Vesmírný pohon EmDrive funguje, ale nikdo pořád neví proč

Už pár let se objevují informace o “nemožném” vesmírném pohonu EmDrive. I přes pádné argumenty skeptiků nové a nové pokusy překvapivě ukazují pozitivní výsledky. V současné době výsledky testování EmDrive procházejí oficiálním vědeckým oponentským posudkem.

Díky EmDrive nepotrvá cesta na konec sluneční soustavy roky, ale pouze měsíce
foto: Public domain

Koncept pohonu EmDrive se poprvé objevil v roce 2001, kdy jej představil britský letecký inženýr Roger Shawyer. Základem EmDrive je speciální měděná rezonanční uzavřená trychtýřová dutina, do které elektronka generuje mikrovlny. Ty podle testů „nějakým způsobem“ působí na dutinu a vyvíjejí tah.

Problém však je, že z dutiny neuniká žádná hnací látka. Je tady tedy problém. EM Drive tak na první pohled porušuje nejzákladnější fyzikální zákon – zákon o zachování hybnosti. Ten zjednodušeně říká, že nelze vytvořit nebo zničit hybnost. Tímto zákonem se řídí všechny chemické i iontové vesmírné motory.

Na druhou stranu, pokud EmDrive skutečně funguje, otevře nám to dveře do hlubokého vesmíru. Cesta na Mars tak může trvat jen 10 týdnů, a to navíc ve vesmírné lodi, která bude řádově menší, lehčí a levnější, než při použití klasických chemických motorů.

Lákavá představa, ale co s porušováním fyziky?

V roce 2014 vědci z laboratoří Eagleworks, resp. z Laboratoří pro pokročilé pohony AAPL (Advanced Propulsion Physics Laboratory) z „potvrdili“ funkčnost vesmírného pohonu EmDrive. Laboratoře jsou součástí vědeckého centra Johnson Space Center a jejich cílem je testovat alternativní technologie vesmírných pohonů.

EmDrive

Základ motoru EmDrive tvoří uzavřený měděný válec.
foto: EmDrive.com

Vědci z AAPL i přes veškerou snahu o odstranění rušicích vlivů naměřili na EmDrive podivný tah. Uvědomili si nevděčnost své práce – potvrdit funkčnost něčeho, co nemá podle současných znalostí fyziky vůbec fungovat.

Poslední zpráva o pozitivních výsledcích z AAPL přišla v listopadu minulého roku. I když tým přidal výkonnější nástroje k odstínění zbloudilých magnetických polí, výsledky byly pořad pozitivní.

Vědci navíc začali pracovat na lepších měřících nástrojích, na zvýšení výkonu (na 125 W) generátoru mikrovln a na dalších konstrukčních vylepšeních. Výsledky testů a úpravy „motoru“ EmDrive nyní prochází oficiálním oponentským posudkem v NASA laboratořích – Glenn Research Center, Jet Propulsion Laboratory a Applied Physics Laboratory Univerzity Johnse Hopkinse.

Avšak od listopadu nejsou o testování žádné oficiální zprávy, ani o stavu oponentury. Podle IBTimes AAPL poslední dobu nevydávají zprávy, protože EmDrive ve velké části vědecké komunity vyvolává velký odpor i posměch.

NASA proto mnohem důrazněji kontroluje zprávy, které tým kolem EmDrive v AAPL vypouští na veřejnost. Na diskuzním fóru Nasa SpaceFlight (neoficiální diskuzní fórum) se ale objevilo před pár týdny ujištění, že na projektu EmDrive se stále pracuje.

“Eagleworks nejsou mrtví a pokračujeme na cestě stanovené managementem NASA. Zatím nemohu říct více než to, abyste poslouchali doktora Rodala na tomto místě a měli trpělivost, než vydáme další zprávu EW (Eagleworks Lab – pozn. red.). Hodnocení opravdu postupuje hlemýždím tempem,” napsal v březnu na diskuzním fóru NASA SpaceFlight Paul March, jeden z členů týmu kolem pohonu EmDrive.

IBTimes UK

21 Comments on “Vesmírný pohon EmDrive funguje, ale nikdo pořád neví proč”

    1. Tak logika která je jediná
      Tak logika která je jediná platná:
      Pokud to funguje tak to neodporuje fyzikálním zákonům, ale fyzikální definované fyzikama odporují fyzikálním zákonům, které existují v reálném světě a ne na jejich papíře.

      A problém je, že se jim teď můžou lidi smát, když oni tak říkali, že to či ono nemůže fungovat, protože platí vzoreček ten či onen. Spíše je to problém arogance současných „vědců“ (i když i minulosti byli stejní namyšlení dacani, např. ty bakterie a viry jsou přeci nesmysl apod.)

      Ne nadarmo jedna studie dokazovala, že něvětší rozvoj v každém oboru je vždy když umře nějaká velká vědecká kapacita, která „oficiálně“ sama má být nositelem pokroku…

      1. Pokud (prokazatelně!) funguje něco, co nemá, pak to opravdu
        Pokud (prokazatelně!) funguje něco, co nemá, pak to opravdu poukazuje na skutečnost, že ve fyzikálních zákonech je někde chyba nebo tam chybí nějaká informace. To ale přece neznamená, že všechny současné teorie okamžitě zahodíme z okna a přizpůsobíme je výsledku jednoho experimentu pokaždé, když se zdá, že někde něco nesedí. Dle mého skromného názoru nejde ani tolik o „aroganci vědců“ jako o to, že se nejdřív musí neprůstřelně dokázat, že ta věc opravdu funguje a zákony opravdu porušuje, než je začneme překopávat od základů.

        (Teoretický příklad: Sedíte si tak doma v křesle a koukáte z okna, když vtom za oknem vidíte bez zjevné příčiny letět nahoru míč. A tak si řeknete, že ten míč porušuje fyzikální zákony, protože míče přeci mají kvůli gravitaci padat dolů a ne nahoru. Začnete kroutit hlavou nad tím slabomyslným jedincem, který vymyslel gravitaci, ale to ještě netušíte, že vám pod oknem dřepí sousedovic Pepík, který tím míčem hodil. Jev, který sám o sobě zdánlivě porušuje fyzikální zákony, se najednou dá pomocí stejné sady zákonů uspokojivě vysvětlit, když uvidíte, že Pepík vstává a pro ten míč běží – a sousedka, která na zahradě zalévala kytky a synka viděla házet, si ten samý jev mohla vysvětlit hned. A s experimenty je to stejně. Musí se nejdřív eliminovat všechno, co by mohlo ovlivnit měření, pak se musí navíc hledat jiná možná vysvětlení toho, co se stalo (nikdo sice neviděl Pepíka, ale možná to Pepík přece jen mohl být)… Jednou už na Marsu byly objevené bakterie, aby se nakonec přišlo na to, že je tam zatáhli lidé. Nebýt nutného skepticismu, možná bychom tam dodnes hledali ufony.)

        A závěrem: pokud se někdo bude vysmívat vědcům za to, že měli špatně vzoreček, který se až doteď vztahoval na veškeré známé situace a byl pečlivě odvozený z nasbíraných znalostí a milionkrát potvrzený, pak je to prosím pěkně vůl, protože hlavním principem vědy je to, že se permanentně posouvá dopředu a opravuje sama sebe.

  1. podla skorsich tesovani
    podla skorsich tesovani amatera na YT, je meranie nepreukazatelne, rsp. rozdiel frekvencnych teplot (uzke – siroke) skor moze preukazovat maximalne cosi co pripomina energiu vakua, rsp. casimirov jav. ked neustale vznikajuce a zanikajuce castice vo vakuu (vakuum ani castice neexistuju tak ako si predstavuje bezne clovek), spoja zlatu plosku a zlatu gulicku mikrosk. rozmerov, pretoze sa medzi nimi tvori a zanika menej castic ako okolo nich.

    K casticiam. castice samozrejme neexistuju. existuje nieco co by sa dalo pre pochopenie nazvat ako vlnocastica, kde priemer vlny je nekonecny (sme na povrchu casopriestorovej bubliny, cize velkeho tresku, cize vesmiru a sirenie je cas+priestor a spomaleny cas je povrchove zbrzdenie rovne koncentracii … bla bla bla, to je na dlho). kde priemer vlny v ktoromkolvek prieniku rovnakej casticovlny meni vlastnost okamzite (ale informacie medzi sa siria max. rychlostou svetla – (to sirenie je svetlo))…

    v konecnom dosledku znamena: malo muziky za vela energie pre vytvorenie pohybu, co casom zistia. (za predpokladu ze sa neda jazdit na potencionalne uz exsitujucich vlnach casopriestoru, ci podobny genericky jav (rozpinanie vesmiru nieco generuje)) …

    preukazatelnost: je to nepreukazatelne ako napriklad nepriama umera a nemeratelnost pre: kolko energie treba pre vedomu inteligenciu a ci je energiou(akou) podmienena.

    1. este doplnim dolezitu vec
      este doplnim dolezitu vec ktora sa momentalne preveruje. pozorovanim rozpadu (radioaktivita) bola porusena minimalne jedna konstanta v zavislosti na prejavoch slnka a vzdialenosti obeznej drahy.

      problem je, ze tymto letia vsetky poznatky, vypocty a rovnice (na zaklade ktorych su napr. ozarovany ludia pri liecbe rakoviny) von oknom. (cize niekto moze dostat viac a niekto menej ako je potrebna alebo dovolena davka)

      vratane vsetkych fyzikalnych.

      Je samozrejme ale ticho. A nikde nikto to v praxi neriesi.

          1. Pane Markomane,
            zdroj

            Pane Markomane,

            zdroj

            nalezený přesně dle vašeho návodu.

            (strojový překlad:)
            „Obecně platí, že výkyvy, které Jenkins a Fischbach našli se kolem desetiny procenta z toho, co se očekává,“
            ·
            „Výkyvy které vidíme, zlomky procent a není pravděpodobné, že radikálně měnit žádné větší antropologické nálezy,“ řekl Fischbach.
            ·
            Toť opravdu „děsivé“ hodnoty, asi se strachy rozpláču.

  2. A přitom by si každý
    A přitom by si každý fyzik měl nejdříve připomenout geniálního Alberta Einsteina:“Everything is relative“. Všechno je relativní ve smyslu Nic není jisté.
    Donedávna byla Země placatá a věci těžší vzduchu nemohly létat. Rušit Boha v jeho rozjímání na obláčku vysíláním létajících objektů vzhůru do oblak byla přímá vstupenka na osobní grilovačku na náměstí na hranici pro nedělní obveselení obyvatel.
    Jsou jen dvě možnosti. Buď necháme kluky bádat a možná z toho něco bude nebo je čeká moderní barbecue :-).

  3. No ono to nemusí být s
    No ono to nemusí být s tím porušováním tak žhavé, každé záření je dle intenzity schopné vyvolávat sílu (viz například sluneční větrníček), to by mohl být i tento případ.
    Pokud le ze zařízení nevystupuje ani EM záření, pak je to optavdu zvláštní.

  4. googlujte Mike McCulloch’s
    googlujte Mike McCulloch’s MiHsC Theory , zdáse, že nejen, že má ambici vysvětlit jak EmDrive funguje, ale dokáže i spočítat sílu tahu. Krom wikipedie je zajímavý článek i na technologyreview com ale neregestrivaní nemohou vkládat odkazy a registrovat se mi nechce…

Napsat komentář