V Číně se testuje osobní přepravní dron Ehang. Podívejte se na video!

Elektromobilita začíná pronikat také do vzduchu. Čínský přerostlý dron Ehang 184 by mohl už brzy vozit lidi – rychlostí až 100 km/h!

Ehang 184 – doprava pro megalopole budoucnosti?
foto: Ehang

Jednomístný dron s osmi vrtulemi není na první pohled právě nejbezpečnější zařízení. Doma v Číně s ním ale mají velké plány a průběžně ho testují.

Na video jednoho takového testu se teď můžete podívat. Prozatím je dron řízen vzdáleně z kontrolního centra skrze 4.5G sítě. V budoucnu se počítá s přechodem na 5G řízení. Ve vzduchu by měl vydržet asi 25 minut.

YouTube

43 Comments on “V Číně se testuje osobní přepravní dron Ehang. Podívejte se na video!”

  1. Takže v dobe, keď bol spaľovací motor v plienkach, malý
    Takže v dobe, keď bol spaľovací motor v plienkach, malý tvarovaný balón naplnený vodíkom (vodík v balóne nevybuchuje, nezapaľuje sa, ani keď ho prestrelíte mnohonásobne po sebe), ktorý natočený vynálezca na dobovú kameru predvádzal ako vozenie do práce, s namontovaným prerobeným bicyklom s vrtuľov, už nie je IN ?

    A existujú aj určité súčasné variácie s héliom (potrebujú 2x väčší balón).

    Prederavený balón s vami netresne o zem, ale pomaly sa znesie k zemi.

    A čo Frank Zapata a jeho Fly Board ? Snažia sa snáď na neho uvaliť informačné embargo ? Má v tom aj elektr. gyroskopický vyrovnávač aby sa to držalo v rovine a nepretočilo k zemi.

    1. Anonymne Podozrivo:
      Co to meleš? Zapata a flyboard…? To

      Anonymne Podozrivo:
      Co to meleš? Zapata a flyboard…? To jsou starý omletý hoaxy a fake.
      Kdyby něco podobnýho fungovalo, už se to bude zcela vážně probírat na stránkách a fórech modelářů, amatérských pilotů a dalších technicky zaměřených místech.

  2. 1.
    Elektrický pohon letadel je vhodný pouze pro bezpilotní

    1.
    Elektrický pohon letadel je vhodný pouze pro bezpilotní prostředky či modely. U těžších strojů se nemůže vyplatit.

    2.
    Doprava osob vzduchem bezpilotními prostředky je nesmysl, riziko je příliš vysoké.

    3.
    Jakékoli nápady na zavádění podobné přepravy do měst jsou naprostý úlet už kvůli členitosti terénu.

    —-
    Pokud chce někdo tohle vyvracet, nechť ráčí předkládat pouze podložené argumenty…

    :O)))

          1. Elektrické akumulátory mají nízkou energetickou hustotu a
            Elektrické akumulátory mají nízkou energetickou hustotu a jsou vhodné jen pro lehká létající zařízení, tzn. modely a malé bezpilotní prostředky.
            Málo je 0,2 kWh/kg.A dostatek bude u hodnot lepších, než cca 3 – 5 kWh/kg.
            Chápeš, nebo chceš další výpočet…?
            Tak nemel o argumentech, když sám žádné nemáš…!

                1. Urán je lepší 600MWh/kg :-)))
                  Urán je lepší 600MWh/kg :-)))

                2. Uranový maj prý docela slušnej dojezd, ale s nabíjením je
                  Uranový maj prý docela slušnej dojezd, ale s nabíjením je to horší – nedaj 0-80 % ani za hodinu 🙁

                3. Nenašel jsem žádný stroj, který by využil víc, než
                  Nenašel jsem žádný stroj, který by využil víc, než 5kWh v 1kg paliva.
                  Kromě experimentálních, které spalují vodík.
                  Nebo snad existuje nějaké letadlo, o kterém nevím?
                  Podle tvojí logiky pak není žádné dnes používané letadlo dostačující.
                  Viz: A dostatek bude u hodnot lepších, než cca 3 – 5 kWh/kg.
                  Moc se v technice nevyznám, ale jak je mi něco nelogické, tak se snažím zjistit pravdu. Třeba jsi se jenom spletl ve výpočtu, to bych chápal, také se mi to stává.

                4. Tom:
                  Ono je celkem jedno, co jsi ty našel, nebo třeba

                  Tom:
                  Ono je celkem jedno, co jsi ty našel, nebo třeba nenašel.
                  Uhlovodíkové palivo má podle druhu velmi zhruba rozmezí 5 – 15 kWh/kg. O účinnosti využití rozhoduje druh pohonu a také povětrnostní podmínky.

                  Zcela jistě existuje mnoho letadel, o kterých nevíš.

                  Moje logika vychází z praxe.

                  Ano, ty se v technice nevyznáš – jsi ještě pubert.

                  Experimentální letadlo, které spaluje vodík – s velkou pravděpodobností jsi pobral hoaxy a o reáoných pokusech s takovým pohonem u letadla ani tušit nebudeš…

                5. Jaké palivo v letadlech má výhřevnost 15kWh/kg??
                  Benzín

                  Jaké palivo v letadlech má výhřevnost 15kWh/kg??
                  Benzín max. 13kWh, Kerosín ještě míň.
                  Teda, tvářil jsi se jako odborník, ale náhled do wikipedie ve mě tyhle představy boří.
                  Takže pokud má motor letadla účinnost 30% (velice optimistické číslo), tak je energetická hustota z benzínu 3.9kWh/kg.
                  Co vím, tak u zážehového motoru je v praxi účinnost menší, než udávaná.
                  Takže ještě jednou, jak je možné, že se benzín, či kerosín používá v letadlech, když v praxi nemá víc, než 5kWh/kg. Jak je možné, že se používá, když podle tebe tohle není dostatečný????
                  Prosím o příklad z praxe, jaký létající stroj využívá víc, než 5kWh/kg???? Stačí jeden. Díky za odpovědi.
                  Tady je jeden letoun na vodík, odborník na hoaxy já ale nejsem….
                  stoplusjednicka.cz/ctyrmistny-letoun-hy4-pohaneji-vodikove-palivove-clanky
                  Jsem sice jenom pubert, ale logicky mi to nesedí. Tak se nezlob, že do toho šťourám.

                6. Tom:
                  1.
                  Experimentální paliva, paliva pro zvláštní

                  Tom:
                  1.
                  Experimentální paliva, paliva pro zvláštní účely na bázi hydrazinů apod.

                  2.
                  Příliš chytáš kusé informace z hloupých otevřených zdrojů, např. tzv. „wikipedie“.

                  3.
                  Motorů je mnoho druhů.
                  Energetická hustota benzinů pro spalovací motory je obvykle více než 10 kW/kg.

                  4.
                  Udávaná a v praxi – a ty snad máš praxi…?
                  Asi příliš ne…

                  5.
                  Hodnoty jsou vyšší…

                  6.
                  Opět meleš nesmysl, energetická hustota paliv pro letadla je vyšší. I obyčejný lehký sportovní letoun s pístovým motorem používá benzíny s energetickou hustotou nad 10 kWh/kg.

                  7.
                  Ten odkaz si prohlídnu – již tuším, že bude mít spíše charakter hoaxu, pochází z méně solidního informačního zdroje.
                  Pokusy s použitím vodíku jako paliva v letounech již proběhly v USA a vzhledem k tomu, že šlo o licenční Canberru, bylo to nejspíše již v 60. letech.
                  Vodík není vhodné palivo pro letouny.

                7. 1. Hele ptal jsem se jaké palivo poskytuje víc než
                  1. Hele ptal jsem se jaké palivo poskytuje víc než 5kWh/kg.
                  Tvoje odpověď byla uhlovodíky, až 15kWh/kg. Hydrazin není uhlovodík.
                  To ví snad i malý děcko, že hydrazin není uhlovodík:))).
                  2. Benzín 15kWh/kg nemá. Tady máš jiný zdroj.
                  vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/11-vyhrevnosti-paliv
                  -44 MJ/kg :))
                  3. Co furt meleš, o energetické hustotě vypovídá až to, kolik z paliva dokážeme dostat. Musel by jsi mít motor s 40% účinností, nevšiml jsem si, že by letadla měla úsporné dieselové motory. Psal jsem, tak je energetická hustota z benzínu 3.9kWh/kg. Je tam z a ne v!
                  4. V praxi nic tak účinného nikdo nepoužívá.
                  5. Jo a kus papíru má podle E = mc2 24 000 000kWh. Ale pokud nemáš přístroj, jak energii získat tak je ti to k h…u chápeš.
                  Tak už se s tím smiř. Z 1kg uhlovodíku 5kWh s dnešními letadly nedostaneš.
                  6. Vodík není vhodné palivo pro nic, je příliš drahý. Jenom jsem ti chtěl ze začátku na příkladu ukázat,
                  že žádný dnešní běžně používaný stroj víc než 5kWh z 1kg paliva nedostane, protože používá uhlovodíky a málo účinný motory.

                  Myslím že už ti to pomalu začíná docházet. Děláš pokroky. Držím palce předškoláku.

                8. Tom:
                  1.
                  Psal jsem „na bázi hydrazinu“, nikoli samotný

                  Tom:
                  1.
                  Psal jsem „na bázi hydrazinu“, nikoli samotný hydrazin.
                  A jsou i jiná paliva, zkapalněné plyny apod., takže opět uhlovodíky.

                  2.
                  Nevím, co tu zase meleš, nikde jsem nenapsal, že benzín má 15 kWh/kg.
                  Opakuju můj původní výrok:
                  „Uhlovodíkové palivo má podle druhu velmi zhruba rozmezí 5 – 15 kWh/kg“.

                  3.
                  Energetická hustota je parametr, vyjadřující množství energie, které je možno z paliva uvolnit.
                  Nemotej do toho zcela jiný parametr, jakým jsou účinnosti strojů.

                  4.
                  Nemel o praxi, když jí opravdu NEMÁŠ.

                  5.
                  Seš mimo, pleteš si pojmy.
                  Energetická hustota NENÍ účinnost stroje.

                  6.
                  Vodík je použitelný jako palivo, není vhodný ovšem pro komerční účely, jako je silniční doprava, letecká a podobně.
                  – – –
                  A laskavě se podívej na začátek debaty, kde se jedná o to, že elektrický akumulátorový pohon není vhodný pro dopravu osob vzduchem kvůli nízké energetické hustotě.

                9. 1. Jo ale uhlovodík není na bázi hydrazinu. Uhlovodík je
                  1. Jo ale uhlovodík není na bázi hydrazinu. Uhlovodík je uhlík a vodík, to tě z toho názvu nenapadlo?
                  Ale stejně, letadla lítaj na kerosin, popřípadě benzín.
                  To ty v celé diskusi nabádáš na to, co se reálně používá a tady zatím kydáš hydraziny.
                  2. Bavíme se o pohonu letadel, a žádný běžně používaný uhlovodík nemá 15kWh/kg. Ale jestli si vážně myslíš, že letadla běžně lítají na cng, lpg… tak se pleteš hošánku.
                  3. Ale ty využiješ jenom slabou třetinu a zbytek vypustíš do vzduchu.
                  Počítat musíš energii přeměněnou v pohyb, teda alespoň jsem si nevšiml, že by měli letadla za úkol ohřívat vzduch.
                  4. Tak mi uveď nějaký běžně používaný letecký motor, který má 40% účinnost, nevíš, tak sklapni.
                  5. Ale pokud není účinnost stroje 100%, tak všechnu energii nelze získat.
                  pokud je 30%, tak 70% letí do luftu. A k čemu ti bude ohřátý vzduch kolem letadla, k ničemu.
                  6. pokud by byl vodík zadarmo, hned by to šlo, na ceně vždy záleží.
                  – – –
                  A ty pochop, že jsem jenom reagoval na tenhle nesmysl:
                  A dostatek bude u hodnot lepších, než cca 3 – 5 kWh/kg.
                  Jelikož takové hodnoty nejsou ani u dnešních letadel,
                  tak to nedává logiku.
                  Dnes se totiž z 1kg získá hluboko pod 5kWh a vůbec né lepší hodnoty.

                10. Tom:
                  1.
                  Samozřejmě, že existují i uhlovodíková paliva na

                  Tom:
                  1.
                  Samozřejmě, že existují i uhlovodíková paliva na bázi hydrazinu.

                  2.
                  Existují i uhlovodíky s energetickou hustotou 15 kWh/kg.

                  3.
                  Energetická účinnost stroje je jiný parametr, než energetická hustota materiálů.

                  4.
                  Co to krafeš?
                  Podívej se na formulaci mého příspěvku, na který jsi začal reagovat!

                  5.
                  Co to zase meleš?
                  Jde o ENERGETICKOU HUSTOTU…!

                  6.
                  Co sem pleteš nějaký „zadarmo“, tady jsem neřešil cenu surovin, ale ENERGETICKOU HUSTOTU…!

                  7.
                  Moje věta „A dostatek bude u hodnot lepších, než cca 3 – 5 kWh/kg“ se vztahuje k otázce možnosti dopravy osob vzduchem na elektrický pohon.
                  Dotazující chtěl ode mně znát, kde jsou hranice energetické hustoty akumulátoru versus dostatečné energetické hustotě, účinně využitelné pro onen druh dopravy.
                  A je jasné, že hodnota 0,2 kWh/kg je nedostačující a ty hodnoty dostačující jsou právě tam, kd ejsem já uvedl…!

                  – – –
                  Ty si zatím ještě pleteš pojmy s dojmy, motáš dokupy účinnost stroje a energetickou hustotu, nechápeš, co je báze paliva atd.
                  Laskavě se sám podívej, jestli je reálně využitelné stavět nějaké vzdušné bimbátko na elektromotory pro dopravu osob…!

                11. 1. Ne, nic takového se v letecké dopravě
                  1. Ne, nic takového se v letecké dopravě nepoužívá.
                  Používá se kerosín a benzín.
                  2. Ano, teoreticky. V praxi se nepoužívá.
                  3. Počítal jsi se 100% účinností tepelného stroje, což byla chyba.
                  4. Porovnávat baterie s 90% účinností a letecký motor s 25% účinností.
                  Tvoje formulace nadržuje tepelným strojům trojnásobně- Jasná chyba hodná reakce.
                  5. Jde o využitelnou energetickou hustotu, ta nevyužitelná nás nezajímá. Odpadní teplo tě ve vzduchu neudrží.
                  6. Energetická hustota u vodíku je podle tebe dostačující- 33kWh/kg. Aha, ono jenom o tu EH nejde, jde také o jiné faktory, jako skladování a cena- ta je až na prvním místě.
                  7. Uvedl jsi dostačující hodnotu více než 5kWh/kg. Nic takového se nepoužívá, tolik z kerosínu ani benzínu nedostaneš. Což je nelogické, protože světe div se ono se to tak dělá.
                  – – –
                  Pojmy si nepletu, vím, kolik je v benzínu energie, ale také vím, že ji nedokážeme ani ze třetiny využít a to jsi schválně opomenul.
                  A těch schválně je tu víc.
                  To už ti vadí i elektromotory?? Já myslel, že baterie.
                  O reálnosti se hádat nebudu, každopádně stroje na benzín reálně lítají a to z každého litru využijí jenom cca 3.5 kWh.

                12. Tom:
                  1.-7.:
                  Opět meleš nesmysly a ještě k tomu

                  Tom:
                  1.-7.:
                  Opět meleš nesmysly a ještě k tomu přidáváš další, např. blitky o vodíku.
                  * * * * *

                  Nehodlám s tebou rozebírat ani účinnost leteckých motorů v různých režimech, neumíš se orientovat v jednodušších věcech a nemá smysl ti vysvětlovat, co je třeba náporový režim.
                  A jsi hlupák, viz tahle tvoje blitka:

                  „…To už ti vadí i elektromotory?? Já myslel, že baterie…“.

                  Tady jde o to, že elektrický pohon není uplatnitelný pro dopravu osob létajícími prostředky.
                  To jsi vůbec nepochopil a jen bliješ sračku za sračkou.
                  Primitivnímu pubertovi vysvětlovat složitější věci by byla zbytečná práce…

                  :O))

                13. Tak som si ten EHANG 184 trochu pozeral. Pri tej hmotnosti a
                  Tak som si ten EHANG 184 trochu pozeral. Pri tej hmotnosti a veľkosti vrtúľ by potreboval výkon asi 50 kW, len aby sa so stokilovým nákladom udržal vo vzduchu. A aby tam vydržal 25 minút, potrebuje minimálne 20 kWh batériu. Samozrejme kapacita batérie musí byť väčšia, lebo ten stroj bude aj stúpať a pohybovať sa.

                14. Tom:
                  Ano, asi tak 50 kW je výkon odpovídající vzletové

                  Tom:
                  Ano, asi tak 50 kW je výkon odpovídající vzletové hmotnosti 350 kg. Baterie s 20 kWh bude mít hmotnost cca 100 kg. pokud počítám 1 osobu jako 100 kg zátěž, zbývá 150 kg na stroj bez baterií. Jde opravdu o krajní hodnotu, nepřipouštějící zvýšit hmotnost baterie.

    1. 1. Záleží na vzálenosti a době letu. Na vzdálenostech
      1. Záleží na vzálenosti a době letu. Na vzdálenostech několik km baterie stačí. Po městě se člověk přepravuje do několika km. V Praze třeba 10 km, to je pár minut letu.
      2. Riziko se dá omezit padákem a konstrukce, tak aby byl stroj schopen letět i když vypoví nějaká z vrtulí.
      3. Dron by nelétal v ulicích několik metrů nad zemí, ale kolmo by vzlétal a přistával. Létal by v úrovni několik stovek metrů, tam členitost terénu nevadí.

      Nezmínil jste největší problém – vysoká hlučnost dronů. Lidé si budou stěžovat.

      1. 1.
        Záleží na době letu – ano, doba letu je u

        1.
        Záleží na době letu – ano, doba letu je u akumulátorového pohonu velmi krátká.
        Akumulátor by stačil nejvýše na několik minut chodu, pro vzdušný dopravní prostředek nevhodné, nejsou bezpečnostní rezervy.

        2.
        Riziko lze omezit padákem např. u ULL – tam se předpokládá pohyb v letových hladinách min. 150 metrů nad terénem a min. 300 metrů nad intravilánem obcí. Reakce záchranného zařízení postačuje.
        U tohoto nesmyslu by ovšem nemohlo stačit zareagovat.

        3.
        Tahle bláznivina by měla podle jejích ulítlých tvůrců startovat z budov a balkónů, parkovišť a všelijakých plácků v obcích. Takže naprostý nesmysl – už jen kvůli vzdušným vedením, trolejím, provozu vrtulníků LZS.

        Hlučnost není žádný problém, protože tahle fantasmagorie nikdy v provozu nebude.

            1. Chápu, že jste chtěl rozproudit diskusi svými
              Chápu, že jste chtěl rozproudit diskusi svými kategorickými tvrzeními, nicméně fyzikálními zákony bych se neoháněl. Používejte „při dnešní úrovni znalostí fyziky“, zní to lépe. Není to tak dávno, co lidé měli při rychlosti nad 40 km/h, vezeni pekelným strojem (lokomotiva na uhlí), zaručeně umírat. Včetně dobytka, pasoucího se kolem trati. Včera jsme profrčeli pendolinem cca 120 km/h kolem dlouhosrstého na Vysočině a ejhle, přežil. A já taky – důkaz podávám tímto příspěvkem.

Napsat komentář