Platba za MHD v Karlovarském kraji nově bezkontaktně

Cestující na Chebsku a Sokolovsku mohou od 29. února jako první v Karlovarském kraji zaplatit za jízdu hromadnou dopravou bezkontaktní platební kartou.

Autobus Dopravního podniku Karlovy Vary
foto: Dopravní podnik Karlovy Vary

Novou možnost bezkontaktního placení zavedl pro zakazníky autobusový dopravce Autobusy Karlovy Vary ve spolupráci s ČSOB a společnostmi MasterCard a Mikroelektronika.

„Platit bankovní kartou lze na všech linkách Cheb a MHD Sokolov, v průběhu března pak i na vybraných linkách v regionu nebo do Prahy a Plzně, a to jak za plné, tak poloviční jízdné. Aktuálně je terminály vybaveno 35 autobusů,“ říká Jan Kubíček, manažer Rozvoje obchodu s třetími stranami ČSOB.

VÍCE K TÉMATU: Bezkontaktní platby v hromadné dopravě konečně i u nás

„Od nové služby si slibujeme mimo jiné zjednodušení obsluhy a zrychlení odbavování cestujících. Řešení navíc cestujícím přináší mnohem větší komfort, už jen proto, že nemusí myslet na to, aby v peněžence měli hotovost,“ říká Zdeněk Suchan, výkonný ředitel společnosti Autobusy Karlovy Vary.

tisková zpráva

32 Comments on “Platba za MHD v Karlovarském kraji nově bezkontaktně”

  1. No podle mne jediný důvod
    No podle mne jediný důvod proč se to začíná objevovat až teď je v tom, že banka(a přes ni provozovatel karet) si za každý terminál účtoval docela slušný měsíční poplatek.

    Čili ten největší přínos pro lidstvo vidím v tom, že někdo dokázal přesvědčit ČSOB a MasterCard, aby dokázaly nabídnout rozumné poplatky za terminál.

      1. Poplatek za platbu kartou,
        Poplatek za platbu kartou, který musí obchodník odevzdat té bance, která mu zajišťuje acquiring (je k ní připojený terminál) se skládá ze tří částí:
        1) poplatek vydavateli karty (issuer) – cca 0.6% z transakce
        2) poplatek asociaci (Visa/MasterCard) – ten je regulovaný na 0.2-0.3%
        3) poplatek té bance, která poskytuje platební terminál (acquirer) – u nás pouze ČS, ČSOB, KB, UCB a RB
        Celkem to dělá 2-3%, takže na poplatek 3 zbývá cca 1.1-2.2%.

        To byl stav před posledním regulačním zásahem EU. A regulace EU se týkala pouze poplatku 1, který se snížil na polovinu, tj. cca 0.3%.

        Točí se v tom obrovské prachy, ale snížení celkového poplatku o 0.3% by samo o sobě pro obchodníky, kteří se tomu doposud bránili, neznamenalo tu správnou motivaci pro zavedení platby kartou. Pokud tedy došlo k zásadnímu rozšíření možnosti placení kartou (ať už v hromadné dopravě, nebo třeba nápojové automaty Delikomat nebo Českou poštu, která se tomu zuby nehty bránila), tak se na tom museli podílet i poskytovatelé platebních terminálů (acquireři). Možná si acquireři uvědomili, že existuje skupina lidí, jejichž peníze zatím jdou mimo ně. Prostě když jdu kolem Delikomatu a můžu si koupit kafe kartou, tak si je občas dám. Když je to za hotovost, tak si je nedám. Totéž u zásilek z e-shopů – od chvíle, kdy můžu platit na poště kartou, tak už tento způsob přepravy automaticky nezavrhuju jako doteď, ale porovnávám cenu dopravy ČP s cenou ostatních možností dopravy u příslušného e-shopu. A občas to pošta vyhraje. Samozřejmě to znamená nikoli Balík do ruky, ale Balík na poštu (který je stejně i tak levnější), takže musím na poštu, ale to díky EV není problém.

        Svůj podíl by na tom mohlo mít i snížení cen vlastních terminálů a zavedení bezkontaktních plateb – např. terminál na Delikomatu je menší a funguje pouze bezkontaktně, takže nepotřebuje klávesnici a pravděpodobně má tedy i menší výrobní náklady.

        Takže v podstatě máte pravdu oba, podílela se na tom jak EU, tak i ČSOB (a ostatní acquireři).

        1. Perfektní vysvětlení,
          Perfektní vysvětlení, díky.

          A ještě bych rád položil laický konkrétní dotaz: Když si budu chtít na jednu dobíjecí stanici dát bezkontaktní platební terminál a budu počítat s tím, že tam denně protočím tak maximálně 100Kč (ale spíš ještě mnohem méně) tak:

          1) bude se se mnou banka(ten kdo to poskytuje) vůbec bavit?
          2) pokud ano, tak mi ten terminál dají zdarma s tím že budu platit jen ty 2-3% z každé transakce? nebo k tomu bude ještě další poplatek za vedení/servis? Nebo si ten terminál také můžu koupit jako housku a pak platit jen ty 2-3% ?

          A ještě mě napadlo, předpokládám správně že i toto bude spadat pod chystanou CET(centrální evidenci tržeb), takže budu muset stanici vybavit tiskárnou na účtenky?

          1. Tak především já jsem
            Tak především já jsem taky laik, informace jsem čerpal z odpovědi, kterou mi před časem na můj dotaz poskytl člověk, který se financemi zabývá. Zajímalo mě to koncem loňského roku v souvislosti s tím, že GE Money a UCB silně omezily a de facto téměř zrušily věrnostní programy spojené s platebními kartami. Tak jsem své platby přesunul k jiné bance. Když nechtějí mé peníze… tak je mít nebudou. 😉

            Takže mé odpovědi berte víceméně jen jako úvahu obyčejným selským rozumem.
            Ad 1) Pokud by se jednalo o 1 stanici s útratou 100Kč/den, tak to je otázka. Na jednom Delikomatu se kartami protočí třeba taky jen 100Kč denně, ale na druhé straně Delikomat má v ČR řádově stovky, možná tisíce automatů, takže je asi při jednání s bankami v jiné pozici.

            Ad 2) Pokud ano, tak ty 2-3% by měly být pro obchodníka konečné. Terminál pořád podle mě zůstává majetkem banky-acquirera, tak jako je platební karta majetkem banky vydavatele-issuera. Právě z tohoto důvodu by ovšem mohl být takový terminál pro issuera nepříliš zajímavý a tedy by nemuselo dojít k dohodě.

            Co se týká CET a tiskáren na účtenky, bylo by to podle mě ve stejné pozici jako třeba právě ty Delikomaty. Dnes mi obchodník v kamenné prodejně dává paragon a doklad o platbě kartou, ale ani dnes Delikomaty žádné účtenky netisknou a pochybuji, že v budoucnu tisknout budou. Pokud by i tyto malé terminály musely tisknout účtenky, tak by to podle mě vedlo k jejich zániku, protože náklady při malých platbách by enormně narostly a to by tento způsob placení malých částek poslalo do kytek.

            Teď napíšu něco, za co mě možná někdo bude chtít ukamenovat nebo zašlapat do země. Přesto to napíšu. Alternativním způsobem celkem bezproblémových plateb třebas jen na jedné dobíjecí stanici by mohlo být zapojení nabíjecí stanice do systému EVmapa. Nikde není řečeno, že na KAŽDÉ stanici MUSÍ BÝT sazba 10Kč/kWh. Cenu za odebranou elektřinu na každé stanici neplatí EVmapa, ale její konkrétní provozovatel, který nakupuje elektřinu od distributora. EVmapa zajišťuje jen účtování a placení. Je jen na konkrétním provozovateli konkrétní nabíjecí stanice, za kolik si dohodne s distributorem elektřiny sazbu Kč/kWh a za kolik Kč/kWh ji prodá majitelům EV, kteří u něj budou nabíjet. Nikde není řečeno, že to musí být 10Kč/kWh. Typickým příkladem může být pan Kubiš a jeho nabíjecí stanice ve Valašském Meziříčí. Stanice je v systému EVmapa, ovšem nabíjení je zdarma. Čili odemykání, spouštění stanice a ostatní funkcionality jsou jako na ostatních stanicích v systému EVmapa, ovšem elektřinu – odhaduji to tak na minimálně 3Kč/kWh – platí pan Kubiš ze své kapsy. Tímto způsobem de facto sponzoruje všechny ostatní uživatele EV, kteří u něj nabíjejí. Přesto i u něj, pokud by došlo ze strany nějakého konkrétního uživatele k neúměrnému nadužívání či dokonce zneužívání nabíjení zdarma, tak by to chtě nechtě musel zpoplatnit. Protože je systém EVmapa zcela jednoznačně adresný, tj. každý uživatel má svůj účet, neměl by být problém SW to ošetřit tak, že různí uživatelé by mohli mít individuální sazby Kč/kWh. Podobně na tom je nebo v tuto chvíli spíš už byla nabíjecí stanice v Brně u Spielberk Office Centre. Donedávna tam bylo nabíjení zdarma, aktuální sazba je tam 6.05Kč/kWh. Stanici provozuje firma CTP, účtování zajišťuje EVmapa. Je opravdu na konkrétním provozovateli, za kolik Kč dá kWh elektřiny.

            Ale abych se vrátil k tomu, proč to tu vlastně píšu. Kredit se nabíjí do systému EVmapa pomocí platební karty on-line – buď předem doma nebo klidně až těsně před nabíjením. Takže odpadá jednání s bankou a řešení, na kolik přijde platební terminál atd. Jediný problémek je, ovšem pouze na straně uživatele – naučit se platby on-line na internetu. To zvládne dnes každý chytrý mobil nebo i tablet, na každé nabíjecí stanici EVmapa je k dispozici wifina.

            Neberte to prosím jako propagaci systému EVmapa, ale jen informaci o tom, že tu tato možnost se všemi specialitami je. Kdo toho chce využít, ten může. Kdo nechce, ten nemusí, nikdo ho k tomu nenutí. Nejsem na tomto systému ani finančně ani nijak jinak zainteresován, ani nemám nic z toho, že jsem to tu napsal. Prostě jen informace. Třeba se to někomu může hodit, pokud by uvažoval třeba o zřízení nabíjecí stanice.

            1. diky moc za vysvetleni
              diky moc za vysvetleni poplatku bankam…

              Jinak ohledne EVmapy mate naprostou pravdu, provozovatel stanice si urci svoji cenu. To, ze si Nissan dealer, Rami a EVSELECT urcili 10Kc je ciste jejich vec. Ostatni muzou dat jine ceny. Jeste bych doplnil, ze do EV mapy muzete kredit dobit i obycejnym bankovnim prevodem s variabilnim symbolem bez pouziti kreditni karty. A taky bych na zaver doplnil, ze EV mapa si za billing uctuje mnohem vice nez 3% – coz je ale pochopitelne, kdyz uvazime jak malo je tu nabijecich stanic.

            2. Taky děkuji za pěkné
              Taky děkuji za pěkné vysvětlení a nasměrování jak se to dělá jinde viz systém EVmapa.

              Ta možnost „identifikace“ uživatele v podobě mobilního čísla a prozvonění pro aktivaci mě opravdu v mých úvahách nenapadla 🙂

              Já jsem ve svých úvahách pracoval s podobným systémem, akorát s identifikaci buď pomocí vyťukání standardního loginu: jméno/heslo nebo v podobě čísla ID platební karty (nebo ID jakéhokoliv jiného zařízení s NFC) které si zákazník při registraci zadá do systému.

              Buď jak buď ale stejně přetrvávají poplatky za vedení(příjem plateb) Paypal nebo GoPay účtu, který nutně potřebuji k tomu, aby si zákazník mohl online na místě zaplatit kredit. Jinými slovy pokud je poplatek za NFC bankovní terminál 3-4%, tak mi to stejně vychází jako nejpraktičtější a nakonec možná i nejlevnější řešení? Akorát se vracím na začátek s tím, že je otázka jestli mi ho banka vydá.

                1. Já jsem dosud žil v
                  Já jsem dosud žil v domnění, že to neumí žádný systém právě z toho důvodu co jste právě popsal. Tj. Opravdu si na displayi musím nejprve nacvakat kolik kWh, nebo kolik minut chci odebrat, zaplatím za to předem a pokud odeberu méně tak to je „moje blbost“?

                2. z tohto pohledu je
                  z tohto pohledu je predplaceny system nebo dodatecna fakturace urcite privetivejsi pro zakaznika 🙂

                3. Prihlasit se na nabijecku
                  Prihlasit se na nabijecku pres displej, zacit nabijet, ukoncit nabijeni – displej ukaze kWh plus cenu a ta je strzena z PayPal uctu. Tak to ve zkratce funguje. Na prihlaseni do EVmapa je treba PayPal ucet, ktery si nakrmim penezma. Mimochodem – zajimavy rozdil v Brne – cca 6 Kc u Spilberk office a u NetDataCommu a u Nissanu na Veslarske za 10 Kc za kWh … To je, jak kdyby benzin stal 25 a 45 Kc … Kam radsi pojedete? No, v Brne asi k AAA na CEZ nabijecku za 180 Kc mesicni pausal 😉

                4. na EV mapu neni treba zadny
                  na EV mapu neni treba zadny PayPal! Staci se registrovat a dobit kredit libovolnym zpusobem. Funguje i obycejny bankovni prevod s variabilnim cislem, pokud se vam nechce pouzivat jine metody.

                5. Je mozne, ze to panove
                  Je mozne, ze to panove zmenili. Nekdy v rijnu/listopadu nebo tak nejak, kdyz jsem byl u NetDataComm nabijecky, tak displej rikal, ze je potreba ucet u PayPal …

                6. ne, ne, takhle to
                  ne, ne, takhle to nefunguje.
                  U samoobslužné benzinky mají podobné systémy. Zadáte za kolik chcete natankovat, vložíte kartu a systém se zeptá banky, jestli máte na účtu dostatek peněz. Pokud ano, benzinka tuto částku zablokuje, v podstatě si ji rezervuje. Pokud máte v nádrži dost místa a vejde se vám tam množství paliva v odpovídající hodnotě, benzinka si strhne celou částku. Pokud se vám tam benzin nevejde, benzinka odblokuje částku, a strhne si pouze to, co ji patří, tedy to, co si natankujete.
                  V tomto bych problém neviděl, největší problém u nabíjecích stanic je v legislativě.

                7. dík za postřeh, určitě
                  dík za postřeh, určitě mít takovouto možnost účtování zní logicky a právě proto jsem očekával že to nepůjde, protože to je pro banku další ne úplně standardní služba.

                  Nefunguje to ale spíše tak, že je to blokované na vloženou kartu? Jinými slovy vložím kartu, tím se odemkne stanice (ale z karty mi nikdo nic zatím nebere) a teprve až když po natankování potvrdím platbu, tak díky tomu mi vyjede karta ven?

                8. Urcite ne. Kartu vam system
                  Urcite ne. Kartu vam system vyda hned, jak potvrdite platbu. System vam penize z uctu pouze zablokuje, ale jeste si ji nestrhne. Tento system je u podobnych zarizeni vcelku bezny a funguje temer vsude. Napr v Italii, tusim ze po 21:00 nenajdete temer zadnou otevrenou benzinku s obsluhou, vetsina pres noc funguje na tomto systemu.

                9. Jaky je problem v
                  Jaky je problem v legislative? Nevim o nicem co by EVmapa mela v rozporu s legislativou.

                10. Ev mapa má snad vše v
                  Ev mapa má snad vše v pořádku. Tedy alespoň co jsem tam zběžně koukal.
                  Větší problém je u systému placení kartou za odebranou elektřinu na nabíječkách.

                11. nechcu byt za rypala,
                  nechcu byt za rypala, opravdu me to zajima…

                  Proc je v tom tak velky rozdil kdyz nejprve nahraju penize na virtualni ucet u EVmapy a pak se mi strhavaji za odebranou elektrinu, anebo kdyz se strhavaji rovnou z uctu pomoci kreditni karty?

                12. No jde mi o to, aby byl
                  No jde mi o to, aby byl systém co nejprimitivnější i pro náhodného uživatele(i ze zahraniční) a zároveň pro poskytovale stanice. Ta platební karta je řešení, které pochopí každý a může kdykoliv obsluhovat každý. K tomu jako provozovatel stanice nemusím vést žádný zákaznický systém, ale pouze mít účet v bance, která mi poskytne terminál.

                  Všechny ostatní řešení mi už přijdou komplikovanější pro obě strany. Tj. jako uživatel se musím před prvním použitím někde zaregistrovat a vložit tam nějaké peníze ikdyž vím, že stanici využiji jen jednou. Dále je zde problém, že každý provozovatel využívá jiný systém, takže spousta registrací. Jako provozovatel stanice musím provozovat vlastní zákaznický systém a měl bych u každé stanice mít free wifi. Ano můžu přenechat správu nějaké soukromé společnosti, ale to mě stojí nějaké peníze (pravděpodobně více než bankovní terminál) a nutnost smlouvy. Jako provozovatel bych se pak asi snažil mít smlouvu se všemi systémy ať jdu zákazníkovy vstříc. Předpokládám že účetnictví si ke stanici musím vést tak jako tak.

                  Pokud mám v myšlenkách chybu tak mne prosím opravte, tak mi jde o to nalézt ideální řešení

                13. s tim ja plne souhlasim, ale
                  s tim ja plne souhlasim, ale bavili jsme se o problematicke legislative… viz vyse

                14. Ano, takto vypadá ideální
                  Ano, takto vypadá ideální stav, který se současným energetickým zákonem nejde. Jednoduše proto, že v současnosti, když provozujete nabíjecí stanici, správně by se z vás měl stát distributor el. energie, a z tohoto důvodu je přeprodávání el. energie bráno jako podnikání dle EZ. Tím mimo jiné musíte zajistit, že znáte identitu a máte s odběratelem el. energie smlouvu. Z tohoto důvodu nemůžete dát na nabíjecí stanici terminál a vybírat za odebranou el. energii.

                15. Jen jestli pánové
                  Jen jestli pánové neřešíme projektově něco, co už jiní uvádějí do praxe v řádech měsíců – aktuální email z Greenway: (cituji) „Úspešné dokončenie medzinárodného projektu CEGS. Ukončením roku 2015 sme k úspešnému koncu doviedli i náš projekt „Central European Green Corridors Project“, ktorým sme, ako naznačuje i jeho názov, dosiahli medzinároné prepojenie nabíjacej siete GreenWay s ďalšími sieťami pre nabíjanie elektrických vozidiel v Rakúsku, Chorvátsku, Nemecku a Slovinsku. Z celkového počtu 115 rýchlonabíjacích staníc pre elektrické automobily sa na Slovensku nachádza 21, z čoho 18 je postavených a prevádzkovaných spoločnosťou GreenWay. Všetkých 115 staníc v novoprepojenom stredoeurópskom priestore je postavených v troj-štandarde, čo znamená že nabíjajú vozidlá prostredníctvom rozhraní AC/Type 2, DC/Combo 2 a DC/CHAdeMO. Spoločne tieto stanice vytvárajú integrovaný priestor, v rámci ktorého môžu zákazníci nabíjacej siete GreenWay so svojou nabíjacou kartou cestovať a nabíjať sa na partnerských staniciach prostredníctvom roamingu. GreenWay na tomto projekte spolupracovala s mnohými partnermi projektového konzorcia pod vedením Rakúskej energetickej spoločnosti Verbund. Projekt sa podarilo zrealizovať vďaka významnej finančnej podpore Európskej Únie, resp. jej grantovej schémy TENT-T. Viac informácií je možné nájsť tu http://www.cegc-project.eu/.“ (konec citace)
                  A následuje zpráva ohledně plateb kartami: (cituji) „Medzinárodný roaming pre zákazníkov GreenWay Infrastructure. Na základe trpezlivej práce a splnenia náročných podmienok sme boli akceptovaní do Európskeho zúčtovacieho centra (European Clearing House). Týmto sme výrazne zjednodušili cestovanie majiteľom nabíjacej karty GreenWay do zahraničia, a taktiež zákazníkom mnohých ďalších európskych sietí, ktorí budú so svojim elektromobilom cestovať na územie Slovenska. Európske zúčtovacie centrum je platforma pre prevádzkovateľov nabíjacích staníc, umožňujúca vzájomné prepojenie nabíjacích sietí, čo je potrebné pre autentifikáciu roamingových zákazníkov, a taktiež podporuje integráciu s geo-navigačnými systémami, rezervácie nabíjacích staníc na určitý čas a ďalšie praktické funkcie. (konec citace)

                16. Co se týče platby kartou
                  Co se týče platby kartou za odebranou el. energii se samozřejmě vztahuje pouze na ČR. Jaké EZ mají v jiných zemích nevím, ale myslím, že Neměcko už toto bude mít dávno vyřešené

  2. Rozhodně moderní posun v
    Rozhodně moderní posun v osobní hromadné dopravě. To, že se tím výrazně urychlí a zjednoduší odbavení cestujících je posunem. Též si cestující veřejnost nebude ze šoférů dělat směnárníky, největší zdržování je právě vracení peněz za velkou bankovku. A to, když se takto sejdou dva tři takovíto cestující, o tom mohou vyprávět řidiči místní dopravy stále.

Napsat komentář