CES 2017: Nissan brzy představí nový Leaf s autonomním řízením

Na pódiu veletrhu CES oznámil Carlos Ghosn, šéf Nissanu, plán představení nového Nissan Leaf se systémem ProPILOT umožňujícím autonomní jízdu v jednom pruhu na dálnici. Nový Leaf přijde v blízké budoucnosti a bude představovat další kapitolu projektu Nissan Intelligent Power.

Model Leaf podle Ghosna dále posílí vedoucí postavení, které automobilka v segmentu elektromobilů zaujímá. Dnes je Nissan Leaf s více než 250 000 prodanými vozy a celkově 3 miliardami najetých kilometrů (cesta k Saturnu a zpátky) světově nejprodávanějším elektromobilem.

Kvůli rychlejšímu dosažení mobility s nulovými emisemi se v současnosti Nissan aktivně soustředí na elektrifikaci vozidel, pro kterou je charakteristická typová různorodost elektrického hnacího ústrojí a palivových systémů – to kvůli využívání různých zdrojů paliva a energie v závislosti na konkrétním trhu nebo potřebách zákazníků.

Nissan má kromě stěžejní technologie pro elektromobily ve svém portfoliu i škálu dalších „odvozených“ technologií. Patří mezi ně i technologie e-Power (sériové hybridy) a vozy s bio-palivovým článkem. Nový Nissan Note (dostupný také s hnacím ústrojím e-POWER), který se začal prodávat na podzim roku 2016, se hned v listopadu stal nejprodávanějším modelem na trhu.

Závazek společnosti Nissan k prvenství v nulových emisích znamená daleko více než jen vyrobit skvělý vůz. Nissan pomáhá komplexním přístupem utvářet udržitelný ekosystém. Buduje rozsáhlou infrastrukturu nabíjecích stanic, recykluje baterie a po celém světě zavádí projekty „vozidlo – síť“ (V2G).

Na rozvoji infrastruktury nabíjecích stanic i na motivaci k používání elektromobilů spolupracuje společnost Nissan s místními vládami, podniky a dalšími subjekty. Doposud bylo po celém světě rozmístěno více než 13 600 rychlonabíjecích stanic CHAdeMO.

Ve Spojených státech se Nissan účastní projektu DRIVETHEARC, což je soustava rychlonabíjecích stanic, která sahá od města Monterey až ke kalifornskému jezeru Tahoe. Projekt propaguje japonská organizace New Energy and Industrial Technology Development Organization (NEDO). Cílem projektu DRIVETHEARC je usnadnit dálkovou přepravu elektromobily a zároveň sledovat jejich využití a jízdní styl jejich řidičů.

Baterie elektromobilů umí víc, než jen dodávat energii k jízdě. Energii do nich lze totiž i ukládat. Z tohoto důvodu propaguje Nissan své elektromobily jako ekologické mobilní energetické jednotky.

Začleněním elektromobilů do společnosti se zjednoduší distribuce energie v síti. Na mnoha trzích (např. v Evropě, Spojených státech a v Japonsku) již spotřebitelé přijali i systémy jako „vozidlo – síť“ (V2G), „vozidlo – budova“ (V2B) a „vozidlo – domov“ (V2B).

V roce 2012 představil Nissan systém „Leaf – domov“ v Japonsku a umožnil tak řidičům napájet energií z baterie Nissanu Leaf své obydlí. Řidič může nabíjet Nissan Leaf v noci, kdy je elektřina levnější.

Přes den pak lze energii uloženou v baterii vozu využívat k chodu domácnosti. Systém takto pomáhá snížit spotřebu elektrické energie v období špičky, kdy je elektřina nejdražší a poptávka po ní nejvyšší. Baterii vozu je také možné využít při výpadcích elektrické energie nebo ve stavu nouze.

V japonském středisku Nissan Advanced Technology Center testuje Nissan od roku 2013 systém V2B. V tomto projektu se náklady na elektřinu snižují i prostřednictvím šesti vozů LEAF. Na jaře 2017 společnost Nissan v Paříži otevře nové evropské ústředí, které bude částečně napájeno systémy V2B a V2G.

V současnosti už elektromobil zapojilo do hospodaření s energií přibližně 4 000 japonských domácností. V Japonsku, ale i v Evropě pak další stovky elektromobilů poskytují elektrickou energii jiným budovám.

Na havajském ostrově Maui se majitelé vozů Nissan Leaf dobrovolně účastnili jedinečného projektu, který zkoumal možnosti spojení chytré sítě, obnovitelné energie a technologií pro elektromobily do jediného všeobjímajícího řešení hospodaření s energií.

Obyvatelé Havaje tak k pohonu svých vozů využívají energii vyrobenou z větrných a solárních zdrojů. Energii uloženou v bateriích svých vozů využívají k zabezpečení chodu domácnosti, případně ji poskytují zpět do ostrovní sítě. Projektu se zúčastnilo okolo 600 majitelů modelu Leaf a společnost Nissan i její partneři využívají získané údaje k práci na vývoji technologií a k doporučením ohledně související politiky.

A nakonec Nissan také pomáhá prodloužit „druhý život“ lithium-iontových baterií elektromobilů. V Evropě mohou díky projektu xStorage (partnerem projektu je společnost Eaton) spotřebitelé šetřit peníze čerpáním energie ze sítě a solárních zdrojů.

Tuto energii je pak možné prodat zpět energetickým společnostem. Komerční využití projektu xStorage pak umožňuje organizacím s vysokou spotřebou energie hlídat hospodaření s energií a využívat ji k chodu společnosti chytřejším a udržitelnějším způsobem.

Například v listopadu roku 2016 společnosti Nissan a Eaton oznámily podpis průlomového 10letého kontraktu se světoznámým stadionem Amsterdam Arena – domovským stánkem klubu Ajax – na poskytování záložní elektrické energie na bázi znovupoužitých baterií z vozů Nissan Leaf.

Systém xStorage-Building zajistí, aby nikdy nedošlo k výpadku osvětlení tohoto proslulého stadionu s kapacitou 55 000 sedadel, který v uplynulých letech hostil bezpočet výjimečných koncertů a sportovních událostí.

tisková zpráva

46 Comments on “CES 2017: Nissan brzy představí nový Leaf s autonomním řízením”

      1. Našel jsem pouze tento
        Našel jsem pouze tento starší komentář:

        Pokud máte někdo zájem již dnes, tak doc.Horák na http://saze.vsb.cz/ již takový nabíječ / vybíječ pro rodinný dům má nějaký pátek k dispozici hotový a funkční s koncovkou CHAdeMO (kterýžto kabel s koncovkou byl nejdražším komponentem celé krabice velikosti cestovního zavazadla).
        Vyroben v laboratoři univerzity, kde mj. dávají dohromady i nabíjecí stanice http://saze.vsb.cz/index.php?page=fotos&gn=nabstojany&lang=cz. Jejich síť zatím zahrnuje kromě VŠB-TUO i Český Těšín a Přerov. Kontakt viz http://saze.vsb.cz/index.php?page=lide&lang=cz

        Panu Horákovi jsem psal ale bez odpovědi. Zkusím to ještě provolat. Právě dělám menší chatičku kam budu jezdit Leafem a moc rád bych to začlenil do ostrovního systému.

    1. clanek bohuzel zapomina na
      clanek bohuzel zapomina na jeden dost podstatny fakt, ze jen v CR zdejsi rafinerie Cepra rocne spotrebuji temer 7 TWh elektriny, takze pokud by v te uvaze kde je ze by vsechny auta najednou byli elektricka za tech 20 let, tak by se v CR razem uvolnilo temer 7 TWh elektriny protoze by stali Ceske rafinerie , + by vpodstate celkem slusne spadla i spotreba elektriny diky tomu ze by nebyli treba cerpaci stojany na paliva, nebo ze paliva by nebylo treba v takove mire presouvat z A do B aby si ho lidi mohli natankovat, coz celorepublikove asi rocne nejaky ten GWh udela taky

        1. Z jednoho PDF:
          Rafinérský

          Z jednoho PDF:
          Rafinérský průmysl v České republice tvoří tři rafinerie s roční souhrnnou produkcí 9,2 milionu tun. Dominantní postavení zde má společnost Česká Rafinérská, která vlastní rafinerie v Litvínově (s roční kapacitu 5,1 milionu tun) a v Kralupech nad Vltavou (s roční kapacitou 3,1 milionu tun). Vlastníkem této společnosti je z 51,22 % Unipetrol, držiteli zbylého podílu akcií pak jsou Eni International (32,44 %) a Shell Overseas Investments (16,33 %). Třetí rafinerií je pak menší Paramo v Pardubicích s roční produkcí 1 milion tun výhradně vlastněná společností Unipetrol.

          Na jeden litr paliva (nevyrábějí jen palivo) se spotřebuje cca 1,5kWh el. energie.

          1. Zajímavá čísla.
            Pokud je

            Zajímavá čísla.

            Pokud je ten údaj 1,5kWh na litr paliva správný, tak to potom znamená, že benzínové auto se spotřebou 7l/100 spotřebuje na každý kilometr ještě 105Wh elektřiny, což je přesně polovina průměrné spotřeby elektromobilu včetně ztrát.

            To ať mi pak zase někdo něco povídá o výfuku elektromobilů v uhelné elektrárně.

                1. Ač mám Krytona rád, tak
                  Ač mám Krytona rád, tak přecijenom ty jeho data beru stále s rezervou. Jinej odbornější zdroj není?

                2. Jsi lenivý najít si pár
                  Jsi lenivý najít si pár vět na konci?

                  It was calculated that the production and delivery of 10 000 litres of diesel requires 45.7 GJ. That fuel provides 430 GJ for a transport company.
                  Refining petroleum was the most energy-intensive of all designed processes. It is also this process that caused the biggest amount of pollutants emitted among the processes of production and transportation.

                  V tabulce pak: rafinace 10 tisíc litrů nafty vygeneruje 5150g CO2, 20600g NOx a 363g SOx.

                  Pozn. 1 watthodina = 3 600 joulů.
                  45,7 GJ = 15 194 kWh = 1,5kWh na litr

                  Vyšlo to!

                3. Už to tak vypadá 🙂 Asi
                  Už to tak vypadá 🙂 Asi mě zmátly jouly.
                  Palec hore.

                4. Ještě pár
                  Ještě pár upřesňujících otázek.

                  1. Teď tedy máme hodnotu jen pro naftu, ale pro benzín to bude asi trošu víc neboť se jedná o lehčí frakci čili delší proces, nebo ne?
                  2. Kolik z toho činí čistá hodnota potřebné elektrické energie? K vývoji tepla při rafinaci přeci použivají i spalovaní části vlastních produktu.
                  3. Je to hodnota Well to wheel nebo jen Well to gas station či Well to rafinery?

                5. ozana:
                  A seš si jistej

                  ozana:
                  A seš si jistej takovým výpočtem?

                6. Viz polská studie od Kuka
                  Viz polská studie od Kuka níže!

        2. ajaj omluva, jsem se
          ajaj omluva, jsem se prehlednul, neni to 7TWh , ale 0.07TWh (70GWh)

          a zdroj internet, daj se dohledat smlouvy s EONem a CEZem coby soucast kazdorocni zpravy o hospodareni Cepra, od 2013 to musej vsechno veset na net, problem je ze tech smluv maj rocne nekolik a netusim ktere jsou Ok a ktere ne

          problem je taky ze Ceske rafinerky nedelaji vsechno palivo pro CR, velkou cast paliv dovazime jiz hotovych, hlavne naftu

    2. Článek pana Šurkala je
      Článek pana Šurkala je zajímavý, ale plný nepřesností – jednak se vůbec nezmiňuje o spotřebě elektřiny na výrobu a distibuci „klasických“ paliv, která se pohybuje kolem 1,5kWh na litr; dále zcela zamlčuje možnost nabíjení elektromobilu například solární energií a jinými alternativami, stejně tak neuvažuje pouřití baterií elektromobilů ke stabilizaci avyrovnávání sítě a tím omezení ztrát a výkyvlů ve výrobě; teze o 8% ztrátě na nižším napětí je chybná, nepřesné jsou údaje o spotřebě elektomobilů (i v zimě jezdím s leafem za 14,5 kWh) a v zápětí se ve výpočtech objeví nejvyšší hodnota – 21 kW.
      Škoda, s trochou práce navíc by to nebyl špatný článek. I tak ukazuje, že přechod na elektromobilitu je reálný.

        1. Aho, v mrazech pod cca -7
          Aho, v mrazech pod cca -7 stupňů Celsia, se chování baterky i vytápění Leafa výrazně zhoršuje a i já dosahuji spotřeby kolem 18-20 kWh/100 km. Mám ovšem model bez tepelného čerpadla a 24kWh baterii. Přesto mám za rok a půl při nájezdu 36000 km průměrnou udávanou spotřebu cca 14,4 KWh/100 km a rozhodně nepatřím k těm, co na silnicích zdržují.
          Je třeba vzít v potaz také to, že Leaf je již dnes poměrně zastaralé auto. Jak technikou střídačů, elektronického řízení (velkou slabinou je chybějící „fly“ režim) i baterie. To konstatuji jako jeho šťastný majitel.
          Nová generace vozů – typicky třeba Hyundai Ioniq – má spotřebu nižší, konkrétně pro Ioniq je udávána cca 11,5 kWh.
          Leafu by velice služeb update řídícího SW a minimálně přidání „fly“ režimu obdobně, jako ho má právě zniňovaný Ioniq. Nissan na svůj produkt bohužel dost kašle a zcela zbytečně ztrácí pozici na trhu. Ale to už by byla jiná diskuse.

            1. Jako „Fly“ režim je u
              Jako „Fly“ režim je u Hyundai Ioniq označována jízda se zařazenou rychlostí, ale bez rekuperace když sundáte nohu z pedálu (tedy obdoba volnoběžky na čtyřce u Trabanta 😀 ). Podobného efektu lze teoreticky dosáhnout u Nissanu Leaf neustálým střídáním D a N a významně (i přes 10%) tím snížit spotřebu. Tímto způsobem jsem 2x v běžném provozu dojel s Leafem 24 kWh skoro 190 km, ale je to šílený opruz. Fly režim je velmi příjemný zejména v rovinaté nebo mírně zvlněné krajině, kdy nemusíte neustále v křeči hledat ideální polohu pedálu, abyste ani neakceleroval ani nerekuperoval. Podobnou a možná i lepší službu by mohl nabídnout dobře navržený tempomat.

              1. Tempomat u BMWi3 to opravdu
                Tempomat u BMWi3 to opravdu uměl, tedy ve smyslu dodržování nastavené rychlosti a bylo to poznat na ukazateli okamžité spotřeby, který u klesání padal k nule nebo dokonce mírně či více rekuperoval. Tempomat je tam s elektronikou natolik chytrý, že pokud najedete příliš rychle do zatáčky pod tempomatem, sám ubere rychlost k jejímu bezpečnému projetí a na rovince opět zrychlí zpět na nastavenou hodnotu.

            2. Taky jsem s Leafem rád
              Taky jsem s Leafem rád plachtil, významně to zvyšuje dojezd a je to docela těžké auto, takže setrvačnost slušná. Díky potvrzení změny režimu joystickem pípnutím jsem už pak jen po paměti plácl rukou po joysticku směrem k sobě a došlo k vyřazení D na N, tedy neutrál, odpojení motoru a nulové spotřebě.

    3. Ospravedlňujem sa Hybridu,
      Ospravedlňujem sa Hybridu, že aj ja tu komentujem článok ktorý tu nebol zverejnený, ale dopadom elektromobility na výrobu a distribúciu elektriny by sa mal Hybrid venovať viac.
      Klobúk dole pán Milan Šurkala. Odborných článkov hovoriacich o koľko sa zvýši spotreba elektriny z dôvodu prechodu na elektromobilitu je na nete málo, ale názorov o kolapse výroby a distribúcie elektriny kvôli elektromobilite je veľa. Prednedávnom som to počítal len veľmi zjednodušene pre Slovensko zo spotreby benzínu/nafty a teší ma, že sú to podobné čísla. Spotrebu elektriny (a iných energií) na ťažbu/dopravu ropy a výrobu/distribúciu benzínu/nafty som ťiez zanedbal, lebo sú na ňu rôzne názory a nie je nikde poctivo uvádzaná, no nejaká určite je.

      – Spotreba elektriny na Slovensku ročne je cca 30 000 GWh
      t.j. 30 000 000 000 kWh
      – Spotreba nafty/benzínu na Slovensku ročne je cca 2 milióny ton
      t.j. 2 000 000 000 kg
      – Odhadujem, že pre vozidlá je 30kWh elektrickej energie cca ekvivalentom 10kg benzínu alebo nafty. t.j. 3kwh sú cca ekvivalentom 1kg benzínu alebo nafty.
      čiže 2 000 000 000 kg predstavuje 6 000 000 000 kWh elektrickej energie, čo je 20% spotreby elektrickej energie.

      1. Tak nějak jsem ten odkaz
        Tak nějak jsem ten odkaz myslel. Kdysi jsem si to hodil na papír, ale tenhle borec to vzal mnohem komplexněji, tzn. dal si s tím víc práce. Určitě jsou tam nepřesnosti (viz. komentáře níže), ale jistě se nejedná o chybu v řádu, což znamená, že katastrofické dopady na energetickou síť se konat nemohou.

        Jo, a díky náčelníku, že ses mě zastal 😀

    4. Článek obsahuje řadu chyb
      Článek obsahuje řadu chyb (správně zmíněných čtenáři níže) a při výpočtu bilance výkonu zcela ignoruje nutné a velmi významné snížení odběru proudu pro výrobu a distribuci klasických paliv. Nejen samotné rafinérie, ale i potrubní soustavy pohání převážně elektřina.

      To nejdůležitější ale zatím nikdo nezmínil. Řeknu to takto:

      Zcela hypoteticky si představme, že bychom dnes, 7.ledna 2017, zastavili rafinérie a distribuci klasických paliv a předělali všechna osobní auta a dodávky v ČR na elektrický pohon. Pak bychom samozřejmě samou radostí jezdili co to dá, abychom si to řádně užili a zároveň do večera vycucli baterky do prázdna. Večer bychom to všechno dali nabíjet a šli to oslavit do hospody a/nebo do postele.

      Co by se mezitím stalo v energetické soustavě? Tvrdím, že VŮBEC NIC ZVLÁŠTNÍHO. A ráno by nám navíc dispečeři poděkovali, že měli naprosto klidnou směnu. A jak je to možné? Odpověď hledejte v denním grafu zatížení sítě. Nic nebude třeba stavet. Stačí využít instalovaný výkon, který tu už máme.

      Léta jsem se zabýval automatikou pro řízení režimu generátorů prolezl všechny naše velké elektrárny (klasické, atomky i vodní, s bloky od 100MW výše) „od sklepa až na půdu“ a mohu vám sdělit, že jedna věc je všude stejná: každou noc všichni dispečeři řeší ono klasické Nerudovské dilema „kam s ním“. Tedy co s přebytečným výkonem, pro který zrovna v noci není odběr. Akumulátory elektromobilů, pokud je budeme převážně nabíjet podobně, jako naše mobily, tuto otázku elegantně vyřeší ke spokojenosti nás vsech.

      A ještě douška, abych „dorazil“ ekologické fundamentalisty: vězte, že spotřeba uhlí tepelné elektrárny, běžící na technickém minimu (uhelky v noci) se příliš neliší od spotřeby při jmenovitém výkonu. Tedy, pokud budeme v noci nabíjet, spotřeba uhlí se tím moc nezmění, správným vytížením elektráren dosáhneme nižší spotřeby uhlí na vyrobenou kWh. Jak je možné toto? Odpověď hledejte ve fyzice pro 8. ročník ZŠ, kapitola „Druhý zákon termodynamiky“. Uhelka je prostě jenom tepelný stroj a jeho účinnost je, zjednodušeně, dána rozdílem součinu teploty a tlaku před turbínou a za ní.

      A to jsem ještě nezmínil, že mnoho lidí si bude denní odběr kompenzovat vlastním zdrojem přímo na své střeše. A energie pro denní nabíjení na rychlonabiječkách se bude moci rovněž střádat v době, kdy je v síti přebytek energie. Stačí ke stávajícím nabíječkám doplnit kontejner s baterkama, jako třeba Powerbox od Tesly. Tomu celému se pak vznešeně říká „Smart grid“, chytrá síť. Jak vidíte, nic extra chytrého na tom ale není, základem je dálkové ovládání spotřebičů z dispečinku. U nás nic nového, první takový systém pod názvem HDO tu začal fungovat někdy po válce.

      Elektřině zdar!

      1. S nocnim proudem to vidim
        S nocnim proudem to vidim uplne stejne. Nikdo ho nepotrebuje a aby sit nezkolabovala a elektrarny se nemusely vypinat, tak se spousta elektriny zbytecne pali v mestskem osvetleni. Uz jsem to tady jednou psal. V zahranici se sviti mnohem mene nez v CR. Prece jenom Temelin a Dukovany jsou velke zdroje a ta energie musi pryc. Nevim kolik EV by se tim zbytecnym palenim dalo nabijet, ale asi by jich bylo hodne. Muj Ion zere 2,3kW. Odhaduji ze je to nejakych 20-25 poulicnich lamp. A to nenabijim kazdy den a celou noc.

  1. Myslím, že myšlenka
    Myslím, že myšlenka využít elektromobil i jako záložní zdroj energie pro dům, případně jako výrobní prostředek, kdy se nakupuje elektřina levně v noci a pak se dráž prodá ve dne – jako senzační myšlenka….

    Ale zároveň bych daleko víc uvítal alespoň 45 kWh baterii a nějaké drobné úpravy, aby Leaf nebyl považován za „ošklivé káčátko“ (při dodržení stávající ceny)

    Tedy naprosto souhlasím s názorem Pajdy

      1. myslím, že to bude NAOPAK
        myslím, že to bude NAOPAK –
        viď „velký jističový podfuk“ a moje riešenie:
        keď tesla zverejnila 6kWh batériu pre domácnosť, spočítal so si spotrebu za posledné desaťročie a bola by vhodná (denná spotreba. riešim totiž dom, kde mám Al vodiče, čiže 6A na svetlá, 10A na zásuvky. takže sa nedá súčasne používať pračku a žehliť, piecť v rúre a vysávať, … ale powerpack by sa nabíjal „malým prúdom“ v noci (nemyslým tým nočný prúd) a počas dňa by vypomáhal.

Napsat komentář