Fastned rozšiřuje síť až 350kW nabíječek do Německa

Nizozemský provozovatel sítě rychlodobíjecích stanic Fastned plánuje vybudovat celoevropskou infrastrukturu. První expanze směřuje do Německa.

Fastned nezapře holandský smysl pro humor
foto: Fastned

Doma v Nizozemsku provozuje Fastned zatím 63 rychlonabíjecích stanic, plánuje a připúravuje dalších 201. Můžete u nich platit s jakoukoliv platební kartou, případně s kartami NewMotion, EV-Box, Travelcard a dalšími specifickými kartami. 1 kWh vyjde už na €0,19.

V Nizozemsku dnes jezdí asi něco přes 12 000 elektromobilů. Fastned zatím ani zdaleka není v zisku, ale příjmy každé čtvrtletí výrazně stoupají.

Nejnovější plán počítá s vybudováním 14 nových rychlonabíječek v Německu. Na každé stanici bude k dispozici několik stojanů o výkonu 150 kW až 350 kW.

Půjde tak o nejrychlejší rychlonabíječky, které budou v Německu k dispozici. Fastned se snaží expandovat právě v době, kdy prakticky všechny automobilky připravují uvedení nových elektromobilů s dlouhým dojezdem, včetně Tesla Model 3, Opel Ampera-e či nových elektromobilů koncernu Volkswagen.

33 Comments on “Fastned rozšiřuje síť až 350kW nabíječek do Německa”

            1. Tak jasně že efektivita ráno a večer bude asi jiná i při
              Tak jasně že efektivita ráno a večer bude asi jiná i při nejlepší kolmosti (bo atmosféra). Pak se dá uvažovat rovnoměrné zatížení nabíjení/přenosu do sítě a milion dalších možností kde může dojít k odchylkám od ideálu. Chtěl jsem napsat spíš teoreticky, než technicky 🙂
              Teoreticky to jedno je, obzvlášť když řádově taková střecha nepodá dostatečný výkon na průběžné nabíjení jakéhokoliv EV. Na to by za budovou museli ukázat další „menší farmičku“ 🙂

            1. Spíš kyvná, to je konstrukčně jednodušší. Dva čepy v
              Spíš kyvná, to je konstrukčně jednodušší. Dva čepy v protilehlých rozích a servo/píst ve třetím rohu ji v průběhu dne naklání ke slunci. V rámci roku a odlišné dráhy slunce po obloze lze průběžně upravovat sklon celé sestavy úpravou výšek rotačních závěsů ručně. Pak může panel plnit po celý rok funkci střechy čtvercového nebo obdélníkového půdorysu

      1. Teoreticky ano, ale prkticky??? Kdo to umí dodat? Česká
        Teoreticky ano, ale prkticky??? Kdo to umí dodat? Česká firma NIKOLA (www.nikola-ecv.com) má DC nabíječku a dva vývody, každý o výkonu max.100 kW, ale budoucí standard v EU má být 350 kW, tak se ptám, zda už někdo neumí dodat nabíječku s DC výkonem 350 kW.
        Mám pocit, že už jsem někde viděl nabíječku s výkonem 200 kW, ale nevím, jestli to není celkový příkon nabíječky, nebo výkon každého konektoru.

          1. Pokud někdo chce instalovat dobíjecí stanici, naprosto
            Pokud někdo chce instalovat dobíjecí stanici, naprosto rozumím tomu, že tuto investici směřuje na delší období, než 2-3 roky. No a za 2-3 roky tady budou zcela běžně jezdit elektromobily, které budou považovat výkon dobíjecí stanice 100 kW za naprosto nedostatečný. Takže dobře, že někdo uvažuje v delším časovém horizontu.

              1. OK, rozumím, ale v EU se dohodlo (pokud se nemýlím), že
                OK, rozumím, ale v EU se dohodlo (pokud se nemýlím), že standard bude v budoucnu 350 kW. Tak si myslím, že k tomuto výkonu to v budoucnu bude směrovat (i když se přiznám, že ani já si zatím neumím představit baterku, která se nepřehřeje, když to do ní někdo bude prát výkonem 350 kW…..) Ale co kdo víme, co bude za 5 let…

                1. tak ja si tu baterku predstavit umim… IONIQ ma 28kWh realne
                  tak ja si tu baterku predstavit umim… IONIQ ma 28kWh realne kapacity (tedy odhadem tak 33kWh celkem) a umi se nabijet 80kW. Coz je cca 2,4C (hruby odhad). Pri stejnem C a 90kWh realne kapacity (106kWh celkem) by to slo nabijet skoro 260kW.

                  S ohledem na to, ze tech 350kW je marketingovy plk, tak to v realu vyjde treba na tech 250kW max (700V*350A).

        1. Ono je to s těmi 350kW trochu složitější. Technologický
          Ono je to s těmi 350kW trochu složitější. Technologický problém je v tom, že pro pohyblivé připojení je i pro vodou chlazený kabel limit cca 400A. Pro větší proud začíná být už kabel nepohodlně těžký a toporný. Ono je možné stávajícím kabelem hnát i vyšší proudy, jenže se tím překročí limity na povolené oteplení kabelu. Kde nejde ani tak o životnost kabelu jako hlavně o možnost popálení se při manipulaci.

          Pokud si vezmeme dnešní standardní napěťovou hladinu 400V plně nabité baterie. Tak těch cca 400A odpovídá té 150kW nabíječce. Ty už se dají dnes poptat u téměř všech větších výrobců. Pro těch 350kW se ale už historicky počítalo s přechodem na úroveň 800V při zachování stávajícího proudu.

          No a pak už lze logicky dovodit, že dnes žádný osobní elektromobil nemá 800V výzbroj. Do roku 2025 se tak podle mého názoru objeví je jen pár specialit jako právě to zmiňované Porsche, ale mainstream zůstane na 400V a tedy 150kW.

          Tudíž i když narazíte na 350kW stanici tak si tam s běžným vozem stejně nenabujete víc jak 150kW.

          1. vodou chlazeny a jen 400A?
            A jak to dela ted Tesla, ze tam

            vodou chlazeny a jen 400A?
            A jak to dela ted Tesla, ze tam tlaci 370A aniz by to chladila vodou?

            Jasne, netlaci to tam celou dobu, ale taky nijak nelimituje kolik aut se tam muze vystridat ze? Navic u 100D uz to tam tlaci i celkem dlouho nez ten vykon zacne padat.

            1. No Tesla také ten SC kabel nemá tak krátký pro nic za nic.
              No Tesla také ten SC kabel nemá tak krátký pro nic za nic. Jestli se nepletu tak SC kabel má průřez ekvivalentu 95mm2?
              Kdyby měl být dlouhý jako u CCS/CHAdeMO tak by manipulace s ním už také nebyla taková pohoda (ty dnes používají 50mm2/125A a 70mm2/200A, který už váží i s konektorem cca 12kg v délce 5m). Tzn. pro 400A to chce min 95mm2 (při 400A trvale má vodič teplotu ca 70°C) lépe však 120mm2 aby vyhověl tepelnému komfortu a to se dostáváme už hodně nad 15kg.

Napsat komentář