Mercedes-Benz rozjíždí malosériovou výrobu elektrického náklaďáku

Elektrický náklaďák Mercedes-Benz Urban eTruck s 212kWh baterií zaujal nemálo čtenářů. Uveze až 26 tun a ujede 200 km. Mercedes teď rozjíždí malosériovou výrobu pár desítek kusů a začíná je i testovat u zákazníků.

Mercedes-Benz Urban eTruck vypadá v konceptuální verzi skutečně futuristicky, sériová verze bude ale nejspíš „klidnější“
foto: Mercedes-Benz

Mercedes-Benz Urban eTruck se podle Daimleru, mateřské společnosti Mercedes-Benz, s malosériovou výrobou „rapidně blíží sériovému produktu“. Sériová verze má být na trhu do roku 2020.

Verze, které uvezou 18 tun a 25 tun, budou moct sloužit také jako mrazící vozy. V této chvíli probíhají jednání s 20 potenciálními zákazníky z oblasti logistiky, svozu odpadů a přepravy potravin. Společně s autem samotným dostanou zákazníci i speciální nabíjecí stanici.

Plně elektrický náklaďák Mercedes-Benz Urban eTruck lze připojit k nabíjecí stanici prostřednictvím celoevropsky standardizované zásuvky CCS. Při nabíjecím výkonu 100 kW jsou zcela vybité akumulátory nabity na 100 % za dvě až tři hodiny.

66 Comments on “Mercedes-Benz rozjíždí malosériovou výrobu elektrického náklaďáku”

  1. Hodně firem zabývajících se balíkovou přepravou
    Hodně firem zabývajících se balíkovou přepravou používá k přistavování velkých kontejnerů v logistických centrech takové jednoúčelové tahače, které nemohou na silnici, protože mají některé zvláštnosti (kabina je nízko a je předsunutá z důvodu dobré viditelnosti při couvání a ušetření místa při parkování). Když jsem to viděl, okamžitě mě napadlo, že by bylo ideální použít na jejich pohon elektriku. Jsou to takové posunovací lokomotivy na pneumatikách a dost často někde parkují a čekají. Baterie by nemusela být ani moc velká. Možná, že dojezd 25 Km by úplně stačil. Hlavně by ale měly lokálně nulové emise a nezamořovaly by okolí. 🙂

    1. Nechci Vám kazit iluze. V kolika logistických centrech jste
      Nechci Vám kazit iluze. V kolika logistických centrech jste byl?

      Pro představu: Balíkovky používající kontejnery mají vždy jedno auto, které je přistavuje a odváží a následně jede spojovku. Jediné, co stojí, jsou vleky.

      Velká logistická centra, tzv terminály nebo uzly, kde se to všechno potkává, mají tyto posunovací stroje, ty se ovšem doslova a do písmene nezastaví kromě víkendu. Jedou 20/24 hod a dost pochybuji o tom, že by za tuto dobu bylo možné je nabít. Nehledě na potřebnou hydraulickou plošinu, která zvedá kontejnery atd atd. Ten výkon, co je tam potřeba, je stále vysoký.
      A co se týče emisí, spousta jich jezdí na plyn, víc emisí vypustí ten tahač s emisní normou EURO 0 než tento posunovač, kor když jezdí v omezených otáčkách

      1. Ano, bavíme se o terminálech. Měl jsem možnost vidět, jak
        Ano, bavíme se o terminálech. Měl jsem možnost vidět, jak to dělá PPL. Jsou tam prostoje, kdy tahač dost douho nečinně stojí, třeba i hodinu, dvě. Pak jsou ovšem situace, kdy se dost dlouho nezastaví, to je pravda, ale pořád si myslím, že by se to dalo vymyslet tak, aby při pojíždění, kdykoli zaparkuje, se utomaticky připojil k nabíjení. Stačila by například krátká trolej a sběrač na střeše.
        Pokud se týče CNG, tak nevím jak teď aktuálně, ale jezdily na naftu. Místně zamořují/ovaly široké okolí opravdu intenzívním smogem. Je to hlavně proto, že při prudkých akceleracích a brzdění, jsou emisní limity překračovány prakticky neustále. Elektřina by se opravdu hodila, dalo by se možná i něco rekuperovat. 🙂

  2. Nosnost (hmotnost nakladu co auto uveze) 26t u 3napravoveho
    Nosnost (hmotnost nakladu co auto uveze) 26t u 3napravoveho solo auta na bezne silnici je nesmysl. V clanku asi udelali soudruzi chybu… 🙂
    Jen pro info neves ma nosnost 25t v odlehcene verzi. Bezny naves max. 24t – a to jsou cele jizdni soupravy.

    1. Přiznám se, že hned jsem si říkal to samé.
      Osobně v tom

      Přiznám se, že hned jsem si říkal to samé.

      Osobně v tom vidím jenom překlep, že se bude jednat o vozidla o celkové hmotnosti 25t, což by při maximálním zatížení náprav (hnací 11t, hnaná 10t a vlečná 7 t) možná odpovídalo. Většina těchto strojů mají zatížení 11t na hnací, 7 na řízené a 7 na vlečné. Což je oněch 25t celkové hmotnosti 🙂 A 18 t bez zadní vlečné.

        1. Byl by odkaz?
          Protože co vím, tak 341/2002 § 15 odst.1

          Byl by odkaz?
          Protože co vím, tak 341/2002 § 15 odst.1 žádnou výjimku nemá. a tím myslím žádnou výjimku. To by byl šílený bordel na silnici.
          Co například hybrid? Ten má taky výjimku?

          Na to zapomeňte, konstrukční povolení je jednou dané, EU by musela udělat novelizaci nebo dodatek. A do tohoto nikdo nepůjde.

  3. Sranda jen že si někteří lidi stále myslím že Baterie
    Sranda jen že si někteří lidi stále myslím že Baterie jsou jenom pro osobáky a pro autobusy a náklaďáky je prý nejlepší vodík.
    A přitom je to přesně naopak. Praxe ukazuje že autobusy se rozšiřují jako houby po dešti i přes skepsi těchto lidí. Dokonce i v České republice už začínají města objednávat desítky elektrobusů což je jasná známka toho jaký bude vývoj do budoucna.
    U náklaďáku je potřeba větší baterie proto je to vše posunuté než u osobáku, ale už teď je vidět že se nákladní automobil s baterkama dá použít pro začátek do města stejný vývoj prodělali i osobní automobily kdy nejdříve měli malou baterii vhodné kolem komína ale už už dávno to není pravda a dají se s ním jezdit i další trasy stejně tak to bude u nákladních automobilů. Ne dnes ne zítra ale určitě za několik let to budeme mít i náklaďáky se kterými se bude jezdit dlouhé trasy.
    Ostatně u náklaďáku je to dokonce lepší než u osobáku u osobáku někteří lidi jsou schopní je ty 500 až 1000 kilometrů v kuse. Kdežto u náklaďáku mají řidiči povinné přestávky po po 4,5 hodinách, nebo tak nějak. Tento Mercedes ujede cca 200 km. To je pro dlouhou jízdu je potřeba minimálně dva a půl krát větší baterie než dnes Takže nemusím být žádný věštec ale je celkem jasné že za pár let budou i nákladní automobily na baterky jezdit mezi městy.
    Spousta lidí si také stěžuje že nic takového není ale nikdo z nich si neuvědomuje že nic nejde hned přes noc udělat. Taky bych chtěl aby všechny spalováky jsme přes noc vyhodili a nahradili elektriku ale to bohužel není možné a je jasné že to bude několik desítek let trvat

    1. Náklaďák čiště na baterie nebude masovka, dá se
      Náklaďák čiště na baterie nebude masovka, dá se využít jen na krátké přejezdy. Na delší bude potřeba kombinace baterie + troleje, podobně jako v tomto článku:
      https://www.novinky.cz/auto/428427-v-nemecku-se-budou-stavet-dalnice-s-trolejemi.html
      Pro dobíjení v povinné přestávce musíte vybudovat infrastrukturu, to už jsou perspektivnější ty troleje. Povinné přestávky jsou nyní, za pár let mohou schválit samořiditelné náklaďáky na dálnicích a nebudou přestávky potřeba (řidič nebude nebo v náklaďáku bude dělat hlídače).

      1. Samozřejmě další věc je infrastruktura.
        Ta musí jít

        Samozřejmě další věc je infrastruktura.
        Ta musí jít ruku v ruce s vývojem.

        Ty troleje nejsou vůbec špatná myšlenka.
        Například tak, že by byly postaveny vždy po nějakých úsecích a náklaďák když by mu docházka baterka by si najel do okruhu pod troleje a dobil kolik potřebuje na další cestu.

        Autonomní řízení je ještě třetí věc která zamává ne jen s nákladní, ale i s osobní dopravou.

        Já jen doufám že se toho ještě dožiju.

      2. Samozřejmě další věc je infrastruktura.
        Ta musí jít

        Samozřejmě další věc je infrastruktura.
        Ta musí jít ruku v ruce s vývojem.

        Ty troleje nejsou vůbec špatná myšlenka.
        Například tak, že by byly postaveny vždy po nějakých úsecích a náklaďák když by mu docházka baterka by si najel do okruhu pod troleje a dobil kolik potřebuje na další cestu.

        Autonomní řízení je ještě třetí věc která zamává ne jen s nákladní, ale i s osobní dopravou.

        Já jen doufám že se toho ještě dožiju.

        1. Dnes s Vámi nesouhlasím, troleje na dálnice jsou pěkně
          Dnes s Vámi nesouhlasím, troleje na dálnice jsou pěkně pitomá myšlenka. Jednak tam bude tak 750V DC, ale hlavně to bude dost limitovat průjezdný profil. Ne že by se nadměry vozily dnes a denně, ale zatrolejované dálnice by vše dále komplikovaly. Podobné problémy, jaké dnes musí řešit evropská železnice by se přenesly na silniční síť.

          Kamion bere cca 30l na 100km, to je zhruba ekvivalent 80kW konstantního výkonu, do úseku dlouhého 10km dáte odhadem 50 kamionů do jednoho směru, to jsou 4MW, v obou směrech je to 8MW. To by dělalo problémy už na 3kV DC a tady nebude více než 1.5kV.

          1. To si také myslím, že natáhnout troleje na celou dálnici
            To si také myslím, že natáhnout troleje na celou dálnici je nesmysl.

            More myšlenka byla taková, že by byly troleje jen na krátkém úseku například 1-2 km, nebo třeba jen do některých kopců. A aby nebránily průjezdnému profilu byly by jen v tom právem pomalém pruhu.
            V podstatě by to byla Nabíječka o dost účinnější než indukcni.

            Ale je otazka jestli by to stačilo. 2km je dost málo na dobití. No mohlo by to možná by víc km, to by se muselo přepočítat.

            Osobně mě to přijde jako zajímavá myšlenka jestli to nekdo Diane do funkčního stavu. Jinak bych řekl zs je určitě lepší bez drátů milý Markoni. 🙂

  4. tri hodiny jede, tri hodiny dobiji. tim nejvykonnesim, co jde.
    tri hodiny jede, tri hodiny dobiji. tim nejvykonnesim, co jde. tak tomuhle rikam budoucnost. o cene ani nemluvim. ne ze by si tohle dilo nenaslo sve misto na trhu, ale mainstream to bude az kdyz mi to bude jedno. a plne chapu toyotu, proc slavi uspechy s hybridama. i bez dotaci.

      1. Hlupy dvakrat kupi! Nik ta nenuti do priusa. Nech sa paci je
        Hlupy dvakrat kupi! Nik ta nenuti do priusa. Nech sa paci je tu pre takych ako ty wv, audi, renault, fiat a urcite skoda… Mam 13 rocneho priusa 330tis km. Naklady: olej, filter, sem tam brzdy.
        Takze si rad „priplatim“ za hociaku toyotu

    1. Toyota na hybridy samozřejmě dotace dostávala a dostává.
      Toyota na hybridy samozřejmě dotace dostávala a dostává. Jak doma v Japonsku přímé dotace na vývoj, tak pobídkové pro zákazníky od států na hybridní auta různě po světě. Stejně jako na vodíkový pohon získala od Japonské vlády miliardy na vývoj a rozvoj vodíkového hospodářství. V USA je Toyota s Nissanem a Teslou největším příjemce federálních emisních odpustek, to jen u Tesly se to řeší jako nějaké zlo že to dostává, u ostatních automobilek se na to jaksi veřejně zapomíná.

        1. -1 tohle je otazka miry. tesla by nikdy nemela ty prodeje,
          -1 tohle je otazka miry. tesla by nikdy nemela ty prodeje, ktere ma nebyt dotaci. toyota by byla nejvetsi automobilkou i bez toho. hybrid je naprosto konkurencni technologie. cela elektromobilita by byla porad marginalni zalezitost vyhnana do popredi prave dotacema.

          1. Blábol na n-tou, majitele „luxusních“ modelů S a X by
            Blábol na n-tou, majitele „luxusních“ modelů S a X by určitě strašně rozhodilo, kdyby nedostali těch pár federálních tisíc a radši by si koupili … Počkat co by si vlastně koupili? … No jo, zase tu zpropadenou Teslu protože široko daleko nikde nic jinýho ke koupi není že. ;D
            To je ale zase jalovej argument. Stejně tak většina rezervantů TM3 už od prvního dne ví, že na dotace nedosáhnou a ještě si klidně počká dýl na svůj kousek.
            Navíc, všechny automobilky na trhu USA maj na svý elektromodely úplně stejný dotace jako extra drahá Tesla takže jsou na tom všichni stejně ;P
            Jakej tam máš další blábol?

            U nás je například vyhnanej 5,5 milijardovejma dotacema výrobce spalovacích popelnic Hnůjdaj Nošovice a teď naposled vobložila zubatá pleška chudáka Škodofku 2,5 milijardama. Parazit Mládek zase voblkádá krachujícící OKD a obratem tvrdí že se dobíječky postavěj samy. ČR zadotovalo 6 milijardama oddlužení ČEPRA a čeká ji ekologizace uhelek v řádech desítek milijard + zadotování dopředu nevýdělečný dostavby a provozu jaderek ….
            A to že se fosilní paliva celosvětově dotujou 10 milijonama $ za minutu!!! to už je jen taková zábavná perlička na závěr ;-)))))

            1. No, nevím, jak to dopadne s jádrem, ono snad ČEZ
              No, nevím, jak to dopadne s jádrem, ono snad ČEZ naznačoval že by se mohl SEK a ASEK znovu upravit, že to už nemusí vůbec být aktuální.

              Ekologizace uhelek by měla být především v režii jejich majitelů, nikoliv státu, ale hádám, že vláda je schopná to ČEZu zadotovat, byť tady by to smysl dávalo, pokud by potřeba paliva poklesla o 10-25%.

            2. nepochopil jste pointu. chytnul jste se vasi milovane
              nepochopil jste pointu. chytnul jste se vasi milovane superznacky. nahradte v mem prispevku slovo telsa (melo slouzit jako priklad uspesneho prodejce elektroaut) slovem elektromobilita. a mate pointu. cela elektromobilita je hnana dopredu zejmena dotacema. to se o hybridech rict neda. dotace vyrobcum automobilu obecne jsou samozrejme taky naprosty nesmysl ale jsou motivovany ne tim, aby se podporil dany druh dopravy ale tim, aby dany vyrobce vyrabel v dane krajine.

              1. Člověče nebuď komický, kdo ti nakukal, že je Tezla moje
                Člověče nebuď komický, kdo ti nakukal, že je Tezla moje milovaná a navíc ještě superznačka?!? :)))
                Svoje apriorní soudy a dojmologii si nech raději pro svůj deníček.
                Pointa je samozřejmě dávno pochopena a moje reakce směřovala na tvůj argument k té pointě, kde doslova uvádíš Teslu a to co v tom argumentu uvádíš je skoro blábol. Jestli chceš symbol elektroaut, tak je to automobilka Nissan-Renault a pantáta Ghosn, protože se jich prodalo 350 000, což je bezkonkurenčně naprosto nejvíc. Jen Leafa se celkem 230 000 kusů. Jak moc jim pomohli dotace fakt nevím, tak si to najdi sám. Nesmíš bejt zas tak zblblej tou popularitou Tesly ;D
                Já si fakt nic nahrazovat nebudu. Pokud píšeš něco jinýho než si myslíš, tak to máš holt blbý. Ale takhle se z toho snažíš vybruslit jak malej Jarda. 🙂

                O dotaci hybridů vím prd, tak jsem ti to vygůgloval a podle Wiki dotace hybridy teda pěkně nakopli, takže tvoje slavná pointa o vypiplanosti hybridů bez dotací se hroutí jako domeček z karet ;D

                „Hybrid sales in Japan almost tripled in 2009 as compared to 2008 as a result of government incentives that included a scrappage program, tax breaks on hybrid vehicles and other low-emission cars and trucks, and a higher levy on gasoline that rose prices in the order of US$4.50.[58][180][185] New hybrid car sales jumped from 94,259 in 2008[136] to 334,000 in 2009,[140] and hybrid sales in 2009 represented around 10% of new vehicles sales in Japan. In contrast, the U.S. market share was 2.8% for the same year.[58] These record sales allowed Japan to surpass the U.S. in total new hybrid sales, with the Japanese market representing almost half (48%) of the worldwide hybrid sales in 2009 while the U.S. market represented 42% of global sales.“

                https://en.wikipedia.org/wiki/Hybrid_electric_vehicle

                Doufám že mi teď zase nebudeš vnucovat abych si nahradil slovo hybrid pandou velikou a slovo Tesla výhonky bambusu protože si vlastně chtěl mluvit o dotacích na jejich záchranu :)))

                A máš pravdu jsem docela chytlavej, když vidím potencionální blábol 😀

                1. srovnavate nesrovnatelne. jak uz jsem psal. je to otazka miry.
                  srovnavate nesrovnatelne. jak uz jsem psal. je to otazka miry.

                2. Ty se di vyfotit na hlavní nádraží s těma svejma
                  Ty se di vyfotit na hlavní nádraží s těma svejma blábolama, ty Míro :)))
                  Trošičku si zapoměl, že srovnávat si začal ty. Jestli jsi po lobotomii tak tě to omlouvá. 😀

    2. Další clovek s názorem, ze auto musí jezdit nonstop? Tak
      Další clovek s názorem, ze auto musí jezdit nonstop? Tak jako cista doba jizdy u průměrného osobaku je asi 2% Tak u tech opravdu nejvytizenejsich nakládku je to cca 30%. Je to pouze o rychlosti nabijeni. Když si vezmu ze ridic nakladaku ma po 4,5 hodinách jizdy 45min povinnou prestavku, je potřeba mit pro takova auta k dispozici nabijeni vykonem kolem 300kW a je to v poho.

      1. opravdu si myslite, ze kamion, ktery jede 4,5h se za 45 min
        opravdu si myslite, ze kamion, ktery jede 4,5h se za 45 min dobije tak, aby mohl jezdit dalsich 4,5h na stanici, ktera ma vykon 300kw? vasich 30 procent casu muze byt pravda. ale problem je v rozlozeni tech 30ti procent. neni to o tom, ze 3,5h jezdim a 1,5h pauza. s takovymhle kamionem proste pomerance ze spanelska nedovezete cerstve. nerikam, ze takovehle vozy nemaji uplatneni. ale v soucasntosi jsou to fak jenom marginalni zalezitosti. a dlouho zustanou.

        1. Po 4hod jizdy musi mit ridic 30min pauzu. Po 8hod jizdy musi
          Po 4hod jizdy musi mit ridic 30min pauzu. Po 8hod jizdy musi mit ridic 9h pauzu. Jizdu muze protahnout az na 10h ovsem jen ve dnech, ktere na sebe nenavazuji, pak nasleduji dalsi povinne pauzy az na 45h behem dvou tydnu atd atd. Je to dost komplikovanejsi tzn casu na dobijeni by se nasla spousta i u dalkove mkd. Problem je opravdu v infrastrukture a dimenzovani nabijecich stanic.

        2. Ano, žádný elektrovůz není možno použít pro všechno.
          Ano, žádný elektrovůz není možno použít pro všechno. Stejně tak jako v budoucnosti se dieselový nákladák nebude dát použít pro zásobování měst. Ale od toho je vývoj, aby takovýto nákladák s dojezdem 200km začalo používat, plácnu 3% dopravců, až bude mít dojez 300 km, tak 10%, 500 km 30% atd… Anebo můžeme pořád mluvit o tom jak je to nepoužitelné a dál si srát do vlastního hnízda. Mimochodem, pokud pojedu do Španělska, tak po 24 hod musím mít přestávku 11 hodin v kuse, případně dvě pauzy 3 a 9 hodin.

          1. ja si myslim, ze tyhle tuny baterek a nekonecne dobijeci casy
            ja si myslim, ze tyhle tuny baterek a nekonecne dobijeci casy jsou v nakladni doprave naprosta zhovadilost. a dlouho ji zustanou. realna ekologicka alternativa pro zasobovani mest je tady i dnes. i ekonomicky unosna. akorat o tom nejde na techhle mistech seriozne diskutovat. ta alternativa se jmenuje CNG. technologie je, cerpacky taky, je to o hodne ekologictejsi nez jizda na baterky. ano lokalni emise. ale ty same lokalni emise jsou ve vytapeni. mestska teplarna nema komin odveden jinam. a jedna se o daleko vetsi prikon. ale neni v tom problem. mame to dokonce mnozi v kuchyni a varime na tom. a ne, ze bych temhle baterkovym snaham nefandil, jen proste nejstem z tech, ktery v tom momentalne vidi realnou alternativu. tech vasich 30 procent bude nekdy v roce 2040. a ja tvrdim, ze pri soucasnych parametrech a soucasnem vyvoji ani potom ne. je to proste drahe a nebude toho, kdo to zaplati. leda tak pri zasadnim prulomu v bateriich, ktery zatim uplne nehrozi. to je spis sen. cng muze byt hned. staci jemne zatlacit na ekologicke normy ve mestech.

          2. Na tady ty dlouhé štreky by bylo nejlepší, kdyby
            Na tady ty dlouhé štreky by bylo nejlepší, kdyby železniční dopravci a zejména úřady a státy přestali dělat jak se říká krávu a umožnili pružný provoz po železniční síti, třeba pružné přidělování kapacity na dny dopředu, sjednocení technických podmínek pro vozidla atd. Dieselový vlak z Polska musí být v budoucnu schopný dosáhnout přechodové stanice u Španělska (změna rozchodu) bez prodlev a výměny lokomotivy. Stejně tak Dieselový vlak z Atén by měl být sto dosáhnout stanice Tornio na Švédsko-Finské hranici (změna rozchodu), aniž by se měnilo cokoliv jiného než posádka lokomotivy.

            Pak nemusíme řešit dojezd kamionů 500-1000km, protože odpadnou některé současné problémy dráhy a ta bude sto kamionům konkurovat. A možná to pomůže i osobní dopravě.

              1. Protože elektrifikace je střídavá, někde je a někde
                Protože elektrifikace je střídavá, někde je a někde není a většinou není. Pokud je tak je to tak rozkouskované že potřebujete pro takovou trasu čtyřsystémovou lokomotivu, Polsko má 3kV DC, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Dánsko, Švédso, Norsko a Znojmo 15kV@16.7(16+2/3)Hz, ČR/SR 3kV DC a 25kV@50Hz a Francie úplný guláš, 1.5kV DC a 25kV@50Hz, 1.5kV DC se pak dá ještě najít v Nizozemí, 3kV pak ještě ve Slovinsku a Itálii. No a cena lokomotivy taky trochu závisí na tom kolik trakčních systémů má umět, čím více, tím je dražší. Navíc dieselových lokomotiv je po Evropě hodně a nemusely by tak moc rušit zabezpečovací zařízení.

                Mimochodem se začínají kvůli té nešťastné situaci kolem trakčních soustav některé jednosystémové lokomotivy přestavovat na vícesystémové.

                1. Tahle tvrzení však poněkud neodpovídají
                  Tahle tvrzení však poněkud neodpovídají skutečnosti.
                  Navíc asi nejezdí lokomotiva na jeden zátah tak daleko, už kvůli provoznímu ošetření a střídání strojvedoucích.

                2. V první řadě se ptal, proč jsem mluvil o dieselové
                  V první řadě se ptal, proč jsem mluvil o dieselové lokomotivě, tam by měly být důvody správné.

                  Vyměnit strojvůdce je otázkou asi deseti minut. Co se týče údržby lokomotiv, ta je asi všude na světě všelijaká, u elektrické lokomotivy se udává asi 15 000 km před kontrolou (výrobce), u elektromotorů dieselelektrických lokomotiv je v USA udáváno 2 500mil, tedy asi 4000km, přesto se u některých lokomotiv najelo i 600 000 před kontrolou. Nedávno jsme se mohli dočíst, jak se (ne)udržují rychlíkové lokomotivy.

                  Na druhou stranu si vezměte extrémní situace, kdy se lokomotiva mění po necelých 200km, přičemž je to spojeno s několikahodinovým pobytem vlaku ve stanici. I kdyby se měla měnit každých 1000km, pak je rozdíl jestli kvůli tomu bude stát ve stanici protože si vlak bude přebírat zahraniční dopravce, nebo jestli se relativně rychle vymění lokomotiva.

                  Na jednu stranu chápu nevoli jednotlivých drah a zemí k tomu pouštět cizí a hlavně starší stroje na své území, taktéž cizí dopravce, na druhou by to mohlo dost prospět atraktivnosti železniční dopravy jako takové.

                3. 600 000 km je úplná blbost.
                  Provozní ošetření 3-5000 km.

                  600 000 km je úplná blbost.
                  Provozní ošetření 3-5000 km. Střední prohlídky desetinásobek.
                  Neexistuje jezdit přes několik států jen tak, už kvůli vlakovému zabezpečovači (nekompatibilita mobilní a traťové části).
                  Lze např. ČR – SR, přechody v příhraničních oblastech apod.

                4. A zapomenul jste ještě na chaos v předpisech, se kterým
                  A zapomenul jste ještě na chaos v předpisech, se kterým ale nikdo nic moc asi nechce dělat. Toto je zrovna oblast, kde by se měla EU možná mnohem více angažovat.

                  Těch 600 000 je z knížky co jsem našel když jsem se snažil najít něco o provozu na transkontinentálních dráhách v Americe, takže bůh ví jak to mají teď, nebo měli. On ten odstavec taky moc sdílný nebyl.

                  A to je další z problémů, který je třeba odstranit, nicméně možná ten menší. Mimochodem by se na tom mělo již nyní pracovat pomocí ETCS, který si údajně klade za cíl nahradit jednotlivé zabezpečovače, když se podíváte pak na mapu kde že je vlakový zabezpečovač nasazený, tak zjistíte že jich zase u nás tolik není.

                  A právě tyto překážky je třeba odstranit, aby bylo konečně možné bez zbytečných průtahů přepravovat zboží po kontinentě železnicí.

                5. Předpisy nejsou jen papír, ale také zaběhané zvyky. Mají
                  Předpisy nejsou jen papír, ale také zaběhané zvyky. Mají návaznost na technická zařízení a různé další normy.
                  EU?
                  Raději ne, spíš odborná mezinárodní sdružení.

                  600 000 by musel být buďto překlep, nebo úplná blbost, protože něco takového není technicky možné už kvůli mazacím náplním a různým silovým spínacím prvkům.

                  ETCS?
                  Ano, pracuje se, po depech chodí komise a fotí si hnací vozidla uvnitř. Ač se nezdá, mnoho místa v nich na nová zařízení není.

                  Vlakový zabezpečovač kontrolujíc bdělost je v každém vozidle, určeném pro traťovou službu.
                  Traťová část, tj. přenos kódování z návěstních bodů do vozidel je hlavních tratích skoro všude.

                6. Pochybuji o tom, že by se mezinárodní sdružení na něčem
                  Pochybuji o tom, že by se mezinárodní sdružení na něčem dohodlo a podařilo se to implementovat, protože stejně si zase začnou vymýšlet nějaké národní nesmysly. Ono je sice hezké že by se třeba dohodli co by mělo takové zařízení umět, ale asi sám tušíte že pokud by předpis šel jen kolem budovy ministerstva nebo parlamentu, přilepí se k němu něco navíc. V případě EU, byť se riskuje zmatek, existuje alespoň aparát který by to mohl nějak vynutit. To by se musela vrátit doba kdy si standard vynutí průmysl svou nabídkou výrobků.

                  Dobře, ale jaksi kontrola bdělosti, opravte mne jestli se pletu, která se provádí mačkáním nějakého spínače, není přeci zásadní překážka. Ta je spíš v té druhé části, přenosu návěstí do vozidla a jak sám říkáte, není to ani na hlavních tratích všude (byť je to skoro všude). Takže to také není něco co by fakticky znemožnilo jízdu vlaku. Takže se asi dostáváme k problému na jiné úrovni.

                  To že něco vychází ze zaběhaných zvyků neznamená že je to správně, nebo dává smysl. Už jsem slyšel o tom že si občas předpisy odporují, ale to je myslím obecný rys současného světa, který cpe byrokracii všude.

                  To té komisi nestačí od každého typu vozidel jen jedna sada fotek?

                  Myslím že by k tomuto systému mohla existovat v dnešní, nebo blízké, době alternativa. Vzhledem k tomu že návěstidla by měla být viditelná i za mlhy, pak by mělo být teoreticky možné zkonstruovat systém se strojovým viděním, který bude signály rozpoznávat. Na nějakém podobném by se snad mělo pracovat na Mendelově univerzitě. Úprava takového systému pro jednotlivé země by pak měla být mnohem jednodušší a levnější, v podstatě co byste si vymysle, to by měl zvládnout rozpoznat.

          1. slovo kamion je ze sve definice vuz na dalkovou prepravu
            slovo kamion je ze sve definice vuz na dalkovou prepravu nakladu. ne vuz na roznasku po meste. takze az na ty kamiony, ktere se pouzivaji k ucelum ke kterym nejsou staveny se pro „prepravu pomerancu ze spaneska“ pouzivaji vsechny. pro mene chapave: pojmem „preprava pomerancu ze spanelska“ jsem mel namysli dalkovou nakladni dopravu.

            1. Co to tady zase předvádíš za prostocviky?!?
              Ty si vůbec

              Co to tady zase předvádíš za prostocviky?!?
              Ty si vůbec nepochopil pointu. Psal si jasně o dopropravě ČERSTVÝCH pomerančů ve vztahu k elektrickejm náklaďákům a přesně na to jsem reagoval a přidal rychle vadnoucí kytičky, aby náhodou nedošlo k mejlce 😀
              Pokud chceš přepisovat encyklopedie tak si zajdi na Wiki.
              Moje otázka zůstává:
              Kolik % nákladního vozového parku je potřeba na tyto dálkové převozy rychle se kazícího zboží, které by nesnesli zdržování nutností nabijet baterie a nižším dojezdem?
              Čili jak moc velká je ta tvoje marginálie? Určitě to jde procentulně vyčíslit 🙂
              Z toho už by se určitě dal uřčit slušnej základ pro potnecionální velikost trhu s elektronáklaďáky a je docela jedno zda jde o ty kamióny, střední náklaďáky, či velký dodávky.

              Možná by si už měl konečně začít psát to, co máš opravdu na mysli a ne něco jinýho :))))

Napsat komentář