Vodík jako palivo budoucnosti? Scania a Asko ho zkouší v Norsku

Existuje několik důvodů, proč by vodíkové palivové články mohly být jedním z řešení udržitelné přepravy. Pár jich nabízí i Scania, nákladní divize koncernu Volkswagen.

Takhle vypadá zjednodušené schéma vodíkového nákladního auta Scania
foto: Scania

Scania nově spolupracuje na testování vodíkového pohonu u dodávek a nákladních aut s norským řetězcem Asko. Asko provozuje asi 600 nákladních aut. Scania dodá k testování třínápravové náklaďáky o hmotnosti 27 tun.

Vodík ve stínu

Elektrifikace, automatizace, hybridy a různá alternativní paliva přitahují velkou pozornost. Mohlo by se zdát, že ve stínu všech těchto možností zůstala technologie vodíkových palivových článků.

Ale Scania, ve své snaze o posun směrem k udržitelné přepravě, pracuje na vývoji i v této oblasti. Ve spolupráci s norským velkoobchodem Asko testuje nákladní vozidla na vodíkový pohon.

Vozidlo je vybaveno elektromotorem, který je poháněn díky palivovým článkům, v nichž dochází k přeměně vodíku na elektrickou energii.

Nákladní vozidla nebo autobusy s palivovými články mají ještě navíc akumulátory – budou tak hybridní. Baterie dokáže přispět energií v případě potřeby vyššího výkonu a naopak uchová energii získanou například rekuperací při brzdění.

Hedvig Paradis je projektová manažerka zodpovědná za spolupráci Scanie se společností Asko. Na Lundské univerzitě se věnovala oboru palivových článků a získala zde titul PhD. Už několik let intenzivně pracuje v této rychle se rozvíjející oblasti a je nadšená z potenciálu, který v sobě palivové články na vodík skrývají.

„Zákazníci na různých místech světa mají rozdílné potřeby, ale palivové články na vodík mohou být jedním z řešení. Vidíme to například v Japonsku, Jižní Koreji nebo Kalifornii, kde se vodík začíná prosazovat a budují se zde také čerpací stanice,“ říká Paradis.

Nulové emise

Hlavní výhodou používání vodíkové technologie jsou nulové emise. Nákladní vozidlo nebo autobus produkuje pouze vodu. Navíc vodík, potřebný k provozu, je vytvářen z obnovitelných zdrojů.

Další výhodou vozidel s vodíkovými palivovými články a důvodem rostoucího zájmu je, že mají vlastnosti srovnatelné s konvenčními vozidly. Přesto, jako u každé nové technologie, je i zde řada nových výzev.

„Technologie ještě není úplně vyvinutá,“ vysvětluje Paradis. „Potřebujeme v krátké době udělat velký krok. Vyřešit degradaci a životnost palivových článků.“

Řešení udržitelné přepravy

Je zde také otázka, jak a kde vyrábět vodíkové palivo. „Vodíkové čerpací stanice ještě nejsou tak rozšířené, ačkoliv jejich počet roste. Některé společnosti, jako například Asko, budují svou vlastní síť a mají tak kontrolu nad svým vlastním ekosystémem. Je zde potřeba udržitelných řešení, která mají minimální dopad na životní prostředí.“

Potřebný je ale také prostor ve vozidle. Řešení, které je k dispozici dnes, zabírá spoustu místa, které by jinak mohlo být použito pro přepravu zboží v nákladních vozidlech nebo lidí v autobusech.

Paradis ale věří, že všechny překážky se dají překonat a vodík bude jednou z cest udržitelné přepravy. „Věřím, že palivové články čeká světlá budoucnost,“ říká. „Vodík bude v budoucnu jednou z možností. I v osobní přepravě se začíná s jeho využitím. Testují ho různé společnosti na pilotních flotilách.“

„Jsem si jistá, že zde budou různá řešení pro různé regiony a jedno řešení nemusí nutně vyhovovat všem, ale technologie vodíkových palivových článků určitě bude hrát významnou roli.“

Jak to funguje

Palivové články vytvářejí elektrickou energii díky elektro-chemickému procesu, při kterém se využívá vodík a kyslík. Elektřina vytvořená palivovými články pohání elektromotor. Přebytečná energie se uchovává v akumulátorech. Jedinou odpadní látkou je voda.

Jak funguje vodíkový palivový článek

Jak funguje vodíkový palivový článek
foto: Scania
tisková zpráva

46 Comments on “Vodík jako palivo budoucnosti? Scania a Asko ho zkouší v Norsku”

        1. Ale můžete mít výrobu alkoholu, který má oproti vodíku
          Ale můžete mít výrobu alkoholu, který má oproti vodíku několik výhod.

          1) lze ho zpracovat v palivových článcích stejně jako vodík
          2) má mnohem vyšší objemovou hustotu energie
          3) lze ho uchovávat za pokojové teploty a atmosférickém tlaku
          4) úniky se dají lehce zvládnout
          5) nezapálí ho jiskra

                1. Natlakováním ztratíte dalších až 30 % uložené energie.
                  Natlakováním ztratíte dalších až 30 % uložené energie. Ztráty v plynné fázi sice nejsou masivní, ale jsou rozhodně větší než samovybíjení baterií. Problém je pouze s efektivitou. 30% ztráta je v případě 350 Barů. Aby se dal vodík skladovat v rozumně velkých nádržích, je potřeba ještě podstatně vyšší tlak až 1000 Barů, což je velice technologicky i energeticky náročné a v podstatě to ztrácí smysl.

                2. Řešit efektivitu v případĕ, kdy je elektřina téměř
                  Řešit efektivitu v případĕ, kdy je elektřina téměř zdarma? To z těch větrníků a solárů budem pouštět energii do země? Instalovaný výkon bude už za pár let mnohanásobně větší, než potenciální spotřeba.

                3. Ty potenciální větrníky taky něco stojí. Elektřina
                  Ty potenciální větrníky taky něco stojí. Elektřina zdarma nikdy nebude. To je blud. Ve chvíli, kdy přestanete větrníky dotovat a zrušíte jejich přednostní výkup, tak se cena silové elektřiny vrátí zpět na normální úrovně.

                4. Větrníky už jsou ziskový i bez dotací. Buďte realista.
                  Větrníky už jsou ziskový i bez dotací. Buďte realista. Jaderky v evropě vymírají a s nimi vymře i stabilita dodávek. Instalovaný výkon OZE bude muset řádově převyšovat poptávku, aby byl schopen v nepříznivých povětrnostních/slunečních situacích dodat aspoň něco. Naopak v dobách příznivých budou vyrábět násobky aktuální poptávky. V ten moment je elektřina defakto zdarma a co s ní?

                5. Větrníky by bez dotací a PŘEDNOSTNÍHO VÝKUPU nebyly
                  Větrníky by bez dotací a PŘEDNOSTNÍHO VÝKUPU nebyly ziskový nikdy. Nesnažte se mlžit. Navíc, tohle se jedná o pobřežní elektrárny, ty vnitrozemské jsou na tom ještě podstatně hůř.

                6. JE nejsou bez dotací schopné už vůbec. Pokud teda nechcete
                  JE nejsou bez dotací schopné už vůbec. Pokud teda nechcete stavět nějaké nebezpečné nízkonákladovky.

                7. větrníky mají samé plusy a že vítr nefouká stabilně
                  větrníky mají samé plusy a že vítr nefouká stabilně 365dní v roce? je to vítr, a raději než čumět na JE nebo uhelné elektrárny tak raději budu čumět na VE, každá kWh z OZE se počítá, i když vlastně prezident doporučuje prodávat zbraně všude , takže cílem je asi zase vše rozbombardovat a zabít co nejvíc lidí, takže nemá cenu řešit jestli JE nebo VE

                8. A co je to ta „normalní“ cena silové elektřiny?
                  A co je to ta „normalní“ cena silové elektřiny?

                9. „Normální“ úroveň je aktuálně ve střední Evropě 50
                  „Normální“ úroveň je aktuálně ve střední Evropě 50 (cena nových větrných elektráren v dobrých lokalitách) – 60 EUR/MWh (cena nových FV nebo uhelných elektráren u zdroje uhlí). Při vyšší ceně by totiž trh zaplavily tyhle zdroje. Tato úroveň bude postupně klesat, jak klesají ceny větrných a solárních instalací.
                  Připomínám, že 3 roky zpátky odmítl ČEZ dostavovat JETE bez záruky na 70 EUR/MWh a v Británii se teď má budovat JE se zaručenou výkupní cenou ~120 EUR/MWh, indexovanou o inflaci a na 35 let.

                10. Pořád lepší tavit soli jako u koncentračních sl.
                  Pořád lepší tavit soli jako u koncentračních sl. elektráren než se babrat s vodíkem.

                11. Nechápu proč byste ji postel do země? Příště je
                  Nechápu proč byste ji postel do země? Příště je vypněte.
                  JE vypnout nejde, tam tu elektřinu musíte oddálit v odporech když ji v síti nepotřebujete, to je jeden z důvodu proč by se dnes u nás JE neměla stavět. Bohatě stačí ten poměr co máme teď nějakých 30%. Víc nemá smysl.
                  Energetika se potřebuje změnit jako se mění svět. To bohužel tu lidí co u toho teď sedí vůbec nechápou. A stále chtějí stavět obrovské centrální stabilní zdroje, ale vůbec si neuvědomují, že to platilo před 50 lety a že už je 21. století, které má úplně jiné potřeby.

                  Naopak je potřeba stavět rychlé, decentralni zdroje, ze kterých se elektřina spotřebuje hned v místě výroby.
                  A dají se rychle regulovat.

                  To splňují dnes jen OZE, maximálně trochu plynové.

                  U OZE samozřejmě ale chybí podmínka, že se zruší přednostní výkup a nastaví se majitelům kvalitativní parametry které musí splnit když chtějí dodávat do sítě. Jako např. dobře přifázování, zajištění akumulace, nebo odběru v místě výroby.

                  Navíc si musíte uvědomit, že za pár let tu bude mnohonásobně víc elektromobilů a domácích úložišť. V nich bude obrovská využitelná akumulační kapacita.
                  Jeden příklad za všechny: když bude 1 milion elektromobilů, z toho 10% pronajme 5kWh kapacity baterie, tak to máte 500 kWh akumulační kapacity!
                  Podmínkou je samozřejmě funkční „chytrá“ síť.

                  Všechno výše uvedené není nic nemožného, technicky to jde postavit už dnes, nic složitého, nemusí se nic moc extra vymýšlet a chytrá síť je jen o softwaru.

                  Ale je to hodně náročné na čas. Nejde to udělat přes noc je to pomalu. Ale podle mne takto to v budoucnosti bude vypadat. A troufám si tvrdit že na to nemusím mít věšteckou koulí abych tohle viděl.

                12. 500kWh je plivnutí do moře, do jednoho racku se dá nacpat i
                  500kWh je plivnutí do moře, do jednoho racku se dá nacpat i 1MWh.

                13. Koukám, mám tam chybu v řádu. Správně je 500 MWh !
                  A to

                  Koukám, mám tam chybu v řádu. Správně je 500 MWh !
                  A to už je trochu jiné kafe.

                  100 tisíc x 5 kWh = 500 tis. kWh = tj. 0,5 kWh.

                  To už ve srovnání s Dlouhými stráněmi je docela dobré, ty by měli mít podle toho co jsem našel cca 4GWh.

                  A v porovnání s dnes postavenými bateriemi (Londýn 10 MWh, Havaj, 52 MWh), je to také docela dost.

                  ČR by měla potřebovat na 1 den cca 130-150 GWh.
                  takže i kapacita 500MWh se počítá.
                  Hlavně je to vpodstatě bez „práce“ a bez zabraného prostoru, jen využití již postavených věcí, což je to nejlepší co se může udělat. Určitě lepší tohle, než stavět další Dlouhé Stráně.

                14. Samovybíjení? To je zcela zanebatelné, na rozdíl od ztrát
                  Samovybíjení? To je zcela zanebatelné, na rozdíl od ztrát při kompresi vodíku a zpětné výrobě elektřiny v palivovém článku.

            1. Ale ano, srovná. Prostě se OZE budou používat jenom tehdy,
              Ale ano, srovná. Prostě se OZE budou používat jenom tehdy, když bude poptávka nebo si majitel OZE zajistí způsob, jak ukládat přebytky sám a ty pak bude prodávat ve formě stabilních dodávek. Ale jelikož je tento systém mnohonásobně dražší, než postavit jednu jadernou elektrárnu, jsou to prostě bludy.

                1. Ale postavíte. Stačí zrušit dotace do OZE a cena silové
                  Ale postavíte. Stačí zrušit dotace do OZE a cena silové elektřiny se vrátí tam, kam patří. Následně postavíte tu jaderku bez dotací. Cena pro zákazníka se nezmění, protože nebude platit příplatky za OZE.

                2. V usa zdaleka nejsou takové dotace jak tady. Přitom
                  V usa zdaleka nejsou takové dotace jak tady. Přitom větrníky a soláry staví taky. I přes pobídky v miliardách dolarů, které v usa nové jaderky mají, se jim stavět jaderky nevyplatí a tak nestaví. proč?

                3. Protože USA mají úplně jiné podmínky a jinou síť než
                  Protože USA mají úplně jiné podmínky a jinou síť než my. Oni skutečně potřebují decentralizované sítě, protože z jednoho pobřeží na druhé je to skoro 6000 km. To nemáte ani v celé Evropě. A navíc v dnešní době neustálého omílání potřeby větší samostatnosti ČR byste se chtěl spoléhat na výrobu elektřiny v jiných státech? Opravdu?

                4. Pokud není válka, samostatnost nepotřebujete. Pokud by byla
                  Pokud není válka, samostatnost nepotřebujete. Pokud by byla válka, tak je jednodušší poslat 2 rakety na 2 JE, než útočit na tisíce větrníků, solárů, vodních turbín atd.

                5. Vy to nechápete. V ČR jsou možnosti extrémně omezené. A
                  Vy to nechápete. V ČR jsou možnosti extrémně omezené. A spoléhat se na sousedy v dodávkách elektřiny je cesta do pekel. Sorry, ale NE.

                6. Vodní, větrné a solární elektrárny se v čr stavět
                  Vodní, větrné a solární elektrárny se v čr stavět ještě dají, potenciál zdaleka není vyčerpán. A jesli se má dotovat jádro nebo OZE, tak raději OZE.

  1. „Němci jsou špatní, velmi špatní,“ uvedl podle listu
    „Němci jsou špatní, velmi špatní,“ uvedl podle listu Trump. „Podívejte se na ty miliony aut, která v USA prodávají. Strašlivé. Zastavíme to,“ řekl prý rovněž 😉

    zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/trump-nemci-jsou-velmi-spatni-maji-obchodni-prebytek-1332951

    1. GM a Chrysler jsou mimo USA neprodejné, protože místo do
      GM a Chrysler jsou mimo USA neprodejné, protože místo do „inženýrů“ investují do „lobbistů“. Sice si v USA vylobbovaly třeba nižší nároky na spotřebu, ale kvůli tomu nejsou jejich rozežrané obludy mimo domácí trh konkurenceschopné, japonské, německé, korejské, francouzské, italské, … automobilky jsou tvrdě honěné na domácích trzích.
      Nehledě na to, že za Reagana a Thatcherové se USA a UK vykašlaly na systematický rozvoj domácího průmyslu a výroby, dneska nemají kvalifikované dělníky, ani inženýry do provozů a velký kus průmyslu jim zmizel.

        1. Sůůůper. Ten týdenní vlak by mohl do EU vozit později i
          Sůůůper. Ten týdenní vlak by mohl do EU vozit později i malá levná elektroauta, protože žádná evropská automobilka je neumí a ani nějak moc neplánuje.
          Otázkou ovšem je, co tím vlakem pojede na oplátku zpět, když Belgie má přebytek pouze úředníků a muslimských migrantů.

          Tak ale někde jsem četl, že Čína teď začíná rozdávat masivně méně vyspělým státům půjčky na své zboží, a Brusel začíná připomínat zaostalý bordelistán čím dál víc.

        2. Z Číny do Evropy jezdí denně 5 nákladních vlakových
          Z Číny do Evropy jezdí denně 5 nákladních vlakových souprav, jedna z těch stovek pravidelných souprav má dokonce cílovou destinaci v Pardubicích. To jen nějaký novinář nedávno přišel na to, že se zprovoznila i přímá linka z Číny do Británie, a hnedle je z toho znovuotevření hedvábné stezky. Přitom pravidelné nákladní vlaky sem z Číny jezdí již 4 roky.
          Je pouze a jenom na zákaznících aby ukázali co chtějí, jsou to oni kdo utrácí peníze, a pokud chtějí auta z Číny, tak holt chtějí auta z Číny.

Napsat komentář