Stavitelé jaderných elektráren soupeří o zakázky

Ve světě je v současné době rozestavěno 53 nových bloků jaderných elektráren a dalších několik desítek je v různém stupni plánování. O získání těchto zakázek soupeří nevelký počet firem.

Česká vláda dlouhodobě uvažuje o rozšíření jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Tendr na nový Temelínský reaktor byl ale před lety zrušen a pro Dukovany zatím nebyl vypsán.
foto: Mingo123, licence CC0 Creative Commons

Kromě tradičních dodavatelů (Francie, Rusko a USA s Japonskem) se o slovo stále více hlásí společnosti z Asie. Čína a Jižní Korea se již nespokojují s dodávkami na své domácí trhy a naopak usilují o čím dál větší podíl mezinárodního koláče.

Na exportním trhu je současnou světovou jedničkou ruský státní koncern Rosatom. Podle agentury Bloomberg má rozpracováno osm bloků doma a dalších 34 v 12 zemích včetně dvou členů Evropské unie – v Maďarsku a Finsku. Celková hodnota jeho zakázek v zahraničí činí 133 miliard dolarů, uvádí koncern v poslední výroční zprávě.

Mezi největší patří čtyři bloky po 1200 megawattech, které má Rosatom postavit v Egyptě. Kontrakt už posvětili prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Abd al-Fattáh as-Sísí. Balík konkrétních kontraktů v hodnotě kolem 25 miliard dolarů by se měl podepsat v lednu 2018. Před několika dny prezident Putin jednal během návštěvy Turecka rovněž o výstavbě první tamní jaderné elektrárny Akkuya.

Rusové by se rádi podíleli i na dokončení výstavby třetí brazilské elektrárny Angra 3 o výkonu 1405 megawatt na pobřeží jižně od Rio de Janeira. Projekt má kvůli nedostatku financí zpoždění a jeho dokončení je nyní naplánováno na rok 2023. Brazilská vláda ale pravděpodobně dá přednost Číňanům, které už požádala o stavební expertizu a současně projevila zájem o čínský úvěr.

Čínské státní koncerny, zejména China National Nuclear Corporation a General Nuclear Power Group, se tak stále častěji ukazují jako největší rivalové Rosatomu na mezinárodním trhu. Druhý z nich se bude podílet například na výstavbě nové britské elektrárny Hinkley Point C. Číňané mají zálusk i na mnohé další projekty, například v Turecku, Jižní Africe a Saúdské Arábii.

Jednají o budoucí spolupráci v jaderné energetice třeba v Keni, Egyptě, Súdánu nebo v Arménii. Značné šance stavitelům jaderných elektráren nabízí Indie provozující nyní 22 bloků s úhrnným výkonem 6219 megawattů.

Vláda v Dillí hodlá tyto kapacity do roku 2024 ztrojnásobit. V plánu je 19 nových bloků (17 250 megawattů). Zájem o dodávky pro indickou jadernou energetiku projevily mimo jiné francouzské koncerny EdF a Areva. Ale s Indy jednají také Čínané a Rusové.

V soutěži na exportním trhu nemíní zůstat pozadu ani jihokorejská společnost Kepco. Konsorcium firem, které vedla, v roce 2009 zvítězilo nad francouzskou Arevou i americkým General Electric a vyhrálo dvacetimiliardový kontrakt (v dolarech) na výstavbu čtyř bloků ve Spojených arabských emirátech. Kepco by do roku 2020 chtělo získat kontrakty na výstavbu dalších alespoň šesti bloků.

Koncerny podnikající v globálním jaderném energetickém byznysu mají společnou i další snahu: hledají možnosti mimo investičně náročný obor. Rosatom na odborné konferenci Technoprom-2017 v Novosibirsku sdělil, že zahraniční odbytiště „jsou vyčerpána“.

Proto bude přednostně investovat nikoli do svého tradičního byznysu, nýbrž do vodní energie a výstavby větrných parků. „Nebudeme investovat do McDonald´s, když nic nevíme o tom, jak se připravují hamburgery. Ale můžeme využít našich průmyslových kapacit a zkušeností, abychom se prosadili v novém segmentu energetiky,“ prohlašuje první náměstek generálního ředitele Rosatomu Kirill Komarov.

tisková zpráva

135 Comments on “Stavitelé jaderných elektráren soupeří o zakázky”

  1. Jmenuji se Gina Acampora a dnes mluvím jako
    Jmenuji se Gina Acampora a dnes mluvím jako nejšťastnější člověk v celém divokém světě a já jsem řekl, že každý věřitel, který zachrání moji rodinu před naší špatnou situací, řeknu jménu celý divoký svět a já jsem tak rád bych řekl, že moje rodina je zpět za dobro, protože jsem potřebovala půjčku 100 000 USD, abych mohl začít svůj život všude, kvůli mé profesi, protože jsem jedna maminka se čtyřmi dětmi a celý svět vypadal, jako by to bylo visel na mně, dokud jsem se nesetkal Bůh poslal úvěr Společnost, která změnila můj život a to mé rodiny, BŮH strach firmy, Nora Mildred, ona byla spasitel BŮH poslal zachránit svou rodinu s půjčkou 100.000 dolarů USD kontaktujte ji noramildred.loan@hotmail.com

  2. Pane Josefe,
    na FVE a VtE tu má kde kdo, na paroplyn také

    Pane Josefe,
    na FVE a VtE tu má kde kdo, na paroplyn také celkem dost společností a mohou to postavit za hotové, nebo s emisí akcií. JE nepostaví „za hotové“ ani největší hráči, musí si na to půjčit, takže se úroky započítat musí. A i kdybych to počítal bez nich, tak naposledy byla cena proudu z JETEII 100€/MWh po dobu 25 let, HPC má cenu proudu velmi podobnou, tedy asi 21mld € a tedy asi 546mld korun. Naproti tomu OZE mají cenu cca poloviční a po kratší dobu, nějakých 218 mld korun za dob co bude garantovaná. Zatímco víme že na 90% u JE to půjde z úvěru, u OZE bude z úvěru jenom část a pokud to přepočítáme přes ceny proudu, tak to nejde okecat.

    Ten výhled na přestavbu je ode dneška do roku 2060, kdy už bude třeba nahrazovat i bloky v Temelíně, Dukovany se přestanou používat tak za 15 let. Takže k přestavbě dojít musí. To že by se nemuselo stavět tolik by platilo pokud by se jel „jaderný plán“ kontinuálně kdy by se po dokončení JETEI šlo na JETEII nebo jinou JE. Takto je to přetržené a bylo by třeba budovat současně mnohem více bloků. Kdyby se tendr na Temelín II neopozdil, kdyby byla časová rezerva, tak budu souhlasit, že stačí postavit 2 bloky a zbytek vydrží, dnes to ale neplatí, to je ten problém, musíte uvažovat o 4 blocích v celkem krátkém horizontu cca 25 let abyste dosáhl původně plánovaného růstu výkonu z JE. Nikdo není takový sebevrah aby s VVER 440 V213 šel hodně nad 50 let.

    Ani pokud budeme mít stabilní zdroje, tak se přestavbě nevyhneme, protože pak by nám sedělo na dvou místech 2600 a 4600MW výkonu, někde jinde než v současnosti. Musíte nahradit produkci Mělníka, Chvaletic, Dětmarovic, do roku 2040 v podstatě opustíte současnou produkční oblast proudu v Podkrušnohoří. Na to budete muset připravit celou síť.

    Navíc pokud se na to podíváme, tak pokud vše půjde dobře a postaví se 1+1 za 10 let (zahájené stavy v roce 2025), tak v 8roce 2045 budete muset zahájit stavbu dalších dvou bloků aby bylo možné zvýšit podíl a pak v roce 2055 aby byl tento zvýšený podíl zachován.

    Jaderná energetika je tímto v pasti. Finanční a časové. Nehledě na to že krom Rosatomu to není asi nikdo schopný udělat. A Upřímně Rusko jde asi do větší… než západ. Demografie pomalu horší než demografie původního obyvatelstva západní Evropy, do toho epidemie AIDS ala Afrika, emigrace, podléhání vlastním fakenews apod. S Asii nejsou zkušenosti ani technologické ani politické, jak tedy podle vás dál?

    Skočit do toho sami a dát se do vývoje od začátku se vším co to nese? Poslední více méně vlastní reaktor byl KS-150. Tak jak dál? Sehnat plány a licenci k nim na TR-1000 a celé to upravit? Nebo se pustit do sodíku? A na jaké platformě? V4? Podunajská Monarchie? ČSR?

    Kdyby neměla jaderná energetika tolik skutečných a vážných problémů, tak asi neřeknu ani Ň, možná tak že to nemůže být záminka v odepření instalace vlastního zdroje. Ale takto, s tímto výhledem, je to šílený projekt který se mi ani za mák nelíbí. Pokud ČEZ, nebo vláda, najdou cestu jak to postavit s cenou proudu někde do 60€, ať si to staví, ale jinak to spíš vypadá na to že si někdo chce pořídit drahou hračku. (a nějaké poršáky k tomu)

    1. Já souhlasím s tím, že „na FVE a VtE tu má kde kdo“, že
      Já souhlasím s tím, že „na FVE a VtE tu má kde kdo“, že cena technologie klesá, že už za současné situace není potřeba dotací. Ale jak bude podíl OZE extrémně stoupat (u nás možná, u sousedů určitě), budou se prodlužovat období, kdy bude cena silové elektřiny nicotná, v jejich nejlepším produkčním období, a to bude zpětně zhoršovat jejich ekonomiku. Vždyť už i tady v diskuzi si někteří zájemci o lokální FVE stěžují, že distributor nechce vykupovat přebytky za slušnou cenu – to je právě ten problém.
      Podobně i tomu paroplynu se bude ekonomika zhoršovat, když si „škrtne“ jen malou část roku. Ano, věřím tomu, že je to nějak ufinancovatelné, spotřebitelé to zaplatí i s těmi duplicitami zálohování OZE hlavně paroplynem. Ale nejsem si jistý, jestli je žádoucí být v budoucnu (při určitém počasí) řadu zimních týdnů tolik závislý na zemním plynu (zároveň v elektřině i ve vytápění…).

      Podle mě není výhybka nastavena jen do extrémů – odepsat Dukovany a vše maximálně dohnat OZE – nebo pomocí JE nahradit Dukovany i všechny uhelky. Tj. podle mě je rozumné aktuálně zajistit výstavbu aspoň 2 bloků JE, které by nahradily dosluhující kapacitu Dukovan. Tím se získá nějaké desetiletí času a pak budeme moudřejší, jak se energetická situace vyvíjí, ve světě i u sousedů. (A po sousedech se nemáme opičit, ale co nejlépe se připravit na přeshraniční důsledky.)

      1. Není nutné se fixovat s obchodování se silovou elektřinou
        Není nutné se fixovat s obchodování se silovou elektřinou na burzu a aktuální ceny. Tenhle problém jsou OZE schopny obejít pomocí tzv. Power Purchase Agreements (PPA) neboli smluvními dlouhodobými dodávkami elektřiny za fixní cenu.
        Je to oboustranně výhodné, elektrárna má zajištěný odbyt, smluvní odběratel dlouhodobý zdroj elektřiny bez rizika divokých cenových výkyvů.

        1. To zní velice pěkně, nepochybně je to účelné. Ale
          To zní velice pěkně, nepochybně je to účelné. Ale zajímalo by mě, jak se vyřeší, když v nějakém období odběratel nechce odebírat tolik, kolik elektrárna vyrábí (elektrárna nezíská odbyt) a v jiném období chce odebírat, ale elektrárna mu to není schopna poskytnout…

      2. Pokud bude podíl OZE růst „nad všechny meze“ pak se dříve
        Pokud bude podíl OZE růst „nad všechny meze“ pak se dříve či později objeví procesy využívající právě ten přebytek proudu. Nebo to znamená že cena instalace daného OZE je tak nízká že se vyplácí mít velký nadbytek výkonu, který se zaplatí v době nízké výroby a z toho plynoucí vysoké ceny proudu.

        Paroplyn si dneska škrtne asi tak 0,2 roku ročně. má poměrně nízký koeficient využití, tedy až do nedávna měl protože se díky rychlosti využíval jen jako špičkový zdroj.

        Problém je v tom že složité bude i postavit ty dva bloky a možná složitější než jich stavět deset. Plyn se bude muset diverzifikovat pro celou Evropu, pokud mají být realizovány některé plány na její sjednocení, vytvoření velmoci… Takže pak to bude více méně jedno.

        Jenom mne tak trochu připadá že ty přeshraniční důsledky kterými tu furt někdo straší budou přesně opačné než se říká. Tedy že to cenově zničí energetiku tady, nevyplatí se tu nic vyrábět a proud budeme dovážet.

        1. „ty přeshraniční důsledky kterými tu furt někdo straší
          „ty přeshraniční důsledky kterými tu furt někdo straší budou přesně opačné než se říká. Tedy že to cenově zničí energetiku tady, nevyplatí se tu nic vyrábět a proud budeme dovážet.“
          Ano, to se může stát, reálně to hrozí, a to je ten nejčernější scénář.
          Já si však stále myslím, že proti tomu je nejlepší mít v mixu i určitý podíl něčeho „opačného“, jinak fungujícího během roku, atd…

          „Problém je v tom že složité bude i postavit ty dva bloky a možná složitější než jich stavět deset.“ Může to tak být, že ‚prošťouchnout‘ ty první ‚nové‘ bude složitější, v některých aspektech určitě, na druhou stranu, v Temelíně je na další 2 připraveno a v Dukovanech sice není, ale je tam zřetelná vůle místních samospráv si tento průmysl v lokalitě udržet. Což se o vyhledání a posouzení jakékoliv nové další lokality říci nedá…

          Plyn a vytvoření Evropské (velkoodběrní) velmoci … něčí sen a něčí noční můra. Riziko ohromné, snad větší než výstavba JE 😉 😀

          1. Ještě se vyjádřím k: „cena instalace daného OZE je tak
            Ještě se vyjádřím k: „cena instalace daného OZE je tak nízká že se vyplácí mít velký nadbytek výkonu, který se zaplatí v době nízké výroby a z toho plynoucí vysoké ceny proudu.“
            Nejsem odborník na instalace FVE, ale velmi poučné pro mě bylo, když jsem si na udržování olověného akumulátoru své obstarožní Felicie (budiž jí vrakoviště lehké), pořídil solární panel a kmital jsem kolem něj s měřákem. Jen pohyb slunce po jasné obloze, udělá rozdíly ve výkonu o jeden řád. (Ale to dnes klidně vyrovnáme baterkama, jde jen o pár hodin.) Horší je, že když se lehce zatáhne, je to nejmíň o další řád dolu, spíš tak 20x. Fakt hustou oblačnost ani mlhu jsem neměřil. Tj. ten zmíněný „nadbytek výkonu“, který se zaplatí, není 2x, 3x, ale minimálně o řád, spíš o řád + nějaké násobky navrch. Nevím, možná i o tolik cena instalace FVE poklesne, aby se po značnou část roku vyplatilo stonásobky produkce nerealizovat…

            „dříve či později objeví procesy využívající právě ten přebytek proudu“ Problém může nastat, pokud se přebytek projeví dříve, a ty procesy až velmi později. A může se stát, že i ty procesy zase budou (aspoň z počátku) potřebovat nějaké zvýhodňování a dotování ( typu: i kdyby byl proud zadarmo, stále se nám vyplatí získávat vodík štěpením zemního plynu, a ne elektrolýzou… apod…)

    2. Uvidíme. Osobně si myslím, že minimálně udržení
      Uvidíme. Osobně si myslím, že minimálně udržení podílu jádra je naprostou nezbytností. Rozumné by bylo myslím podíl jádra rozšířit ještě o dva bloky v Temelíně a zachovat Dukovany. To máte zhruba čtyři temelínské bloky. Udělat to jsou zcela jistě Asiaté, ať už Korejci nebo Číňané. Spíše ti Korejci, u kterých je poměrně značná provázanou s naším průmyslem.

      Jistě, částečné přestavbě se nevyhneme. To je bez debat. Nicméně omezit nutnosti přestavby by mohla biomasa a spalovny/elektrárny na správných místech. Řekněme si to upřímně, naším cílem by mělo být co nejlevnější řešení vedoucí k cíli, bez ideologických nesmyslů a je třeba plánovat na 50 let dopředu, samozřejmě s otevřenými možnostmi, ale alespoň rámcově to je třeba určit.

      Jsem si jist, že by pro naši republiku 60 % výroby v JE nebyl problém, stali bychom se stabilizačním srdcem Evropy a za elektřinu z jádra by nám sousedé dobře platili. My bychom zase využívali přebytky z OZE od sousedů za záporné ceny. Je nesmysl se bránit výstavbě jaderných elektráren, když od toho ostatní ustupují. Naopak, tím více bychom jich měli postavit, protože je jasné, že bez stabilních a velkých zdrojů se naše energetické sítě ještě dlouho neobejdou.

      Je to jako s elektromobily. Elektromobilita je tu a už nikam neodejde, ale bude trvat minimálně 50 let, než se stane dominantní. To samé podle mě platí o OZE. Je to skvělé, je to moderní, ale ten šílený spěch, který někteří prosazují, je spíše kontraproduktivní.

      1. Kdyby byla volba na mě, tak bych asi zvolil Korejce, bohužel
        Kdyby byla volba na mě, tak bych asi zvolil Korejce, bohužel geopolitika má neúprosná pravidla.

        Tak současné elektrárny na spalovny ani jiné druhy elektráren nepředěláte, na to jsou moc výkonné, mají moc velké generátory a turbíny, ekologie a efektivita by tím šly akorát do kopru.

        Stabilizačním srdcem Evropy se nestaneme ani omylem, jednak je 6GW málo a jednak jaderkám velké změny výkonu nedělají dobře a snižují jejich životnost, to je nic, kapka v moři proti Německu a pokud to si postaví síť na OZE a PPE, pak budou mít stabilní síť a my s prominutím křáp, který se nedá pořádně rychle regulovat a hromadu starostí kolem s ostrahou a podobně.

        Problém toho nejlevnějšího řešení v podobě JE je ten že je to ze všech zdrojů (viz reporty společnosti Lazard) jeden z nejdražších. A pokud budeme věřit tomu že to mělo být 100€/MWh/25let pro JETEII, tak pomiňte, ale cena proudu z čehokoliv jiného bude menší a i ty OZE chtějí garanci na max 20 let. Pokud se nepodaří udělat něco tady s tím hrůzným poměrem, tak do toho nikdo soudný nepůjde, proud cca 2-3x dražší než na burzách budete mít problém udat.

        Je by měly šanci pokud jim nebudou vadit velké změny výkonu, nebo pokud k nám nataháme energeticky náročný průmysl s nutností stabilních dodávek proudu. Nebo průmysl poněkud znečišťující, nebo pokud nastane to o čem mluví pan Petr (nejen zde) a staneme se Technologicko-Průmyslovým centrem EU a stáhneme si sem kvalifikované lidi ze zahraničí.

    1. Píšu vám už poněkolikáté, že problém jaderné
      Píšu vám už poněkolikáté, že problém jaderné energetiky spočívá v tom, že to už chytré děcka nechtějí dělat. Už není rok 1970, kdy to bylo něco nového, převratného, zajímavého, kde se dala dělat kariéra.
      Navíc je jaderná elektrárna stavba a ve stavebnictví je oproti průmyslové výrobě mizerná produktivita práce a ta díra se stále zvětšuje. Stavební, infrastrukturní projekty jsou kvůli tomu relativně dražší a zhoršuje se to.
      Proto i ve výrobě elektřiny stále více vyhrávají průmyslové výrobky pro sklízení energie a její transformaci na elektřinu – panely, vrtule a baterky.
      Je zajímavé, že tyto obory nemají a šikovné inženýry a techniky nejmenší nouzi.

      1. Ehm, tohle bych se fakt tvrdit neodvažoval. Cucáte si to
        Ehm, tohle bych se fakt tvrdit neodvažoval. Cucáte si to trochu z prstu. Není vůbec jasné, jestli se inženýři do studia jaderných fakult neženou kvůli budoucnosti oboru nebo jednoduše proto, že je jednodušší vystudovat strojního inženýra než jaderného inženýra. Navíc, o obor jaderné inženýrství je podle všeho zájem docela značný.

      2. Obaja sa mylite. Sam som vystudoval jadrove inzinierstvo v
        Obaja sa mylite. Sam som vystudoval jadrove inzinierstvo v roku 2009. Uz tretim rokom som vo Finsku priamo na stavbe Olkiluoto 3, stavane fra-nem spolocnostou AREVA.

        Problem nie je v studovanych ludoch problemov je daleko viac. Najvacsi problem je v manzmente strednom a vrchnom. Jednoducho ti Francuzi to nevedia riadit cele. Dalsim problemom je legislativa danej krajiny. je velky rozdiel nico stavat v Cine ci Emiratoch a v zapadnej krajine ak je Finsko, kde je na vsekto potreba aspon 10 papierov a certifikatov.

        No a aj ti ludia co tu robia, zda s ami, ze nepracuju tak tvrdo ako by mohli, ale to ja preto ze im management hadze polena pod nohy, lebo treba drzat hubu a krok.

        Aby som to zhrnul, najvacsi problem je FRA management, potom legislativne prekazky a lenivost ludi. Kvalifikovanych ludi je dost.

        1. Pokud vím, tak Areva byla vždy čistě francouzská státní
          Pokud vím, tak Areva byla vždy čistě francouzská státní firma. A s těmi certifikáty to nevzniklo jen tak samo od sebe. Je to přece jen záruka, že po 10 letech provozu náhle nezjistíte, že výrobce nějaké klíčové části elektrárny šulil kvalitu materiálu a elektrárna je na odpis.
          Jinak ovšem souhlasím, že francouzští manažeři jsou proslule špatní, ale kam se hrabou na Italy.
          Mám dotaz, bude to někdy hotové? Já jen, že konkurence nespí a staví takhle nebo takhle. Když Vám parta zarostlých hipsterů dokáže stavět a okamžitě zprovozňovat 4 MW/den a ve Francii!!!, tak to opravdu svádí k zamyšlení, asi to dělají ti němečtí manažeři. Vám z Olkiluoto 3 po 12 letech stavby nevylezl ještě ani elektron.

          1. Od zaciaktu stavby tam bolo vela problemov, samotny beton bol
            Od zaciaktu stavby tam bolo vela problemov, samotny beton bol zle polozeny takze sa robila nanovo cela zakladova doska, takze hned na zaciatku prjektu zdrzanie nejake 3/4 roka 🙂
            Ono tam bolo kopec dalsich problemov ako napriklad s I&C riadenim v roku 2013, ked v zmluve bolo napisane nieco vo Finstine a vraj zle prelozene do anglictiny, no a jedny si to vykladsali tak druhi ona a nakoniec skrine co mali byt otestovane priamo na elektrarni, tak ako sa to robi vzdy , najprv muslei byt vsetky testovane vo fabrike, co bolo nakoniec aj s tymi natahovackami a sudmi zdrzanie o 2,5 roka, ked priamo zo stavby odislo 98% ludi a v podstate bol Lock-out ak by sme to prirovnali k NHL. Takze to bolo jedno s druhym cele zle…dizajn sa po Fukusime prerabal dorabaili sa dalsie bezpecnostne slucky a vylepsenia a to vsetko stalo dalsie peniaze, cas a pod. Problem je s nahradnymi suciastkami, kedze dodavatelia bud to uz neexistujju (po tolkych rokoch), alebo sa dana vec uz nevyaba a treba to nahradit inou, cim sa znova meni dizajn a osttane veci na to nabalene…

            Momentalny termin dokoncenia a prveho test run je planovany na koniec Maja 2019, moj odhad bol a stale je rok 2020 ako uplne dokoncenie (prisiel som sem v r.2014). Teraz zaciname s Hot Funtional Testom, prireaktore mame 115 kaziet (aktualne info zo vcera), teda viac ako polovic uuz tu na stavbe.

            V Cine su s tou istou AREVA EPR-kou dalej (hoci zacali ovela neskor), tam uz uspesne prebehol Hot Funtional Test, vsetky palivove kazety su pri reaktore a pojdu to spustat podla mna o rok skor ako my. Je to pravdaze dane faktom ako som pisal predtym, ze v Cine je vsetko mozne ovela rychlejsie (mal som tam Slovenskych kolegov), vdaka mensej birokracii…

            1. Děkuji za velmi zajímavé informace z takovéhoto projektu.
              Děkuji za velmi zajímavé informace z takovéhoto projektu. Ty uváděné problémy mi přijdou jako celkem standardní pro takto rozsáhlou stavbu s jediným rozdílem, že asi u všech jiných staveb by se dnes řešily způsobem „tak ono si to nakonec nějak sedne“

          2. V roku 2001 sa spojil Siemens‘ nuclear business pripojil do
            V roku 2001 sa spojil Siemens‘ nuclear business pripojil do Framatomu (predchodca AREVy), no a nasledne v vznikla AREVA NP spojenim. Neskor Siemens predal svoj 34% podiel. Donedavna mala AREVA dve byvale Siemensacke sidla v Nemecku (Offenbach pri Frankfurte a Erlangen pri Nurnbergu), tera ma uz len to jedno v Erlangene. Ale ano AREVA je oficialne cisto Francuzska spolocnost a koncom roku 2016 na skupilo EDF, kde je 84% vlasnik Francuzsky stat 😉

    1. Matne si vzpominam na skolu, kde nam ucitel rikal, ze jaderna
      Matne si vzpominam na skolu, kde nam ucitel rikal, ze jaderna elektrarna ma ve svem zivotnim cyklu vyssi emise jako elektrarna plynova. Driv jsme byl taky zastance jaderne (vyuzivajici stepne reakce) energetiky, ale dnes vidim budoucnost v OZE. Ani ji moc nevidim ve fuzi, pokud bude vystavba a provoz ekologicky narocne. Takze se upinam v nove technologie vyroby (vyssi ucinost, nebo vyuziti geotermalni energie), skladovani (ultrakapacitory) a prenosu (pro me idealni reseni je zastavet pouste fotovoltaikou) eletricke energie.

            1. Spis doufam, ze by tomu tak mohlo byt, pokud bych vzal v potaz
              Spis doufam, ze by tomu tak mohlo byt, pokud bych vzal v potaz nejen vystavbu ale i provoz jadernych elektraren a nasledne i ulozist odpadu. Dle meho by melo jit jen o pater do kazde zeme (v zemich uz prenosove soustavy jsou), idelane vyuzit materialy s dobrou vodivosti a nizkou hmotnosti, napr grafen 🙂
              Sni se mi hezky, co? 🙂

              1. A v té africe svítí 24 hodin denně nebo když nesvítí se
                A v té africe svítí 24 hodin denně nebo když nesvítí se prostě pracovat nebude 😀

                A kabely dělat z grafenu, který ani nejsme schopni vyrábět v dostatečném množství a vlastností na zasíťování baráku je fakt úlet 😀

                Hele já když byl malej sem snil, že budu kosmonaut, protože určitě se mělo lítat už na Mars… 😉

                1. Nesviti, ale ve Stredni Americe nebo jizni Asii sviti, kdyz v
                  Nesviti, ale ve Stredni Americe nebo jizni Asii sviti, kdyz v Africe je noc. Pokud by se zvladl efektivni prenos energie z Afriky, proc nepokracovat dal?
                  A akumulace na par hodin ci dni by nemusela byt v nedohlednu zase s technologii zitrka (ultrakapacitory).
                  Jak jsem psal, doufam ve vedecky pokrok, z cehoz mi plyne i to, proc by se nemohlo vynalezt i bezdratovy prenos energie. U telefonu a televize to funguje a na svete je spousta chytrych lidi 🙂
                  Myslite, ze je nerealne v nasi zemi vyuzivat geotermalni energii? Nekolikakilometrove vrty maji napr. nami milovane tezarske firmy.

                2. v rovníkovom pásme je prechod medzi dňom a nocou dosť
                  v rovníkovom pásme je prechod medzi dňom a nocou dosť príkry. takže by musela byť tá elektráreň (jedna súvislá) od východného pobrežia po západné, aby neboli skokové oné.
                  pochybujem o nejakom vedeckom pokroku, osobne mám skúsenosť iba s „inžiniermi“, ktorí robia výskum, vývoj a končia pri využití.
                  a o zdroji čohokoľvej v afrike platí, čo som napísal „vyššie“. veď aj tuná, v únii, kúsok vedľa je také teroristické nebezpečenstvo, že je reskír ísť na námestia. a to sú ru ich iba nejaké milióny, menšina.

                3. „u (mobilního) telefonu a televize“ se bezdrátově
                  „u (mobilního) telefonu a televize“ se bezdrátově přenáší informace. Vyzáření informace na straně vysílače je dotováno ohromnými příkony (dohledejte si výkony terestrických TV vysílačů, tento příkon tam jde 24/7/365, u digitálního vysílání se to trošku snížilo, oproti skončené éře analogu ;-), u satelitního vysílání je to „zadarmo“ ze solárních panelů družice… :-)) U mobilního telefonu musíte dobíjet baterii, nejen, aby vám svítil displej a běžel procesor, ale i abyste vyzářený signál mohl vůbec přijímat…)
                  Jedině „klasický“ drátový telefon, pokud ho používáte jen s tou základní stanicí se sluchátkem na drátě (tj. nikoliv bezdrátově po bytě) nevyžaduje žádné dodatečné napájení, protože pracuje velice úsporně a po té tenoučké dvojlince se přenáší jak stejnosměrné napájení účastnického (jednoduchého úsporného) přístroje, tak nízkofrekvenční analogový ořezaný přenos hlasu…

                  Tím netvrdím, že bezdrátový přenos energie neexistuje. Rozhodně i s těmi informacemi se přenáší nějaká energie, jenže dostat to na opravdu energeticky využitelné výkony představuje ohromné zatížení toho prostředí elektrosmogem! A tedy je to přijatelné jen na krátkou vzdálenost, typicky mezi vozovkou a podlahou elektrického vozidla, nikoliv mezi kontinenty!

                4. takže Nikola Tesla by nás lidi extrémně zamořil
                  takže Nikola Tesla by nás lidi extrémně zamořil elektrosmogem při tom jeho bezdrátovém přenosu elektřiny?

                5. Podle toho, co je mi známo, Nikola Tesla úspěšně
                  Podle toho, co je mi známo, Nikola Tesla úspěšně odzkoušel bezdrátovou komunikaci, tj. přenos informace. K uskutečnění bezdrátového přenosu informace je sice potřeba vyzářit určitou (poměrně malou) energii, kterou je potřeba předem získat.
                  Kdyby šlo primárně o přenesení energie, tj. velkého výkonu bezdrátově na velkou vzdálenost, nepochybně, i při využití Teslova principu, by došlo k extrémnímu zatížení elektrosmogem.

          1. toto presadzovali ekoteroristi pred pár rokmi. realita je o
            toto presadzovali ekoteroristi pred pár rokmi. realita je o teroristoch daešu … aké by boli náklady na ochranu elektrární, prenosovej sústavy, … ak by sme rádovo zvýšili výkon HNEDOUHOĽNÝCH elektrární, znamenalo by to MENEJ ÚMRTÍ ako pri tej ekoelektrine z afriky.

      1. Studie říká něco jiného:
        The study finds each kilowatt

        Studie říká něco jiného:
        The study finds each kilowatt hour of electricity generated over the lifetime of a nuclear plant has an emissions footprint of 4 grammes of CO2 equivalent (gCO2e/kWh). The footprint of solar comes in at 6gCO2e/kWh and wind is also 4gCO2e/kWh. In contrast, coal CCS (109g), gas CCS (78g), hydro (97g) and bioenergy (98g) have relatively high emissions.

    2. Bylo to spíše typicky wagnerovsky špatné. Největší
      Bylo to spíše typicky wagnerovsky špatné. Největší problém s ním mám v tom, že se všechny své myšlenky snaží nacpat do jednoho článku. Takže to je nakonec dlouhé jak od Jiráska a přeskakuje od jednoho tématu k druhému.
      Druhý problém mám s tím, že je jako Däniken, o výsledek analýzy zná dopředu, je třeba jen vybrat ty správné dílky fakt a správně je interpretovat. Z venku to vypadá jako věda, ale to je tak asi všechno, kvalita tomu chybí.

        1. Přiznám se, že jsem to dočetl asi do třetiny. Na mě moc
          Přiznám se, že jsem to dočetl asi do třetiny. Na mě moc dlouhé, moc ukecané. Nějaké připomínky už jsem mu tam napsal. Ale abych na něj nebyl takový zlý, taky Wagnera pochválím. Je u něj patrná schopnost myšlenkového posunu. Ještě dva roky zpět byly pro něj FV panely na střeše, tepelné čerpadlo a elektromobil „… statusové symboly zbohatlíků …“.
          Před 4 dny už napsal „Nejperspektivnějším směrem přechodu od fosilních paliv v dopravě se zdá být její elektrifikace a jednou z nejekologičtějších možností, která umožňuje odstranění emisí spojených se zajištěním tepelné pohody, je využití elektřiny nebo tepelných čerpadel, která elektřinu potřebují. Pokud se tak podaří vyřešit nízkoemisnost elektroenergetiky, je do značné míry celková cesta k nízkoemisní energetice a společnosti otevřená.“

          1. udelal jste strasnou chybu, ze jste ten clanek nedocetl do
            udelal jste strasnou chybu, ze jste ten clanek nedocetl do konce. to, co jste z nej odcitoval je okrajove tvrzeni, navic hned z jeho uvodu. to me nuti polozit otakzu, jestli jste opravdu dosel az do tretiny. protoze kdyby jste se dostal az tam, tak by jste to se zajmem docetl do konce. ale nakonec jste to mozna i dal az do konce, protoze jste mel ambici k tomu neco i pripsat. vase nadseni pro vrtule, solarni panely a baterky je diagnoza. myslim, ze vam opravdu bude lepe tady mezi nama prostackama na bulvaru jmenem hybrid. ale diky za odkaz. pridal bych to mezi povinne cteni pro vsechny, kteri chteji o energetice diskutovat. je to skvely clanek.

            1. Já necitoval okrajové tvrzení, já citoval zcela zásadní
              Já necitoval okrajové tvrzení, já citoval zcela zásadní tvrzení v úvodu článku o tom, že dekarbonizace výroby elektřiny je to hlavní, protože vše ostatní stejně bude časem na elektriku. Tomuhle tvrzení se Wagner ještě dva roky zpět vysmíval.
              Já skončil v místě, kde kolega Wagner začal blábolit o biomase. O tom už jsme se několikrát zhádali jinde a neměl jsem nejmenší chuť číst to samé znova. Jen zopakuju můj argument, že biomasa má smysl, ale musí se to dělat správně (místní zdroje, šetrné hospodaření v krajině, kogenerace, …), pak může mít významný, i když omezený (10-15%) význam. ČR aktuálně exportuje energetický ekvivalent těžby jednoho hnědouhelného velkolomu v dřevních peletách bez patrné újmy na českých lesích.
              Kvůli Vám jsem si přečetl aspoň závěr. Kolega Wagner jaksi opomněl říct, kde se ty jaderné elektrárny mají vyplatit, kde a za jakých podmínek bude mít smysl je stavět. Jisté je, že na jih od Šumavy a v širokém pásu přímořských oblastí mezi Compostelou a Kaliningradem to ekonomicky schůdné nebude, ale komu není líto peněz, Ať staví.
              Taky pořád píše o kombinaci jádro + OZE, jenže jaksi opomíjí dodat, že ony OZE kompatibilní s jadernou energetikou jsou (bez masivní akumulace) jen zdroje na biomasu (ale ty jsou pro něj fuj) a vodní elektrárny (těch už se v EU moc nepostaví, státy je buď už mají nebo nikdy mít nebudou), ale ty stejně dobře doplňují cokoliv jiného.
              Taky je třeba dodat, že ony optimistické řeči o Číně je třeba korigovat, i tam začíná jaderná výstavba dost výrazně brzdit a už dnes je jasné, že ambiciózní cíle čínského jaderného programu do roku 2030 nemají šanci naplnit. A ani optimistických 100 GW v Číně do roku 2030 nenahradí výkon, který technicky a ekonomicky dožije v USA a EU, o Japonsku nemluvě.

              1. Na jaderku nikdo nepůjčí, to je pravda. Myslím že W bude
                Na jaderku nikdo nepůjčí, to je pravda. Myslím že W bude měnit názory podle toho co by mu mohlo pomoct ukázat jak jsou JE hroooooooooooooooozně nutné. Když se na to podíváme, tak mu postupně neustále zlí lidi od OZE ničí jeden důvod za druhým. Zajímalo by mne co se bude muset stát aby nakonec uznal porážku jaderného odvětví v energetice.

                Průšvih ale je to že nejsme schopní se zbavit destruktivních paradigmat, ta způsobují stále větší a větší problémy a bohužel byť se mnoho lidí snaží, jsou označení mnohdy za tmáře, společenské vyvrhele a pod. Minimálně zde.

                Od toho že stavíme dálnice a dráhy naprosto šíleným způsobem proti krajině, přes to jak se sami pro zisk trávíme navzájem (konzervanty, postřiky, plasty…) až po neustálé kličky jak propálit více fosilních paliv. To všechno za současné degradace krajiny.

                Jak píšu dole, spor JE vs. OZE je pro nás to nejhorší, blokuje to jakýkoliv posun a jenom tak pálíme více a více uhlí. Bohužel p. Wagner bude dále trvat na svém. A dalších X desítek, stovek lidí s nějakým vlivem také a místo toho aby se udělal „hofix“ pomocí OZE kde to je, tak se bude čekat na dokončení JE. Přitom potřebujeme primárně vyházet maximum fosilních paliv. To že Němci se rozhodli první killnout JE je věc druhá.

                Vedle každé hydroelektrárny, každé paroplynky měla v pásu od Kyjeva (nebo klidně i Kyjova) dolů k obratníkům a níže, stát FVE, to by velmi rychle změnilo spotřebu fosilních paliv a velmi rychle by to zlepšilo situaci s proudem v mnoha zemích.

                Víte že jsem s celou skvadrou lidí na oslu ztratil trpělivost?

                Těm se nedá vysvětlit něco o tom že lidi nechtějí žít podle jejich tabulek, něco o tom že jsou mezinárodní úmluvy na to či ono (což si chtějí zase vykládat jen svým způsobem aby to sedělo do jejich světonázoru a ne co tam stojí), že to co je v současnosti v platnosti je podezřelé. Zkoušel jsem je varovat pře zpupností, kterou vykazují, že jim společnost přestane, když se tváří jako vědci, naslouchat. Ignorují varování co se děje a že je to jenom předzvěst něčeho horšího (pro ně). Jedno jestli jsou to postřiky, nebo očkování.

                Úplně stejně se chovají lidi od jádra, budou tak dlouho trvat na svém, až je opustí i ti největší příznivci. Jenom… Víte, když se tak strašilo s Íránským programem, divím se že v dohodě nikde není třeba budoucí zákaz výstavby a to že se postaví produkční ekvivalent ve FVE či VtE. Místa a podmínky mají na oboje.

                1. *hotfix
                  *před
                  Asi mi odchází klávesnice.

                  *hotfix
                  *před

                  Asi mi odchází klávesnice.

                2. „Přitom potřebujeme primárně vyházet maximum fosilních
                  „Přitom potřebujeme primárně vyházet maximum fosilních paliv.“
                  Podle mého názoru, na tomto doposud neexistuje jednoznačná společenská shoda (ani v ČR, ani v EU), jenom se okolo toho tak tančí, tvrdí se max snížení CO2 a hledají se mnohdy absurdní cesty k tomu…

                3. stratil jste trpelivost s lidma, na oslu, tema, kteri jsou
                  stratil jste trpelivost s lidma, na oslu, tema, kteri jsou schopni svoje argumenty podlozit. zato tohle, co jste napsal povazujete za smysluplne. pan vesely alespon zamava obcas necim, s cim se da souhlasit, pripadne to rozporovat. tohle co jste napsal je vesnicka liga vuci mistrovstvi sveta. pro pobaveni a rozptyleni fajn. jinak nic. ale zacinam zjistovat, ze na hybridu jste opravdu spravne.

                4. Tak co ta Afrika, kolik jim pošleš k vánocům? :))))
                  Tak co ta Afrika, kolik jim pošleš k vánocům? :))))

                5. Taky mě to vytáčí. Argumentují proti panu Wagnerovi
                  Taky mě to vytáčí. Argumentují proti panu Wagnerovi zpravidla věcmi vytrženými z kontextu, jako že to támhle funguje, tak proč by to nefungovalo i tady, že… Když jim to vyvrátí, tak už se k tomu buď nevrátí, nebo politicky převedou debatu jinam. Já tohle nesnáším. Sakra, pokud jsem příznivce OZE, tak si je snad musím umět dokonale obhájit, a ne že se pustím do dehonestace oponenta, což pan Wagner NIKDY NEČINIL, zato všichni zde přítomní vůči němu ano. Už to samo mi říká, že důvěryhodnější bude pan Wagner. OZE není ideologie, není to modla. Je to technický směr, který se nám může vyplatit, ale taky nemusí. A v energetice je třeba brát více faktorů a VŠEM přikládat určitou míru důležitosti, ne jen tvrdit, že to půjde, že technologie jsou, že pár testovacích kousků už někde funguje a kdesi cosi a že někdo tvrdí, že jejich cena je taková či maková. Zrušte okamžitě všechny dotace a regulace energetiky v EU a uvidíme, co se bude stavět za elektrárny, respektive, co je technicky nejvýhodnější.

                6. pepíku nerozčiluj se, stejně si to hlavní energetičtí
                  pepíku nerozčiluj se, stejně si to hlavní energetičtí hráči udělají podle sebe a ne podle čezkého pepíka natož nějakého atomového úderníka Wagnera

                7. Ale činil, už jsem tu dával odkaz jak se navážel do
                  Ale činil, už jsem tu dával odkaz jak se navážel do Pikory. A to není zdaleka jediný článek podobného duchu.
                  A můžu vás ujistit, že bez státních garancí nikdo jadernou elektrárnu nepostaví. Už neexistence Atomového zákona, kde stát ručí za škody nad pár miliard, by znamenala okamžitý konec jaderné energetiky. Účet za Fukušimskou havárii se už přehoupl přes 100 miliard dolarů a to šel vítr směrem na moře, ne na Tokio. Tohle riziko nikdo nepojistí.

                8. No jistě, budeme argumentovat přírodní katastrofou, se
                  No jistě, budeme argumentovat přírodní katastrofou, se kterou nikdo nemohl počítat, protože nikoho ani nenapadlo stavět na tisíciletá rizika. Mimochodem, víte, jaký je účet za to samotné zemětřesení a tsunami? Fukušima nikoho nezabila. Tsunami zabila desetitisíce lidí. Mimochodem, náklady na celou Tsunami, dosáhly přes 300 mld. dolarů a to v tom nejsou započítány vedlejší náklady, to jsou jen přímé náklady.

                9. pepíku a ještě tu o karkulce, Fukušima nikoho nezabila,
                  pepíku a ještě tu o karkulce, Fukušima nikoho nezabila, Černobyl nikoho nezabil :-)),
                  pepík popírač „atomcaustu“ a šťastný majitel zahrádky v Pripjati

                10. Fukušima nikoho nezabila radiací, tzn. že by někdo zemřel
                  Fukušima nikoho nezabila radiací, tzn. že by někdo zemřel následkem působení radioaktivity na jeho organizmus.
                  Ale byl například zdokumentován případ sebevraždy zelináře, který musel zničit své kontaminované výpěstky. Obecně, nejhorším dopadem na obyvatelstvo byl/je extrémní stres v souvislosti s příkazem opustit své domovy v zakázané zóně.

                  Černobyl zabíjel, v první řadě zasahující hasiče, kteří hasili rozvalený grafitový reaktor…

                11. en.wikipedia.org/wiki/Deaths_due_to_the_Chernobyl_disaster
                  en.w

                  en.wikipedia.org/wiki/Deaths_due_to_the_Chernobyl_disaster
                  en.wikipedia.org/wiki/Fukushima_Daiichi_nuclear_disaster_casualties

                12. Ano, v článku o Fukušimě se píše, že nedošlo k
                  Ano, v článku o Fukušimě se píše, že nedošlo k žádnému úmrtí vlivem akutní radiace a nejisté zdravotní následky nízkých dávek radiace zatím nebyly prokázány, odhady budoucích rakovinových úmrtí se odhadují na žádná až stovky (pozn.: při desetitisících obětí přírodní katastofy).
                  Dále jsou zmíněny případy úmrtí v souvislosti s evakuací.

                13. jojo hlavně že máme stabilní dodávky elektřiny z JE pro
                  jojo hlavně že máme stabilní dodávky elektřiny z JE pro průmysl, který nám vyrobí kvalitní výrobky co se nerozpadnou měsíc po záruce :-)))

                14. Hlavně vyvážíme celou 1/3 naší produkce elektriky za
                  Hlavně vyvážíme celou 1/3 naší produkce elektriky za pakatel. Jsme velkoexportéři el. energie.

                15. vykládej to pepíkovi z hybridu a Wagnerovi :-)) pošlou tě
                  vykládej to pepíkovi z hybridu a Wagnerovi :-)) pošlou tě do prdele s argumentem že je potřeba stavět další JE protože OZE v čezku nefungují a 1kWh bude stát 15kč :-)) a energiewende je těsně před krachem, je to bublina

                16. Co se jim s Energiewende podařilo? Téměř nic. Větrníky
                  Co se jim s Energiewende podařilo? Téměř nic. Větrníky na severu bez dálkového vedení na jih a nějaká ta uzavřená jaderka. Plus hodně energie na uhlí.

                17. co se jim podařilo? zeptej se na to čezkých pepíků, oni
                  co se jim podařilo? zeptej se na to čezkých pepíků, oni to ví určitě nejlépe :-)), a to vytahování Helmutů kolik miliard EUR už ušetřili díky OZE ber jako lež na oblbování občanů a těm statistikám různých německých rozvodných závodů, kteří se na vlastních webových stránkách chlubí kolik procent elektřiny z OZE úspěšně stíhají uregulovat bez blackoutů ber taky s rezervou, oni kecají, není to pravda, síť tam padá 3x týdně, a posledně jsem musel dalšího Helmuta poslat k šípku když mi nabízel jen za odvoz 500kW VE, na zahradu se mi to nevešlo, Helmut to měnil v rámci povinné revitalizace za 2MW VE

                18. medscape.com/viewarticle/860141
                  jojo Fukušima nikoho nezabila

                  medscape.com/viewarticle/860141
                  jojo Fukušima nikoho nezabila a ta rakovina z radiace se nepočítá :-)) ty lidi by stejně umřeli stářím

                19. To není argumentace přírodní katastrofou, to je
                  To není argumentace přírodní katastrofou, to je argumentace tím, že s jistou pravděpodobností (1:100 000 na reaktor a rok) se stane něco nečekaného a skončíte se zničeným, roztaveným reaktorem. Tato událost vede přibližně v 1/10 případů k rozsáhlé kontaminaci okolí, což je v hustě osídleném Česku škoda na úrovni jednoho státního rozpočtu i bez tsunami.

                20. Žádná jistá pravděpodobnost neexistuje. Pro každý
                  Žádná jistá pravděpodobnost neexistuje. Pro každý reaktor je jiná a závisí na tolika proměnných, že ji nelze vůbec vypočítat. Opět si tu taháte nudle z nosu.

                21. To je statistika, konkrétní číslo mám z prezentace Dany
                  To je statistika, konkrétní číslo mám z prezentace Dany Drábové. Lze si to jednoduše ověřit. Je to poměr roztavených reaktorů k počtu reaktor roků. Fakt to sedí. Uznávám, že to je jen průměrné číslo a jednotlivé reaktory se od sebe mohou značně lišit, ale zákon velkých čísel, je zákon velkých čísel.

                22. Takže kdo to má podle vás platit? Všichni? Takže firma si
                  Takže kdo to má podle vás platit? Všichni? Takže firma si může podle vás, pokud je zařízení způsobí, i při katastrofě rozumě předpokládatelné, v klidu pískat, zatímco občané latí za likvidaci škody?

                  Promiňte, ale pokud provozuji nějaké zařízení a to způsobí škody tak za jejich nápravu musím zaplatit, jedno jestli je to mojí blbostí protože něco zanedbám, nebo to vyplaví přírodní katastrofa, pokaždé se dá dojít k závěru že je chyba na mé straně protože se něco zanedbalo. Zvláště pokud se ví že oblast Fukušimy takové tsunami již v zaznamenané historii zasáhlo a pokud tam jsou navíc staré „označníky“, na které se znovu došlo, protože je inženýři posledních asi 150 let ignorovali. Samozřejmě pokud to zaviní někdo jiný, tak za škody moc ručit nemohu, pokud tedy nebyla zanedbána bezpečnostní opatření, nebo se nejednalo o něco co se prostě předpokládat nedá. Což tedy rozhodně není případ tsunami v Japonsku.

                23. To byste nemohl stavět nic. Velké přehrady? Mohou prasknout
                  To byste nemohl stavět nic. Velké přehrady? Mohou prasknout a zničit Prahu. Zakázat. Mrakodrapy? Co když se zřítí? Rychlodráhy? Co když ten vlak vykolejí? A tak to je se vším.

                24. Rchlovlak, mrakodrap, to vám pojistí, komerčně bez státu
                  Rchlovlak, mrakodrap, to vám pojistí, komerčně bez státu a když se něco podělá, tak vás to asi nezrujnuje. potahají vás po soudech, to ano, ale nebude to likvidační a počet ohrožených je malý. Přehradu, velkou, už asi ne, na druhou stranu to nebrání využití hydropotenciálu, jenom to znamená že místo hromady betonu musíte pracovat s více prvky. Hodně prvních elektráren bylo derivačních, tedy bez velkých nádrží. Největší byla ve Vyšší Brodě, velký projekt byl připravený na Dyji, asi 10m vysoký hráz, spíš jez, pod Vranovem, štola na potok Hájek, malá nádrž, elektrárna pod Býčí skálou. Takové soustavy se dají jistě pojistit, zajímala by mne ale třeba pojistka na Orlík.

                  Pojistit Temelín, nebo Dukovany komerčně by bylo ale asi nemožné, na to si žádná pojišťovna prostě netroufne. Jenom vyplatit majitele ve vyloučené zóně by bylo nepředstavitelné. To se nedá snad srovnat ani s vyvalením Orlíku.

                  Podle mne se už nedá jít tímto poněkud arogantním způsobem monstrstaveb, ať už jsou to jaderky, nebo přehrady, nebo něco jiného. PVE mají ještě šanci tím že se smrsknou na minimální nutné objemy, využijí třeba vytěžených lomů poblíž sebe, ale i s přehradami začínají být problémy. staré hráze se ve světě začínají odstraňovat, protože se je nevyplatí už udržovat a jsou s nimi další problémy.

                  Jedna věc je to postavit, druhý to udržovat na věčné časy. Bohužel se asi nedá předpokládat že naše přehrady bez zásadní údržby vydrží tolik co ty starých Římanů.

                  Obavám se že tudy nám cesta nevede, ano, potřebujeme řešit nedostatek energie, vysychání krajiny, ale to asi nelze dělat nákladnými prostředky. Respektive se začíná ukazovat neefektivita. V Indii jsou suché oblasti, vláda chtěla stavět drahé přehrady a vodovody, nebylo na to před X desítkami let. Přišel člověk co věděl o tom jak to fungovalo hodně dávno, obnovili malé nádrže a řeky se vrátily. Nákladově nesrovnatelné. Pan Veselý tu dal video (nebo na OEnergetice) o výstavbě FVE firmou Kriner, pokud by bylo na produkční náhradu Temelína třeba asi 16GWp FVE, tak to jsou schopní zvládnout za 16000/(4*N) dní, kde N je počet současně pracujících týmů. Teoreticky to bude hotové dříve než celá JE. K tomu je ale zase třeba mít příslušnou akumulaci.

                25. Uvidíme, co bude a nebude. Ono totiž u domácností se asi
                  Uvidíme, co bude a nebude. Ono totiž u domácností se asi bude dát pořešit soběstačnost relativně snadno. Respektive se střecha obloží panely, do sklepa se dá 30 kWh baterka a nějak se to přes úsporné spotřebiče a plánování upytlikuje i s tím elektromobilem. Ale co bude dělat průmysl, to fakt nevím. Třeba taková škodovka, ta si asi pořídí soukromou elektrárnu, aby náhodou nemusela výrobu vypínat. A pokud se opravdu dohrabeme k tomu, že průmysl bude muset v době nedostatku vypínat výrobu, tak se naše ekonomika bude moct jít zahrabat. Němci nám v době nedostatku nedají ani ampéru (sami máme málo, sorry) a my budeme nahraní.

                26. Energetická nezávislost domácností je celkem snadná, šlo
                  Energetická nezávislost domácností je celkem snadná, šlo by to i bez zásadnějšího setření, jenom na trhu není dostatek domácích kogeneračních zdrojů, ty jsou zásadní pro vytvoření skutečně nezávislého systému, případně systému který se jenom drží synchronně se sítí (otázka teď co je výhodnější). Nezávislé systémy jsou z jistého úhlu pohledu výhodnější a snad i bezpečnější.

                  Myslím že tyto velké průmyslové závody si měly vlastní elektrárny pořídit už dávno, kladou tím nemalé nároky na veřejnou síť která se na to pak musí příslušně dimenzovat a je tak nákladnější, navíc průmysl je schopný ovlivnit cenu pro ostatní odběratele a ne vždy k lepšímu. Trochu mi uniká proč se třeba v Německu dělají ústupky pro velkoprůmysl, který je dost silný na to aby si pořídil vlastní elektrárny. Něco mi v tom trochu smrdí, už tak mají asi kvůli objemům proud levnější než kdokoliv jiný a ještě jsou osvobození od poplatků za OZE. Přijde mi to od nich trochu jako vyčůranost, způsob jak získat ještě další výhody.

                  Dle statistik ERÚ se spálí v domácnostech a maloodběru asi 23,8TWh, z VN si průmysl a spol. vezme 23.6TWh a už dneska je 5.3TWh pokryto přímo elektrárnami v místě potřeby.

                  A vlastní spotřeba energetiky, tedy na výrobu elektřiny a na výrobu tepla je kolem 7TWh.

                  (eru.cz/documents/10540/462820/Rocni_zprava_provoz_ES_2016.pdf/800e5a09-a58a-4a73-913f-abc30cda42a5)

                  Pokud se podaří zajistit samovýrobu a nezávislost pro většinu domácností a dalších maloodběratelů, tak spolu s již zajištěnou samovýrobou jsme někde na 45-50 % spotřeby elektřiny. To rozhodně nejsou malá čísla. A zcela chápu proč se toho elektrárny bojí jak čert kříže.

                  V ČR jsou asi 2 miliony rodinných domů, pokud by každý z nich měl 5kWh FVE, je to asi 10GWp výkonu a asi 10TWh produkce elektřiny, to je skoro polovička toho co je třeba vyřešit. Problém je s akumulací, jak má být velká, jak přiměřená k domu a pod.

                  Potřebovali bychom udělat velký pokrok v oblasti v podstatě mikrozdrojů, tedy kogenerace pro rodinné domy, malé podniky a pod. Pak se můžeme celkem dobře obejít bez současné velké flotily elektráren.

                  Také by to chtělo vhodný mechanismus jak to rozšířit, takový do kterého se vloží směšně malá částka, ale lidé toho využijí a přesvědčí k velké investici. Jenže se nám to začne hádat v určitý moment, například kogenerační kotel a tepelné čerpadlo. Nikdo asi nebude topit tím i tím zároveň. Je tu víc věcí na hodnocen a zvážení, dobré ale je že by to mohlo jít.

                27. Připadá mi, že jste v tomto ohledu trochu naivní. Velké
                  Připadá mi, že jste v tomto ohledu trochu naivní. Velké podniky se samozřejmě snaží využít každou konkurenční výhodu. A vlastní elektrárny nemají z toho prostého důvodu, že se to zcela jasně nevyplatí. Stavět se vyplatí zpravidla elektrárny s výkonem převyšujícícm 400 MW, což už jsou skoro miliardové investice v oboru, kterému ty firmy vůbec nerozumí. Ano, můžete je donutit se do toho pustit, ale pak si zlikvidujete vlastní ekonomiku a pošlete svoji konkurenceschopnost totálně do kopru.

                28. konečně jsi na to kápnul :-)), v čezku se nikomu
                  konečně jsi na to kápnul :-)), v čezku se nikomu nevyplatí stavět FVE a je jedno jestli to je domkař nebo podnik, tím že stát nepodporuje výkup za rozumnou cenu jako je to např vedle v Německu, má smysl FVE pouze u firem co mají spotřebu 24h denně 7 dní v týdnu

                29. A jaká jsou ta čísla pro zdroje nezaložené na parním
                  A jaká jsou ta čísla pro zdroje nezaložené na parním oběhu? Tedy pístových turbínových motorech?

                30. problém je hlavně s čezem, protože sabotuje výstavbu
                  problém je hlavně s čezem, protože sabotuje výstavbu těch FVE na střechách domů, směšnou výkupní cenou přebytků totiž posouvá návratnost FVE do nenávratna, přebytky z FVE stejně spotřebují nejbližší sousedé v okolí FVE, doba kdyby byla FVE na každé střeše asi nikdy nenastane, ovšem prodávat přebytky čezu za nula nula nic aby to čez následně hned přeprodal těm sousedům za 5Kč/kWh je dobrý bysnyz hlavně pro čez,
                  ale jo já zapomněl čezká republika hlavně potřebuje stabilní elektřinu z jádra a uhlí, každá kilowathodina vyrobená z OZE je špatná protože čez a spol si jí přece dokáží vyrobit sami a potřebují mít 100% tržeb za elektřinu a nebudou si přece pod sebou řezat větev

                31. Není problém třeba v tom, že v momentě, kdy svítí na
                  Není problém třeba v tom, že v momentě, kdy svítí na vaší střechu, svítí i na panely ČEZu na loukách, tudíž má ČEZ v ten moment nadbytek vlastní energie, kterou potřebuje prodat, třeba vašim sousedům za 5 Kč/kWh? To by mi dávalo ekonomický smysl. Ale nevím, jestli to tak skutečně je, jen si kladu otázku.

                32. jinými slovy řečeno to samé, proč by si čez řezal pod
                  jinými slovy řečeno to samé, proč by si čez řezal pod sebou větev, primárně potřebuje prodávat elektřinu ze svých elektráren a potřebuje aby byli vytížené na 100% a elektřina z nich měla přednostní přístup do sítě, samozřejmě to ale nikdo z čezu otevřeně nepotvrdí a budou dál plácat nesmysly že je stavební boom FVE , jestli v čezku je boom tak v Německu je asi výbuch supernovy :-))

                33. Jo, jo, to je tak, když je triopol v distribuci, napojený na
                  Jo, jo, to je tak, když je triopol v distribuci, napojený na výrobce. O politice a legislativě ani nemluvě.

                  Jinak domácnosti jednoznačně samovýroba s akumulací směr soběstačnost. Nejen v elektřině, ale zejména ve vytápění. Budovy kanceláří a firem pasiv a aktiv (to, že jsou díky jednosměnnému provozu byrokracie 2/3 dne a drtivou většinu týdne nevyužity, ani nezmiňuji). Tovární a výrobní objekty maximum důrazu na využití „odpadního tepla“ a dalších „odpadů“, pokud rovnou nelze zabránit jeho vzniku (což platí i pro předchozí byrokracii). Úsporná hromadná elektrická doprava. Individuální s důrazem na minimum spotřeby energie a prostoru. Obojí s otázkou předem, zda je přesun vůbec nutný.

                  Jinak je to vše o spotřebě a nadvýrobě. Podívám se vpravo webovou stránku a vidím na reklamu Mitsubishi ASX Model 2018, zavazadlový prostor až 488 L. Velké SUV na velkých kolech s velkým půdorysem a obestavěným prostorem, vysokou spotřebou spalovacího motoru s mizernou účinností. Palivo s nutností jeho výroby ze suroviny
                  dovážené přes půl zeměkoule. Samozřejmě používané pro denní přesun obvykle 1, max.2 osob. Je to oblíbený otloukánek, ale na čem se dá lépe ukázat nesmírné plýtvání zdroji, než na 2 tunách plechu pro přepravu 100 kg živé váhy?

                34. Paničky za volantem nemají ani 70kg.
                  Paničky za volantem nemají ani 70kg.

                35. Myšlienka malých domácich FV elektrární a batérií je
                  Myšlienka malých domácich FV elektrární a batérií je pekná, sám nad tým uvažujem, ale hlavný problém vidím v nelineárnom raste ceny technológie v pomere k úžitku (výkonu).

                  Bez akumulácie sú vlastné prebytky vlastne stratou. A akumulácia je v prípade malých zariadení stále pridrahá – domácnosť nemá šancu využiť jej potenciál tak ako distribučka.

                  Z môjho pohľadu by problém najlepšie riešil systém, v ktorom by boli distribučné spoločnosti povinné pripojiť každý zdroj elektriny ktorý prejaví záujem, s tým, že distribučná spoločnosť by automaticky platila za dodanú elektrinu aktuálnu burzovú cenu. Aktuálna výkupná cena by mala byť prístupná cez API. A by napríklad cena klesla do záporných čísiel, za odobratie výkonu by som platil, resp. mohol sa rozhodnúť, či zdroj vypnem alebo nie.
                  Ak by som mal FV panel, tak ho pri cene < 0 proste stopnem. Ak cena vyletí vysoko, oplatí sa mi naštartovať kogeneračnú jednotku, a rozhodne vypnem napr. elektrokotol. Ak budem vidieť, že rozdiely cenách sú krátkodobo veľké, môžem sa rozhodnúť pripojiť batériu a poberať tak platby za stabilizáciu siete. Týmto spôsobom by vznikol férový, samoregulovateľný systém s množstvom decentralizovaných zdrojov a spotrebičov, ktorý by nebol extrémne drahý. Mať tak na to rozpočet, spravím testovaciu obecnú distribučnú spoločnosť na tomto princípe 🙂

                36. 1***,
                  takže na Slovensku je u FVE stejná situace jako v

                  1***,
                  takže na Slovensku je u FVE stejná situace jako v čezku? teda tvrdý bojkot ze strany velkých distribučních společností a stát dělá zákony přímo šité jim na míru?

                37. Mně ta Wagnerova reakce na Pikoru nepřišla jako
                  Mně ta Wagnerova reakce na Pikoru nepřišla jako „navážení“. V úvodu zareagoval na Pikorovu narážku na jaderné fyziky (ano, trošku osobně), a v závěru se za to pro jistotu omluvil. Jinak reagoval věcně.
                  Že jaderná energetika potřebuje státní garance, se vyčítat smí. Ale že OZE vyžadují zálohování zdroji regulovatelnými v čase, tedy nejlépe biomasou nebo fosilními a zároveň těmto výrazně zhoršují ekonomiku (protože když budu financovat a provozovat fosilní elektrárnu, budu chtít vyrábět kdykoliv je spotřeba, ne jenom když nesvítí a nefouká, a při extrémním podílu OZE se mi ta „okénka“ pro možnost výroby budou zatraceně zkracovat), o tom se taktně mlčí.
                  Podle mého názoru, když u nás máme horší podmínky pro OZE než sousedé (fouká u nás míň než u Severního moře a svítí míň než ve Středomoří), měli bychom mít i nižší podíl OZE v energetickém mixu než tito sousedé. Protože když u nás bude svítit/foukat, u nich bude svítit/foukat víc a nikdo od nás žádnou kWh nekoupí. Když u nich nebude svítit/foukat, my už budeme totálně v řiti a každou kWh koupíme zatraceně draho (pokud vůbec). Tj. jedině dobře, pokud budeme mít v mixu i jiné zdroje, než sousedé.

                  Aby bylo jasno, jsem pro rozvoj decentralizované výroby OZE, ideálně i s přiměřenou akumulační kapacitou přímo v místě výroby. Ale jsem proti bezhlavé maximalizaci podílu OZE v energetickém mixu ČR (dokud nebude dostupná akumulace v řádů týdnů až měsíců).

                38. Nerozporoval jsem jejich odbornost, ale jejich názory jak s
                  Nerozporoval jsem jejich odbornost, ale jejich názory jak s objevy vědy a technologiemi nakládat. Eventuálně jsem je velmi decentně upozornil, že mnoho problémů odmítání poznatků vědy lidmi je dáno chybami daného průmyslového odvětví či praktikami vědců a dalších v minulosti. Což se mnohým obráncům daného moc nelíbilo. Pro mnoho lidí (nejen) na oslovi jsou odpory proti jádru, očkování, glyfosfátu, nebo třeba dálnici pod Pálavou, nepochopitelné, tmářské… Ale neuvědomují si že prapůvod toho odporu je v událostech starých třeba 50 a mnohdy i více let. A v tom že od té doby nebyli schopní najít mechanismus jak opakování zabránit a jak být transparentní v těch nejožehavějších oblastech.

                  Vezmu protijaderné hnutí. Na jeho vzniku v USA měl podíl má jaderný průmysl a tajné služby v 40.-50. letech kdy se havárie a kontaminace běžně tajily. Na to se později nabalily jaderné testy a další věci co to jádru zavařily. V Evropě třeba požár reaktoru na Windscale… A za posledních 40 let, minimálně, nebyl schopný vyvinout účinnou techniku jak lidi přesvědčit o výhodnosti JE.

                  P.S.
                  Co se týká podkládání názoru, tak diskutující na tom nejsou o nic líp než jinde. Zrovna nedávno tam kosi tapetoval že bez glyfosfátu a GMO tu všichni pomřeme hlady. Bez jediného doložení.

              2. nemate pravdu. vyrok prvni: „dekarbonizace výroby elektřiny
                nemate pravdu. vyrok prvni: „dekarbonizace výroby elektřiny je to hlavní, protože vše ostatní stejně bude časem na elektriku“ a druhy vyrok: „Nejperspektivnějším směrem přechodu od fosilních paliv v dopravě se zdá být její elektrifikace a jednou z nejekologičtějších možností, která umožňuje odstranění emisí spojených se zajištěním tepelné pohody, je využití elektřiny nebo tepelných čerpadel, která elektřinu potřebují. Pokud se tak podaří vyřešit nízkoemisnost elektroenergetiky, je do značné míry celková cesta k nízkoemisní energetice a společnosti otevřená.“. tyhle vyroky rikaji rikaji neco v podstate opacneho. vyrok prvni rika, ze pokud bude vyroba elektriny nizkoemisni tak jsme v suchu, protoze ostatni stejne bude na elektrinu. vyrok druhy rika (zjednodusene) pokud bude vsechno na elektrinu, tak jsme v suchu, protoze nizkoemisni vyrobu udelat umime.
                mohl bych pokracovat dale, ale na ukazku staci tohle.

            2. zase RS :-)) na celým světě ale asi bude nedostatek
              zase RS :-)) na celým světě ale asi bude nedostatek psychiatrických léčeben pro všechny ty investory s diagnozou vrtule, solarni panely a baterky , ale pepíci z čezka v tom mají největší přehled:-)), RS už se probuď do reality, světová energetika se rozhodně nebude řídít doporučeními pepíků z čezka

              P.S. nějak jsi zapomněl najít v tom ceníku nanoenergies 1kWh za 10Kč?

        2. Vtip je v tom že Pan veselý, já, nebo Vy, jsme nikdy nebyli
          Vtip je v tom že Pan veselý, já, nebo Vy, jsme nikdy nebyli vybráni do žádného tělesa které mělo načrtnout materiály pro vládu, pan Wagner ano, naše Dänikenovství nenapáchá, nemůže napáchat z podstaty našich pozic zásadnější škodu. Dänikenovství pana Wagnera naopak může napáchat škody nedozírných rozměrů. A s dovolením pan Wagner je Dänikenovštější než kdokoliv z nás.

          Vzpomínáte si na to co jsem tu asi tak 3 roky zpátky dával? Ten poměrně velký rozbor ekonomičnosti a setavitelnosti elektrické sítě ve dvou scénářích? OZEnergetický a JEnergetický? Byly v něm 3 nepřesnosti v NEPROSPĚCH OZE.
          1) při přepočtech jsem přehlédl nulu.
          2) korunová cena byla násobena jako dolarová kurzem dolaru
          3) akumulační kapacita baterií byla tehdy příliš nastřelená asi tak 5x.

          A přece jsem tehdy získal sestavitelný a funkční systém pro oba modely za podobnou cenu, bylo to v obou případech, pokud se pamatuji, přes 4 biliony korun. Rozdíl byl asi 250-300mld mezi scénáři, ke scénář OZE byl totálně neoptimalizovaný. Po přepočítání to dalo dolů skoro bilion.

          Mám už 2. verzi toho programu, přesnější lépe nastavitelnou, jestli máte vy, nebo pan Veselý, zájem sjedu to na ní.

          Co ale mohu říct už teď, dopředu, 300GWh, nebo kolik bylo původně, baterek je nesmysl, suma akumulace stačí 50-80GWh/10GW. Jestli to bude v PVE, P2G, nebo bateriích je jedno, to jenom ovlivní cenu.

          Je třeba mít elektrárny schopné pohodlné regulace, pokud chceme OZEnergetiku. Vzhledem k našemu napojení na okolí a oblasti s v budoucnu možnými velkými přebytky energie, ale nárazovými, vzhledem k ekonomickému chování distributorů, obchodníků… bude třeba mít jak akumulovat velká kvanta energie. Jedno jestli si to uloží na regulaci přes den místo PPE, nebo jestli protože bude třeba někam umlátit výkon JE.

          Ale zásadní problém JEnergetiky se nám o té doby nezměnil. Finance. Zatímco OZEnergetiku může rozvíjet kdokoliv, i s minimálními dotacemi dneska už, jaderky potřebují stále obrovské sumy. Pokud se nestaví za hotové, tak jsou to tak velké sumy, které se za ně utratí, že to zruší každý manažer, nikdo na to nepůjčí. Ano, samotné JE, celých nových 10GW by tálo asi 1-1.5 bilionu korun, když to půjde dobře. Ale úroky z toho mohou udělat klidně ty 4, nebo i více.

          A cena proudu bude tomu odpovídat. Když řeknu že 1GWe blok za 100mld vyrobí asi 6 0000 000MWh, tak je to asi 1666Kč/MWh rozpočítaných na 10 let, ale hrozí že cena může být 100€/25let. tedy cena bloku jakoby byla 390mld (dobře není to s provozními náklady)

          A to je dost velký problém.

          Asi jediný způsob jak to ufinancovat je to tahat s pomocí státu, ale umíte si představit že by se na JE alokovalo 2% HDP po dobu 10 let? Nebo 1% po dobu 20 let? (reálnější) Nebo že by se do toho podařilo dostat soukromé prostředky.

          Nemyslím si.

          A to je zásadní problém celého uvažování v energetice a asi tak dalších stovkách oborů. Popravdě je současný přístup de-facto totálně destruktivní ve všech oborech na které si rychle vzpomenu. Na jednoho z toho občas dopadne dost velká marnost z toho co se děje. Nikdo neplánuje dopředu a chce aby prostředky pro jeho zisk byly placeny ostatními. Přes veškeré poznatky o látkách, světě a pod. máme se přímo flagrantně ignorují. Proč? Protože zisk. A to dávno není světová ekonomika nic jiného než hra znuděných lidí se žetony. Majetky nejbohatších jsou už takové že to nic jiného není.

          Problém je že si nikdo neuvědomuje pořádně kam to všechno vede, kam vede současný přístup. A máme to na očích, přímo na očích, to co je nyní nastoleno nemůže dlouho fungovat, dost slušně si koledujeme o tak krvavou situaci, tak krvavé události že jich nelze bez zbláznění se ohlédnout.

          Spor o jaderky je v tomto naprostá pitomost, v tom co je nastaveno je to kapka v moří. Celý ten spor JE vs. OZE je totálně trapný. Poku máme opravdu nahrazovat uhlíková, neobnovitelná, paliva, pokud máme přežít, pokud máme mít nejelementárnější šanci na to se tu nepomlátit, neudělat z půlky svět neobyvatelnou pustinu, je třeba začít jednat okamžitě. A to hrozí ale že i tím definitivně podřízneme větev pod sebou.

          Nahradit fosilní paliva dostatečně rychle nezvládne nic, ani plná aktivace průmyslových kapacit obou odvětví, jak JE, tak OZE toho není schopná. Do toho se musí totiž začít aplikovat obrovské projekty na reverzaci škod na ŽP, což znamená třeba i masivní nasazení odsolování… Všechny naše činy, kroky, všechno co jsme doposud dělali vede jen k rychlejšímu ničení zdrojů.

          To co je teď třeba je se vykašlat na totálně neproduktivní hádky a udělat to co každý umí nejlépe, maximalizovat úsilí a zastavit to. Nebo alespoň zpomalit.

          Dneska se ještě můžeme rozejít v přátelském duchu, ale nevím jestli se zítra nebudeme rvát o poslední lahev vody.

          1. opět 1****,
            já bych v čezku už neřešil nějaký spor JE

            opět 1****,
            já bych v čezku už neřešil nějaký spor JE vs OZE, až okolní státy v EU čezko převálcují levnou elektřinou z OZE a samovýrobou, nebude stejně už co řešit, někde na stránkách německého greanpeace jsem se dočetl že v Německu se už greenpeace úspěšně soudilo s distribuční společností někde u Hamburgu aby si běžní lidé mohli do určitého výkonu koupit FVE panel s mikroinvertorem a strčit to rovnou do zásuvky bez jakýhokoliv povolování, oznamování, a buď tu elektřinu hned sami spotřebují nebo si stočí elektroměr a vše legálně

            1. Mikroinvertory jsou zajímavá oblast, zejména pro lidi v
              Mikroinvertory jsou zajímavá oblast, zejména pro lidi v panelácích, už před nějakou dobou jsem přemýšlel o panelu na balkon, ale nakonec na to nedošlo.

              Kéž by se to stalo, bohužel ležíme na takovém pitomém rozhraní a lidi jsou tu tak minulostí zdeformovaní že se to jenom tak nepodaří. A byť by nám z Německa dávali 6000h ročně proud zdarma, tak stejně tu bude hrůza lidí podporovat JE za 80-90€/MWh protože asi 2.5 tisíc jede plyn za 60€ (odhadem)

              Moje představa reformy energetiky u nás je i dost mimo názory různých ekoorganizací, o klasických energeticích nemluvě. Zejména jde o to že se musíme soustředit v první fázi na akumulační kapacity při hranicích s Německem následně na Jižní Moravě, jsou tam dvě velmi zajímavé lokality kde historicky existovala velká jezera, podle návrhu tam může být PVE 100-250MW. Dalo by se toho dost na Vltavské kaskádě udělat, dalo by se také spojit Lipno a Dunaj. Zrovna PVE Kobylí by byla na ideálním místě a s dostatečnou dobou provozu pro odpoledne a noc, nabíjená převážně z FVE.

              A když si vezmeme ten Kyjev. Tak tam stojí legendární Dněprostroj, pokud by se k tomu připojila FVE, tak se dá obrovským způsobem zvýšit produkce čisté energie, stejně jako když se to udělá na všech přehradách. Bohužel v současnosti není situace vůči PVE dobře nakloněna. Představte si třeba úpravu VD Gabčíkovo (nádrž na Slovenské straně hned pod přehradou a oželení třeba 2m spádu(záleží jak se tam bude čarovat s odtoky a pod), hned tam můžete přidat 500MW výkonu FVE, to je hodně a skoro zadarmo. Bohužel se tak neděje.

              Zrovna na toto téma bych mohl napsat dost obsáhlý text plný nástinů projektů kde co a jak.

              1. K PVE: podle mě je největší problém, že většina je
                K PVE: podle mě je největší problém, že většina je konstruována na krátkodobé denní vyrovnávání den/noc, jenže pro masivní nasazení OZE bez podpory uhlí a jádra bychom potřebovali půlroční vyrovnávání léto /zima, tj. rozhodující by nebyl výkon, ale akumulační kapacita (potřebná ohromná horní nádrž)…
                Třeba letošní prosinec je zatím krásný, i v tom krátkém dni je slunečno, jako třeba dneska, ale jiný rok může být několik měsíců inverze: krátký den, mlha, bezvětří…

              2. Zaujímalo by ma, ako v bezfosílnych a bezjadrových
                Zaujímalo by ma, ako v bezfosílnych a bezjadrových simuláciách riešite pravidelný dlhodobý nedostatok energie v zimných mesiacoch. To prečerpávačky ani batérie nevyriešia za aspoň ako-tak rozumnú cenu.

                Napadá mi:
                1) Využitie biomasy, ktoré by ale bolo pravdepodobne likvidačné pre ŽP.
                2) Akumulácia FV/veternej energie v letných mesiacoch do vodíka a v zimných mesiacoch dodávanie energie späť. Drahé, neefektívne, v energetike komerčne neodskúšané, ale napriek tomu možno jediné riešenie.

                Alebo…?

                1. Simulace v té době nebyla zcela bez fosilních paliv, tehdy
                  Simulace v té době nebyla zcela bez fosilních paliv, tehdy se o P2G vedly jen řeči v teoretické rovině, respektive Audi mělo malé zařízení a jen se to zkoušel. Řešilo se tehdy co bude levnější, takže jsem hledal nějaký vhodný a relativně ekologický mix s dobrou provozní a pořizovací cenou. Jednalo se jen o test zda to vůbec lze udělat. Takže tam byly velmi nadstřelená bateriová akumulace. Nicméně se dalo, pokud se pamatuji, celkem dobře jít nad 50% produkce EE z nestabilních OZE a hydroelektráren, zbytek byl mix biomasy(asi 2GW už se nepamatuji přesně), plynu a asi 1GW uhelek (krom nových Ledvic, ty jsem nechal na dožtí, ale došlo k omezení výkonu na max. 100MW u Třebovic a ještě jedno nebo dvou) Je to ale +-.
                  Simulace tehdy počítala s výkonem spalovacích elektráren, myslím 10GW, a posílením přístupu k Baltu a Severnímu moři.

                  Pro novou simulaci je zatím následující představa:
                  scénář OZE
                  Současné PVE + Orlík, Lipno, Slapy, Štěchovice, (Vranov???) + suma MVE
                  PVE Lipno-Dunaj (2GW 40GWh (teď nevím z hlavy)
                  PVE Dlouhé stráně, Dalešice
                  PVE Slapy – Kamýk – Orlík (výkon/kapacita nestanoveny)

                  PPE Vřesová, Počerady, Červený Mlýn| (nové zdroje), PPE Jižní Morava 1600MW, PPE Střední Čechy 2400MW, PPE Severní Morava 1600MW PPE Čechy 1600MW. Dalších cca 2.4GW dle potřeby. (má sloužit v budoucnu spolu s P2G, do pokroku v technologii na klasický plyn, nebo generátorový plyn)

                  Biomasa+Spalovny – decentralizované zdroje, zejména převod tepláren, cca 1000-1500MW (Např. Třebovice, Štětí, Hodonín, Plzeň, České Budějovice, Praha (pokud ne vytápění z PPE stř. Čechy) a mnoho dalších – např. obnovení Oslavanské elektrárny)
                  UE Ledvice, Kolín, nepřevedené teplárny (1GW max)

                  VtE 4GW (hypoteticky)
                  asi 20-40GW FVE.
                  Importní kapacita „Balt“ cca 5GW.

                  Hypotetická budoucí akumulace:
                  Baterie, kapacita/výkon nestanoveno
                  Další PVE prozatím nestanoveno kde (min 30-40GWh min 3GW výkonu)
                  10-20 GW P2G/P2L

                  Samozřejmě se to bude muset doladit.

                  Scénář JE
                  JE Dukovany 2400MW, Temelín 4400MW (4800 po 2060), Blahutovice 1600MW, „Východní Čechy“ 1600MW
                  PPE Vřesová 300MW, Počerady 800MW, Červený Mlýn 100MW, PPE „Střední Čechy“ 800MW
                  Biomasa + Odpad 1GW (Viz scénář OZE)
                  Hyroelektrárny – viz scénář OZE
                  PVE Dalešice, Dlouhé stráně
                  možné PVE:
                  PVE Lipno – Dunaj
                  PVE Slapy – Kamýk – Orlík
                  VtE <1GW
                  FVE <3GW
                  Baterie - nestanoveno

                  P2G, Import a další FVE dle požadavků plynáren a průmyslu.

                  Ale toto ještě není hotové a nevím kdy to sjedu a jaká bude konečná konfigurace.

                2. A kdo by zaplatil velký jaderná skok? Průšvih je ten že
                  A kdo by zaplatil velký jaderná skok? Průšvih je ten že se na 20, i více, let přerušila kontinuální obnova elektrárenského parku, jakoby to přišlo v celé Evropě, takový konec dějin, a teď je nutné to zase všechno obnovit s nutností velkých investic, poněkud jednorázových.

                  Ty paroplynky na doplnění OZE by měly stát méně než kolik stojí jeden blok JE. Nejproměnlivější položkou je tu akumulace, na to bude ale třeba sehnat projektanta, jsou to unikátní díla.

                3. Paroplynky možná budou levnější než jeden blok JE, ale
                  Paroplynky možná budou levnější než jeden blok JE, ale tím to tak končí. Pak si napočítejte chytré sítě, bateriová vyrovnávací úložiště, přestavbu rozvoden, výstavbu dálkových vedení a pak výstavbu té vaší akumulace a troufám si tvrdit, že cenově to bude mnohonásobně převyšovat cenu dvou nově stavěných Temelínů.

                4. Všechno co jste vyjmenoval se ale už chystá a bude se
                  Všechno co jste vyjmenoval se ale už chystá a bude se dřív nebo později stavět bez ohledu na primární zdroj energie. A ano bude to pekelně drahé, ale cena investice nikdy nebyla a ani teď nebude hlavní problém. Tím budou různé organizace účelově bránící výstavbě. Tedy bez předchozí změny legislativy a to nejen u nás ve formě zákona o liniových stavbách pravděpodobně nepostavíte vůbec nic.

                5. Tak máme, abychom se dostali na to co by nás stály JE i s
                  Tak máme, abychom se dostali na to co by nás stály JE i s úroky je dost dobrá rezerva aby se do toho kde co vešlo. Hlavně, jak píši, není možné dopředu odhadnout kolik tu bude baterií a k čemu budou sloužit, jestli na krátké vyrovnávání, nebo na normální akumulaci.

                  A máte tu trochu problém. To o čem mluvím já je cena za kompletní přestavbu energetiky, kterou tak jako tak budeme muset udělat. To znamená že se nebavíme o dvou blocích, ale asi tak o 8-10

                6. Opakuji. Nemotejte do toho úroky. Ani to všechno ostatní se
                  Opakuji. Nemotejte do toho úroky. Ani to všechno ostatní se nebude stavět bez půjček a úroků. Pokud hodláte u JE počítat úroky, počítejte je i u toho ostatního.

                  A upřímně, kompletní přestavba energetiky je podle mě nesmysl. Pokud máme teď JETE a JEDU, které nám vyrobí zhruba 30 % potřeb, tak stačí postavit dvojnásobek kapacity, než máme teď, to jsou asi tři Temelínské 1GW bloky, a zbytek už v klidu pokryjeme z OZE, paroplynkami, vody a biomasy a dovozu. A přestavba sítí nebude nijak zvlášť nutná, protože budeme mít 60 % spotřeby pokryto stabilními zdroji a zbytek se vykompenzuje, tak jako dosud, vodními díly.

                  Na vaši přestavbu energetiky nejvíc doplatí jako vždy ti nejchudší, až budou platit 15 Kč za kWh. Bohatým se vyplatí si postavit velké domácí FVE se značnou akumulací.

                7. Carlosi velký obdiv za tvojí trpělivost diskutovat na téma
                  Carlosi velký obdiv za tvojí trpělivost diskutovat na téma čezké energetiky s předním čezkým expertem na energetiku pepíkem z hybridu:-))), v jeho podání jaderné čezké energetiky co věta to perla :-))

          2. Kalkulovat s úroky z úvěru je tedy moc hezké, ale
            Kalkulovat s úroky z úvěru je tedy moc hezké, ale uvědomujete si, že jediný rozdíl je, že jaderka je jeden velký projekt, který může financovat více subjektů a OZE jsou malé projekty, které ale také vyžadují zpravidla financování? A běžně se nestaví za hotové? Takže tam ty úroky naskakují také. Stále se tu pomíjí to, že naše republika prostě NEMÁ kapacity na výstavbu OZE. PROSTĚ JE NEMÁ A NEMÁ A NEMÁ. Tak nechápu, proč se tu neustále bavíme o nesmyslech. Ano, postavme FVE na střechách. Rozhodně. Postavme i VtE tam, kde to jde (bez dotací to ovšem nejde nikde). Ale na dalších 50 let bych klidně i dostavěl ty jaderky, protože tímto tempem, kterým postupujeme, se k té čisté nezávislosti na neobnovitelných zdrojích dohrabeme právě tak za těch 50 let, kdy skončí životnost JE.

              1. Jsou, ale už teď je většina z nich přezaměstnaná, a
                Jsou, ale už teď je většina z nich přezaměstnaná, a další přezčasy nedají.
                A to se u nás momentálně staví nejméně nového bydlení i infrastruktury za skoro posledních 100 let.

                Česko teď potřebuje kriticky robotizovat většinu továren a místního průmyslu, a potřebuje pro ně zajistit stabilní elektřinu.
                Většina ostatního se ještě dá dále odkládat za ten rok 2030, kdy pak masově uvolnění Češi budou moci teprve volně a pomalu zkoušet ty luxusní blbůstky, co prý mají humanisticky zachránit svět a vytvořit ráj pro černé a další flákače.

            1. Budou vánoce, tak bude trochu času. Nevím jak dopodrobna to
              Budou vánoce, tak bude trochu času. Nevím jak dopodrobna to budu simulovat, ale nějaký odhad, představu mám.

              Osla nevím, to by zase byl, no vztekali by se a asi bz to nepřijali k vydání. Možná by to mohlo vyjít tu, jestli pa Horčík dovolí.

              Dobře asi tak 4-5 scénářů bude stačit… Hlavně o bude asi obsáhlejší a na PDFko. Takže jako článek spíš jen výcuc a k tomu ono PDF pro hlubší vhled. o simulace.

              Ale jo, díky, udělám to. Rději mi to ještě připomeňte až se zase někde u článku objevím.

              1. Musíte to stihnout, než to tady na Hybridu koupí
                Musíte to stihnout, než to tady na Hybridu koupí ČEZ.
                Potom to dopadne stejně, jak na „Solárních novinkách“.
                Asi se jim to vyplatilo, teď už tam skoro nikdo nechodí a už vůbec tam nejsou žádné diskuze, které byly hlavně proti ČEZu.

          3. Tvrzení, že „suma akumulace stačí 50-80GWh/10GW“, tj. v
            Tvrzení, že „suma akumulace stačí 50-80GWh/10GW“, tj. v průměru na 5 až 8 h instalovaného max výkonu, při nutném předimenzování instalovaného výkonu OZE, dejme tomu, na nižší desítky hodin spotřeby při nulové výrobě OZE, dejme tomu, na vyšší desítky hodin, tj. jednotky dnů, při nízké výrobě OZE (zimní inverze, krátký den, nesvítí, nefouká), to mi hlava nebere. To mi připadá sakra málo. Leda by se v té době masivně pálil zemní plyn, když hnědé uhlí těžit a pálit nechceme, resp. za desítky let dojde…

      1. váš vývod, že pozná výsledok analýzy a to je špatne
        váš vývod, že pozná výsledok analýzy a to je špatne považujem za základ orientovania sa.
        pretože my, ktorí sme počítali „na logaritmickom pravítku“ sme MUSELI POZNAŤ VÝSLEDOK! nie ako dnešní vedci, ktorým hmota PREDBEHLA svetlo – rozumej – výsledokje viac alebo menej ako nula a bude rádovo 10 na ypsylontú.
        ak bude výsledok mimo uvazžovaného, niekde je chyba. v predpokladoch, vo výpočte, vo *** (hviezdach).

          1. bulharská konštanta nikdy nesklamala.
            o energetike a jej

            bulharská konštanta nikdy nesklamala.
            o energetike a jej výhľadoch som čítal v ročenke technického magazínu okolo 1967. a už vtedy autor konštatoval, že v našom pásme je pestovanie obilia na zrno hlúposť, pole sa má pokosiť a všetko (aj zrno) použiť ako energetický zdroj.
            autor mal pravdu.

                1. Když ignorujete cenu dopravy tak jo.
                  Když ignorujete cenu dopravy tak jo.

                2. Cena dopravy je často dost zanedbatelná…
                  Cena dopravy je často dost zanedbatelná…

                3. U velkoobjemových a levných komodit ani ne.
                  U velkoobjemových a levných komodit ani ne.

                4. Nemyslete si, ono se to dost promítá, přepravit 1 tunu
                  Nemyslete si, ono se to dost promítá, přepravit 1 tunu obilí vlakem na vzdálenost jen 500km stojí na poplatcích za dráhu, bez vlaků energie a pod., 50Kč a obilí se obchoduje jen v tisícikorunách za tunu. Teď si vezměte jak daleko je to do přístavů, že propálíte nějakou tu energií, platíte pronájem stroje, vagonů… A hned jsme třeba na dalších stovkách korun za tunu. Existuje jakýsi limit pro dopravu surovin. Když to přeženu, když autu koupíte asi 8 lístků na pendolíno (což by odpovídalo rozměrům) a poslali jej takto na do Číny, cena stoupne nepatrně, udělejte to s 8 pytli obilí a máte tam neprodejné zrno.

                  A ono se obilí ani nijak moc jinak než vlakem ve velkém vozit nedá.

                5. Jasně. Jenže lidé zpravidla nejedí obilí v nezpracovaném
                  Jasně. Jenže lidé zpravidla nejedí obilí v nezpracovaném stavu. Není problém z obilnice Ameriky dovážet mouku, což už se vyplatí více. Já chápu ten argument, že se to finančně promítne, ale pokud je někde někdo schopen vyprodukovat obilí za třetinovou cenu oproti našim pěstitelům (což možná v USA i jsou), tak i kdyby jeho cena dopravou stoupla na dvojnásobek, tak se to pořád vyplatí dovážet.

                6. Vozit mouku je zase s prominutím o hubu, takto daleko a přes
                  Vozit mouku je zase s prominutím o hubu, takto daleko a přes vodu, no nevím, zrno je přece jen odolnější.

                  U obilnice Ameriky mám trochu obavu z toho že o pár desetiletí je po ní. odnos ornice větrem je tam obrovský a metody nejsou pro půdu nejlepší.

                  Více píši dole, ale prostě se teď maximalizuje zisk, krátkodobý, bez vize do budoucna. S USA bych raději moc neobchodoval, ne v potravinářství ani v mnoha dalších oblastech. Začínají představovat, podle mne, bezpečnostní hrozbu pro Evropu.

                  Ano, pokud by to bylo opravdu takto, tak se to finančně vyplatí, ale politicky je to totálně neprůchodné. To je ale problém hypertrofie politiky lezoucí do všeho.

                7. Myslím, že přeháníte. Američtí farmáři tu půdu
                  Myslím, že přeháníte. Američtí farmáři tu půdu vlastní a nejsou takoví blázni, aby si nechali kvůli krátkodobému zisku zničit vlastní živobytí. Naopak si myslím, že je třeba uzavřít dohody o volném obchodu s celým světem a zrušit dotace, cla a různá ochranářská opatření. Ona se s tím naše ekonomika porve. Navíc, díky oteplování se třeba obilnicí Evropy stane Ukrajina nebo jih Ruska.

                8. Myslím, že bohužel nepřehání. Doporučuji dokumenty,
                  Myslím, že bohužel nepřehání. Doporučuji dokumenty, třeba:
                  Svět podle Monsanto
                  Vyprahlí: Californský podvod s vodou
                  Roky nebezpečného života

                  Ale předem upozorňuji, že zřejmě ztratíte dost iluzí o Americe.

                  A popravdě si nejsem jistý, jestli bych ty americké potraviny vůbec chtěl jíst viz. dokumenty 🙁

                9. treba čítať s pochopením – nikde nie je písané, že sa
                  treba čítať s pochopením – nikde nie je písané, že sa bude PREVÁŽAŤ – spáli sa na mieste, tak, ako dnes slama z okolia v kotolni, ktorá vykuruje sídlisko.
                  ale to je asi …

                10. Bavili jsme se o komplexnější rovině, místní zrno
                  Bavili jsme se o komplexnější rovině, místní zrno spálit, potravinářské vyšší kvality přivézt.

        1. Nejde o výsledek výpočtu, ale o to co popisoval pan
          Nejde o výsledek výpočtu, ale o to co popisoval pan Veselý, pan Wagner neumí napsat článek pro normální lidi tak abyste z něj měl něco pořádného, je to příliš dlouhé na čtení na počítači (mít tiskárnu tak si to vytisknu a čtu v posteli) a přeskakuje. Ano, má tam citace, má to i nějakou informační hodnotu, ale forma je nedobrá, rozplizlá. Nevíte jestli chce psát o historii VtE, O VtE v ČR, nebo o tom roč to nejde.

          Navíc zkouší předjímat děje budoucí, vývoj atd. Jenž na to je svět příliš komplexní, nemůže přirozeně pojmout iracioanlity, atd. Zapsat to do rovnice, tak bude mít obludný tvar. Pak si troufne napsat něco o tom jak jsou FVE, EV a TČ statusovými symboly, nebo ignoruje existenci TČ vzduch-voda, vzduch-vzduch… A nevím kolik jich je (uvažuje pouze vrt).

          Jsem si jistý, že bych našel nějaký jeho text ke prorokuje kolaps Německé sítě, ekonomiky… kvůli OZE, zatím se tak nestalo a možná ani nestane.

          Zcela chápu že z pohledu pana Wagnera je nelepší řešením JEnergetika, jenomže ty koncepty co se navrhují pro ni jsou zastaralé. Vypadá to jakoby se tma všechno zaselo v roce 90. Z toho oboru není cítit ani trocha dynamiky, spíš naopak, to začíná zahnívat.

          Problém s tou „hmotou“ je v tom že ta hmota má dost divné vlastnosti z normálního pohledu, jednalo se totiž o neutrina. A to zrychlení bylo příliš malé na to aby si všimli chyby měření, ale dost velké na to aby to nebrali jako odchylku.

    3. Ještě jednu výtku k tomu článku. Wagner opomenul to, o co
      Ještě jednu výtku k tomu článku. Wagner opomenul to, o co jde až v první řadě. Není tam nic jako cenová kalkulace. Jde krásně naplánovat, že se v ČR postaví 6-8 GW jaderných elektráren. Ale bez aspoň nástřelu toho kolik by to stálo, kde by se ty prachy na to sehnaly, apod. Nelze rozhodnout jestli to je smysluplný návrh nebo fantasmagorie.

      1. tak jsem ten článek přelouskal až do konce a ten kdo to
        tak jsem ten článek přelouskal až do konce a ten kdo to psal tak je mistr v napsání velmi dlouhého článku v podstatě o hovně:-)), další poznatek z článku Němci jsou blbí, Energiwende nefunguje a skončí to katastrofou :-)), tak jen tak dál čežký experti ať píšou další články o tom jak to nemůže fungovat a Němci ať dál staví ty svoje nefungující OZE elektrárny a odstavují JE :-)), obávám se ale, že nakonec se budou smát ti Němci českým pepíkům
        jinak 1*** za komentáře pod článkem od pana Veselého, tipuju že profesně kolega od toho Wagnera ale narozdíl od něj jeho mluva je srozumitelná a hlavně věcná :-))

Napsat komentář