Čína chce do roku 2020 investovat do rychlovlaků a železnice 500 miliard dolarů

Už dnes se Čína může pochlubit nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostní železnice, která čítá asi 19 000 km. Do roku 2020 má toto číslo vyrůst ke 30 000 km. Čína hodlá do železniční infrastruktury v následujících čtyřech letech investovat neuvěřitelných $500 mld.

Vysokorychlostní vlaky jsou jedním ze symbolů přerodu Číny v největší světovou ekonomiku
foto: PublicDomainPictures

Železnice je v Číně, podobně jako v Japonsku, klíčovým způsobem hromadné dopravy. Čínské železnice, dříve fungující jako samostatné ministerstvo, měly ve své době vlastní policejní složku a soudy. Dnes jde o jednu z největších společností na světě s asi dvěma miliony zaměstnanců.

V roce 2015 měla Čína celkem 121 000 km železnic, z toho 19 000 vysokorychlostních. V roce 2015 vybudovala země celkem 9000 km nových železnic. Do roku 2050 jich chce mít 274 000 km. Pro srovnání, Spojené státy měly k roku 2014 celkem 228 218 km železnic.

Už do roku 2020 chystá ale Čína do železniční infrastruktury masivní investice v hodnotě $503 mld. V přepočtu je to 12,6 bilionu korun, tedy asi sedm ročních rozpočtů České republiky. Síť rychlovlaků má pokrývat 80 % čínských velkoměst.

Čína se snaží masivně zvýšit přepravní kapacitu své železniční sítě, a to jak pro dopravu pasažérů, tak především nákladu. Masivní investice do železnic jsou bezesporu součástí plánů na vybudování Nové hedvábné stezky. Ta má spojit a Evropu a zajistit další ekonomický růst obou kontinentů.

21 Comments on “Čína chce do roku 2020 investovat do rychlovlaků a železnice 500 miliard dolarů”

  1. uz jsem si myslel, ze pan
    uz jsem si myslel, ze pan horcik napsal konecne clanek, do ktereho nijak nezamontoval slavneho elona. posledni odkaz me vyvedl z omylu. clovece, tohle je diagnoza. do noveho roku vam preji hlavne vytrizliveni z techhle medialnich manipulaci. jako cloveku pisoucimu clanky vam to preji hodne.

        1. Myslím že problém naší
          Myslím že problém naší poloprázdné dráhy je že nemáme lidi jak k hlavní trati dostat. Máte na rychlostní mapě červené a fialové čáry koridorů a pak jen maglajz světle modrých, zelenkavých a šedavých tratí, to vše je s horním limitem < 100km/h, dolní je někde kolem 60km/h. Takže když zrovna obec neleží přímo na koridoru, je to rychlejší autem a pokud není speciální důvod, tak jen na nádraží a pak vlakem nikdo nejde, jede přímo autem. Pokud většina lokálek má rychlosti do 60km/h, je to ještě horší. A v hostě osídlených oblastech Čech a Moravy, kde jsou dálnice a relativně husté a přímé cesty si nemůžete dovolit rychlosti do 100km/h.Bylo by třeba aby byly vyšší, aby se dala přesáhnout u rychlíků cestovní rychlost 100km/h. To by mělo zajistit výhodu nad autem.

    1. ale vyplati, hlavni koridory
      ale vyplati, hlavni koridory v CR jsou dnes pretizene a to opravdu hodne, je treba brat v uvahu ze skrz CR prochazi jeden z nejhlavnejsich nakladnich koridoru v EU, a to spojeni Baltu a Cerneho more (Panevropsky koridor) a s tim jak jeho vytizeni dale roste behem 5 let dosahne na svoji maximalni propustnost, veskara doprava navic tedy pujde na kamiony a autobusy

      VRT v CR extremne ulevi od silnicni dopravy co se tyce jak osobni dopravy tak i te nakladni, neb z koridoru ubude spousta dnesnich pomalich osobnich vlaku a bude vyce mista prave na tu nakladni

      ostatne i mensi staty stareho kontinentu maji dnes vytecne funkcni VRT, ono VRT totiz velice dobre nahrazuje nejen autobusovou dopravu, ale hlavne vnitrostatni v CR celkem nesmyslnou leteckou dopravu a dopravu vnitrostatni

      a neni to o par lidech, jak ukazuje situace z Poslka, i obycejnejsi Pendolina s rychlosti 200-220km/h (pred rokem 2014 do 160km/h) pritahli dostatek pasazeru a soucasnych tusim 15 souprav se bude hodne rozsirovat, stejne jako budou dal rozsirovat VRT trate

      VRT se vyplaci od nejakych 100km vzdalenosti s minimalne 25km odstupem zastavek, a na mistech kde casto pendluje spousta lidi z A do B, kuprikladu kapacita Praha-Brno (a zpet) je dnes jen na zeleznici temer 35 tisic lidi, a asi se bude spousta lidi divit, ale plne jsou na tehle trase i 1 tridy, tedy pri jizdnem 430kc za jednu cestu, pokud by jizda Praha-Brno spadla z dnesnich 2.5 az 4 hodin na treba hodinu 20, spoustu lidi by to presvedcilo proste jet spise vlakem nez autem nebo busem, dulezite bude VRT pro CR i v ohledu navazani na VRT v okolnich zemich, tedy Nemcko, Rakousko, Polsko a snad dobudoucna i Slovensko, dnes se dokonce cestujicim z Polska do nemecka vyplati vlakem CR objizdet, protoze je to rychlejsi 😀 kuprikladu trasa Warszawa-Mnichov je rychlejsi jak zapadne prez Nemecko, tak vychodne prez Slovensko a Rakousko, pritom je tam dokonce i min prestupu nez prez CR

      takze co chceme vic, mit plne silnice osobaku, autobusu a nakladaku na naftu, nebo kvalitni zeleznicni sit ktera dokaze prevst lidi rychle z A do B a i rycghleji nakladni dopravu z A do B ? je potreba brat v uvahu i jine aspekty nez jen finance z jizdenek, ale take ekonomickou navaznost dalsich ekonomickych prvku ktere se na kvalitni zeleznici navazuji

      a jen pripomenu ze do 20 let nebudou stacit ani kapacity dnesnich letist, jak moc vzrusta koncentrace cestujicich v EU

      1. Tím hlavním koridorem
        Tím hlavním koridorem myslíte Ferdinandku, nebo Třebovský pas? Nám se tu totiž kříží těch tratí víc, jak osobní koridory, tak nákladní.

        Ono by stačilo pro začátek z koridorů vyhnat naftové potvory na vedlejší tratě, zaprvé jsou pomalé a zadruhé zbytečně blokují kapacitu a vedlejší se pak dotují. Nákladní vlak Ostrava-Brno nemusí vůbec zajíždět na koridor, krom nádraží v Hulíně, je to ale o 32km delší a do kopce. Obávám se že z koridorů nejde vyhnat pomalé osobáky, to spíš stáhnete rychlé mezinárodní vlaky.

        Myslím že ani zrychlení nepřinese zlepšení, spíše to zhorší pohodlí. Problém je myslím že ECčka jsou u nás viděna jako rychlejší rychlíky, ne dálkové spoje, jak moc se hádali o zastávku v Třebové, nebo jak staví EC Vídeň-Varšava. Jestli to zrychlí, tak zejména u vlaků ze Slovenska budou třeba na našem území další vagony. Vzhledem ke kapacitám tratí a jakési logičnosti se dá už jít jenom do šířky, tedy počtu vagonů, ne výšky. Bohužel i kdyby se vynechaly všechny zastávky mezi Brnem a Prahou, tak se nedá dostat moc pod 2h 14 minut.

        Jediné co by to měnilo je celé zprovoznění VRT Brno-Praha, nejlépe s přímým výjezdem na jih. To před rokem 2035 nebude, to je problém. Potřebujeme rychlejší, levnější, bohužel salámové, ne systémové řešení. Šly by snad výhybky v přímých kolejích nahradit takovými, co snesou v přímém směru 200km/h a tím mnohem rychleji začít, spolu s dalšími změnami, zrychlovat? Možná. Ale kolik to je km? Ze zběžného měření tak 100-150 na různých tratích. To by dalo jen minuty.

        K trati přes Třebovou potřebujeme ještě alespoň jednu schůdnou alternativu pro spojení Moravy a Čech. Snad s dokončováním koridorů budou prostředky na další tratě. Ideální by bylo kdyby pro sebe každý koridor měl své koleje. Zejména se to týká koridoru I a III, jejich souběh je příliš dlouhý. Problém je myslím ale i v železničních uzlech, které jsou nákladnější a ještě mnohdy způsobují citelné propady rychlosti.

        Co se týče nákladu, pak myslím že by stálo za zvážení spíše to jestli nezrychlit většinu tratí na rychlosti kolem 120km/h, což by mohlo mít podobný efekt na uvolnění kapacity.

        Co je ale z pohledu naší plánované rychlé železnice největší problém není to na zemi, ale to v drátech. Máme dvě napájecí soupravy 25kV AC a 3kV DC. Někdy a někde se musí začít přepínat, pro začátek se můžeme spokojit s tím co máme, ale pro plnohodnotnou VRT síť to bude znamenat buď všechno v severní půlce republiky mimoúrovňově vykřižovat, nebo začít přepínat. A v momentě kdy jednou někdo tne do živého, nebude cesta zpět. Ano, prsty AC soustavy se mohou přiblížit na míli k Přerovu a Třebové, ale jak jednou začnete dělat něco tady, nebo na pražském uzlu s AC bez dvousystémovek se už neobejdete. Jedna jediná stanice v Praze běžící na AC a můžete začít předělávat. I jen příchod AC do Hostivaře, nejméně bolestný, znamená nutnost dvousystémových jednotek směrem na Budějovice. Vlastně cokoliv příměstského co by mělo do Uhříněvsi by pak muselo být dvousystémové. Pak můžete, musíte, sáhnout na zbytek a je tu problém budete potřebovat hromadu nových lokomotiv, jednotek a vlastně se vám pro osobní dopravu jakoby rozpadla DC soustava na 2 ostrovy.

        Možná by se Vám ještě nějak podařilo dotáhnout AC na hlavní nádrží, ale už je to omezení, zabije vám to minimálně 2 koleje, 2 nástupní hrany, vlaky by se musely sunout nezávislou trakcí atp. Jedna chyba a zničíte stroj za stovky milionů.

        Bylo by pěkné, kdyby se železniční doprava u nás takto nakopla, ale obávám se že v politicích je stále ještě silná preference dopravy silniční, jako reziduum myšlení 90. let.

        Ono by se totiž hodilo z Polska protáhnout i široký rozchod, vybudovat moderní přechodové stanice, a vybavit vozy podvozky schopnými změny rozchodu. A když na to přijde, byl tu zájem ze strany kohosi ve Vídni o dovedení 1520mm, Proč to nestáhnout přes nás, koneckonců?

        Nicméně myslím že by se mělo preferovat zrychlování tratě kolem Svitavy a přes Vysočinu (salámová varianta). Na obou jsou místa, kde může dojít ke zrychlení a zkrácení trasy jen krátkými tunely/mosty.

        Takovými kandidáty by mohl být úsek ze Svitav do Č. Třebové, možná Svitavy včetně až po Hradec nad Svitavou, Pak větší přeložka U Březové n/S, pokud tam jsou oblouky s poloměrem kolem 1.5km, tak by se tam rychlost 160km/h dala asi dosáhnout, možná až 180km/h. Další kandidát je u Skrchova – tunel a další pod kopcem Na Kujích, no a pak je to celkem rovně až do Blanska, kde začínají problémy. kdyby se dalo na celé trati dosáhnout průměrné alespoň 150km/h, pak klesne jízdní doba na 2h a 6 minut. Ale to už začínáme být na hraně schopností vozidel. Pokud jsou zastávky příliš blízko, 25km, nedosahuje se vysoké průměrné rychlosti, když jsou nad asi 50km, dá se dostat na 140-150km/h.

        Pak záleží kde se bude dát co zrychlit, aby se vlakem dalo jít na 2h a pak pod 2h. To je myslím taková psychologická hranice. Praha-Brno 2h, cokoliv je pod tím, je super. Jestli umělo pendolíno udělat kolem Svitavy rozdíl 20 minut v r. 2011, pak dneska by to možná stáhlo na 2h 8 minut To už by mělo být rychlejší než bus. Bohužel se od souprav s naklápěcí skříní poněkud upustilo. A celkem se tomu divím, protože přestože nejsme zase hornatá země, tak se nám tu občas cesty a dráhy dost kroutí, nákladu to tolik nevadí, ale pro osobní dálkovou by to mohlo být rychlejší řešení a možná levnější. Těch 7 pendolín stálo asi 3mld korun (as of 2014), tedy 429 milionů jedno, dle NKÚ stál kilometr koridoru 185 milionů, jedno pendolíno stojí asi co 2300m koridoru, navíc tyto nejsme moc sto udržovat, jak by vypadala VRT, ještě náročnější záležitost, si asi umíme oba představit.

        Takže možná by bylo lepší dostat tratě do stavu kdy budou koridory hotové, alespoň na 130-140km/h a pak se pustit do obyčejných rychlíkových tratí na 110-120km a využít naklápěcí vlaky. Byl tu nápad že stát pořídí jednotky a bude je pronajímat. To by byla pro takový krok ideální situace. Skokově na stovkách elektrifikovaných tratí může vzrůst rychlost i o 20km/h.

        1. modernizace 1 a 4 koridoru,
          modernizace 1 a 4 koridoru, tedy Drazdany-Praha kde oba koridory maji stejnou trasu, a nasledne Praha-Brno-Rakousko coby prvni a Praha, Ceske Budejovice-Nemecko coby 4 koridor

          ostatne plan na VRT Drazdany-Praha kde VRT ma z vetsi casti vlastni trat mimo soucasnou je jiz ve fazi priprav, soucasna trat okolo labe je proste jiz ve fazi kdy nejde ani moc urychlit a je kapacitne dost preplnena, a zustala by jen pro nakladni dopravu a redionalni osobni dopravu

          VRT kde by byla uplne nova trat Praha-Brno je take v pripravach, ac zatim nizsich nez VRT Drazdany-Praha, a pocita se prozatim se 2 variantama, jizni a severni, a ac me by spise vyhovovala ta severni varianta pre Pardubice, tak vetsi smysl dava ta jizni varianta z velke casti kopirujici D1 prez Jihlavu (je to i rychlejsi spojeni a hlavne uplne nova trat, bude to tedy i levnejsi a bez komplikaci s dopravou na stavajicich tratich, cim vetsi soubej s liniovejma stavbama co jiz stojej, tedy s dalnicema, tim lip), cast teto varianty by take vyuzivalo VRT Praha-Ceske Budejovice, jinak odhady casu Praha-Brno na jiznim koridoru jsou 1:30 pri zastavkach Praha-Vlasim- Pelhrimov-Jihlava-Velke Mezirici-Brno a pocita se s rychlosti do 300km/h

          prenosova soustava se resit nemusi, ta je dana pro VRT legislativou pro celou EU, tam na vyber proste nemame a kdyby se zvolila jina, nebudou dane trate zarazene do TEN-T ani by s nima nepomohli Nemci, kterych se tykaji nektere celkem velke stavby danych trati, treba tunel pod Krusnyma horama nebo tunely pod Sumavou, stejne tak by na to pak neprizpela EU

          sirsi rozchod nema cenu resit, Polaci je rusi a nahrazuji 1435, vetsi roschod si resi pak az s Ruskem

          1. Polsko předělává tu
            Polsko předělává tu svoji trať do železáren? To je mi dost novinka. Ten širokorozchodný projekt byl primárně pro náklad, ale i tak by to znamenalo rychlejší spojku s Čínou.

            Kolem Labe jsou hlavně dvě tratě, ta po pravém byla primárně určená v minulosti pro nákladní dopravu, jestli se to dnes mele všechno po levém břehu, pak je to trochu zvláštní.

            Ano, Praha Drážďany bude nejspíš střídavá, ale je otázka, jestli, protože VRT v Německu jezdí na 15kV, jestli jsem se díval dobře, se dotáhne provizorně proud z Německa, nebo jestli se úsek postaví již na 25kV. Nicméně ani to nemění nic na tom že když se jednou do pražského uzlu začne rýpat, tak pak se už bude muset na střídavou trakci asi převést všechno.

            Ano obě jsou rozpracované, ale problém je v tom že verze přes Vysočinu má asi 4 podverze a pořád se do ní rýpe, takže ani slibovaný rok 2035 bych jako reálný neviděl, Zato možná to do Německa by mohlo být, byť by se to mělo zprovozňovat po částech.

            Myslím že by se První mělo zaměřit na ty úseky, které by mohly být převedeny na rychlost 201km/h (200 je limit pro VRT), což je minimálně úsek Brno-Břeclav vysokorychlostni-zeleznice. cz/vysokorychlostni-trat-usti-n-l-praha-brno-breclav/

            Navíc Slováci plánují právě jejich první vysokorychlostní trať směrem na Brno včetně opravy mostu přes Moravu a jeho zvednutí o 7m. Takže pokud by bylo třeba jen lepší ZZ, které tam už dnes je,tak se bavíme o prvních asi 28km tratě mezi mostem přes Svratku a vjezdem do Břeclavi. Pak by musel být vybudován trochu problematický úsek novostavby.

            1. Tedy pánové, klobouk dolů
              Tedy pánové, klobouk dolů před Vašimi znalostmi. Komu čest, tomu čest.
              Výborně by jste si pokecali s mým strejdou, který ty tratě stavěl a rekonstruoval, t.č. ve výslužbě ve Vsetíně. Ovšem ajzboňák tělem i duší. Což byl jeho otec v Bohumíně také.
              Když jsem to všechno o tratích v ČR s přesahy do okolních zemí přelouskal a představil si, kdo o tom rozhoduje na ministerstvu dopravy a SŽDC, tak jakýkoliv pokrok na tomhle poli není podle mne sci-fi, ale říše snů. Bohužel 🙁

              1. Jo jo, Carlos a Saman mají
                Jo jo, Carlos a Saman mají kvalitní komentáře. Snažím se je vždy číst celé.

                Bohužel přesně jak říkáte Radovane, v ČR je to říše snů.
                A přitom ČR je tak malinkatá zemička, která si vyloženě říká pro „pár“ hlavních VRT říká. A protože nejsme rozlohou Čína, ano USA, tak by tyhle tratě nestály majlant, ale vpodstatě „pár“ peněz, kdyby z toho samozřejmě nedělali Bém a spol. penězotunely.

                Osobně sice nejsem žádný odborník, ani znalý jako jiní, ale z čistě mojí osobní zkušenosti je u nás železnice v tristkním stavu a koridory, které už mely být sotavěné se stále staví a ukončení je v nedohlednu.

                A přitom posledních několik let je vidět jak roste hlad po železnici. Všimli jste si těch plných parkovišť u železničních stanic? ty narostli posledních asi 5 let dozadu. Před tím zely prázdnotou, ale v posledních letech jsou přeplněné a železnice dělají nové a nové parkoviště.

                Tj. hlad po železnici tu je a můj názor je, že i lidi co jsou 20-40 km od Prahy chtějí jezdit rychleji než 90km/h.

                Je úžasný zažitek jet v rychlíku na Plzeň kde palubní rychloměr ukazuje maximální rychlost 95km/h a když se člověk podívá z okna na dálnici tak tam auta tomu rychlíku ujíždějí rychlostí 130-180 km/h !!!

                Je to strašně smutný a frustrující.

                Podle mne, protože jsme tak pozadu, měli bychom přeskočit jednu technickou etapu, kterou jsme zaspali a rovnou začít budovat VRT jako např. Maglev, nebo hyperloop. Maglev je už ověřená technlogie fungující přes 40 let. Vím, že Hyperloop je zatím ještě scify, ale proč nejít rovnou do scifý? Proč utápět miliardy v koridorech, které už teď jsou 20 let zastaralé? Proč ty peníze rovnou nedat do toho scify, myslím, že by se to mnohonásobně vyplatilo. Protože to scify vydrží díky tomu, že je to scify, o hodně více let než současné koridory.

                Moje osobní zkušenost je taková, že vždy je lepší koupit věc, která je sice drahá (vypadá, že návratnoust je nekonečno), ale která je tochnologicky napřed, protože za pár let když už se zaplatí je tato věc stále na špici a po pár letech je stále „dobrá“ a ještě po pár letech je „stále dost dobrá“, že se nakonec zaplatí 4x víc než kdyby se tenkrát koupila věc tzv. zlatý střed, nebo „šunt“, aby zaplacla aktuální potřebu. Tato levná věc většinou zaplácne okamžitou potřebu, ale s 50% pravděopodobností, přestane po 1 roce fungovat, nebo se porouchá, nebo vydrží, ale po pár letech je to již tak stará technika, že člověk musí koupit jinou. A když koupí zase jen aktuální, tak takto kupuje stále novou a novou „šuntovou“ věc. A navíc většinou tato věc je nepříjemná na použití, neumí to nebo ono, musí se drbat na pravém boku, aby fungovala apod. Prostě je podle mne vždy lepší koupit tu „lepší“ věc, která vydrží víc.

                Bohužel naše železniční koridory jsou přesně ta šuntová věc. tj. už v době projektování bylo jasné, že je zastaralá (říkal jsem to tehdy a říkám to i teď, není to po bitvě je každý generál)

                Podle mne odpověď, že ČR je malá země na VRT, je špatně. Je to přesně obráceně. Jsme ideální země na VRT.
                A je velká škoda, že se místo koridorů na 160km/h nepostavili koridory na minimálně 200-250 km/h. Protože kdyby ano, dnes by ty relativně na dalších 5-10 let stačilo a mohlo se za těch 10 let upgradnout ty „vedlejší tratě na 100-130 km/h. A pak rozjet VRT na 300-400.

                Bohužel teď ty miliardy se utopili v koridorech, ktere ještě ani nejsou dostavěné a už teď jsou uboze zastaralé. Každé auto je i na silnici I. třidy předjede.

                A přitom železnice má tak obrovský potenciál! Který stačilo je využít. Je to velká škoda. Je to k breku.

                1. scifý? Kristepane!
                  Sci-fi

                  scifý? Kristepane!
                  Sci-fi (science fiction)

                2. Nemyslim si, ze tady za
                  Nemyslim si, ze tady za chvilku budeme mit scifi jako někde v exotice. U nás frčí jen sliby a tunely. 🙂

    2. Dovolim si s panem Josefem
      Dovolim si s panem Josefem nesouhlasit. Treba takova trat Brno-Ostrava. Jen usek Brno-Prerov(88km) rychlik urazi za 82 minut. To je prumerna rychlost cca 64km/h. Z Prerova do Ostravy na Hl.Nadr. pak dalsich 57min. Tento rychlik jezdi 1x za hodinu a je v prumeru plny z pulky. Pri dane rychlosti je uz lepsi cestovat automobilem po dalnici. Kdyby ale Brno s Ostravou spojoval rychlovlak s rychlosti cca. 300km/h a cesta i se zastavkama trvala kolem 45min. Tak spousta lidi necha auto doma a misto 2 hodin po dalnici da prednost vlaku. Nejvetsi vyhoda rychlovlaku je totiz v uspore casu.

      1. Pořád máte ve výpočtu
        Pořád máte ve výpočtu značný problém s tím, že u nás máme v podstatě jedno velké město a pak je populace rozprostřena v celé ČR. To se blbě staví uzlové rychlovlaky, protože výhodně obslouží pár lidí a zbytek je kvůli ceně nevyužije. Takže se prostě nezaplatí. V podmínkách ČR, která je osídlena relativně řídce a hlavně, kde se lidé nesdružují v extrémně velkých celcích (Praha je na světové poměry relativně dost malé město), to prostě nedává smysl. Pro naše potřeby stačí mít kvalitní silniční infrastrukturu a je to. A pak VRT napojení na nejbližší velkoměsta a spojení třeba Praha-Brno-Ostrava.

        1. Nemyslim si, ze jizdenky na
          Nemyslim si, ze jizdenky na VRT by musely byt podstatne drahsi nez za normalni vlak. Samotna porizovaci cena VRT vlaku neni o moc drahsi nez normalniho. Predstavte si spojeni Brno-Ostrava kde jizda VRT vlakem(300km/h) by trvala cca 45min. Pak by na odjezdy v intervalu 30 min. stacily ve smycce 3 soupravy. Za soucasne situace, kdy cesta trva cca. 2h30min by bylo potreba pro 30-ti minutovy interval 10 souprav normalnich vlaku.

          Jel jsem s VRT v Cine a cena byla velice prijemna (cca 200Kc za jednosmerny listek), vlak jezdil v intervalech 10 minut ale byl vyprodany do posledniho mista nekdy i nekolik dni predem (proto byla dulezita online rezervace). Spojoval mesta Shenzhen-Guangzhou, delka trasy byla pouze 102km a cesta trvala 29min vcetne 3 zastavek mezi temito mesty. Max. rychlost byla 350km/h. Naopak cesta autem trvala cca. 2 hodiny. Z duvodu nedostatecne kapacity jsou plany mezi temito mesty na vystavbu dalsich paralalnich vysokorychlostnich trati.

          Souhlasim ale s Vami, ze v CR ma smysl nejprve pokryt trate Praha-Bno-Ostrava + napojeni na mezinarodni trate.

            1. Na takt 10 minut se
              Na takt 10 minut se nedostaneme, to je pravda, ale hodinový, nebo půlhodinový, to by šlo.

              Pokud na nějaké místo vede dálnice, pak, aby byla železnice konkurenceschopná, musíte se dostat na cestovní rychlosti nad rychlostmi dálnice, nebo nabídnout něco jiného, ale co? Jídlo ke každé místence nad 300km jako v letadle? Problém je že to ani pořádně na jedné štrece neuděláte.

              Takže musíte jít do té časové domény. A tady je ten kámen úrazu, musíte zrychlit, což na našich tratích jde už jen někde, nebo potřebujete naklápěcí soupravy, kterých máme aktuálně jen 6 + 1 šrot.A i pak jsme na limitech, protože by to znamenalo dalších X testů a zkoušek, jestli lze vůbec na koridorech, jak jsou stavěné, provozovat bezpečně provozovat některé vlaky rychlostí 170-180km/h. Mám jednu fotku, možná chyba konkrétní soupravy, kde na tachometru pro cestující v railjetu je rychlost asi 168km/h, ale to je výjimka.

              Z toho co jsem kdy viděl v mapách se na naklápěcí soupravy kdysi zvedal limit asi o 10-20km/h. Možnost takto jet trať Praha – Brno by zkrátila jízdní dobu jen na asi 2h, to je bohužel jen shodná doba s autem.

              Ano, nedostatek kapacity kolem Labe by mohly řešit velmi dlouhé vlaky, ale nemáme koleje kde je sestavit a rozpojit a v osobních to zase ubírá minuty, které potřebujete.

              Tam kde se rychlost dálnice a dráhy skoro rovná, tak jsou vlaky – rychlíky chronicky ve špičkách přeplněné a dálnice relativně prázdná, naopak ze směrů kde vlaky nejsou autu/autobusu schopny rychlostí konkurovat, bývají soupravy poloprázdné a silnice plné.

              Takže potenciál pro vyšší využití tu je, VRT by asi zvládla stáhnout všechny mezinárodní spoje, to se bavíme minimálně o 3-4 párech vlaků v relaci Brno-Praha za hodinu. Každých asi 15-20 minut jeden jedoucí do Brna. A to si nejsem jistý jestli nějaké ještě nejezdí přes Vsetín, což by byl další pár navíc. Jestli regiojet přejde na hodinový takt do Bratislavy, pak se nám tam naskládá těch vlaků ještě více.

              Ano, v Evropě je s návratností VRT problém, ale neměli bychom zůstat na okraji drážní dopravy, když se Vám zdá VRT jako přehnaná, jakou jinou alternativu navrhujete? Něco se železnicí udělat musíme, to je jasné, je příliš pomalá, takže co s tím? Ano, teď dokončit konečně koridory na poslední tunelové úseky ještě je čas, jsou to novostavby, nic neblokují, ale kam tedy poslat prostředky?

              Vůbec by po tomto článku nebylo špatné, kdyby se redakce dotázala SŽDC, jaké jsou aktuální vyhlídky VRT a jestli by mohly na koridorech a rychlíkových tratích mohly naklápěcí soupravy jezdit rychleji a o kolik.

Napsat komentář