Česká společnost STAND BY umí vybudovat dobíjecí sítě pro velké investory

Pražská firma STAND BY se dlouhodobě zabývá budováním infrastruktury pro telekomunikační sítě. Nedávno svůj záběr rozšířila i na outsourcing sítí dobíjecích stanic.

Už i v Česku se začíná klubat poměrně slušná síť dobíjecích stanic.
foto: Hybrid.cz

V celé Evropě dnes rostou sítě dobíjecích stanic jako houby po dešti. Nejnověji třeba ta společnosti E.ON, projekt NEXT-E nebo Ionity.

Česká společnost STAND BY, která si ostruhy vysloužila při výstavbě telekomunikační sítě Oskar (dnes Vodafone), se nyní rozhodla zúročit své četné zkušenosti s výstavbou infrastruktury právě i v oblasti sítí dobíjecích stanic.

Pro velké investory nabízí outsourcing těchto služeb. „Vycházíme ze stávajících možností a potřeb těchto zákazníků, kteří zpravidla sami nemají svoje realizační týmy – outsourcing těchto služeb u externích partnerů je pro ně levnější, efektivnější a rychlejší cestou k vytyčenému investičnímu cíli,“ říká Robert Cholenský, jednatel firmy.

Službu chce primárně nabízet třem typům zákazníků: první jsou dodavatelé/distributoři elektrické energie, kteří mají ambici vstoupit na český retailový trh s dobíjením pro elektromobily.

Druhou skupinou jsou výrobci automobilů a majitelé velkých fleetových firem. Třetí jsou prostě investoři, kteří se rozhodli vstoupit na nový trh.

Cholenský nezapomíná dodat, že jde o velké investice se zatím velmi dlouhou dobou návratnosti. „Cílem dnešních investorů v tomto oboru je spíše obsazení výhodných tržních pozic – je to jako s jinými fyzickými statky, těch vhodných není nekonečné množství. Zajímavější zúročení těchto investic přijde až s větším počtem zákazníků, tedy s větším rozšířením elektromobilů v českém vozovém parku.“

Firma STAND BY už v roce 2016 zahájila mapování vhodných lokalit pro dobíjecí stanice. Systém práce byl definován jednoduše heslem „hledáme všechna místa na trase“.

„Tedy teoreticky by neměla existovat plocha, o které nevíme. Ať už je vhodná, nebo ne. Dnes máme databázi 4 000 km silnic a 1 900 lokalit (průměrný rozestup 2,1 km),“ vysvětluje Cholenský.

Databáze obsahuje například majitelskou strukturu, rozměr pozemku, přítomnost / nepřítomnost sítě VN, vzdálenost VN, pozemky, přes které jde přípojka, tvar a mapu pozemku a náhled do místa plánované stanice.

Vzorem při postupu práce bylo budování sítě základnových stanic pro mobilní operátory, se kterým má STAND BY 18leté zkušenosti.

Způsob práce je totiž velmi podobný – od vytipování lokality přes kontaktování vlastníka nemovitosti, uzavření nájemní smlouvy, projektování, povolení stavby, stavební připravenost, instalaci technologie až po zprovoznění a integraci do sítě.

Tento systém práce je podle Cholenského též vhodný po jakékoliv řetězce, např. hypermarkety, restaurace, kavárny, rychlá občerstvení apod.

Samotná společnost STAND BY nicméně dnes nemá ambice vstoupit na trh s rychlodobíjecími stanicemi podél hlavních tahů. „Uvažujeme o daleko skromnějším angažmá na regionální úrovni s Mennekes stanicemi,“ říká Cholenský, ale nechce být konkrétnější.

Zdrojová data společnosti STAND BY s vytipovanými lokalitami podél hlavních tahů.

Zdrojová data společnosti STAND BY s vytipovanými lokalitami podél hlavních tahů.
foto: STAND BY

Hlavní přidanou hodnotu své společnosti vidí v rychlém a efektivním plánování, vyřízení dokumentace a všech povolení, schopnosti stavět a schopnost instalovat technologii.

„Máme nastartovaný systém i pro velké (i malé) objemy. Například v tento okamžik máme v různých stadiích rozpracovanosti přes 1 000 projektů, většinou telekomunikace. A všechny běží podle harmonogramu,“ nebojí se pochlubit.

Systém práce je podle něj „kromobyčejně jednoduchý“. Např. při zadání „chci mít na konci procesu 25 stavebních povolení“ je postup následující:

V zadaných trasách vytipují 200 bodů – v prvním filtru vyřadí 50% méně vhodných (obecné parametry). Sto vhodnějších předloží zákazníkovi – v druhém filtru zákazník vyřadí 50% méně vhodných (zákazníkovy preference).

Padesát nejvhodnějších začne fyzicky projednávat – selekce při jednáních je 50 % (smluvní vztahy, úřady). Na konci je 25 projektů a stavebních povolení. Odpad je tedy 87,5% a zákazník má podle Cholenského „nejlepší z možných variant“.

vlastní

15 Comments on “Česká společnost STAND BY umí vybudovat dobíjecí sítě pro velké investory”

  1. No moc hezká reklama od společnosti STANDBY… blíží se
    No moc hezká reklama od společnosti STANDBY… blíží se dotace, tak je potřeba upozornit na nabízené služby.
    Docela by mě zajímalo, na kolik takový outsourcing vyjde. Protože vykoukat z mapy místo, kam dát dobíječku a kudy vede vedení a jakého tyu není žádná věda, dá to trochu práce. Zakopaný pes je v majetkoprávních vztazích a v získání připojení od distributora elektřiny. A to z mapy nikdo nevykouká. Dost bych se divil, kdyby šli až takhle do hloubky.
    Není náhodou první výzva Ministerstva dopravy na 125 dobíjecích stanic? A není tisíc míst při odpadu 87,5% (proč zrovna tolik, proč ne třeba 84, 76?) zrovna náhodou 125? To je mi náhoda, že?
    Tipnul bych si, že se teď najde investor, který nemá s elektromobilitou žádné zkušenosti, ale třeba tvrdí, že vynalezl skvělou stanici na dobíjení a spojí se STANDBY, které má tisíc stanic a ta tvrdí, že z toho shodou okoností vypadne přesně to, co se chce, tedy 125 stanic…
    Firma STANDBY proto potřebuje aby se o nich vědělo a mluvilo…aha to jsou ti co mají těch tisíc míst, super…
    Jinými slovy, peníze jsou v dohledu, zájemců co budou tvrdit, že to mají zmáknuté bude valem přibývat…
    NO, jsem zvědav…

    1. Jasně že s mapou umí pracovat každý, ale ono to bude taky
      Jasně že s mapou umí pracovat každý, ale ono to bude taky o rychlosti.Když někdo pracoval v předstihu a zná ty návaznosti, tak má náskok a může ho využít.
      Vzhledem k tomu, že byli u začátku Oskara jak píšou, tak klobouk dolů!

      Na Wikipedii jsem našel, že 8.října 1999 byla se společností Český Mobil uzavřena smlouva, její součástí byla klauzule o spuštění sítě do tří měsíců.Testovací provoz zahájen 8.ledna 2000, komerční provoz sítě Oskar zahájen 1. března 2000.
      Teda za pět měsíců jsme telefonovali. Docela fofr ne? 🙂

      1. Kdo nemá na palubě výkonnější (až 22kW) nabíječku,
        Kdo nemá na palubě výkonnější (až 22kW) nabíječku, má vždy možnost pořídit si externí a pak může plnohodnotně využívat 22kW mennekes taky (pokud to často potřebuje a stojí mu to za investici cca 4000€).

        Odhlídnu od řešení účtování spotřebované energie a pro zjednodušení budu brát ve srovnání variantu kdy je nabíječka odemčená „free“ (např. parkoviště supermarketu, hotelu atd).

        Dokud veřejná Chademo nabíječka bude stát v řádu pár stovek tisíc a mennekes do deseti tisíc, jsem maximálně pro masové vybudování raději několika desítek mennekesů, než za podobnou cenu jednoho chadema.

        1. 22 kW nemají ani nové Tesly (nově mají 17 kW), ostatní
          22 kW nemají ani nové Tesly (nově mají 17 kW), ostatní auta mají většinou 3.6, 6.6 nebo 7.4 kW. Netuším co myslíte externí nabíječkou za 4 tis. EUR, tedy že někdo dá 100 tis. Kč za nabíječku, kterou bude pořád tahat v kufru auta?

            1. Díky za info. Stavět stojany s Mennekes je tedy ale pořád
              Díky za info. Stavět stojany s Mennekes je tedy ale pořád stejné jako dávat tam levné krabice s pětikolíkem 400V/32A. Takové řešení nepovažuju za nabíječku v pravém slova smyslu. Ano je to fajn, když jdu do obchodníka centra na 3 hodiny, nebo zaparkuju někde na ulici, ale dávat to jako nabíječku na hlavní tahy je podle mě v dnešní době nesmysl.

Napsat komentář