Mars Base Camp: skromnější, realističtější plán mise na Mars

Americký průmyslový gigant Lockheed Martin představil na 67. Mezinárodním astronautickém kongresu vizi letu lidské posádky na Mars k Marsu. Vize Mars Base Camp není tak ambiciozní jako plány SpaceX/Elona Muska – zároveň je ale i mnohem realističtější.

Mars Base Camp na orbitě Marsu.
foto: Lockheed Martin

Před několika dny Elon Musk představil vizi kolonizace Marsu a Sluneční soustavy. Oproti dřívějším nesmělým představám o vyslání několika osob na povrch Marsu, Musk představil obrovský meziplanetární dopravní systém ITS (Interplanetary Transport System) pro 100 lidí, včetně potřebného nákladu.

ITS díky stoprocentní znovupoužitelnosti teoreticky výrazně zlevní meziplanetární cestování – cena letenky na Mars má být údajně pouze 200 000 dolarů. První start rakety ITS s lidskou posádkou k Marsu je ohlášen na rok 2024.

Na Mars však nemíří pouze SpaceX. Locheed Martin na stejném mexickém kongresu představil projekt orbitální marsovské stanice Mars Base Camp. Lockheed tedy nepočítá s přistáním lidí na povrchu Marsu, ale s vytvořením stále orbitální stanice na nízké orbitě Marsu. Díky nízké gravitaci (třetinové oproti Zemi) lze stanici umístit pouze 80 km nad povrch Marsu.

Projekt Mars Base Camp je soukromou iniciativou Lockheedu. Jak si všímají americká média, jedním z cílů prezentace bylo proto přesvědčit vedení k financování a podpoře projektu.

Jiná cesta pro Lockheed není, neboť projekt Mars Base Camp potřebuje vyvíjenou kosmickou loď NASA pro lety do hlubokého vesmíru Orion a novou, super těžkou raketu SLS (Space Launch System). Nejvýkonnější druhý stupeň (Block 2B) rakety SLS dopraví k planetě Mars náklad o hmotnosti více než 44 t.

Mars Base Camp využívá pouze současné technologie a znalosti.

Samotná marsovská orbitální stanice Mars Base Camp se skládá především ze dvou lodí Orion, obytného modulu, propojovacích modulů, nádrží s palivem, solárních panelů a laboratorního modulu. Lockheed zdůraznil, že program Mars Base Camp používá pouze dostupné technologie a prostředky.

Na orbitu Marsu lze navíc dopředu poslat velký laboratorní modul, ale i další nákladové a zásobovací moduly. Laboratoř (nebo jiné prvky stanice) dostane na Mars, z důvody úspory paliva a financí, solární elektrický pohon SEP (Solar Electric Propulsion), chceme-li iontový motor na solární energii.

Cesta laboratoře k Marsu potrvá pomocí SEP tři roky. Avšak vzhledem k tomu, že startovací okno k Marsu se otevírá jen jednou za 2,5 roků, lze vyslat předvoj stanice jedno, dvě startovací okna před posádkou.

Mars Base Camp

Popis stanice Mars Base Camp; větší obrázek

Pode Lockheedu mise Mars Base Camp je levným a rychlým krokem k otestování technologií nutných k pozdějšímu přistání lidí na Marsu. Díky tomu, že nebude řešeno komplikované přistání (resp. komplikovaný start z Marsu), je celá mise řádově jednodušší, bezpečnější a levnější.

Astronauti na stanici Mars Base Camp mohou provádět pečlivé pozorování povrchu Marsu (hledat místa pro přistání), studovat marsovskou atmosféru, řídit v reálném čase průzkumná vozítka (případně robotická letadla) nebo “odchytávat” malé rakety přivážející vzorky z povrchu Marsu.

Stejně tak lze využít jednu loď Orion k průzkumu marsovských měsíců Phobos (9300 km od těžiště Marsu) a Deimos (23 500 km). Ani mise Mars Base Camp ale není bez rizika. Obrovskou výzvou bude bezpečná (fyzicky i psychicky), devět měsíců dlouhá, doprava astronautů na orbitu Marsu.

Rizikem při cestě na Mars i při pobytu na orbitě bude především radiace ze Slunce. Podle Lockheedu astronauty ochrání radiační štít v podobě palivových nádrží s vodíkem.

tisková zpráva

31 Comments on “Mars Base Camp: skromnější, realističtější plán mise na Mars”

    1. let na mars bude urcite
      let na mars bude urcite potrebovat vicero druhu pohonu. k rakete dojedou kosmonauti autem na benzin, nebo elektromobilem, nebo jeste lepe, hybridem. a raketa bude mit palivo na vyneseni na obeznou drahu a na obezne draze bude korigovana jinymi motory na trochu jine palivo. hybrid kam ze podivate 😉

      anebo jinak: nedavno predstavil musk svoji ehm vizi a tohle tomu jakoze konkuruje. a musk vyrabi elektromobily a vzhledem k tomu, ze elektromobil muzete napajet elektrinou z ruznych zdroju, treba slunce, nebo uhelna elektrarna a tak, tak to je zase jasny hybrid 😉

  1. Jaký je smysl cestovat k
    Jaký je smysl cestovat k Marsu a zpátky x-let a nemít možnost ani přistát. Mě to přijde jako úplně zbytečně vyhozené peníze. Představte si, že by Kolumbus nemohl v Americe přistát a jen z dálky pozoroval pobřeží.. Na podobné úkoly jsou 100x levnější sondy – neposílal bych tam lidskou posádku jen proto, že Lockheed Martin neví, jak využít jeho novou loď Orion, která neumí narozdíl od Muskova Dragonu na Marsu přistát.

    1. A co vlastně udělal
      A co vlastně udělal Kolumbus? Dojel na druhou stranu atlantiku a nepřistál na půdě amerického kontinetu=mars, ale jenom na ostrově u jeho břehů=fobos/deimos, přivezl zlato=kameny a spoustu hezkých keců o tom, že je tam půda a zlato co čeká, že si ji někdo vezme…

      A jestli nechápeš rozdíl v kvalitě ovládání robotických vozítek v reálnéím režimu a ne se spoždením několika minut, a že ta velká loď může dovést horniny ne v řádeh gramů, či kg, ale desítek kg, pak nevím jaký argument ti dát, proč ne sonda, ale lidi co ty roboty budou řídit…

      Lockheed to ví, i když nepravdivě píšeš opak, asi úmyslně zaměňuješ „znovupoužitelnost za neschopnost přistát“… Jediné rozdíl, že Musk si musí na přistání vést palivo, lockheed nemusí, tedy pro Muskův nápad je jeho technika zrovna horší volba a musí vyvynout to co umí lockheed (asi zaplatí jejich inzenyri…).

      Kotas, nevím, ale s ničím co jsi napsal nemůžu souhlasit…

      1. Milý Anonyme, ano chápu
        Milý Anonyme, ano chápu rozdíl v ovládání vozítek na Marsu v reálném režimu a se zpožděním několika desítek minut. Ten rozdíl však neospravedlňuje financování mise s cca 100x vyššími náklady oproti té robotické. A s pokrokem AI nebude nutné, aby každá akce vozítka byla v reálném čase potvrzována kosmonautem na oběžné dráze. Stejně tak není pilotovaná mise potřeba k odběru vzorků hornin, tuto úlohu zvládnou s přehledem roboti.

        Lockheed by chtěl vytvořit misi, která by dala smysl jeho vyvíjenému hardware (kapsle Orion), ale k tomu potřebuje především přesvědčit NASA, aby takovou misi zafinancovala. Musk chce ověřit technologii přistávání na Marsu. Prvně s lodí Dragon, a to zvládne na vlastní náklady, později snad s ITS. Už první let Red Dragonu bude mít násobně vyšší tonáž než nejtěžší náklad poslaný na Mars agenturou NASA (vozítko Curiosity).

        Srovnání s Kolumbem pravda troch pokulhává, ale v zásadě je logika správná. Cestovat přes meziplanetární prostor 6 měsíců a nemít přistávací modul pro posádku je mrhání náklady NASA. Jsem pro to, aby povrch Marsu byl primární cíl, Phobos a Deimos jako malé měsíčky můžou být dosaženy i sondami a nedá se tam očekávat objevení něčeho převratného jako na Marsu.

  2. Nízká orbitální dráha
    Nízká orbitální dráha je zcela jistě kvůli absenci husté atmosféry, která jednoduše nesahá tak vysoko. Co se týče tohoto projektu ovšem nechápu jednu zásadní věc. Kdo se dobrovolně nechá zavřít na 4 nebo více let do plechovky od sardinek. Já bych do toho nešel ani za zlaté prase. To mi přijde Muskův plán mnohem realističtější.

            1. Ale jaksi pokud tomu Muskovi
              Ale jaksi pokud tomu Muskovi mám věřit, můžete mi ukázat, kde je ta technika co doveze toho kosmonauta/astronauta zpět?

              A když jsme u toho, kdo má technologii, aby toho kosmonauta dostal, alespoň tam? Je hezký číst od Muska 2025 tam budeme a na druhou stranu číst, že místo jeho raket co mají létat, si musí USA zaplatit místo na Sojuzu i v roce 2018…

              Ono číst něco v PR je jedna věc, ale reálný svět, kde je potřeba, aby to fungovalo je zase něco jiného…

                1. Ja bych rekl, ze druhym
                  Ja bych rekl, ze druhym problemem je spolehlivost – vem si, kolik toho selze pri „parminutovem“ letu na orbitu. Pro cestu na Mars potrebujes, aby to fungovalo (nejmin) rok.

                2. Zase tak moc toho
                  Zase tak moc toho neselhává. A když už je to ve vesmíru, tak to funguje poměrně spolehlivě. Kritický je start a přistání. Zbytek je zvládnutá rutina, viz ISS. K selhání dochází z naprosté většiny kvůli silnému přetížení a masivnímu namáhání konstrukce raket.

        1. Proč myslíte, že je to
          Proč myslíte, že je to realizovatelné? Že to Musk říká? To neznamená nic…
          Namítnete, ale v atutech to dokázal, ale zde je rozdíl, že to auto mělo už GM, vw (dokonce mělo střídaví motor) nebo i škoda… Jediné co se změnilo je, že teď se tam dali „lionky“, ale to není úspěch Muska…

          Takže, když si to zhrnu a i když jsem rád za Teslu, která rozhíbala stojaté vody, tak zde nemá tu technologii nikdo, takže vaše otázka je špatně…

          Otázka zní:

          Proč si mám myslet, že to dokáže?

          P.S. věřím spíše tomu, že to dokáže čína, či po ní Rusko ve spolupráci s jinými státy z evropy, tedy pokud s německa nebude do 30-40let chalifát, jako bude na sto pro s francie, a kde techniku zastaví víra, protože to není v koránu 😀

          1. nevidim v jeho planu
            nevidim v jeho planu fyzikalni problem, proto si myslim, ze je realizovatelny. Prave jeho (SpaceX) architektura umoznuje razantni snizeni ceny – coz je neco co ostatni neresi a proto jeste nikdo na Marsu nebyl.
            Jiste, zrejme se to muze zpozdit tak jako mnoho jeho projektu, ale to neni duvod nerealnosti.

      1. Let na Mars v réžii SpaceX
        Let na Mars v réžii SpaceX nieje nereálny už v dnešnej dobe SpaceX testuje gigantickú kompozitnú nádrž na Kvapalný kyslík s priemerom 12m, prototyp motoru Raptor v reálnej veľkosti úspešne zapálili a len tak pre zaujímavosť jeho ťah je až 3 krát väčší ako pri rovnako rozmerovo veľkom súčasnom motore SpaceX Merlin 1D!

      1. Co fyzika Jolinar? Gravitace
        Co fyzika Jolinar? Gravitace určuje objehovou rychlost, aby se udrzel stroj na obezne draze, ale hlavní věcí je ztráta rychlosti vlivem odporu…

        Takže bych řekl, že pravdu má na 99procent on, a vy pouze s toho 1procenta…

        P.S. můžiu vědět proč je by měla být oběhová rychlost problém, když cílem není přistání, ale jenom dálkové ovládání robotických vozítek? Dolů dostanou jenom roboty a nahoru kamení, takže „extrémní“ přistání apod. není problém…

Napsat komentář