Česká solární energetika pomalu ožívá

Solární energetika v České republice zaznamenala po minulých letech stagnace první oživení. Stovky projektů přineslo především zavedení podpory v rámci programu Nová zelená úsporám.

Solární asociace sestavila aktuální data loňského vývoje solární energetiky v Česku na základě dat od Státního fondu životního prostředí, OTE, ERÚ a distribučních společností.
foto: WDnetStudio, licence public domain

Data Státního fondu životního prostředí ČR, která má Solární asociace k dispozici, ukazují, že v roce 2016 bylo schváleno financování pro 540 projektů s celkovým výkonem 4 833 kW. Průměrný výkon nových projektů solární elektráren na střeše rodinných domů přitom dosahuje 8,95 kW.

„Oživení zájmu o solární energetiku přinesla nová opatření v podobě usnadnění podmínek pro provoz malých střešních elektráren a zavedení finanční podpory pro domácnosti. Stovky rodin od loňska zvýšily svou energetickou soběstačnost a snížily výdaje za energie právě pomocí instalace fotovoltaických panelů na střechu svých domů. Rozumně nastavená podpora ukazuje cestu k využití velkého potenciálu výroby energie ze slunce,“ komentuje pozitivní posun v české solární energetice Tomáš Buzrla, předseda představenstva Solární asociace.

Největší zájem o podporu v rámci Nové zelené úsporám měly domácnosti pro instalaci solárních panelů na střechu domu s využitím přebytků vyrobené elektřiny pro ohřev užitkové vody nebo vytápění. Zájem však byl i o podporu instalací fotovoltaických systémů pro přímý ohřev teplé vody nebo s možností ukládání přebytečné elektřiny do baterií pro pozdější využití.

„Těší nás zájem domácností o využití podpory pro výrobu energie šetrné k životnímu prostředí. V letošním roce bychom se proto rádi zaměřili na zvýšení informovanosti veřejnosti o možnostech, jak stát může pomoci využívání obnovitelných zdrojů financovat,“ popisuje nadcházející plány ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výsledky úspěšného projektu Nová zelená úsporám dokládají i data od distribučních společností, které v loňském roce připojily více než 500 nových solárních elektráren, z toho nejvíce připojených solárních systémů v počtu 412 připojil ČEZ Distribuce.

Energetický regulační úřad vydal v roce 2016 72 nových licencí na nové solární elektrárny o souhrnném výkonu 920 kW, což je způsobeno tím, že od loňského roku nemusí majitel pro provoz tzv. „mikrozdroje“ do 10kW žádat o licenci.

Obnovení růstu nových projektů solární energetiky ukazuje cestu k využití možností výroby šetrné energie přímo na střechách budov pomocí instalací fotovoltaických panelů. Příležitosti výroby jsou však mnohonásobně vyšší.

Potenciál nového výkonu fotovoltaických panelů umístěných na vhodných plochách střech rodinných domů dosahuje přes 2000 MW, na střechách továren nebo obchodů lze umístit dalších více než 5100 MW.

Studie Solární asociace kalkuluje, že solárními panely pokryté domy by mohly vyrobit až 7,3 milionů megawatthodin ročně. To odpovídá přibližně polovině současné spotřeby českých domácností.

„Kalkulace pracuje se současnými technickými a ekonomickými možnostmi. Výhledově zvýší význam solární energetiky další technologický pokrok a nástup inovativních řešení, jako jsou například solární tašky nebo akumulace elektřiny. Světové expertní organizace předpokládají, že cena solární panelů klesne během následujících deseti let o téměř 60 %,“ dodává k výpočtům Veronika Hamáčková, ředitelka Solární asociace.

tisková zpráva

24 Comments on “Česká solární energetika pomalu ožívá”

  1. Fotovoltaika se poslední dobou začíná docela dobře
    Fotovoltaika se poslední dobou začíná docela dobře vyplácet, ale nesmíte to chtít oficiálně, hned a vůbec se v tom neorientovat. Člověk, co si to postaví sám, komponenty si postupně v různých akcích sám nakoupí a baterie sežene z druhé ruky, dokáže pořídit sestavu, kterou vám firmy nabízí na klíč za půl milionu, za relativně nízkých 200 000 Kč. A to se už vážně docela vyplatí. Ale stojí to dost času a není to koníček pro každého.

    1. Přesně tak, ČEZ nabízí s dotací ostrovní systém za 500
      Přesně tak, ČEZ nabízí s dotací ostrovní systém za 500 000 Kč s tím, že to vše vyřídí a dotace bude okolo 100 000 Kč, tedy zaplatíte 400 000 Kč. Stejný výkon udělám bez dotace za méně než polovinu, tedy okolo 150 000 Kč. Dnes se dá sehnat nový solární panel v ceně 10 Kč za 1 Watt výkonu a až Singer (pardon, nyní Rusnok) skončí intervence, tak to bude i za méně. Bohužel stále jsou ještě drahé regulátory a měniče, proto těch 150 000 Kč.

          1. Ne, kvalitní značková výkonová elektronika rozhodně
            Ne, kvalitní značková výkonová elektronika rozhodně nezlevňuje. A popravdě, každý u ní nakonec skončí. Třeba regulátor Tristar 60A MPPT, před pár lety se dal koupit v USA a když se obešlo clo, vycházel asi na 6000 Kč. Dnes? Za méně než 14000 Kč nemáte šanci. Midnite to samé. Hybridní měniče Studer a Victron také podražily. Ano, systém se dá řešit třeba pomocí kombinovaného regulátoru a měniče typu Axpert případně s dodáním čínských regulátorů. Ale Osobně mi podobné řešení nepřipadá příliš vhodné. Je to low cost záležitost, která pár let vydrží, ale nakonec stejně skončíte u Studeru nebo Victronu.

      1. Zas prosím nemystifikujte ostatní méně než polovičními
        Zas prosím nemystifikujte ostatní méně než polovičními cenami. Ano ceny panelů jdou výrazně dolů a to je jen dobře, nebýt EU a ČNB už by byly dávno někde jinde. Ale adekvátní smyslupný systém, který má přinést užitek nejsou jen panely. Za Vámi udávaných 150 tis vytvoříte 1f systém pro nízkou spotřebu typu chata, nebo pasivní dům. Pro spotřebu běžné domácnosti s bateriemi pro zálohu alespoň do druhého dne, dlouhou životností a zárukou jste na dvojnásobku. U 3f si přidejte 30 %

        Chválím pokud je někdo šikovný a dokáže si sehnat komponenty výhodně za polovinu, jen aby to neskončilo tak, že z toho bude mít sotva čtvrtinový užitek. Setkávám se s tím denně. To mě naopak vytáčí, že si lidi nenechají poradit. U FVE platí dvojnásob „levné dvakrát placené“, lidi zapomínají že jde o investici na déle jak 20 let.

        1. Ano, jedná se o jednofázový systém, 3,2 Kw regulátor 10
          Ano, jedná se o jednofázový systém, 3,2 Kw regulátor 10 tis. Kč, měnič 4Kw 48V/230V 14 tis. Kč, amorfní panely 32 tis. Kč, akumulátory 4 kusy 12V/250Ah trakce gel 42 tisíc Kč to je celkem 98 000 Kč, k tomu odhaduji různé dráty, jističe 20 000 Kč, konstrukce 10 000 Kč a jsem na ceně cca 130 000 Kč. Pochopitelně, musím si to udělat sám, sám zhotovit konstrukci, sám běhat po střeše. Při průměrné spotřebě rodinného domu 5 Kwh denně vám tento systém bude plně stačit po 3/4 roku a zbytek roku jej musíte dotovat ze sítě. ČEZ mně systém těchto parametrů i s dotací vybuduje za 300 000 Kč.

          1. Naprosto v pořádku, s Vaší nízkou spotřebou je tento
            Naprosto v pořádku, s Vaší nízkou spotřebou je tento systém odpovídající. Lehce výkonnější systém s LiFePo4 akumulátory a backup funkcí stavíme kolem 200 tis

            Ps. ty amorfy bych ještě zvážil, za tuhle cenu už seženete polykrystal, ušetříte si tím zvýšené náklady na kabeláž a zařízení

            1. Bez přepínání, v domě jsou dvojí rozvody, dvojí
              Bez přepínání, v domě jsou dvojí rozvody, dvojí zásuvky. Výkon 3 200 Wp je přes léto předimenzovaný, takže přebytek se použije na ohřev vody v kombinovaném bojleru a klimatizaci, v zimě se klimatizace nepoužívá a bojler je ohříván přes kotel na pelety. Osvětlení je napojeno na FVE trvale a pokud je v zimě nedostatek elektřiny, tak prostě větší spotřebiče, nebo i lednička a mrazák se zapne do zásuvky do sítě Čezu. Denní spotřeba je mezi 5-6 Kwh, v létě se vyrábí denně asi 12-15Kwh, prosinec a leden asi 3-4 Kw, tedy stačí odpojit právě tu jednu ledničku. Dnešní výroba je okolo 10 Kwh, tedy dostatečná na chod i na dobití akumulátorů. Vlastně tedy šetřím nejen elektřinu ale v létě i plyn, kterým jsme dříve ohřívali vodu v bojleru. Na FV jsou tu dobré podmínky, jsem z jihovýchodní Moravy.

              1. Diky za info a ještě jedna technická ohledně měničů.
                Diky za info a ještě jedna technická ohledně měničů. Asi máte nějaký ten modrý Victron-sinus. Je u vašeho měniče nějak řešeno galvanické oděleni 48V a 230V části? Téhle informace se nemůžu u podobných měničů nikde dopátrat. Jde mi o to, jestli jde tento měnič provozovat v klasické uzeměné síti TN-C i s proudovým chráničem, nebo napětí obou vodičů visí proti zemi a je to vše zapojeno, jako izolovaná IT sít s hlídačem izolačního stavu? Znáte nějaké technické detaily, nebo co je zde vůbec napsáno v návodu od výrobce? Mě se jednou podobný měnič dostal do rukou a u něj to bylo řešeno pomocí oddělovacího transformátoru. Vážilo to několik kilo a při zátěži se dvěmi lednicemi v něm hučelo jak v „naštvaným včelím úlu“.

                1. Mám měnič koupený na solar-elektro cz, tak se tam na to
                  Mám měnič koupený na solar-elektro cz, tak se tam na to podívejte. Podle váhy tam asi trafo nebude. je tam šroub na uzemnění. Mají ho tam za cca 14 000 Kč. Co je uvnitř nevím, zas tak to neovládám, ale funguje to dobře. Pouze si umím zapojit ten solární systém. Musím ještě říct, že mě to vyšlo ještě méně než uvádím, protože akumulátory mám použité a zdarma. Postupně, když nějaký klekne, jej nahradím opět zdarma jiným. Systém provozuji takhle, začnu od června : To je hodně slunce, hodně elektřiny, celý dům je na elektřinu i bojler na teplou vodu a běží klimatizace. ( Máme jen jednu, ale asi ještě jednu až dvě přikoupíme) Na přelomu září-říjen začne ubývat slunce, ale to se odstaví klimatizace, protože už přestává být potřeba. Takže celý systém dostačuje. Koncem října by už systém nestačil, tak se odpojuje elektrický ohřev vody v bojleru, ale jelikož se jedná o bojler kombinovaný, přepne se na ohřev přes kotel, protože už se mezitím spouští kotel. Až do konce listopadu vyrobená elektřina stačí, nejméně se vyrábí v prosinci a lednu, to stačí předělat mražák ( ten je ve sklepě) do zásuvky na veřejnou síť a stejně tak ledničku na veřejnou síť. A už zas elektřina stačí. V únoru už lze připojit zpět mrazák, v březnu lednici, v dubnu ještě topíme, takže voda v bojleru stále přes kotel, v květnu už slunce stačí i na bojler, kotel se vypíná, v červnu se připojí klimatizace a jede vše. Uvažuji, že ještě přidám nějaké panely, dokoupím měnič a přidám elektrickou varnou desku a zruším úplně plyn. Topíme pelatama. Jinak jsem v tomto oboru nováček, teprve začínám od minulého roku. Dneska to vyrobilo jen asi 2,5 Kwh. To nám stačí pouze na svícení a televizi. Mrazící technika šla z veřejné sítě.

  2. Těší mě, že nové kalkulace ukázaly, zřejmě i vlivem
    Těší mě, že nové kalkulace ukázaly, zřejmě i vlivem vyšší účinnosti panelů, že střešní instalace dokáží mnohem více než se původně počítalo. Mám je jednu malou poznámku. Kdyby redakce dala alespoň do závorky, že 7,3 milionů megawatthodin je 7,3 TWh. Celková spotřeba v ČR (roční, a nepočítám vývoz) elektrické energie se počítá v tera watt hodinách a činí něco kolem 60TWh, celkově se vyrobí něco kolem 80TWh.

  3. Anonym, já ale nepíšu že fotovoltaika je nesmysl. Já
    Anonym, já ale nepíšu že fotovoltaika je nesmysl. Já píšu o paradoxu, že čím mám menší spotřebu, tím je fotovoltaika na rodinném domě méně výhodná. Ostatně do EV jsem taky nešel. Pořídil jsem si Priuse 4 gen. a jsem spokojený. Na úspoře paliva se cena nevrátí, ale pro mě má větší smysl než současná EV.

  4. Vloni jsem si chtěl dát pár panelů na střechu a využít
    Vloni jsem si chtěl dát pár panelů na střechu a využít podporu. Po konzultacích s lidmi co to dělají jsem od toho upustil. Je to pro mě finanční nesmysl. Paradoxně čím víc používám šetrné přístroje a úsporky, tím je to nesmyslnější. Mám v domě roční spotřebu asi 2 MW.

        1. Ja si skôr myslím, že písať na hybrid.cz o tom že
          Ja si skôr myslím, že písať na hybrid.cz o tom že fotovoltarika je ekonomický nezmysel, je rovnaká blbosť, ako písať komentár na auto-moto-sport portál, že je to drahý a neekologický šport.

          A taktiež nerozumiem, prečo do toho potraviny neťahať? Ešte stále tvoria 20% nákladov domácnosti a bude to časom viac a viac.
          zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/bydleni-jidlo-doprava-nova-cisla-jak-mizi-penize-ceskych-dom/r~0ac31250e44511e5819a002590604f2e/?redirected=1486992823

          Možno je to prekvapujúce, ale aj kvalita (a cena) potravin je o životnom štýle. Drahé potraviny v meste vs. sebestačnosť na vidieku. Možnosť voľby t.j. životný štýl.

Napsat komentář