TEST: jak jezdí elektrická kráska Renault Zoe (díl 2.)

Přinášíme druhý díl test elektromobilu Renault Zoe od Radovana Burkoviče. Jak toto v Česku běžně nedostupné auto vlastně jezdí a kolik ujede na jedno nabití?

S dojezdem a zejména jeho indikací to u elektromobilu Renault Zoe není dvakrát valné
foto: archiv autora

ČTĚTE TAKÉ: TEST: jak jezdí elektrická kráska Renault Zoe (díl 1.)

autor: Ing. Radovan Burkovič

Zvenčí vypadá Zoe hezky a zvláště dámám se velmi líbí. Boubelatý a současně se sportovními prolisy boků karoserie, modře podbarvenými světlomety vpředu i vzadu a ostrým čumákem. Nejinak je tomu v interiéru.

Po usazení do zajímavě tvarovaných předních sedadel řidič rychle nalezne odpovídající polohu, k tomu přispívá i polohování volantu, byť jen jednosměrné. V okolí je dostatek odkládacích míst a vše přehledně na svých místech, kde to člověk čeká. Ne tedy úplně vše.

Třeba přepínání modu jinak přehledného a výrazného TFT displeje je ukryto uvnitř kapličky, barevně hezky zanikající a částečně kryté věncem volantu. Ten se drží příjemně a dobře tvarován, ale bohužel, není vyhřívaný. Což je u elektroaut už prakticky standard.

Podobným překvapením je chybějící vyhřívání sedadel. V teplé Francii zřejmě netřeba, zbytek Evropy se holt obleče a zatopí si. I topení je trochu nezvyk. De facto si můžete jen zapnout automatickou jednozónovou klimatizaci.

Na požadovaný stupeň z rozsahu +18 až +26 °C zatopí nebo vychladí. Ovšem funguje velmi dobře a zdá se, že neubírá ani příliš z dojezdu vozu.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Dojezd je ovšem kapitola sama pro sebe. Tady bych, jako provozovatel půjčovny elektromobilů Electric Park, u výrobce protestoval. Papírovému 200 km jsme se nepřiblížili ani náhodou.

Nedávno prý kolega dosáhl v tomtéž voze ve městě 176 km. Jenže to jsme pořád mínus 24 km u auta s nájezdem pouhých 6,5 tisíce km. S Peugeotem Ion (nájezd 29 tis. km), který papírově slibuje 150, jsem po městě a okolí dosáhl na 144, běžně děláme v létě 136 km (bez klimatizace).

Více mne však iritovala nevyzpytatelnost dojezdu. Auto si ukazovalo, co chtělo. Vůz byl z půjčovny, kde ho nikdo nešetří. Při předváděčkách zkouší, co dokáže. Asi proto jsme jej od Electric parku v Praze v +7 °C přebírali plně nabitý jen s 96 km dojezdu. Velké překvapení.

Zvláště, když ten den ráno v Ostravě měl náš Peugeot Ion po nočním plném dobití 126 km ze 150 km papírových. Nicméně do cíle jsme měli něco přes 80 km a vím, co dokážu jízdou, využívající výhod pohonu elektromobilu, ujet. Proto jsme využili i topení na +22 °C.

Po 30 km, výjezdem z Karlína po magistrále na D1, kdy jsem zapojil tempomat a vůz hnal povolenou stotřicítkou, ukazoval dojezd 75 km. Ač by měl být 96-30=66 km. Přitom jsem nechtěně narazil na hranici modu ECO. Auto mne nepustilo přes 100 km/hod.

Chvilku jsem tápal, nicméně vypnutí tlačítka ECO vedle řadicí páky znamenalo konec limitu. Displej kapličky se ze zelené zbarvil do modra a dálniční rychlosti již nic nebránilo. Řadicí páka nabízí klasicky stupně P – R – N – D, vůz má automatickou jednostupňovou převodovku.

Pokud je někdo zvyklý na řádnou rekuperaci a brzdný účinek při puštění pedálu plynu, bude zklamán. Nastupuje pozvolna a není nijak oslnivá. Slušná navigace a vůbec veškeré ovládání v češtině na středovém panelu potěšilo.

Obzvláště pak s ohledem na fakt, že vůz se v ČR neprodává. Díky ní jsme v nám neznámé krajině měli čas se „kochat“ okolím.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Proto jsme překvapeně zírali, když jsme v protisměru potkali kosmicky krásný plug-in hybrid BMW i8. Pravděpodobnost, že se v ČR střetnou takhle osamoceně 2 vozy nerozšířených značek, je asi nulová. Nicméně stalo se.

Až později jsme se dozvěděli, že řidičem nebyl nikdo jiný, než pan Kortánek, jehož přestavba malého polského Fiatu 126 na elektromobil, je českou elektromobilní legendou. Paradoxně s opravdovým dojezdem 200 km při průměrné rychlosti skoro 80 km/hod.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Směřoval opačně než my. Ze Sedlece-Prčice do Prahy. Tam jsme po 88 km dojeli s 31 km zbývajícího dojezdu a 29 % kapacity baterie i my. Jen se zastávkou v lyžařském areálu Monínec, kde jsme měli emailem ověřenu možnost nabíjet v době oběda.

Recepční se ujistila krátkým telefonátem se šéfem o oprávněnosti našeho požadavku a už jsem jí přes okno podával kabel standardní nabíječky.

Dobíjet jsme sice nutně nepotřebovali, ale filozofií elektromobility je dobíjet vždy, když vozidlo stojí. Navíc jsme hodlali otestovat cestou různé možnosti nabíjení.

Nedorazili jsme nakonec z důvodu nepotřebnosti do Mariny Orlík či táborského Housova mlýna, nicméně na email s dotazem na nabíjení reagovali obratem a kladně, což chválím. Zoe ukazoval za těchto podmínek čas nutný k plnému nabití 13 hodin, ale to nebylo nutné.

Výtečné velikonoční menu jsme spořádali za hodinu a půl. Zoe zdarma v +6 °C dobil 17 % na celkových 46 % kapacity baterie a zvýšil si dojezd na 54 km. S průměrnou spotřebou 17 kWh/100 km jsme s topením dojeli k legendární „vesnické“ nabíječce ČEZu v Sedleci-Prčici na benzínce PAPoil, naproti sídla (a domu předsedy) Asociace pro elektromobilitu (APEL), jak se nyní občanské sdružení Elektromobily jmenuje.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Nabíječka fungovala skvěle. Z 35 % zbývající kapacity baterie a dojezdu 48 km nabízela dle displeje vozu nabití do 100 % za hodinu a pět minut. Kabel Mennekes, který jsme zapojili, opravdu do vozu hrnul celých 40 minut výkon 22 kW, jak dokládal graf nabíjení.

Pak začal výkon klesat až k 7 kW, kdy jsme nabíjení po zisku 14,529 kWh sami přerušili. 96 % kapacity baterie slibovalo 124 km dojezdu. K 200 km pořád daleko, nicméně o skoro 30 km více než prvotních 96 km v Praze.

Čas jsem využil k prohlídce několika desítek elektromobilů všech typů, velikostí, stavu a značek v zahradě pana předsedy a rozhovoru s ním.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Ještě nás čekal přesun k ubytování v nedalekém Penzionu Filip, Víska 19, kde nám ochotně vyšli vstříc s nabíjením a poskytli zásuvky z vlastní garáže (230V 16A, 400V 16A a 400V 32A). Rádi jsme noční nabíjení uhradili, protože pro nás znamenalo bezproblémové ježdění po okolí.

Zde jsme se opět dočkali nemilého překvapení s dojezdem. Ano, většina cesty vedla do kopce kvalit lyžařské sjezdovky a topili jsme, nicméně po ujetí 5 km spadl dojezd ze 124 na neuvěřitelných 72 km. Přičemž ubyl jen 1 dílek z celkových 8 dílků baterie.

Ráno moudřejší večera, neřešil jsem to. Po snídani bylo v +4 °C nabito na 100%. Jen k našemu dalšímu překvapení byl dojezd pouhých 80 km! Legraci mám rád, ale všeho s mírou. Už se tím bavila celá osádka.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

V plánu byl 24 km vzdálený Tábor, kde jsme s topením dorazili po jízdě vesnicemi i krátké dálnici k veřejné nabíječce SPŠ Tábor na Komenského ulici se 72 % kapacity baterie. 2 parkovací místa a pohodlný příjezd k šedému stojanu, vybavenému ze dvou stran trojicí funkčních zásuvek.

230V 16A domácí, karavanový modrý tříkolík a 400V 32A červený pětikolík. Využít jsme díky kabeláži mohli jen tu nejpomalejší, ale to nevadilo. Po 7 hodinách pobytu ve městě v +10 °C bylo stejně nabito na 100 %, jen dojezd mizerných 86 km.

Jelikož opakovaný vtip není vtipem, dále jsme se jím nezabývali. Co nás potěšilo, byl fakt, že spolu s námi nabíječku v podvečer sdílelo elektrické BMW i3 s pražskou SPZ.

Vzhledem k malému počtu elektromobil§ v ČR nebývá zvykem, potkat na nabíječkách (s výjimkou nejvytíženějších rychlonabíječek typu Praha, , Duhová ulice) další elektromobilisty.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Po vyjetí v +6 °C naráz displej vozu přehodnotil situaci. Naskočil dojezd 124 km. Jakmile jsme zvýšili rychlost na dálničních 130, ubyl po chvíli 1 dílek baterie z celkových 8 a dojezd spadl na 71 km.

Po ujetí 33 km už bylo dílků jen 5, dojezd 57 km, spotřebovali jsme dle počítače 7 kWh. Zhruba třetinu kapacity baterie. Průměrná rychlost byla na tomto úseku 56 km/hod. Průměrná spotřeba 22 kWh/100 km.

V palubním počítači jsem dohledal i zhruba 1 kWh rekuperované energie. Zpětně vzato čísla zhruba seděla. Nicméně ukazuje to na určení Zoe do města. Dálniční rychlosti vysávají baterku jako upír po půstu svou oběť.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Vůz jsme nechali opět dobít přes noc, ráno ukazoval v +8 °C kromě obligátních 100 % i 122 km dojezdu. Po ujetí 36 km jsme spotřebovali 6 kWh a dojezd spadl na 90 km, kapacita baterie 6 dílků z 8.

Za celý den jsme s přestávkami s topením najezdili 126 km, částečně po rychlostních silnicích. Přesto jsme dojeli s rezervou 21 km, kapacita baterie 1 dílek z 8, 17 %.

Průměrná rychlost 42 km/hod., průměrná spotřeba 15 kWh/100 km a celkově jsme spotřebovali 18 kWh. Rekuperací nasbírali skoro 4 kWh. V hodnocení ekologičnosti jízdy to bylo 92 bodů ze 100 možných. Ano, i tohle Zoe ukazuje.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Vůz jsme nechali dobít přes noc, ovšem již ne do plna. Večer jsme dojeli pozdě a palubní počítač ukazoval čas potřebný k plnému nabití pomalým kabelem z domácí zásuvky 14,5 hodiny. To nevadilo.

Čekal nás jen přejezd do Prahy 80 km, po cestě možná krátká zajížďka na nějaký zámek. Ráno opravdu bylo nabito jen na 92 % a auto se dožadovalo ještě 1:45 hod. na zásuvce. Nedostalo ho. V +12 °C jsme vyrazili plně naložení ve 4 lidech zpátky.

Opět bylo pár ohraných vtipů s dojezdy. Ještě jsme nevycouvali z parkoviště a ze 126 km bylo jen 114 km. Po ujetí 1 km se hodnota ustálila na 121 km. Po 5 km, převážně z kopce, jsme spotřebovali 1 kWh a dojezd spadl na 79 km. Prostě komedie.

Ten den Zoe nebyl celkově ve formě. Na E55 mu navigace několikrát zkolabovala a hezký symbol autíčka si to štrádoval tu lesem, tu po poli, tu obojživelně řekou. Po ujetí 32 km, většinou devadesátkou mimo obec, a spotřebě 5 kWh, jsme se dostali na dojezd 80 km.

Ovšem tam jsme byli před 30 km taky! Další údaj byl po ujetí 39 km a spotřebě 6 kWh dojezd 72 km. V dobré náladě, se sluníčkem a +14 °C jsme po 59 km spotřebovali 9 kWh energie a dojezd měli 49 km.

Zbylou cestu po D1 jsem tak svěřil tempomatu a stotřicítkou si užíval klidné jízdy. Do cíle jsme dojeli s 33 km dojezdu a 2 dílky baterie z 8, +-25 % kapacity baterie.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Nemohu tedy jinak, než že se prakticky nelze spolehnout na Renaultem Zoe deklarovaný dojezd. Kromě údaje o skutečně spotřebované energii jsem ničemu dalšímu, ani dílkům baterie, ani předpokládanému dojezdu, věřit nemohl. A to je u elektromobilu špatně.

Když opustíme dojezd, pak musíme pochválit rádio a audio systém, běžnou i USB zásuvku ve středovém panelu, úchytky na uši nákupní tašky v zavazadlovém prostoru, automatické stěrače (byť ne moc funkční), tempomat i omezovač rychlosti, čtecí lampičky a multifunkční ovladač všeho možného pod volantem jako další páčka u stěračů.

Potěšila by chybějící středová opěrka mezi předními sedadly. V čelním skle se při slunečném počasí nepříjemně odráží větrací mřížky.

Špatně se otevírá v nabíjecí kapličce kryt zásuvky Mennekes, zvláště dámy by měly dávat pozor na pěstěné nehty. Historii jízdy se všemi údaji je nutné vždy vynulovat, ale pak už nenávratně zmizí.

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

K technickým údajům jen stručně. Elektromotor o výkonu 65 kW (90 koní) našel své místo klasicky pod přední kapotou. Maximální rychlost je elektronicky omezena na 135 km/h. Udávaná kapacita baterie 22 kWh, dojezd dle NEDC 210 km.

Výkon 65 kW, točivý moment 220 Nm. Poháněná přední náprava. Nabíjecí konektor Type 2. Váha 1468 kg. Počet míst 5 (spíše 4). Chování vozu za jízdy je příjemné, podvozek je nastaven spíše tvrději, než by jste u Francouze čekali. Rejd je omezen předním náhonem.

Zrychlení v režimu Eco nijak oslnivé, pokud hodláte jet stylem brzda plyn, vypněte si ho. Občas nás otravovalo pískání elektromotoru, zvláště při zatížení (kopce, rychlost).

auto elektromobil test Renault Zoe elektroauto

foto: archiv autora

Shrnuto, s výše uvedenými omezeními, Renault Zoe použitelný je. Možná je dobře, že Renault tady své elektrovozy neprodává, když ve srovnání s ostatními, mají takové „zvláštnosti“.

A je velmi dobře, že si je díky půjčovnám, jako je Electric Park, můžeme v ČR vyzkoušet a udělat si názor. Za mne, že zase o tolik nepřicházíme. Abych nekončil negativně, pak pro půjčovnu je Zoe jako dělaný. Zvláště pak v Praze.

Kdo si ho u Electric parku půjčí, bude se moci bez potíží pohodlně pohybovat ve 4 lidech se zavazadly jak po Praze, tak směrem z ní na všechny strany.

Mennekes zásuvka je na všech dobíjecích sloupcích ČEZ i PRE, s redukcí na červený pětikolík se pak neztratí nikde v ČR. Plně nabito do hodiny.

vlastní

30 Comments on “TEST: jak jezdí elektrická kráska Renault Zoe (díl 2.)”

  1. Mám Fiat 500e a bežný dojazd 150-170 km na nabitie /rekord
    Mám Fiat 500e a bežný dojazd 150-170 km na nabitie /rekord 210, ale to bola jazda na spotrebu s maximálkou 60km/hod/. Je fakt, že po diaľniciach idem max 100, aby som šetril baterku a aj vtedy je dojazd len 125 km, ale s každým znížením rýchlosti sa predlžuje. Auto má spoľahlivý palubný počítač. Nevýhoda je len absencia rýchlonabíjania, maximálne zoberie 6,6 kw/hod., čo je pri 24kw baterke niečo cez 3,5 hodiny. Z bežnej zásuvky 220 V sa nabije za 8,5 hodiny, cena za 100 km jazdy pri najlacnejšej domácej tarife 1,20 €/ 100 km. Odporúčam!

    1. Fiat 500E je dnes již neprodejný – na bazarech jsou jich
      Fiat 500E je dnes již neprodejný – na bazarech jsou jich desítky a ta Vaše spotřeba (dojezd) nic moc… A absence rychlonabíjení tomu dává korunu. navíc i trojčata mají více prostoru.
      Nehaním Vám to, jen si říkám proč píšete pod článek, který je 2 roky starý. Dnes jsme o dva roky jinde.

  2. Zoe nebude záludnější
    Zoe nebude záludnější než jiná e-auta, jak by se snad mohlo jevit z údajů palubního počítače. Prostě ho ignorujte, když tak kecá :-).

    Já třeba žádný palubní počítač s predikcí dojezdu ve svém stařičkém Golfu CityStromer nemám a ani ho nepotřebuji. Zcela si vystačím s ručičkovým ukazatelem náboje a ampérmetrem a jsem zvyklý uvažovat o spotřebě jenom v kWh nebo v procentech kapacity. Velmi brzy si člověk udělá velmi přesný počítač ve své hlavě. Je to stejné, jako zvyknout si na trochu jiný styl úsporné jízdy na elektriku, nebo si zafixovat, že když zastavím, napřed strkám kabel do zásuvky a pak se věnuji všemu dalšímu. To všechno je jenom otázka citu a krátkého cviku na trasách, které znám a nejsou „na doraz“.

    Pokud hodlám jet delší trasu v neznámém terénu, vyplatí se věnovat pozornost pečlivému plánování trasy. Mně se výborně osvědčil server mapy.cz od Seznamu. Mám zkušenost, že pro EV často bývá lepší volit trasy co možná nepřímější (myšleno nejen horizontálně, ale i vertikálně), než jet delší trasu po lepších silnicích (která bývá podle navigace rychlejší). Druhá veledůležitá věc pro odhad dojezdu je výškový profil trati. Zaprvé je třeba porovnat nadmořskou výšku začátku a konce trati: Tábor-Praha totiž není vůbec totéž, co Praha-Tábor! V prvním směru máte zhruba 200 výškových metrů „výhodu“, v opačném směru však působí proti vám a na spotřebě to pocítíte. A výbornou představu o charakteru trati vám dá souhrnná výška stoupání a klesání, kterou vám Seznam také spočítá. Velmi často je lepší jet delší a vertikálně rovnější trasu, než kratší přes „hory doly“ – platí tím víc, čím máte slabší rekuperaci. Mně se například velmi blahodárně projevilo na spotřebě zvýšení maximální rekuperace ze 7kW na zhruba dvojnásobek.

    Pro vaši informaci, analýza vertikálního profilu trati se po nedávné aktualizaci zobrazuje jenom na PC (nefunguje už na tabletu a mobilu), zato ale je nově přístupná i pro ostatní země, než jen ČR a SR. Elektronům zdar, konec hlášení!

      1. Podrobnosti jsou
        Podrobnosti jsou zde:

        http://www.electroauto.cz/vw.html

        Oproti originálu jsem mu dal 30kWh LiFePo4. Přesněji 96 kusů Wina 100Ah (32x3paralelně), BMS A123 a CellLogery. Vše pořízeno od i4wifi.cz. Palubní 3kW nabiječku jsem rozšířil na 3fázovou 9kW, obul 155mm úzké gumy Firestone EnergySaver a osadil střešní okno. Natočeno 125 tisíc.

        Mimo město je to už hodně líné auto (a to je oproti originálu o 300kg lehčí). Z výpočtů vím, že bych dal 200km na jeden zátah, ale v praxi jsem to nikdy nepotřeboval, vždy jsem plánoval cesty s dostatečnou rezervou.

          1. …“Jenom“ 20-ročný… ))
            …“Jenom“ 20-ročný… )) – až trojkový model šel do série, předtím to byly jen prototypy. Sestavit stihli jen asi 1000kusů, z nichž kolem 700 brzy sešrotovali, jak bylo tehdy dobrým zvykem.

            Úplně super na něm je, že tam mám integrovanou z výroby 5litrovou nádržku na naftu a bufík voda/vzduch od Webasto (tedy mnohem méně ekonomický, než přímý vzduchový). Kolega Dvořák ověřil, že při denním ježdění 100km do práce a večer 100km zpátky spálil nějakých 10l nafty za celou zimu(!)… To přece hovoří za vše: kvůli takové „úspoře“ na zcela nepravém místě vám v dnešních autech topení citelně zkrátí už tak velmi mizerný dojezd. Co k tomu dodat…??

            Jak říká praotec české elektromobility, náčelník Vegr: dřív se snažili ukázat, že už to jde, stačí jen chtít. Dnes, kromě Tesly, se vám všichni snaží dokázat, jak to stále pořád ještě nejde… Viz prakticky všechny recenze zde. Protože, přes všechny kecy, kromě Tesly prodávat EV NIKDO NECHCE!! Ten odpor k elektrice z nich přímo čiší… ((

    1. S tím souhlasím. Např. v
      S tím souhlasím. Např. v turistice se mluví o „pravidle“ 1/10, tedy pokud lze stoupání obejít, tak to má smysl i pokud naroste vodorovná obchůzka až do desetinásobku obcházeného převýšení.

      Jinak na ekole rovněž plánuju trasy po „vrstevnicích“ a klidně najedu i pár k navíc, pokud lze kopec obejet. Sice rekuperace něco do baterek vrátí, ale účinnost alespoň u ekola není nic moc.

  3. Jak je to s papírovým
    Jak je to s papírovým dojezdem u testovaného vozu?
    V článku Nový Renault Zoe – dojezd přes 230 km? se píše, že do r. 2014 měl papírový dojezd 210 km (nejspíš NDEC) a že vylepšením účinnosti motoru se má od konce r. 2014 papírový dojezd zvětšit na cca 230 km.
    Vy uvádíte 200 km. Dá se dohledat, o kterou variantu vozu se jednalo?

    Edit: Všiml jsem si v 1. části článku, že půjčený kus měl ještě 43 kW palubní nabíječku, tj. byl to ten starší model 210 km NDEC.

      1. Jo, není nad to s plně
        Jo, není nad to s plně nabitým autem vyzkoušet dojezd až do úplného vybití. Ovšem aby to bylo k něčemu, tedy srovnatelné s ostatními EV, tak by to musela být nějaká specifická, pro všechny stejná trasa. A taky je třeba mít v záloze někoho, kdo vás potom odtáhne k nabíječce. 😉

      2. Právě ten uváděný
        Právě ten uváděný dojezd v mých očích velmi favorizoval Zoe před velikostně a cenově srovnatelným VW e-Up. I přes tu pochybnou indikaci asi bude mít Zoe dojezd o něco větší, protože má větší baterii (22 kWh Zoe oproti 19 kWh e-Up).
        Ovšem to, že Zoe má papírový dojezd (210 / 230 km) větší než BMW i3 (200 km), které má stejně velkou baterii, ale je lehčí, to vypadá podezřele…

        1. On je problém v tom, že
          On je problém v tom, že spousta výrobců si udává energii v baterii jak se jim zachce protože na to zřejmě není dosud vydaná norma. Tedy ne že by vysloveně lhalo, ale jen změnou podmínek měření se dá celkem běžně oscilovat +/- 10%.

          Z mého dosavadního pátrání po „důvěryhodných zdrojích“ (tedy rozhodně ne katalogů výrobců) jsem získal takovéto informace, které se ale očekávám ještě několikrát změní/upraví:

          vozidlo: Plná kapacita baterie / využitelná energie omezená BMS

          BMW i3: 21,6kWh / 18,8kWh
          e-UP!: 18,7kWh / ? kWh
          ZOE: 25,9kWh / 23,3kWh (MY2015, články LG)

          Nakonec ještě nějaké povídání o Zoe baterii

  4. Moc důležitý článek!
    Moc důležitý článek! Pane Burkoviči, děkuji za něj!
    Do dnešního dne jsem žil v iluzi, že právě Renault Zoe je to, co nám tu na českém trhu chybí (dokud tu nebude TM3 nebo Bolt), a to především kvůli možnosti třífázového nabíjení. Po přečtení Vašeho článku už o tom přesvědčen nejsem. Mít EV s malým dojezdem (je jedno, jestli s tím někdo ujede 150km a někdo jiný 100km) a nemít možnost se spolehnout na auto, že podle údajů palubních systémů dojede do cíle, čili že jednou dojede a podruhé nedojede, to je k ničemu. U EV platí dvojnásob, že se musím na auto spolehnout, že do cíle dojede. Zvlášť při současné, relativně řídké síti nabíjecích stanic. Jakmile bude u D1 na Benzině Vystrkov možnost rychlonabíjení, tak bych si po D1 do Prahy s Leafem troufnul, ale se Zoe po přečtení Vašeho článku nejspíš ne.
    Ještě jednou díky.

    1. Rádo se stalo, docela jsem
      Rádo se stalo, docela jsem se u testování pobavil. zatím žádný z vozů neměl tolik zvláštností a tak záludný palubní počítač. Teoreticky by D1 neměla být se Zoe vůbec problém, protože červený 5kolík min.16A, spíše ale 32A mají na každé benzínce. A většinou vyjdou vstříc když si něco dáte v bufetu a nechtějí ani uhradit elektřinu. Vyzkoušeno třeba s Nissanem eNV200. Takže nejste vůbec odkázán na nabíjecí stojany. V tom je síla Zoe.
      Leafem jsem D1 Praha-Brno v zimě jel – viz test tady na hybrid.cz – ovšem chce to být opatrný v rychlosti (tedy kopírovat kamiony) – a na nově zbudované rychlonabíječce CHAdeMO strávit hodinu a dobít do plna (těch 94%, co obvykle dovolí). A stejně by to chtělo ještě další rychlonabíječky po cestě, jedno místo uprostřed je stále málo.

      1. Jj, jedno místo na D1 je
        Jj, jedno místo na D1 je málo, cca 100km z Brna do Vystrkova a pak 95km do Prahy je moc. Oni hoši z GreenWay dobře věděli, proč udělali max.vzdálenosti mezi nabíječkami na dálnici kolem 85km.
        Kopírovat kamiony je sice pěkná věc, ale až někam za Jihlavu je to vražda pro tlumiče, na to nemám srdce. Ideální by bylo jet v levém pruhu 130+ a sem tam uhnout rychlíkům. I když… na D1 jsou teď na trase Jihlava-Praha 2 omezení s max.80km/h a to už by se dalo. Uvidím, jak to bude vypadat, až bude hotový Vystrkov a hlavně až budou v létě vyšší teploty.

        1. A další důležitá věc
          A další důležitá věc je u vzájemných rozestupů možnost nabíjet při zastavení od 0(10)proc na 80proc. nemá smysl počítat s rychlonabíjením nad 80proc. Jednak se bude blokovat zbytečně nabíječka a jednak bude cesta jednotlivce trvat zbytečně déle. A jednak provozovatel nabíječky vytočí asi i méně kwh.

          1. No, to je relativní,
            No, to je relativní, alespoň momentálně. Uvedu konkrétní příklad z min.týdne.

            Ráno:
            – cesta z domu – Pardubice – Praha
            – trasa 248 km
            – celkový čas cca 5:20 hod
            – teplota cca 5 st.C
            – teplota baterky v Pardubicích cca 17st.C
            – rychlonabíjení v Pardubicích cca 1 hod z 4% na 93%
            – čistý čas cesty 4:20 hod

            Odpoledne:
            – cesta Praha – Pardubice – Brno
            – trasa 249 km
            – čas cca 5 hod
            – teplota cca 12st.C
            – teplota baterky v Pardubicích kolem 30st.C (tj. ideální)
            – rychlonabíjení v Pardubicích cca 45 min z 10% na 97%
            – čistý čas cesty 4:15 hod

            Z obou cest je patrné, že „blokuji“ nabíjecí stanici déle než 30 min. Navíc v Pardubicích je jen jeden stojan, takže případný další zájemce o nabíjení musí chtě nechtě počkat (většinou to strávíme diskuzí, takže to ani jednomu nepřijde dlouhé, kolikrát jsme se zakecali tak, že jsme si ani nevšimli, že už nenabíjím).

            Když to srovnám s D1, kde by mělo být 6 stojanů pro CHAdeMO, tak už jen s ohledem na případné „blokování“ rychlonabíječky během nabíjení bude situace mnohem lepší. Navíc se dá předpokládat, že na nabíječku dojedu s vyšší teplotou baterky díky většímu odběru při cestě po dálnici, takže budu s dobou nabíjení blíž k 30 min než při nabíjení v Pardubicích. Ano, bude větší pravděpodobnost, že při nabíjení na D1 někoho potkám.

            Navíc celkový čas cesty do Jihlavy po okreskách max. 90km/h a z Jihlavy do Prahy po D1 mi podle mapy vychází 2:41 hod, což je o cca 1.5 hod méně než přes Pardubice. Takže jestli budu nabíjet na D1 45 min nebo hodinu, tj. o 15 min, resp. 30 min déle, než je standardních 30 min z 0 na 80%, to už v tomto kontextu nehraje zas takovou roli.

  5. Zaujimave citanie.Len
    Zaujimave citanie.Len potvrdzuje filozofiu velkych automobiliek, ktore elektromobily sice vyrabaju, ale nechcu aby sa predavali a nechcu sa vzdat servisovania predaja paliva v klasických autach.Pre nich je ponuka EV len nutne zlo.Proste elektromobil ponukaju, aby bolo vidiet, ze aj oni ho dokazu vyrobit, ale predavat ho nechcu.
    Zmwnit to asi mozu len firmy, ktore vyrabaju elektromobil od zaciatku.

  6. No nevim, ja osobne si spise
    No nevim, ja osobne si spise koupim nejake male mestske EV, pokud jim v dohledne dobe klesne cena, nez velkou teslu – s tou stejne na dovolenou nezajedu, tak budu muset mit i spalovak a kombinace vetsi spalovak a male EV mi prijde docela optimalni….
    Normalni EV zatim moc nejsou – tesly zacinaji na mega a pul, Bolt bude stat dost pres mega a evrope bude buhvi kdy a model 3 to same.
    Ja osobne cekam slusne pouzitelne EV tak za 4-5 let od vetsich automobilek (VW, nissan apod). Mozna tesla jestli sezene dost kapitalu a hecne se do dalsiho levnejsiho modelu….

    1. Že Tesla „hecne se do
      Že Tesla „hecne se do dalsiho“ ještě „levnejsiho modelu….“, to je sen mých vlhkých nocí :-), ale v bdělém stavu a za střízliva tomu sám nevěřím: vzhledem ke kupní síle jsou auta v USA prostě mnohem levější (mj. i kvůli zdanění). A Musk považuje M3 za cíl mise, omračující množství rezervací mu to potvrzuje a firma bude mít co dělat, aby rozjela a udržela výrobu M3 v potřebném množství.

  7. Z toho auta je mi skor do
    Z toho auta je mi skor do placu. Taketo kvazi EV robia zlu reklamu. Ja viem, ze momentalne okrem Tesla S, sa nedaju s nicim robit recenzie. Ale keby som robil recenziu ja tak nebude v nej ziadna pozitivna veta. Toto auto je uplne zbytocne kupovat. Treba setrit peniaze na normalne EV. A to su zatial iba Bolt a Tesly. Ostatny si mozu uvadzat dojazdy aj 500 km ale realne maju problem so 100km.

Napsat komentář