Handelsblatt: Velká uhelná lež

Respektovaný německý list Handelsblatt přinesl rozsáhlý článek pod titulkem „Velká uhelná lež“. Informuje v něm o nové uhelné elektrárně, kterou u města Datteln v západním Porúří staví německá společnost Uniper.

Uhelná elektrárna
foto: Benita5, licence public domain

Nový elektrárenský zdroj o výkonu 1 100 megawattů (pro srovnání – zhruba polovina výkonu jaderné elektrárny Temelín), s jehož uvedením do provozu se počítá během prvního pololetí roku 2018, vůbec nezapadá do představ o energetické politice spolkové vlády sázející jednoznačně na obnovitelné zdroje. Je totiž na uhlí.

Při plném výkonu bude spalovat osm až devět tisíc tun uhlí denně. Proto se také ochránci životního prostředí usilovně snažili stavbě této elektrárny zabránit. Podle jejich propočtů za rok vypustí do ovzduší zhruba 8,5 milionu tun oxidu uhličitého.

Elektrárna Datteln není ovšem zdaleka jediný velký uhelný energetický zdroj budovaný v současné době ve světě. Celkem ve dvaašedesáti zemích, hlavně asijských, se aktuálně staví nebo plánuje stavět přes 1 600 uhelných elektráren s úhrnným instalovaným výkonem přes 840 GW.

Vyplývá to z analýzy, kterou ve spolupráci se zahraničními partnery zpracovala německá ekologická organizace Urgewald. Největší program výstavby uhelných elektráren má Čína (280 tisíc megawattů). Čína ale současně staví nejvíc jaderných elektráren a také instalovala nejvíce větrníků.

Na celosvětové těžbě uhlí se Čína sice podílí více než dvěma pětinami, její těžba loni ale klesla již třetí rok po sobě a dosáhla 3 210 milionů tun. Druhé místo ve světě patří Indii (708 milionů tun) na třetím místě jsou USA, kde těžba loni také výrazně klesla na 683 milionů tun.

Prezident Donald Trump je ale zastáncem „uhelné renesance“ USA, které se podle jeho představ mají stát dominantní silou ve světové energetice. Uhlí si tak přinejmenším v asijské energetice ještě nadlouho zachová klíčovou úlohu.

V Evropě je sice na ústupu, ale i zde se staví, či plánují nové uhelné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem skoro 21 GW. Nejvíce na Balkáně, konkrétně v Bosně a Hercegovině a v Srbsku a také v Turecku, kde se uhelné elektrárny staví v jeho převládající asijské části.

Výstavba uhelných elektráren ve světě (příklady, údaje jsou v megawattech)
Asie
Země Současný výkon Ve výstavbě či v plánu
Čína 921 237 280 053
Indie 212 562 174 773
Turecko 16 362 69 492
Indonésie 27 399 45 870
Vietnam 13 394 44 757
Pákistán 190 15 278
Spojené arabské emiráty 0 3 870
Afrika
Egypt 0 17 240
Nigérie 0 2 200
Evropa
Polsko 27 761 10 065
Bosna a Hercegovina 2 065 3 500
Německo 53 060 3 120
Srbsko 4 294 2 900
tisková zpráva

57 Comments on “Handelsblatt: Velká uhelná lež”

  1. Plný souhlas s Radovanem, kdyby se CHTĚLO a byla trocha
    Plný souhlas s Radovanem, kdyby se CHTĚLO a byla trocha zdravého rozumu, tak při dnešní úrovni techniky je masové využití OZE jen otázka mírně zvýšených nákladů. A peněz je dost, jen se by se státní kasa nesměla rozkrádat po miliardách. Viz nedávná zmínka o ROP severozápad: škoda 14mld Kč =14000Kč na občana =cca 3 FVE panely, tedy minimálně 9 do rodiny =cca 2,5kWp na střeše v místě spotřeby. To už by v síti bylo asi znát. A těmhle rodinám by mohl nějaký chytrák z vlády vyprávět, že si musí připlatit na další Temelín…

    1. Dále tam máme 6 miliard na odlužení ČEPRa, 5,5 miliardy
      Dále tam máme 6 miliard na odlužení ČEPRa, 5,5 miliardy na Hnůjdaj Nošovice, desitky miliard na další ekologizaci tepelnejch elektráren, sem tam nějaká ta miliarda pro chudáka Škodofku, 100 milionů pro vožralou Jitrnici na obranu Hradu před nálety rudejch trenek, atd. atd.

      1. To máte pravdu Josefe, jenže i tak je to třeba pro naši
        To máte pravdu Josefe, jenže i tak je to třeba pro naši čtyřčlennou rodinu 4×14= 56 tisíc a to rozhodně není malá podpora. Je dokonce o 11% vyšší, než byla na pořízení solárního ohřevu vody v Zelené úsporám. Tedy slušná motivace si to pořídit.

  2. Pod Antarktidou žijí bakterie, které konzumují metan.
    Pod Antarktidou žijí bakterie, které konzumují metan. Mohly by ochránit atmosféru před skleníkovými plyny

    vtm.zive.cz/bleskovky/pod-antarktidou-ziji-bakterie-ktere-konzumuji-metan-mohly-by-ochranit-atmosferu-pred-sklenikovymi-plyny/sc-871-a-188964/default.aspx

      1. No, vzhledem k tomu že methan je energetická sloučenina a
        No, vzhledem k tomu že methan je energetická sloučenina a ve vodě je patrně i tam obsažen kyslík, viděl bych to na nějakou reakci xCH4 + xO2 -> xH2O + xCO2, něco takového to bude, hlavně je methan mnohem silnější skleníkový plyn než CO2.

        Jinak i plastů nás umí příroda zbavit, jednak jsou to bakterie, které to umí, ale polyethylen umí trávit i zavíječ voskový, takže asi bychom se byli sto zbavit i kdečeho jiného.

        Na methan by spíš stačilo nejíst tolik masa a nebo je nahradit masem jiným, které jej produkuje méně.

        1. To je zajímavé s tím zavíječem, že žere dřevo tj.
          To je zajímavé s tím zavíječem, že žere dřevo tj. ožírá stěny úlu a dřevěné rámky, to je fakt, ale plastové části rámků, to jsem tedy ještě nevypozoroval, a že poslední roky chovám v úlech spíš ty zavíječe než včelky 😀

          1. Myslím že nejde primárně po dřeva ale po tom co na tom ty
            Myslím že nejde primárně po dřeva ale po tom co na tom ty včely nechávají. No s ním bude problém v tom že to žere jako z nouze ctnost, zjistil to náhodou kdy začaly hodovat na igeliťáku (všichni víme že igeliťáky nejsou z igelitu) do kterého byly z úlu přemístěny. Původní text co byl na osel.cz jsem nenašel asi chyby v překladu. Jednou je to včelař a amatérksý biolog, podruhé zase biložka a amatérksá včelařka, čert ví kdo a jak to překládal, referovala o tom i ČT. Důležité je ale to že to není jen mechanické kousání, ale opravdu trávení.

            Není se myslím čemu moc divit, vosk obsahuje dlouhé uhlovodíkové řetězce, které se nejspíš od polyethylenu moc neliší co do vazeb, takže enzym pro trávení vosku nejspíše snadno tráví i plast.Podle mne je nejlepším řešením, i s těmi problémy aby nezlikvidovaly všechny včely na světě, zjistit dolet dospělce a pak ve dvojnásobné vzdálenosti od pobřeží postavit plošinu, podobnou jako ropnou, kde by byly „reaktory“ na likvidaci. (To jej ale už můžeme rovnou prohnat komínem, protože jej musíme sesbírat. Dát to do bakterií a pustit ven je taky problém z jiného důvodu, navíc ale takové organismy už asi v moři jsou. phys.org/news/2016-03-newly-bacteria-plastic-bottles.html)

            ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/s-likvidaci-plastu-by-mohly-pomoci-housenky-zavijece-voskoveho

            ceskatelevize.cz/ct24/veda/2101832-housenka-ktere-zere-plast-ma-zachranit-lidstvo-muze-ho-ale-i-znicit

            1. Jenom bych upřesnil, že zavíječ likviduje pouze včelí
              Jenom bych upřesnil, že zavíječ likviduje pouze včelí dílo, nikoliv včely jako takové, jinak to funguje naopak, dobře fungující včelstvo zavíječe v díle spolehlivě zlikviduje. Zavíječ, ale má pozitivní vlastnost, opuštěné (vyrojené) včelí dílo je potřeba zlikvidovat, doma to udělá člověk (včelař), ale v přírodě by se včelí dílo bez zavíječe rozpadalo asi hodně dlouho. V každém případě, aby zavíječ začal žrát plast musel by mít velkou nouzi o včelí dílo, což normálně nehrozí, a řekl bych, že včela vs zavíječ jsou na sobě závislí.

  3. A k těm plánům ve světě. Je jich mnoho, ale jen v
    A k těm plánům ve světě. Je jich mnoho, ale jen v posledních 5 letech bylo zrušeno asi za 750 GW projektů uhelných elektráren. Výstavba nových uhelných elektráren třeba v Indii fakticky skončila a jen letos bylo zrušeno 10 GW už rozestavěných akcí. V Číně se situace dostala do stavu, že se stejnou rychlostí nové uhelné elektrárny staví a staré uhelné elektrárny ruší. V ekonomicky rozvinutých zemích (USA, EU, Japonsko, Aus+NZ) už je uhelná energetika v „zombie módu“, ještě pořád se provozují existující zdroje, ale nikoho ani nenapadne stavět nové, není naděje, že by byly rentabilní. A každý rok jich trochu ubude.
    Za to všechno můžou Němci, Dánové a další se svou ochotou si za OZE připlatit, Američtí byznysmeni se svou schopností vymyslet vhodný obchodní model (reverzní aukce).
    Teď to ještě chce pořádně rozjet baterie a elektrochemické dlouhodobé skladování energie.

    1. Za to všechno můžou Němci, Dánové a další se svou
      Za to všechno můžou Němci, Dánové a další se svou ochotou si za OZE připlatit, Američtí byznysmeni se svou schopností vymyslet vhodný obchodní model (reverzní aukce).

      v článku sa zmýlili s umiestnením uhoľnej elektrárne, resp stavia ju trump?

  4. Trochu detailů k té elektrárně v Datteln. Mezi lety
    Trochu detailů k té elektrárně v Datteln. Mezi lety 2000-2005 se rozhodly německé energetické firmy, že je třeba postavit nové uhelné elektrárny. Logika byla jasná, byl schválený ústup od jádra a emisní povolenky a očekával se růst spotřeby elektřiny. Sice už běžela podpora OZE, ale mezi energetiky panovalo hluboké přesvědčení,že tyhle zdroje velkou díry do světa neudělají, že jsou drahé, nespolehlivé, … prostě úplně blbé. Výsledkem byly plány na 30 nových uhelných bloků v Německu. Z oněch 30 plánů bylo 20 zrušeno a reálně vystavěno nových 10 uhelných elektráren (a přibližně stejný výkon starších byl odstaven) a elektrárna Datteln je z nich poslední. Jenže spotřeba elektřiny stagnuje nebo mírně klesá a ty OZE dnes vyrábějí 35% elektřiny, jsou plně konkurenceschopné v nové výstavbě a pořád rostou.
    Na zmíněných 10 uhelných elektrárnách (a dalších např. v Holandsku) prodělaly energetické firmy kalhoty. Co mj. vyústilo v to, že zatímco elektrárnu v Datteln začal stavět E.On, dokončuje ji Uniper, firma, která vznikla tak, že se odštěpila od E.Onu, který do ní umístil dlouhodobě neperspektivní aktivity.
    Elektrárna v Datteln se dostavěla poslední, protože ji zdržovaly soudní a administrativní průtahy. Třeba kvůli tomu, že její odpůrci zjistili, že stojí jinde než bylo uvedeno ve stavebním povolení.
    Uniper teď s největší pravděpodobností celou investici odepíše jako ztrátu (jako loni u podobného projektu v Holandsku), není naděje, že by se zaplatila. Potom ta elektrárna bude schopna dosahovat mírného provozního zisku jako pološpičkový zdroj. A její majitelé se budou modlit, aby nezdražilo uhlí, aby moc nezlevnil zemní plyn nebo aby nestoupla cena emisních povolenek. Cokoliv z toho by učinilo provoz nerentabilním.
    Přitom to je vzor toho, jak by se správně měly uhelné elektrárny technicky budovat. Účinnost 45% a dalších 15% energie prodají jako teplo, pružná regulace výkonu a nejlepší technologie na snižování emisí škodlivin.

    1. DESERTEC, tak jak byl plánovaný je stejným snem jako
      DESERTEC, tak jak byl plánovaný je stejným snem jako Atlantropa, nerealizovatelným a nebezpečným v podobě v jaké byl navržen. Systému chyběla, nebo to tak vypadalo schopnost pracovat při odpadnutí jižní části.svázat Evropu se severní Afrikou a středním Východem bylo a po tom co se děje, je nebezpečné.

      On DESERTEC se měl pak dále napojovat na hydroelektrárny soustavy Inga a podobně, ale s tím jak je ta oblast nestabilní je to hloupost. Pohřbilo jej Arabské Jaro.

      Navíc by tak jako tak musel mít obrovské vyrovnávací kapacity a to nikdo v Evropě ani v Africe není sto postavit. Na druhou stranu se místo něj pomalu realizuje synchronní propojení kolem středozemního moře, aktuálně se třeba čeká a stabilizaci Libye, nebo Iráku, aby bylo možno postavit vedení, které tyto státy připojí k soustavě UCTE, ke které je kabely pod Gibraltarem již připojena část Afriky, dále pak Turecko a část Ukrajiny, která hledá způsob jak posílit spojení s Evropou a omezit připojení do systému IPS/UPS. Pro spojení těchto systémů budou třeba měnírny nebo HVDC linky. Ovšem spojení UCTE a IPS/UPS má problém v tom že pro různá úzká místa by se dalo přenášet je asi 3.5GW. Naštěstí jsou mezi EU a Ruskem proxy státy, takže problémy s politikou být nemusí.

      entsoe.eu/map/Pages/default.aspx

      1. hmm zajímavý, pěkně popsaný, technicky tomu moc nehovím
        hmm zajímavý, pěkně popsaný, technicky tomu moc nehovím ale jakštakš chápu ikdyž furt si myslím že je škoda to saharský slunce nevyužít a pálit kvůli tomu v zimní evropě uhlí a zemák 🙂
        No a kdo inicioval či jinak napomohl spustit Arabské Jaro? Krom oficiální verze samozřejně, zajímaly by mě podpultovky, konspiračky co se tak nazývají když se oficiálně nesmí říct nahlas ta pravda 😉

        1. Prostě to hapruje technicky na dvou věcech.
          Slabém

          Prostě to hapruje technicky na dvou věcech.
          Slabém propojení soustav a případném posunu sinusovek proti sobě, to se dá představit jakože jsou generátory v Rusku o půl otáčky napřed či pozadu proti těm v Evropě, což si vyžaduje nové spojky a případně měnírny. (ono je toho ještě více co se týká regulace generátorů a třeba zabezpečení sítě, zatímco u nás se jede na N-1, tak v Rusku je to děláno rozkládáním zátěže mezi ostatní stanice)

          A pak také v tom že samotná naše UCTE to prostě není sto protlačit přes jednotlivé uzly, nebyla na to ani stavěná a asi nikdy nebude. Prostě je to na příliš velké investice. ČR má třeba na zahraničních propojkách asi jen 3GW kapacity, bylo by třeba tak 10GW pro DESERTEC. Dost blbým odhadem by bylo pro EU třeba asi 500GW výkonu, který musíte nějak tahat, zálohovat a podobně.

          Větší smysl by bylo nastěhovat tam těžký průmysl, část populace… než tahat dráty světa kraj.

          Jo kdo vyvolal Arabské jaro nevím, mohl to být také únos událostí, nevím, nesleduji to nějak extra, přestalo mne to bavit když padla cena ropy. Jediné co z paměti vylovím je to že se to zvrhlo tam kde se to toho zamíchala nějaká zahraniční armáda. Ono je Arabské Jaro trochu důsledkem demografie a dělby moci, ne jenom jednoho stánkaře.

          O tom proč je nestabilní Sýrie, Libye a Jemen si asi můžeme vymyslet cokoliv (někteří lidi na netu tvrdí že je to kvůli hvězdné bráně a podobné chujoviny), faktem je že kde se do toho nikdo nemíchal, tak je situace stabilní. Alžírsko a Maroko, stabilní, snad jenom v Maroku se teď něco děje trochu, ale to asi bude nic. Tunisko po volbách stabilní, Egypt, už také stabilní, Bahrajn stabilní.

          Co by byl ale větší problém je to že země s potenciálem pro DESERTEC prožívají růst, růst populace a mají potenciál pro jakýsi růst hospodářství. Mohou ale být brzděny nedostatkem proudu a jeho cenou. takže než by se celý DESERTEC rozjel, nejspíše by bylo třeba „nakrmit“ spotřebu v místě. Jestli stojí elektřina z Plynu kolem 80€ a ze slunce 40-60€, kolik je to pro koncentrační elektrárny nevím, v Africe by navíc mohla cena proudu z FVE jít ještě níže, přeci jenom nějakých 45€ bylo v Dánsku, tak by nejspíše začala rudce růst poptávka v daných zemích. No a pokud by se pak exportovalo dál, mohly by z toho být nepokoje.

          Takže DESERTEC je dost problematický, proveditelný, ale problematický tak že se do toho nikdo nepustí.

  5. Konkretne k te elektrarne Dattel se musi rict, ze nahradi
    Konkretne k te elektrarne Dattel se musi rict, ze nahradi stare spinave elektrarny. Datteln bude nejefektivnejsi uhelna elektrarna na svete. Nebude to CO2 navic, ale nahradi zrusene elektrarny, ktere vypousti mnohem vic CO2. Navic Datteln bude vyrabet teplo a dulezita vec je, ze bude vyrabet elektrinu pro Deutsche Bahn, ktera jezdi na 16,66 Hz. Takokou elektrinu nevyrabi kazda elektrarna. Jaderne uz vubec ne. A kdyz jezdi vic vlaku na elektrinu, tak se usetri diesel, ktery je jeste horsi. Chtelo by to hlubsi analyzu nez jen prskani na Merkel. Co se deje v Cine, tak tam se jedna o nove dodatecne zdroje a to je uplne jine kafe, horsi a je hořké.

    1. No dnes už je to 16.7Hz, dříve 16 a 2/3Hz, měnilo se to
      No dnes už je to 16.7Hz, dříve 16 a 2/3Hz, měnilo se to kvůli záznějům z rotačních měničů do veřejné sítě. Ale uznávám, také bych si ty tři šestky nenechal ujít. 🙂 DB, SBB a ÖBB a SŽDC mají speciální síť na teto Bahnstrom, tzv. Bahnstromnetz, o 110kV JEDNOFÁZOVÝCH, byť tedy SŽDC má jen přípojku na 15kV. V poslední době ale dedikované elektrárny pozvolna ustupují statickým měničům, které převádí průmyslový proud na proud drážní, to udělali třeba v Švýcarsku při rekonstrukci jedné hydroelektrárny, kdy se všechny turbíny nahradily soustrojími na 50Hz. Dává to smysl, nemusí se spotřebovávat „zbytečně“ voda a v případě nevyužívání kapacity dráhou se dá plný výkon dodat do veřejné sítě.

      Na 25kV se zatím nic takového nedělá, ale transformuje se sdružené napětí ze soustavy 110kV, čímž se tedy vytváří asymetrie, (s tím zapojením co se používá u nás) a jednotlivé sekce se tak musí zapojovat na různé fáze, to ale asi po rekonstrukcích a nasazení podobných měničů zmizí. Kdy se k tomu ale správce kolejí odhodlá je otázka, nechce se mu ani do zrušení problematické stejnosměrné trakce 3kV na mnoha tratích, je tak třeba poněkud hloupě styk 25kV a 3kV někde v polovičce KFNB před Přerovem v poli, kde to spíš dělá problémy a nic moc se tím nezíská. Otázka pak je jestli by se i v našem případě nehodilo postavit jednofázovou elektrickou síť pro dráhu, která by spojovala jednotlivé de-facto měnírny (TNS)

      Drážní proud generuje mimo jiné JE Neckarwestheim.

  6. mohol by mi prosím vás niekto znalý veci vysvetliť, ako
    mohol by mi prosím vás niekto znalý veci vysvetliť, ako došli k tomu údaju „8,5 milionu tun oxidu uhličitého“?

    ak elektráreň spáli 9000 ton uhlia denne, a frčí 365 dní, tak celková váha spáleného uhlia je cca 3.2 miliona ton ročne

    chápem to správne, že sa to ráta tak, že oxidáciou uhlíka sa celková váha vypustených exhalátov rovná trojnásobku pôvodnej váhe spalovaného materiálu, lebo C = cca 3 miliony ton za rok + O je tam 2x, takže = 2x 3 miliony ton a dohromady to je to teda tých 8,5 milionov (keď odrátame „odpad“)?

    1. Spaleni 12kg uhliku + 32kg kysliku = 44 kg CO2 + 110 kWh
      Spaleni 12kg uhliku + 32kg kysliku = 44 kg CO2 + 110 kWh termicke energie (hnede uhli neni cisty uhlik, mala nepresnost)
      Spezifische Kohlendioxidemissionen verschiedener Brennstoffe
      Brennstoff Emis­sionen in kgCO2 / kWh Emis­sionen in kgCO2 / GJ
      Holz *) 0,39 109,6
      Torf 0,38 106,0
      Braunkohle 0,36 101,2
      … Lausitz 0,41 113,0
      … Mittel­deutschland 0,37 104,0
      … Rheinland 0,41 114,0
      Steinkohle 0,34 94,6
      Heizöl 0,28 77,4
      Diesel 0,27 74,1
      Rohöl 0,26 73,3
      Kerosin 0,26 71,5
      Benzin 0,25 69,3
      Raffineriegas 0,24 66,7
      Flüssiggas 0,23 63,1
      Naturgas 0,20 56,1

      Formatovani nefunguje.

  7. A z čeho asi chcete nabíjet ty elektromobily? Rozvoj
    A z čeho asi chcete nabíjet ty elektromobily? Rozvoj uhelných a plynových zdrojů je pouze důsledkem útlumu jad. energetiky v Evropě. Ty zelený fakt neví, co dřív – viditelně ebenovou tyč…
    Stačí někde dohledat, proč mají v Německu tak drahou elektrickou energii a kolik stojí ten jejich slavný příklon k obnovitelným zdrojům. Sice chályhodná snaha, ale ani Německo to neufinancuje – respektive běžní němci musí sáhnout dost hluboko do kapsy. A to zcela pomíjím technické „detaily“. Ty uhelné elektrárny se staví hlavně aby pokryly spotřebu, když nefouká a nesvítí. Velice dobře to ukazují data z poslední zimy a podzimu.
    A že je zrovna na tomto serveru článek proti zajištění 365/24h dodávky el. energie, aby bylo mimo jiné možné nabíjet ty plnované deseti a statisíce el. aut – trochu schizofrenie ne?
    A pokud by náhodou někoho napadlo argumentovat baterkama (jako akumulace pro obnovitelné zdroje) – tak momentálně není ani dost baterek pro auta (a to se jich vyrábí minimálně), natož pak na zálohování celé energetické sítě ..
    Zelení – nové náboženství, už úplně odtržené od technické a ekonomické reality.

      1. No právě kvůli těm větrným parkům (a současnému
        No právě kvůli těm větrným parkům (a současnému uzavření jad. elektráren) se v Německu staví a obnovují uhelné elektrárny. Dodávka je potřebná pořád, ne jen, když svítí a fouká 😉
        A Desertech – hezká myšlenka. To už snad raději být závislý na plynu z Ruska, než na afrických režimech …
        Ono je trochu něco jiného si řešit energie pro svůj dům a něco jiného pro celou ekonomiku…

    1. To sa treba spytat frau Merkel. Ona ma isto plan ako nahradit
      To sa treba spytat frau Merkel. Ona ma isto plan ako nahradit vyradene jadrove elektrarne. Mozno si kazdy na strechu zasadi jeden veternik a 100m2 panelov + kazdu noc bude cela rodinka slapat na bicykli s pripojenym dynamom a dodavat do siete energiu.

      1. Taky to tak vidím. Ale spíš za to můžou „ekologové“ než
        Taky to tak vidím. Ale spíš za to můžou „ekologové“ než politici – ti chtějí být jen zvoleni. Kdežto zelení fakt věří tomu co říkaj.
        Pokud se člověk baví s běžným němcem, hlavně někde, kde nemají zas tak dobré platy, tak je cena elektriky dost štve. Tedy alespoň ty poznamenané technickým vzděláním.

    2. Už jsem to psal mockrát. Celková spotřeba při úplném
      Už jsem to psal mockrát. Celková spotřeba při úplném přechodu na elektromobilitu zvětší spotřebu el. energie asi o jednu třetinu. Velkou část této potřeby pokryjeme jednoduše tak, že odstavíme rafinerie, které jsou velkým žroutem. Úplně to stačit nebude, ale představa, že bychom se zítra probudili a všichni jezdili na eketřinu je také jenom představa v oblasti snů.
      Takže vaše představy jsou také odtržené. Ekonomická realita je taková, že to půjde postupně a budeme mít čas přijít na nějaká rozumná řešení. Kromě jiného se ukazuje, že k překlenutí špiček stačí pokrýt asi 5-20% denní spotřeby. Pan Jan Veselý by vám o tom mohl napsat víc. Má v oboru velký přehled. Najděte si nějaký jeho článek. nNpříklad tento je dost zajímavý: Jan Veselý publicita.

      1. S celkovou spotřebou spotřebou je to asi tak, že jsme
        S celkovou spotřebou spotřebou je to asi tak, že jsme právě v průměru vypili každý půl šálku kafe…
        Nejde o celkovou průměrnou spotřebu, ale o zajištění té aktuální v každý okamžik. To je problém obnovitelných zdrojů.
        Ale jinak souhlasím, že to bude delší a postupný proces a určtě je to cesta správným směrem. Ale tento proces musí být řízen na základě faktů a ne na základě vzdušných zámků.
        Doporučuji blog pana Petra Nejedlého na idnes (nemohu vkládat odkazy).
        Zkušenosti z jižní Austrálie jsou jednat těžko aplikovatelné ve střední Evropě (naprosto jiné přírodní podmínky) a navíc uzavíráním „klasických“ velkých zdrojů si síť dostali do dost nezáviděhodného stavu – ale těch důvodů je tam víc. Alespoň, podle toho, co jsem četl.

        1. Síť jim hlavně spadla protože plynové elektrárny
          Síť jim hlavně spadla protože plynové elektrárny nedodaly službu za kterou měly zaplaceno, to pan Nejedlý ale nerad slyší. Zeptejte se pana Veselého až se objeví. Odstavení X set MW VtE dle POŽADAVKŮ PROVOZOVATELE SOUSTAVY, jak bylo dohodnuto, odpadnutí několika vedení a neschopnost PPE poskytnout služby dohodnuté a placené, to byl ten důvod.

          U nasazení EV bude záležet na tom jak bude výkon rozložený a podobných věcech. Vzít si teď spotřebu benzínu, tu pronásobit nějakými koeficienty, to je špatně. Jestli se do Auta vleze asi 50l benzínu, je to 150kWh mechanické práce, teď vám ale nikdo nezaručí, neřekne, jestli mezi 4-8 večer všichni po příjezdu z práce vraz auto do zásuvky a dobití si co najezdili, nebo jestli si jednou za týden zajedou na nějakou 150-200kW stanici, třeba u obchodního domu a budou tam hodinu až dvě nabíjet. Toto upřímně nikdo nevíme.

          1. Nasazení EV je odpozorovatelné už nyní na menším vzorku.
            Nasazení EV je odpozorovatelné už nyní na menším vzorku. Většina nabíjí doma a plánuje. Nebo v práci.
            Třeba manželka potřebovala denně 40 a více km, nabíjela obvykle nočním proudem 22-06 hod. přes obyčejné spínací hodiny v obyčejné zásuvce v garáži 1x za 3 dny. Jinak častěji. Nyní má práci o polovinu blíže, nabíjecí intervaly se úměrně tomu prodloužily.
            Já mám možnost nabíjet v práci. Předevčírem s plnou baterkou nenabíjeno, včera s 2/3 taky ne, dnes jsem baterku vyjezdil do 0 a už druhou hodinu se mi nabíjí, bude tam nyní asi 8 dílků z 16 (tedy skoro vyjezdil, zbyl 1 dílek z 16 = cca 1 kWh a dojezd 8 km dle palubního počítače, když šlo po 116 km na nabíječku). Ovšem nabíjím v místě, kde jsou střechy obsypány FVE, na parkovišti je jedna natáčecí FVE a nad ní stožár s vrtulí VE. Takže spotřeba v místě výroby.
            Pokud se chystáme na nákupy, pak upřednostňujeme nákupní centrum s možností nabíjení zdarma při parkování. A vezmeme auto s prázdnější baterií. Pokud je hezky slunečno, pak to druhé v garáži mezitím nabíjí z naší FVE.
            Jinými slovy pokud má majitel elektromobilu rodinný dům a svoji FVE, možnost nabíjení v práci nebo nákupním centru, probíhá to asi takto.
            Čip ČEZu jsem v prosinci 2016 při trojnásobném zdražení vrátil a i když jsem ho měl, na rychlonabíječky v místě bydliště jsem jezdil výjimečně. Opravdu jen pokud jsem potřeboval ten den najezdit po okolí stovky kilometrů lítáním mezi přilehlými městy, co jsou v okruhu cca 50 km na všechny světové strany.
            Na dlouhé cesty používáme síť soukromých rychlonabíječek evmapa.cz, čezácká je na Moravě a ve Slezsku nepoužitelná a EON a PRE je tu nemají vůbec.

            1. Právě vycházíte z předpokladu, který zdaleka neplatí
              Právě vycházíte z předpokladu, který zdaleka neplatí pro všechny, tedy to že lidé mají rodinný dům a také ze vzorku lidí, kteří se o to zajímají. V momentě kdy se k tomu dostanou všichni běžní motoristi a obyvatelé paneláků, může být situace zcela jiná.

                1. Přesně tak. Třeba na ostravských sídlištích si můžete
                  Přesně tak. Třeba na ostravských sídlištích si můžete před barákem na parkovišti pronajmout parkovací místo, když Vám to schválí obec a sám si to zafinancujete (papíry, umístění značky, poplatky). Takže dovést k němu z baráku přes trávu nebo pod chodníkem kabel s napojením pouze na noční proud je už jen malá komplikace navíc.

              1. Jenže mne všichni nezajímají. Protože všichni znamená
                Jenže mne všichni nezajímají. Protože všichni znamená průměrný věk aut 15 let a více, takže asi tak dlouho bude trvat změna z fosilů na elektriky v módu všichni. A mezi nimi je panelákových většina. Stačí se projet po sídlištích a koukat na parkoviště. Mne zajímají ti, co dneska kupují nové auto a koupí nesmyslně fosila. Zvláště pak mají-li barák, parkování, možnost nočního proudu, FVE a jezdí okolo komína, občas někam dále. To není velká množina. Ale ta potáhne a bude určovat vývoj. Stejně tak mne zajímají firmy, které by měly hromadně na elektromobilitu přecházet, protože ony nakupují v ČR 70% nových aut.

              2. „čo rozumiete pod takým všichni běžní?“
                pre mňa sú to

                „čo rozumiete pod takým všichni běžní?“
                pre mňa sú to tí, ktorí chodia na benzínky s nižšou cenou. takže po PRECHODE sa panelákoví spoja a na parkingu si postavia nabíjacie stĺpiky. pre tzv priemerných 40km/deň to bude postačovať, cenovo prístupné a pre elektrárne/distribučky výhodný kšeft s dnes prebytkovou elektrinou.

              3. Panelákovou elektromobilitu ještě opravdu nějaký čas
                Panelákovou elektromobilitu ještě opravdu nějaký čas řešit asi nebudeme. Na druou stranu, paneláky nají krásné ploché a prázdné střechy. Může to být pokryté FV úplně celé a na baterii by se také nějaké místo našlo. My sice bydlíme v bývalém činžáku, ale i tak se na střeše najde asi tak 450m^2. To je něco kolem 11kW per peak. Takže asi 11MWh za rok. Je tu asi 18 bytových jednotek. Mě to vychází, že by se jeden elektromobil nebo 3-4 byty celkem dobře „uživily“ jenom z té FVE.

              4. Tady bych chtěl upozornit ještě na jeden fakt, který by se
                Tady bych chtěl upozornit ještě na jeden fakt, který by se v tomto případě podle mne uplatnil.

                Nevím přesně jestli se to nazývá nějakým speciálním termínem, ale zkusím to popsat.

                Jde o to že při malém množství platí to co jste říkal vy, že předem nevíte kolik elektromobilů se připojí a kde?

                Toto už ale neplatí pro větší množství. To znamená například pro 10000 a víc elektromobilů, které budou zapojeny do projektu chytré sítě už máte zajištěno statisticky nějaké minimální procento elektromobilů, které budou vždy připojený v daný čas.

                Funguje to jako na např. na internetu. Když jste v nějaké diskusi kde máte 10-1000 uživatelů stane že tam někdy nikdo není připojen. Když ale tam je mnohonásobně více uživatelů navíc z různých míst, tak se prakticky nikdy nestane že by tam někdo nebyl připojený.

                A takto by to podle mne fungovalo i s elektromobily a chytrý sítí. Když by jich tam byl dostatečně velký počet, vždy bude nějaký elektromobil připojen. Protože elektromobily budou z různých částí republiky a prakticky se pak nemůže stát aby nebyl připojený ani jeden.
                Po nějaké době se ustálý návyky uživatelů a účastníků a ze statistiky vyplynou časy, hodiny kdy budou připojeno hodně elektromobilů a nebo málo.

        2. Víte, blogovat si můžete jak chcete. Když přejdete od
          Víte, blogovat si můžete jak chcete. Když přejdete od slov k činům a děláte to dostatečně dlouho, tak víte, na čem jste.
          Ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010. Dlouhodobě od května do září plynový kotel k ohřevu vody nepotřebuji, někdy už v dubnu, někdy až do října. Pokud bych měl větší bojler než 250L pro 4člennou rodinu a možnost dohřevu elektřinou z FVE, tak i déle a nestalo by se mi, když 3 dny prší, že teplá voda v létě dojde. Protože na ohřev potřebuji hřející slunce, na elektřinu stačí rozednění.
          FVE 3,6kWp mám od 9/2009, dlouhodobě spotřebovávám při neexistenci baterie a ukládání elektřiny necelých 50% její roční výroby. A to nejsme v pracovní dny doma, odjíždíme ráno a vracíme se k večeru. O víkendech jsme schopni spotřebovat veškerou výrobu, mj. i nabíjením 2 elektromobilů a 1 elektrokola.
          A teď si představte, že si pořídíme baterii, další bojler, zvětšíme kapacitu elektrárny a budeme řízeně spotřebovávat a přebytky ukládat do vody a obou elektromobilů.
          Když to tak udělá polovina rodinných domků v zemi, co má volnou střechu na FVE, co to udělá s fosilní i jadernou výrobou? Když podobně budou optimalizovat své provozy firmy (kanceláře to mohou udělat ihned) a doplní je i o kogeneraci, jak to změní trh? Podle mne hodně. Jestliže uvolníme trh s energiemi a budeme moci jednoduše přebytky umísťovat online a online nakupovat v chytré síti, budou potřeba nějaké další elektárny? Zvláště pak megazdroje, když postavení FVE s bateriovým úložištěm je otázka v řádu měsíců na jakémkoliv pozemku na obyčejné zavrtané piloty, čímž nedojde ke znehodnocení půdy a zemním pracím? To všechno je realizovatelné a za násobně nižší peníze.

          1. „Když to tak udělá polovina rodinných domků v zemi, co
            „Když to tak udělá polovina rodinných domků v zemi, co má volnou střechu na FVE, co to udělá s fosilní i jadernou výrobou? Když podobně budou optimalizovat své provozy firmy (kanceláře to mohou udělat ihned) a doplní je i o kogeneraci, jak to změní trh? Podle mne hodně.“
            Dle mého názoru moc ne (i když bych si přál opak). Pořád bude potřeba mít „schovaný“ výkon na období zimy či dlouhodobě nepříznivého počasí. Tím nechci říci, že by se neměly instalovat solární panely. Ale i sebevětší akumulátor se může vybít a pak mám dvě možnosti. Hodně se uskromnit nebo začít odebírat ze sítě.

            1. Změna je pozvolná, ale jede. Ono to není jen o výrobě,
              Změna je pozvolná, ale jede. Ono to není jen o výrobě, ale i o spotřebě. Jak domů a staveb samotných, tak spotřebičů v nich. Jak jsem psal, teplá voda by mi s akumulací většího množství a kombinací s FVE místo solárního ohřevu vydržela v pohodě. Navíc se dá použít i pro vytápění, kdy mohu přes ni vést zpátečku do kotle a přihřívat si topný okruh. Prostě funguje to, a to pořád doplňuji starý barák 17 let, nové s tepelnými čerpadly a projektováním předem jsou úplně jinde.

            2. Ale malinký rozdíl v tom že se ta kapacita přes léto
              Ale malinký rozdíl v tom že se ta kapacita přes léto nemusí udržovat je ne ?
              Jasně že domácnosti v barácích asi nemají velký podíl na tom koláči ale je to… trend, směr, na kterém je vidět že vše se dá nějak využít, zoptimalizovat.

              Jako že přes léto pojedou 4 atomy a 2 uhelky a v zimě se najedou postupně další 1-2 menší uhelky… například.

              Pak se začne z nějakého důvodu vyplácet ukládání energie a ejhle, vypne se 1 atom a 1 uhelka natrvalo protože se bude využívat noční proud na 100%.
              To samozřejmě nebude ze dne na den, ale postupně – nejdřív nadšenci, pak dotace…

              Konec slintání a zpátky do reality ! 😀

            1. Podle Pardubického kraje v období 2011-2016 činí spotřeba
              Podle Pardubického kraje v období 2011-2016 činí spotřeba domácností v jednotlivých letech 22-30% z celkové spotřeby elektřiny. Podle „definitivních výsledků“ sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zahrnoval bytový fond ČR celkem 4 756 572 bytů, z toho bylo 4 104 635 obydlených bytů, z nichž 43,7 % v rodinných domech a 55 % v bytových domech. Takže ano, bráno podle těchto údajů se nyní RD mohou pohybovat mezi 10-15% z celkové spotřeby.
              Ovšem přechod topení na tepelná čerpadla (elektřina), rekuperační větrání (elektřina), ohřev vody a vaření (elektřina) a elektromobilitu (elektřina) s tímhle může hodně zamíchat. A nedělejme si iluze, úplně stejně, ne-li lépe, mohou přejít firmy. Zvláště pak ty, fungující v objektech jen v denní době.

Napsat komentář