Střední Evropa má potenciál pro využití vodíku

Země střední a východní Evropy mají zájem i potenciál budovat vodíkovou energetiku a dopravu a docílit tak snižování emisí, lepšího využití energie z obnovitelných zdrojů i čistšího životního prostředí zejména ve městech.

Toyota Mirai patří mezi první sériově vyráběná a běžně prodávaná auta na vodík.
foto: Toyota

Technologie jsou již dostatečně vyspělé, stejně jako jinde v Evropě jsou ale i v našem regionu hlavní brzdou neúplné a nekonzistentní státní strategie.

Ukázal to projekt „Posilování kompetencí ve vodíkových technologiích ve V4“ vedený Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP).

„Vodíkové technologie se v Evropské unii stále častěji diskutují jako nezbytná součást budoucí bezemisní dopravy a obnovitelné energetiky. Jejich zavádění do praxe ale vyžaduje intenzivní spolupráci výzkumu, průmyslu i státní správy. A také mezistátní kooperaci, protože například automobilky již začaly vyrábět komerční modely na vodíkový pohon, ale jejich většímu rozšíření brání chybějící celoevropská síť čerpacích stanic,“ říká předseda představenstva HYTEP Martin Fišer.

HYTEP proto minulý rok iniciovala spolupráci zemí Visegrádu a Rumunska a nyní přináší závěry tohoto pilotního projektu. Ten vyvrcholil v dubnu úspěšnou konferencí Hydrogen Days 2016 v Praze, které se účastnila více než stovka odborníků ze třinácti zemí světa. Ukázalo se, že středoevropský region čelí podobným výzvám jako západní Evropa, jen jsou mnohdy ještě palčivější.

„Ještě poměrně nedávno se mezi odborníky debatovalo hlavně o technickém výzkumu a vývoji. Ten už ale dnes v mnoha oblastech dospěl do fáze, kdy je možné praktické využití vodíku ve velkém měřítku v dopravě i v energetice. Chybí ale konzistentní a dobře organizovaná strategie a podpora na úrovni jednotlivých států,“ vysvětluje místopředseda představenstva HYTEP a vedoucí oddělení vodíkových technologií v ÚJV Řež Aleš Doucek.

K pokroku i zde dochází, například česká vláda vůbec poprvé zmiňuje vodík v Národním akčním plánu čisté mobility a v příštích deseti letech by v Česku mělo vzniknout pět nových čerpacích stanic vodíku.

Ale oproti Japonsku i dalším asijským zemím nebo třeba americké Kalifornii ve své vodíkové infrastruktuře i dalších plánech na její rozvoj Evropa  – a zejména ta střední a východní – stále výrazně zaostává.

Projekt „Posilování kompetencí ve vodíkových technologiích ve V4“ probíhal od listopadu 2015 do května 2016 a vedle HYTEP se do něj zapojily Slovenská technologická univerzita v Bratislavě, Maďarská asociace pro vodík a palivové články, polský Energetický institut a rumunský Národní institut výzkumu a vývoje pro kryogeniku a izotopické technologie.

Ukázalo se, že mezistátní a meziregionální koordinace je dobrou cestou, zájem dále spolupracovat nově projevily například Chorvatsko, Belgie, region Flandry i německá státní organizace pro vodík NOW nebo spolkový stát Hamburg.

„Na největší celosvětovou konferenci o vodíků WHTC 2017, kterou pořádáme příští rok v Praze, jsme proto zařadili i speciální regionální sympozium. V další etapě chceme také rozšířit okruh spolupráce nejen o instituce z dalších zemí, ale i více zapojit státní a městské správy. To by mohlo vést ke zvýšení veřejné podpory a odbourávání vstupních překážek při zavádění vodíkových aplikací, jak se tomu běžně děje v západním světě pomocí prověřených nástrojů – například ekonomická motivace ve formě daňového zvýhodnění při nákupu (vrácení DPH) nebo provozu (spotřební daň) vozů na vodíkový pohon. Ostatně tyto cesty podpory se již v ČR osvědčily i při zavádění jiných alternativních paliv, jako třeba ,“ přibližuje nejbližší plány Martin Fišer.

Zajímavosti z oblasti vodíkové dopravy

Počet čerpacích stanic na vodík ve vybraných zemích Evropy:

Stát Počet čerpacích stanic na vodík
Německo cca 50
Velká Británie 13
Dánsko 10
Norsko 6
Rakousko 2
Česká republika, Slovinsko 1
Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko 0

Vodíková auta: Sériově vyráběná: Toyota Mirai, Hyundai Tucson ix35 Fuel Cell, Honda Clarity

Koncepty vodíkového auta (příklady): Audi A7 Sportback h-tron quattro, BMW i8, Lexus LF-FC, Mercedes GLC 350 e 4MATIC, Suzuki SX4 FCV

Vybrané evropské projekty na podporu zavádění vodíkových technologií

HyFleet CUTE: 9 velkých měst (Amsterdam, Barcelona, Peking, Hamburk, Londýn, Lucemburk, Madrid, Perth, Reykjavik) zavádí vodíkové autobusy do hromadné dopravy; celkem 33 autobusů s vodíkovým palivovým článkem + v Hamburgu navíc 14 autobusů s vodíkovým spalovacím motorem

HyTech: Zavádění vodíkových technologií do osobní dopravy ve vybraných městech: Londýn, Kodaň, Oslo; 5 černých taxíků v Londýně během olympiády, 15 osobních vozů v Kodani (hasiči, sdílení aut apod.)

HyFive: Evropská iniciativa na podporu vzniku sítě čerpacích stanic; zapojena Velká Británie (Londýn), Dánsko (Aarhus, Odense), Rakousko (Innsbruck), Švédsko, Německo (Mnichov, Stuttgart), Itálie (Bolzano); provozuje přes 110 vodíkových aut

tisková zpráva

94 Comments on “Střední Evropa má potenciál pro využití vodíku”

  1. Pročetl jsem diskusi a jsme
    Pročetl jsem diskusi a jsme na 100% pro bateriové elektromobily. Mnohokrát se zde objevilo „použít elektřinu rovnou v elektromobilu“. Není to tak úplně pravda, elektřina uložená v bateriích se mění na energii chemickou a pak zpět na elektřinu. To všechno s účinností podle požadovaného výkonu. (Čím vyšší výkon nabíjení/vybíjení, tím horší účinnost)Ale i přes totoje to logičtěší krok než elektřinu měnit na vodík, ten stlačovat a převážet. O nebezpečnosti ani nemluvím.

    Zajímala by mě studie porovnávající vodíková, bateriová a spalovací auta od prvotního zdroje. Nikde jsem takovou studii neviděl, vždy něco chybí. Často se objevuje srovnání elektropohon x benzín, ale benzín bývá uváděn jako prvotní surovina, kteoru není potřeba vytěžit, převézt, rafinovat, převézt atd. Ale abych neřekl nikdy, myslím, že to bylo tady, kde jsem viděl článek, že právě i přes proces výroby vyšlo ekologičtější spalovací auto. Přijde mi to ale jako hloupost. Mezikroků při výrobě vodíku i benzínu, kde je potřeba i elektřina je podstatně více, než při uložení elektřiny do baterií. Možná že si takovou studii jednou udělám alespoň rámcově..

    1. Len škoda tých minutých
      Len škoda tých minutých prostriedkov, ktoré je najprv potrebné ľuďom ukradnúť vo forme daní a následne takto vyhodiť von oknom.
      Vodík nemusí byť úplne odveci na vykrývanie dlhých období bez bez elektriny vo svete bežiacom výhradne na OZE. Batérie by riešili denné špičky a zimné obdobia by vyriešil vodík.

      Otázne je, či má fakt nejaký extra zmysel odstaviť jadro. Na Slovensku máme spotrebu okolo 30 TWh ročne[1]. To je cca 82 GWh denne. To znamená, že priemerný potrebný výkon je 3,4 GW.

      V ČR máte minimálnu spotrebu ~5,5 GW a max ~7,8 GW [2]. Denná spotreba kolíše v rozmedzí 70-100% – stred je 85%.
      Predpokladám, že nejak podobne to bude aj v SR. Ak je stredom 3,4 GW, tak minimum je 2,8 GW a max 4 GW. Tzn. maximálny potrebný výkon stabilizačného úložiska je 600 MW. Pre zjednodušenie budem predpokladať, že intervaly trvajú 12 hodín a sú plynulé. Tzn. treba uložiť okolo 3600 MWh elektriny.

      Jaslovské Bohunice (1881 MW) + Mochovce (1882 MW od 2018) = 3,763 GW. V prípade možnosti plného vyťaženia blokov budú plne aj s rezervou pokrývať energetické potreby SR.

      Podla cenníku Tesla Energy: 750 kW + 4,6 MWh = $2,382,000

      Takéto riešenie treba 800x = 600 MW + 3680 MWh = $1,905,600,000 = 1,67 mld €. To je približne toľko ako obchvat Bratislavy 🙂
      Pri tomto rozsahu by boli určite už aj ceny od Tesly výrazne lepšie, prípadne by sa iní dodávatelia trhali o zákazku.

      S týmto riešením by bolo Slovensko od roku 2018 plne energeticky sebestačné pri 100% pokrytí potrieb bez fosílnych palív.

      PS: Počítal som to všetko narýchlo, veľmi zjednodušene, rozhodne to nie je presné, ale pre predstavu to poslúži.

      1: http://energia.dennikn.sk/dolezite/elektrina-a-elektromobilita/vyroba-elektriny-na-slovensku-vlani-klesla-spotreba-stupla/19066/
      2: http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Zatizeni.aspx

          1. Ty baterie ani počítat
            Ty baterie ani počítat nemusíte, pokud budete uvažovat s provozem PVE na Černém Váhu. Bohužel u PVE se blbě zjišťují kapacity myslím že to ale bývá kolem 4GWh, dalo by se to spočítat.

            Taky je třeba započíst klasické hydroelektrárny. Nevím jak je to na Slovensku, ale u nás jsou v provozu 4 s výkony 1(1), 48(48), 480(120) a 650(325)MW. (Čísla v závorkách udávají výkon jednoho soustrojí. Potenciálně jde do roku spustit ještě jedna PVE s výkonem 3MW, ale to by vyžadovalo rekonstrukci VD Pastviny.

            Jinak v zimním období je spotřeba elektřiny mezi 8-11GW, to co uvádíte budou asi tak aktuální čísla z letního období.

            Ale souhlasím s tím že úplné zbavení se jádra je hloupost, ale na druhou stranu současné modely výstavby JE, jaké se prosazují na západě jsou dle mého názoru zastaralé. Zejména pokud se již staví a provozují reaktory řady BN a jejich klony se staví v Číně, navíc jsou dostupné modulární reaktory, letos byla podána první žádost o licenci v USA, navíc je připraveno několik typů se zajímavými vlastnostmi. Reaktory typu BN by měli mít účinnost někde kolem 40%.

            1. Carlos, BN reaktor běží
              Carlos, BN reaktor běží ve sverdlovské oblasti od roku 1980 a přesto se ještě neprosadili, kde je napsána jejich účinost 40procent? (žádná novinka, ale stará technika 36let…)

              Já našel jenom „Reaktory chlazené vodou se superkritickými parametry (SCWR)“ o účinosti 44procent.

                1. To byla BN600? No letos
                  To byla BN600? No letos najíždí BN800 na prknech je BN 1200, u toho je účinnost kolem 40% a ta by běla jít už do plného komerčního provozu.
                  en.wikipedia.org/wiki/BN-1200_reactor

                  Pokud to budeme brát takto, tak sodíkové reaktory jsou technologie stará dobrých 60 let, kdy se rozjela jaderná elektrocentrála v Arco, za víc to snad ani nazvat nešlo při provozu do uzavřené sítě a asi 200kW. Ale stejně tak bychom mohli každý z evolučních kroků či skoků nazvat již starou technologií, paroplyn, proudový motor, lithiovou baterii… Vlatně i kdyby dnes nějaký velmi bohatý excentrik zafinancoval stavbu fúzní elektrárny (možná není zase problém ji postavit, jako spíš nedostatek peněz a z toho plyoucí nvhodný rozměr zařízení) a ta se během deseti patnácti let rozběhla, je to nová nebo stará technologie?

                  Jestli se u VVER nedá jít přes nějakých 350°C (prosím neberte mne teď doslova, že je to přesně tato hodnota, z hlavy ji nevím!) tak u sodíkových by snad měla být někde kolem 500°C

                  Zatím to se současnou verzí vypadá celkem dobře:
                  atominfo.cz/2015/09/rusky-rychly-reaktor-bn-1200-by-mohl-byt-dokoncen-uz-v-roce-2025/

                  atominfo.cz/2016/04/spousteni-rychleho-reaktoru-bn-800-postupuje-vykon-dosahl-85-procent/

      1. Vodikove hospodarstvo nie je
        Vodikove hospodarstvo nie je potrebne. Audi ma technologou na vyrobu zemneho plynu z eletriny, vody a CO2. (najdite si audi e-gas)

        A na zemny plyn mame infrastrukturu vybudovanu. Takze nadbytok el. energie sa da do metanu a ten mozeme skladovat a distribuovat tym co mame uz teraz.

          1. Dajte do googlu: audi e-gas
            Dajte do googlu: audi e-gas filetype:pdf

            Celkom dobra je prezentacia na cedec.com

            Ako neregistrovanemu mi to nechce povolit linky.

            Neviem preco je okolo toho ticho, ale vyzera ze je to celkom paradne. Mozno audi caka, kym bude metan drahsi, lebo sa to nevplati… neviem.

            1. Audi na nic neceka, Audi jen
              Audi na nic neceka, Audi jen zvazili investice ktere by museli nad ramec dotaci ktere dostali na vyzkum alternativnich paliv a z cehos vzeslo e-gasdat ze sveho, a proste tomu temer zadnou publicitu nedalo

              tedy ve skratce, Audi dostalo penize na vyvoj alternativniho paliva a Audi se rozhodlo ze to nema smysl nejak vyrazne prezentovat

              1. Audi s tymto ciastocne
                Audi s tymto ciastocne znizuje emisie svojej flotily. Myslim ze prezentovali nejakych 10 000 aut na cng.
                Toto ma trochu ekonomicky zmysel, ale asi to nepokryje naklady pri sucqsnych nizkych cenach energii.

                Mna to zaujalo ako realny sposob odcerpavania nadbytocneho co2 z atmosfery. V sucasnosti by to nic neznizilo, ale aspon zamedzuje zvysovaniu. A vyuziva energiu, ktoru mame navyse.

                1. otazka je jakou energii mame
                  otazka je jakou energii mame na vic? energie navic vpodstate neexistuje, neb vyrobena energie se musi zuzitkovat a take se zuzitkuje a premeni na jine energie

                  ve finale by tohle sice sporadalo nejakou tu „zelenou“ energii z vetrniku a fotovoltaiky, ale pro pokryti poptavky ktera by byla porad stejna by se oto vice museli zapojit dalsi „nezelene“ zdroje pro vyrobu elektriny

                2. Energia naviac je napríklad
                  Energia naviac je napríklad z jadra. Náklady na JE sú prakticky fixné, či beží na minimálny alebo maximálny výkon. Ak by bežala stále na plný výkon a z prebytkov ktoré nevie umiestniť do siete vyrábala zemný plyn, návratnosť investície by sa znížila a teda aj koncová cena elektriny 😉

                3. jaderka aby se alespon
                  jaderka aby se alespon splacela tak musi bezet co nejvice, prave jaderky nejsou brane coby zaloha, ale jako primarni zdroj ktery je naopak potreba nahrazovat v pripade vypadku

                  v CR je s jaderkama prave problem tento, nemuzes je brat jako zalozni zdroj, nabeh trva nekolik hodin a musi se pred nabehem provadet veskere testy, a jak ukazal letosni rok, par drobnych pochybeni a blok je odstavenej trctvrte roku a nevyrobi ani watik

                  jako zalohu muzes vpodstate pocitat v CR jen tepelne a vodni elektrarny, vse osttani je bud primarni, zalozni nebo doplnkove zdroje

            2. Zaujímavé,
              Zaujímavé, vďaka!

              Spotreba plynu na Slovensku je cca 4,9 mld. m^3/ročne, čo predstavuje približne 46,305 TWh energie.

              Pri deklarovanej účinnosti zariadenia 54%, by bola potreba elektriny na odstrihnutie SR od importu plynu 86 TWh a 3343 takýchto zariadení.
              To je skoro 3 násobok aktuálnej ročnej spotreby elektriny.

              Skladovacie možnosti ZP sú v SR cca na 50 % ročnej spotreby, takže s tým nie je problém.

              Výhoda je, že všetky atómky a OZE elektrárne v SR by mohli vždy ísť naplno a tieto rovnomerne distribuované generátory by „vždy“ dokázali stabilizovať sieť.
              JE by mohla mať pri sebe zároveň aj takéto generátory a pripájať ich v prípade potreby nech využije vždy svoj plný potenciál.
              Taktiež by sa dali využiť na stabilizáciu siete v prepojených štátoch – vykupovať elektrinu v časoch zápornej ceny.

              Cena ZP je na burze v poslednom roku okolo 0.075 €/m^3, čo v SR predstavuje 367,5 mil € ročne odchádzajúcich prevažne do Ruska.
              Cena elektriny je na burze v poslednom roku okolo 27 €/MWh.

              Potrebovali by sme 86 TWh, tzn. za cca 2,3 miliardy €.
              To je obrovský rozdiel, či dáme za plyn vyše 6-násobok ceny.
              Skôr politická otázka je, či je lepšie vraziť 6 násobok do vlastnej ekonomiky ako 0,36 mld € do Ruska 🙂
              Zároveň je možné, že cena elektriny by výrazne klesla z dôvodu rýchlejšej návratnosti investícií, vďaka plnému využitiu ich potenciálu.
              Ekonomický zmysel by to malo iba v časoch, keď sú ceny elektriny na burze záporné, aj keď, ktovie aká je vlastne cena a životnosť zariadenia. Možno by to nebolo efektívne ani vtedy.

        1. Problem je prave s tym CO2.
          Problem je prave s tym CO2. Do audi e-gas fabriky ho dodava susediaca bioplynova stanica. Myslim, ze velkoplosnemu nasadeniu brani prave nedostatok dostupneho CO2. Ak by ho vychytavali z atmosfery, nemam tomu co vycitat.

          Mne osobne sa viac paci uprava sucasnej infrastruktury plynovodov na zvladnutie mixu vodika a zemneho plynu. Casom cisteho vodika. Nevyhodou su obrovske naklady na upravu infrastruktury. Vyhodou je, ze ziskate moznost konvertovat prebytkovu elektricku energiu do vodiku kdekolvek (vsade kde je plynovod) a tiez opacne.

          Naklady na upravu infrastruktury sa daju znizit, ak k vymene dojde po konci zivotnosti potrubia/spotrebica.

                1. pardon. chtel jsem se zeptat
                  pardon. chtel jsem se zeptat jestli taky budou na baterky.

  2. To je jako Ford Nucleon,
    To je jako Ford Nucleon, nebo jak se to jmenovalo. Jeste na tuhle blbost budeme se smichem vzpominat a vykladat to vnoucatum.

    Teda jestli do toho EU nebude chtit za kazdou cenu utopit velkou cast nasich dani…

    Blbyma napadama se to tam jenom hemzi to je fakt… Nas byvaly cukrovarnicky prumysl zniceny na prani EU uz nikdo ani nevzpomene a mnohem horsi bezpecnostni a ekonomicke riziko je za dvermi (zakaz legalnich zbrani a sebeobrannych prostredku). Protlaceni H2 misto AKU by vsak bylo opravdu prekvapeni.

    BTW: Nevi nekdo kde uz je nejaky autak s vodikovymi clanky nekde v muzeu jako je v Mnichove vystaveni to BMW co vodik spalovalo? Rad bych si ho alespon prohlidl.

  3. Ach, kdyby ty zlaťáky, co
    Ach, kdyby ty zlaťáky, co se točí kolem HyXYZ, spojili a vyladili vhodnou technologii aku pro dopravu i pro aku úložiště přebytků el.energie.

    Na ampéru byla zmínka o technologii Li-S, kdy BEV na této bázi by byl předurčen pro dojezd kolem 4000 km (myslím, že jsem se nepřeslechl; představa jet na dov k velké louži a to 2x a na jedno nabití…). A pak by začala dávat větší smysl i smartGrid.

  4. Vodikove auto je navyse
    Vodikove auto je navyse extremne drahy, zlozity a nebezpecny stroj s motorom ako elektromobil, smiesnou baterkou ako hybrid, predok auta je plny ustrojenstva palivovych clankov a pasazieri naju niede pod zadkami vysokotlakovy nadrz na vodik.
    Dakujem, neprosim. Clanok je dalsou upornou snahou podporit technologiu, ktora za poslednych 10 rokov neurobila takmer ziaden pokrok. Pani vodikari citia, ze im zvoni umieracik, tak este trosku kopu nozickami

  5. Nemyslím že by vodík měl
    Nemyslím že by vodík měl mít nějakou budoucnost v osobní dopravě, nebo v dopravě silniční jako takové. Kde se dá o něčem uvažovat je snad železnice, kde ke kolizím tak často nedochází, ale představa lokomotivy s vodíkovým tendrem rozměrů klasické cisterny jak táhne dálkový vlak přes koleje hlavního nádraží v Praze mi trochu nahání husí kůži. Ano byla by to možnost jak omezit prodlevy způsobené přepřaháním a jak značně zlevnit cenu tratí (zrušení trolejí), zavést přímé spoje, ale je to také nezebzpečné, malá nálož a z Masarykova nádraží je jen díra v zemi. Pro lokomotivu výkou 6MW je třeba asi 400kg vodíku pro hodinu jízdy na plný výkon. Navíc by to byl krok zpět od lehkých jednotek.

    Na druhou stranu by vodík mohl být velmi dobrým palivem pro dopravu leteckou, kde by malá hustota a vysoká energie na kilogram mohly vést k mnohem efektivnějšímu návrhu letadl a i potenciálnímu využití elektrodynamického přenosu, tedy pokud by celý pohonný systém byl lehčí než současný.

    A ano byla by to možnost jak uskladnit přebytky energie, jenže nevíme nyní jak bude v budoucnu vůbec vypadat elektroenergetika, natoč energetika jako taková, takže hádat jestli se vodík vůbec vyplatí je nemožné. Také se může totiž stát že nebudeme schopni udělat ten potřebný krok a celá evropská energetika a následně ekonomika skončí v rozvalinách. Zajímavé bude sledovat jak se začne chovat soutava, kolik bude výpadků, v momentě kdy se konečně spustí ony transformátory s posuvem fáze na hranicích se SRN.

    Pánové tu sice mluví o využití OZE, ale, přestože bych lidi z ÚJV Řež nerad podezíral z nekalostí, myslím že primárně by chtěli k výrobě vodíku využít energii z jaderných elektráren. Pokud se budeme držet toho jaká je, nebo byla energetická koncepce ČR, tedy s Temelínem cca 4500MW, Dukovany asi 2040-2600MW, dalšími elektrárnami, kdyby každá z nich měla mít jen 1x 1200MW, máme to 8940-9500MW, musel bych teď na to zkusit napasovat nějaký odstavovací plán atd., ale hádám že minimálně 4 měsíce ročně by byl v elektrické síti přebytek kolem 500-1000MW nehledě na možnost nákupu asi 3000MW ze zahraničí.

    Pokud by se totiž u nás začal vodík ve velkém využívat a vyrábět, ihned by se objevil další argument proč je třeba postavit další jadernou elektrárnu. Ne že bych proti tomuto apriori byl, ale v současné situaci nemá myslím stavba jako navrhovaný Temelín, smysl. S odpadem by myslím problém, pokud by jej bylo dost, nebyl, dal by se přepracovat, ale v tom že současné JE jsou drahé a máme možná lepší koncepty než lehkovodní reaktory.

    CANDU nepotřebuje obohacování a umí si poradit i s použítým palivem, rektory typu BNxxx, tedy Ruské množivé jsou již v běžném provozu a umí vyrábět palivo, asi si poradí i s problematickým odpadem. Blíží se doba reaktoru 4. Generace, tam je na výběr mnoho zaímavých konceptů, které by umožnily i účinnost na hranici možností parních turbín, ne jen +-30%. Pokud má uhelná elektrárna v ledvicích celkovou účinnost 42%, pak jen turbína musí být někde okolo 45%, teoreticky se dá snad jít na 60% u parních turbín. Jsou tu modely reaktorů chlazených plynem, např. heliem, tam se dá jít do ještě vyšších účinností. U rektorů s roztavenou solí je bezpečnostní systém, který umožní sůl s palivem vypustit do bezpečných tanků. Asi se bude dát palivo zavádět a produkty odstraňovat a chodu…

    Přesto se snaží o postavení reaktoru lehkovodního, možná dokonce již zastaralého. To by se podporovat nemělo. Na druhou stranu pokud by přišli s nápadem na výstavbu a výzkum reaktoru 4. Generace, proč ne i s dotací. (S dobře napsanou smlouvou by mohlo být i něco z licencí na řešení reaktoru).

    Jestli bude vodík nebo elektřina v osobních autech by měli rozhodnout lidé, ne uředníci, jestli budou dráhy chtít vodíkové lokomotivy nebo drátifikaci, tam, vzhledem k ceně, ať se úředníci na SŽDC, ŽSR etc. chovají jako dobří hopodáři (není to protimluv?), jestli budou chtít společnosti vodík, ať jim nebrání, ať klidně čepračky na to postaví, ale cenou to musí odpovídat.

    U kamionů by mělo jít hlavně o to aby se co nejdřív omezila spotřeba nafty a pak i ostatních uhlovodíkových paliv, nejlepší by bylo aby se objem dopravy co nejvíce omezil bez dopadů na ekonomiku. V příadě lodní dopravy, tam by s vodíkem problém být nemusel, tedy pokud budou lodě dělány tak aby případný výbuch šel smerěm do vody, ale problém je vůbec naše lodní doprava. Labská flotila potřebuje modernizaci (údajně jsou lodě schopné plout plně ložené i na současném Labi) a Labe dobrou péči, možná spíše sacím bagrem než jezem. Alternativou by snad byla separátní exteritoriální železnice do přístavů v Haburku.

      1. Ne, ale poměrně dlouho se
        Ne, ale poměrně dlouho se tím zabývám pro zajímavost, vlastně od doby co se u nás začalo s tím kolem OZE (2008??), navíc se to díky nim změnilo v dynamickou oblast s řadou zajímavých inovací, což je myslím dost samo o sobě aby to přitáhlo pozornost.

        Nechtěl jsme být odkázaný jen na zaujaté stanoviska obou táborů, jak velkoelektrárenského, tak tábora ekofanatiků (jejich nápady jsou mnohdy naprosto zcestné a nerealizovatelné), takže jsem začal trochu bádat.

        1. Tak to samostudium je asi
          Tak to samostudium je asi jediná schůdná cesta, jak si udělat názor. Pořád lepší, než papouškovat něčí názory. Mě jen potěšila ta skutečnost, kdy jste hovořil o turbínách v elektrárnách apod. Právě proto jsem měl dojem, že energetika je vaše parketa.

          1. Spíš technika jako
            Spíš technika jako taková.

            Ono jde o to že občas je dobré si něco hodit do kalkulačky nebo si napsat skript, jedno jestli v shellu nebo excelu (C/C++ je a rychlé malé prográmky trochu nepohodlné), takže toto se občas hodí. Zejména když se bavíte s opravdovým ekofanatikem, je jedno jestli za oceánem, nebo u nás, tedy vlastně není, před zahraničními se musí člověk mít více na pozoru, jsou úskočnější. Jejich čísla totiž někdy dávají totálně nesmyslné výsledky, účinnosti někde na úrovni parní lokomotivy (<10%), spotřeby uhlí jak pro celou republiku, občas neovládají ani ohmův zákon. To už jsem pár takových viděl co chtěli realizovat dům s 24V rozvodem pro zátěž asi 1.5-2.5kW. Údajně aby to bylo bezpečnější, že jim ty dráty budou topit a koledují si tak o požár, to je nezajímalo.

            Na druhou stranu jsem se setkal i s proponenty čistě jaderné cesty, kteří si kalkulačku nevezmou taky a je jim jedno že celé léto je slunečno, nebo že je odhadovaná kapacita pro VtE v ČR asi 6GW, i kdyby jen 2GW, je to taky dost slušné a trochu ignorují data z ČEPS, který má výroby zprůměrované po hodinách za celou republiku -> odstínění lokálních extrémů. Že tak půl roku budeme dávat elektřinu asi do homolí je také nezajímalo.

            No a jako perlička jsou tu konspirační fyzikové/technici, kteří tvrdí že třeba stará elektrárna v Rheinfeldenu obcházela fyziku že tam byla účinnost >100%. Jak jsem pak jednou náhodou zjistil po rozhovoru s hrázným na jednom splavu, tak při správné konfiguraci stavby lze (pozor, ztratíte ale dost vody) na turbínu vytvořit dodatečný tlak rychle proudící vodou, tím je přidán zdánlivý spád tedy při tomto zanedbání to pak opravdu může vyjít jinak. No a jak na potvoru ta elektrárna asi takovou konfiguraci zrovna měla. Dost často jsou to také lidé jen papouškující cizí názory.

  6. Doufám, že se zadavateli
    Doufám, že se zadavateli tohoto PR článku nepodaří ze státního rozpočtu pumpnout ani halíř. Dokonce se tito výlupci ani netají tím, že hlavní překážkou rozšíření vodíku je chybějící státní podpora. Nejde jim tedy o realizaci rentabilního podnikatelského záměru (k čemuž by stát nepotřebovali), ale pouze o cucání státních financí. Vzhledem k tomu, že vodík nemá s obnovitelnými zdroji a ekologií obecně nic společného, nemá stát sebemenší důvod v tom utápět peníze.

    1. To jsou příliš tvrdá
      To jsou příliš tvrdá slova a pravděpodobně nedostatečná informovanost či technická zdatnost. Tak za prvé. Iniciativa kolem vodíkové technologie je konkurence k dalším tzv. zeleným technologiím. Zadruhé výroba vodíku je plně ekologická, když využívá energii z OZE, kam mimo jiné je to směřováno. Za třetí výroba vodíku může býti regulována ve vztahu s energetickou špičkou v síti a tím tak eliminovat škody, ba dokonce výrobu vodíku chápat jako uložiště energie.

      Co se energetické hustoty na kilo vodíku je slušná. Další výhodou je, že s výrobou vodíku (ve vztahu OZE) nejsou produkovány jiné škodlivé látky. Výrobu vodíku můžete provádět kdekoliv na světě. Což má za následek, že jeden stát, či světadíl není závislý na druhém. Což přispívá k politické, společenské a vojenské bezpečnosti. Vodík nemusí být transportován na velké vzdálenosti od výroby ke spotřebiteli (myšleno ne současnost) Oproti dopravě například elektromobylita (osobně ji fandím) je to opravdu čisté a s pokrokem praxe i přijatelně bezpečné. Největší nevýhodou elektroauta je neekologická výroba baterie, která se skládá ze vzácných surovin, které ovšem se těží převážně v asii nebo Brazílii. To se rovná nevýhodná obchodní, obraná pozice pro nás evropany.

        1. Jo to je pravda. To jsem
          Jo to je pravda. To jsem zapomněl, že i vodíkové auto má baterii, ale podstatně menší. Je nutné stále hledat řešení a začít využívat více komerčně ty stávající technologie. Jen tak se můžeme dočkat masovějšího přístupu technologií nevázaných, nebo nepřímo vázaných na fosilních palivech. Jinak způsoby výroby vodíku je mnoho a přiznávám že je energeticky náročná. Proto využití OZE zdrojů zde má o to větší význam. Už asi cca 4 roky narážím na patent amerického domácího vynálezce Stanley Meyera, který myslím někdy v 80 letech představil vysokofrekvenční „elektrolýzu“ kde prá nenastává skoková funkce mezi spotřebou I a odpadního tepla. Snažím se zjistit zda se to komerčně využívá a zda je to opravdu funkční

          1. Je o tom i film, jmenuje se
            Je o tom i film, jmenuje se řetězová reakce.

            Ale máte pravdu, také jsem o tom patentu slyšel, jenže se kolem toho motá příliš mnoho konspiračních teoretiků. Podobně se občas objevují u pokusu s elektrolýzou těžké vody údajně zisky energie. Čert ví co to je. Kde je ta hranice mezi skutečností a fikcí?

            Napadá mne snad jedině že by došlo k rezonanci, podobně jako při mikrovlnném ohřevu. A je pravda že ve vodě svévolně dochází ke vznikům, párů H3O+ a OH- (to první si nejsem teď jistý jestli to není H6O2+II), ale to je tak málo a tak nestabilní a zase to přechází na vodu že to asi nebude hrát roli. Ale jestli máte VF generátor, tak to zkuste a napište.

      1. Tomáši, povídáte
        Tomáši, povídáte nesmysly. Výroba vodíku elektrolýzou z OZE rozhodně není ekologická, vždyť se většina vyrobené elektřiny v procesu vyplýtvá. V porovnání s bateriemi je tedy vodík jakožto úložiště energie holý nesmysl (ekologicky i ekonomicky). Ostatně úspěšně se rozšiřující komerční (nikoli státem dotovaná) masivní bateriová úložiště jsou toho důkazem. Tesla dokonce musela přehodnotit své plány a zvýšit podíl plánované produkce Gigafactory pro produkty Tesla Energy na 50%/50%.

        Uvažovat o vodíku ve vztahu k elektromobilitě je absurdní, kdo by chtěl vozit v autě vodíkovou bombu? Opět trh mluví za vše – bateriové EV se v některých segmentech trhu prodávají lépe než fosilní auta, kdežto vodíkové nesmysly nikdo nekupuje. Problémy s distribucí vodíku raději ani nezmiňovat.

        Komponenty lithiové baterie (hliník, kobalt, nikl, měď, cín, mangan) lze recyklovat a jsou známy procesy, jak to provést s minimem energie. Všiml jste si, že k výrobě palivového článku je potřeba platina?

        1. Ano platina u výroby
          Ano platina u výroby palivového článku je problém. Proto jsou taky drahé. Ale registruji snahu o vývoj nové generace článku, kde má být podstatné menší množství platiny, ba dokonce žádné. Něco na principu polymerních membrán, ale přesně nemám zdání co to znamená a z článku, které o tom čtu tomu moc nerozumím. Elektro auta jsou i pro mě favoritem. Jak píšete. Vodík je tak trochu prevít. Mimo prudkou reakci s kyslíkem (vzduchem) je i problém ho vůbec bezpečně skladovat a dopravovat. Snad jen v tekuté formě hluboko pod bodem mrazu. To ovšem je další energie vynaložená. Myslím že spíš Vodík je vhodnější pro stacionární aplikace a pro osobní auta je vhodnější baterie. Ovšem je tu ten fakt, že v Evropě se netěží ve velkém tyto vzácné kovy a jsem tak odkázány na jiné trhy, což ve mě vyvolává obavy. (bezpečnostně vojenský a politický problém).

          1. Tady třeba je domácí

            Tady třeba je domácí CHADeMO o výkonu 10 kW.

            ·

            cosi cizojazyčného

            příslušné video

            ·

            zde další firma

            ·

            Trendcharge

            ·

            zde je „jen“ povídání

            ·
            věřím, že se na těch odkazech najdou i zajímavá provedení kabelů

            fantazii při hledání dalších odkazů se meze nekladou 🙂
            možná by bylo vhodné, kdyby někdo kdo tomu rozumí nashromáždil informace a ucelené je někam dal
            třeba na http://www.elektroforum.cz/

      2. Ale ať už lobbysté
        Ale ať už lobbysté operují s jakoukoliv výhodou, nic z toho nemůže vyvážit základní systémový nedostatek vodíkového řešení, že nejdříve máte elektřinu tu přeměníte na vodík rozvezete auty a pak zase měníte zpět na elekřinu. V průběhu toho procesu se vám velká část, možná i více než polovina energie ztratí, zejména v procesech zbytečné přeměny elektřina-vodík-elektřina. To je oproti řešení, kdy vyrobenou elektřinu rovnou pošlete do akumulátorů nevýhoda trvalá, zásadní a neostranitelná, která způsobí, že vodíkové řešení je trvale násobne méně efektivní a tudíž nekonkurenceschopné, ať už si vymyslíte jakkoliv geniální konstrukce toho hospodářství. To i v případě použití vodíku jako „vedlejšího“ produktu OZE. I tady se dlouhodobě vyplatí organizovat ukládání jinak, třeba i do těch baterií, protože to je násobně účinnější řešení.

        1. Ono voíkové
          Ono voíkové hospodářství nemá být a asi ani nebude primárně o autech. To bude o jiných aplikacích a auta nejspíše chtějí použít jako platformu pro vyzkoušení.

          Jsou aplikace, ve kterých se baterie budou používat jen těžko ještě mnoho desítek nebo i stovek let. Pokud nevzrote energetická hustota alespoň na 4kWh/kg jsou naprosto nepoužitelné pro leteckou dopravu právě tolik získáte v leteckém motoru z 1kg benzínu. Stejně tak u železnice, byť se dá elektrifikovat, elektrifikace je poměrně nákladná záležitost a byla by třeba elektrifikace celé sítě, jinak jsme pořád svázáni přestupy, přepřahy atd. To by bylo dost náročné. U nějaké „akumašiny“ bychom byli omezeni asi tak na výkon 2MW, to je málo a rychsot by nebyla vyšší než asi 130/140km/h (což je ale dost pro většinu tratí), to ale v případě vodíku mizí, z něj i jen prachobyčejným spálením máme 10kWh/kg, u benzínu je to asi 2,5kWh/kg (čisté práce).

          Navíc pokud postavíme elektrickou síť na „nefoukání, nesvícení“ tak budeme mít za dobrého počasí takové přebytky, že si na Dalešicích budeme moci udělat v přepadu vodopád. To neumlátíme ani bateriemi, ani PVE s desetinásobkem či stonásobkem současné kapacity.

          Vodík se pak jeví jako rozumná alternativa, ale NE PRO OSOBNÍ AUTA.

  7. No Ehm, kdyz se sectou
    No Ehm, kdyz se sectou energeticke naroky na vyrobu, distribuci, stlaceni a tankovani vodiku, nevyjdou z toho nakonec vodikomobily jako nejvetsi producenti CO2 v automobilovem prumyslu?

    Nevim no, u EV je smysl v tom, ze palivo je levne a vsude snadno dostupne, u vodiku to plaivo jednak neni dustupne vubec a navic je extremne drahe (a nikdy levne nebude, kvuli tomu jak energeticky narocna je vyroba)

  8. „… mají zájem i
    „… mají zájem i potenciál…“
    Který nesoudný člověk tenhle článek dokázal vyprodukovat?
    Už jen doplňování energie – dle vložené tabulky na území států Rakousko, Česko, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko jsou k dispozici 3 (slovy tři) možnosti oproti řádově stovkám (tisícovkám) nabíjecích stanic a v nejhorším případě může být zdrojem kterýkoliv dům ve státě.
    O energetické účinnosti vodíkové přepravy nemluvě. Kolik asi stojí výroba, převoz, úschova, tankování paliva na ujetí 100 kilometrů?
    atd. atd.
    ·
    Krásnou a pravdivou větu napsal pan Radovan ve svém příspěvku:
    „Ovšem pořád tak nějak elektřinou vyrábíme vodík, místo abychom na tutéž elektřinu rovnou jezdili.“

  9. silná vodíková lobby. To
    silná vodíková lobby. To přesně chybí elektromobilitě. Zkuste si poslechnout stejná slova pana Fišera, jen vodík nahradit elektřinou:
    „Elektromobilní technologie se v Evropské unii stále častěji diskutují jako nezbytná součást budoucí bezemisní dopravy a obnovitelné energetiky. Jejich zavádění do praxe ale vyžaduje intenzivní spolupráci výzkumu, průmyslu i státní správy. A také mezistátní kooperaci, protože například automobilky již začaly vyrábět komerční modely na elektrický pohon, ale jejich většímu rozšíření brání chybějící celoevropská síť rychlonabíjecích stanic.“.
    Taky by se mi líbilo kupovat si elektromobil o 21% levněji bez DPH: „To by mohlo vést ke zvýšení veřejné podpory a odbourávání vstupních překážek při zavádění elektrických aplikací, jak se tomu běžně děje v západním světě pomocí prověřených nástrojů – například ekonomická motivace ve formě daňového zvýhodnění při nákupu (vrácení DPH) nebo provozu (spotřební daň) vozů na elektrický pohon.“
    Ovšem pořád tak nějak elektřinou vyrábíme vodík, místo abychom na tutéž elektřinu rovnou jezdili.

    1. Je to bohužel přesně tak.
      Je to bohužel přesně tak. Budeme neustále hledat složité řešení s využitím vodíku, hlavně když si v budoucnu „namastíme“ kapsu. Jednoduché řešení tankování elektřiny přímo do baterií, doma či kdekoliv jinde, je problém. To vidíme i na počtu a kvalitě rychlodobíjecích stanic v ČR. Zato investovat miliardy do vodíku, který za pomoci elektřiny vyrobíme (pravda, občas i zelené) a následně si ji zase zpětně vyrobíme v pal. článcích, na to máme. Protože si zase pěkně pojistíme všechny automobilisty, nové narkomany, závislé tentokrát na obsloužení vodíkem. Je to stále dokola, proč dělat něco jednoduše, když to jde složitě aneb proč dělat něco jednoduše, když z toho budu mít skoro prd. Nebránil bych se alternativám, pokud by byly využity rozumně, např. v nákladní dopravě. Ale takovéto řešení, kde nevýhody jednoznačně převyšují na několika málo pozitivy? Na výrobu 1 jediného litru benzínu je třeba 1,4-1,6kWh elektřiny. Kolik je to na vodík? Když ho nebudeme dělat ze zemního plynu… Tyto hloupé a neefektivní mezikroky a mezistupně opravdu nechápu. Snad jen v kontextu výše řečeného. Ta krása v jednoduchosti, když to jde. Třeba užívat auto jako smartphone. Přijdu domů, nabíjím, ráno odpojím, jedu. Ceny víceméně stabilní, ne jako u ropy (a v budoucnu u vodíku) závislé na tom, kolik si chce šejk odkudkoli vydělat, resp. jak se kartel domluví. Jooo, jen ta možnost nezávislosti… To je asi pro hooodně dotčených lidí velká rybí kost v krku…
      A bohužel mi přijde, že jim za tuto novou oprátku až příliš lidí tleská.

      1. Co se divíte? EV auto je ve
        Co se divíte? EV auto je ve své podstatě poměrně jednoduchý stroj který potřebuje oproti spalovacím automobilům minimální údržbu. Toho se děsí hlavně automobilky protože by jim zmizela nemalá část příjmů ze servisů na údržbu jejich showroomů. Proto se snaží spousta automobilek vyrábět EV automobily aspoň s dojmem že to je velmi složité auto a cpou do něj staré technologie. Viz 12V Pb baterie. I tak se ale nekoná takový servis jako se spalovákem. Proto je potřeba protláčet dopředu takovou technologii která opět donutí majitele jezdit na pravidelný servis po x kilometrech, na revize, kontroly těsnosti, přetěsňování a nevím co vše dalšího. Stát bude tohle jednání samozřejmně podporovat protože z každé činosti pro něj plyne DPH. Z každého servisního úkonu pak státu zůstane něco za nehty. Z každého natankování a provozu čerpací stanice také.
        Takže shrnuto… je potřeba pumpovat ovečky o jejich peníze a né dělat něco co jim finance bude šetřit. Aneb za vším hledejte peníze.

Napsat komentář