Vítr zajistil čtvrtinu spotřeby elektřiny celé Evropské unie

Všechno zlé je k něčemu dobré. Víkendová vichřice přinesla nemalé materiální škody a dokonce i ztráty na životech. Na druhou stranu pomohla k rekordu větrným elektrárnám.

Lídrem v oblasti větrné energetiky jsou v Evropě Německo a Dánsko, ale rychle dotahují také Británie, Španělsko a Itálie.
foto: 12019, licence CC0 Creative ommons

V sobotu 28.10.2017 dokázaly větrné elektrárny zajistit 24,6 % spotřeby elektřiny v celé Evropské unii. V Dánsku to bylo 109 %, v Německu 61 %, Portugalsku 44 %, Irsku 34 %, Rakousku 33 %, Španělsku 31 %, Británii 29 %.

Celkově pozemní větrné elektrárny v ten den vyrobily 1730 GWh a příbřežní větrné turbíny dalších 219 GWh. To je dost pro 197 milionů evropských domácností.

Na konci roku 2016 se Evropa mohla pochlubit 153,7 GW výkonu větrných elektráren, z toho 141,1 GW pozemních a 12,6 GW příbřežních. Za minulý rok přibylo 12,5 GW a do roku 2020 se očekává celkový výkon na 230 GW.

K závěru roku 2016 v instalované kapacitě jednoznačně vede Německo s více než 50 GW, druhé je Španělsko s 23 GW, třetí Británie s 15 GW, pak Francie s 11 GW a Itálie s 9 GW.

Už dnes se v Evropě připravují dva obrovské mořské větrné parky. Vybuduje je dánská společnost Ørsted Energy (původně DONG Energy).

Hornsea Project One má být dokončen v roce 2020 a nabídne výrobní kapacitu 1200 MW. Hornsea Project Two má začít fungovat o dva roky později s instalovaným výkonem 1386 GW.

37 Comments on “Vítr zajistil čtvrtinu spotřeby elektřiny celé Evropské unie”

      1. Uviedol som metaforu s bleskom…
        Kde asi ten prebytocny vykon

        Uviedol som metaforu s bleskom…
        Kde asi ten prebytocny vykon z nespolahliveho zdroja skoncil? Kapacita precerpavacich vodnych elektrarni v Europe nie je ani 30GW Aj ta by bola vyuzitelna, len keby boli horne nadrze celkom prazdne.
        Pouzite grafy su preto len zelena fabulacia…

        1. To že neumíš využít zdarma dodanou elektřinu je čistě
          To že neumíš využít zdarma dodanou elektřinu je čistě a pouze jenom tvůj fail ty fňukale :))
          Japonci už na tom na rozdíl vod tebe makaj a vymejšlej turbíny do tajfunů a hurikánů, tak se neflákej a udělej si byznys na ukládání energie. Ruce ti pak utrhaj :)))

        1. Tyhle podzimní vichřice jsou obvykle pozůstatky karibských
          Tyhle podzimní vichřice jsou obvykle pozůstatky karibských hurikánů, které potom do Evropy doputují podél Golfského proudu. Letos se stalo unikum, protože před pár týdny dorazila jedna cyklóna k pobřeží Irska ještě jako tropická bouře. Hurikány jsou prostě díky globální změně klimatu silnější než kdy dříve, v systému je více energie, mohou se dít divočejší věci. V tomto pohledu se lze dívat na větrné elektrárny jako na prostředky, které z dlouhodobého hlediska snižují sílu podzimních vichřic v Evropě.

            1. Nemyslím že je scénář „Den poté“ reálný, nebo je, ale
              Nemyslím že je scénář „Den poté“ reálný, nebo je, ale ne tak katastrofický. Celý ten systém má totiž gigantickou setrvačnost, navíc se to samo dokompenzovává kdy se ohřívá jak sever, tak jih. Moře mají zpoždění za atmosférou a myslím tu je šance že než se něco rozsype, tak zase už bude pryč to co by to rozsypání mělo způsobit, takže oběh bude pokračovat.

              Mnohem horší problém by mohla přinést destabilizace a zhroucení jetstreamu, vzduch má proti vodě mizivou tepelnou kapacitu a je mnohem pohyblivější, toto zhroucení by mohlo napáchat mnohem větší škody protože má potenciál změnit rozložení srážek a to může být hodně velký problém.

              Nicméně mám s těmi katastrofickými scénáři obecně trochu problém, pokud byla delší a teplejší období v lidské historii, pak musel být led na pólech redukován minimálně jako se to děje nyní, přitom sídla teplých období nebyla vysoko a pokud se bavíme o změně hladiny v řádu do 1m tak je spíš problém v našem nešťastném návrhu než v růstu hladin. Spíš bych to viděl ale na to že tu je ještě tolik neznámých procesů, které do toho zasahují a o kterých nevím, že závěry o katastrofě jsou předčasné.

    1. Však v neděli v noci se elektřina prodávala za -50EUR/MWh,
      Však v neděli v noci se elektřina prodávala za -50EUR/MWh, jinými slovy: „Vemte si od nás elektřinu a my vám ještě zaplatíme, protože jinak nám zkolabuje přenosová soustava“. V Německu dokonce za -80EUR/MWh, tam jsou na to specialisti. Chtělo by to nějaký mega-baterky 🙂

      1. Elektřina se prodává za zápornou cenu, protože je v
        Elektřina se prodává za zápornou cenu, protože je v systému pořád ještě moc tepelných elektráren s tak nepružnou výrobou, že radši dodávají za zápornou cenu než aby tlumily výrobu a ohrožovaly životnost svých zařízení kvůli tepelnému namáhání. Ale ty budou průběžně vymírat. Ale baterky by se hodily, o tom žádná, balancovaly by síť a o to méně tepelných elektráren by muselo běžet.Ale taky by dost pomohlo lepší propojení do Skandinávie. Není problém zastavit výrobu v tamních obřích kapacitách vodních elektráren, či dokonce pumpovat vodu zpět a nechat se hýčkat levnými dodávkami z jihu.

          1. Nechtějí, protože by přišly o kšeft. Jsou totiž placeny
            Nechtějí, protože by přišly o kšeft. Jsou totiž placeny jen a pouze za produkovanou energii. Pravidla regulace sítě jim neumožňují se účastnit regulace sítě. Nehledě na to, že o pořadí odpojování a připojování elektráren rozhoduje tzv. merit-order neboli provozní náklady výroby elektřiny. Tam mají větrné elektrárny absolutní přednost před tepelnými elektrárnami, protože jaksi nepotřebují palivo a údržba je velmi levná.
            Příklad jak ten merit-order vypadá v Německu je tady.

            1. Problém ovšem je, že správce sítě nasmlouvává dodávky
              Problém ovšem je, že správce sítě nasmlouvává dodávky elektřiny zasmluvněně předem. A když mu tam pak nateče elektřina z větru, která zasmluvněná není, tak stejně musí zaplatit za nasmluvněné dodávky domluvené předem (třeba ne v plné výši, ale nějakou pokutu), i když je požádá o odpojení, a navíc povinně i těm větrníkům. Proto jsou třeba pro ČEZ JETE a JEDU v podstatě nejziskovější elektrárny, protože on jejich elektřinu předem prodá za dané ceny a aktuálních cen na burze si nevšímá. A tohle všechno je hrazeno ne z ceny silové elektřiny pro koncové uživatele, ale z těch pevných složek…

        1. To s těmi tepelnýmni elektrárnami neberu.
          Ta záporná cena

          To s těmi tepelnýmni elektrárnami neberu.

          Ta záporná cena nenastala z důvodů špatné regulace tepelných elektráren, ale z důvodu politického rozhodnutí, že se elektřina z větrných elektráren MUSÍ VYKOUPIT a že má automaticky přednost před ostatními.

          Ono totiž odstavit/snížit výkon větrné elektrárny je jednoduché, levné a ty elektrárny jsou na to připravené, takže se nepoškodí.

          A jen malý dotaz – už máte vymyšlené čím nahradíte tepelné elektrárny v případě 30ti dnů bez větru v únoru, kdy budou teploty pod -10?

          1. Viz. merit order a pravidla regulace sítě trochu níže.
            A

            Viz. merit order a pravidla regulace sítě trochu níže.
            A za druhé nikdo ještě neměnil cíle Energiewende okolo elektřiny, takže cíl je pořád 80% z OZE (včetně vodních a spalovacích na biomasu) v roce 2050. Do těch 20% se určitě vejde i oněch hypotetických 30 dní v únoru, který má dle posledních zpráv jen 28 nebo 29 dní podle toho jestli je zrovna přestupný rok.

            1. Shrnu to – odstavíme je, ale náhradu za ně nemáme.
              Takže

              Shrnu to – odstavíme je, ale náhradu za ně nemáme.

              Takže se dostáváme do klasické situace, kdy se zaměříme na pokrytí 98% reálných situací a zbylá 2% necháváme být.

              Jediné řešení je tedy v okamžiku nedostatku zdrojů začít omezovat dodávky. Jenže to se potom dostáváme do reality Indie, kde si každá firma drží dieselgenerátor.

              Neříkám, že se to musí dořešit okamžitě – jen, že v současné době pro daný problém neexistuje řešení. Delší výpadek větru a slunce, spojený se zvýšeným odběrem díky nízkým teplotám totiž neumíme pokrýt ničím jiným než tepelnými elektrárnami. Pokud nebudou fyzicky existovat, tak musíme začít omezovat spotřebitele.

              Takže jaderné elektrárny a ať se jich postaví dost.

                1. No pokud jich postavíme hodně.
                  No pokud jich postavíme hodně.

                2. A není to potom dražší než konvenční tepelná
                  A není to potom dražší než konvenční tepelná elektrárna?

                  Aneb vracíme se na začátek.

                3. Budeme-li se bavit o vodíku, pak tepelná energie je za
                  Budeme-li se bavit o vodíku, pak tepelná energie je za 2.7Kč/kWh – 100€/MWh.Zemní plyn, jeho cena byla v době před sešupem USD na asi 23$ a nějakých drobných, použijme z té doby odhadový kurs 1€=1$, to asi chyba moc nebude. No PPE mají cenu proudu asi 70€/MWh, potřebují asi 2MWh plynu na 1MWh proudu, to je tedy 46€/MWh, náklady elektrárny jsou nějakých 25€/MWh.

                  Tedy odhadem by se asi dalo dostat na 230€/MWhe u vodíku a na 365€/MWh při cestě přes zemní plyn. Je ale nutné podotknout že je to pro ceny 40€/MWh vstupní elektřiny a na technologiích před 5 lety. První se spíš začne řešit velká akumulace v bateriích a velkých PVE s mnohadenním cyklem. Syntetická paliva první rozhodně půjdou do dopravy, pro tyto účely se navíc bude proud dělat tam kde jsou po něj nejlepší podmínky, tedy v tropech kdy cena proudu z FVE by mohla jít mnohem rychleji dolů.

                4. A v Severním moři a směrem k Faerským ostrovům. Na zemi
                  A v Severním moři a směrem k Faerským ostrovům. Na zemi se ještě nabízí Patagonie, je tam spousta místa a nejlepší kombinace větrné a solární energie na světě.
                  Taky by bylo fajn podívat se v tomto případě podívat po civilizovaných obchodních partnerech, kteří vlastní přebytky pouští. Austrálie?

                5. Jenom technická, uvažujete i s nízkou účinností?
                  Jenom technická, uvažujete i s nízkou účinností?

                6. Je to počítané s účinností cca 50 % pro zpětné
                  Je to počítané s účinností cca 50 % pro zpětné získání elektřiny. Cena za výrobu plynu je z jedné studie.

              1. Ale vsak aj u nas si takmer kazda vacsia firma drzi
                Ale vsak aj u nas si takmer kazda vacsia firma drzi dieselgenerator. A to dokonca az ako druhy zalozny zdroj – po bateriach v UPS. Hovorim teraz o zalohach pre datove centra.
                Tepelne elektrarne su v novej koncepcii rovnakou zalohou. Stoja peniaze a je uplne normalne ze absolutnu vacsinu casu stoja nevyuzite. Na to tam su. A presne na to maju byt tepelne elektrarne.

          2. Současné nastavení povinnosti výkupu bylo, je a ještě
            Současné nastavení povinnosti výkupu bylo, je a ještě nějakou dobu bude reakcí na nebezpečí ze strany konvenčních elektráren, kdy stále hrozí že by udělaly kroky vedoucí k vytlačení energie z OZE z trhu. A jelikož bylo rozhodnuto, mimochodem s posvěcením voličů, že se má energetika stát méně závislou na uhlí(ku), byl přijat i mechanismus k maximalizaci dodávky OZE do sítě. Pokud byste toto totiž neměl, pak budou uhelné elektrárny představovat „žáby na prameni“ se svým „baseloadem“ (což je taky newspeakovská pitomost, protože se tomu dřív říkalo období nízké spotřeby ovšem psychologicky jinak působí základní zatížení a doba nízkého odběru) a OZE by prakticky mohly někde paběrkovat. Ano z pohledu klasických elektráren super stav, ale naprosto nevhodný z pohledu přechodu a obnovy energetiky.

            A je to tak uhelných a jiných, hlavně starých, elektráren je zatím moc a snaha prodat pak tlačí cenu proudu dolů, ostatně koeficient jejich využití je asi 0.5, až jich bude méně a hlavně nových, tak budou více hrát na zvýšení ceny.

          1. Jen lepší propojení mezi Západní Evropou a Skandinávií.
            Jen lepší propojení mezi Západní Evropou a Skandinávií. Už se to postupně buduje, protože to je oboustranně ekonomicky výhodné. Cenově to jsou jednotky miliard EUR za HVDC linku s přenosovou kapacitou v jednotkách GW, obvykle pod mořem.

Napsat komentář