Nissan a NASA ukázali výsledky společného vývoje robotických aut

S tím, jak se zlepšuje úroveň umělé inteligence, jsou vozidla chytřejší, ovladatelnější a dokážou se lépe rozhodovat v celé řadě dopravních situací. Stále jsme ale nedosáhli stavu, kdy vozidla správně rozhodnou v každé situaci, případně že správně a přesně zareagují na nepředvídatelný podnět.

Budoucnost osobní i hromadné dopravy je jednoznačně v autonomním způsobu řízení
foto: Nissan

V tom také tkví podle Nissanu jedna z překážek na cestě k budoucí plně autonomní jízdě. Řešením je technologie „Seamless Autonomous Mobility“ (Dokonalá autonomní mobilita) nebo zkráceně SAM.

Během veletrhu CES, Nissan provedl demonstraci systému využívající technologie výzkumného střediska NASA Ames Research Center. Demonstrace ukázala, jak bude SAM fungovat v reálném provozu.

SAM umožní bezproblémový provoz milionů autonomních vozů na veřejných komunikacích. SAM může pomoci navigovat vozy nepředvídatelnými situacemi, které se vyskytují v městských ulicích, například při nehodách, při stavbě silnic nebo jinými překážkami.

Jak SAM funguje?

Představte si, že autonomní vůz jedoucí ulicemi města dorazí k nehodě. Policie řídí provoz ručně, posílá vozy třeba přes dvojitou žlutou čáru a proti signálům na semaforech. Vozidlo nemůže a nemělo by samo posoudit, co má dělat.

Senzory (LIDAR, kamery, radary) mohou vozu říci, kde jsou překážky, jaký je signál na semaforu, a dokonce rozpoznat některá gesta rukou, ale je zapotřebí lidský úsudek, aby pochopil, co ostatní řidiči a chodci dělají, a rozhodnul o vhodné reakci.

Se systémem SAM bude autonomní vůz dostatečně chytrý, aby věděl, kdy by se neměl pokoušet vyřešit problém sám, jako v tomto případě. Namísto toho bezpečně zastaví a požaduje pomoc od řídícího centra.

Žádost je směrována na prvního dostupného mobility managera – osobu, která sleduje vůz a data ze senzorů (přenášeno přes bezdrátovou síť) k posouzení situace, rozhodne o správné reakci a vytvoří bezpečnou cestu kolem překážky.

Mobility manager to udělá tak, že nakreslí virtuální cestu, kterou vůz projede. Když policista mávne, aby vůz projel, manažer umožní vozu, aby pokračoval v jízdě určenou trasou. Jakmile se vůz dostane z této oblasti, vůz se opět vrátí k plně autonomnímu řízení a mobility manager se může věnovat dalším vozům volajícím o pomoc.

Další autonomní vozidla v této oblasti také komunikují se systémem SAM. Systém se učí a sdílí nové informace vytvořené mobility managerem. Jakmile je nalezeno řešení, je posláno do jiných vozidel.

Nissan už dnes testuje robotické elektromobily Leaf

Nissan už dnes testuje robotické elektromobily Leaf
foto: Nissan

Protože systém se učí ze zkušeností a zlepšuje autonomní technologie, budou vozy vyžadovat méně pomoci a každý mobility manager bude schopen řídit velký počet vozidel současně. Existuje několik faktorů, které určí, kolik managerů bude potřeba: například, jak velký je provoz v oblasti, jakou službu vozidlo poskytuje (robotické taxi, robotický shuttle vůz nebo robotické dodání vozidla).

Výchozím bodem pro platformu SAM se stala technologie NASA VERVE, která slouží k vizualizaci a kontrole pohybu průzkumných vozítek agentury NASA. Tato průzkumná vozítka totiž využívají autonomních technologií k objíždění překážek a k výpočtům bezpečné trasy jízdy v nepředvídatelném a doposud nezmapovaném terénu.

Pokud je někde terén tak těžký, že se systém pro autonomní jízdu nemůže správně rozhodovat, naplánují za něj požadovanou trasu dispečeři v NASA a hotovou trasu pak odešlou do vozítka. Ale zpátky na Zemi, systém SAM nebude pouze pro vozy Nissan, ale pro všechny vozy.

„Naším cílem je změnit dopravní infrastrukturu,“ řekl Maarten Sierhuis, bývalý konstruktér z agentury NASA, nyní ředitel výzkumného střediska Nissan Research Center v Sillicon Valley. „Chceme snížit počet úmrtí na silnicích a také uvolnit komunikace. K tomu je zapotřebí do provozu dostat obrovský počet vozidel. To, čemu se ve společnosti Nissan věnujeme, je hledání cesty, která nám umožní provozovat takový systém ne do 20 let nebo déle, ale přímo teď.“

„Nejde jen o ukázku průmyslového využití vesmírných technologií. Bavíme se i o zpětném využití průmyslového výzkumu pro účely vesmírných technologií a pro účely vývoje systémů pro bezpilotní lety. Jde o dokonalý příklad toho, jak může technologie doslova zdokonalovat úroveň průzkumu a umožnit tím konání budoucích vesmírných výprav,“ vysvětlil Eugene Tu, ředitel výzkumného střediska NASA Ames Research Center.

Páteří systému SAM je spolupráce člověka a stroje. Cílem není ze systému odstranit lidský faktor. Chceme spíše strategičtěji využít lidskou inteligenci tak, aby byla oporou komplexnějšího systému autonomní mobility a zdokonalovala činnost umělé inteligence vozidel v reálném provozu.

SAM umožní společnosti těžit z výhod masového zavedení autonomních vozidel. V každém jednom dni se autonomní vozy budou dostávat do tisíce situací, které by neměly být řešeny samostatně. Bez systému SAM by byla vozidla ztracena, způsobovala by dopravní zácpy, narušovala provoz a nedorazila by do cíle.

SAM umožní autonomním vozům snadnou integraci do stávající dopravní infrastruktury a společnosti. Ale je to víc než jen luxus – SAM je nezbytnou součástí každého systému s autonomními vozy. Bez technologie, jako je SAM, bude plná integrace autonomních vozů do společnosti obtížná.

Systém SAM bude k dispozici také pro společnosti, které budou chtít provozovat vozový park autonomních vozů pro komerční využití, např. doručovací společnosti, taxislužby a přepravní systémy.

tisková zpráva

48 Comments on “Nissan a NASA ukázali výsledky společného vývoje robotických aut”

  1. Pěkně se tady hádáte 🙂
    Pěkně se tady hádáte 🙂 Když dovolíte, taky přidám svůj názor.
    Podle mě, až dosáhnou autonomní vozidla statisticky významně nižší nehodovosti, než vozidla řízená lidmi, tak to bude začátek konce lidských řidičů.
    Jen si to představte, firmy nebudou chtít lidské řidiče, protože jim musí dávat plat, diety, nemocenskou a ještě mají větší riziko nehody. Pojišťovny nebudou chtít pojišťovat lidmi řízená auta a nebo bude pojištění mnohem dražší (pro pojišťovny je statistika alfou a omegou při určení ceny pojistného). Automobilky nebudou chtít lidské řidiče, protože jsou nevypočitatelní, nedodržují předpisy a vnášejí chaos do celého jinak plynulého systému dopravy řízeného umělou inteligencí. Sluníčkáři nebudou chtít lidské řidiče, protože díky nim umírá víc lidí. Ekologové nebudou chtít lidské řidiče, protože jezdí nehospodárně a produkují více emisí. Politici v Bruselu nebudou chtít lidské řidiče, protože oni vědí, co je pro nás nejlepší.
    A lidé? Ti, co se narodí do nového světa, si už nebudou chtít dělat řidičák a asi ani nebudou chtít vlastnit auto, když si ho mohou mobilem kdykoli přivolat. Takže zbydeme jen my, stará generace, která celý život řídila, ale která už bude každému ukradená a která už stejně nic nezmění.

    1. V idealnim svete by to tak
      V idealnim svete by to tak mozna probehlo, ale videl bych minimalne dva, resp. tri velke potencialni zadrhele:
      – politicka vule: ridici jsou taky volici, brat nekomu zdroj obzivy nebo (a to je mozna horsi) hracku neni zrovna krok ke znovuzvoleni
      – nejaka relativne banalni nehoda a pravnik/politik, ktery se rozhodne si na tom vybudovat karieru (obrazky zlych hackeru a tak)
      – a vlastne jeste do tretice, technicke moznosti (realita) – i kdyby autonomii pulka aut ubyla, proste neni v moci ani vsech automobilek sveta vyrobit dost autonomnich aut v rozumne dobe podle me minimalne 20 let obmeny a soubezneho provozu)

          1. Ještě je tu ovšem
            Ještě je tu ovšem varianta, že velbloud nic takového o čem se píše nepotřebuje, polovině populace bude zakázáno řídit a jakýkoliv pokrok, nepochází-li od proroka, bude zakázán a trestán. Nehezká varianta.
            Podobně jako ta, že čidla budou využívat automatizované zbraňové systémy na vodě, ve vzduchu i na zemi, aby po proběhlé občanské válce ubránily pevnost Evropa před dalšími organizovanými zájezdy z jihu i blízkého východu. 🙁

      1. Ty blbečku, poslední dobou
        Ty blbečku, poslední dobou se tu objevuješ se svýma „chytrýma argumentama“ a uvádíš se do role inteligentního člověka.

        Jenže nejsi nic jiného, než ubožák, sprosťák, a klasický Troll!
        A mrzí mě, že se musím snižovat na tvou úroveň. Bohužel, nedalo mi to jinak…

        Nejdříve si zjisti fakta, a pak se zkus vyjadřovat k váze u elektromobilů! A nezapomeň na těžiště…

                1. No prave, i kdyz bude vazit
                  No prave, i kdyz bude vazit dvojnasobek (250kg), k tomu plna nadrz (at nezeru, 100kg musi na dojezd 500km stacit) a nejake serepeticky typu vyfuk… dalsich 100kg, tak jsme na 450kg. To je cca samotna 60kWh baterie, cili jsme na tom v elektricke variante o vic nez 100 kilo hur…

                2. To určitě, já se
                  To určitě, já se nehádám, že elektromobily jsou těžké. Šlo mi spíš o to, že nejsou zase tak moc těžké.

                3. Tak hlavne, ze se shodneme
                  Tak hlavne, ze se shodneme 🙂 Proste zazrak se nekona ani jednim smerem.

        1. Zkusim to min vulgarne a
          Zkusim to min vulgarne a „primo od zdroje“ (stejne cislo se plus minus pet kilo objevuje na ruznych mistech):
          http://media.chevrolet.com/media/us/en/chevrolet/news.detail.html/content/Pages/news/us/en/2016/Jan/naias/chevy/0111-bolt-du.html

          Battery system preliminary specifications include:
          60 kWh lithium-ion battery pack.
          288 lithium ion cells
          Five sections
          10 modules
          96 cell groups – three cells per group
          960 lbs. (435 kg) total weight

  2. Nějak se nám s těmi
    Nějak se nám s těmi senzačními volovinami roztrhl pytel, že?
    On ten software bude zajisté tak chytrý, že rozpozná správně každou situaci a také správně zareaguje?
    Asi těžko.
    Konec celého tohohle procesu odebrání odpovědnosti z řidiče skončí u toho, co je již dávno a dávno provozováno – vláček na kolejích, napájený z troleje.

              1. ozana:
                Aha.
                Tak to určitě

                ozana:
                Aha.
                Tak to určitě víš, jak „bezpečně zastaví“ automatická kára řízená softem, když zbuchne traverza z náklaďáku do cesty, uškubne se el. vedení a vletí na cestu a podobně.
                On totiž žádnej přiblblej sotfware nikdy dokonale nenahradí skutečnýho řidiče.
                Auto na silnici není ani loď na oceánu, ani letadlo při radarovým sestupu v mlze a ani vláček na kolejích.

                1. Takéto nečakané situácie
                  Takéto nečakané situácie by som tiež radšej nechal na softe ako na nevyspytateľnom šoférovi. Predsa len, človek nevie tak presne odhadnúť následky svojho skratového konania. AI stihne vypočítať alternatívy a prevedie tú najbezpečnejšiu.

                2. romanm: V případě těch
                  romanm: V případě těch drátů nebo traverzy těžko něco vyřeší software.

                3. Vyrieši situáciu rozhodne
                  Vyrieši situáciu rozhodne správnejšie a rýchlejšie ako 99% vodičov.

                4. romanm:
                  Letící igeliťák

                  romanm:
                  Letící igeliťák pták/kus papíru vs. padající velký kus ledu/kovový předmět/kámen.
                  Jak to pozná?

                5. Snadno, posun objektu ve
                  Snadno, posun objektu ve snímcích.

                6. Carlos:
                  Na to bych moc

                  Carlos:
                  Na to bych moc nevsázel.
                  Může vypadat velmi podobně.

                7. Tak pokud je to takový
                  Tak pokud je to takový předmět že ohrozí potenciálně auto, a je v takové vzdálenosti aby s gravitačním zrychlením dopadl na a ne před auto, nebo ve vzdálenosti výrazně kratší než zábrzdná, pak to i v případě auta řízeného člověkem lze uzavřít jedině jako vis major.

                  Pokud ten kámen vystřelí auto před vámi, taky s tím nic neuděláte, mimochodem pro známé fyzikální konstanty se dá poznat s docela vysokou pravděpodobností o jaký předmět se jedná. Led nebo kámen vám za jistý čas, třeba 1/25 vteřiny, bude klesat rychleji, než igelitový sáček, vzhledem k proudění kolem jedoucích aut igeliťáky na silnicích i rády stoupají, kameny moc ne.

                  A co se týče předmětů v zatáčkách, kam není vidět, v první řadě by AV měla omezit, manévry a vzdálenosti si pamatovat budou, stání na takových místech a pokud je to zase tak že by to ani člověk neviděl, třeba šutr, pak jednak je to špatně navržená silnice se špatným omezením a bylo by záhodno tento tristní stav napravit.

                8. Stále si predstavujete, že
                  Stále si predstavujete, že človek je inteligentnejší a s lepšími reflexami ako neurónová sieť. Nie je.
                  Uvedené predmety často nerozoznám v zlomku sekundy ani ja – človek. V tom prípade reagujem tak aby som sa tomu vyhol. Podobnú reakciu očakávam aj od AI.

                9. romanm:
                  Igeliťáku nebo

                  romanm:
                  Igeliťáku nebo papíru se nevyhýbám, pták umí (dle druhu) velmi ostře měnit směr letu, takže taky ne.
                  Bude ten kouzelný software sledovat i povolení sajtny nebo tržení plachty…?

                  A proč do toho tak píchám?
                  Protože nepovažuju za správné přenášet odpovědnost z řidiče kamsi jinam.

                10. Uvědomujete si, že
                  Uvědomujete si, že počítač bude mít minimálně každou 1/25 vteřiny, spíše každou 1/60 nová obrazová a další data? A k tomu data z dalších X desítek? Z toho to už prostě aproximujete a zjistíte. Kupříkladu kombinace ultrazvuku a optiky.

                  Když si vezmete že je obraz matice třeba 1920×1080 bodů, pak pak té natržené plachtě bude odpovídat jakýsi konstantní šum na jedné pozici. Ultrazvuk ale zároveň bude hlídat jestli máte jízdní profil volný. Jak se v něm pohybuje překážka – auto před Vámi. Plachtu to brát asi nebude, nebo zase uvidí jen šum, dost nestálý, v jedné oblasti. Když jste u ptáků, pták je pokryt peřím, které má jiné vlastnosti než pevný povrch, tedy jiný odraz, toto všechno ale jde naměřit a do toho počítače dostat.

                  Situace opeřených kamenů je pak asi na řešení v jiné diskusi, protože opeřené kameny se samy od sebe nevyskytují.

                  Spíš bych řekl že, stejně jako mnoho jiných lidí, máte trochu strach z toho, když nebude koho obvinit, nebo nechcete příjmout že vina může být i na straně „oběti.“

                  Hodně lidí třeba nechce AV příjmout protože co když někdo skočí před auto, koho má auto chránit atd. V první řadě ten co leze do silnice ve vzdálenosti kratší než zábrzdná je ten co nehodu způsobil, pokud k ní dojde. Vzhledem k tomu že ten stroj má schopnost složit 3D obraz se vzdálenostmi např. na bázi ultrazvku, tak ví jestli může bezpečně uhnout, nebo ne.

                  Ale toto je pak hledání viníka za každou cenu. A takových případů je a vznikají z toho různé nátlakové skupiny bojující za „vznešený“ cíl. Třeba zákaz sladkého ve školách, normy na cukr v potravinách, zákaz kouření, zákaz alkoholu, hazardu… V USA v kampani za homosexuální manželství mají někteří průpovídku „Don’t like Gay marriages? Don’t get one.“ To ale lze aplikovat na většinu problémů které „řeší“ takové skupinky. „Don’t like it? Don’t do/get/eat that.“

                  Cukrovary nemohou za obezitu, za tu si mohou lidé sami. Tabačky nemohou za následky kouření, za ty si mohou lidé sami tím že kouří, lihovary také nemohou za alkoholismus a provozovatelé kasín nemohou za gamblerství. To je jen o lidech jak se rozhodnou. Mimochodem se dělal výzkum o závislosti, tedy byl na krysách, a zjistilo se že pokud měly takové okoí, které je stimulovalo, vodu s drogou, byť před tím na ní byly závislé, nevyhledávaly. Jestli chce někdo řešit příčiny výše zmíněných problémů, zákazy to nevyřeší, ale skutečné řešení je složitější a vyžaduje přiznat to že je se společností asi něco špatně, což vede na to že jsou asi nějaké parametry špatně nastavené.

                  To stejné u AV, to že někdo vstupuje kam nemá v nevhodný čas, je jeho problém. Ale jestli máte Vy, nebo kdokoliv z těch filozofů, kteří chtějí řešit anděle na špičce jehly, kvadratury kruhu a výhybková dilemata etc., potřebu stanovit jak se má AV chovat, tak ať se to sepíše, jak to má být „správně,“ přepsat to do kódu je pak otázka celkem malého množství času, vlastně to může být velmi primitivní kód několika tzv. switchů.

                  Ale upozorňuji Vás, že pokud takové požadavky budou v rozporu s instinkty a nejspíš s některými poučkami psychologie, pak taková pravidla vzbudí velmi nepříjemnou vlnu rozhořčení. Prostě lidem nevnutíte stroj, který je nebude chránit, nebo i něco horšího, v případě nestandardních situací. Stejně jako pokud po schválení takových závazných pravidel nebude stát ochoten škody, které vzniknou na základě vnucených pravidel, nahradit.

                11. Akú zodpovednosť?
                  Z

                  Akú zodpovednosť?
                  Z vodiča sa stane pasažier.
                  Jasné, nehody sa stávajú. Ak v dlhodobom horizonte ukáže, že počet smrtelných/iných nehôd má AI štatisticky menej, bola by predsa hlúposť to nevyužiť a nezachrániť životy.
                  V prípadoch ktoré vám napadli nevidím problém. Problémom budú vždy iba situácie na ktoré sa nemyslelo 🙂

                12. Víte jak daleko jsou už
                  Víte jak daleko jsou už teď ultrazvukové snímače? Víte jak pracují? Jde jimi měřit s přesností na asi 10-20cm, hodně dobré by mohly na centimetry, to je více než u člověka, kde je to tak +-0.5m.

                  Jestli Vám na silnici před nosem padne traverza, pak ani člověk toho moc nenadělá. Lano elektrického vedení, neřkuli stožár, by jít detekovat mělo. A dovolím si tvrdit že díky možnosti složit obraz z více zdrojů a spekter je to bezpečnější, než člověk, který se musí spoléhat na dvě oči a viditelné světlo.

                  A při vší úctě, s ohledem na schopnosti většiny řidičů budou AV páchat méně škod než lidé.

                  Asi si ani neumíte představit, jak daleko se dá dneska jít, co naprogramovat a co uřídit. A HW opravdu není o jednočipech v DIP40, ani o čtyřjádrech i7 Skylake ani o osmijádrových Visherách. Jsou to speciálně konstruované počítače s masivním paralelismem. Tam nemáte 8 integerových sčítaček, tam jich je mnohem mnohem více.

                13. Zrovna sonar bych vzhledem k
                  Zrovna sonar bych vzhledem k fyzikalnim vlastnostem za nejak zazracny senzor nevydaval. Zvlast ne pro rychle se pohybujici vec jako auto…

                14. Tak pročpak jej tam
                  Tak pročpak jej tam dávají? Pokud by to byl klasický sonar, pak ano, jenže ty senzory jsou trochu jiné a se započítání dopplerova efektu tak můžete zjistit další informace, například může úplně odpadnout nutnost následných půlzů, ty dělá změna přijímané frekvence a snímáte tak v reálném čase. Ano šel by asi využít i lidar, ale v mlze bude mít proti ultrazvuku pekelný útlum. Radar je problém, 2,4 i 5GHz jsou zabraná a je to komplikace navíc, na kamerování a pískání nijak speciální normy asi nejsou, na radiozařízení jsou a v každém kuse světa jiné.

                15. Ze by proto, ze jsou levne a
                  Ze by proto, ze jsou levne a stejne by tam byly kvuli parkovancimu asistentu (nebo jak tomu ten ktery vyrobce rika)?
                  Nikde nerikam, ze jsou na nic, jen, ze zazrak se nekona – porad je to senzor s mizernym dosahem, mizernym uhlovym rozlisenim a mizernou citlivosti na spatne odrazive (nebo naopak dobre odrazive, ale ve spatnem uhlu) prekazky.

                16. No to bych rád viděl co v
                  No to bych rád viděl co v tom případě předvede ten řidič, kromě toho že s půlsekundovým zpožděním dupne na brzdu a pak na ní bude stát a nadávat. Software minimálně stihne i vhodně podřadit, držet motor v otáčkách pro případný únik, zapnout výstražná světla, odemknout nebo otevřít libovolné dveře, aktivovat nebo deaktivovat airbagy…

Napsat komentář