Budou v České republice jezdit vysokorychlostní vlaky?

O budování vysokorychlostních železnic a zapojení České republiky do její evropské sítě se diskutuje již řadu let. Kam jsme se zatím posunuli?

Japonské rychlovlaky Šinkanzen jezdí v zemi vycházejícího slunce už od 60. let minulého století
foto: Grayling

Posledním počinem v této oblasti je konference, která proběhla na konci října za účasti prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého, ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, japonského velvyslance v Praze Tetsuo Yamakawy a řady českých i zahraničních expertů. Jejím hlavním tématem bylo právě zapojení České republiky do celoevropské sítě vysokorychlostní železniční dopravy.

Šinkanzen jako absolutně bezpečná a spolehlivá hromadná doprava

Vysokorychlostní železnice nejsou v Evropě žádnou novinkou, naopak se stávají stále populárnějším a efektivnějším dopravním prostředkem. Spolehlivě fungují například v Německu, Francii, Belgii či Španělsku a plánují se další výstavby a investice.

Oproti silniční dopravě dosahují vyšších rychlostí i přepravní kapacity, mají nižší energetickou spotřebu a nízký dopad na životní prostředí. Zároveň podporují hospodářský růst, výrazně přispívají k růstu místní ekonomiky, cestovního ruchu a dalšímu rozvoji hromadné dopravy.

Průkopníkem vysokorychlostních železničních systémů se stal Šinkansen, který byl poprvé uveden v Japonsku již v roce 1964. Název Šinkansen v doslovném překladu znamená nová páteřní trať. Je symbolem bezpečnosti, vysoké rychlosti i spolehlivosti.

Od začátku svého provozu přepravil Šinkansen již více než 10 miliard cestujících. Za dobu jeho fungování přesahující 50 let nedošlo k žádnému úmrtí, které by bylo způsobené nehodou Šinkansenu, čímž se nemůže pochlubit žádný jiný dopravní prostředek.

Vlaky jsou vyvinuty na základě protisrážkového principu („Crash Avoidance“) a používají speciální koridory bez železničních přejezdů. Šinkansen je nejrychlejším vlakem na světě, jeho provozní rychlost může být až 320 km/h (v případě Tóhoku Šinkansen řady E5 a řady E6). Je také neuvěřitelně spolehlivý.

Vlaky Šinkansen disponují vysokou četností spojů (vypravuje se až 15 vlaků za hodinu), přičemž průměrná doba zpoždění jedné soupravy nepřesáhne jednu minutu za rok! Zajímavostí je vybavení Šinkansenu systémem včasné detekce zemětřesení, který rozpozná počáteční vlnu (tzv. P-vlnu) ještě předtím, než dorazí hlavní šoková S-vlna.

Důkazem jeho fungování je velké zemětřesení, které v roce 2011 zasáhlo východ Japonska, při němž všech 27 souprav, které byly v provozu, dokázalo bezpečně zastavit.

Kromě Japonska funguje systém Šinkansen od roku 2007 na ostrově Tchaj-wan a od roku 2009 také ve Velké Británii. Jak zdůraznil pan velvyslanec Yamakawa na konferenci o zapojení České republiky do vznikající celoevropské sítě vysokorychlostní železniční dopravy: “Vlak sám o sobě může být atrakcí, může nás motivovat k prozkoumávání i vzdálenějších měst, která jsou najednou mnohem dostupnější.“

Bude tato moderní železnice fungovat i v podmínkách České republiky? Doufejme, že ano. Podle informací Hospodářské komory z uvedené konference zpracovává Ministerstvo dopravy v těchto dnech studii, jejímž cílem je určit podmínky pro reálnou přípravu prvních tras vysokorychlostní železnice v České republice. Studie má být poté předložena Vládě ČR ke schválení.

Podle pana velvyslance Yamakawy má Česká republika k využití vysokorychlostních železnic ideální předpoklady: „Česká republika se nachází přímo v srdci Evropy a má tak obrovský potenciál být i evropským centrem vysokorychlostní železniční sítě. Propojené tratě od severu k jihu i od východu na západ by z České republiky učinily skutečný střed Evropy. A k tomu mohou přispět i japonské zkušenosti.“

tisková zpráva

21 Comments on “Budou v České republice jezdit vysokorychlostní vlaky?”

  1. Jsem zastancem VRT,
    protoze

    Jsem zastancem VRT,
    protoze je to dostupnejsi alternativa ke kontinentalni letecke preprave a casove efektivnejsi alternativa i vnitrostatni letecke preprave.

    Ale tohle chce celoevropskou vuli, jasne jit za tim a financovat to cele z EU, sjednotit vsechny zeleznice v EU. Pro CR by mohlo byt zajimave nekolik nasledujicich spojeni, prosim ted neuvazujte ve smyslu, ze Praha-Brno staci a tim to hasne:

    Etapa1:
    V1: Kiel-Hamburg-Berlin-Dresden-Liberec-Hr.Kralove-Brno-Wien-Graz

    V2: Paris-Nancy-Strasbourg/Barcelona-Montpellier-Lyon-Strassbourg–Heilbronn-Nürberg-Plzen/München-Plzen-Praha-Jihlava-Brno-Bratislava-Budapest

    V3: Karlovy Vary-Praha(V2)-Hradec Kralove(V1)-Olomouc-Ostrava-Krakow

    Etapa2:
    V11: Dresden-Liberec-Praha-C.Budejovice-Linz-Salzburg-Zürych

    V4: Hradec Kralove – Wroclav – Warszava

    V5: Brno – Olomouc – Ostrava – Zilina – Kosice – Uzhorod – Lvov

  2. Žádné VRT nebudou v ČR,
    Žádné VRT nebudou v ČR, dokud bude železniční infrastruktura v rukou státu. Každá soudná firma by v případě problému trať opravila co nejrychleji, sždc tam plácne ceduli menší rychlosti, minimálně dvacet roků tak opravovali jeden most. Ze 120 se pomalu dopracovali na 90 a nebýt to mezinárodní trať tak skončí někde na zastavení provozu, nejspíš.

    Na téma nemodernizací nedávno vyšel tuším v MF Dnes rozhovor s českým iženýrem co dělá pro železnici ve Švýcarsku. Je to ostuda.

    Nejrychleji by bylo možné VRT získat tím že se na Moravě vymění ve stanicích, kde vlaky EC nestaví, výhybky za takové, které umožní jízdu v přímém směru rychlostí přes 200km/h, případně se občas změní převýšení oblouků. Ale to je asi příliš jednoduché, příliš levné.

    Ale český národ má jen takovou vládu a úřady, jaké si zvolí, to není opačně, žádné vnější zlo nic nepůsobí.

  3. neexistence VRT v CR je jen
    neexistence VRT v CR je jen diky firem napojenych na zeleznici a prosazujicich pomalou obnovu a bez zkusenosti ohledne CRT, takze ty firmy moc dobre vedej ze v pripadnych tendrech na budovani VRT by nemeli sanci

    prvni ceho se v CR ohledne VRT dockame bude zrejme spojeni Drazdany-Praha, a to az nekdy okolo roku 2035, BOHUZEL 🙁

    1. Ostrava – Praha za 70-90
      Ostrava – Praha za 70-90 minut? pánové nejlepší investice do nezaměstnanosti či nedostatku pracovních sil (vyber dle období konjuktura či recese) a levnější řešení než stavět druhou dálnici!! nemluvě o turistech,kteří by se z Prahy za těchto podmínek rádi přijeli podívat k nám na sever……

      1. investici do nezamestnanosti
        investici do nezamestnanosti myslis ty co na tom budou pracovat? protoze jako doprava pro nezamestnane VRT moc asi nebude, jizdne neni v tomto typu vlaku nijak nizke ani v Evrope a nebude zrejme nizke ani v CR pokud se jich dockame, predpokladam ze asi malokdo by chtel denne dat za jizdne tam a zpet treba 800-1000 korun asi nebude to proc by se lidem vyplacelo pracovat v Praze

        1. Dobrý den šamane,
          ano

          Dobrý den šamane,

          ano myslel jsem i cestující a při s právném financování infrastruktury a částečném krytí státním rpzpočtem (který na tom nepřímo v čase jistě vydělá) si nemyslím,že to musí být tak drahé! viděl bych to na úrovni současných cen „rychlíků“ žlutých ,pendolínových, novotných…. vlaky budou stále plné, a vzhledem k rychlosti mnohem efektivněji provozované, když stejnou trasu stejný vlaku zvládne za polovinu času současného může jet dvakrát takže dvoje tržby na stejnou invetici a provozní náklady si myslím v přepočtu na jednoho cestujícího (bez vlivu výstavby infrstruktury)budou nižžší než v současnosti. V číně stojí lístek na jejich rychlovlaky velmi příemné peníze do ekonomy třídy a vlaky jezdí stejně rychle jako v japonsku a rychleji než ICE či TGW a nemyslím si,že to jejich vláda nějak dotuje!! a za 6 let co tam velmi pravidelně pobývám, marně čekám na zpoždění…

          1. Cina v tomto ohlednu neni
            Cina v tomto ohlednu neni moc dobrej priklad, zaprve komunismus, tam se proste rozhodlo a zacane stavet s prvni firmou, firmou kde se nehledi vpodstate na nic, ano Cina VRT dotuje protoze vi ze casem se to osamostatni, ale vystavba VRT je v Cine 100% dotovana, navic Cinska zeleznicni sit ma tristni bezpecnost, v Cine se rocne stane 5-6 nehod VRT, ano na tamni pocet techto trati je to porad mene nez treba u letadel, ale jinde na svete jsou ty nehody s pasazery na urovni treba 1 nehody za 2-3 roky, takze v tomto si z Ciny snad nikdo priklad nevezme

            jinak spocitej si to sam, trat mezi Ostravou-Prahou vedena se stavajicim koridorem Prerov-Olomouc-Ceska Trebova-Pardubice-Kolin (vpodstate to co frci Pendolino) se odhaduje pri investicich pro VRT na 250-300 miliard (stavba noveho koridoru vedle toho stavajiciho, prestavba stavajiciho by byla drazsi, musel by se zachovat pri prestavbe dal jeho provoz, takze se pracuje podobne jako ted treba na D1, takze to trva mnohem delsi dobu a prodrazuje se to i o vyceprace okolo, alepsi je tedy stavba noveho koridoru), 10 souprav kuprikladu ICE pak na 3 miliardy (ceny souprav VRT se lisi v jednotkach milionu, rozdily celkem male), naklady na kilometr pak okolo 500-600 korun, takze spocitat si pak od jake ceny se to zacne vyplacet je relativne snadne

            jak tu nekdo psal ze by stacilo vymenit vyhibky, tak to je samozrejme blbost, v CR v soucasnosti neni jediny km trate kde by se mohli provozovat soupravy nad rychlost 180km/h a to z jednoducheho duvodu, jednosmerne koleje (pro kazdy smer kolej) musi pro VTR splnovat dany rozestup, v CR mame smery koleji proste moc blizko sebe a projizdejici vlaky by se svoji aerodinamikou, respektive vznikajicim vetrnym virem mohli navzajem vykolejit kdys by kolem sebe projeli, schazi nam tedy cca pul metru, navic ty trate musi mit v EU jine zabezpeceni nez jake v soucasnosti na tech tratich mame

            ja osobne doufam ze se podari alespon koridor Drazdany-Praha a nasledne Praha-Plzen-Cheb–Nurnberg a nebo Praha-Ceske Budejovice-Linz, tam bude nejvetsi moznost zaplaceni VRT diky cestujicim z Nemecka

            koridor Ostrava-Praha by me sice vyhovoval nejvice neb bych ho z Pardubic vyuzival obema smery jak do Prahy tak smer Olomouc do Prerova nebo Olomouce (jezdime do Noveho Jicina, a nevim co je ted bliz) ale tenhle koridor je vyuzivany ze 70% nakladni dopravou (Praha-Ceska Trebova), pro VTR jako ukazku dobudoucna je tedy pro CR drahy a ne tak prioritni jako jine koridory kde se osobni doprava vyuziva vice, ale potesujici vpodstate je, ze tento koridor je vpodstate smerem na Drazdany kde prvni VRT v CR asi casem vznikne, prave Drazdany-Praha

            1. Vidím, že do toho trochu
              Vidím, že do toho trochu vidíte. Můžete mi říct, proč se neustále zapomíná na spojení Prahy a Brna? Studenťáci jsou permanentně plní, už teď vlak do centra k nádraží jede kratší dobu, než autobus. Lidí mezi těmito dvěma městy jezdí nespočetně a to nemluvím o možném potenciálu z Pražského letiště.
              V čem je neustále ten problém na spojení těchto měst?

              1. to netusim, ja se jen
                to netusim, ja se jen vseobecne zajimam o VRT v CR a sleduju clanky/texty lidi kteri se VRT v CR venuji a prosazuji je

                mozne vysvetleni je to ze dany koridor je vyuzivany hlavne nakladni dopravou, koridor Drazdany-Praha-Kolin-Pardubice-Ceska Trebova-Brno-Breclav je vpodstate nejdulezitejsim nakladnim vlakovym koridorem v CR, takze se spise hledi na jeho upravy tak aby zvladal hlavne nakladni dopravu, u jeho casti z Drazdan do Prahy a pak dal na „jih“ do Nemecka jednou ze dvou variant se mozna pocita, ze prave osobni doprava by novym koridorem mohla stavajicimu koridoru hodne ulevit, ovsem jen v pripade ze se navaze proste dal do Nemecka na „jih“, tim by Nemci cestujici treba z Berlina do Mnichova mohli misto CR objizdet proste CR projet, v soucasnosti se dokonce vyplaci rychlostne CR objizdet i z Polska, kuprikladu z Warsawy do Mnichova je to vlakem rychlejsi jak prez Berlin a Nurnberg, tak druhou stranou prez Slovensko a Rakousko prez Zilinu, Bratislavu a Widen a Linz, coz CR moc nelichoti, Labska je v soucasnosti nejhorsi koridor v CR, je proste pomalej tim ze se mota vedle Labe a nejde tak nijak vyrazne urychlit, dal ve vnitrozemi se jede vpodstate po „rovinkach“

                v jistych fazich jsou tak i pripravy na VRT koridor z Brna smerem k Ostrave

                https://goo.gl/38ytnk

                osobne bych rekl ze bude potreba i tak zmodernizovat stavajici Labskou drahu aby pojmula jeste vice nakladni dopravy, protoze ta doprava neubejva ale naopak pribejva, takze nez se vubec zrealizuje dany koridor pro VRT, tak na Labske se doprava do te doby zase zvetsi, jiz ted je tam mam dojem v prumeru co 20 minut jeden nakladni vlak (jeden smer)

                holt v CR mame problem ze se moc nehledi na alternativni nahradu, takze i D1 se opravuje anis by byla hotova jeji severni varianta v podobe D11 + R35, cims by spousta ridicu mohla vyuzit danou variantu a nedrepet na D1 mezi Prahou a Olomouci

                ja se treba nikdy nedockal ani elektrifikace do Trutnova, pritom ta trat bejvala vyznamna pro nakladni dopravu do Polska, bez elektrifikace se ale po case do Polska vpodstate prestalo na dane trati jezdit uplne, Trutnov-Lubavka vpodstate upadla v zapomeni

  4. Napojeni na Nemecko a
    Napojeni na Nemecko a Rakousko napovida, ze budeme mit jiny system nez Šinkanzen. Nejspis nemecky ICE.
    Jel jsem ICE neco malo pod 300km/h. Je to parada, vse jako v letu, hus hus a clovek je na miste. Kdyz se potkaji dva ICE tak ani nemrknes a uz jsou zase od sebe. A pritom zadny ramus jako v obycejnem vlaku.

  5. Áááá – vysokorychlostní
    Áááá – vysokorychlostní železnice! No tak to se brzy můžeme dočkat asi tak stopadesáté reinkarnace zoufalé debaty ta téma, jestli náhodou naše země není na rychlostní železnice moc malá a jestli se vyplatí se vůbec na takovou rychlost rozjíždět, když vlak bude hned zase brzdit…

  6. Článek vyjadřuje přesně
    Článek vyjadřuje přesně to si myslím a říkám a říkal jsem i před 20 lety.
    Že rekonstruovat u nás železnici a stavět ty naše slavné koridory na 160 km/h je největší vyhazování peněz v ČR.
    Krásně je to vidět na vlacích do Kolína. Po rekonstrukci budou vlaky jezdit pomaleji než před ní!

    Měli jsme se vykašlat na koridory 160 km/h a stavět rovnou vysokorychlostní železnici s napojením na německou a rakouskou síť.

    Jednoduše přeskočit tuhle část historie. Stejně kaddáfí jsme měli preskocit digitalizaci TV verze 1 a rovnou budovat v2, což jak všichni víme vedlo jen ke zbytečnému vyhazování peněz.

    I na tom našem slavném koridoru 160, vlaky touto rychlostí jedou jen některé úseky.

    To je taková ostuda az to bolí. Kdyz rychlík jede po nové trati 120 km/h a těsně vedle ho předjíždí spalováky rychlostí 140-180 km/h !!!

    Já se fakt stydím,že jsem Čech.

    A přitom železnice mba obrovský potenciál který je daleko lepší než auta, autobusy, či letadla. Jen je využít. V japonsku to pochopili uz před 50 lety!

      1. Já si myslím, že i na VRT
        Já si myslím, že i na VRT jdou provozovat vlaky na kratší vzdálenosti. Trasy nad dejme tomu 30km by se i rychlost nad 200km/h uživila a spousta lidí by byli rádi kdyby se jim zrychlilo cestování.
        Myslím, i tady na hybridu byl nedávno článek o VRT ve Švýcarsku.

        I například do Berouna, mého Kolína, by se větší rychlá hodila, samozřejmě by nejel 300-ta, ale minimalne 150-200 by to rozjet stihl.

    1. Perfektní Josefe! krátce a
      Perfektní Josefe! krátce a velmi přesně řečeno!! přidám jen, že na „poslední míli“ budou elektromobili s autonomním provozem a tam bychom měli cílit. Pořád máme šanci ten promeškaný čas dohnat a skočit rovnou do tohoto světa: páteřní sít velmi rychlé vlaky a lokálně sdílené elektromobily a klidně levné s přiměřeným dojezdem a bez rychlonabíjení,nebude pak potřeba!
      Lidé by miloali takovouto moudrou vládu a nebylo by to vůbec nějak extrémně drahé a dá se to vybudovat v horizontu desetiletí. o páteř se postará vláda a o „poslední míli“ neviditelná ruka trhu. Netřeba žádných korumpujících a nic neřešících dotací

Napsat komentář