SpaceX otestovali jádro vesmírné rakety Falcon Heavy

Americká vesmírná společnost SpaceX podnikatele Elona Muska nedávno poprvé otestovala jádro své připravované rakety Falcon Heavy. Ta má vzletět do konce letošního roku.

Takhle nějak by měl vypadat start vesmírné rakety Falcon Heavy. Vzlétnout by měla do konce roku.
foto: SpaceX

Falcon Heavy je vesmírná raketa skládající se de-facto ze tří upravených stupňů Falcon 9. Na nízkou orbitu dokáže vynést 64 tun, na geostacionární orbitu až 22 tun. Na výšku bude stroj měřit 70 metrů.

Hlavní výhodou Falcon Heavy má být fakt, že všechny tři stupně by měly být schopné znovu přistát. První start, který by se měl odehrát do konce letošního roku, ostatně využije jako dva postranní stupně už jednou letěné stupně Falcon 9.

Aktuální zážehový test prověřil všech 27 zatím jen 9 motorů Merlin středového stupně. Test nicméně dává tušit, že se konečně blíží tolik očekávaný ostrý start vesmírné rakety Falcon Heavy, která je dalším významným krokem SpaceX a Elona Muska při cestě na Mars.

A nejen tam. Jeho úspěch bude klíčový i pro uskutečnění velké turistické cesty k Měsíci a zpět, kterou Elon Musk plánuje na rok 2018.

SpaceX

21 Comments on “SpaceX otestovali jádro vesmírné rakety Falcon Heavy”

  1. Tady jde vidět, že tento článek vznikl jen proto, aby
    Tady jde vidět, že tento článek vznikl jen proto, aby nějaký článek byl. Prostě něco napsat, vůbec nevadí, že tomu nerozumíme, ale musíme splnit plán… Prosím už žádný články o kosmonautice. Nechte to lidem, kteří tomu rozumějí.
    To opravdu nemáte v šuplíku žádný článek o nové revoluční baterii, nebo tak něco?

      1. Britský se dají vyfiltrovat. A ty ceny tam vůbec nejsou
        Britský se dají vyfiltrovat. A ty ceny tam vůbec nejsou špatný, je to s DPH. Nejlevnější 85 s rozumnou výbavou tam vychází v podstatě na skoro 45000 Euro bez DPH. To je už docela dobrá cena. Najeto zpravidla kolem 60000 km.

      1. Ten rozdil muze byt pomerne vyrazny, pokud mrkneme na soucasny
        Ten rozdil muze byt pomerne vyrazny, pokud mrkneme na soucasny Falcon 9, tak slibuji nosnost na GTO 8300 kg, ale nedavno se s nakladem o hmotnosti 5600 kg ani nepokouseli o pristani. Nejtezsi naklad na GTO se kterym zatim uspesne pristali mel hmotnost 5300 kg. To by znamenalo pokles nosnosti o nejakych 30-40 %.

        1. Je možné, že je ten rozdíl výrazný. Upřímně nevím.
          Je možné, že je ten rozdíl výrazný. Upřímně nevím. Deklarovaná nosnost 8300 kg na GTO byla s podchlazeným palivem, což nakonec vyškrtli, takže podle mě to teď bude o dost míň. Ale nikde se to neuvádí. Ostatně zítra letící Inmarsat má lehce přes šest tun a je údajně na hranici nosnosti.

          1. Mate pravdu, ted jsem hledal archivni data a maximalni nosnost
            Mate pravdu, ted jsem hledal archivni data a maximalni nosnost 8300 udavaji uz dlouho, po lonske nehode doslo ke zmenam, ktere by mely vest k nizsi nosnosti, takze to bude pravdepodobne spatne cislo. Otazkou zustava, jak dramaticky ten pokles bude.
            Nicmene presto si troufnu tvrdit, ze rozdil mezi raketou s pristanim a bez pristani bude vice nez nekolik procent.

            Nejtezsi naklad, ktery ma v blizke dobe letet na GTO ma mit hmotnost cca 6100 kg, nejtezsi se kterym se pokusili o pristani mel priblizne 5300, to je vice nez 10 %.

            Jeste jsem zkusil najit nejake oficialni prohlaseni SpaceX nebo Muska, jaka je ztrata nosnosti pri znovupouziti a nasel jsem vyjadreni Muska na Twitteru: „Max performance numbers are for expendable launches. Subtract 30% to 40% for reusable booster payload.“

            Na informaci, ze je Inmarsat na hranici nosnosti jsem nikde nenarazil, ale samozrejme netvrdim, ze ctu uplne vse, co se o SpaceX napise. Mate k tomu nejaky zdroj?

        2. Nosnost záleží na podmínkách.
          Falcon 9 má tří režimy

          Nosnost záleží na podmínkách.

          Falcon 9 má tří režimy letu.
          1) přistání na místo startu – pro lehké satelity
          2) přistání na moři – pro těžší satelity
          3) bez návratu – tak těžký satelit měli zatím 1x

          Každý z těchto režiml se liší v nosnosti.

          Zjistit informace o reálné nosnosti je docela problém. Jen za poslední rok zvýšili tah motorů, změnili aerodynamiku, upravili teplotu paliva. Prakticky lze říci, že každý start je jiný.

          Změna by měla nastat v 2018 – NASA je chce použít pro pilotované lety a požadavek je, že stejná (stejný typ) raketa bude mít 7x úspěšný start. Takže alespoň jeden typ budou muset „zastavit ve vývoji“

Napsat komentář