Hyperloop úspěšně otestován, plní se další sen Elona Muska!

Americká společnost Hyperloop One uskutečnila první úspěšný plnohodnotný test svého dopravního systému. Maglev nosič se v tunelech pohyboval rychlostí 112 km/h.

Nová Hyperloop kapsle společnosti Hyperloop One
foto: Hyperloop One

Hyperloop One je zatím asi nejdál v praktické realizaci nového typu dopravy, který už před lety představil Elon Musk, šéf firmy Tesla. V nevadské poušti má Hyperloop One testovací dráhu, kde před rokem proběhl první, asi jen dvousekundový test.

Hyperloop představuje nový způsob dopravy, kdy se v tunelech, ve kterých je téměř vakuum, pohybují speciální kapsle. Společnost Hyperloop One konkrétně využívá magnetickou levitaci, ačkoliv Musk v původním návrhu počítal s nadnášením na vzduchovém polštáři.

Dalším cílem testů Hyperloop One je dosáhnout rychlosti 400 km/h. Časem by se ale firma chtěla přiblížit až rychlosti zvuku. Kromě úspěšného testu ukázala firma také novou podobu své kapsle (viz. úvodní obrázek).

47 Comments on “Hyperloop úspěšně otestován, plní se další sen Elona Muska!”

  1. tak si to shrnme. mame tady sen o tom, ze ve vakuovem tunelu
    tak si to shrnme. mame tady sen o tom, ze ve vakuovem tunelu budeme jezdit rychlosti vyssi nez zvuk magneticky pohanenem na vzduchovem polstari. pak tady mame vozik, ktery po kolejich jede dve sekundy, pak tady mame neco, co dosahne rychlosti 112 km/h bez uvedeni dalsich paametru, pak tady mame znovu ten sen o nadzvukovem cestovani ve vakuovem tunelu a pak tady mame novinare pisici o dalsim splnenem elonovem snu. zapomel jsem na neco?

    1. Pane „rs“,
      v roce 1903 letecký pokus — doba letu 12

      Pane „rs“,

      v roce 1903 letecký pokus — doba letu 12 sekund.

      Kdyby v tehdejší době žil vizionář typu Elona Muska, který by snil o letadle typu Boeing 747, tak byste měl podobné zpátečnické názory?
      Dejme tomu pár roků, co se z toho vyklube, ti lidé okolo toho asi nebudou žádný technický ořezávátka. Nebo si připadáte chytřejší než oni všichni dohromady?

      1. co se vyklube za par roku, to se vyklube za par roku. treba i
        co se vyklube za par roku, to se vyklube za par roku. treba i ten hyperloop. proc ne. ale to nebyla pointa meho prispevku. prectete si prosim jeste jednou nazev tohohle clanku. pan horcik nam tu hrde hlasi dalsi muskuv splneny sen. a to je opravdu ale opravdu tezce mimo reality.

        1. Pane „rs“, čtu název článku:
          „Hyperloop úspěšně

          Pane „rs“, čtu název článku:
          „Hyperloop úspěšně otestován, plní se další sen Elona Muska!“
          Vy píšete „… novinare pisici o dalsim splnenem elonovem snu.“

          Pokud správně rozumím česky, tak „plní se“ se dost podstatně liší od „splnil se“.

          To první nám říká že se udělala malá část nějakého velkého celku a pořád se pokračuje po malých kouscích dále. Probíhá vývoj.

          To druhé znamená že je něco fertig; už je to uděláno už je to hotovo. Dílo je završeno; dokonáno jest. Finíto!

          Cítíte ten rozdíl?

          1. splnil, nebo plni, opravdu v techhle souvislostech nehraje
            splnil, nebo plni, opravdu v techhle souvislostech nehraje roli. citite vy rozdil v cestovani na magnetickem polstari (mimochodem puvodne pokud vim i vzduchovem) nadzvukovou rychlosti v podtlakovem tunelu oproti necemu, co se pohybuje na magnetkach stovkou pro jistotu v tunelu aby to budilo dojem? a k tomu na jerabu vyfocena vec o ktere nikto nic netusi, ale ma to nalepku hyperloop. a parta nadsencu jak z ridiciho strediska nasa, pri vypousteni rakety? rikam vam, nic se neplni ani nesplnilo, je to medialni bublina. cely hyperloop. o zadne plneni snu se nejdenda.

            1. mate v tom nejaky chaos… kde jste vzal tu nazvukovou
              mate v tom nejaky chaos… kde jste vzal tu nazvukovou rychlost? Hyperloop Alpha koncept jasne mluvi od podzvukove, stejne tak zdejsi clanek. Rikam vam, veci se hybou spravnym smerem. Celkem by me ale zajimalo proc se rozhodli pro magnetickou levitaci misto vzduchoveho polstare.

                1. Děti utíkaly dále, a za chvíli přiběhl dědek silně si
                  Děti utíkaly dále, a za chvíli přiběhl dědek silně si odfukoval.
                  „Osobo,“ ptal se plečky, „neviděla jste tudy jít dvě děti?“
                  „Pleju len,“ odpověděla žena, jako by mu nerozuměla.
                  „Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti.“
                  „Až vypleju a uzraje, budem trhat.“
                  „Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti.“
                  „Až vytrháme, budem drhnout semeno a pak len močit.“
                  „Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti.“
                  „Po vymočení prostírat a v peci sušit.“
                  „Osobo, vy jste snad hluchá, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti.“
                  „Nu, a po vysušení budem třít a po vytření vochlovat.“
                  „Osobo, neslyšíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti.“
                  „Tak; nu, a po vochlování budem nadívat na kužele a příst.“
                  „Osobo, co mi do toho, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti.“
                  „Až napředem pěkných tenkých přadýnek, budem soukat.“
                  „Osobo, osobo, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti.“
                  „Až nasoukáme, budem tkát pěkné tenké plátno.“
                  „Osobo, co je mi do plátna, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti.“
                  „až utkáme, budem bílit, až vybílíme, budem stříhat a šít košile, košilky, šátky a stužky, sukně a zástěrky.“
                  „Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti.“
                  „A tak, co s tím budem dělat? – Nu, budem se do toho odívat a nosit se čistě bíle.“
                  „Osobo, prosím vás, neviděla jste tudy jít děti?“
                  „Až to roztrháme? – Nu, pak to podpálíme, uděláme z toho troud. Nu, do troudu budem pak křesat tak dlouho, dokud vydá živou jiskřičku a boží ohníček ho nestráví. Boží ohníček rozejde se v dým, dým pak v povětří, a to je konec mojí řeči.“

                2. Já to říkám porád, je to jak u blbečků na dvorku :)))
                  Já to říkám porád, je to jak u blbečků na dvorku :)))

                3. jestli jste nepochopil tak je mi lito… mozna by mohlo pomoci
                  jestli jste nepochopil tak je mi lito… mozna by mohlo pomoci si precist jeste jednou co jsem psal.

  2. Hyperloop dopadne neslavně jako jiné maglevy pakliže nebude
    Hyperloop dopadne neslavně jako jiné maglevy pakliže nebude dodána zpětná kompatibilita (čti přechodnost na normální železnici), schopnost měnit stopy a nebude dostatečně levný. Pokud nebudou pro hyperloop existovat výhybky, ale bude muset spoléhat na přesuvny a tedy zastavovat, eventuálně budete muset přestupovat, stavět velké množství dvojic trubek, prostě nebude sto dělat pohodlně síť a zastávky, nebo pokud nepůjde, tento vypadá že by šel, spojovat do vlaků, tak se to moc šanci chytit nemá. Dopadlo by to velmi podobně jako síťování bez jakéhokoliv rozbočovacího prvku 2-3, ještě 4 počítače tak spojíte, nad to se to nedá, podobně by to dopadlo se stanicemi, navíc by to výrazně zvyšovalo cenu.

    Bez zpětné kompatibility to bude mít s prosazováním dost těžké, pokud ji bude mít a bude sto zajíždět i na klasickou dráhu, byť třeba omezenou rychlostí, řekněme 80km/h, pak by mohl zajíždět do současných nádraží v centrech. Chápu že to v USA nemá moc smysl, ale v Evropě a Asii by se to dost hodilo.

    1. Kompatibilní se současnými kolejemi ani být
      Kompatibilní se současnými kolejemi ani být nemá.
      Výhybka určitě půjde nějak vymyslet. Třeba mechanicky, že se do rozdvojení nasune kus, který výhybku změní na trubku. Popřípadě bude na kapsli působit vzduch, který kapsli zavede do příslušné roury. Zatím je ale na nějaké výhybky času dost, zatím ještě nebyla vyzkoušena ani jedna kapsle v tunelu bez vzduchu.
      Mne přijde Hyperloop sympatický vysokou rychlostí, v kapsli bude málo lidí a všichni mohou jet na stejné místo, na velké vzdálenosti nemusí zastavit.

      1. Tady tento koncept je ten magnetický, to jen na okraj, takže
        Tady tento koncept je ten magnetický, to jen na okraj, takže „vexly“ by mohli být snadno vyrobitelné, nicméně jejich nepřítomnost v konceptu by mohl do budoucna představovat problémy.

        Myslím že kdyby se tomu přidala kompatibilita s klasickou železnicí mohlo by to myslím dost pomoct s rozšířením systému, navíc indutrack který k tomu pokud se pamatuji hodlají používat, nastupuje až od rychlosti asi 20km/h, takže stejně tam kolový podvozek musí být, osadit tam vhodně kola rozchodu 1435mm eventuálně nějaký lite SUW2000 pro přejezd na jiné rozchody by nebylo od věci. Možná při té hmotnosti by stačil nějaký velmi odolný průmyslový plast. Kolik bude tak plná kapsle vážit? 30t max.?

        Pak by se mnohem jednodušeji integroval do současného dopravního systému. Nedělám si moc iluze o tom že ten systém bude ekonomický pokud, se všemi ochrannými technologickými nutnostmi, jako je třeba nutnost mít před kapslí volné dva oddíly, respektive dostatečnou vzdálenost na zastavení atd., tam bude lítat jedna kapsle s 20-30 lidmi. Sice je ve všech konceptech velmi těsná návaznost ale při těch rychlostech je to skoro nemožné naskládat nějak rozumě. I dneska máte u tramvají limit cca 5 minut, na klasické dráze asi 10, extrémy jsou 8 minut na nejmodernějších v Německu ale ty myslím nejsou VRT.

        1. Pointou riesenia bez kolajnic a na magnetickom vankusi je
          Pointou riesenia bez kolajnic a na magnetickom vankusi je zabezpecit maximalnu bezudrzbovost celej dlzky tubusu. Aj sebelepsie vyrobene kolajnice, kolesa alebo akykolvek iny sposob, ktory pouziva pri pohybe dotyk roznych ploch pri pohybe a/alebo trenie, vytvara zaroven prach, teda drobne kovove alebo gumove piliny vplyvom trenia. Okrem opotrebenia kolajnic to v pripade tak vysokych rychlosti, kinetickych energii a podmienok, ake budu panovat v tubuse hyperloopu znamena dost velky problem. Oprava, cistenie ci udrzba beznej kolajovej trate je uplne trivialna zalezitost v porovnani s akoukolvek opravou v tubuse dlhom stovky az tisice km takmer bez vzduchu. Kazde vacsie cistenie od prachu ci odpadu alebo oprava trenim poskodenych/opotrebenych konstrukcnych prvkov znamena jedine – napustit vzduch, vykonat opravu v stiesnenych podmienkach a s toleranciami, o akych sa klasickej zeleznici ani nesniva, najlepsie aj s podrobnou inspekciou komplet celej dlzky tubusu a potom zase vzduch odcerpat. Odstavka komplet trate na dlhe dni, mozno tyzdne. Ked sa na zelezn. trati od Olomouca do Prahy pokazi nieco medzi Moravanmi a Pardubicami, tak jednoducho presmerujete vlaky v danom kratkom useku na druhu trat a budu chodit striedavo. Dopad takej vyluky na dopravu medzi Prahou a Olomoucom bude nepatrny. V pripade, ze by to nebola zeleznicna trat ale hyperloop, museli by ste to odstavit komplet, od zaciatku az do konca a na riadne dlho. Pripadne celu dopravu presmerovat oklukou cez ine tubusy. Ale hyperloop vzhladom na rozdielnost principu fungovania a z toho plynucu financnu narocnost kazdeho kilometra asi tazko bude mat tak hustu a variabilnu siet, ako dnes zeleznice. Snad chapete priepastnost rozdielu a preco je lepsie spravit bezdotykove (a teda bezprasne riesenie) typu maglev nez cokolvek, co je dnes overene a funguje vonku na vzduchu s bezproblemovym pristupom.

          1. Stejně se ale u tohoto konceptu bez pomocného systému pro
            Stejně se ale u tohoto konceptu bez pomocného systému pro nízkou rychlost neobejdete, jestli to bude do 20km/h, nebo do 2km/h to je jedno, ale bude to třeba. Buď na to namontujete prvky pro Německý či Japonský systém maglevu, gumová kola nebo kola železná/plastová. Dát do té trubky klasický maglev by toto odstranilo ale bude to drahé. Cena je důvod proč využívají pasivní levitaci.

            Takže podle mne by stálo za zvážení používat následující model:
            Kapsle je vybavena zařízením pro levitaci a podvozkem velmi lehké stavby pro jízdu podl evitační rychlostí. Ze stanice se vlastní silou přesune do místa kde začíná levitační dráha, tou dobou zrychluje na minimální potřebnou rychlost, nastupuje práce lineárního motoru. Již na polštáři vstupuje do závěru kterým se pohybuje mírně vyšší než minimální rychlostí, zde se sníží tlak na přijatelnou úroveň, následně se otevřou vrata do další sekce. Samozřejmě musí být přítomna ještě nelevitační dráha a dostatečná vzdálenost pro bezpečné zastavení. kdyby se cokoliv pokazilo. V tubusu pak bude jedno jestli pro nouzové zastavení dají nějaké kolejnice nebo navaří L profily pokud vše půjde dobře nikdo je nikdy nevyužije.

            Aby ta síť v budoucnu byla opravdu síť tak budete potřebovat mezilehlé stanice, ale i kdyby to mělo jezdit jenom mezi hlavními městy tak pochybuji že z Berlína v podstatě stejným směrem půjde hyperloop do Prahy, Vídně a Bratislavy, tedy šest tubusů. Nebo pokud by to mělo jednoho dne být mezi Evropou a Asií, myslíte že i kdybyste to táhl Berlín-Varšava(Lvov)-Kyjev(Oděsa)-Arménie-Astana-Čína(Peking), tak že to dáte bez možností odbočení? Ano daly by se třeba vést jen čtyři trubky, jedna dvojice úseková a druhá až do Pekingu, ale uznejte že cestování Varšava-Astana by bylo nepohodlné.

            Z čeho mám ale drobnou obavu je jak toto další zmenšení světa a podstatné zjednodušení dálkové přepravy dopadne na kolektivní psychiku lidstva. Už to co máme teď má nemalé dopady, podívejte se jak se rychle šíří strach. Jestli se hyperloop rozšíří tak že když se na dovolené v Portugalsku rozhodnete zajet podívat na Zakázané město, tak to za den či den a půl zvládnete a bude to stát celkem nic, dopady mohou být i nedobré. Ano dá nám to mnoho ale také by nám to mohlo mnoho vzít.

            1. Samozrejme ze bez nejakych koliesok a pojazde pri starte a na
              Samozrejme ze bez nejakych koliesok a pojazde pri starte a na konci sa nezaobidu (mozno), ale to je stale uplne o niecom inom, ako ked sa kolesa dotykaju povrchu nejakej kolajnice v cca 1000km/h rychlosti a navyse prakticky po celej dlzke tubusu. V konstrukcnom inzinierstve plati zakladny a nemenny princip, ze cim menej pohyblivych resp. dotykajucich sa casti ma stroj, tym je ako celok spolahlivejsi. Tento princip stale plati.

              Zvysok nema vyznam diskutovat. Ako husta bude siet v buducnosti, zavisi od tolkych premennych, ktore dnes nemame sancu nielenze vidiet, ale ani pochopit. Dnesny koncept je robeny tak, ze tam sedi par ludi v kapsli bez vacsej moznosti pohybu, o chodeni po kapsli ani nehovoriac. Je ale mozne, ze ked sa to na kratke vzdialenosti osvedci, zacnu sa stavat velkokapacitne verzie na extremne dlhe vzdialenosti a tam bude „lietat“ kabina podobna lietadlu, s wc aj obsluhou…
              Napokon, dnesne dopravne lietadla s ich nenasytnymi spalovacimi motormi su slepa ulicka. Skor ci neskor ich nahradi iny, efektivnejsi a najme ekologickejsi dopravny velkokapacitny a vysokorychlostny dopravny system. Hyperloop je vynikajucim kandidatom. Na nom mi vadi len jeho zranitelnost. V takej rychlosti a kapacitach staci len mierne narusit plast tubusu a zvysok dokonaju enormne dynamicke sily. Ked havaruje lietadlo, tak letecky koridor nie je vyradeny. Tu je v pripade akejkolvek havarie vyradeny tubus po celej svojej dlzke z bodu A do bodu B a na velmi dlhu dobu.

              Taktiez nema vyznam rozoberat, aky dopad bude mat toto zrychlenie presunu po svete kamkolvek a kedykolvek na psychiku ci zivoty. Osobne si myslim, ze internet aj mobilne telefony su uzasny vynalez, ale rovnako neskutocne degraduju (rozumej ohlupuju) celu civilizaciu. howgh.

              1. Samozřejmě že kolečka pro tisíce kilometrů za hodinu by
                Samozřejmě že kolečka pro tisíce kilometrů za hodinu by asi ani nešla vyrobit, ale mě šlo právě o ty konce v nízkých rychlostech. Myslím že čím méně nějakých složitých celků tím spolehlivější systém platí obecně ve všech oborech, od strojů po počítačové programy.

                Jasně na malé testovací zařízení se to hodí, jestli to budou provozovat na takových kouscích jako Bratislava-Vídeň a pod kde se dostanou s jejich rychlostmi na cestovní dobu 15-20minut, to půjde, jestli to ale bude mít jezdit jednou, když se to osvědčí, také to pořád může skončit jako všechny ty další super dopravní systémy, na vzdálenosti v řádu hodin pak se bez něčeho pohodlnějšího neobejdou.

                Bezpečnost budou muset řešit ale nesmí to být na úkor použitelnosti a už vůbec ne na úkor lidí kolem, například je naprosto nemyslitelné kolem tubusu vytvořit nepřístupný perimetr, to si možná mohou dovolit v USA, v Evropě to není možné. Větší smysl než to stavět na sloupech snad bude dát to pod zem. Na druhou stranu asi bude záležet jak moc vysoké vakuum v tom tubuse bude, jestli to bude jen snížený tlak nebo vakuum skoro dokonalé. jestli vzduch zředí na ekvivalent nějakých 10km tak možná budou problémy menší. Na druhou stranu ale čekám že se před definitivním nasazením právě na toto provede mnoho testů. Je to bohužel, kombinace takovýchto technologií, bláznů a byrokracie.

    2. žiadna „spätná kompatibilita“, je to predsa iba metro s
      žiadna „spätná kompatibilita“, je to predsa iba metro s vvvveľkou vzdialenosťou medzi zástavkai. akurát budú usieť pristavať ku ôkonečný“ etra konečnú hl a z viedne do brna, prahy, drážďan …
      ps ako sa bude v brne volasť metro? EMšalina?

      1. Nevím jestli jste psal na mobilu, vypadlo Vám dost písmen,
        Nevím jestli jste psal na mobilu, vypadlo Vám dost písmen, takže jsem si musel domýšlet slova.

        V Brně metro nemůže být, tedy klasické konstrukce, pro přílišnou kopcovitost, takže se sice navrhly podpovrchové tramvaje ale ty nejspíš nikdy nebudou. S tím co se v brně děje je to na nejlepší cestě aby je veškeré další dálnice a železnice obešly slušným obloukem. S tím jak se plánují VRT a brněnské nádraží tak bude jednodušší postavit zastávku v Modřicích a možná u letiště.

    3. Uvolnete se ze zajeti toho co znate. Nejaka mistni lokalka,
      Uvolnete se ze zajeti toho co znate. Nejaka mistni lokalka, kterou denne jezdite do prace neni v hledacku hyperloop. Ukazkova trat je treba Los Angeles – Las Vegas. Tam nehraje par dolaru navic takovou roli a kdo jede do Vegas, ten chce mit zazitek i z cesty.
      Na svete existuje dost blaznivych veci, ktere pro bezneho Cecha nemaji zadnou relevanci a presto jsou realne vyuzivane. napr. drivejsi Concorde. Aktualne se uvazuje o znovuzavedeni hypersonic linky z Evropy do NY. Vas nazor ani nemusim cist, presne tusim, jakou argumentaci pouzijete. No, nektere veci se zrejme vymykaji vasim uvaham.

      1. Pokud mezinárodní dálkové vlak berete za lokálku, pak
        Pokud mezinárodní dálkové vlak berete za lokálku, pak prosím 🙂

        Ale berte do úvahy že taktéž již spoléhají na inductrack, což znamená jistá omezení proti původnímu záměru a proti jiným typům maglevu. z podstaty elektromagnetické indukce potřebujete pohyb aby došlo ke zvedání, to bude nejspíš v závislosti na hmotnosti někde kolem 30km/h, takže už z tohoto důvodu potřebujete mít na kapsli podvozek, který umožní pojíždění. Buď se nabízí na bázi gumových kol, nebo kolejnic, gumokolový by potřeboval přesný řídicí systém, což není zase takový problém, kolejnicový moc ne, kolejnicový je navíc i výhodnější z hlediska energie potřebné k pohybu. Pokud je pro běžný provoz třeba podvozek, uvažovat o kompatibilitě není od věci.

        Fakt že je třeba u této verze nějakého podvozku svádí k tomu že by se daly stanice navrhnout zcela beztrubkové a do této by se zajíždělo až někde mimo prostor nástupišť.

        Největší chyba kterou by mohli udělat je přijít se systémem příliš nezvyklým a komplikovaným na stavbu a údržbu.

    4. Přímo vidím nějakého tehdejšího „Carlose“, který by v
      Přímo vidím nějakého tehdejšího „Carlose“, který by v době prvních pokusů o železnici sebevědomě prohlásil něco ve smyslu:
      „Železnice dopadne neslavně jako jiné podobné pokusy pakliže nebude dodána zpětná kompatibilita s dostavníky s koňským čtyřspřežím.“
      Osobně v tom vidím pokus o nový způsob dopravy nemající nic společného ani s letectvím ani se železnicí. Spíš mi to připadá jako přerostlá potrubní pošta. A že to dokázal být v dobách používání pěkně složitý systém.

      Potrubní pošta

      1. A víte že železnice svého času s dostavníky
        A víte že železnice svého času s dostavníky kompatibilní byla? první dráhy měly kolejnice tvaru L a jezdilo se po nich se silničními vozy, jenže protože každý měl naprosto jiný rozchod stejně to končilo tím že po nich jezdily vozy dělané jen na daný rozchod a často jen daného dolu. Takže když se to pak přehodilo na kolejnice, původně jen pásy železa na trámech a okolky, nic moc se nestalo, naopak odpadl problém v podobě překážející L kolejnice.

        Jenže dnes je situace celkem odlišná, máme relativně přísné standardy, což případnou kompatibilitu poněkud zjednodušuje. Pokud se tyto dodrží nehrozí ani stejný problém jako vznikl u tramvají, které mají nevyhovující okolky pro železnici a železnice nevyhovující pro tramvajové dráhy, naproti tomu metro na normální dráhu může.

        Mimochodem v New Yorku tlaková osobní a nákladní potrubní pošta byla. Mě to i vzhledem jak moc se odchýlili od původního konceptu začíná vážně připomínat pouze plně oddělený systém sice magnetické ale pořád jen dráhy ve sníženém tlaku. Něco takového jsem viděl v nějakém pořadu už tak před patnácti lety, tam to měl ale být obyčejný maglev a rychlosti velmi vysoké, no řekněme že trubka kolem Transsibu by cestu zkrátila na méně než den. Co je pro takový systém třeba je v podstatě jen vůz s dostatečným tlakem a dostatečně rovná trať. Jestli bezkontaktní nebo kontaktní je už celkem jedno. Samozřejmě musí být oddělená od okolí.

        Jinak ta čtyřspřeží se na dráze také objevila: s3-eu-west-1.amazonaws.com/lookandlearn-preview/B/B268/B268828.jpg
        Lokomotiva nesla jméno Impulsoria.

    5. hele ja chapu ze delate u drahy a vse porovnavate s vlaky, ale
      hele ja chapu ze delate u drahy a vse porovnavate s vlaky, ale zrejme jste preslechl tu cast kde o Hyperloopu mluvi jako o 5. druhu prepravy hned po autech, letadlech, lodich a vlacich.

      Vlak vs hyperloop. Dva rozdile zpusoby prepravy – kazdy se svymi vyhodami a nevyhodami. Vlak bude mit i nadale sve misto vedle hyperloopu a vedle aut, lodi a letadel.

      1. Tak to se pletete, u dráhy nedělám, ale je to z pohledu
        Tak to se pletete, u dráhy nedělám, ale je to z pohledu techniky dost zajímavý systém na to aby vzbuzoval mou zvědavost, navíc je celkem ekologická a máme tu tak hustou síť že je její nevyužití by byla chyba.

        Je pravda že nečtu všechny články o hyperloopu, ale tento posun v konceptu je už myslím příliš velký na to aby se o tom mluvilo jako o 5. druhu dopravy. To bych bral jako 5. mód kdyby zůstali věrni vzduchovému polštáři, jenže toto je prosím maglev strčený do trubky, o tom mluvili v televizi blahé paměti roku asi 2005 v nějakém pořadu na Discovery, nebo někdy tou dobou. Tam byl nějaký výpočet že ve vakuové trubici to dá klidně 3000km/h s německou technologií maglevu a modelovalo se to buď na Číně či Japonsku. S tímhle můžete jezdit i v trubce i v atmosféře, co je pak na tom takového že je to taková novinka žádající si označení za 5. mód dopravy?

        Původní bych bral a nějakou kompatibilitu nezmiňoval, (byť myslím že stavět hyperloop paralelně k VRT je hloupost, tedy pokud do uvedení technologie do komerčního provozu se s VRT začne. Pokud nebude ani jediný výkop, tož to raději přes Vysočinu dejme do země trubky, bude to méně rušit) ale takto z něj zůstává jen trubka se sníženým tlakem do které se narvalo cosi co potřebuje magnetickou dráhu a pomocná kolečka, to už rovnou udělejme kapsli dlouhou 25-30m, přidejme nějaké odlehčené nápravy a jezděme na Masarykovo. Takto to spíš považuji za maglev a Hyperloop se stává jen obchodní značkou. Přitom udělat to se vzduchovým polštářem nemůže být zase takový problém.

        Dovolím si asi odpověď i na váš jiný komentář proč zvolili magnetický polštář.

        1) magnetický polštář usnadňuje vedení, máte tam sice bezkontaktní, ale stále přítomnou interakci stopa-vozidlo, jsou tam dva pásy s cívkami a nad tím letí magnet, takže pole magnetu a indukované pole interagují a lze tak zajistit vedení. U vzduchu to nebylo tak snadné.

        2) hmotnost, původní hyperloop měl mít dmychadlo a baterie, oboje dost těžké, tento koncept obsahuje maximálně několik set, ale spíše jen desítek, kg magnetů, „rotor“ lineárního motoru a něco málo pro cestující. Ona totiž baterie která by původní hyperloop nebyla asi zanedbatelná. Pokud je můj odhad dobrý, měla by na 100kWh minimálně 100kg a je tu limit hmotnosti co ten vzduchový polštář unese.

        Jak se dívám na původní nákresy tak se to mělo stejně tahat nějakým „3F“ lineárním motorem (3 fáze jsou minimum pro vytvoření směru pohybu kdy lze vyrobit „vlnu“ v žádaném směru, 2 fáze by udělaly jen houpačku) takže vlastně vyhodili nepotřebný balast. Jak se tak ale dívám na tu kapsli tak dole je až moc nevyužitého místa, možná by se s lepším postavením magnetické soustavy dala trubka zmenšit, ale průměr cca 4m je pořád super v porovnání s klasickými tunely které mají přes 7m průměru

        3) jednodušší konstrukce kdy bude stačit dát na vozidlo jen systémy nutné pro cestující a provoz, to bude asi mnohem spolehlivější než velký ventilátor.

        1. pokud to nakonec nebude mit ten velky ventilator jak tomu
          pokud to nakonec nebude mit ten velky ventilator jak tomu rikate, tak souhlasim ze se o 5. mod nejedna. Zda je to na vzduchovem polstari nebo magnetickem, mi neprijde dulezite…
          EDIT: tak jako mi neprijde dulezite zda ma vlak magnety nebo kola.

          1. Mě přijde naopak ten rozdíl mezi magnetickou a vzduchovou
            Mě přijde naopak ten rozdíl mezi magnetickou a vzduchovou levitací celkem velký a podstatný, je to zcela jiný princip.

            Navíc z hlediska dráhy bude konstrukce delších úseků nákladnější právě o cívkové stopy (Máte lepší nápad jak to nazývat? Kolejnice to podle mne není) a jejich údržbu. Možná dokonce i co do nároků na vakuum. Pokud se zde bude kapsle podobat pístu bude třeba mnohem vyšší vakuum než pokud by tam byl vepředu ventilátor který vzduch měl pumpovat pod a za kapsli, čímž by vlastně ono vakuum tvořil. Toto navíc lze spojit do vlaku, fyzického, původní tak elektronicky do virtuálního.

            Nechci malovat čerta na zeď, ale mám obavy že se pro snížení nákladů dočkáme v budoucnu snížení rychlosti a konstrukce zcela povrchové, to by byla neskutečná škoda, neslo by si to všechny nevýhody maglevu a žádnou z výhod hyperloopu.

          1. Z toho co jsem tak nějak pochopil, je to možná špatně,
            Z toho co jsem tak nějak pochopil, je to možná špatně, tak je tam jednak magnetická dráha s permanentním magnetem která způsobuje levitaci a pak ještě lineární motor který dodá pohyb.

            Jinak díky za připomenutí těch krokových motorů, málem bych na ně zapomenul.

    1. ani to ešte nie je záruka úspechu, ani rýchlosti.
      taký

      ani to ešte nie je záruka úspechu, ani rýchlosti.
      taký SpaceX za 15 rokov ešte nestihol ani vypustiť človeka an orbitu, pri všetkej úcte k ich doterajším úspechom.

      žiadalo by sa mi povedať, že hyperloop podľa mňa nemá budúcnosť, ale to by som riskoval, že budem znieť ako tí mudrlanti, čo tvrdili (a mnohí dodnes tvrdia), že ani EVčka nemajú budúcnosť 🙂

      takže skôr poviem, že mám obavu, že vysoké náklady spojené s vývojom a praktickým nasadením hyperloopu sa ukážu ako veľká prekážka pre nasadenie do komerčnej prevádzky v dohľadnej dobe…

      1. Vy dva si myslíte, že něco takového jde postavit přes
        Vy dva si myslíte, že něco takového jde postavit přes noc? Jako že někdo něco načrtne na skycák a druhý den už to jezdí v provozu rychlostí zvuku?

        to fakt nemyslíte vážně. Mluvit tu o tom že se nic neděje je holý nesmysl. Spiš naopak to vypadá, že něco dělají a dokonce po 1 roce mají první zkoušku, tak to je naopak co říct. Že jim to jde takhle rychle.

        Vymýšlejí úplně nový systém všeho, tak je jasné že to bude trvat několik let, nebo i desetiletí.

        Taky bych si přál aby to tu stálo už včera a mohl jsem se svést z Prahy do Brna za půl hodiny. Ale jaksi nejsme ve scify ale v ralitě a jestli vůbec se toho ČR někdy dočká, tak já budu starej dědek nad hrobem, neli v něm.

Napsat komentář