Francie otevřela první solární silnici na světě vyrábějící elektřinu

Malé francouzské městečko Tourouvre-au-Perche s 3400 obyvateli zprovoznilo kilometrový úsek silnice, jejíž povrch tvoří solární fotovoltaické panely. Jde celkem o 2800 m2. Slavnostního otevření se zúčastnila ministrině životního prostředí Ségolène Royal.

Tomu se říká „francouzská cesta“.
foto: Colas

Důležitý výzkum a vývoj solárních silnic probíhá v USA, v Nizozemsku už dokonce mají úspěšnou solární cyklostezku. Když se objevila zpráva, že Francie postaví 1000 km solárních silnic, nevěnovali jsme tomu valnou pozornost.

Jenže malé městečko v Normandii aktuálně spustilo do testovacího dvouročního provozu první kilometr solární silnice. A Ségolène Royal prohlásila, že chce mít jeden solární kilometr na každých tisíc kilometrů silnic. Těch je ve Francii asi milion kilometrů, takže jsme u těch zmíněných 1000 km.

Solární silnice ale mají i své hlasité kritiky. Ti poukazují zejména na finanční náročnost takových projektů. Postavit kilometrovou solární silnici vyšlo ve Francii na 5 mil. euro a stavba trvala pět let! Položeno bylo 2880 solárních panelů.

Denně by měla elektrárna průměrně vyrobit 767 kWh, ve slunečných dnech až 1500 kWh. To za pět milionů eur věru není mnoho. Tak snad je to alespoň silnice fortelná! Normandie totiž není právě nejslunečnější oblast Francie.

Není se moc co divit, šlo nicméně o státní peníze. O vybudování projektu se postarala společnost Colas, součást koncernu Bouygues. Ač jsou solární silnice po technické stránce bezesporu krok kupředu, budoucnost solární energetiky v nich nejspíš vězet nebude.

WattWay

29 Comments on “Francie otevřela první solární silnici na světě vyrábějící elektřinu”

  1. Žabozrouti to s
    Žabozrouti to s elektromobilitou mysli opravdu vážně, celá země prošpikovaná nabíječkama a všude nabijeni zadarmo za což jim opravdu dík a smekám před nimi, ale než nesmysl za strašný peníze, udělali by mnohem líp kdyby zajistili poradny servis stávajících nabíječek. Když dvě po sobe nejdou a pak zaplatím za odtahovku za 10 km 320 eur tak to kur_a nase_e !

  2. Ako myslienka je to pekna,
    Ako myslienka je to pekna, ale aby to dospelo do masoveho rozsirenia, podobne ako solarne panely na strechach, alebo supervykonny mikroprocesor v kazdom vrecku (co bolo pred zopar desatrociami takmer nemyslitelne), pretecie este straaaasne vela vody, ak vobec to bude mat niekedy zmysel.

    – Cena. Alfa a omega podobnych projektov. Aby to malo zmysel, musi to mat aspon mierne pozitivnu navratnost, hoci len tesne nad nulou. Pri cene za vystavbu a udrzbu dnesnych asfaltovych ciest (alebo akejkolvek ne-ropnej nahrady v buducnosti) je to uplne nerealne. Dnes aj za desatrocie alebo storocie. Predsa len – kamen, strk a nejake to pruzne pojivo (ziskavane v buducnosti z prirody a nie z ropy), su a vzdy budu podstatne lacnejsie materialy, ako hromada narocne poskladanej hi-tech technologie, mikroelektroniky, super odolneho skla, kablov a co ja viem este coho.

    – Zivotnost. Samotne solarne clanky maju na taketo pouzitie celkom kratku zivotnost, to po cca 30 rokoch budu vymienat cele panely? A co s tymi starymi? Clanky su v tom zaliate natvrdo, ziadna lahka a rychla (a uz vobec nie lacna) vymena sa nekona. Vyrobit tak drahy cestny panel, aby zniesol namahanie tisicok aut denne, teplotne namahanie a po celu dobu zivotnosti mal rozumnu ucinnost, a potom ho len kvoli znizenej ucinnosti zostarnuteho solarneho clanku cely vyhodit, je z ekonomickeho hladiska uplna samovrazda. Aj keby sa panel dal recyklovat.

    – Efektivita. Solarne panely na strechach maju cire a hladke polykarbonatove krycie dosky cez samotne solarne clanky, co znamena takmer dokonalu priepustnost svetla. Aby solarna cesta zniesla namahanie aut, vykyvov teplot, mala primerane adhezne vlastnosti a odolnost voci poskodeniu, musi mat upraveny povrch tak, aby vyhovoval vsetkym tymto poziadavkam. Vysledkom je ale podstatne znizenie svetelnej priepustnosti. To nemame dost volnych striech, kde sa daju namontovat panely s podstatne lepsou ucinnostou? Plus ako vieme, solarne panely maju jednotlive clanky zapojene do serii a staci zakryt jeden jediny v serii a produkcia el. energie z celej serie drasticky poklesne. Staci aby nejaky sofer prudko pribrzdil, „zagumuje“ a prekryje niekolko serii clankov a produkcia celych modulov ide razom dohaja, az kym niekto nepride a nevycisti to.

    – Naklady na udrzbu a opravy. Asfalt netreba cistit od spiny a gumy z pneumatik, aby solarne clanky neboli zakryvane a svetlo sa k nim dostalo. Plus pri opravach poskodenych miest sa asfalt zbrusi, nahreje a zaleje zaplatou, zavalcuje a ideme dalej. Lacnejsie to uz asi ani nemoze byt. Takze okrem podstatne vyssich nakladov na udrzbu je ako dalsi vedlajsi efekt nepomerne castejsieho cistenia a oprav solarnej cesty aj podstatne zhorsenie plynulosti premavky takychto ciest oproti asfaltovym.

    – Ekologia. Suhlasim, asfalt nie je prave superekologicke riesenie, ale pokryt rovnaku plochu zmesou specialneho skla, betonu a elektroniky (co znamena kopec roznych druhov umelych hmot a kovov) nebude zrovna to prave „orechove“. Recyklacia asfaltu je lahka. Recyklacia panelu obsahujuceho tolko roznych materialov je uplne iny level. Jak z pohladu narocnosti, tak samozrejme ceny za takuto recyklaciu.

    Som realista, vidim to biedne.

        1. jestli je to jen 6x darzsi
          jestli je to jen 6x darzsi nez panely na strese, tak je to jeste docela levne, staci se podivat jak drahe jsou bezne asfaltove silnice, pokud je 1km te jedne strany silnice (1 jizdni pruh) stal 5 milionu eur (rekneme do 140 milionu korun), tak to bylo prumerne drazsi jen o 25-30 milionu toho co stoji prumerne polovina kilometru bezne silnice 1 a 2 tridy v CR 😀

          nejdulezitejsi tedy si bude spise to jak dlouho ta silnice vydrzi nez bude treba opravovat, coz v CR bejva nutnost behem par mesicu 😀

          1. Presne – souhlas, urcite je
            Presne – souhlas, urcite je treba se podivat ne jen na celkove naklady, ale taky na rozdil nakladu solarni a bezne silnice, trvanlivost tohoto podkladu atd. A potom uz zminovana financni narocnost tohoto projektu neni tak hrozna. Je to pilotni projekt, ktry ma ukazat moznou cestu k vyrobe ele. Po rozsireni je pravdepodony citelny pokles nakladu.

        2. To je pravda. Ovsem pred cca
          To je pravda. Ovsem pred cca 10ti lety se na me hodne lidi divalo pres prsty, kdyz jsem daval prvni ftv panely na strechu. Podobne to muze byt i v pripade solarni cesty. Za dalsich 10 let to muze byt co se nakladu, ucinnosti, zivotnosti a vyuzitelnosti teto technologie taky uplne jinde.

    1. blázen nebo máš jen
      blázen nebo máš jen základku?? S každým dalším kilometrem bude cena geometrickou řadou klesat, sériovka tos nevěděl 😉 Ušetří se na solení, solární povrch vozovky bude:
      1) vyhřívat a generovat elekřinu když svítí
      2) vyhřívat když je pod mrakem
      3) vyhřívat když nesvítí protože se do toho pustí šťáva z elektrárny a silničáři nemusejí solit námrazy a řidiči zaměstnávat cajty takhle po ránu jako dneska na D1 😉
      Problém bodou ROPÁCI zasr to ČŮ…. 🙂 ASFALT = odpadní produkt při rafinaci ropy na benzin nebude kam cpát. Vzali jim dízl, vezmou i asfalt a bude válka :))))

        1. Btw. Dokážeš si
          Btw. Dokážeš si spočítat, kolik energie musíš dodat na jeden běžný kilometr silnice, abys ji odmrazil, kolik energie to bude za jednu sezónu a kolik ji na to použiješ ze soláru.
          Tvůj bod 1 je zcela mimo. Bude-li svítit tak, aby se silnice odmrazila bez přidané energie, bude se ohřívat mnohem lépe asfalt, než tahle úžasná silnice.

          1. blbost, když svítí tak
            blbost, když svítí tak solar se zahriva je cerny, když bude pod mrakem tak solar pustis jen do zkratu to stačí. A když bude noc tak jen pár watů. Kolikrát v roce je potřeba odmražovat/solit? 30cetkrát nanejvýš 😉 Temelín se v noci stejnak fláká a naní kdo by energii spotrebovíval a zarazit ho nemužeš 😉

            1. Když svítí, není
              Když svítí, není potřeba vyhřívat. Ten solár se bude zahřívat stejně, nebo hůř než asfalt.
              A vyhřívání cest není nic nového, běžně se to používá.
              Používá se to např. na Islandu, kde mají teplo zdarma.
              Ale hromadné rozšíření není právě proto, že je to energeticky hodně nevýhodné.
              Není to pár wattů. Počítá se 300w/m₂ .
              Na běžnou silnici by to bylo asi 2,5 MW/km.
              Přeji hezké vánoce všem, i diskutujícím s jiným názorem.

    1. Vlastní zkušenost 8 let –
      Vlastní zkušenost 8 let – FV panel se za osvitu skutečně zahřeje a sníh (v malé vrstvě a při dostatečném slunci) opravdu sjede (jeli šikmo na střeše), ale obvykle to nestačí a část na něm zůstane a přes noc zmrzne. Proto panely čistím od sněhu když odhrnuji sníh z chodníku a od garáže. Už jsem tak jednou měl 2 měsíce na FVE vrstvu ledu skoro 4 cm a nehnulo s ní nic. Počítám, že s tou silnicí to bude podobná legrace. Pokud ji neuklidí.

      1. noo věřím vám no. Tu
        noo věřím vám no. Tu silnici by na zimu museli asi určitě pustit do zkratu aby se rozmrazovala sama a v noci rovnou napájet rozjetým temelínem 2. O výrobě elektřiny to asi nebude. Možná lepší bude se jako češi od frantíků poučit a celou D1 rovnou zastřešit solárem. Nebude na ni pršet/sněžit nebude se muset uklízet a nabíječky podél střecha napájet bude 😉

Napsat komentář