Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně vyrobila rekordní množství elektřiny

Nejvíce elektřiny ve více než 20leté historii vyrobila v prosinci 2017 vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Výroba se oproti dosud rekordnímu srpnu 2016 zvýšila o více než 5 % na 80 893 MWh.

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně má tři „nej“: největší reverzní vodní turbínu v Evropě – 325 MW, elektrárnu s největším spádem v České republice – 510,7 m a největší instalovaný výkon v ČR – 2 x 325 MW.
foto:

Dlouhé stráně dodávají elektřinu nejen ve špičkách, ale stále častěji působí jako stabilizátor české energetické soustavy, která je jednorázově zatěžována výrobou z tuzemských i zahraničních obnovitelných zdrojů.

Svůj podíl na novém rekordu má také nedávno dokončená oprava generátoru a další drobná vylepšení elektrárny. „Prosincová výroba byla ovlivněna nejen vysokou poptávkou po regulační energii, ale také spolehlivostí zařízení, která byla dosažena díky úspěšně provedeným opravám v letní plánované odstávce,“ vysvětlil šéf elektrárny Vítězslav Chmelař.

Prosincová měsíční výroba, tedy přes 80 GWh, by hypoteticky pokryla roční spotřebu elektřiny zhruba 45 tisíc obyvatel, tedy všech lidí žijících v údolí Desné od Loučné přes Velké Losiny a Šumperk včetně Bludova až po soutok s Moravou v Postřelmově.

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně
foto: ČEZ

Dlouhé stráně stejně jako další vodní elektrárny slouží jako významný doplňkový zdroj schopný rychlého najetí na plný výkon v řádu desítek vteřin a operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR.

tisková zpráva

58 Comments on “Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně vyrobila rekordní množství elektřiny”

  1. Takovych PVE muzeme v CR vybudovat jen omezene mnozstvi.
    Takovych PVE muzeme v CR vybudovat jen omezene mnozstvi. Bateriova uloziste muzou byt na kazdem rohu. Treba i v kazdem RD. To je to kouzlo baterek. Za par let budou baterky v rezimu second live a ty budou za babku. Skvela budoucnost. Proto potrebujeme hodne EV aby byly i second live baterky. A ke kazde baterce FVE. Gigant CEZ bude mit problem.

    A ztraty z baterky poslouzi k ohrevu TUV nebo k vytapeni. Takze nic nepujde nazmar.

    1. Pletete se, celkem dost, ten omezený počet je totiž
      Pletete se, celkem dost, ten omezený počet je totiž vyšší než kolik se dá reálně prosadit, kapacitně i výkonově je to dost. V závislosti na zvolených parametrech a tom na co si troufneme by toho šlo udělat celkem dost. Máte původních 12GW PVE, které byly plánovány, to je tak 36GWh, pak máte Lipno-Dunaj s minimálně 168GWh a 1GW, pak se dá něco udělat na lomech v Čechách, to je třeba 0.2GW/34GWh (pro 168h, přes 4GW pro hodin provozu, jáma severně od Ervěníckého koridoru a lom Bílina), pak máte spojení Orlík-Slapy s 200MW a taky několika GWh (z hlavy nevím).

      Konkrétní návrh by záležel na tom, co je výhodnější, jestli velký výkon na krátké špičky, nebo spíše dlouhodobá akumulace, 4GW/8h, nebo 3.3GW/10h by bylo už skoro dost pro umožnění realizace napájení ČR v letních měsících pouze z OZE typu FVE.

      Navíc by tímto vznikla soustava pro stabilizaci, poměrně značnou, toku Bíliny a možnost lepší povodňové ochrany povodí. Navíc pokud by se podařilo obnovit něco jako Komořanské jezero, mohlo by to mít dost pozitivní dopady na oblast. minimální hladina tak 225m.n.m. (kvůli Bílině), pak bude záležet na tom kolik se podaří získat použitelného objemu v lomu Bílina, ten beru jen jako spodní nádrž, která se upraví dle horní. To je ale třeba uvažovat všechno před vytěžením a rekultivací.

      Udělat tato jezera a eventuálně ještě spojit postupně Nechranice s místním velkolomem, by bylo ideální, získá se tak další zásobní objem a dojde asi i k výraznému zlepšení podmínek pro spodní vody a pod.

      Asi bych to měl poslat na ministerstvo.

        1. Spíš která vypustila vás, takovou flagrantní lež jsem
          Spíš která vypustila vás, takovou flagrantní lež jsem ještě neviděl, 4.5TWh by potřebovala 187GWe elektráren, jednoduchý reality check by Vám ukázal že to co jste napsal není pravda. Ostatně anzik mne s tím předběhl. Navíc potřebujete akumulovat nejvýše 1/2 denní spotřeby a v létě je to při zatížení jen asi 4-5GW po dobu asi 12h. 60GWh.

        1. Historicky tam jezero patří, když vezmu že se bavíme o
          Historicky tam jezero patří, když vezmu že se bavíme o plochách asi 6km^2 dolní (Bílinské) nádrže, a asi 28km^2 horní (po překopání Ervěnického koridoru) tak jsme na 34km^2 34 000 000 m^2, v nejteplejším měsíci se ze 100m^2 vypaří asi 13m^3, tedy máme výpar 4 420 000m^3/měsíc, tedy 147 333 m^3/den, tedy 6138m^3/hodina, to je 1.7m^3/s.

          Je to sice dost, ale pořád v mezích, navíc se ta voda tak úplně neztrácí, ale dochází k výparu, což jednak chladí, ale také zvyšuje srážky v okolí, a proudění je u nás často od západu, takže vypařená voda spadne někde v Čechách, nebo na Vysočině. Navíc roste podíl vybetonované plochy, v korytě se odtok zvýší celkem rychle, z takto velkého jezera se bude měnit pozvolna, musí se patřičně zvednout hladina. Takže by to naopak mohlo proti suchu pomoci, problém je však opravdu v tom že v létě by mohlo dojít k poklesům průtoků, výraznému.

          Objem vody potřebný pro zaplnění systému by se dal redukovat částečným zavezením lomů materiálem, který byl z nich vytěžen. Ovšem i tak by na mnoho let došlo k nutnosti velkých převodů z Ohře do Bíliny a prakticky celoročním průtoků na úrovni sucha než by se jezera naplnila.

          V případě jezera u Nechranic (zde bez PVE) by se dalo využít velké plochy a objemu ke stabilizaci toku Labe, částečné.

  2. Pro ty, kteří to nepochopili, elektrárna funguje tak, že
    Pro ty, kteří to nepochopili, elektrárna funguje tak, že když je proudu v ČR nebo v Evropě PŘEBYTEK kvůli sluníčku a větru tzn. VÝROBCE (třeba ČEZ) platí za jeho odběr aby mu nezdechla přenosová soustava, tak tato elektrárna prakticky ZDARMA (možná i za malý výdělek) načerpá horní nádrž a jakmile je proudu naopak NEDOSTATEK tzn. za proud už neplatí výrobce, ale spotřebitel, tak elektrárna vodu vypustí, vyrobí proud a prodá ho. V ideálním případě tedy vydělá při průtoku oběma směry. Možná už je dnes levnější koupit velkou baterii, ale dříve to tak nebylo, a proto tato elektrárna existuje.

    1. k té baterii:
      80 893 MWh/měsíc to máme Ø 2700 MWh denně,

      k té baterii:
      80 893 MWh/měsíc to máme Ø 2700 MWh denně, takže se dá počítat, že by stejnou funkci zastalo bateriové úložiště o kapacitě 2700 MWh. Výstavba elektrárny Dlouhé Stráně vyšla na 6,5 miliardy Kč (cena před 12 lety), abychom se tedy dostali na stejnou cenu u baterií, byla by potřeba cena cca $115/kWh (kurz 21 Kč/$, bez DPH). Zatím umíme $793/kWh (1,2 MWh úložiště v Prakšicích za zhruba 950 tisíc dolarů po přepočtu), takže by náhrada vyšla až na 45 miliard a ušetřilo by se maličko – při 20% rozdílu účinnosti PVE vs. baterie dalších zhruba 180 milionů kWh ročně (tedy 180 milionů Kč při ceně 1 Kč/kWh).
      Pokud se někdy dostaneme na $200/kWh, tak s ohledem na inflaci by mohly být náklady na PVE a baterii zhruba stejné.

      1. Ja nejsem expert na baterie ani precerpavaci elektrarny, ale
        Ja nejsem expert na baterie ani precerpavaci elektrarny, ale je jejich zivotnost porovnatelna?
        Na druhou stranu baterie jsou drazsi, ale mozna nabizeji rychlejsi nabeh, pokud toho dokazi energetici rozumne vyuzit, tak se mohou vyplatit i pres vyssi cenu.

        1. Našel jsem, že roční provozní náklady PVE Dlouhé
          Našel jsem, že roční provozní náklady PVE Dlouhé Stráně byly okolo 40 milionů, ale pak jsou potřeba jednou za čas opravy (nádrž, řídící systém, turbína), to je pak jednorázová investice až desetinásobná + ty energetické ztráty.
          U baterií těžko říct, ještě nikdo žádnou ze současných 20 let neprovozoval, pokud vydrží řekněme 5000 cyklů do 50 % kapacity, tak jsme u nákladů až 5 % ročně jen za degradaci.

      2. Proč je cena za kWh instalovaných baterií v Prakšicích
        Proč je cena za kWh instalovaných baterií v Prakšicích tak vysoká, když z článků 18650 si udělám blok 1kWh za cenu cca 5 000,-Kč = 230USD ? Jasně, elektronika v úložišti něco stojí, kvalitnější články taky, ale proč tolik…?

      3. Nevím jestli my umíme, ale ve světě už umí cca
        Nevím jestli my umíme, ale ve světě už umí cca $250$/kWh. Prognóza je, že kolem roku 2020, už se to bude blížit $100/kWh. Zrovna někde jsem četl, že u FVE se běžně draží kolem 45$/MWh, tj. lehce nad 1Kč/kWh. Před pár lety mnozí zpochybňovali rentabilitu OZE, protože tvrdili, že dostat se na výkupní paritu elektřiny z NZE je nedoažitelný cíl.

    2. Když se PVE stavěla, tak se počítalo s tím, že se na
      Když se PVE stavěla, tak se počítalo s tím, že se na noční proud načerpá a pak se při ranní a nebo včerni špičce vypustí. Dnes může pracovat dvakrát za 24 hod. V noci nacerpá, ráno vypustí, přes den fotovoltaika načerpá a večerní špička vypustí. Tak může jet na dvojnásobný výkon.

  3. Dlouhé stráně by bylo ideální doplnit o větrnou
    Dlouhé stráně by bylo ideální doplnit o větrnou energetiku, po krajích nádrže instalovat několik větrných turbín. A takových projektů kdyby se v České Republice postavilo několik, rázem by se mohlo uvažovat o dostavení některých tepelných elektráren.

    Nějakou dobu zvažuji, že bych právě takto využil svůj pozemek, tedy svah kde dole a nahoře bude vodní nádrž sloužící jako baterie. Převýšení mám na pozemku sice jen 20 metrů, ale sloužit by to mohlo dobře. Společně s menší větrnou turbínou u horní nádrže, a fotovoltaice na střeše domu samozřejmě.

    1. 20m je velmi pěkný spád pro vodní turbínu ale vzhledem k
      20m je velmi pěkný spád pro vodní turbínu ale vzhledem k velikosti nádrže to stejně bude výkon nula nula nic = nezaplatilo by se to ani za 1000let,
      výkon 160W by člověk získal při spádu 20m při průtoku 1l/s
      nádrž 10x10x1m by tedy vydržela na výrobu 160W po dobu 28h což je jen 4,5kWh, nehledě na to jestli vůbec existuje výrobce takhle miniaturní vodní turbíny, to baterie vyjdou určitě levněji a s minimální prací

      1. Tak máte tam 3 chyby
        1) 28h nebudete vyrábět, max 12,

        Tak máte tam 3 chyby
        1) 28h nebudete vyrábět, max 12, zbytek nabíjíte. tedy už máme asi 370W
        2) Turbíny mají jakési účinnostní křivky, takže pokud to chcete mít nějak efektivně, tak musíte turbínu, její výkon, posadit nad asi 50% hltnosti, 160W je je neefektivní, nedá to pořádný regulační rozsah, max by bylo 320W. To doma moc nepomůže
        3) I doma oceníte špičkový výkon spíš než dlouhodobou výrobu, na ten malý trvalý výkon budou lepší baterie s levným měničem.(Nemáme podrobnosti systému jestli je na síť, nebo ostrovní) Stačí vysávání, praní, pečení v el. troubě…

        Vyrobit turbínu cca 500-1000W bude asi levnější než baterie, drahé bude to kolem, motory, generátory čerpadla, ale hlavně regulace + servopohony. Navíc dynamo nemusí být dobrý motor a motor dobré dynamo, musí tam být napěťová regulace, což není složité zase, regulace průtoku turbínou, a ovládání spojky k čerpadlu. Když použijete turbínu typu Bánki, tak se může při zavřené klapce elektrický stroj dále točit a přejde do režimu motoru, čerpadlo může být připojené přes spojku a sepne se na základě povelu spojce (to asi lze i tak jako je u rotávátorů s pomocí řemenů)

        Prakticky to lze, ale otázka jestli to stojí za to, jak je ten systém udělaný, jestli to má nějaký stejnosměrný rozvod pro FVE na který to lze napojit, nebo jak to tam je. Jak je výkonný měnič jaké jsou možnosti regulace. Dá se udělat a dosadit měnič, kterým se vnutí režim motor/generátor. Dá se tam dát PWM na na čerpání…

        Ale jestli se to vyplatí těžko říct. Nevím jaká je cena řešení s 5kWh baterií. Turbína bude levná v řádu tisícikorun (domácí výroba), dynamo buď levné nebo drahé, dle původu. Regulační pohony? Záleží jak budou dělané, ale taky to nebude levné (primitivní je šroub v ložiscích + matička, vedení a táhla + DC motorek a něco kolem, mikrospínače na konce). Měniče? Patrně na míru cena dle původu, ale minimálně nízké tisíce) Řízení počítačem asi snadné, otázka cena + program (jestli arduino, nebo něco jiného, vlastní embaded zařízení) Měření? Asi drahé.

        Možná by to nějak šlo nějakým regulátorem nabíjení baterií pro FVE. ale jak to tam je řešené nevím. Regulátor domácí PVE totiž asi neexistuje. Musel by vyhodnocovat proudy a napětí, musel by mít asi velké kapacity na straně k PVE, asi velké indukčnosti… No prostě složitější zařízení.

        Nejjednodušší by bylo využít nějaký regulátor k FVE s paralelní baterií, měřit 3 proudy a podle toho regulovat výkony PVE.

        Ale ještě jednou, naprosto šílený, složitý a zbytečný systém. Komplikuje to požadavek na čerpadlový provoz. Jinak by stačilo (pro uVE) snímat proud a napětí, z toho získat výkon a nastavovat dle toho otevření turbíny. Nebo k tomu ještě dát i otáčky. Pak nějaká baterie kondenzátorů přes diody a pak regulátor FVE, pro tkerý by se patrně MVE tvářila jako stále plně nabité AKU.

        POZOR, JSOU TO JENOM TIPY. S VELKOU PRAVDĚPODOBNOSTÍ BY TO ASI NEPRACOVALO DOBŘE. BYLO BY TŘEBA TO KONZULTOVAT S NĚKÝM KDO SE INSTALACÍ DOMÁCÍCH OZE VĚNUJE PROFESIONÁLNĚ. BERTE TO TEDY S OBROVSKOU REZERVOU!!! ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ APLIKACÍ TĚCHTO NÁPADŮ NEMOHU RUČIT!!! JE TŘEBA VŽDY KONZULTOVAT S ODBORNÍKY, PROJEKTANTY ATD.

        1. ševče drž se svého kopyta :-))
          ad1) chybu tam máš ty, z

          ševče drž se svého kopyta :-))
          ad1) chybu tam máš ty, z množství vody co bude v nádrži 10x10x1 a hltnosti 1l/s to pojede cca 28h, 160W je maximální výkon při spádu 20m a hltnosti 1l/s , při větší hltnosti větší výkon ale dříve se vycucne voda z té nádrže
          ad2) 160W je maximální 100% výkon, nejvyšší účinnost, nechápu k čemu by byla regulace u takové pidi turbíny? jako že by to mohlo běžet i na 0,5l/s ? nesmysl
          ad3) já jsem jen komentoval že mít na pozemku spád 20m je sice hezké pro vodní turbínu ale množství vody potřebné pro výrobu pouhých 4,5kW je 100m3 neboli 100 000 litrů, a už jen postavit tu nádrž by stálo pořádný balík peněz

          a pak už je jedno jestli si tam člověk tu vodu nanosí v kýblech, nebo nachytá deštovku, nebo bude čerpat čerpadlem na noční proud, samozřejmě pokud by to někdo chtěl využívat jako přečerpávací elektrárnu potřebuje nádrže 2
          a jen ta voda při napuštění z vodovodního řádu 100m3 x 100Kč cca 10000Kč
          a bateriové úložiště pro 4,5kWh bude rozhodně levnější než 2 nádrže 100m3 plus turbína a věci kolem

      1. dělat si srandu z jeřábníka který tam umřel by mě
        dělat si srandu z jeřábníka který tam umřel by mě nenapadlo ani ve snu, nicméně zvolit řešení shození autojeřábu do přehrady je podle mně dost velká prasárna, to si může u nás asi dovolit jen čez, ostatní lidi když uklidí do rybníka staré auto tak je to černá skládka a bůhvíco ale čez tam rovnou shodí celý autojeřáb aby mohl začít vyrábět elektřinu…

          1. Hmm, když budu pintlich na slovíčk, tak faktem zůstává,
            Hmm, když budu pintlich na slovíčk, tak faktem zůstává, že nikdo nikde nevyrábí energii…
            co vtáhnout hlavu s prdele a přiznat, že se běžně u turbín používá pojem výroba energie…

            Ale když už chcete přesnot, tak prosím pak musíte být akurátní v popisu a tedy, že tu energii nedokáže vyrobit podle termodinamiky nidko…

          1. Je to jednoduché. V turbínovém režimu má elektrárna
            Je to jednoduché. V turbínovém režimu má elektrárna výkon 650 MW a horní nádrž vysajete za 6 hodin, v čerpadlovém režimu má elektrárna výkon 624 MW a horní nádrž naplníte za 7 hodin.
            Účinnost už si můžete spočítat sami.

              1. Tak jsou to veřejně přístupná data. Reálně bych ještě
                Tak jsou to veřejně přístupná data. Reálně bych ještě ubral tak cca 5-10% na účinnosti, protože to je ideální účinnost. Kdyby elektrárna se naplno naplnila a pak vyprázdnila, tak by tomu skoro tak bylo. V praxi se různě přepíná při částečném naplnění horní nádrže, jsou tam ztráty na trafačce, přepínání režimů (čerpání/výroba) také sežere nějakou režii, atd.

                1. Takže číslo 76procent, podle udajů provozovatele je blbost
                  Takže číslo 76procent, podle udajů provozovatele je blbost a raděj se to pocitate teoreticky, tedy presneji 😀
                  Bože co se člověk vše nedočte…

Napsat komentář