Ve Spojených státech vedou obnovitelné zdroje, uhlí klesá

Těžba uhlí ve Spojených státech amerických soustavně klesá. Letos by měla podle předpovědi tamního ministerstva energetiky být skoro o čtvrtinu (23 %) nižší než v roce 2012. Místo toho rostou obnovitelné zdroje energie.

Česká uhelná elektrárna Ledvice společnosti
foto: ČEZ

Výrobci elektřiny v stále více dávají přednost levnému a hlavně „čistšímu“ zemnímu plynu, který se už podílí na výrobě elektřiny stejně jako uhlí – třetinou.

Současně stoupá význam obnovitelných zdrojů. Připadá na ně už 14 % celkové výroby elektřiny (z toho je 6 % vyrobeno ve vodních elektrárnách).

Uhlí tak přestalo být v americké elektroenergetice dominantní, ačkoliv ještě v roce 2007 se z něho vyrobila polovina elektřiny. Jako palivo pro elektrárny ovšem i nadále zůstane velice důležité.

Letos by těžba měla dosáhnout 784 milionů tun a přibližně každá devátá tuna z deseti vytěžených se spálí v uhelných elektrárnách. USA disponují největšími těžitelnými zásobami uhlí na světě.

Pokud by ho nadále těžily 780 – 800 milionů tun ročně, pak jeho zásoby vystačí na zhruba 200 let. Centrem těžby je hornatý a řídce obydlený stát Wyoming na západě USA, kde produkce v roce 2014 dosáhla 396 milionů tun, tedy skoro dvě pětiny celkové americké těžby.

Spojené státy jsou také významným dodavatelem uhlí na světový trh. V období 2000-2014 směřovalo na vývoz v průměru 6,5 % vytěženého uhlí, ale v posledních letech je tento podíl více než 9%.

Američané v zahraničí prodávají hlavně koksovatelné uhlí, jež se používá v hutnictví. Jeho největším odběratelem je Brazílie.

Vyvážejí i uhlí energetické spalované v elektrárnách či teplárnách. Nejvíce ho v posledních letech odebírá Nizozemsko.

USA určitý objem uhlí současně dovážejí, hlavně z Kolumbie. Pro elektrárenské společnosti na pobřeží Mexického zálivu či na východním pobřeží to vyjde levněji, než spalovat uhlí domácí, přepravované po železnici ze vzdálených pánví USA.

tisková zpráva

41 Comments on “Ve Spojených státech vedou obnovitelné zdroje, uhlí klesá”

    1. Hezký článek. Zajímavé
      Hezký článek. Zajímavé je zjišťení, že korelace mezi spotřebou energie a hospodářským růstem přestává platit. Z toho pohledu je zřejmé, proč se u nás navrhoval zákon o platbě podle jističe, nikoli podle spotřeby. Energetická lobby si chtěla alespoň nějak pojistit výrobu na vysoké úrovni. Přebytky by pak mohla levně přeprodávat se ziskem, který by jim zajistili BFU spotřebitelé, kteří by neplatili podle spotřeby, ale podle jističe. Bula by to vlastně taková dotační politika obráceným směrem.

    2. Zajimavé. Na Ihned je
      Zajimavé. Na Ihned je rozhovor se šefem ČEZu, který všechny problémy energetiky připočítává evropským dotacím. Váš ćlánek potvrzuje, že jako obvykle energetici do médií vypouśtějí pouze bohapusté PR a proto se jim v pricipu nedá věřit. Ne, že by dotace neměly na situaci vliv, ale Váš článek popisuje, jak je situace mnohem komplikovanější a ty rozhodující vlivy jsou jinde.

      1. Ředitel ČEZu neumí nebo
        Ředitel ČEZu neumí nebo nechce pochopit, že trh může být i smluvní vztah mimo burzu.
        Chápu tu rozmrzelost, jejich představou bylo, že si liberalizovaný trh rozdělí s Enelem, RWE, E.Onem, EdF a Vattenfallem.
        Navíc je do nebe volající, že při současných cenách, o který se tvrdí, že jsou likvidační mají pořád ještě marži jak kráva.

        1. Ředitel čezu určitě
          Ředitel čezu určitě chápe, že smluvní vztahy tvoří trh, co ovšem nechápe, a nechápe to žádný racionální jedinec s alespoň průměrnou inteligencí, je to, že někdo může považovat zákonem dané vykupování produkce dotovaných oze parodií na elektrárnu za trh.

      2. Můžete mi ukázat, kde
        Můžete mi ukázat, kde konkrétně v uvedeném článku je vyvrácen fakt, že za zruinování evropské energetiky není zodpovědné dotování oze parodií na elektrárny.
        Bohapusté PR produkují takřka výlučně zelení magoři, viz tento článek, kde se jaksi zapomnělo na to, že i v USA se tzv. oze dotuje, a za poklesem spotřeby uhlí stojí hlavně růst těžby a spotřeby břidlicového plynu.

        1. A víte jaké byly zhruba
          A víte jaké byly zhruba dotované ceny pro jednotlivé zdroje před ukončením podpory pro OZE?

          Pro VtE to bylo v rozmezí 2000-2500Kč/MWh (provoz od 2010), pro MVE mezi 2000-3300Kč/MWh. Po odstranění toho co byl jasně vytvořený podvod zákonem, pro FVE od 2000-8000Kč/MWh.

          Pro informaci, pro Temelín 2 se požadovala garance někde mezi 80-100€/MWh, to je v rozsahu toho co požadují OZE. Na místě je tedy opravdu otázka: Co je na tom jádru tak levného tedy?

          Uzavírání jaderných elektráren nad Německem viselo někdy od 90. let, i kdyby jen posledních 6 let, tak žádná z energetik nepřišla s tím jestli by mohla postavit reaktor u nás a elektřinu vyvést do zahraničí. Nepřišla ani za Francií, Polskem, Slovenskem či Maďarskem. Vážně pochybuji že by tyto státy měly něco proti stavbě ze soukromých prostředků.

          On je tu totiž jeden problém jaksi máme paliva tolik že nevíme co s tím. Proti tomu co se v minulosti udávalo, tak jsou teď zásoby uváděny, jejich výdrž, na dvojnásobek, ve světě se cosi utrhlo a posledních pár let nepracuje jak byli lidé zvyklí a nevrátí se to nějakou dobu zpátky jestli vůbec. Padající ceny paliva táhnou dolů inflaci, modlu ekonomů, pokud spadly ceny surové ropy ze 100$ na 25$, pokud na bezinkách klesla cena o zhruba 25%, někde se to projevit musí. (Nehledě na to že Akce Jemen je možná jen o tom odčerpat peníze z KSA, následné nesnížení těžby pro udržení příjmů bude držet cenu dole ještě chvilku)

          Za takové situace je na místě přehodnotit cíle a způsoby jak toho dosáhnout. Problém s během záložních uhelných elektráren by nebyl, kdyby byly splněny dvě podmínky:
          Nebyla vydána stavební a další povolení (v rukou státu)
          Byla podpořena stavba plynových terminálů (bohužel také v rukou státu)

          Spíš si evropská energetika sama nadělila problém a teď jej „jakože“ zkouší řešit. Kdyby cena uhlí nespadla tam kde je, tak by se asi ani tady nedařilo uhelným elektrárnám, které v SRN asi spíše přežívají z důvodu odstavování elektráren jaderných a toho (je to zvláštní při deklarovaných cílech EU) že dostaly povolení. Je z jedné strany zasekaná vlastními velkými nepružnými zdroji, z druhé strany rostoucími OZE a ze třetí stagnující spotřebou, ta je dána tím že se mění demografie, klesá spotřeba proudu, lepší se technologie a část průmyslu se stěhuje pryč (ale možná spíš za pracovní silou).

          Ale vy to svádíte všechno na jednu jedinou věc, že?

        2. za minulej tok byla dotace
          za minulej tok byla dotace do fosilnich paliv celosvetove 5.3 bilionu USD (podle zpravy mezinarodniho menoveho fondu) a na tuhle sumu se OZE nepriblizej s dotacema ani za celou svoji hystorii ani dobudoucna 😉 to co budem naopak v budoucnu tezce dotovat bude Jaderna energetika, aneb technologie OZE na cene klesaji a jejich vyteznost se zlepsuje, kdesto u jaderne energetiky se technologie enormne zdrazuji a jejich vyteznost za poslednich 20 let vzrostla o cca 5-10% a to jen diky lepsim turbinam ktere tu elektrinu vyrabej, tedy totez co se deje treba i u vetrnych tyrbin nebo tech tepepnych elektraren

          1. Tady jsem to našel na
            Tady jsem to našel na stránkách Guardianu, doufám, že se to bere jako relevantní zdroj tady:
            theguardian.com/environment/2015/may/18/fossil-fuel-companies-getting-10m-a-minute-in-subsidies-says-imf

            Navíc zvyšování účinnosti u jaderných elektráren je jen dáno lepší technologií, jak říkáte, turbín a tedy stejně tak může růst účinnost všech typů parních elektráren. Navíc růst je omezen parametry reaktoru, aby bylo možné se dostat na vyšší účinnost muselo by se jednat o varné reaktory, nebo superkritické reaktory, nebo by musel být přidán přehřívač páry a fosilní paliva. (Někde jsem takový koncept viděl) Zvláštní že se to ještě nepokusila nějaká společnost aplikovat, bylo by možné pak přidat dalších asi 10% účinnosti.

            Pokud na 1MWh z OZE padne asi 100$ pak by bylo možné za tuto sumu vyrobit 53 000 TWh elektřiny. V závislosti na skutečné ceně možná více.

            Co je problém nyní je jak provést tento přechod aby byla vyrovnána nestabilita dodávek z OZE. Buď se dá přistoupit na občasné spalování plynu nebo bude třeba akumulace, nebo se musí překopat rozvodná síť, čemuž se budou ale asi energetiky bránit, protože to by pak bylo nutné natáhnout ZVN a UVN v úplně jiných relacích než je tomu dnes. Také se tomu budou, v závislosti na modelu, bránit protože jen u nás by mohli dojít za jistých podmínek o asi 10-15TWh ročně v odběrech. Pokud budeme uvažovat jen přechod domácností na vlastní zdroje energie a nějakou malou akumulaci.

            1. Nestabilitu OZE může
              Nestabilitu OZE může nejlépe vyřešit snad jedině akumulace. Akumul. do chemických akumulátorů na vykrývání denních špiček, postavené na tržním základě, tj. nákup EE a nabíjení v záporných cenách a dodávky ve špičce. Roční(z léta na zimu) akumulace by asi mohla být realizována nejlépe technologií P2G.

              1. Ovšem, ale bylo by lepší
                Ovšem, ale bylo by lepší pokud bude nataženo několik vedení UVN, která spojí sever a jih Evropy, čímž konečně smažou zbytky železné opony a umožní přepravu velkého množství elektřiny ze severu na jih. Mimochodem Balkán etc. začíná mít v psoledích letech problémy s letní výrobou proudu pro nedostatek vody. Jediné vedení 3x1MV @ 1kA je schopno dopravit 3000MW, díky tomu že počasí na jihu a severu je rozdílné, bylo by schopno takto částečně rozložit výkyvy. A pokud by Turecku nevládl ten kdo vládne, ale někdo normální, pak by bylo možno dodávat i tam. Vzhledem k deficitnosti těchto regionů z hlediska EE by si na tom smlsly i velké energetiky, které se nyní oprávněně bojí toho že je zničí OZE a tak dělají všechno aby se jich zbavily.

                Pokud se podíváte na mapu pak uvidíte jednu věc, pokud by to kdokoliv stavěl, pak nejlogičtější by bylo jít přes nás, Porta Moravica je pro dopravu sever jih ideální, stejně tak pro vedení UVN jelikož tahat to přes masiv Tater byť jen k Váhu je nesmysl. Stejně tak Z druhé strany, byť se musí přes Krušné hory a Vysočinu, bylo by to jednodušší, než jít přes Bavorsko.

                To platí pro všechna takováto spojení, bohužel naše politická „elita“ se takovým věcěm brání a místo toho tlačí nesmysly. VRT středem Vysočiny, kdy každý přípojný vlak z Brna by byl u VRT do hodiny. Místo nového vedení k některé z Německých rozvoden, tak aby bylo možno k nám dopravit více proudu, se snaží o výstavbu násobně dražších elektráren.

                Problém je že neumíme z naší polohy těžít, nikdy jsme to asi neuměli, jenom nám to přináší problémy (strategické zájmy mocností), pokud bychom ale zvládli z naší polohy těžit, bylo by to dost výhodné pro další rozvoj ČR. Místo nesmyslného DOL nákladní rychlíky (Speciální tarif? Přednost?), přilákání investicí do PVE a vedení, mimochodem se uvádí že je možno vybudovat až asi 12GW dalších PVE. To je dost na to aby se o to začaly zajímat jiné firmy.

                Problém je v tom že tu existuje polostátní ČEZ, je otázka jestli by nebylo lepší jej, pro rozvoj, buď prodat na burze, nebo nějak rozparcelovat. Dokud bude v současné podobě, bude tu způsobovat problémy, protože si bude s pomocí státu vytvářet prostředí pro svou existenci, přestože jinde by musel své chování již dávno změnit.

                1. Vy si to představujete jako
                  Vy si to představujete jako Hurvínek válku. Němci doposud nejsou sto postavit ani dostatečné vedení ani ze severu Německa na jih, natož, aby se někomu podařilo postavit vedení velmi vysokého napětí nebo hvdc přes půlku Evropy, ČEZ neČEZ. Přičemž jen to vedení ze severu Německa na jih bude stát desítky miliard eur (minimání odhad 10 mld eur, v případě levnějšího nadzemního vedení – což pravděpodobně politicky neprojde, a bude zvolena dražší varianta). Stavět vedení do ČR a pak dál někam na Balkán, nebude násobně levnější než nové JE, bude to násobně dražší.

                2. Co už ale neříkáte je to
                  Co už ale neříkáte je to že se jedná o 3800km nového vedení, které se má stavět. A pokud berete v úvahu HVDC, což je klidně 3x 2x750kV, tak se bavíme o přenosu výkonu 4500MW

                  Dále vedení v trase Rostock-Postupim-Drážďany-Ústí n. L.-Pardubice-Brno západ – Brno jih – Sokolnice-Vranovice-St. hranice-Senec-Gabčíkovo-Ercsi-Subotica-Bělehrad Má asi 1250-1300km. Do Sokolnice pak je asi 700km. Za to opravdu jadernou elektrárnu se stejným výkonem nepostavíte. Při nejhorším se dostanete na shodnou částku. Ideální by bylo toto vedení ukončit na Železných vratech. Co by bylo ale lepší, než provoz jen jako Point to Point, by bylo aby na toto vedení byly napojeny uzly a elektrárny po cestě. Tak by vzniklo vedení, které by zabránilo rozpadům soustavy.

            2. zdrojem toho udaje je zprava
              zdrojem toho udaje je zprava mezinarodniho menoveho fondu, je cela ke stazeni na jejich strankach

              jinak zajistit dobudoucna stabilitu siti je snadne, do siti by se smeli pripojit jen ty instalace co maji nejaky zalozni zdroj energie, rekneme ve vysi 1/3 vykonu daneho zdroje 🙂

              ja treba dobudoucna zvazuju ze az si budeme porizovat dum, tak pokud vubec zanecham nejake pripojeni do verejne rozvodne site, tak asi jen nejake nejslabsi mozne jen tak pro sichr, ale spise ani to ne a dum chci mit plne energeticky nezavislej, tedy solar, vitr a baterky, a pokud bude na pozemku tekouci voda, tak zvazuju i vodni turbinku

        3. Dotují se všechny typy
          Dotují se všechny typy elektráren. Souhrnně. Některé (například JE) jsou na tom ještě hůře než OZE. Například při výstavbě JE budete chtít smluvní cenu minimálně na 30 let dopředu tak, aby se vrátily náklady do cca 10-15let bez ohledu na současné ceny a také státní garance jak v případě kolísání ceny tak v případě havárie. JE také často mají státní podíl na investici nebo výhodnou bezúročnou půjčku. To ještě nemluvím o sanaci vysloužilé eletrárny, kterou budou bourat nejspíš vnukové za sto let. Každý zelený antimagor se ale zajímá, co se stane s FV panely až doslouží místo toho, aby se trochu namáhal a našel si to.

          1. To je ovšem blábol. Viz
            To je ovšem blábol. Viz en.wikipedia.org/wiki/Energy_development#/media/File:Global_public_support_for_energy_sources_(Ipsos_2011).png
            DOtace do tzv. oze jsou zdaleka nejvyšší. Realita je taková, že dotace do tzv. oze a zákonem daný přednostní výkup jejich produkce nejdřív zdeformovaly energetický trh do té míry, že žádná nová investice se bez dotace nevyplatí. Což je vlastně katastrofický scénář, protože tzv. oze nejsou sto saturovat spotřebu elekřiny, přičemž síť bez velkých stabilních zdrojů (jako třeba JE) by se okamžitě zhroutila. Vedlo to k tomu, že v Německu dotují plynové elektrárny a v GB se rozhodli dotovat JE. Jejich dotace jsou ovšem mnohem nižší a hlavně bez nesmyslných dotací do tzv. oze by vůbec nebylo třeba dotovat ani tyto zdroje. To za prvé. Za druhé si zjistěte základní fakta, abyste nebyl za bIbce. JE musí ve všech zemích odvádět z každého vyrobeného kw peníze do speciálního fondu, který je určen pro budoucí likvidaci JE. V případě tzv. oze nic takového neexistuje. Takže až oze parodie na elktrárny doslouží, bude ty hrůzy likvidovat stát na náklady daňových poplatníků. S tzv. oze se pojí další náklady jako výstavba nového vedení. Jen v Německu se plánují tisíce kilometrů, za stovky miliard eur, postaveno nebylo takřka nic.

            1. Také bych doporučoval si
              Také bych doporučoval si zjistit základní fakta, aby víte co… Jen namátkou: Ohledně stability sítě, taková větrná, nebo solární elektrárna lze od sítě velice rychle odpojit, kdežto třeba JE, pomineme-li nouzové odstavení se zastavuje několik dní, ne-li týdnů. Tudíž JE jede naplno i v noci, kdy je elektřiny přebytek, kdežto solární vyrábí nejvíce energie v době největšího odběru, který je těsně po poledni. A ohledně likvidace elektráren. Kolik peněz asi bude stát likvidace JE a co bude jejím výsledkem? Bude místo ní pak stát nějaký obchoďák? A kolik „likvidace“ solární? No to je jednoduché, nejen že to nebudou platit poplatníci, ale ještě na tom ten likvidátor vydělá, protože v tomto případě jsou to všechno druhotné suroviny, které se prodají k recyklaci a zbyde jen čistá louka.

            2. Váš link vede na výsledek
              Váš link vede na výsledek průzkumu veřejného mínění, nikoliv na graf dotací. mohlo vást o napadnou už z tohoto: Pleas indicate whether you strongly support, somewhat support somewhat opopse or strongly oppose each way of producing energy.
              Česky: Prosím zaznačte jestli velmi souhlasíte, souhlasíte, jste proti, nebo jste silně proti způsobu produkce energie. To neznamená vůbec nic o dotacích ale o tom co lidé považují za dobré a co ne.

              V závislosti na technologii, VTE jsou většinou obrovské kusy železa, o sešrotování není třeba se pak bát. Solární články mají životnost definovánu jako pokles na 80% výkonu, mnohé této hodnoty nedosáhly ani po 30 letech. Takže se dá odhadovat že skutečná životnost by mohla být klidně 50. let, jelikož tyto elektrárny nepotřebují skoro žádnou obsluhu, budou v provozu kdoví jak dlouho a dá se asi počítat s postupnou náhradou poškozených panelů, je dost možné že na základě zákona o zpětném výkupu elektrozařízení se na ně vztahuje poplatek na likvidaci elektroodpadu. I pokud si uděláte rozbor takového panelu, zjistíte že tam křemíku je minimum. zbytek je prodatelný a recyklovatelný. Hliník, sklo, plasty, měď.

              Další věc ohledně dotací, pokud budete srovnávat cenu proudu z elektráren starých 30, 40, 50 či dokonce 60 let, i po všemožných rekonstrukcích, pak vždy vyjdou tyto levněji. Mimochodem cena stavby PPC je asi 500€/kW, tedy asi 500 000€/MW, tedy asi 13 milionů korun, elektrárna o 1000MW pak stojí asi 13 mld, samozřejmě musí se zajistit palivo, sám ale asi víte kde ceny plynu jsou a kde budou ještě hodně dlouho.

              Dále, síť se bez stabilních zdrojů obejde, pokud jsou výkyvy v rozumné míře a jdou předvídat, což u FVE jde a uděláte si to s aplikací pro chytrý telefon sám, pokud se spokojíte s půlhodinovou předpovědí, pak vám stačí stránky ČHMÚ, a pokud jsou stabilizovány v asi hodinovém okně, druhou podmínkou je mít k dispozici rychlý zdroj, ten buď může být hydroelektrárny, pokud je k dispozici, nebo elektrárna plynová s turbínou, nebo spalovacím motorem. Přičemž změna výkonu spalovacího motoru může být možná rychlejší než v případě elektrárny se spalovací turbínou. Jediná událost schopná omezit výkon FVE na celém území velmi rychle je zatmění slunce, což umíme počítat pár století. I nejrychlejším větrům trvá asi 3-4 hodiny zatáhnout oblačností celou republiku, nehledě na to že již před tím bychom o tom věděli ze SRN a navíc do určité rychlosti je možné provozovat VtE, takže asi ani tady není problém připravit PPC nebo jiné PE na provoz.

              Problém je v tom že síť se stavěla v době kdy nebylo nic lepšího než obrovské uhelné elektrárny, později jaderné elektrárny k dispozici, v tom jsme nyní zaseknutí, problém vznikl částečně z interference států, částečně z toho že provoz vlastních závodních elektráren se nevyplácel, přestože mnohé šly až do úplného konce (čti selhání soustrojí) pro příliš nákladné opatření uhlí a údržbu parních strojů či turbín. Pokud by se naplnila vize z roku asi 1910, tento článek lze dohledat v elektronické podobě, a plynové motory dosáhly širokého rozšíření místo parních strojů, existuje šance že by nikdy nedošlo k vzniku takto centralizované sítě, protože by o centrálně vyráběný proud asi nebyl takový zájem, místo toho by asi byla plynofikace urychlena o desítky let.

              Mimochodem, první elektrárny – ostrovní systémy – byly zhusta buď kompletně založeny na spalovacích motorech, nebo tyto plnily funkci rychlé rezervy, zejména tam kde byl dostupný plyn nebo ropné látky. A ve světě dodnes nejsou takovéto elektrárny ničím výjimečným, dají se dohledat instalace o desítkách MW. Vzhledem ke slušné plynofikaci celého území by vůbec takovýto postup nemusel být problém.

              Teď se asi namítnete, že je to dražší než uhlí nebo jádro, nicméně vezměte v potaz následující:
              >PE je asi 10x levnější než elektrárna jaderná (plyn pro výrobu 1kWh stojí asi 50 hal);
              >OZE lze instalovat decentralizovaně a je možné aby je provozoval v podstatě kdokoliv;
              >PE lze umístit v místě spotřeby, tedy je možná kogenerace (to ale kontraindikuje nízkou cenu, v tomto případě byla si 3Kč/kWh)
              >JE si říkají o dotace ve výši srovnatelné s dotacemi do OZE;
              >Uhlí nemá nikde přesně vyčísleny skutečné dotace mezi které patří sanování výsypek/lomů, zdravotní dopady, destrukce krajiny;
              >Vedení je třeba stavět tak jako tak.

              Mimochodem, já bych zase trhem nenazval situaci kdy firmy s přirozeným monopolem odmítaly připojení jakéhokoliv zdroje do určitého výkonu, což byl jeden z hlavních důvodů pro stanovení povinného výkupu. Opět pokud se vám chce si vyhledejte vlákno asi z roku 2000-2005 z jednoho fóra kde se řešila problematika provozu MVE cca 50kW, kde problémy ze strany rozvodnách závodů byly zmíněny.

              1. Prakticky od roku 2010
                Prakticky od roku 2010 sleduji podrobně vývoj kolem OZE. V tomto roce , jsem relativně náhodou, tři a půl dne pobýval v domě, který měl ostrovní fotovoltaiku (den a půl jsem to vůbec netušil). Od té doby jsem vedl mnoho rozhovorů s lidmi , kteří se celoživotně motají kolem energetiky a nebo prakticky v energetice něco dělají. Od zaměstnanců ČEZ až po člověka , který v rámci rozvojových projektů elektrifikoval fotovoltaikou celé vesnice v Africe. Protože jsem sám dlouhá léta obchodoval na burze , měl jsem možnost pozorovat cenový vývoj a chování jednotlivých hráčů na trhu, vývoj zákonů a nebo třeba ekonomii jednotlivých energetických zdrojů v čase. To jsem sledoval osobně tak zhruba od roku 2000. Můj závěr je ten, že největší brzdou rozvoje obnovitelných zdrojů energie v ČR je ČEZ. ČEZ je takový monopol a má tak rozhodující vliv na zákony, že už dlouhá léta dokáže účinně blokovat rozvoj zejména malých obnovitelných zdrojů energie a manipulovat dokonce i veřejné mínění proti nim. U nás je dlouhá léta udržováno mínění, že Němci jsou absolutní blázni a že narušují celou energetickou soustavu. O tom , jak tam prakticky probíhá energetická revoluce ani slovo, že budují de facto velké smart grid sítě ani slovo, že se za posledních X let nepodařilo dodržet u ani jedné jaderné elektrárny rozpočet na její výstavbu o desítky i stovky procent a jaderná energie už dávno , dávno není levný zdroj se také nehovoří. Že ČEZ na poměry západní Evropy nezefektivnil výrobu v uhelných elektrárnách a pálí zbytečně moc uhlí se také nemluví. Nikdo nechce lidem říci , že záložní zdroj v síti se musí udržovat minimálně takový, jaký je největší zdroj v síti, tedy jaderná elektrárna. Místo toho pouze slova o tom jak jsou Němci hloupí a my Češi je musíme zachraňovat. Faktem je -poslední dva roky , už to ČEZ neříká, protože Němci pomalu , velmi pomalu dokončují přestavbu své energetické sítě. Nyní ČEZ začal říkat. Podívejte se, bude je to stát 10 mld euro. To si může dovolit Německo, protože je to bohatá ekonomika, ale to si ČR dovolit nemůže.
                Můj závěr je ten, že pokud bychom opravdu chtěli něco udělat s naší zastaralou energetikou, je třeba rozdělit ČEZ na několik samostatných společností a tím omezit jeho monopol a hlavně vliv na politiku a tvorbu pravidel. To se zřejmě nestane a tak druhou cestou, jak se zbavit tohoto molocha, je nechat ho finančně vykrvácet. Jejich poslední plán, tedy plošné zvýšení cen jističů , ale nepovídá, jak těžké bude se čezu zbavit.

                1. Souhlasím, jen jak to
                  Souhlasím, jen jak to provést? Krok ERÚ asi byl zastaven díky té nejhloupější stránce u nás – Seznamu, nicméně nějak je třeba se s tím vypořádat.
                  Horší podle mne je, jak jsem již psal, že naši energetici, i ti kteří nejsou s ČEZem přímo spojeni, budou takové věci stále dokola říkat. Obávám se že tady k žádné změně tak deset let ještě nedojde a jestli pak, tak to bude asi jedině na základě nějaké EU direktivy, kterou stejně nějak zmrší aby byla nepoužitelná pro lidi.

            3. Ano, podle tohoto článku
              Ano, podle tohoto článku Energy Development jsou dotace do OZE až 3x vyšší, jde však o jakýsi odhad, jak je i v nadpisu obr. uvedeno, takže je možné, že jiný zdroj to může mít jinak. Dokládá to ale jednoznačně to, co tvrdím. Výstavba všech energetických zdrojů je dotovaná a to zhruba stejně. To za prvé. Za druhé uvádíte různá fakta a vyvozujete z toho závěry, které nemusí být hodnověrné. Například podle mého názoru jdou dotace do OZE také už dnes zbytečné a i když je cena za výrobu elektrické energie možná stále ještě o něco vyšší, tak to není o řád. Také některé zdroje uvádí záměrně nepřesné nebo neúplné údaje. Například na stránkách JE Dukovany najdete, že elektrárna se za dobu provozu již 2x zaplatila (v jakých cenách) a že cena za kWh je 0,6,-Kč. Přitom, není jasné, zda se JE reálně zaplatila (tj. jde o zisk), nebo jestli jde pouze o ilustrační údaj vztažený k oněm 0,6,-Kč/kWh. Stránky jaksi pominuly, že cena za kWh je cena rozpočítaná na cenu paliva (a možná provoz) a nejsou do ní započítané investiční náklady. Mimoto, JE byla průběžně rekonstruovaná. Těžko se pak dá takovým neúplným a nejistým údajům věřit. A dále jiné zdroje uvádí, že reálná cena je mnohem vyšší. Dále, speciální fond je na vyhořelé palivo, nikoli na asanaci. Takový fond zřejmě neexistuje.
              Realita je taková, že celý svět (kromě několika banánových republik) se v energetické politice odvrací od velkých investic do elektráren a preferuje malé nebo střední lokální uhlíkově neutrální zdroje.

            4. tak schvalne, kolik Cesky
              tak schvalne, kolik Cesky obcan zaplatil za elektrinu z jadra a za elektrinu z OZE (kdys pomineme fakt ze OZE si muze poridit kdokoliv z nas i bez dotaci a cerpat si „svou“ elektrinu)

              spocti si kolik stal Temelin, kolik jeho provoz a kolik bude stat likvidave az jednou doslouzi, to vsechno dohromady zaplatis ty i my vsichni sotatni ze svejch dani ac elektrinu z nej zadarmo rozhodne nemas a nema ji ani nikdo z nas

              stavba 120 miliard, rocni provoz cca 1 miliarda, uskladneni vyhoreleho paliva cca 0.5 miliardy rocne, …. az jednou doslouzi, tak behem 30-40 let se bude asanovat coz prijde na 500-1000 miliard (stavba Jaderky je sranda, je to jen cista stavba bez kontaminace, obsem rozbourat to a zlikvidovat bude krapet horsi, velka cast toho mechanizku je totiz radioaktovni a trva desitky let to vubec zlikvidovat a nasledne se to jeste musi ukladat tak jako vyhorele palivo) , delal jsem na dokumentu o asanaci Slovenske A1 a asi by se hodne lidi divilo co to znamena asanovat jaderku,.. (dostavbu za 650-750 muiliard ani nepocitam)

              takze suma sumarum za tech cca 70-80 let az po Temelinu zase bude jen ta zelena louka jsem na sume asi 1.2 az 1.5 bilionu, a kazdy dalsi rok budou dal nasakakovat ucty za skladovani odpadu a zbytku elektrarny (cca 5000 tun materialu) ktery pokud neprijdem na zpusob jak lepe asanovat, tak se bude skladovat i stovky let, a to vsechno zaplatis ty a my vsichni z nasich dani 😉 nejaky OZE jsou proti tomu plivnuti do more, ale preju dobudoucna hodne stesti s placenim uctu, ale jen aby ses za par let nedivil ze misto OZE tam najdes jeste nekolikanasobne vetsi polozku kde bude uvedeno JE 😀

              V CR se nema sanci zadna JE jakkoliv zaplatit, kuprikladu pokud by Temelin mel z kazde vyrobene kWh presne 1 korunu, tak za celou dobu jeho existence a produkce by to delalo 420 miliard korun, coz je v nejlepsim scenari tretina toho co nakonec bude stat, to co uvadi treba CEZ na svejch strankach o JE jsou jen blaboly pro lidi ktery neumej pocitat, je to kobliha statni firmy pro par lidi co na to naletej 🙂

        4. Sám jste si odpověděl –
          Sám jste si odpověděl – vyjmenováváte ty vlivy které stojí za poklesem cen.

          Zhroucení cen elektřiny předchází globální nerůst spotřeby energií následovaný zhroucením cen uhlí, zhroucení cen plynu a ropy kterému předchází boom břidličných paliv. Tomu všemu sekunduje pokles cen obnovitelných technologií. Pokles cen elektřiny vlivem evropských dotací není správné vysvětlení , protože pokles je jev globální, nikoliv jen evropský. To je v článku a to vyvrací tu zkratku oblíbenou PíÁristy energetiků že za vše můžou dotace.

          A ono to neodpovídá ani číselně. Ceny elektřiny poklesly ze 70E na 20E. Pokud by jste to chtěl vysvětlit dotacemi, musely by dotace tvořit více než 2/3 ceny. A to rozhodně nečiní nikde na světě.

          Oni totiž dotace zapůsobily na trh elektřiny stejně jako břidličné zdroje na trh paliv. Na trhu se totiž díky břidlici objevila spousta drobných těžařů, kteří vyprodukovaly malý přebytek, který ovšem odstartoval uragán a ten zlomil oligopol velkých. A to přestože kapacita břidličných zdrojů je minimální. Stejně tak tyto „parodie na elektrárny“, jak jim říkáte, zapůsobily na trhu elektřiny. On totiž ten „trh“ elektřiny, který PR energetiků vzývá, nebyl ve skutečnosti trh, ale oligopol kombinovaný s lokálními dominantami či monopoly. Dotace jsou samozřejmě zlo, ale v tomto případě tento pokřivený trh jen dorovnávají. Zde jim všichni můžeme být vděční, protože za pár korun dotací generují trojnásobný propad ceny.

          1. Umíte vůbec číst? Vůbec
            Umíte vůbec číst? Vůbec jste nepochopil co jsem napsal. Nic vám samozřejmě nesedí. Nárůst těžby břidlicového plynu (a dalších netradičních zdrojů jako ropné písky v Kanadě) se pojí jen a pouze s poklesem cen ropy a plynu a uhlí, nikoli s poklesem cen elektřiny a už vůbec ne s poklesem cen elektřiny v Evropě. K zdevastování trhu s elektřinou v Evropě došlo mnohem dřív než se propadly ceny ropy a plynu. A časově souvisí jen a pouze se zavedením dotací do oze a uzákonnění přednostního výkupu na energetické burze. Dotace a do tzv. oze jsou dvojí. Za prvé, němečtí daňoví poplatníci dotují výkup (provozovatelé tzv. oze pak mohou prodávat svou produkci za ceny nižší než jsou jejich náklady) a za druhé, němečtí síťoví operátoři pak platí okolním zemím (včetně ČR), aby si, když hodně fouká, přebytečnou elektřinu z neregulovaných tzv. oze, odebrali.
            Němečtí daňoví poplatníci tak dvojím způsobem dotují nízké ceny elektřiny v ČR, Polsku nebo Skandinávii. Katastrofou ovšem je, že při tak nízkých cenách, daných jen a pouze dotacemi (hlavně německými) se nevyplatí vůbec do nových stabilních zdrojů (jako JE), nebo snadno regulovatelných (jako plynové elektrárny), investovat, přičemž bez těchto zdrojů se síť neobejde.

            1. Pokud si vezmete grafy z
              Pokud si vezmete grafy z burzy, pak jediné v čem nemá ZocelenýDrápalík pravdu je kdy kolabovala cena ropy, to by spíš mohlo mít souvislost s pokusem o zničení ropy z břidlic, který ale nevyšel protože trh byl již tak dost blízko přesycení.

              kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny/nr_index.asp?A=5&idk=38&od=29.9.2003&curr=USD&default_curr=USD&unit=&lg=1

              kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=142&od=29.9.2003&do=17.3.2016&curr=USD

              kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=43&od=29.9.2003&do=17.3.2016&curr=USD

              kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=116&od=29.9.2003&do=17.3.2016&curr=USD

              Důležitá je oblast kolem roku 2011/2012, kdy se po krizi, kterou možná způsobily příliš drahé energie, zbláznil trh s plynem, následně trh s uhlím jehož pokles se už nezastavil. Ano částečně to bylo legislativou, částečně technologiemi a částečně tlakem lidí. A pokud se na ty křivky podíváte tak za stejné období kleslo uhlí o 85% a elektřina asi o 66%. Samozřejmě měl bych podle správného vypočítat korelační koeficient, ale myslím že není od věci říct že je to minimálně z korelace podezřelá situace.

              A za tímto celým stojí celé dvě věci, OPEC a jeho šroubování ceny a to že někomu za oceánem se vyplatilo vymyslet frakování tak aby bylo průmyslově použitelné, ostatně nejspíš se jednalo o strategický zájem.

              Stavět nové zdroje se nevyplatí v situaci kdy jsou stále k dispozici staré uhelné, jaderné a ty které byly rozestavěny před tím a opuštění stavby by stálo příliš mnoho. Pokud by v Evropě vznikla akce podobná Beyond Coal, pak by tyto zdroje z trhu zmizely, nebo byly značně omezeny (zmenšení jen na pokrytí vytápěcích potřeb) což by vedlo k růstu cen na úroveň kdy se opět investovat vyplatí, jenže to pak budou jiné elektrárny než na jaké jsme zvyklí u nás, protože to nejspíše budou PPC, případně se spalovacími motory, jelikož chování sítě bude jiné, pak budou existovat momenty kdy cena bude vysoká a kdy nízká. Na to se ale musí všichni a všechno připravit.

            2. Paradoxně snaha o udržení
              Paradoxně snaha o udržení zaběhnutého modelu může být důvodem proč začnou energetiky krachovat, pokud budou v provozu udržovat nepříliš pružné elektrárny a snažit se takto bojovat proti garantovaným cenám, asi nevydrží těch garantovaných 10-20 let, přestože záminkou bude zajištění dodávek energie v případě nedostatku z OZE. Stačí pár let na nulových ziscích a začnou jim problém, pak se možná začnou chtít hojit na spotřebitelích (nebyl tu už pokus?). Pak možná budou donuceny zavírat nejnákladnější elektrárny, pak teprve začne cena proudu pomalu růst. Možná by pro ně bylo lepší místo nesmyslného boje a pokusů udržet v provozu parní elektrárny, je buď předělat na něco pružnějšího, nebo úplně zavřít.

              Pak cena na burze začne růst. Jenže to by musely chtít všechny, pokud to udělá jedna, pak si ostatní rozeberou její podíl, nebo jinak, musel by někdo (stát) například stanovit že na území XY smí být v provozu jen elektrárny s účinností větší než Z%, pokud nespadají do kategorie kogenerace, nebo OZE a jsou založeny na parním motoru.

              Druhá možnost by byla aby nějak zvýšily spotřebu elektřiny, jenže toho nejsou elektrárny nikde ve světě schopné. Nenajdete od nich jedinou podporu elektromobility, rozvoje elektrizace železnice, rozvoj nabíječek? 0 NULA, ty by měly být minimálně na dálnicích každých 100km, kde jsou? Pro začátek možná nic moc, ale už by se to možná začalo lidem zdát jako alespoň alternativa.

              Pokud denně se projede zhruba 15kWh, ročně to je asi 5.5MWh, ani jednu z energetických firem nenapadlo udělat soukromý dotační titul, 30 000 je směšná v porovnání s celým autem, ale máme tu například elektromobily Leaf za cca 750K a Zoe (bohužel ne na našem trhu) za asi 550K, Tam už může jít o celkem zajímavou motivaci. Navíc elektrárnám se tato částka během pár let vrátí, spotřeba vzroste, ale ne, neděje se tak.

              Jsem si jistý že by byly schopni přijít s nápadem jak lidi přesvědčit o tom aby spotřebovávali více proudu na ohřev vody, např 3000 na bojler, ale s tím že třeba až od 200l, no to že bude hodně teplé vody povede možná k většímu sprchování a tedy spotřebě. Rozhodně by se jim to vrátilo. Podobně možná klima, navíc ty jsou v provozu v letních měsících.

            3. A nic z toho se ale neděje.
              A nic z toho se ale neděje. Ty firmy si za to mohou tak nějak samy. Neřešte důvod proč se rozhodli politici k tomu že spalování uhlí je fuj, to je snad jasné skoro každému při pohledu na velkolom, nad čím se můžete pozastavit je proč lidé neradi jádro, ale na to je také jednoduchá odpověď, následky havárií jsou vážné a to jak se k tomu v minulosti společnosti stavěly tomu také nepřidalo. V 86 nebyly k dispozici levné křemíkové panely, nebyly k dispozici výkonné větrné elektrárny, rychlé paroplynové také ne, a hlavně obě velmoci byly připravené na válku.

              No a když se konečně na konci minulého desetiletí na začátku tohoto, se rozhodlo díky souhře okolností že jaksi OZE už nejsou jen vědeckou hračkou a doménou odloučených lokalit, ale něčím co, byť zatím trochu uměle, má průmyslový potenciál, energetici, tak zamilovaní do obrovských parních turbín, hučících kotlů a bublajících parogenerátorů, zaspali. Samozřejmě nikdo nemohl počítat s tím jak se zachovají ceny paliv, ale o tom že se světová energetika má vydat cestou bez fosilních paliv rozhodnuto už v roce 2007/2008 kdy ropa letěla jak divá k vrcholu aby pak v krizi spadla dolů. Když pak v roce 2011/12 byla zpátky na 100$/barel a elektrárna ve Fukushima Daiich byla zničena, bylo i po „jaderném oteplení“ kdy se i v Evropě znovu začalo uvažovat o o nových reaktorech. Od té doby prostě není síly, která by to změnila.

              Jádro vám v podstatě neprojde, v Evropě pro ekonomické důvody případně pro lidi, v Japonsku budou rádi když rozjedou polovičku, Čína možná také nikdy nenaplní své velkolepé jaderné ambice, zůstane u napájení velkoměst, RF možná náhrady starých reaktorů, nový snad jedině v Královci. Jediné nové země jsou buď ty které potřebují odsolovat vodu, nebo ty které si chtějí něco dokázat (70 let reaktory symbolizují „vyspělost země“) Uhlí půjde do útlumu z několika důvodů, nikdo nechce přijít o dům kvůli lomu, sice je levné, ale taky dost špinavé, roste proti němu odpor a máme tu mezinárodní závazky snižování emisí. (Kdyby si z nich někdo něco dělal).

              V dnešní době asi každá nová elektrárna bude produkovat +- za 2500Kč/MWh, ovšem pokud se v síti motá proud z OZE s výkyvy a proud z nepružných elektráren, pak to samozřejmě dopadne na ceny, které asi jen díky tomu stále nepracují tak jak měly původně, kdy se počítalo s tím že podle spotřeby a produkce budou výkyvy. Spíš to zatím vypadá tak že máme nadprodukci.

              Plně chápu rozhořčení energetických firem nad současným stavem, kdy mohou 70 let rozvoje během 7 let zahodit a stavět vše znova, ale ptejme se:
              Chceme platit +- stejně za proud ze sítě s tím že jsme odkázáni plně na libovůli elektrárenských společností, nebo chceme mít možnost za +- stejnou cenu odebrat proud když potřebujeme a jinak mít možnost jet na vlastní zdroj?
              Chceme dále likvidovat terén pro těžbu uhlí, nebo raději natáhneme 500km vedení od severního moře, případně postavíme PPC?
              Není tak trochu na čase, po tom všem co se tu upeklo na lidi ohledně účinnosti, konečně jít k tomu skutečnému důvodu vysokých emisí? Ukončit po 120 letech dominanci uhelné energetiky?

            4. Ano, na začátku poklesu
              Ano, na začátku poklesu elektřiny byla dotace do OZE a potom už se to kumulovalo se všemi ostatními mechanizmy, takže současná cena je už výsledkem všech vlivů. Není pravda, že cena ropy je oddělena od ostatních energií a ty jsou odděleny od cen elektřiny. To je zjevný nesmysl. Ale stále platí, že pokles cen je násobně větši, než by odpovídalo dotacím, právě proto, že nezávislí výrobci OZE vytvořily na trhu přebytek, který narušil rovnováhu oligopolů, stejně jako na trhu ropy narušily břidlice. Přebytek – to je ten základní mechanizmus dnešního dění na trzích všech energií.

              Jestliže se síť bez stabilních zdrojů neobejde (a ona se neobejde, ale realita ukazuje, že jejich potřeba je ve skutečnosti daleko nižśí, než se dlouhá léta tvrdilo) potom jejich cena na trhu poroste. Ale ona neroste, ani ne tak kvůli dotacím, ale kvůli tomu, že jich je na trhu ve skutečnosti nadbytek. Ale to žádný energetický koncern nepřizná.

              Je zákonité, že v souboji otevřeného distribuovaného systému menších rychle „žijících“ zdrojů s uzavřeným systémem centrálních masivních zdrojů, vždy vyhrává ten otevřený, distribuovaný. Nemá proti tomu cenu bojovat, jen se přizpůsobit. A to je v podstatě to, co v současnosti sledujeme.

  1. Co je ještě zajímavé je
    Co je ještě zajímavé je to že USA bourají hydroelektrárny, které by mohly stále ještě produkovat elektřinu, jen na základě tlaku všemožných „ekologických“ hnutí, místo toho aby se snažili o jejich obnovu jako je tomu v Evropě. Přičemž s jejich vzdálenostmi by obnova elektráren v blízkosti sídel dávala velký smysl (jsou to často staré průmyslové provozy, ať přímo veřejné/průmyslové elektrárny, nebo bývalý mechanický pohon s osvětlovacím dynamem (i pár set kW))

    Takovýto přechod, pokud USA utnou spotřebu uhlí, může vést ve světě k dost velké turbulenci ceny. Uvolnění těchto elektrárenských kvant může vést k propadu cen takovým způsobem, že se vyplatí opravit zbývající Big Boye, jinými slovy jestli by klesly světové ceny uhlí poměrně dost, pak by to mohlo vést ke kroku kdy se některé země rozhodnou pro páru zpět, nebo znovu, taková situace nastane při ceně uhlí asi 3-5x menší z MJ než u ropy. Takovýto stav by mohl přidat tlak na ropu.

    1. Cena uhlí na světových
      Cena uhlí na světových trzích je úplně na dně a nějak to pořád nepomáhá.
      V Číně (50% světové spotřeby), USA (10% světové spotřeby) i EU (10% světové spotřeby) spotřeba klesá. V Indii už spotřeba neroste, zato tam staví šíleným tempem OZE.

Napsat komentář