Prodej stlačeného zemní plynu v roce 2016 znovu rostl

Celková spotřeba stlačeného zemního plynu v roce 2016 dosáhla téměř 60 milionů m3. Mezi největší prodejce patřili Bonett Gas Investment, innogy Energo a E.ON Energie.

Plnící CNG stanice u prodejny Makro
foto: Bonett Gas Investment

Společnosti Bonett se podařilo prodat 7,5 milionu m3 stlačeného zemního plynu, což představuje meziroční navýšení o téměř 13 %. „Přestože stlačenému zemnímu plynu celý rok konkurovaly nízké ceny klasických paliv, jak ukazují nejen naše výsledky, obliba CNG stále roste, a to nejen mezi firmami,“ říká Václav Holovčák, místopředseda představenstva společnosti Bonett Gas Investment.

K dalšímu rekordnímu roku přispělo i neustálé budování vlastní sítě plnicích stanic. „Otevřeli jsme další nové stanice, ke konci roku 2016 jsme jich provozovali 24, na konci roku 2017 bychom jich chtěli mít čtyřicet,“ vypočítává Holovčák.

„Předpokládáme prodeje směřující k 10 milionům kubíků zemního plynu z našich Bonett CNG stanic. Další nové stanice jsme otevřeli na stanicích OMV v Havlíčkově Brodu, Shell v Hodoníně, a nově investujeme CNG stanice v síti hypermarketů Makro/Metro,“ doplňuje.

Letos chce Bonett proinvestovat dalších až 150 milionů korun, které půjdou jak na výstavbu nových stanic, tak na posílení a modernizaci těch stávajících. „Zvažujeme i vybudování vlastního LNG projektu a velké výroby biometanu jako zdroje obnovitelného zemního plynu,“ říká Václav Holovčák.

„V letošním roce očekáváme růst trhu o dalších až 30 %. Naše společnost podporuje růst spotřeby systémem speciálních slev pro obce a stát, případně pro další uživatele CNG. Tato podpora by měla pomoci trh dále rozhýbat,“ poodhaluje další plány Holovčák.

K rostoucí spotřebě CNG přispívá nejen neustále rostoucí počet osobních automobilů na CNG, kterých u nás aktuálně jezdí kolem 15 000, a ročně přibývá více než 1 % nových aut, ale také velké množství dotačně podporovaných autobusů.

Jejich počet autobusů se za poslední dva roky zdvojnásobil, v padesáti českých městech jezdí v současnosti víc než tisíc plynových autobusů. „Skoro polovina z nich je plněna na technologiích dodaných naší skupinou,“ říká Václav Holovčák.

„V Ostravě a v Brně jsme vybudovali stanice s výkonem každá okolo 4 000 kubíků plynu za hodinu, což z nich dělá dvě největší CNG stanice ve střední Evropě. Každá z nich plní přes denně 100 autobusů,“ dodává.

tisková zpráva

13 Comments on “Prodej stlačeného zemní plynu v roce 2016 znovu rostl”

  1. Obliba CNG stále roste, o čemž svědčí i fakt, že
    Obliba CNG stále roste, o čemž svědčí i fakt, že Dopravní podnik města Brna letos koupí dalších 44 kloubových a 16 krátkých autobusů na CNG a všechny budou vybaveny klimatizací pro cestující.
    Počet provozovaných CNG autobusů tak bude něco přes 50% z celkového počtu autobusů mhd v Brně.
    Dále bude zakoupeno i několik nových trolejbusů, které tak rozšíří oblíbenou trolejbusovou dopravu v Brně, která je provozována od roku 1949.

    1. Takže v Brně jako v Ostravě. Bohužel. Dalších 15 let
      Takže v Brně jako v Ostravě. Bohužel. Dalších 15 let plynofikace cestujících (+vibrace, hluk a emise), než to bude zralé do šrotu. A jako třešinka na dortu sem tam nějaký trolejbusík. Ještě že v Brně jde jet šalinó na prýgl. V jedné z nich teče i Starobrno, ale místní se k němu moc nehlásí.
      Což nám DP Ostrava dělá v bleděmodrém taky. Jen bez piva a přehrady. Slibuje prý až 40 elektrobusů do roku 2020. Zatímco o přesně 108 CNG busech, pořízených do 2018 už má jasno. Ach jo.

      1. Naštěstí pro brňáky elektrobusy propadly jak zrnko prachu
        Naštěstí pro brňáky elektrobusy propadly jak zrnko prachu přes králičí pletivo. Pro Brno jsou současné elektrobusy nepoužitelné.
        V Brně totiž do centra a jeho blízkého okolí žádné autobusy nejezdí – centrum je obsluhováno výhradně tramvajemi a trolejbusy – tudíž čistou elektrickou energií, vyrobenou v JEDU.
        Okolní satelitní sídliště a čtvrtě, které jsou umístěny na kopcích (Slatina, Bohunice, Bystrc, Kohoutovice, Lesná, Líšeň) jsou obsluhovány částečně tramvajemi, trolejbusy a autobusy, které tyto kopce plně naložené pasažéry bez problémů vyjedou a nejsou brzdou silničního provozu.
        A tak to doufejme zůstane do doby vyvinutí nových kloubových elektrobusů s pořádnými baterkami s dlouhou životností, velkým dojezdem, vysokou bezpečností a podstatně nižší cenou.

        A navíc dp Brno na tom prýglu provozuje desítky let elektrolodě (které v posledních letech byly nově zakoupeny) – naštěstí nemusí tyto lodě překonávat žádné výškové rozdíly a žádný silný protiproud. Tak pro rekreanty bohatě stačí lodě na baterky.

        1. Tak mi prosím laskavě vysvětlete, když v Brně do centra a
          Tak mi prosím laskavě vysvětlete, když v Brně do centra a jeho blízkého okolí podle Vás žádné autobusy nejezdí – centrum je obsluhováno výhradně tramvajemi a trolejbusy – tudíž čistou elektrickou energií, vyrobenou v JEDU – k čemu tam do Prčic pak máte autobusové nádraží Zvonařka jako kráva!!!!! S 8 oboustrannými stometrovými krytými nástupišti – viz kterákoliv mapa.
          Když už kecám, tak alespoň ne takhle průhledně. A nepište, že tam nestojí. Minulý týden jsem kolem něj a přes Vaňkovku šel. Hned to na člověka vychrlí na webu minimálně 160 spojů denně. PRÝ ŽÁDNÉ ŠPINAVÉ AUTROBUSY, MNĚ FAKT KLEPNÉÉÉÉÉ.

          1. Hele chytrej, tak to vás fakt mělo klepnout!
            Centrum města

            Hele chytrej, tak to vás fakt mělo klepnout!

            Centrum města Brna a jeho nejbližšího okolí je vymezeno ulicemi Koliště – Moravské náměstí – Husova – Nádražní – Koliště.

            A Vaňkovka a AN Zvonařka leží určitě mimo tohoto území.
            Tak příště se alespoň podívejte na mapu, než napíšete takový blud, místní chytráku!

                1. Se nekdy podivejte ne diskuse o presunu brnenskeho nadrazi,
                  Se nekdy podivejte ne diskuse o presunu brnenskeho nadrazi, okoli autobusoveho nadrazi Zvonarka v Brne opravdu skoro nikdo nepovazuje za centrum.
                  Druha vec je, ze na toto nadrazi jezdi prevazne autobusy z okoli Brna. Dopravu v ramci Brna vetsinou obsluhuji saliny (jinde zname jako tramvaje) a trolejbusy.

Napsat komentář