LISTOPAD 2016: auta do zásuvky mají v Nizozemsku podíl 7 %

Norsko se svými 32,5 % a někdy i více zůstává zatím v podílu prodaných aut do zásuvky stále nedostižné. Nizozemsko se však nebojí alespoň zkoušet přiblížit.

Volkswagen Passat GTE plug-in hybrid vypadá pro Volkswagen jako trefa do černého.
foto: Volkswagen

Na konci prosince 2015 skončily v Nizozemsku zajímavé úlevy pro nákup aut do zásuvky. To zapříčinilo téměř 16 000 prodaných aut ten měsíc. Od té doby prodeje elektrických aut v zemi tulipánů vytrvale klesají.

Za prvních 11 měsíců roku 2016 se tam prodalo celkem 11 772 plug-in aut. To znamená, že auta do zásuvky tam mají podíl 3,4 %. Výjimečný je ale listopad, kdy se aut prodalo celkem 2206, což znamená podíl 6,8 %.

Asi nikoho nepřekvapí, že v Nizozemsku hrají prim plug-in hybridy. Tím nejprodávanějším už není Mitsubishi Outlander PHEV, ale podobné Volvo XC90 T8 (163 kusů v listopadu, 1466 za celý rok).

Na druhém místě v celoročním žebříčku je výjimečně elektromobil Tesla Model S (129, 1447). A pak už následují jen další plug-in hybridy: na třetím místě BMW 330e (264, 1385), čtvrté okupuje nejprodávanější vůz listopadu Volkswagen Passat GTE (363, 1280) a páté Mercedes-Benz C350e (236, 979).

Zajímavá je informace, že plug-in hybridních verzí těchto aut se v Nizozemsku prodává víc, než těch čistě fosilních. Například u Passat GTE je to 59 %, u BMW 330e 53 %, ale zdaleka nejvíc i Audi Q7 e-tron, totiž 78 % (141, 647).

15 Comments on “LISTOPAD 2016: auta do zásuvky mají v Nizozemsku podíl 7 %”

  1. Zajímal by mě dlouhodobý
    Zajímal by mě dlouhodobý ekologický dopad nástupu elektromobility pokud vůbec nějaký bude. Změny ve stavu ovzduší, prašnosti, hlučnosti, vibrací, změny ve výskytu druhů živočichů a rostlin, změny ve výskytu nemocí, počtu úmrtí, porodnosti, kvality života a já nevím čeho ještě.
    U nás jsme zažili velkou změnu po 89, najednou dorazili bobři, změnila se čistota vzduchu, možná ubylo inverzi a přibylo slunečných dnů. Asi nastala i rapidní změna v čistotě toků. Ale dorazilo mnohem víc aut a znásobil se provoz teď hlavně i v kamionové dopravě.
    Zajímají mě tyto dlouhodobé studie, které ukazují fakta a dávají nám aspoň částečnný obraz o tom co se skutečně děje. Norsko se svým ohromujícim nárůstem elektrosut je ideálním laboratoří pro sledování těchto změn. Nastupuje i Holandsko, v Asii to bude velmi zajímavé sledovat třeba v Indii, Pakistánu či Číně kde se chystají rapdní změny.
    Když se prostředí začíná měnit k lepšímu lidem to začíná připadat jaksi samozřejmé a zpětně si neuvědomují tu změnu, zato pokud se to zhorší tak reagují markantněji.

    1. No upřímně z hlediska
      No upřímně z hlediska ovzduší mi přišly nejlepší 90. léta, protože všude nastoupil levnej plyn a probíhala masivní plynofikace a všichni tím topili. Po roce 2000 se to zase zvrhlo, a teď zase všichni na vsích topí uhlím a inverze jsou stejný jak za komárů.

            1. Jak nám na konci léta
              Jak nám na konci léta potvrdili známí, idylu vidí v Beskydech jen turista. Tam, kde turisti jsou, je to nejen o víkendu jako na Václaváku a klidu si jako místí neužijete ani náhodou. Tam, kde turisti nejsou, bývá obvykle nouze o všechno počínaje dopravou a konče občanskou vybaveností. Místní se obvykle neřadí mezi žádné boháče a tak žijí tak, jak byli doposud zvyklí. Včetně onoho pouštění žumpy do potoka nebo pálení všeho možného v letitých kamnech. Ono totiž ani ten odpad zas není moc kam dávat (nejezdí tam kuka vůz 1-2x týdně jako ve městě). No a že ta stará kamna už příliš nehoří a každé přiložení je vyvalení se oblak dýmu, o zatápění nemluvě, je taky pravda. Navíc třeba v Beskydech leckde je ještě i nouze o vodu, což by člověk nepředpokládal a pitnou berou místní z hlubokých studní o malé kapacitě nebo jde o užitkovou a vaří z koupené. Není to žádný medík bydlet v přírodě. Buď se jí přizpůsobíte a budete ji udržovat čistou, aby se dalo pít z potoka a dýchat všude, nebo si ji můžete předělat k městskému obrazu. Či nechat tak nějak napůl cesty, jak je tomu dnes. Nevýhody města a vesnice dohromady. Bohužel.

        1. Přesně tak, bylo to v
          Přesně tak, bylo to v Tatrách hrozně podezřelé a vůbec nešlo poznat, co do toho vysokohorského sajrajtu vlastně míchají.
          V Moravských chemických závodech Ostrava-Mariánské Hory (dnes Borsodchem) jsme v roce 1982 na praxi dělali odběr vzorků pro posudek prašnosti na válcových mlýnech, kde se drtily směsi mezi obrovskými válci až na prakticky pastu. A páč se to svinsky lepilo, ženské s kovovými pohrabáči to ručně strhávaly dolů. Taky z toho byly patřičně strhané, hádali by jste jim tak +20 let navrch.
          Bylo tam skutečně vidět co dýcháte, kolegyni na druhé straně ženská viděla jen v obrysech. Pak jsme nasadili bělostný filtr na kompresor a spustili ho. Měl jet 10 minut. Po minutě ho slečna inženýrka vypnula řka, že nový by dlouho nedostala a po třetí minutě by se tenhle zavařil. Filtr byl černý jak bota, mazlavý a vrstva půl centimetru stála za to. Vypadli jsme odtamtud co nejrychleji to šlo. Krásná motivace pro gymnazisty být taky slečnou inženýrkou a nepracovat s pohrabáčem.
          V Jižních Čechách se Ostravák poznal na první pohled. Kamkoli usedal nebo se opíral, vždy to místo přejel rukou, ženské rovnou hadrem. Protože tak jsme byli z domu naučení. Dokonce i trávník jsme utírali. Jihočeši z toho byli neustále smíchy v předklonu, protože oni se normálně opřeli předloktím o zábradlí a nezbarvili si košili hnědočerným pruhem. O to hůře pro ně, když navštívili sever Čech nebo Moravy.

          1. Když jsem v 90sátym na
            Když jsem v 90sátym na předměstí v USA chodil po silnici v novejch bělostnej ponožkách a měl jsem je stále bělostně bílé tak se mi trochu zroutil svět a jsem i zaplakal. Stejně tak jsem se mohl bezstrestně válet v bílých kalhotech po kapotě měsíce nemytého auta a nic. Ta nepřítomnost té mazlavé mastné nevypratelné špíny co mně provázela celým předešlým životem, ať jsem byl v městě či na venkově byla omračující. Samozřejmě centra měst na tom nebyla tak dobře, ale celkově to byli nebe a dudy.

Napsat komentář