Biomasa jako náhrada uhlí? Ukvapenost se nemusí vyplatit!

Biomasa je považována za ekologicky čistý zdroj energie. V roce 2015 dosáhl v ČR podíl biomasy na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů 22 % a předpokládá se další růst.

V Česku používá biomasu jako doplněk klasického uhelného paliva v několika svých tepelných elektrárnách například společnost ČEZ. Podíl biomasy na celkové výrobě elektřiny ČEZ v roce 2016 dosáhl 500 GWh.
foto: ČEZ

Nedávné evropské zkušenosti s negativními dopady zvyšování podílu biopaliv v dopravě na asijské pralesy ale nabádají k opatrnosti při jejím masivním prosazování. Velká Británie se zavázala snížit do roku 2050 své emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 80 %.

Spoléhá přitom sice i na jaderné a plynové elektrárny, ale výstavba těchto nových zdrojů nabírá zpoždění. Jedna z největších britských uhelných elektráren Drax (výkon 4000 MW, tedy zhruba stejně jako Dukovany a Temelín dohromady) přešla od roku 2015 postupně na spalování dřevěných pelet místo uhlí.

Drax spotřebuje ročně 7,5 milionů tun pelet vyrobených ze dřeva dováženého z celého světa, včetně Severní Ameriky a Kanady. Dánská firma Dong Energy snížila od roku 2003 ve svých elektrárnách spotřebu uhlí z 6,2 na 1,7 milionu tun ročně a do roku 2023 chce spalovat pouze biomasu.

Bude na to potřebovat přibližně 7 milionů tun pelet. Dosud většinu potřebného dřeva dováží z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Německo, které se rozhodlo zcela zbavit jaderných elektráren, má v uhelných zdrojích instalovaný výkon 50 GW. Kdyby jen část německých uhelných elektráren přešla na biomasu, dojde k dalšímu radikálnímu zvýšení dovozu dřeva do Evropy.

Pokud by Evropa chtěla nahradit 15 % uhlí spalovaného v evropských elektrárnách, spotřebovala by až 200 milionů tun dřevěných pelet ročně. Ještě v roce 2014 jich ale vyprodukovala jen 13,5 milionů tun.

Již tehdy pokryl dovoz ze Skandinávie a Pobaltí jen dvě třetiny potřeby, zbytek se musel dovézt z mimoevropských zemí. Les pro roční výrobu takového množství pelet by zabral území o rozloze kolem půl miliónu čtverečních kilometrů, což je čtverec zabírající východ Německa zhruba od Rostocku po Mnichov, celé Česko a Slovensko, skoro celé Rakousko a velkou část Polska a Maďarska.

Doprava biomasy přes velké vzdálenosti nedává kvůli emisím příliš smysl. Další zátěží je způsob pěstování – u některých rostlin se intenzivně používají hnojiva a pesticidy, které zamořují okolní prostředí.

Vzniká rovněž otázka, jak se evropský rozvoj energetického využívání biomasy projeví v ekologii ostatního světa. Zda se v blízké budoucnosti například nemůže opakovat situace, kdy dotovaná produkce biopaliv pro evropská auta výrazně přispěla k nárůstu spotřeby palmového oleje a tím k devastaci pralesů např. v Indonésii.

Česká biomasa

V roce 2015 bylo podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu v ČR vyrobeno z biomasy 2 091 GWh elektřiny (zhruba 2,5 % celkové hrubé výroby elektřiny) a 77 PJ tepla. Vládou schválená Státní energetická koncepce plánuje do roku 2040 zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 160 PJ.

Snižování produkce CO2 chce zajistit především výrobou elektřiny v jaderných elektrárnách, které jsou stále jediným velkým zdrojem schopným vyrábět elektřinu bez emisí a zároveň bez ohledu na denní dobu a počasí. Některé ekologické organizace ale pro Česko prosazují mnohem intenzivnější využití biomasy na úkor jádra.

Zvýšit podíl biomasy na primárních energetických zdrojích na 290 petajoulů, jak navrhují např. Greenpeace, by vyžadovalo zabrat pro její produkci 1,3 až 3 milionu hektarů půdy (tedy 16-38 % povrchu ČR), podle druhu použité rostliny.

tisková zpráva

18 Comments on “Biomasa jako náhrada uhlí? Ukvapenost se nemusí vyplatit!”

  1. Ještě dodám, že si stejně myslím, že pálení biomasy v
    Ještě dodám, že si stejně myslím, že pálení biomasy v elektrárně je obludné plýtvání vzácným zdrojem, protože se cca 2/3 energie vyhodí. Největší smysl má využití místních zdrojů pro výrobu tepla, kde se využije něco kolem 90% energie v palivu. Ale primárně bych to nedával do ruky BFU, ti nadělají více škody než užitku. Ideální mi připadají místní výtopny pro CZT nebo podnikové energetiky, kde jde zajistit účinné spalování. Ještě jako nouzovku automatické kotle a pelety.
    Jo, a z ČR se ročně exportuje asi 4 miliony tun dřevěných pelet a plocha lesů i tak roste.

  2. Touhle problematikou jsem se před pár měsíci trochu
    Touhle problematikou jsem se před pár měsíci trochu zabýval, takže mám pár poznámek:
    1) Nelze vůbec uvažovat, že by biomasa pokryla více než nějakých 10-15% naší současné energetické spotřeby, tolik jí nevyroste, to se ví minimálně od 18.století. Každopádně i tahle část má svou hodnotu.
    2) V případě elektrárny Drax jsou zdrojem dřeva věci jako piliny, prořízky, větve, kůra a kulatina nejnižší jakosti. Tedy věci, které když není odbyt, dají těžaři na hromady a spálí.
    zdroj.
    3) Pravidla EU přikazují využívat jen biomasu z „udržitelného hospodaření“ a veškeré zdroje paliva na to musí mít certifikaci. Žádné holoseče panenských lesů se nekonají.
    4) CO2 tahá z atmosféry pryč jen mladý les, když stromy dorostou do určité velikosti (za 20-50 let podle klimatu), bilance se vyrovná. Do Evropy se obvykle ze Severní Ameriky vozí biomasa z rychle rostoucích lesů na JV USA a JZ Kanady.
    4) V USA a Kanadě jsou obrovské plochy hospodářských lesů, které přišly o odbyt, protože v Severní Americe během posledních 20 let prudce klesla výroba papíru (recyklace, počítače). Odbyt mají pro kvalitní kulatinu na konstrukce a na nábytek, ale ne na ten zbytek.
    5) I se započtením emisí z dopravy přes půl světa vycházejí měrné emise CO2 z biomasy asi 5-10x nižší než u uhlí a 2-5x nižší než u zemního plynu. Hlavně, když se nahrazuje importní uhlí z USA, Indonésie, Austrálie, JAR nebo Kolumbie. To jsou hlavní světoví exportéři. Drax bral hlavně z USA a Kolumbie.
    6)Samozřejmě se to dá ještě velmi zlepšit. Stačí začít používat místní zdroje a přiblížit se k nule nebo jde udělat dvoustupňové spalování a zaorávat pyrolýzní zbytek s vysokým obsahem uhlíku (terra preta). Pak to klidně může mít i záporné měrné emise CO2. Ale to by za to zúrodňování půdy musel někdo platit.
    7) Popel a odprašky z pálení biomasy nejsou, na rozdíl od uhelných, nebezpečný odpad plný těžkých kovů a jiných jedů, naopak je to osvědčené minerální hnojivo.
    Na závěr: Není nutné si dělat o tom nějaké velké iluze. Tyhle předělávky uhelných elektráren na biomasu jsou jen dočasným opatřením, které ulehčuje odchod od uhlí, majitelé uhelných elektráren se tolik necukají a umožní jim to je normálně nechat technicky dožít. Taky je to způsob, jak zbytečně nestresovat operátory elektrických sítí (zůstane jim disponibilní pružný výkon) a postupně je zvykat na stále větší podíly větrných a solárních elektráren, což je pro ně úplně nové zvíře.

  3. Jo, jo, na všechno se musí hlavou. Kdyby v GB přemýšleli
    Jo, jo, na všechno se musí hlavou. Kdyby v GB přemýšleli a zapracovali na snižování spotřeby a lokální výrobě v místě spotřeby, pokud možno bez spalování, tak by se takové články těžko objevovaly. Přecházet na spalování něčeho, co nemám a musím vozit přes celou zeměkouli je buď vrchol idiocie nebo cílená provokace jak dokázat, že to nejde. Legrace, když se člověk nad tím zamyslí, je pak v tom, že většina světa to dělá s ropou a zemním plynem a nepřijde jim to ujeté. Ale když přejdou z domácího uhlí na dovozové peletky, tak naráz se o tom píše a varuje. 🙂

    1. Zelená ideologie odmítá fosilní zdroje i jádro. Pokud
      Zelená ideologie odmítá fosilní zdroje i jádro. Pokud podle ní jedete, pak nestabilní OZE velmi rychle vyčerpají svůj potenciál, protože síť potřebuje stabilní zdroje. Zelená ideologie odmítá ovšem stavbu přečerpávacích i velkých vodních el. , takže Vám zbývá pouze přestavba el. na biomasu a její dovoz spojený s devastací přírody v ohromném měřítku, jenže to zelené ideologii nevadí, protože volič se do zemí, z kterých se dováží nedostane.

      Jinak samozřejmě z hlediska ekologie je nejvýhodnější stavět rozumně zabezpečené jaderné el. a nějaké FV panely na střechách domů. Maximálně omezit spalovací procesy a co největší převod spotřeby energie na elektřinu. Věřím že za takových 50 let k tomu lidstvo dojde u nás se bohužel zatím dotují kotle.

      1. Já tedy chápu „zelenou ideologii“ jako trvale udržitelný
        Já tedy chápu „zelenou ideologii“ jako trvale udržitelný rozvoj. Pokud fotovoltaika dostane ze stejné plochy 2500x více energie než řepka která navíc devastuje ornou půdu, tak je další vývoj jasný. Pokud budu pěstovat biomasu na pálení a nebudu ji vracet do půdy, tak si řežu pod sebou větev a čeká mě hladomor.

        1. Pomalu začíná lidem docházet, co naši předci měli a
          Pomalu začíná lidem docházet, co naši předci měli a proč to dělali. Proč pěstovali a měnili umístění plodin. Proč chovali a vše od zvířat odváželi na pole, odkud předtím odvezli to, čím zvířata krmili. Viz dnešní vysátá půda na jihu Moravy. Proč se poučit i z jejich chyb, kdy perfektně vyčištěný jednodruhový les nedává broukům jinou možnost, než sežrat to, co v něm roste, tedy jednodruhový strom. Navíc za potravou nemusí nikam putovat. Sežere jeden strom a vedle je další. Takže se množí jako kobylky.
          Dnes na biomasu třeba pěstujeme japonský topol, co roste děsně rychle, ale samozřejmě neroste ze vzduchu. Násobně rychleji roste a násobně rychleji vysává okolní půdu než běžné naše stromy. Proto se už výsadba reguluje. A buď se půda pak nechává ladem nebo se na ni musí vysadit něco, co potřebuje jiné živiny než japonský topol.
          Víme, že na obživu jedné rodiny stačí zhruba 2 hektary, ale musí se plodiny kombinovat, přizpůsobovat místním podmínkám a makat na tom. Maso, jakožto energeticky nejvydatnější, ale také na energii k jeho získání nejnáročnější věc, pak prostě není k jídlu 3x denně.
          O tom také je udržitelný rozvoj. Ostatně řepka do biopaliv je nesmysl od začátku, to můžeme rovnou jezdit na dřevoplyn. Lesy u nás zatím rostou rychleji, než je kácíme.

          1. O té půdě mi nemusíte moc vyprávět, vídám to každý
            O té půdě mi nemusíte moc vyprávět, vídám to každý den a ta potvorná řepka je takový nezmar že předloni bylo nádraží žluté jak pole (na druhou stranu Taurus na „louce“ vypadal trochu jak surrealsticky :), jenže problém je někde jinde než v řepce, je v samotných metodách, orbě a velkých plochách polí, což vede k rychlé degradaci.

            Dále se za posledních 200 let veškeré toky na jihu Moravy zregulovaly díky tomu poklesla i hladina spodní vody, jednak se jí méně vsákne a jednak regulovaná korita někdy původní zvodně prořízla. Původně bylo Břeclavsko a Hodonínsko rybníkářskou oblastí, ono se v té technicky vzato deltě jinak hospodařit nedalo, bohužel s nástupem cukrovarnictví a parních strojů, které umožnily rozsáhlé meliorační práce celkem levně, došlo ke zrušení rybníků a přeměně na pole k pěstování řepy. Zároveň došlo k vysušení našich dvou největších jezer v Koyblí a Čejči, větší – Kobylské mělo něco mezi 4 a 10km2, hloubka pak až 10m. (1km2 je 100ha, tedy mohlo zaírat podobnou plochu jako střední novomlýnská nádrž), před tím se stovky let obhospodařovalo jako rybníky, s jistými omezeními. Dokonce bylo unikátní tím že obsahovalo posloslanou vodu. (Trkmanka tam ztratila až polovinu vody, z cca 500l/s na 250l/s dle výpočtů, tehdy to nikdo takto neměřil).

            Dále se zreguovala Dyje a Morava, což vedlo k velké redukci vsakové plochy, pokud se v minulosti rozlévala kilometr a každou stranu, dnes má při nejlepším stovku metrů. Všiměte si že všechny obce až na Břeclav stojí nad nivou a i Stará Břeclav stojí na kopci, město pak primárně vzniklo na pahorku kolem hradu a kostela což je zase proti nivě Dyje o asi 2-4m výše a i Pohansko bylo stavěno podobně. Lednice, Bulhary, Nejdek, Lanžhot, Týnec, Moravská Nová Ves, Strachotín,… nikdo nikdy nestavěl u vody, až Hodonín je zase z části v záplavovém území, tentokrát Moravy, protože pod Tabačkou býval hrad.

            Největší problém na jihu Moravy je že se do území, které je přirozeně suché, aplikovala nevhodná zemědělská praxe, pokud máte hospodařit někde kde je pár desítek centimetrů půdy na píscích, tak se nedá prostě pracovat jako někde v povolží.

            Paradoxně by se muselo vrátit zemědělství k tomu jak se to dělalo za dávných předků, kdy nejteplejší a zemědělsky jakoby nejpříznivější krajina byla paradoxně o rybnících, pastevectví, sadařství/vinohradnictví a lesnictví. Je to celkem pekně zdokumnetováno na hospodářských přehledech od konce třicetileté války. Existuje i přehled kolik čeho si zabivily procházející armády, takže je třeba zajímavé že se v Břeclavi a okolí ve velkém chovaly ovce a prasata, nebo u Ladné chytalo vodní ptacto a exportovalo se živé do Vídně (vlakem)

            1. Fantazie. Díky moc za historický exkurs. Holt respekt ke
              Fantazie. Díky moc za historický exkurs. Holt respekt ke krajině versus průmyslová zemědělská velkovýroba v praxi.
              Vždycky si vzpomenu na jednoduchý příměr – my jsme chodili pěšky, na koňovi, sem tam k nám dokázal projet lesní traktor. A každý blb si dneska myslí, že k nám lehce dojede oktávka. Ano, ale až někdo brutálně zplundruje okolí, naveze štěrk a položí asfalt. Ale pak už tu nebude ta divoká příroda, kvůli které tu chtěli přijet.

          2. alebo obilie – steblo 1.5-2m dĺžky, dnes max. pol metra. ani
            alebo obilie – steblo 1.5-2m dĺžky, dnes max. pol metra. ani to malé množstvo slamy nespotrebujú a stohy ostávajú na poli. na druhej strane vyvážajú „kejdu“ spod prasiat, smrdí a okamžite sa presunie do hĺbky 6m, odkiaľ ju čerpáme. síce nezníži obsah vápnika, ale obohatí o penutvornú prísadu 🙁

      2. Jinak samozřejmě z hlediska ekologie je nejvýhodnější
        Jinak samozřejmě z hlediska ekologie je nejvýhodnější stavět rozumně zabezpečené jaderné el.
        Tak tohle přesně také býval můj názor, ale pak chtěl jet můj kamarád do Černobylu a tak jsem se mrknul na pár dokumentů o nehodách v jaderných elektrárnách (Nultá hodina, Černobyl vteřiny před katastrofou, Jaderná havárie Three Mile Island, Fukušima vteřiny před katastrofou atd. vše na Youtube). Něco jako rozumně zabezpečená jaderná elektrárna neexistuje, stačí když to jednou bouchne a přijdem o celý kontinent. Pokud se mrknete na ty dokumenty, možná vám dojde , že čistě statisticky se to musí jednou stát. Nejčastější reakcí je však paradoxně , že to byla lidská chyba. Jako kdyby ode dneška měli lidé přestat dělat chyby. A pak ta ekologie těžba uranu nic moc. Ale navštívil jsem bývalá místa , kde se těžil uran a není to tak hrozné. Problém je , že vyhořelé palivo nikam nezmizí a musí se po staletí skladovat. V Německu to skladují v solných dolech a teď se jim rozpadají obaly, tak to budou muset dávat do nových kontejnerů. A nakonec samotná vysloužilá jaderná elektrárna . Radioaktivní část se jen velmi pracně odmořuje za pomocí kyseliny. Náklady překročily původní odhady minimálně krát 10. Můj názor nyní- nic levného, nic ekologického a nepřijatelné riziko.

        1. Z hlediska ekologie je jaderná havárie to nejlepší co si
          Z hlediska ekologie je jaderná havárie to nejlepší co si příroda může přát. Stačí se projít po okolí ČErnobylu. 🙂 Tvrzení, že „přijdeme o celý kontinent“ je tvrzení, které může vypustit z úst tak akorát analfabet, který – jak se sám přiznal – o JE něco ví tak akorát z televizního dokumentu.
          Totéž platí o tom blábolu o „jaderném odpadu“. Vyhořelé palivo je obrovský zdroj energie, o který se budou energetické firmy prát, až zkrachuje, ten zrůdnost s dotováním oze parodií na elektrárny.

          1. Jaderná havárie možná, ale ne jaderný výbuch
            Jaderná havárie možná, ale ne jaderný výbuch nechlazeného reaktoru narvaného palivem. Nejsem odborník a ani to netvrdím a proto jsem se také zeptal odborníků ,zda je takový neřízený výbuch možný. Prý je to v krajním případě možné, ale velmi velmi nepravděpodobné.

            1. Záleží na tom kolik tam toho paliva je, jak je obohacené a
              Záleží na tom kolik tam toho paliva je, jak je obohacené a do jakého tvaru nateče, koule je z tohoto pohledu nejhorší. Na toto třeba dojeli němci za války, protože jim vyšlo že potřebují na bombu desítky tun uranu aby to bouchlo, protože poněkud ignorovali možnost obohacení. Byla o tom i rozhlasová hra, myslím tam byl Heisenberg, Bohr a Bohrova manželka.

      3. Odmítá a nenabízí řešení. Ať už z hlediska
        Odmítá a nenabízí řešení. Ať už z hlediska snižování energetické náročnosti nebo skladování energie nebo chytrých sítí kombinacemi více zdrojů. To při diskusích s lidmi nadšenými pro ekologii většinou zjišťuji a ptám se jich, zda nabízí alternativu. Protože pokud je po něčem poptávka, pak snížit škodlivé dopady při jejím uspokojování lze jedině substitutem, který trh přijme. Tedy stavět objekty pasivní až aktivní a vůbec používat jen technologie s nízkou náročností na cokoliv dalšího.
        Jsou to maličkosti, ale třeba reklama na čínský BYD6, který dokáže fungovat i jako domácí úložiště pro dům nebo pohánět třeba elektrickou pilu v lese z vedle stojícího auta, jede v jedné z reklam po dlouhé silnici. Kolem ní je veřejné osvětlení. Zjevně LED s FVE a baterkou. Jinými slovy postavíte jen stožár. Nekopete příkopy, nenatahujete kabeláž, nebudujete rozvaděče, nestaráte se o připojení je stávajícímu nebo stavbu nové zdroje elektřiny…….

Napsat komentář