Poptávka po uhlí ve světě poroste, hlavně v Asii

Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 – 2016) klesla o 4,2 % na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale také zemnímu plynu.

Poptávka po uhlí bude v příští dekádě stoupat především v rozvojových zemích a zejména těch v Asii.
foto: stafichukanatoly, licence CC0 Creative Commons

Přesto není příliš důvodů k jásotu: trend se totiž má opět obrátit. Klesající spotřebu v USA nebo Evropské unii vynahradí především poptávka ve velkých asijských zemích, takže uhelný průmysl se ve střednědobém výhledu o svůj osud obávat nemusí. Vyplývá to z obsáhlé analýzy, kterou v Paříži zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Z ní vyplývá, že se poptávka po uhlí ve světě bude vyvíjet značně odlišně. V období 2016 – 2022 zeslábne v Evropě, USA, Kanadě i v Číně, mohutně investující do obnovitelných zdrojů, ale v jiných důležitých zemích naopak vzroste.

Týká se to v prvé řadě Indie, druhého největšího spotřebitele uhlí, kde bude pokračovat rychlý růst populace a postupovat industrializace. Spotřeba tam do roku 2022 podle odhadů stoupne skoro o čtvrtinu na 685 milionů tun uhelného ekvivalentu.

V absolutním vyjádření jde o 135 milionů tun navíc. Indie budující svoji infrastrukturu hodlá výrazně zvýšit výrobu oceli a v ní se bez uhlí neobejde.

Mnohem více uhlí bude spalovat ještě pět dalších významných asijských zemí, kde jsou v současné době rozestavěny četné uhelné elektrárny. Experti IEA jmenují Pákistán, Indonésii, Vietnam, Malajsii a Filipíny.

Spotřeba v Číně poroste ve střednědobém výhledu jenom mírně, což souvisí s bojem, který Peking vyhlásil silně znečištěnému ovzduší. „Nebe nad naší zemí bude zase modré,“ slibuje premiér Li Kche-čchiang. Čína nadále bude mít největší vliv na světový trh s uhlím, neboť na ni připadá skoro polovina globální spotřeby.

Poptávka by se měla zvyšovat také v zemích na území bývalého Sovětského svazu, ale i v Africe a na Blízkém východě. Ve vyspělých západních zemí je tendence opačná. Ve Spojených státech přestalo být uhlí loni vůbec poprvé v jejich historii největším zdroje energie.

Pocházelo z něj 30,4 % elektřiny, zatímco ze zemního plynu skoro 34 %, uvádí Ministerstvo energetiky ve Washingtonu. Celková spotřeba uhlí v USA v roce 2016 proti předchozímu roku klesla o 7,5 % na 665 milionů tun. Do roku 2022 by měla klesnout o dalších zhruba pět procent.

Ještě více než v USA klesla loni spotřeba v Evropské unii, a to o 8,1 % na 632 milionů tun. Ale stalo se tak hlavně zásluhou Británie, která ji ve výrobě elektřiny omezila skoro o čtvrtinu (absolutně o 11 milionů tun), když uhlí nahradila zemním plynem. Uhelné elektrárny v Británii loni vyrobily 9,2 % veškeré elektřiny, zatímco v Německu je to stále přes 40 %.

Hlavními spotřebiteli uhlí v Evropské unii zůstávají dvě země – Německo, které ho loni spálilo 230 milionů tun (z toho 172 milionů tun uhlí hnědého), a Polsko s celkovou spotřebou 136 milionů tun. Na uvedené země připadá více než polovina unijní spotřeby.

Spotřeba uhlí v zemích Evropské unie by se měla do roku 2022 snížit výrazněji než v USA. Podle Mezinárodní agentury pro energii zhruba o osminu.

Budoucí poptávka po uhlí (milionů tun uhelného ekvivalentu)

Země (regiony) 2016 2022 Změna v %
Svět celkem 5357 5534 3,3
z toho vybrané země a regiony:
Čína 2798 2787 -0,4
Indie 550 685 24,5
USA 494 469 -5,1
Vých. Evropa a Euroasie* 290 321 10,7
Evropská unie 335 293 -12,6
Afrika a Blízký východ 156 170 9

* Rusko, Ukrajina, Kazachstán a další země na území bývalého SSSR

Největší producenti černého uhlí (milionů tun)

Země 2016 Meziroční změna v %
Čína 3242,5 -9
Indie 662,6 4
USA 605,3 -19
Indonésie 460,5 2
Austrálie 439,7 -2
Rusko 291,7 5
J. Afrika 256 9
Kazachstán 92,6 -9
Kolumbie 90,5 6
Polsko 70,7 -3

Země těžící nejvíce hnědého uhlí (milionů tun)

Země 2016 Meziroční změna v %
Německo 171,5 -4
Rusko 73,7 0
USA 66,5 2
Austrálie 63,6 -3
Polsko 60,2 -5
Turecko 56,9 1
Indie 45 3
Česko 38,5 1
Srbsko 38,4 2
Řecko 32,3 -30

Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii

tisková zpráva

45 Comments on “Poptávka po uhlí ve světě poroste, hlavně v Asii”

  1. Teď jsem zrovna dočetl dva články o výsledcích aukcí na
    Teď jsem zrovna dočetl dva články o výsledcích aukcí na výkon větrných a fotovoltaických elektráren v Indii. Ceny 38 USD/MWh, resp. 39 USD/MWh, jsou už prý teď nižší než je pouhá cena paliva v uhelných elektrárnách. Znamenat to bude jen jediné, Indové postaví tolik větrných a FV elektráren kolik bude jen možné. Postaví je rychle a za peníze cizích investorů, kteří dostanou PPA na 25 let. To bude pěkný zářez do spotřeby uhlí, když současným uhelným elektrárnám klesne koeficient využití na polovinu nebo i níž.

    1. Tak jak se dívám na uhlí, tak je to
      Tak jak se dívám na uhlí, tak je to 64$/tuna
      markets.businessinsider.com/commodities/coal-price

      Pokud řeknu že je to 20GJ/tuna, tak to máme 5,5MWh, no z toho je využitelných tak 35%, dle elektrárny, tedy asi 2MWh, takže je to +- nastejno, pokud připočteme nějaký ten transport, tak to asi bude tak.

      Ceny jsou to ale velmi pěkné. Pro revoluci je ale třeba jít ještě o kousek níž, tak o 10-15… Pardon, to jsou USD, takže to je asi 32€ a 32,75€ za MWh. To už je hodně podařené. ještě 3€/MWh a je prolomena poslední psychologická hranice pro elektroenergetiku a blížíme se k ataku na hranici pro masivní P2G.

      P.S. Na o energetice mají nějak rozbitou struktur webu, váš komentář se objevuje ve feedu, ale ne pod článkem, nedával jste tam třeba odkaz? Na to tam stačí hodit před .cz a pod mezeru.

        1. Jasně, ale že jsem si říkal už párkrát že jim to
          Jasně, ale že jsem si říkal už párkrát že jim to napíšu že to mají rozbité, pokud to není pod článkem, tak to nemá být ani ve feedu, je zajímavé že to někdy dělá a někdy ne. Teď vím že to dělá s odkazem u registrovaného uživatele, když to tam dám já (jako principiální a chronický neregistrátor), tak se to zobrazí až zároveň.

          Je to taková profesionální zvědavost co s tím mají 🙂 Samotného mne někdy takové podivné chyby pronásledují a pak je to někde mírně špatně napsaná podmínka, která funguje dobře pro 99 ze 100 případů a ten jeden just neuděláte při testování.

  2. Kde na to pořád chodí proboha, IEA je asi ovládaná
    Kde na to pořád chodí proboha, IEA je asi ovládaná Uglobogem, jak se zdá. Spotřeba uhlí může růst v technologiích, ale není důvod k tomu aby rostla v zemích někdejšího SSSR.

    Když si z worldenergy.org/data/resources/ vytáhnu jenom Rusko, tak ve vodě má instalováno přes 50GW, ve FVE asi 470MW a asi 100MW ve větru, těch 50GW umí dodat 19 % elektřiny v Rusku a dalších asi 11GW je dále rozplánováno. Pokud by do sítě připojili stejný objem FVE a VtE, tak se dostanou skoro na 50 % výroby elektřiny z OZE. Ukrajina má asi 6,7GW v hydroelektrárnách a také jen asi 430MW ve větru a 430MW ve FVE, Kazachstán má zanedbatelné podíly větru a slunce, Kyrgyzstán, Uzbekistán, to stejné, v podstatě nulové podíly těchto nových OZE a přitom mají několik GW hydroelektráren.

    Slovensko s 2,5GW hydroelektráren, no dobře, počítejme jen 2GW skrz problémy s využitím výkonu Gabčíkova, má jenom asi 550MW FVE…

    Pokud budu tomu výše uvedením zdroji věřit, tak Egypt má jenom 45MW FVE při asi 2,8GW hydroelektráren. Irák má asi 2,75GW hydroelektráren a 0 a 0 v nových OZE.

    Nechce se mi to tu vypisovat všechno zemi po zemi, ale v X zemích kde je třeba dalších zdrojů proudu se co do rychlosti a kombinovatelnosti se současnými dá bez problému jít cestou instalace nových OZE. Pokud nebudou diktátoři pitomci a vlády nepůjdou na ruku fosilní lobby a zavedou k tomu co mají OZE, tak nebudou ještě nějakou dobu (a je otázka za kdy vůbec) zvyšovat užití fosilních zdrojů.

    To je hlavně případ Ruska s doposud dost nevyužitým hydropotenciálem, teprve v současnosti se začínají obnovovat MVE postavené za plánu GOELRO a pře tím, které byly zničeny někdy v průběhu 20. století (Hádal bych WWII) a které už pak nezapadaly do ideologie SSSR. Je sice pitomost je hodnotit jen podle baráku a šířky řeky, ale jednalo se minimálně o zařízení se stovkami až tisíci kW.

    1. Jenže uhlí je daleko levnější (hlavně v chladnějších
      Jenže uhlí je daleko levnější (hlavně v chladnějších zemích) než cokoliv jiného, a mnohé země ho mají v zásobách na víc jak dalších 200 let na rozdíl od Británie, která si veškeré vlastní naopak po 200 letech intenzivního pálení vypotřebovala.
      A zároveň může většina rozvojových států na rozdíl od Evropy umísťovat ty nejmodernější uhelné komíny tak, aby šla většina kouře na moře nebo do pustiny.

      Drahého plynu je snadno přez 100 let a ropy za střední cenu (která byla před 5 lety) tak na 50 let.

      1. Nezapomínejte ale na to že se i tyto rozvojové země, a
        Nezapomínejte ale na to že se i tyto rozvojové země, a některé ještě více než průmyslové, zasazují o klimatické a ekologické cíle, protože na nich změna opadne více, takže uhlí nemusí z tohoto důvodu vůbec začít těžit. Pokud navíc mají jen zásoby a nemají zkušenosti s těžbou, tak ani ložisko nemusí otevřít. Navíc pokud by pro ně byly panely a spalování cenou proudu +- nastejno (to je případ jihu), pak co do rychlosti a logistiky se mohou rozhodnout pro FVE. Navíc nikdo už moc na fosilní zdroje půjčovat nechce a bez úvěrů nějaká uhelná energetika udělat nepůjde, tedy pokud máte jít od nuly.

        Pokud navíc země spoléhá jen na vodu v produkci energie, pak instalace FVE a VtE může, myslím jsem to už psal, zdvojnásobit množství dostupného proudu se všemi pozitivy. Je to jen pár let co se rozsypala síť v Pákistánu protože se vybabrala voda z přehrad a plyn se raději poslal o textilek s mizernou účinností kogenerace než do moderních plynových elektráren, mít tehdy dostatek FVE a VtE, nemusela být situace tak kritická.

        Pokud je chlad narážkou na Rusko, tak to se nám přece táhne od jižních moří do polárního kraje a pro FVE je spíš třeba aby měly dostatek světla, teplota je vedlejší, ale je pravda že sibiřské podmínky jim asi nebudou dělat dobře. Navíc v Rusku bude hrát roli jaké jsou podmínky od Petrohradu ke Kaspickému moři a pak zhruba po Ural, dál je celkem nic, jestli jsou snesitelné pro FVE. Navíc tu jsou i bílé noci. Pokud si poradí s difuzním světlem může to být zajímavé.

        Ukrajina je na tom líp, tam nás zajímají jenom podmínky od Pripjati po Černé moře.

        Výstavba uhelných elektráren na pobřeží může být problém, nevíme jak to je s hladinou moří a pod, takže když by to šlo špatně, tak se snadno ocitnou pod vodou, může tam být špatné podloží a svou vahou se potopí či mohou narušit ekosystém. Ostatně s tím mají problém u jednoho projektu v Bangladéši, kdy chtějí postavit uhelku do CHKO a moře v okolí v podstatě uvařit protože je to levné. V pustině to zase buď neuchladíte, nebo je všude daleko.

        Proto bych viděl jako lepší řešení v první fázi velmi rychlou výstavbu FVE, která se dá zvládnout i s primitivní technikou v místě instalace. Způsob opravy na místo nehraje roli, stejně jako to jestli zemní vruty zavrtá minibagr s maxišroubovákem, nebo dva místní s kusem trubky. Zbytek se dodá jako hotová záležitost z ciziny a na místě jen sestaví a zapojí. Nic vás nelimituje, nemusíte kopat kanál, dláždit cestu ani pokládat koleje uhelné magistrály.

        Pak až se jim ekonomika začne vzpamatovávat a dostanou se na potřebnou úroveň mohou jít do složitějších technologických zařízení.

        Ale dáno povahou režimů je to spíš zbožné přání, protože si první začnou pořizovat něco na co nemají, obří přehrady, nebo jaderky, což je snadno může zruinovat.

      2. Co se týká chladnějších zemí, tak Kanada s uhlím
        Co se týká chladnějších zemí, tak Kanada s uhlím končí, Skandinávie taky, Pobaltí taky, Británie taky a v Rusku mají nejoptimističtější scénář pro uhlí stagnaci. Rozvíjející se ekonomiky jsou mezi obratníky.
        Realitou je, že trh s novými uhelnými elektrárnami v posledních letech naprosto zkolaboval. Bylo zrušeno asi 500 GW plánované výstavby.

  3. To je úvaha jak noha. Tři roky za sebou mírně klesá
    To je úvaha jak noha. Tři roky za sebou mírně klesá globální spotřeba uhlí. Všechny významné ekonomiky světa (USA, EU, Japonsko, Indie) a většina těch méně významných je jasně na cestě postupného útlumu výroby z uhlí a IEA předpovídá růst. Jsou prostě marní.

      1. V Indii bylo za posledních pár let zrušeno asi 20 GW
        V Indii bylo za posledních pár let zrušeno asi 20 GW plánované výstavby a ministerstvo energetiky do roku 2027 vyhlásilo moratorium na povolení pro nové. Mezitím ovšem chtějí postavit do roku 2022 175 GW nových elektráren na OZE, nedivím se jim, v jednom kuse čtu zprávy o tom, jak levné kontrakty se jim podařilo nasmlouvat. Už jsou 30-40% pod cenou nových uhelných elektráren.
        A na ostrově Jáva, kde žije většina populace Indonésie, je vyhlášen zákaz výstavby nových uhelných elektráren (odkaz.

      1. Ten strejda už toho namluvil. Do tohohle navíc nemá
        Ten strejda už toho namluvil. Do tohohle navíc nemá americký prezident co kecat. To je normální byznys, kde investor uzavře dlouhodobý kontrakt o dodávce elektřiny za určitou cenu. Díky téhle smlouvě v kapse si může půjčit prachy v americké/evropské/čínské/japonské/arabské/hotentotské bance, za které postaví elektrárny a pak provozuje. Dost často je nakonec po zprovoznění prodá dlouhodobým investorům, kterým vyhovuje dlouhodobý zisk na úrovni 5-6% p.a.

    1. Pokud zemní plyn spálíte v teplárně, tak 45%
      Pokud zemní plyn spálíte v teplárně, tak 45% spotřebujete na elektřinu v autě (včetně ztrát přenosu a nabíjení) a 45% máte zbylé teplo pro vytápění či jiné technologie.
      Využítí paliva (plynu) v autě s účinností 20% je trochu málo, ne?

      1. nebudu zkoumat, jestli mate pravdu, i kdyz myslim, ze ty cisla
        nebudu zkoumat, jestli mate pravdu, i kdyz myslim, ze ty cisla jsou perhnane. nevim odku je mate. ale i kdyby jste ji mel, nevyplyva z toho, ze elektromobil dobijeny z verejne elektricke site je mensi zatez pro zivotni prostredi, nez vuz na zemni plyn.

        1. Ta čísla jsou přesný odhad.
          Většina elektromobilů je

          Ta čísla jsou přesný odhad.
          Většina elektromobilů je dobíjena v čase kdy nejezdí, tedy v noci (rozvážková auta) či přes poledne kdy jsou přebytky energie v síti a výrobci neregulovatelné elektřiny platí za její spotřebování, což je levnější než snížit výkon uhelné či atomové elektrárny a ve většině případů to ani nelze. Například autobusy v Praze jsou nabíjeny zčásti rekuperovanou elektřinou při brždění metra či tramvají, která se jinak maří v odporech.

            1. Pozor, hrozí zacyklení diskuse!
              Příznivci elektra si ty

              Pozor, hrozí zacyklení diskuse!
              Příznivci elektra si ty hodnoty přikreslí ve svůj prospěch a argumenty proti vypustí. A takhle může diskuse pokračovat doaleluja. Ještěže máme Kuka, který vás nezávisle na jakémkoli argumentu pošle do prdele a toho, kdo s ním nesouhlasí označí za trola 🙂
              Přeji všem krásné vánoce!

    2. Nesmrdí lidem pod nos, není zdrojem kovových prachových
      Nesmrdí lidem pod nos, není zdrojem kovových prachových částic vznikajících otěrem brzd, neprodukuje prekurzory fotochemického smogu, je podstatně tišší, hlavně při akceleraci a brzdění, z každou odstavenou špinavou elektrárnou se mu zlepšují emise, je energeticky účinnější, …

      1. cekal jsem, ze nekdo rekne ze nesmrdi pod nos. k tomu rikam,
        cekal jsem, ze nekdo rekne ze nesmrdi pod nos. k tomu rikam, ze smrdi o to vic jinde. neprodukuje prekurzory fotochemického smogu. produkuje. ale jinde. je podstatne tizsi. hluk delaji prevazne pneumatiky, takze podstatne to urcite nebude. a s kazdou odstaveno elektrarnou se mu zlepsuji emise je zrejme fakt, ale z toho nevyplyva, ze je elektromobil mene skodlivy. a mate po argumentech.

        1. Ano, výroba prvního FV panelu někdy kolem roku 2005 byla
          Ano, výroba prvního FV panelu někdy kolem roku 2005 byla extrémně nečistá vůči životnímu prostředí. Jenže tento energii vynaloženou na jeho výrobu vyrobil za 2-3 roky. No a po té již elektřina z něj slouží na výrobu jeho bratříčků a jaksi geometrickou řadou snižuje dopad FV průmyslu na životní prostředí. Zlom nastane kolem roku 2020 kdy dopady vzniklé od začátku výroby FV článků na ŽP klesnou pod průměr úrovně jiných zdrojů a pak to bude čistě pozitivní výsledek. A to včetně decentralizace výroby, údržby atd. Prostě hrob nadnárodním energetickým firmám. No a jelikož elektromobil jezdí na elektřinu, tak se odpoutá od fosilu a žádný Tebou zamýšlený komín za vesnicí se nekoná. Elektromobil také silně zvolňuje dopravu čímž šetří zdraví účastníků silničního provozu. O zdraví lidí zúčastněných v ropných konfliktech ani popel. Holt mužika zahrabat z5 do zemljamky a šejka posadit na hrb velblouda stojícího před pouští a prásknout za ním bičem. Takovýto vývoj situace vidím jako lidstvu pozitivní.

    1. Nesmíte to tomu Wagnerovi tak žrát. V reálu je to tak
      Nesmíte to tomu Wagnerovi tak žrát. V reálu je to tak 10:1, deset zrušených jednotek uhlí se nahradilo jednou jednotkou spáleného importního dřeva. Zbytek byl nahrazen účinností, zemním plynem, OZE místní produkce a importem. Nehledě na to, že to povětšinou byly staré, poruchové šrot elektrárny, které by se zavíraly tak jako tak.
      A Američani si libují, že konečně mají odbyt pro obrovské plochy hospodářských lesů, protože spotřeba papíru jim za posledních 20 let klesla o polovinu. Takhle mohou zvýšit plochy lesů, mají odbyt pro dřevo a obrovské lány nově osázených lesů budou příštích >20 let polykat CO2. Kus ho zůstane v půdě, kus se spálí.
      Jo a pokud jde o emise CO2, tak bilančně vychází to dřevo z USA (včetně těžby a dopravy) asi 5x lépe než zemní plyn.

    2. Británie přešla z poslední léta už dovozového uhlí
      Británie přešla z poslední léta už dovozového uhlí maximálně na dovozový plyn. Byl to dlouho připravovaný nejrychlejší a nejmasivnější takový přechod na světě.
      A chtěla k tomu donutit i zbytek EU, aby taky odebíral co nejvíce plynu z Kataru a dalších Arabských zemí, kam londýnští bankéři masivně zainvestovali do zkapalňování a další infrastruktury. Jenže to dostatečně rychle nevyšlo, a tak na té plynové spekulaci moc nevydělali.

Napsat komentář