Na Českobudějovicku roste první česká obří baterie pro rozvodnou síť

U rozvodny 110/22 kV v Mydlovarech buduje E.ON ve spolupráci se Siemens první českou velkokapacitní bateriové úložiště. Bude mít kapacitu 1,75 MWh.

Velkokapacitní bateriové úložiště v Mydlovarech, první svého druhu v Česku, bude sloužit k vyrovnávání špiček v rozvodné síti. České zákony ale zatím pojem ‚bateriové úložiště‘ neznají, a tak legislativně půjde o elektrárnu.
foto: Siemens

Nejnižší cenu ve výběrovém řízení na instalaci bateriové jednotky v areálu rozvodny Mydlovary vyhlášeném společností E.ON nabídl Siemens (22,2 mil. Kč) – a byl také vybrán.

Narozdíl od konkurence totiž nabídl 6000 nabíjecích cyklů – ostatní pouze stanovené minimum 5000. Jde o kontejnerové řešení SIESTORAGE (Siemens Energy Storage) využívající li-ion baterie Samsung. Celková kapacita bude 1,75 MWh při výkonu 1 MW.

Uvedení SIESTORAGE v Mydlovarech do plného provozu, po ukončení všech zkoušek, je plánováno do 30. listopadu letošního roku. E.ON zvažuje v budoucnu tento pilotní projekt akumulace energie v rozvodně Mydlovary rozšířit až na kapacitu 10 MWh.

vlastní, Siemens, E.ON

40 Comments on “Na Českobudějovicku roste první česká obří baterie pro rozvodnou síť”

      1. Kolegové níže spočítali, že uložení kWh stojí
        Kolegové níže spočítali, že uložení kWh stojí 2,75kč.
        Nevím, na kolik vyjde přečerpávací elektrárna, ale řekl bych, že určitě míň.
        Kogenerační jednotky na zemní plyn jsou určitě výhodnější.
        A nejvýhodnější asi jsou chytré domácnosti. Dálkové spínání spotřebičů, které nejsou potřeba trvale.

        1. A víte kolik se platí za primární regulaci sítě, tj.
          A víte kolik se platí za primární regulaci sítě, tj. okamžitou reakci na nerovnováhu mezi výrobou a odběrem v síti?
          Jo, a mimochodem tohle nejsou přečerpávačky schopny dělat. Mají náběh v řádu minut.
          Nehledě na to, že jim v těch Mydlovarech nejspíše ta baterka umožní vyhnout se velmi drahé výměně výkonově nedostatečných transformátorů.

          1. Přečerpávačky jsou podle mne výborná věc, ale mají
            Přečerpávačky jsou podle mne výborná věc, ale mají spoustu ale. Bohužel brání se jim obyvatelé, zelení a hlavně nejdou postavit všude. Vlastně obráceně jdou postavit jen na několika málo místech v republice.

            Naproti tomu baterie můžete postavit prakticky kdekoli, kdykoli, v jakékoli kapacitě a tu kapacitu jednoduše měnit.

            Všechno tohle dává tu obrovskou výhodu, že tu energii kterou potřebujete uskladnit a potom jindy využít budete mít v místě spotřeby. Což je úplně nejlepší pro vyrovnání sítě. Tohle s žádnou jinou „elektrárnou“ neuděláte.

            A samozřejmě jak už jsem tu psal hodněkrát. Do budoucna toho hodně zajistí chytré sítě. Velmi mnoho bude „sdílené“ kapacity v bateriích elektromobilů a domácích úložištích. Majitelé budou moci nabízet přebývající kapacitu pronajímat distribuční společnosti k vyrovnávání špiček a k ukládání levné elektřiny.
            Ale to ještě docela vzdálená budoucnost.

                1. pro dodávku do sítě to je jedno, ale pro vykrytí
                  pro dodávku do sítě to je jedno, ale pro vykrytí nadvýroby která byla nyní o víkendu (záporné ceny ee na trhu) zrovna 80-90 není pro ČEPS k ničemu, protože jsi vzhledem k proměnné potřebě výkonu nepředvidatelná zátěž. tam je lepší 60-80 kdy ještě nabíječka jede na plný kotlík.

              1. A proč by ne? Jezdil jste vůbec někdy v elektromobilu
                A proč by ne? Jezdil jste vůbec někdy v elektromobilu alespoň týden?

                Asi ne. Protože by jste také nemluvil.

                Z praktické zkušenosti a i ostatní co tu jezdí elektromobili mi to určitě potvrdí, vím že i s elektromobilem který má „pidi“ baterku o kapacitě cca 20 kWh prakticky nikdy tu baterii nevybijete do nuly. Když přijedete domu tak máte v baterce ještě docela dost elektřiny. Většinou víc než 30%.

                A to je docela dost na to jí pronajímat někomu kdo vám za to zaplatí.
                Navíc já počítám s tím, že budou pronajímat zanedbatelnou kapacitu cca 1-5 kWh. To je vzhledem k celkové kapacitě baterie skoro nic. V té době kdy k tomu dojde budou mít elektromobilů zcela určitě už běžně baterky s kapacitou nad 60kWh.
                A tam jim nějaká hodnota 1-5kWh je celkem ukradená.
                Navíc si určitě kdy ji může využít a kdy ne. Staví tu funkci vypnout.

                Jestli umíš obyčejnou násobilku tak počítejte:
                1 milion elektromobilů, kde každý 10. Majitel pronajme 1 kWh. To je kapacita 100000 kWh tj 100 MWh!
                A když zapocitame procento využití třeba 20% tak vychází kapacita 20MWh, která bude dostupná téměř celý den.

                Tohle bude výhodné pro obě strany. Distributora platí jen za pronájem, nemusí nic stavět, majitelé když už jim auto s velkou baterii stojí v garáži nebo v nabíječe ladem, dostanou alespoň nějaké „šušně“ zpátky.

                Ale základ je chytrá síť a dostatečně velké množství elektromobilů.

            1. to je opravdu vzdálená budoucnost. V mém životě kdy
              to je opravdu vzdálená budoucnost. V mém životě kdy každý se kterým hovořím na distributora nadává jim pšenka nepokvete. To si raději každý pořídí vlastní úložiště a při problémech se odpojí, než aby zachraňoval Mitaly, Světlíky a podobnou verbež tím, že jim bude držet funkční distribuční síť. Pěkně ať si vykrývají výkyvy při válcování za své (jak každému předhazují tam kde se jim to hodí). Jde o výkyv 10MW příkonu jedné válcovací tratě po průchodu bramy válci což trvá řekněme 5 sec. a potom je 20 sec pauza….

        2. Jdete na to správně, chytré sítě a chytré domácnosti
          Jdete na to správně, chytré sítě a chytré domácnosti jsou řešením stejně, jako chytré firmy, o čemž se vůbec nemluví. Přestože jsou největšími žrouty elektřiny a energií obecně. Takže malá procetuální úspora u nich znamená v absolutních číslech velkou úsporu. OZE na střechy hal, kogenerace, zateplování, hospodaření s vodou (nejen z hlediska úspor, ale i ohřevu a chlazení, kvality vzduchu, filtrace….), úspornost procesů ve výrobě atd. atd..
          Dnes jsme v podstatě vyřešili svícení, tam kde donedávna byla nutná 100W žárovka (tedy spíše tepelka), postačí 6W LED. Hezky je to vidět ve velkém na městech a veřejném osvětlení, tak jsou úspory brutální. Velké úspory zaznamenala spotřeba vody včetně teplé, tedy jejího ohřevu. Jak ve velkém opravou vodovodních sítí, tak v domácnostech a firmách malými krůčky typu perlátory, sprchové hlavice, směšovací baterie…. . Děláme na zateplení a snižování spotřeby tepla u budov. Posledním logickým krokem je udělat z nich výrobní jednotky energií a úložiště.
          Co se kogenerace týče, je to ono prosté počítání odpisů. Prostě pořídím kotel na plyn, protože ve fabrice používáme plyn na ohřev xy procesů a ejhle, on není 100% doby vytížen a nejede v optimu. No tak bude vyrábět i elektřinu, protože při tom objemu plynu, co odebírám, mne stojí jednotka nula nula nic. Ale stačí i prosté časové vytížení. Čili dělat na 2 nebo 3 směny a včetně víkendů. Všechno, co pořizujeme a leží ladem, vybízí k úsporám.

  1. Trocha čísiel.
    Predpokladajme že investícia 22,2mil Kč je

    Trocha čísiel.

    Predpokladajme že investícia 22,2mil Kč je s DPH.

    Pri 6000 cykloch, kapacite 1,75MWh s hĺbkou vybitia 80% a účinnoti 96% je možné cez batériu prehnať 8,064 GWh, čo je v prepočte na 1kWh 2,75Kč/kWh len za akumuláciu. Samozrejme asi po 6000cykloch batéria celkom neodíde a jej kapacita väčšou mierou poklesne. Ku tomu treba pripočítať cenu samotnej elektriny – najlogickejšie len z Fofotvoltiky alebo Vetra.

    1. A samozřejmě vzít v potaz,že se nejedná primárně o
      A samozřejmě vzít v potaz,že se nejedná primárně o úložiště k dalšímu využití elektřiny z něj večer a v noci, ale baterie k vykrývání špiček/přebytku v síti, kdy je cena za uložení/odeslání zcela někde jinde. A náběh zřejmě v řádech sekund a méně.

      1. E.O.N. patří, pokud se nemýlím, mezi regulátory. Za
        E.O.N. patří, pokud se nemýlím, mezi regulátory. Za regulaci sítě se platí tučné palmáre, které neodvíjí od aktuální ceny energie. Od čeho ale přesně, netuším. Poplatnici – tedy my všichni – to platíme ve složce ceny za distribuci (cca 30% z koncové ceny).

      2. Souhlasím na tento účel se to jistě vyplatí.
        Nicméně

        Souhlasím na tento účel se to jistě vyplatí.

        Nicméně jsem se nyní trochu zajímal o domácí úložiště cca do 10 KWh
        ve spojení se solární elektrárnou, jsou na to i dotace.
        Vize byla si v létě přebytky co uložím do baterie v noci dobiji elektromobil, protože přes všední den nejsem doma s autem.
        Po přečtení pár super nabídek od různých výrobců jsem došel k názoru, že cena za uloženou 1 KWh po započtení životnosti úložiště je 4-6 Kč. Takže používat úložiště doma na ukládání přebytků je v současné době ekonomický nesmysl protože elektřina ze sítě vyjde levněji.
        Takže řeči o 15 leté návratnosti jsou nesmysl, zde je návratnost záporná.

        Bohužel podobně strašidelná čísla v podobě opotřebení baterie máme i v našich elektromobilech ,ale zde se to tak nepočítá protože morální pokles ceny vozu v čase je mnohem větší.

        1. Samozřejmě, pokud bychom započítali i cenu panelů a
          Samozřejmě, pokud bychom započítali i cenu panelů a jejich životnost, pak to vyjde ještě hůře. To je ale daň za nezávislost na vnější energii. Až ta energetická soustava jednoho dne spadne na řadu dnů a třeba i týdnů, tak pak tahle nezávislost bude mít cenu zlata. To že se to stane je jen otázka času, důvodů může být několik, od vesmírných událostí, přes pozemské jevy až po teroristy.

            1. Po zkušenosti s ČEZ molochem, jeho sranda komandem a jejich
              Po zkušenosti s ČEZ molochem, jeho sranda komandem a jejich pravnickejma vydřiduchama si na chajdu, která nikdy nebyla připojená do sítě s radostí namontuju ostrovní FV systém s baterkou. Nebudu vykrmovat samolibý kravaťáky a jejich nenažraný limuzíny.

        2. cena za čisté úložiště (akumulátor) je DNES v
          cena za čisté úložiště (akumulátor) je DNES v koncových cenách v ČR:
          10,2kWh, 16ks 200Ah/3,2V LiFeYPO4 108436 Kč
          při 6000 cyklech a 80% hloubce cyklu vychází cena za uložení 1kWh 2,25Kč
          Takže řeči o 4-6Kč jsou mimo realitu. A to je cena koncová, bez rabatu a s plnou nikoli sníženou DPH, bez dotace. Letos v létě byla cena o 10% nižší.
          zdroj: ev-power.eu/Winston-40Ah-200Ah/?cur=2
          Já ve spočítané částce vidím cenu za uložení srovnatelnou s cenou distribuce.
          Houpat nás můžeš, ale pokud nás budeš točit dokola, bude se nám chtít zvracet. To že nám předložíš propočet dle ceny nejdražší firmy na trhu, tím nás neoslníš.

          1. No to je dobrý, já psal cenu za úložiště a ty mi tu sem
            No to je dobrý, já psal cenu za úložiště a ty mi tu sem dáš jen cenu baterek.

            Když jsem psal ,že jsem se tím trochu zabejval , tak to znamená že o tom něco vím.

            Máš vůbec potuchu co k těm baterkám budeš potřebovat aby to vůbec mohlo fungovat + garance .

            Zrovna tahle firma nevím jestli dá na to garanci alespoň 10 let na webu jsem nic nenašel.

            Když mi dáš odkaz na úložiště myslím tím celou krabici kterou jen zapojím na měnič budu moc rád,ale obávám se že bude tak za 200 tis. nejlevnější s touto kapacitou.

            Takže moje cena 4-6 platí.

            Ale i ta tvoje cena ala bastl bez BMS, bedny, ochranných obvodů stykačů, monitoringu je přeci hrozně moc ,nebo se ti
            to zdá levný? 110 tis za 10Kwh číských baterek , když tu čekáme na elektromobily Evropské provenience s baterkou 80-100Kwh za cenu naftovýho auta?

  2. Já bych jen upozornil na „Uvedení SIESTORAGE v Mydlovarech
    Já bych jen upozornil na „Uvedení SIESTORAGE v Mydlovarech do plného provozu, po ukončení všech zkoušek, je plánováno do 30. listopadu letošního roku.“ Jak dlouho trvá výstavba spalovací nebo jaderné elektrárny o výkonu 1 MW? A to jde pouze o to, uskladnit za příhodných podmínek (slunce, vítr, voda) již vyrobenou elektřinu z již existujících zařízení a pouštět ji do sítě podle potřeby po stávající infrastruktuře.

    1. Vzhledem k tomu že stavět spalovací elektrárnu s výkonem
      Vzhledem k tomu že stavět spalovací elektrárnu s výkonem 1 MW je nesmysl, tak ta otázka trosku postrádá význam. Spalovací, respektive tepelnou elektrárnu má smysl stavět až od výkony nad 50 MW a s vědomím, že bude také použita na vytápění přilehlých lokalit. Taková elektrárna nejen že tedy vyrábí elektřinu, ale v mnohem větší míře slouží i jako zdroj tepla často tisícům objektů.

      Jinak teplovzdušné a teplovodní kotle na tuha paliva o výkonech 1+ MW stojí dnes nové přibližně 1,2 milionu korun včetně instalace. Tepelné výkony se většinou pohybují v násobcích elektrické energie, tedy kotel který vyrobí 1 MWh, dodá zároveň i přibližně 5 až 8 TJ tepla. Většinou jich využívají obce či menší podniky na různé štěpky či biomasu.

      1. Kolik takových elektráren je, které zároveň dodávají
        Kolik takových elektráren je, které zároveň dodávají teplo do bytů? Respektive chce vůbec někdo toto teplo?

        Poslední dobou mám totiž dojem že se většina tech kdo tento systém vzdáleného vytápění využívá tak od něj utíkají co jim síly stačí. Je to drahý, náročný na údržbu, cestou v trubkách to teplo utíká kde může, hýždí to krajinu, …

        Pokud vím tak hodně lidí si pak teplo zajistí vlastním kotlem třeba na plyn.

        Takže zpět k otázce kolik tepla je ze současných uhelných elektráren nevyužito? Mně přijde že velmi mnoho. Takže argument že to takto jde dělat je bohužel dnes lichý, protože to nikdo nechce a stejně se to teplo nevyužije. Je to třetích škoda, ale je to tak.

            1. Ona ohřívá planetu i ta vyrobená a užitečně
              Ona ohřívá planetu i ta vyrobená a užitečně spotřebovaná energie, protože se stejně buď přímo (veškeré vytápění, ohřev, ztráty účinností a vedení), tak nepřímo (zvukové a elektromagnetické vlny se nakonec taky pohltí do nějakého materiálu a tam promění na teplo). Kdoví, jestli to nakonec není čistých 100%, vyjma toho, co se vyzáří do vesmíru, to by mohl zodpovědět nějaký fyzik.

              1. Nakonec se všechno teplo vyzáří do vesmíru v podobě
                Nakonec se všechno teplo vyzáří do vesmíru v podobě tepelných fotonů/nebo elektromagnetického záření. To je totéž. Jde o to, jak dlouho to potrvá, než to projde tím kolečkem vzájemné tepelné výměny u nás na zemi a jaká je celková bilance pohltila/vyzářila za nějakou časovou jednotku. Měla by být pasivní.

              2. Teplo z fosilnich elektraren je drobnost, jelikoz se vyzari do
                Teplo z fosilnich elektraren je drobnost, jelikoz se vyzari do vesmiru… vykon, ktery dopada na Zemi v podobe slunecniho zareni je cca 1360 W/m² (pronasobte si to rozmerem zeme natocene ke slunci – nemuzu ted najit odkaz – a dostanete celkovy vykon.) V porovnani s tim je zdroj tepla z nejakych elektraren (a spalovacich motoru) naprosto irelevantni. Co skutecne „ohriva“ planetu je atmosfera a sklenikove plyny, ktere „zadrzuji“ toto teplo ze slunce v atmosfere a planeta tak muze mit vetsi teplotu nez jakou by mela bez atmosfery, resp. teplota tolik nekolisa v obdobi mezi dnem a noci (viz treba Merkur).

                Prikladem budiz treba Mars, kde je osvit jen asi 750W/m² a jen ridka atmosfera a tudiz tedy i studene klima. Pokud bychom tam chteli stejnou teplotu jako na Zemi, museli bychom atmosferu udelat mnohem hustejsi (aspon jako na Zemi) a bohatou na sklenikove plyny.

                PS: polomer zeme je 6371km, plocha na kterou tedy dopada slunecni zareni je Pi*r*r = 3,14*6371*6371 km² = 127.451.472.000.000 m²
                Tohle kdyz vynasobim vykonem dopadajiciho slunecniho zareni tak bych mel dostat celkovy vykon ze slunce => 173.000 TW = 173 PW.
                Pro porovnani, celkovy instalovany vykon elektraren na Zemi byl v roce 2014 cca 6,1TW = tedy 1/28360 toho co dopada na zem v podobe slunecni energie (a to jen za predpokladu, ze by ty elektrarny jely na plny vykon non-stop).

                PS2: ted jsem nasel odkaz, a opravdu jsem ten dopadajici vykon spocital spravne 😀 az se sam divim…

                PS3: tady je to porovnani vykonu a dostupne energie

        1. U nově stavěných tepelných elektráren se to asi již
          U nově stavěných tepelných elektráren se to asi již neřeší a teplo se využívá asi jen pro provozy dané elektrárny či nejbližších podniků. Ale elektrárny které fungovali do roku 1989, tak mají všechny napojení na parovody. V podstatě drtivá většina panelových domu v České Republice má napojení na parovody místních elektráren, efektivní je to zhruba do 30 kilometrů.

    2. Jenže na to to vůbec sloužit nebude.
      Je to postavené, aby

      Jenže na to to vůbec sloužit nebude.
      Je to postavené, aby EON už nemusel nakupovat krátkodobou stabilizaci síťě od svého hlavního konkurenta ČEZu, který vlastní většinu kapacity vodních elektráren v ČR, které se na to používali doposud.

Napsat komentář