherském Brodě nějakých 276 tisíc korun.

S velice ochotným majitelem jsme se výborně domluvili, auto jsem si vyzkoušel a on mi po zaplacení faktury ponechal ve vedlejším motelu klíč, abych si už přepsané auto mohl vyzvednout úplně kdykoliv. Tentokrát jsem elektromobilu důvěřoval mnohem více a předlouhou trasu do Č. Budějovic jsem se rozhodl absolvovat po ose.

Jednu únorovou sobotu jsme si s přítelkyní udělali výlet autobusem, krásně umyté a navoněné auto vyzvedli u autobazaru a vyrazili s ním k domovu, vzdálenému skoro 300 kilometrů. Venku bylo mírně pod bodem mrazu.

Vcelku nedávno vznikla nabíječka u prodejny COOP v Kunovicích, proto jsme ji prohlásili za cíl naší první zastávky. Pro mě se stal zároveň premiérou s rychlodobíjecím stojanem. Naštěstí všechno fungovalo vcelku intuitivně a nabili jsme bez problémů. Čekala nás trasa do Brna. To není úplně blízko a hlavně pro náš malý C-Zero je to tak tak na hraně dojezdu.

Citroen C-Zero nabíjí v Kunovicích

Citroen C-Zero nabíjí v Kunovicích
foto: archiv autora

Navíc se poslední kousek jede po dálnici, kde vlivem rychlosti spotřeba ještě stoupá. Dalším dílčím cílem bylo Troubsko, ale náhradním dílčím cílem byla pomalá nabíječka PRE u Avion Shopping parku, aby autu dodala jen trochu energie k dosažení rychlonabíječky v Troubsku.

Dálnice opravdu spolykala nemalou část našich energetických zásob. Rozhodli jsme se pro jistotu udělat zastávku v Avion Shopping parku u PRE, abychom neriskovali bezproudí někde půl kilometru před Troubskem. Co čert nechtěl, špatně jsem odbočil a nabíječku jsme nenašli. Do dalšího pohybu nás dalo až nabíjení ve skladu obchodního centra, ke kterému jsme omylem dorazili.

Obsluha byla ochotná, proto jsme ji za ochotu alespoň nakrmili moc dobrou čokoládou. Plán trasy se rázem změnil, nicméně Troubsko jakožto cíl zůstalo stále. Protože jsme díky chybám v mapách narazili na další komplikace, nabili jsme ještě v hospodě v Moravanech, kde byli taktéž velice ochotní.

Problém častého nabíjení ovšem způsobil trapnou situaci, kdy jsme přijeli najedeni do hospody a nemohli do sebe nic dalšího dostat. S dalšími třemi kilowatthodinami jsme vyrazili dál. Troubsko už bylo téměř na dohled a ke stojanu jsme dorazili ještě s rezervou. Když stojan začal naší baterii krmit cennými kilowatthodinami, hodně jsme si oddychli.

Následujícím cílem byla Jihlava. Nebylo moc jiných řešení, protože zrovna v těchto koutech republiky dobíjecí stojany nějak nerostou (únor 2016, to ještě nabíječka u Kauflandu nestála). V Jihlavě byla možnost nabíjení na pumpě, ale hlavně tam byla i varianta noclehu s dobíjením u příbuzných, kterou jsme po těch všech patáliích rádi přijali.

Škoda, že jsme opět díky nepovedené navigaci vyčerpali nastřádanou zásobu kilometrů a uvízli kousek od cíle. Naštěstí i to jsme vcelku jednoduše vyřešili, posledních 600 metrů se náš elektromobil propůjčil dieselovému pohonu před ním jedoucího Superbu. Ráno bylo C-Zero nacpané k prasknutí a slibovalo dojezd 101 km, což jsme mu ochotně uvěřili.

Interiér elektromobilu Citroen C-Zero

Interiér elektromobilu Citroen C-Zero
foto: archiv autora

Pro jistotu jsme si domluvili nabíjení v Jindřichově Hradci, stejně bylo třeba dát si nějaký dobrý oběd. Domů jsme dorazili asi o 15 hodin později, než jsme původně předpokládali, ale zato s mnoha zážitky (se spalovacím motorem by takový výlet byl výrazně nudnější).

Malý Citroen se časem ukázal jako výborné řešení. Protože jezdíme stále jen kolem komína, obě dieselová auta stojí na místě a nebýt občasné potřeby jet někam mimo kraj, zarostla by kopřivami. Nový elektromobil předčil mnou vložené naděje. Ukázal se jako zcela univerzální auto pro 90 % našich cest a oblíbila si ho hlavně přítelkyně, protože jeho ovládání je úžasně jednoduché a auto není tak velké, jako třeba náš Citroen C5.

A navíc se nemusí řadit. Všechny lokální cesty zvládá dobře a ani nijak výrazně nebojujeme s nedostatkem energie, i když v zimních měsících je topení na dojezdu vcelku hodně znát. Tepelné čerpadlo by autu slušelo, ale chápu, že u nejobyčejnějšího elektromobilu takové zázraky čekat nemůžu. Pokud vím, že bych přecenil možnosti malého autíčka, vyprostím z kopřiv to velké.

Takových příležitostí je ale opravdu málo. Tou nejhlavnější je letní cesta do Bulharska, kterou bych si zatím nedovedl představit vcelku libovolným elektromobilem s cenou do jednoho milionu korun.

Ano, asi by bylo kde nabíjet, ale 1700 km dlouhá cesta by se musela úměrně protáhnout a povězme si, že ani Oktávkou by takové cestování nebylo moc pohodlné. Na takové cesty je C5 s hydropneumatickým pérováním bez debat nejvhodnější. A tak ještě před domem přežívá.

C-Zero se u nás v rodině dobře zabydlelo. Kilometry u něj naskakují ještě rychleji, než zvládal Twizy. Hlavně proto, že už toho více uveze, je možné v něm cokoliv zamknout (jako v normálním autě, nehrozí, že by si zloděj rozepl zip a odnesl co by se mu zlíbilo), také dojede o něco dále a v zimě topí, v létě chladí.

Jen se musí dávat pozor na dojezd, protože jak se zatopí, zásoby energie klesají poněkud rychleji. To také považuji za jednu z největších slabin auta. Topit pálením elektřiny v odporové spirále je moc drsné. Tepelné čerpadlo by bylo mnohem a mnohem úspornější. Zvlášť u 14,2 kWh akumulátoru by se vyplatilo šetřit. Trochu mi vadí i nemožnost auto předehřát, což technicky nemůže být problém a sesterské Mitsubishi i-MiEV to umí. Jinak ale auto hodnotím velice kladně.

Citroen C-Zero

Vyrábí se jako jedno z trojčat Peugeot iOn, Citroen C-Zero a Mitsubishi i-MiEV. Mitsubishi má navíc ještě možnost předehřevu a další dva stupně rekuperace, které si ovšem každý může do Citroenu a Peugeotu dodělat také, stačí jen půlhodina času a vrtačka.

Zařazení dalších stupňů totiž překáží pouze plastová kulisa, která nepustí páku do dalších poloh. Auto je čtyřmístné a asi bych se jezdit v pěti ani nepokoušel, je vcelku úzké, ale tak nějak normálně dlouhé. Porovnám-li ho se služební Škodou Yeti, vyniká hlavně pohodlím, ergonomií (třeba že všechny ovládací prvky jsou na dosah a na první pohled je zřejmé, k čemu slouží), dokonce bych řekl, že řidič má paradoxně více místa a nikde ho nic netlačí.

O dynamice pohonu nemůže být řeč, elektromobil nad 80kW dieselem jasně vyhrává. C-Zero je vcelku komfortní, ať už se to týká naladění podvozku, tak i výbavou. Cyklovač lze nastavit do tolika poloh, že jsem je za celou dobu ani nespočítal, stejné je to s ventilátorem. U Škodovky jsou polohy jen čtyři a to je vcelku málo.

Oceňuji i automatiku topení, stačí jen nastavit teplotu a auto si samo vybere, kam má foukat a jak moc. Trochu mi oproti škodovce chybí odkládací schránky, ale ono je to vcelku logické, když je auto menší, nezbylo místo na tolik schránek. Interiér je ale vskutku vkusně zařízen a řidič se nemůže cítit špatně.

Elektromotor pohání zadní nápravu. Jeho dynamika a výkon odpovídá velikosti auta, naopak bych řekl, že mnohdy až překvapí, zvláště nagelované teenagery v koncernových TéDéÍčkách, když jim mrňous zmizí z dohledu a oni tam teprve dávají dvojku.

Zadního náhonu jsem se vcelku bál na sněhu, ale nakonec nebyl důvod, protože podvozek je tak dobře naladěn a zatížen, že není důvod k obavám z přetáčivosti. Zajímavostí je citlivost na kvalitu předních pneumatik. Ty, s nimiž jsem auto koupil, jsem musel nechat přezout, protože vcelku často zabíralo ESP, když jsem se trochu výrazněji vrhl do zatáčky. S novými ovšem tento problém zcela vymizel.

C-Zero má vzhledem ke své velikosti odpovídající kufr. Možná by mohl být o trochu větší, ale zase by ubral komfortu posádky, který je na tak malé auto opravdu velice dobrý. Vzhledem k určení auta do města se mi ještě nikdy nestalo, že by bylo v kufru málo místa.

Vždyť stejně jezdím pořád sám, tak mám k dispozici i zadní sedačky. Mimochodem, velká škoda je, že vyhřívání sedačky je jen u řidiče, což se dá ovšem napravit zakoupením vyhřívaného potahu za 250 korun kdesi v hobbymarketu.

Co se týče řízení, není na něm nic zvláštního, jako třeba je u Renaultu Twizy. Tady je všechno na svém místě a ani první setkání s autem mi nedělalo žádné potíže, zkrátka jsem nasedl a odjel. C-Zero už působí jako opravdový elektromobil, rekuperace funguje jak při uvolnění plynového pedálu, tak i zesiluje při mírném stisku brzdového.

Až pak přicházejí na řadu brzdy jako takové. Brzdy jsou krásně dávkované, auto brzdí velice dobře. Překvapí módní výstřelky jako automaticky sklápějící se zrcátka. Naopak jsem marně hledal hodiny a teploměr.

Jedním z nejdůležitějších parametrů je rozhodně dojezd. Ten se ukázal jako pro městský provoz zcela dostatečný. Ono 100 km není úplně málo. Zvlášť pro město velikosti Českých Budějovic (kde ovšem stále není kde nabíjet). Auto ujelo bez problémů trasu z Troubska mimo dálnici do Jihlavy, zbylo 23 km, nabito bylo v Troubsku na 90 %, teplota -1 °C, bez topení.

Z obce Hůry u Českých Budějovic (kde auto parkuje) není problém dojet na Lipno ke sporadicky fungující nabíječce na parkovišti u skiareálu, v teplotě +16 °C ještě zbydou čtyři dílky ukazatele baterie (celkem je jich 16) a 27 km. Vzhledem k převýšení je cesta zpět o něco svižnější a ještě zbyde o jeden dílek baterie navíc.

V praxi lze říci, že s mou ne úplně lehkou nohou lze s Citroenem (ve stavu baterie 60 000 ujetých km) najet na jedno nabití bez topení cca 110 km v 15°C, ve 30°C přibyde ještě nějaký ten kilometr navíc. Zajímavé je, že přítelkyně dokáže svým lehčím stylem jízdy z baterky vyždímat i o 15 % více. Ale to bude tím naším mužským testosteronem, zkrátka tomu občas rádi trochu dupneme.

Změna nastala v zimě. Pokud se netopí, dojezd se drží stále někde u 95 km a více. To není úplně špatné, ovšem do chvíle, než je třeba zatopit. Topení v teplotách kolem -8 °C dokáže ukousnout bez problémů 30 km dojezdu, zvlášť když se nejede na jeden zátah, ale je třeba udělat několik zastávek, na kterých auto vychladne a je třeba ho nahřívat znovu. Ale není se čemu divit, tak to fyzika jasně říká.

Nebýt mé potřeby stále něco inovovat, Citroen C-Zero by u nás zapustil kořeny na dlouhou dobu. Vždyť to auto je po všech stránkách skvělé, zvlášť pro přítelkyni, která si už jiné auto ani nedovede představit.

Její benzínový Peugeot 308 od té doby stojí nehybně v garáži. To nejen kvůli provozním nákladům, ale i z důvodu jednoduchosti obsluhy. V té C-Zero nepřekonatelně vyniká. I přesto věřím, že jeho nástupcem u nás doma jednou bude Nissan Leaf.

Shrnutí

Elektromobil v naší domácnosti, ač jen obyčejný, spustil doslova revoluci. Původní auta jen stojí a pozvolna ztrácejí smysl tu vůbec být. Jedou ani ne jednou za měsíc, když je třeba jet někam mimo okres. Na vše ostatní vystačí elektromobil.

Jeho obrovskou předností je nejen nízká cena za provoz, ale také prakticky nulová cena za údržbu a pohodlnost provozu. Tím myslím hlavně to, že každé ráno vyjíždím „s plnou“ a nemusím se o žádné tankování starat. Teprve teď se všímám, jaká otrava to tankování vlastně byla.

vlastní

73 Comments on “O druhé míze prvních elektromobilů, aneb opatrný vstup do světa elektrických aut”

  1. Tak jsem přečetl Vaše příspěvky a můžu říct, že
    Tak jsem přečetl Vaše příspěvky a můžu říct, že Vás jako elektromobilisty obdivuju. V minulosti jsem byl taky majitelem elektroskůtru ELM 4000, který tu byl dříve vychválen… Přijde mi to tak trochu jako sebemrskačství dávat elektriku do auta. Topení řešíte bufikem- tedy rize ekologicky, dobíjíte každých 80km a ještě v tom hledáte výhody a bezpečnost posádky…To je přece úplný nesmysl. Na jeden zátah po dálnici ujedu bez únavy a bezpečně 500km, natankuju za 2minuty, dám kafe a můžu jet dalších 300km. Na dovolenou za sebou táhnu např. karavan.. To s eleautem taky moc nejde..Dovolenou plánovat podle toho, kde jsou dobíječky mi taky nepřijde nejlepší.. Taky by mne zajímalo, co by dělal člověk v elektromobilu, kdyby nedávno zůstal na D1 oněch 19 hodin..Asi by byl v (_!_) . Za další, dát 280 000kč za jetý elektromobil velikosti CitiGo? Šílenost ne? No a teď můžete do mne 🙂

  2. Zdravím,
    zrovna nedávno jsem dotestoval Smart ED 3.

    Zdravím,

    zrovna nedávno jsem dotestoval Smart ED 3. generace. Měl jsem ho zapůjčený na 14 dní. A docela jsem si to užil. Přemýšlím, že bych taky napsal článeček, ale nevím, jestli se k tomu donutím :-).

    Nicméně bych rád pro srovnání vyzkoušel Mitsubishí-trojku, případně Leafa. Klidně za úplatu, samozřejmě s alespoň krátkodobou havarijní pojistkou. Kdybyste někdo měli „nevyužívaný“ elektromobil, třeba se domluvíme. 😉
    Lokalita Ostravsko.

    Děkuji

  3. Pekny clanek. Nejlepsi pasaz: „tudiz jsem jedno rano
    Pekny clanek. Nejlepsi pasaz: „tudiz jsem jedno rano nenastartoval – tohle by se s elektromobilem nestalo“ 🙂

    Skoda, ze se stale neda poridit na elektrinu nic do ceho by se vesli dva dospeli a tri deti v detskych sedackach. Zavidim vam, kdyz ctu jak je pritelkyne spokojena.
    Snad budu moci casem take konecne uspokojit i svoji zenu. 🙂

      1. Do Ska ani Xka v druhe rade se vedle sebe tri nevejdou. Stejne
        Do Ska ani Xka v druhe rade se vedle sebe tri nevejdou. Stejne tak do Soulu EV. eNV200 jsem nezkousel, ale s tim by se asi zene jezdit nechtelo.
        A to jsme uz koupili jedny z nejuzsich jake se daji sehnat. Ona to totiz neni s vyberem zadna hitparada ani mezi spalovaky.

        1. Hitparádou mezi spalováky jsem si prošel. Do S-ka jsem
          Hitparádou mezi spalováky jsem si prošel. Do S-ka jsem vkládal naděje – ojetiny se už množí a pokud vím, jak mi má výpočet vyjít, tak bych ji i pořídil 🙂 A protože všichni píšou, že elektro se stalo hlavním autem, tak bych potřeboval něco, kam se vejdem všichni.

          1. Bohuzel Sko nee. Jedine s temi sedackam v kufru, ale to uz tam
            Bohuzel Sko nee. Jedine s temi sedackam v kufru, ale to uz tam pak nic nedate.
            Jedine 6 nebo 7 mistne Xko. S tim neni problem. Na 6 a 7 misto se vejdou pohodlne dve detske sedacky a do prostredni rady pak ta treti s maminkou.
            Jen je treba prikoupit sit do okna patych dveri, ktera utlumi slunce aby nespalovalo detem hlavicky.

        2. S předváděcím e-NV200 již jelo hodně žen (starších i
          S předváděcím e-NV200 již jelo hodně žen (starších i mladších) a velice si ho pochvalovaly. Kolegyně malého vzrůstu byla překvapená, jak z něj krásně vidí. Právě jsme se opět vrátili v 5ti lidech z hor a veškerá lyžařská výbava byla uvnitř. To auto je opravdový pracant a ta pohoda! Bez smradu v teple odjíždíte v tichosti od sjezdovky. Dokonce se dá nabíjet na stáních pro karavany.

            1. Na odhalení nového Leafa byl termín sdělován. Myslím,
              Na odhalení nového Leafa byl termín sdělován. Myslím, že to bude kolem března, ale to se přesně dovíme určitě i z Hybridu. Nynější předváděčka se dá zkusit ihned a 40 kWh předpokládám někdy v jarních měsících (snad to píšu dobře). Na 40 kWh čeká mnoho subjektů. Máme přislíbeno pak předvádění mnoha nejen obcím … eNVéčko je vlastně takový minivan, není to o moc větší. Hned bych bral sedmimístnou verzi, sedačky se dají snadno odšroubovat.

              1. Pro velkého milovníka eNV-200, milované vozítko najeto
                Pro velkého milovníka eNV-200, milované vozítko najeto 92.000 km r.v.2014 dosud v záruce. Auto sloužilo perfektně, bez zádrhele projelo celou evropu, 3x bezpečně v Severním Irsku a zpět.
                V pátek večer z ničeho nic požár v motorovém prostoru, totálně shořel hlavní svazek kabelů a nějaká elektronika u baterie..
                Díky všímavým lidem, díky bistru kebab kde měli funkční hasičák, díky pohotovému neznámému člověku neshořelo celé auto.

                1. Dobré ráno Laďo. Tak to mě mrzí.Že by hoši v servise
                  Dobré ráno Laďo. Tak to mě mrzí.Že by hoši v servise něco přehlédli? Snad to půjde opravit.Držím pěsti. Jirka BMW i3

                2. Sakra! To ma mrzí, ale našťastie bolo šťastie v
                  Sakra! To ma mrzí, ale našťastie bolo šťastie v nešťastí. Držím palce aby sa zistila príčina a dalo sa to opraviť.

                3. Bohužel, zkrat na 12V elektroinstalaci se nevyhýbá
                  Bohužel, zkrat na 12V elektroinstalaci se nevyhýbá ničemu…

                4. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Dejte prosím
                  Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Dejte prosím vědět Ladislave, zda to bylo řešeno zárukou a v čem byl problém. Mnoha majitelům to pomůže. Díky předem za nás všechny. Všechno zlé je pro něco dobré.

      1. Jestli bychom si nakonec neměli udělat půjčovnu dieselu
        Jestli bychom si nakonec neměli udělat půjčovnu dieselu pro elektromobilisty, nebo nějaké sdílení. Vždyť mně je toho dieselu líto, tak krásné auto a jen stojí. Dieselovou C5 používám prakticky opravdu jen na dovolenou a vcelku paradoxně jsem ji použil včera, když jsem si jel prohlédnout „nového“ Leafa 🙂 – nástupce v článku popisovaného C-Zera. C5 se mi nechce prodat hlavně z nostalgie, je to poslední hydropneumatika, co na trhu je, neskutečně pohodlná, ale pravda je, že není ekonomické mít čtvrt milionu v autě, které nejezdí. Asi to budu muset časem přehodnotit.
        Ještě bych měl jeden komentář k tvrzení, že cestování elektromobilem na delší vzdálenosti je komplikované a zbytečně složité. Ano, na tom něco bude. Přiznejme si, že jsme stále průkopníci něčeho nového. Ale proč někdo jezdí k moři na motorce? Já bych zrovna řekl, že z úplně stejného důvodu, jako zase jiní jezdí elektromobilem. Kdybychom nechtěli zážitky z cest, vzali bychom to přece letadlem. Ale my chceme cestování nějak prožít. Mimochodem, ona ani ta motorka nemá dojezd zrovna 1000 kilometrů.

        1. Hadam, ze je to na me 🙂
          Abych negeneralizoval, tak moje

          Hadam, ze je to na me 🙂
          Abych negeneralizoval, tak moje motorka (DL-650A, kdyby to nekoho zajimalo) pri kochani (jizda plus minus podle predpisu mimo dalnici) cca 400-500km cili spotreba 4-4.5l/100km (nadrz 20 litru). To vetsinou znamena s dostatecnou rezervou tankovani jednou za den. Na dalnici (typicky navrat domu v hnusnem pocasi, kochani nema smysl) to pri 130 vyleze na 8, takze dojezd klesa nekam pres 200km (dve hodiny jizdy, ctvrt hodiny na pumpe).

          Ja nemam nic proti kochani, ale kdyz jsme jeli (pujcenym) Leafem „krkonosske kolecko po CEZ nabijeckach“, tak kochani se u mekace na Cernaku, na dvore CEZu v Boleslavi, u pumpy ze mestem ve Vrchlabi, autosalonu za mestem v Trutnove, no dobre, ted vyjimka – Hradec u nadrazi :); a zas Cernak (nebo na jine trase parkoviste u CEZu v Plzni, depo TNT nekde za Prahou,…) moc prilezitosti k radosti z cestovani neskytaji… Vpodstate to same (Praha-Spindl-Praha, na otocku) Teslou byl jiny zazitek (at si myslim o Muskovi, jeho stylu a jeho nekritickych uctivacich) cokoliv, to auto se proste da pouzivat normalnim stylem.

          1. Jo jo kochat se dá i ve spalováku.
            Jednou sem se tahle

            Jo jo kochat se dá i ve spalováku.

            Jednou sem se tahle kochal v hybridu na trati Mladá Boleslav, Mělník , Doksy, Jablonec, Rorytnice , Vrchlabí, Trutnov, Paka a zpět Mladá Boleslav .

            Převýšení 3000 metrů, teplota 8st. deštivo

            Celkem 6 hodin 330 Km spotřeba benzínu 12,5 litru (na celou trasu) škoda že to nepočítá ujetou trasu v režimu EV ,ale určitě by to položilo na lopatky nejedno EV

            takže na 40 litrovou nárž NIRA bych se takhle mohl kochat
            19 hodin ….. s topením a vytápenou sedačkou a volantem.

            Vůbec super je se takhle kochat 14 hodin v kuse přes noc do Chorvatska

        2. Ale to přece existuje. Po pořízení Leafa jsem svůj diesel
          Ale to přece existuje. Po pořízení Leafa jsem svůj diesel nabídl ke sdílení – a od jara 2017 mi vydělal velmi slušnou částku. Podívejte se na HoppyGo a SmileCar a zaregistrujte se. Auto Vám začne hned vydělávat a přitom ho máte kdykoliv k dispozici. Faaakt dobrý !!!

          1. diky za odkazy, ten prvni jsem neznal, kazdopadne ty ceny
            diky za odkazy, ten prvni jsem neznal, kazdopadne ty ceny nejsou nijak lidove. v podstate ceny autopujcoven. otazka je, co se stane, kdyz to nabouram. v pujcovne je to pojistene prave pro ucely pujcovani. jak by se stavela pojistovna k proplaceni nepojistene udalosti je otazne. zatim radeji zustavam verny klasickym a overenym pujcovnam.

                1. Nechci jim dělat reklamu. A navíc – já si auto nepůjčiji,
                  Nechci jim dělat reklamu. A navíc – já si auto nepůjčiji, ale pronajímám ho.
                  Neskládáte žádné kauce, auto si vyzvednete po domluvě kde chcete, a po domluvě ho také vrátíte. Moje zkušenost jako majitele auta je perfektní a dle recenzí řidičů i jejich. Prostě to funguje, no.

                2. Tak to asi budete mít ke sdílení něco, co je prostě v
                  Tak to asi budete mít ke sdílení něco, co je prostě v kurzu. Já dal Citroen Berlingo v osobní verzi, v benzínu, s klimou a tempomatem do Smile car a poptávka za 3 měsíce jen jedna a tu jsem propásl (26.12. při vánočním obědě s rodinou moc nečekáte, že někdo poptává auto). Zkusím ještě registraci u HoppyGo a uvidím. Díky za tip.
                  Tak z toho nic nebude. Jejich aplikace neumí s mým Samsungem s Androidem. To je blbý. Zařízení není kompatibilní s touto verzí.

  4. Perfektní článek a zkušenosti k nezaplacení. Když si
    Perfektní článek a zkušenosti k nezaplacení. Když si člověk vezme, že Twizy je fakticky kapotovaná motorka a Ion/Zero osekané vývojově 10 let staré Mitsubishi iMiev, pak i dnes v roce 2018 jsou to prostě super praktická auta. Ostatně proto máme doma dvě, manželce se taky zalíbilo tak, že jsem se k němu prostě nedostal.

    K Martinovým dálkovým cestám – lze to, s rychlonabíječkami je to paráda. Na hory z Ostravy na slovenský Dolný Kubín jsme s Ionem před lety nejeli jen proto, že se mi nechtělo kupovat drahou zahrádku. A dovnitř ve 2 dospělých a 2 dětech se lyže nevešly. Teď máme auta 2 a díky provozu za hubičku bychom prostě jeli po 2 lidech a zbytek lyže, lyžáky, boby….. Pohodička.
    Ostatně byli jsme s ním ve Znojmě, Vídni, Telči, Bratislavě, na srazu ve Vysokých Tatrách, prostě jen co 80-100 km strávíte nějaký čas na rychlonabíječce. Ovšem málo času, musíte se rozhodnout mezi kafem a toaletou, obojí trvá déle, než rychlonabíjení 16 kWh baterky.

    1. Trojcata stale nejuspornejsi, clovek da s trochou trpelivosti
      Trojcata stale nejuspornejsi, clovek da s trochou trpelivosti i pres 10km z 1kWh, o tom se Tesle muze jen zdat, vetsi baterie nema do mesta smysl, pri 7kg na 1kWh baterie, kdo by sebou chtel stale vozit v aute stovky kg baterii, kazde kilo navic je znat na dojezdu a efektivnosti..

    2. Dobrý den, Radovane,
      velmi Vám závidím, že vlastníte 2

      Dobrý den, Radovane,

      velmi Vám závidím, že vlastníte 2 elektromobily. Já jsem před třemi měsíci pořídil Leafa a moje žena mi ho samozřejmě okamžitě tak trochu zabavila, takže dost cest musím pořád absolvovat v našem druhém naftovém autě, což mi trochu trhá srdce:-(

      Myslím, že zrovna Ion by byl do práce a zpět pro mě ideální volbou. Dokonce jsem se na několika byl podívat, když jsem sháněl elektromobil. Ale kvůli celkem častým cestám do Prahy (od Plzně), jsme se raději rozhodli pro Leafa kvůli o něco většímu dojezdu a hlavně kvůli tepelnému čerpadlu.

      1. To je jen vývoj, taky k tomu donucen ženou dojdete :-).
        Je

        To je jen vývoj, taky k tomu donucen ženou dojdete :-).
        Je dobře, že jste šli do Leafu, že jste se řídili svými potřebami. Ion je na Prahu-Plzeň, zvláště pak po dálnici, nevhodný. Ano, jezdíme Ostravu-Olomouc, ale pomalu, nejlépe v závětří za kamiony. Protože po cestě nemáme na dálnici žádnou rychlonabíječku. Až v Olomouci. Zato s Leafem plně obsazeni jsme to jeli v pohodě. A na trase Plzeň Praha jste na tom stejně. Tepelné čerpadlo je super věc, v Ionu by jste udělal tu Prahu Plzeň v zimě jedině zcela bez topení.
        Pokud ale tou naftou jezdíte jen krátké trasy, pak by i Ion vyhovoval jako druhé auto k Leafu. Vzhledem k bydlení v Plzni bych však spíše doporučil Renault Zoe, auto nezávislé na rychlonabíječkách s velkou palubní nabíječkou.

    1. Josefe, mam osobne odzkousene, ze auto na plne nabiti v zime
      Josefe, mam osobne odzkousene, ze auto na plne nabiti v zime po dalnici (137km/h) + zapnute topeni vc. vyhrivani sedacky = dojezd 60 km + rezerva 🙂

      Ale dokazu si predstavit situaci, kdy bude venku skutecne -20*, silny protivitr, tak pak asi tech 40km bude i realnych 🙂

                1. No jo. Spěchal jsem a byla noc no 😀
                  No jo. Spěchal jsem a byla noc no 😀

                2. To je snad jasne, kdyz zrovna svitilo slunce.
                  Se do toho pan

                  To je snad jasne, kdyz zrovna svitilo slunce.
                  Se do toho pan Josef asi malinko zamotal 😉

  5. Gratuluji k pořízení iOna/C-zera. Je to skvělé auto,
    Gratuluji k pořízení iOna/C-zera. Je to skvělé auto, které si člověk zamiluje.
    U nás se z něj stalo hlavní auto v rodině a nebojím se s ním jezdit ani na delší výlety, např. v březnu plánujeme Ukrajinu. Cesta je dlážděna rychlonabíječkami, takže není žádný problém 🙂

      1. Dalsi rejpal nebo snad jen hlupak, ktery vi prd o
        Dalsi rejpal nebo snad jen hlupak, ktery vi prd o elektromobilite 😀

        Vazeny anonyme, dovolim si ve strucnosti odpovedet:
        – ne skutecne nechci jet 9h vkuse za volantem. Rad si odpocinu, protahnu se, zajdu na zachod a idealne i nekde na jidlo. Ano, mam rad sebe i celou svou posadku, proto bezpecnost na prvnim miste.

        1. No popravde, v Leafu mi styl „1-1.5 hod jedu, pul hodiny
          No popravde, v Leafu mi styl „1-1.5 hod jedu, pul hodiny nabijim“ prisel dost opruzoidni, kdyz to clovek dela skoro cely den. Jet takhle par tisic km si radsi nepredstavuju. Ale kdyz nad tim tak premyslim, kochaci cast motodovolene (mimo dalkovy presun) jezdim podobnym stylem. Vyhoda je, si muzu vybrat misto a nemusim cumakovat typicky „uprostred niceho“ (pumpa, prumyslovy areal…).

        2. Jakejch 9hodin? S tím prdítkem 30min jedete a pak 3hodiny
          Jakejch 9hodin? S tím prdítkem 30min jedete a pak 3hodiny nabíjíte. 9h je jen vlhkej sen. Normální je pro většinu lidí 2-4hodiny jet a pak 20-30min pauza. Kolem komína dobrý, ale jet s tím na Ukrajinu může jen masochista:). Aneb dálnice můj nepřítel.

          1. Uvádět základní neznalosti nabíjení Ionu pro
            Uvádět základní neznalosti nabíjení Ionu pro rozproudění diskuse se nazývá trollení milý Anonyme.
            Ionem se dá jet i více než 30 minut 130 km/h, jen hlídáte, aby jste měl stále dojezd k následující rychlonabíječce. Pak postojím podle teploty okolí a baterií 10, 15, 20, případně 25 minut, abych nabil z 0 na 80% a jedu dál
            Vaše 3 hodiny nabíjení kabelem 230V 16A z běžné domácí zásuvky pro mne znamená u Iona nabít skoro 11 kWh z 16 kWh baterie. Ale proč bych to dělal, když z 0 na 14 kWh rychlonabiju za cca 20 minut a jedu dál?
            Díval jste se vůbec někdy na mapy rychlonabíječek? Že vyrazíte z ještě ve srovnání tragického Čezka a přes Slovensko i Polsko cestujete elektromobilem naprosto pohodlně směr Ukrajina díky oběma Greenway http://greenwaypolska.pl/en/content/greenway-network? Mimochodem Ukrajina je skoro na každé pumpě v síti Okko vybavena minimálně nabíjecími zásuvkami, viz https://www.okko.ua/en/network_map.
            Dnes je normální pro většinu lidí se spalováky 2-4 hodiny jet a pak 20-30 min. pauza, píšete. Ano, protože jejich dojezd se díky úspornějším motorům a větším nádržím taky zvýšil oproti dobám dřívějším. O zahuštění nonstop čerpací infrastruktury nemluvě. Ale pak musí obvykle menší vozy taky tankovat. Příklad většího auta s 55 L nádrží benzín Citroen Berlingo 1.4, na tempomat 135 km/h, znamená spotřebu plně naložen, 4 lidi, topení nebo klima, 10 L/100 km jen to fikne. Po 4 hodinách už bych měl pro jistotu natankovat, mám tam jen +-15 L, jen na další 1 hodinu a něco takové jízdy. Ale spíše bych to viděl na ty 2 hodinky, protože jet u nás 4 hodiny a ujet 520 km znamená přejet republiky a potkat cestou tolik různých opruzů, že z toho člověk raději vyleze cestou z Ostravy na Prahu nejpozději klasicky na 9 křížích, méně otrlí už na Rohlence. Nehledě na fakt, že většina lidí nemá na takové cesty pohodlné plovoucí odhlučněné limuzíny vyšších cenových kategorií.

            1. Já myslím že to má prostě každý jinak s tím
              Já myslím že to má prostě každý jinak s tím cestováním elektromobilem pánové každý máte svoji pravdu.

              Nemám třeba tolik volného času ,abych si mohl dovolit takto cestovat.

              Jednou jsem potkal v Liberci člověka na rychlodobíječce jel IONEM z Mělníka do Liberce při teplotě venku 8 st. bez topení dojel s dojezdem 11 Km, tak dobil a že jede ke známému do Dráždan a pak přes Děčín zpět, no prostě nadšenec na té trase
              ztráví cca o 3-4 hodiny více a je diskutabilní jestli nakonec nějaké peníze ušetří.

              Ceny za rychlodobíjení jsou astronomické , když si neplatím paušál Čezu , který se mě když mám možnost dobíjet doma nevyplatí.

              Nechám se poučit třeba neumím ty stanice hledat jsem z Liberce a když hledám v okolí tak nejbliší nabíječka je v Praze, nebo Pardubicích za 10 Kč/Kwh to je skoro na hranici letního dosahu mého MIEVA a zpět do kopců Jizerských hor ani nemluvím.

              1. Počkejte, přece si otevřete http://www.evmapa.cz a od Liberce tam
                Počkejte, přece si otevřete http://www.evmapa.cz a od Liberce tam máte rychlonabíječek ČEZu plno. Liberec, Vrchlabí, Mladá Boleslav, Mělník, Hradec Králové, Pardubice, Poříčany, Trmice, Ledvice, hodně moc Praha………… Vy si můžete výskat. Kromě Pořáčan vše ČEZ za paušál…… Takže klidně http://www.elektromobilita.cz/cs/mapa-dobijecich-stanic.html

                1. Máte pravdu jsou tu sice dost řídce, jak píšete všechno
                  Máte pravdu jsou tu sice dost řídce, jak píšete všechno ČEZ, ale já jsem psal v příspěvku že si neplatím paušál Čezu nejezdím tak moc,aby se mi to vyplatilo, dělám tak 20 tis. ročně

                2. Teda to mi řekněte, jak bychom se měli cítit my v Ostravě
                  Teda to mi řekněte, jak bychom se měli cítit my v Ostravě a na Moravě a ve Slezsku, kde donedávna byly 2 rychlonabíječky ČEZ kousek od sebe v centru a další nejbližší v Brně nebo Hradci Králové. Později nám přidali po dlouhé době 1 Zlín a teď dokonce i 1 Kuřim a skoro naráz 2 Olomouc a 2 Ostrovačice. Když Vám je v Podkrkonoší a okolí směr Praha nebo Krušné hory ta pohodová rychlonabíjecí síť málo?
                  Liberec 3 rychlonabíječky, dále po trase 60 km Vrchlabí, 64 km Hradec Králové, 23 km Pardubice 2 rychlonabíječky, od Liberce 50 km Mladá Boleslav, 30 km Mělník, 62 km Trmice u ústí n.l., 22 km Ledvice, 40 km Hrušovany, 24 km Prunéřov, 43 km Karlovy Vary, z Hrušovan 63 km Kladno a pak 30 km 13 rychlonabíječek Praha. Podobně jako z Mladé Boleslavi 58 km a do Plzně 91 km.
                  Pokud jezdíte 20 tis. km ročně opravdu jen kolem komína, pak se Vám čip nevyplatí, tak jako mně. Ale stěžovat si na nedostatek rychlonabíječek (a to jsme pominuli další spoustu soukromých) opravdu nemůžete.

                3. Reagoval jsem na Váš příspěvek,o tom jak se dá
                  Reagoval jsem na Váš příspěvek,o tom jak se dá elektromobilem dobře na dálky cestovat a nyní zde píšete že se Vám čip Čezu nevyplatí tak to nechápu.

                  Poenta je v tom , že opravdu díky síti Čezu se dostanu poměrně bez problému elektromobilem kamkoliv v ČR s tím s Vámi souhlasím,ale na druhou stranu se tomu kdo jezdí kolem komína se ten čip nevyplatí a bude hůř.

                  A ten kdo jezdí pravidelně dálky by musel být velký nadšenec ,aby to provozoval malým elektromobilem pravideleně.

                  Je to škoda občas bych se rád jel podívat na nějaké setkání k Vám do Ostravy, tady v Liberci se toho moc nekoná, elektromobily tu jezdí denně jen dva až tři,co vím.

                  Navíc ty nabíječky Čezu 3 ks v Liberci , nechápu kdo to vymyslel, když jedete z Boleslavi do kopců do Liberce, je problém s 80% nabitím v Boleslavi vůbec do toho Liberce dojet, když by dali nabíječku do Turnova byl by klid.

                  K tomu dojezdu po dálnici, není problém na trati Turnov Liberec do kopců spotřebovat polovinu baterie tj. spotřeba 40 Kwh/100 Km. U nás na horách se s tím můsí počítat

                4. Tak to jsme si jen nerozuměli, my tady totiž můžeme jezdit
                  Tak to jsme si jen nerozuměli, my tady totiž můžeme jezdit (a dlouhé roky jsme mohli jen díky tomu) pouze díky nezištné práci soukromníků. Hodně pomohlo NetDataCom, pan Tinka, pan František Kubiš z Inchanetu, pan Radovan Minář z Rami CZ, následně pan Rýznar a pan Kaštovský. Ti všichni pořídili a dali veřejnosti, dokonce zpočátku zcela zdarma, rychlonabíjecí stanice na Moravě a bez nich bychom se tu nepohnuli s elektromobily nikdo nikam. Tedy pohnuli, ale s velkými prodlevami na nabíjení. Jako třeba já v srpnu 2014 strávil 6 hodin v Prostějově na koupališti, abych nabil a mohli jsme s rodinou jet dále do Vranova. Přitom zastávka v Brně na památné legendární rychlonabíječce na Výstavišti trvala necelou půlhodinku. Proto jsme zpátky jeli přes Slovensko, kde v květnu 2014 Greenway zprovoznil síť rychlonabíječek a ze Žiliny už jsme do Ostravy dojeli na 1 rychlonabití. To ještě v Ostravě nebylo vůbec nic, jen v tom Brně.

  6. Super clanok. Dakujem.
    Ja mam tiez c-zero, mam ho 7 mesiacov a

    Super clanok. Dakujem.
    Ja mam tiez c-zero, mam ho 7 mesiacov a uz som najazdil 15.000km. Jedine, co mi vadi je to kurenie v zime, ze zerie tolko baterky, ale uz som si kupil bufik z ciny za 300e, dam ho do kufra a v aute bude teplo :). Myslim, ze elektromobily su velmi nakazlive a aspon ja by som si uz spalovak nekupil.

    Auto je zvnutra dobre riesene, uz som viezol aj plynovy sporak – so sklopenymi zadnymi sedackami a v pohode sa tam vosiel. Alebo 2 bicykle.

    Priatelke sa tiez velmi zapacilo jazdit na elektro, tak si kupila chevrolet volt 🙂

    Keby si niekto z okolia chcel vyskusat elektromobil, prip. sa porozpravat o skusenostiach, je vitany

    pezinok, sk
    jozef.heinrich@gmail.com

    1. Do kufru fakt ne, viděl jsem to někde na netu ,ale byla to
      Do kufru fakt ne, viděl jsem to někde na netu ,ale byla to recese …

      Dejte ho za narazník dopředu mezi reg. značku a chladič tam se vejde a nemusite nic přemístovat, někdo to třeba dává místo baterky.

      Topí to normálně původním vodním okruhem a můžete i na elektriku,nebo i obojí pro rychlé vytopení.

      jediná nevýhoda, že při případné opravě se musí sundat přední nárazník,ale to se musí i u většiny aut co mají dodělaný bufík.

      a nádrž na naftu dejte k zadní nápravě v pravo nad poloosu a otvor na tankování do nárazníku vejde se tam 5 litrů to je na 14 dní ježdění.

        1. Právě že když se to dává za nárazník nic se nevrtá,
          Právě že když se to dává za nárazník nic se nevrtá, výfuk jde přímo dolu a hadice na teplou vodu jsou taky pod přední kapotou.

          Elektro se napojuje jen na baterku , není tedy žádný zásah ani do elektroinstalace. Je to normálně homologované záruku to rozhodně nemůže ohrozit.

          To když to dáte do kufru musíte udělat minimálně díru na fejfuk a přívod paliva a hadice s teplou vodou.

          Dá se to udělat tak že to je 100% demontovatelné, já má jedině v zadním narazníku tankovaci ovor- výřez jak na LPG

Napsat komentář