Toyota představila plné pneumatiky bez vzduchu

Toyota pracuje na plných pneumatikách, které mají snížit hmotnost automobilů. Pneumatiky neobsahující vzduch by měly být určeny pro elektromobily a vozy poháněné vodíkovými motory.

Evropská komise aktuálně schválila snížení flotilových emisí evropských výrobců automobilů mezi lety 2021 až 2030 o 30 %. K tomu by mělo přispět i výrazné snižování hmotnosti aut, které může být dáno i lehčími pneumatikami.
foto: Toyota

Toyota nový typ pneumatik představila na veletrhu v Tokiu na koncepčním vodíkovém automobilu Fine-Comfort Ride určeném pro rodiny. Jednalo se o první prezentaci plných pneumatik v osobním autě.

auto Toyota pneumatiky bez vzduchu

foto: Toyota

Tento vůz s vodíkovým pohonem se představil na Tokyo Motor Show. Je vybaven čtyřmi elektromotory samostatně pohánějícími každé kolo. Proud k pohánění motorů se průběžně vytváří ve vodíkových palivových článcích.

auto Toyota pneumatiky bez vzduchu

foto: Toyota

Koncepční automobil posloužil k prezentaci vozu, který nevytváří výfukové zplodiny, a i díky plným pneumatikám má nižší spotřebu energie. Inovativní kola tvoří disky vyrobené z hliníku a umělé hmoty pokryté širokým pruhem gumy.

Vývoj pneumatik, které by nepotřebovaly doplňovat vzduch, byl veden zejména s ohledem na další vývoj elektromobilu. Snížení hmotnosti pneumatik má vyvážit větší hmotnost trakčních baterií.

auto Toyota pneumatiky bez vzduchu

foto: Toyota

Zatím ještě plné pneumatiky váží stejně jako standardní pneumatiky plněné vzduchem. Hlavní inženýr Toyoty Takao Sato předpokládá, že technologický postup přinese snížení hmotnosti každé pneumatiky o 5 kg, tj. o cca 30 %. Díky tomu se celková hmotnost vozu sníží o 20 kg. Tohoto cíle se má dosáhnout do roku 2025.

Firma Sumitomo Rubber Industries Ltd., která se zabývá výrobou plných pneumatik pro Toyotu a jejich testováním na malých elektrických automobilech, má za to, že první komerční produkt bude k dispozici již v roce 2020.

auto Toyota pneumatiky bez vzduchu

foto: Toyota

Plné pneumatiky se v současnosti využívají v malých užitkových vozidlech, jako jsou sekačky na trávu, golfové vozíky nebo malé rekreační terénní vozy. O toto řešení mají zájem ale i další výrobci automobilů.

tisková zpráva

28 Comments on “Toyota představila plné pneumatiky bez vzduchu”

  1. Plná pryžová kola jsou „Pneumatiky neobsahující vzduch“
    A

    Plná pryžová kola jsou „Pneumatiky neobsahující vzduch“
    A laminátová kanoe je „nafukovací člun neobsahující vzduch“?
    A žena je „muž neobsahující piňďoura“?
    Takovéhle idiotské názvosloví používá sama Toyota, nebo jen novináři?

  2. Při vyšším valivém odporu bude větší spotřeba,
    Při vyšším valivém odporu bude větší spotřeba, větši hluk a snížení hmotnosti v budoucnu tedy stejně nic neuspoří. Navíc dát si tyhle nízkoprofilové kola na cestování po ČR nebo hůře do Prahy, tak mi vypadnou brzo zuby.

      1. Převzal jsem citaci uživatele ozana – „Prozatím je
        Převzal jsem citaci uživatele ozana – „Prozatím je největší překážkou velký valivý odpor, který je u nové technologie o 10 až 20 procent větší než u klasické pneumatiky. Alespoň to tvrdí Wako Iwamura, vedoucí projektu společnosti Sumitomo Rubber, která na výrobě pneumatik spolupracovala“

  3. Gratuluji pánům a dámám v Toyotě, vynalezli kolo, a
    Gratuluji pánům a dámám v Toyotě, vynalezli kolo, a nedělám si legraci, toto je technologie stará minimálně 130 let, bývalo to na praních mlátičkách a prvních autech.

    Koncept je to zajímavý, ale myslím že dojedou na tom valivém odporu, jistě by se al snížit, ale bude to chtít jinou směs a nebude to univerzální. A ve finále možná bude problém protože to bude spadat pod armádní materiál.

    1. mozno za to, ze elektromobil ktory ma baterku v podvozku ma
      mozno za to, ze elektromobil ktory ma baterku v podvozku ma nizko tazisko teda mu stacia uzsie gumy. klasicke auto s vyssim taziskom potrebuje sirsie pneu a tam moze byt problem. ze pri urcitej sirke je uz pneu bez vzduchu neekonomicke/nezrealizovatelne/ci inak nevyhodne.

    1. 5 kilogramů na kolo je samozřejmě velice hodně,
      5 kilogramů na kolo je samozřejmě velice hodně, neodpružená hmota, tedy kola, pokud mají menší váhu, tak berou méně výkonu potřebného pro rozhýbání vozu 😉 čím větší rychlost, tím větší je potřeba energie pro roztočení kol a tedy pohybu auta. Nižší váha kola zaprvé snižuje spotřebu, zadruhé zlepšuje odezvu řízení se stoupající rychlostí a zatřetí snižuje brzdnou dráhu vozidla díky lepší absorpci nerovností. Proto se při závodění používají lehčí ráfky i pneu.

      Ve skutečnosti ušetřených 20 kg na neodpružené hmotě, znamená možnou úsporu přibližně stejnou jako zhruba 40 kg na hmotě odpružené. Pro větší rychlosti se pak uvádí koeficient rozdílu 1:4.6 pro odpruženou a neodpruženou hmotnost, takže při vyšších rychlostech nad 100 km/h bude těch 20 kilogramů na kolech odpovídat 92 kilogramům na karoserii.

      1. Se vším souhlas, jen doplním: ano, těžší kolo
        Se vším souhlas, jen doplním: ano, těžší kolo potřebuje více energie na roztočení, ale ta se neztratí. Vrátí se z velké části do baterie zpět při brzdění rekuperací (samozřejmě neplatí pro spalováky, tam se vyhodí v podobě většího tepla u brzdových destiček při brzdění).

        Možná by se mohlo i dodat, že na autě jsou 4 kola a tedy vlastně 4 gyroskopy. Čím těžší kolo, tím více síly na jeho natočení např. u zatáčení předních kol.

        Obecně tedy – lehčí kolo má dost výhod.

      2. To jsi myslím smíchal několik věcí dokupy. Neodpružená
        To jsi myslím smíchal několik věcí dokupy. Neodpružená hmota samozřejmě nejsou jen kola, ale i jejich náboje, brzdy, těhlice a půlka dalších dílů v zavěšení. Ovšem zmíněné koeficienty se určitě netýkají těchto dílů, týkají se výhradně dílů rotačních, tj. jen kol, kotoučů, hnacích kloubů apod.
        A za druhé koefeicient 2 (tedy ekvivalent 40 kg nerotační hmoty u 20 kg úspory na kolech) je jen teoretické mezní číslo, reálná hodnota je výrazně nižší, kolem 1,5-1,7. A nemění se s rychlostí. Matematický důkaz proč je tomu tak je jednoduchý, určitě bys na to přišel sám.

  4. Jinde píšou: „Prozatím je největší překážkou velký
    Jinde píšou: „Prozatím je největší překážkou velký valivý odpor, který je u nové technologie o 10 až 20 procent větší než u klasické pneumatiky. Alespoň to tvrdí Wako Iwamura, vedoucí projektu společnosti Sumitomo Rubber, která na výrobě pneumatik spolupracovala.“

    1. tak to vyzerá, ke%d nevedia „otočiť problém“ – koleso
      tak to vyzerá, ke%d nevedia „otočiť problém“ – koleso komplet z ľahkáho materiálu, bez „pogumovania“!
      pokryť vozovku tlmiacim materiálom – a skúmať v desaťročných krokoch ako znížiť „valivý odpor“.

            1. Já vím 🙂 To bylo trochu na rýpnutí si.
              problém je že si

              Já vím 🙂 To bylo trochu na rýpnutí si.
              problém je že si nejsem jistý jestli po století úchylnosti, jak lze bez obav 20. století nazvat s jeho válkami a vyhraněným ideologickým konfliktem, se dá vrátit k některým pragmatickým postupům 19. století.

              Neumím si představit že si města začnou ve velkém zřizovat pouliční dráhy a neumím si představit že by se na tyto podařilo zajistit kvůli předpisům napojení na dráhu a případnou přepravu drážních vagonů. Už jenom představit si masivní návrat nákladních tramvají je problém, jednak potřebujete mít síť s dostatečnou propustností a musíte mít místa na překládku, musí se to taky ale vyplatit.

              Na druhou stranu se nám zase vrací hlavně bez vývrtů na tanky a děla protože máme projektily s aktivní stabilizací. Umím si představit a dokonce to mám za poněkud nevyhnutelné, že se u počítačů operační systémy začnou mírně co do komplexnosti vracet zpátky, protože jsou již překombinované a problematické z hlediska údržby. Na kancelářskou práci nepotřebujete překombinované desítky, ale něco co za dvě minuty naběhne a jste schopný pracovat.

              Myslím že problém toho proč se tolik věcí tahá po silnici je v tom že zatímco na příjezdovou cestu stačí skoro nic, tak na dráhu musíte splnit obrovské množství předpisů a doprava není nejrychlejší. To znamená že nikdo nezařizuje, ani v těsné blízkosti stanic, vlečky, takže není moc komu, i když vlečku máte, materiál a zboží posílat, a moc podniků je zase nemůže posílat protože nemá vlečku, protože není komu to po dráze posílat… Teď tu je zase o toho schvalování vozů, lokomotiv… Je to moc těžké na většinu výkonů… Bylo by třeba celý proces provozu zřízení atd. zjednodušit.

              Stejně trpí říční doprava a jsou problémy v dalších technologických oborech kde jsme se zasekli na technologiích pro levný a rychlý zisk peněz bez ohledu na následky. Je třeba změnit nevhodná a z dnešního pohledu nelogická rozhodnutí z minulosti.

                1. Právě proto o tom píšu. Desítky klidně hodinu když se
                  Právě proto o tom píšu. Desítky klidně hodinu když se rozhodnou že je třeba aktualizovat.
                  Proto taky jedu na Debianu. Problém je že na winows pak připomínám křováka protože jsem zvyklí si všechny programy instalovat přes apt-get 🙂

Napsat komentář