Slovensko by mohlo mít první Hyperloop v Evropě

Slovenské ministerstvo hospodářství oznámilo, že uzavřelo předběžnou dohodu se společností Hyperloop Transportation Technologies. Cílem je prozkoumat možnosti spolupráce s ohledem na dopravní systém Hyperloop.

První evropský Hyperloop by mohl začínat na Slovensku
foto: Hyperloop

V některých ohledech je Slovensko před Českou republikou jednoduše napřed. Mělo dřív nabíječku Tesla Supercharger. Má skvělou síť rychlonabíjecích stanic. A teď nás zásadně předběhlo i v dalším ohledu.

Třídenní návštěva Dirka Ahlborna, CEO společnosti Hyperloop Transportation Technologies, byla završena podpisem memoranda s cílem prozkoumání možností budoucí spolupráce na budování dopravního systému Hyperloop.

To je ten, jehož základní obrysy před lety uvolnil Elon Musk, šéf Tesla Motors. V téměř vakuových tubusech dokáží kapsle s nákladem a cestujícími jezdit rychlostí až kolem 1200 km/h.

První prototypy Hyperloop již dnes vznikají ve Spojených státech. Dohoda se Slovenskem je ale jednou z prvních v Evropě na státní úrovni. Zajímavé je už jen to, že tamní ministři vůbec vědí, že něco takového jako Hyperloop existuje.

Dirk Ahlborn navštívil Slovensko v dnech 7. – 9. března na pozvání ministra hospodářství Vazila Hudáka. Ahlborn představil projekt Hyperloop zástupcům vlády, výzkumným agenturám, vedoucím pracovníkům a studentům techniky a designu, podnikatelům a investorům.

Na setkání s inovátory a lídry slovenského průmyslu a s nadnárodnámi spoločnostmi se sídlem na Slovensku probíral možnosti potenciální spolupráce. Probírala se i vize spojení s dvou nejbližších hlavních měst na světě – Bratislavy a Vídně.

Otázkou je, zda je Hyperloop pro takové spojení vhodné/ekonomické řešení. Sám Elon Musk vidí Hyperloop spíše jako ideální spojení na střední vzdálenosti, tedy několik stovek kilometrů. Ideální by tak bylo například spojení Bratislava-Praha, případně protažení mezi dalšími evropskými aglomeracemi.

Dopravní systém tohoto druhu by podle slovenského ministerstva „předefinoval koncept dojíždění a zintenzivnil přeshraniční spolupráci v Evropě“. Tak uvidíme. Věříte, že ve středoevropském regionu někdy Hyperloop vznikne?

tisková zpráva

54 Comments on “Slovensko by mohlo mít první Hyperloop v Evropě”

  1. O Hyperloopu E. Muska je
    O Hyperloopu E. Muska je toho už i v češtině napsáno dost. Je škoda, že diskutující na Hybridu cz. si potřebné údaje a parametry nedokáží nalézt. Osobně Slovákům Hyperloop přeji, at ten podzemní nebo nadzemní. Byla by to opravdová satisfakce za kdysi plánovaný Tatranský Alveg při pořádání zimního MS v době Československa. V tehdejších mediích byly studie tras této nadpovrchové dopravy do významných zimních tatranských středisek v různých barvách jako pražské metro. Bohužel jako jiné projekty socialismus tento ambiciozní projekt zatrhl, byly by jsme lepšími jak sovětský brácha a to jsme nemohly!

    1. Prvotní studie Hyperloopu
      Prvotní studie Hyperloopu E. Muska, byla převratným projektem, na zeměkouli nikde zatím nerealizovaným. Všechny podzemní dráhy na světě v podstatě kopírují zakřivení planety, E. Musk ve své studii uvažoval o geometricky přímých tunelech opomíjející právě kulovitý tvar planety. Pokud bude v Evropě stavět hyperloop v nadpovrchovém tubusu nebude se jednat o původní studii projektu.

    1. Ano spíš to vypadá jako
      Ano spíš to vypadá jako nadpovrchová kolejová doprava. Tedy s Hiperloopem to nemá moc společného. Hyperloop by měla být obdoba potrubní pošty pro osobní dopravu na velké vzdálenosti v tunelových tubusech hluboko pod povrchem země. Předpokládaná a uvažovaná rychlost by se měla pohybovat kolem 900-1000 km za hod.

        1. vzhledem k tomu ze prozatim
          vzhledem k tomu ze prozatim jsou ty vize takove ze hyperloop bude nadzemni a na urcitych pilirich kde bude moct bejt jista kompenzace pohybu, tak jakakoliv dalnice je idelani pro stavbu neceho takoveho, proste jako dalsi uroven nad tou silnici, tazke by se mohla zachovat i ta cast pro provoz aut, otazkou by byli jen mosty na dane dalnici, tam by hyperloop byl vpodstate jako 3 urovni

            1. VRT vedle urcite jo, ale
              VRT vedle urcite jo, ale mezi smery nemaj sanci, sire jednoho smeru VRT koridoru je tusim nejakych 7-8 metru (aerodinamicky se vlaky nesmej prilis ovlivnovat, a je to mimo jine duvod proc v CR Pendolina jezdi tak „pomalu“) a tak by se mezi smery dalnice nemelo VRT sanci vmestnat, nevlezla by se tam ani bezna lokalka, dle me je tam v drtive vetsine delky D1 mezi svodidly tak max 1-1.5 metru

              1. Není problém jezdit asi
                Není problém jezdit asi 200km/h na některých tratích, spíš je problém v normách a zabezpečení, také by mohl být problém s výhybkami, dilatacemi atd. Pár tratí v republice by to asi zvládlo, tedy to minimum pro VRT již teď, ale přijde mi to že se o to nikdo nepokouší. Sice se změnou norem a lepšími okolky atd. zvyšují traťové rychlosti kolem Svitavy, zrychluje se ze 100 či 120 na 130-140, ale žádný růst ze 160 na 170 či více není nikde vidět. Možná že pro občasnou jízdu takovou rychlostí tratě stačí, ale dlouhodobě by to nevydržely.

                Nejspíš počítali s tím že když už se bude dělat případě další rozšíření zářezu, že by to dali od sebe dál.

                1. v CR je problem jezdit vic
                  v CR je problem jezdit vic nez 160 na vsech tratich, a to z duvodu prilisne bliskosti protismernych koleji, diky jine konstrukcni stavbe koridoru ktere nejsou proste na vice nez 160 vhodne a vyssi rychlost by mohla znamenat praskani koleji nebo jejich vychyleni, a je za tim lobby nekolika firem ktere nemaji s takovou stavbou skusenosti a staveji jiz desitky let porad stejne „zaostale“ a chteji tak stavet i nadale protoze financne to vychazi +- na podobnej financ a je pro ne lepsi stavet ne jednou za 50 let, ale kazdych 10 let to modernizovat o malickej krucek za ty same penize, vyrazne drazsi jsou az koridory pro dlouhodobej provoz 320+ tedy vpodstate jen pro vlaky typu ICE3 a AGV

                2. Máte nějaký odkaz na to o
                  Máte nějaký odkaz na to o těch protijedoucích vlacích? Co se mi podařilo najít tak na rychlost 300+ je osová vzdálenost kolejí 4.7m, na koridorech asi 4.1m, zrychlit současné tratě o pár km/h by problém možná být tak úplně nemusel.

                  Tomu že by to nemusely ustát kolejnice a další prvky bych věřil, ale na druhou stranu proti tomu stojí fakt že se testovalo několik týdnů ježdění na normální trati Brno-Břeclav rychlostí 200+ s jednotkami pendolíno. Taky se testovala před tím schopnost trakčního vedení snést vyšší rychlosti s pronajatým Taurusem a měřicím vozem.

                  Vliv nějaké loby je samozřejmě nutné uvažovat. Je to myslím dost velká škoda.

                  Další co mne napadá je jestli jsme na tom opravdu tak zle že se žádné společnosti nevyplatí ani přijít s ideou výstavby byť jednokolejné VRT, pokud stát nejeví zájem, nebo spíš lidé na ministerstvu chtějí plánovat spíš než stavět. I jen při rychlosti 200km/h by při vzdálenosti výhyben 60km mohl jen vlak v každém směru asi každých 18 minut. Při vzdálenosti 100km jsme na 1 vlaku za půl hodiny, to tak nějak vyhovuje frekvenci mezinárodních vlaků.

                  Pokud podle normativů může dnes dvojkolejná trať stát nejvíce 26mld/100km, běžněji spíše 20mld/100km. Pokud bychom řekli že jednokolejná trať bude stát 80% dvojkolejné, pak jsme na 21 resp 16 miliardách.

                  Pokud denně jedou tyto vlaky zhruba od 7 do 22 hodiny, pak je to 30 vlaků denně. Řekněme že takto jezdí 360 dní v roce. a návratnost má být 20 let, pak to máme maximálně 1.1 mld ročně, na den vychází asi 3 milionu, na vlak to pak je asi 120 000.

                  Teď je otázka kolik lidí předpokládáme že každým vlakem pojede, pokud řekneme že asi 200, pak jednosměrný lístek bude stát asi 550Kč. Pokud bychom postupovali podle průměrné ceny, pak jsme na ceně za lístek asi 420Kč. S tím že se vždy zaokrouhlovalo nahoru a tedy při zpětném postupu dosáhneme zisku, nebo spíše polštáře.

                  Pro dvojkolejnou, jen pro zajímavost, je to 1.3mld ročně, tedy 3.7 milionu denně vlaků může jet mnohem více, řekněme 2 za hodinu každým směrem, tedy 60 vlaků á 200 lidí, na vlak připadá 62 tisíc, lístek pak asi 310Kč, případně 410Kč, pokud by celá akce stála 33.8mld.

                  Není započítáno případné sdílení tratě s nákladní dopravou jako tomu v některých projektech je.

                  Problém je spíše v tom že i kdyby došlo k tomu že se do tohoto projektu pustí soukromá firma, tak se objeví jistě nějaká nekalá činnost ze strany státu nebo státních firem. Navíc si ani nejsem jistý tím jestli náhodou takovéto tratě podle nějakého zákona nesmí vlastnit jen stát, jako je tomu s dálnicemi, kdy zde dokonce byl návrh že nějaká firma na své náklady kus dálnice postaví a bude tam i vybírat mýto, problém byl v tom že podle zákona to nejde.

                3. jednokolejna VRT je tak
                  jednokolejna VRT je tak trosku vyhozeni penez z okna, vpodstate by tam byl minimalni provoz, bylo by to jako bys chtel provozovat jen jednu kolej v metru 🙂 misto 10-15 souprav metra by jich mohlo ject tak 1-2 za hodinu

                  co se siri korydoru tyce, informace cerpam jen z toho co me na dokumentech pro par vizozek dodalo SZDC, a pak z toho co jsem konzultoval s lidma kteri se v oboru pohybujou, jeden z nich a nebudu jmenovat je velkej krytyk zabrzdenosti a monopolu na Ceske zeleznici co se VRT tyce, v mediich je celkem casto

                  u kalkulace ceny koridoru zapominas na fakt ze koleje maji jednoho vlastnika a soupravy X dalsich vlastniku, cena pronajmu trati se pocita podle delky, poctu vagonu a vahy soupravy v zakladnim stavu (osobni doprava), spocitat si to tak ze denne tam projede X vlaku a kazdy musi vydelat XXX je spatne, neb cena jizdenky neni jen cena za koridor, je to cena za celkovou sluzbu, provoz, udzbu jak trati, tak vlaku a veskereho toho systemu co to cele ridi, a velkej problem v tom celem by zrejme byl, ze VRT by zase byli SZDC a monopol by na nich zase dostali CD, aneb obe tezce ztratove a byrokraticky molochoidni kasicky a bezedne diry na finance

                4. Bral jsem to jakože vznikne
                  Bral jsem to jakože vznikne společnost, říkejme jí třeba Severní Vysokorychlstní Dráha Císaře Františka – SVDCF a ta se rozhodne že postaví VRT Vídeň – St. Hranice – Přerov – Ostrava a na ní by provozovala své vysokorychlostní vlaky. (Mimochodem asi je to jediný rozumný spoj severní části Evropy s Jadranem a Itálií) Prostě společnost jen pro tento druh dopravy.

                  Výpočet toho jak se platí na současné státní dráze jsem viděl, celkem by mne zajímalo jak by se SŽDC tvářily, kdyby, dost nepravděpodobné ale pro stav provozu možné, odkoupil trať Moravská Třebová – Prostějov a pokusil se tam rozvíjet nákladní dopravu jako konkurenci. Případně kdyby se, něco takového jsem slyšel že se o tom uvažovalo, JHMD propojily s rakouskými úzkorozchodkami a na podvalnících (nebo jak se tomu říká) vozili vagony

                5. ja se obavam ze neco
                  ja se obavam ze neco takoveho by neproslo na statni urovni, stat potrebuje mit trafiky kam leje finance pro politikum spratelen firmy 🙁

                6. Ale mohlo by se to
                  Ale mohlo by se to zkusit…

                  Důvod proč náš dopravní systém a zejména železnice je v takovém stavu ve kterém je (ale to už od toho nešťastného kroku za C.K. a těsně po WWI kde se zestátnění drah dokončilo), kdy se od ní fabriky odpojují a nové připojují tak jedou za deset let, jestli vůbec.

                  Ovšem to není problém VRT, ale toho když někdo považuje dopravní síť za modelové kolejiště a na ministerstvu sedí milovníci benzínu.

                7. Každopádně je to tak jako
                  Každopádně je to tak jako většina věcí tady v tom státě zralé tak na překopání. Protože s takovou je to tu odsouzené tak k postupnému sklouznutí do třetího světa jak ostatní země půjdou nahoru.
                  Ovšem to je problém celé Evropy, byrokracie zabíjející společnost.

                  Proto jdou nahoru elektromobily v USA, v EU se tak nějak přešlapuje (nejspíš loby automobilek) V podstatě každá průmyslová země jde nahoru s OZE, jdou tak i země rozvojové, u nás se proud dělá stále stejně, ne že bych byl proti jádru, ale když je na světě rozjetá výroba a pořizovací náklady klesají každý rok a u nás se dělají věci proti, něco je asi špatně.

                  Vážně začínám mít pocit že označení „veřejný zájem,“ „státní koncepce,“ a pod. jsou zárukou toho že to bude katastrofa. EU bude potřebovat vytvořit celkově minimálně 2 miliony pracovních míst, vážně pochybuji že se migranti vrátí zpátky v dohledné době, pokud nechce mít na krku Berlín bezpečnostní a sociální katastrofu, jsou tři věci, které musí zajistit: zabránění radikalizaci, vzdělání a práci. Bohužel to bude asi s byrokratickým přístupem problém, nehledě na to že Evropa má sama dost svých vlastních nezaměstnaných, Z.E. má dokonce ztracenou generaci, i ta se bude časem radikalizovat, jen jinak A to bude peklo až tyhle dvě masy na sebe narazí.

                  Přitom Evropa by měla stále průmyslový potenciál, kdyby se jej byrokraticky nevzdala. Jen my sedíme na minimálně 11-12 mliardách tun uhlí, to je surovina pro chemický a hutnický průmysl. Samozřejmě je propálit jen na elektřinu je hloupost, na to mají být jiné zdroje. Byl tu super nápad se vzdělanostní ekonomikou, Nevidím že by tu bylo něco jako silicon valey, to ani v Brně, byť je tam největší centrum RedHat. Nepodařilo se to a vyhnal se tradiční průmysl. Neříkám nedělat to ekologicky, ale zabít tak budoucnost byla chyba.

                  Když skočím zpátky k té železnici, tak k čemu je proboha znalost tratě? Buď je tak klikatá že pro profil do překážky stejně vletí protože ji prostě nevidí, nebo je tak tak rovná že když se člověk postaví mezi koleje a střelí, zabije někoho pomalu na druhé straně okresu, když tam kulka vůbec doletí. Možná to mělo smysl kdysi, ale dnes? Nemají snad vozidla na železnici definovány zábrzdné vzdálenosti jako je tomu u vozidel silničních? Byl by opravdu nepřekonatelný problém je vybavit podobnými asistenty jako jsou desítky let v autech? Nepřekonatelný problém vybavit lokomotivy za desítky či stovky milionů malou GPS deskou a SW se všemi varováními, automatickým hlášením polohy etc.?

                  Ne, máte pravdu, je to jenom o tom že si tu z lidí malá skupinka dělá blbce.

      1. D1 > 120 km je vražda,
        D1 > 120 km je vražda, není na to vůbec projektovaná:
        driversweb.cz/passion/serve_image/articles/9bcbcd4e322ebd6685eddp__580.jpg

        Je otázka jestli by podobnou službu neodvedlo obnovení místní dráhy Vídeň-Bratislava.

        Ovšem je to celé otázka jak koncipovat dopravu, v takovéto situaci.

          1. Problém nastává v
            Problém nastává v obloucích, které nejsou pro takovou rychlost navrženy. Existují nějaké hodoty dovoleného bočního zrychlení, které není radno překrčovat, jednak pro komfort lidí na palubě, jendak pro případné další problémy. Buď by se musel změnit povrch, nebo oblouky více naklopit. Při povaze lidí zde je není radno s něčím jako dobré pneumatiky počítat.

            1. Ano máte pravdu Carlosi.
              Ano máte pravdu Carlosi. Proto fotka u tohoto Hyperloopu prezentovaná Hybridem.cz, nemůže být hyperloop ale běžná nadpovrchová železnice. E. Musk předpokládá rychlost kapslí s lidmi 900-1000 km v hod. A to v současnosti na povrchové dopravě zatím možné není. A stejně tak u Hyperloopu nebude možné viditelně přejíždět komunikace a vodní toky běžnými mosty. Otázkou zůstává další problém, a to vodní zdroje a prameniště pitné vody. Ale to vše ukáže budoucnost.

    1. Nu anonyme víte prdlajs o
      Nu anonyme víte prdlajs o Československé dálnici a jejích projektech z let 1930-35!! Dneska je dobře, že se realizovala až v době socialismu. Nebylo by co chválit v předsocialistické době. I když ve všech režimech se na těchto projektech především podíleli odborně vzdělaní lidé. A možná i vzdělanější než na Tunelu Blanka! Ale jako v každé době byli potřeba finanční investoři, at to byla šlechta, církev nebo fabrikanti, nebo zparchantělí politici. Ve vašem případě se ale jasně ukazuje nedostatečné vzdělání nejen toho odborného, jak příznačné pro tuto dobu.

  2. co o tom viem tak prioritne
    co o tom viem tak prioritne slo o spojenie medzi budapestou a viednou. ale celkom rozumne ich napadlo potiahnut to cez bratislavu. viem si predstavit, ze by to zacinalo v budapesti so zastavkami na BA letisku, svechate a v centre viedne. neskor by to potiahli z viedne dalej na zapad.

  3. Tak doufám že Hyperloop ve
    Tak doufám že Hyperloop ve střední evropě jednou bude, ale nemyslím si, že v první vlně. Myslím, že se vlády nebudou pouštět do žádných megalomanských investic nikde na světě bez dokončených a důkladně vyzkoušených zkušebních drah, které nyní vznikají v US. Teprve až se prokáže funkčnost, efektivita a bude jasná představa o nákladech, tak v první bych to viděl US, pak Čína, pak se teprve budou přidávat další. Horizont pro střední evropu – odhad 20-30 let.
    Nevím co má Slovensko v úmyslu, ale nemyslím si, že to bude něco víc než nějaká forma podpory případně kratší zkušební dráha

  4. to ze Elon to vidi spise na
    to ze Elon to vidi spise na stredni vzdalenosti neznamena ze prvni komercni pokus by se mel odehravat na nejake dlouhe trase ve stovkach km, a prave Bratislava a Viden maji i dalsi vyhody krom celkem kratke vzdalenosti v desitkach km odsebe, a to ze mezi nimi je vcelku rovny sejsmicky stabilni teren kopirujici Dunaj

      1. a ono je nekde psano ze se
        a ono je nekde psano ze se musi dosahovat za kazdou cenu 1200km/h? a pokud je me znamo nejprve se ma testovat a komercne vyuzivat na transportovani zbozi/materialu, kteremu je tak nejak fuk jak se bude na palube citit

        jinak matematicky by to problem bejt nemel ani na tech 1200km/h pokud by zrychleni bylo okolo 120s na 1200km/h, konstantne je to smesnych 10s na 100km/h

        beztak se tim nejdriv svezou zvirata aby se zjistilo jak moc jim to chutna 🙂

          1. Problém není v
            Problém není v přetížení při rozjezdu a zastavení, ale v zatáčkách!(kapsle by se samozřejmě naklápěla, ale jít výrazně nad 1,5g směrem „dolů“ už není příliš komfortní. To ale není problém, když někde v poušti postavíte „rovnou“ trať, ale v hustě zastavěné oblasti, kterou je většina Evropy, pak „rovná“ trať je hodně velký problém. V rovinaté krajině by šli použít tunely, ale to bohužel stavbu výrazně prodraží…

            1. pri tech „smesnych“
              pri tech „smesnych“ rychlostech o jakych se tu stale bavime budou i zaporbna G celkem nicotna, zrovna mezi Bratislavou a Vidni je veskovej rozdil nicotnej a je mezi nima jedinej kopec kterej se proste da velice snadno objet oblasti kde tece Dunaj, i u rychlosti nad 1200km/h se bavime o polomerech zatacek v radu kilometru, tedy nic co by nejak posouvalo pretizeni nad desetiny G (0.xG) vpodstate vetsi G zazije kdokoliv i v celekem beznem rodinnem aute kdys projede zatacku nekde u maxima gripu, kdy dana kapsle jiste bude i mit giroskopicke vyrovnani aby se danou zatackou neprojizdelo v nulove ose, ale bude se naklanet tak jako se naklaneji i dnensi moderni vlakove soupravy

        1. Teď se ale musíme ptát
          Teď se ale musíme ptát jestli se to pak vyplatí a bude opravdu lepší než maglev nebo opravdu VRT.

          Pokud se nepletu je počítáno že se jedním směrem budou pohybovat kapsle s rozestupem 2 minuty (nevím jestli je to dáno požadavkem na bezpečné zastavení), pak do hodiny vměstnáme nejvýše 30 kapslí, protože tento rozestup je zároveň zhruba doba potřebná k rozjetí na 1200km/h. Zároveň se dá počítat s tím že je to i doba pro zastavení.

          Je tedy otázka jestli by nebyl lepší, pokud bychom se bavili o nákladu v unifikovaných kontejnerech, maglev, nebo klasický vlak, který by v podobném uspořádání, tedy automatika + trubice se sníženým tlakem, byl schopný přepravit násobně více při stejném zaváděcím mechanismu.

          Druhá věc je cena, kde Hyperloop stojí asi 17mil $ za míli a maglev stojí asi 50 milionů € za míli.

Napsat komentář