E.ON vybuduje první německou komerční ultrarychlou dobíjecí stanici

U dálnice mezi Frankfurtem a Norimberkem bude zahájena na podzim letošního roku výstavba první ultra-rychle nabíjecí stanice. Otevření je plánováno na konec roku 2017.

Dorothee Bär, parlamentní státní tajemnice na Spolkovém ministerstvu dopravy a digitální infrastruktury, představila oficiální dokument o schválení dotace
foto: E.ON

Společnost E.ON zvolila dálniční odpočívadlo Autohof Strohofer v blízkosti dálnice A3 mezi Frankfurtem a Norimberkem jako první lokalitu, která bude součástí plánované celoevropské sítě ultrarychlých dobíjecích stanic.

Pro tyto účely společnost E.ON vytvořila partnerství s firmou CLEVER. Dnešního dne předala parlamentní státní tajemnice na Spolkovém ministerstvu dopravy a digitální infrastruktury Dorothee Bär společnosti E.ON dopis potvrzující schválení dotace.

Jde o další krok na cestě k dosažení ambiciózního cíle společností E.ON a CLEVER vytvořit celoevropskou síť.

Dorothee Bär uvedla: „Hlavní překážkou rozšíření elektromobility nejsou technické aspekty, ale spíše obava lidí, že se jim po cestě vybije baterie. Spolkové ministerstvo dopravy proto v rámci svého programu určeného pro dobíjecí infrastrukturu vyčlenilo 300 milionů euro na instalaci 15.000 dobíjecích míst po celém Německu. Našim cílem je pomáhat při budování celonárodní dobíjecí infrastruktury. Tím bude posílena důvěra motoristů, že budou moci svá vozidla dobíjet kdykoliv a kdekoliv. Čím více účastníků trhu bude podporovat zavedení infrastruktury, tím rychleji se elektromobilita může posunout z úzce specializované oblasti do podoby hlavní alternativy.“

„Díky našemu projektu v Geiselwindu se budoucnost elektromobility stává pro naše zákazníky skutečností. Aby mohli se svými elektrickými vozidly (EV) cestovat na dlouhé vzdálenosti, potřebují rychlé dobíjecí stanice. Geiselwind ukazuje, jak toho lze dosáhnout – a to dnes i v budoucnosti. Tento projekt demonstruje naše odhodlání zajišťovat moderní a výkonné dobíjecí systémy pro elektrická vozidla v celé Evropě. Jeho základem je naše prokazatelná schopnost zajišťovat a spolehlivě provozovat strukturu pro elektromobilitu,“ uvedl jménem strategických partnerů E.ON and CLEVER pan Frank Meyer, ředitel úseku Innovation and B2C Solutions společnosti E.ON.

Anton Strohofer, provozovatel dálničního odpočívadla Autohof Strohofer uvedl: „Jako jedno z největších dálničních odpočívadel v Evropě musíme jít s dobou a neustále rozšiřovat spektrum služeb, které nabízíme našim zákazníkům a hostům. Proto jsme již od samého počátku byli vstřícní vůči koncepci elektromobility na bázi ultrarychlých dobíjecích stanic, protože chceme, aby naši zákazníci mohli na svých cestách dobíjet svá elektrovozidla rychle a bezpečně. Odpočívadlo Autohof Strohofer se nachází blízko dálničního uzlu na dálnici A3, což je jedna z nejdůležitějších dálnic v Evropě, a proto ji mohou využívat motoristé cestující v obou směrech – což je především u takového typu projektu velká výhoda.“

V případě odpočívadla v Geiselwindu se společnosti E.ON a CLEVER rozhodly uplatnit progresivní přístup k budoucnosti dobíjení EV tím, že se rozhodly vybudovat stanici, která pojme čtyři dobíjecí místa s modulární rychlostí dobíjení, počínaje 150 kW až po 350 kW.

Vybudování této první komerční ultrarychlé dobíjecí stanice je prvním krokem ke splnění ambiciózního cíle společností E.ON a CLEVER, tedy vybudovat celoevropskou síť ultrarychlých dobíjecích stanic.

Tyto stanice umožní, aby v případě další generace elektrických vozidel mohla být baterie umožňující dojezd 400 km dobita za pouhých 20 minut, a v budoucnu, při rychlosti nabíjení 350 kW, dokonce ještě rychleji.

Geiselwind byl tedy vybrán jako první lokalita z mnoha důvodů, včetně jeho strategické pozice propojující Frankfurt s Norimberkem a kvůli svému rozsáhlému vybavení.

Firma Bayernwerk, provozovatel regionální distribuční soustavy koncernu E.ON, bude odpovídat za připojení stanice k síti a za zajištění jejího plynulého provozu. Výstavba bude zahájena na podzim letošního roku a otevření stanice je naplánováno na konec roku 2017.

V rámci snahy o další zavádění chytrých a integrovaných řešení v oblasti elektromobility začíná od 1. srpna ve společnosti E.ON působit pan Andreas Pfeiffer v roli vedoucího nového útvaru E.ON International E-mobility Solutions.

Andreas Pfeiffer přináší do společnosti E.ON dlouholeté odborné zkušenosti z oblasti elektromobility a digitálních platforem. Dříve pracoval na Rýnsko-Vestfálské technické vysoké škole Aachen (RWTH) a působil na pozici výkonného ředitele mezinárodní platformy pro elektromobilitu Hubject a v partnerské společnosti pro veřejné služby Ladenetz.de. Frank Meyer říká:

„Jsem potěšen, že jsme našli tak fundovaného odborníka, jakým je Andreas Pfeiffer v oblasti elektromobility, která je pro společnost E.ON strategickým obchodním segmentem.“

tisková zpráva

27 Comments on “E.ON vybuduje první německou komerční ultrarychlou dobíjecí stanici”

  1. To je zase keců o jedné prťavé (4 nabíjecí místa)
    To je zase keců o jedné prťavé (4 nabíjecí místa) nabíječe. A přitom stačilo napsat:
    Eon možná postaví za dotace nabíječku pro 4 auta s výkonem 150 kW v budoucnu rizrisitelnou na 350kW.

    By mne taky zajímalo jak chtějí nazývat další výkonnější typ nabíječek když tuhle vznosně nazývají „ultrarychla“. Další se bude jmenovat jak mega/super/giga/hyper/maxi/ nebo ještě jinak.

    Tyhle názvy jsou tak trapný. Stejně nikdo nepozná z názvu jakej to má výkon. Kdyby místo toho udávali prostě a jednoduše „nabíječka“ s výkonem tím a tím.
    Udělali by líp.

      1. Ano, v podstatě ano.
        Ale ohledně GigaFactory bych to tak

        Ano, v podstatě ano.

        Ale ohledně GigaFactory bych to tak bledě neviděl. Tam není potřeba něco konkrétního sdělovat, spíš si jen stanovit velikosti a možnost „růstu“ oběma směrami, oboumi směry… tam i zpátky!
        KiloFactory je moc malá a za Giga je ještě dost místa na zlepšování (Tera, Peta).

        1. Vpodstatě zbytečná debata.
          Proboha na co 350kW a 450kW.

          Vpodstatě zbytečná debata.
          Proboha na co 350kW a 450kW. Využití nabíjet velkým proudem je vzhledem k současným bateriím jen chvilkové a náklady, na rezervovaný příkon, polovodiče, kabely jsou neúměrné.
          To co má supercharger je dobrý kompromis i do budoucna. Které baterie mimo Teslu mají kapacitu 75-100kWh. Žádné, takže na co pánové.

      2. S Teslou jsem to čekal, ale už se mi to nechtělo
        S Teslou jsem to čekal, ale už se mi to nechtělo rozepisovat.
        Sice se mi moc taky ty názvy supercharger a gigafactory mic nelíbí, ale se zavřeným jedním okem je beru. Tesla to s nimi moc nepřehání. A hlavně plně dostávají svého jména.
        A dále podle mně se supercharger bude stáje jmenovat stejně, jen se bude navyšovat výkon. Teda snad to tak Musk udělá. Přijde mi to logické než to měnit a vnášet do toho guláš. Jako je to např u Alberta. Obchod jednou se jmenuje hypermarket, jiný supermarket a teď mi řekněte jaké v nich je rozdíl! Tyhle předpony jsou jen pro zmatení a vytvoření guláše. A Albert ukázal jak to dopadá když se to přežene.

        Tato nabíječka asi na světě jméno protože vzhledem k dnešku je 350 opravdu víc než cokoli jiného. Ale je otázka jestli bude od začátku 350kW. A jak se nazve nabíječka která bude mít 450 kW? Příště v tomto případě je to nešťastné použití.

        Ale hlavně jsem narážel na ČEZ, který postavil svoji „ultra-rychlonabijecku“ už v roce 2012! :-)))

    1. Napadlo ho takto po ránu, když se k němu doneslo, že z
      Napadlo ho takto po ránu, když se k němu doneslo, že z „německých soudruhů/nadlidí“ mají lidé už srandu. Tak oznámil, že hodlají zřídit rychlonabíječku pro ČTYŘI vozidla ???
      (…. se rozhodly vybudovat stanici, která pojme čtyři dobíjecí místa ….) Trapnost nad trapnost.

  2. Jedna vlaštovka jar nedělá. Jak jsou na tom spalováci –
    Jedna vlaštovka jar nedělá. Jak jsou na tom spalováci – úplně nesmyslně, když si vezmete jejich dojezd, hlavně v ČR – LN: Česko drží pumpařský rekord. Česko drží rekord v počtu veřejných čerpacích stanic, v pololetí jejich počet stoupl o 25 na celkových 3931. V průměru je tak čerpací stanice k dispozici na každém 14. kilometru tuzemských komunikací. Jejich počet v poslední době rostl hlavně díky dříve neveřejným pumpám, které jejich majitelé zpřístupňují
    veřejnosti.

            1. Nevím jak je to v reálu, jezdil jsem teď 14 dní ve
              Nevím jak je to v reálu, jezdil jsem teď 14 dní ve Wyomingu a Idaho a Utahu a tolik benzinek jsem u nás neviděl. Třeba v Salt Lake City , město 190 tis. obyvatel je skoro 70 benzinek, cca 2km od sebe. Mezi městy Idaho Falls do Salt Lake City (včetně měst) nepočítám hodně přes 100 benzinek a to je cca 320km. Samozřejmě budou místa kde ty vzdálenosti budou větší. Nemůžeš ale brát celoamerický průměr, to je stejné jako spočítat průměrnou vzdálenost benzinek v Rusku.

        1. To je spíše otázka na Teslu, jestli evropská verze TM3
          To je spíše otázka na Teslu, jestli evropská verze TM3 dostane CCS zásuvku pak to půjde využít normálně. Jinak zůstává Tesla redukce z CHAdeMO, která je ale omezena tuším na 60kW. Osobně si nemyslím že se kvůli tomu na trhu objeví jiná redukce a už vůbec ne, že by stanice dostala stávající Tesla EU dobíjecí konektor.

Napsat komentář