Znečištěné ovzduší zabije ročně 5,5 milionu lidí

Špinavý vzduch je podle nejnovějšího výzkumu Univerzity ve Washingtonu každý rok příčinou předčasného úmrtí 5,5 milion lidí po celém světě. Nejhorší je Čína a Indie.

Mezi největší znečišťovatele ovzduší globálně patří zastaralé uhelné elektrárny
foto: stevepb, licence public domain

Z přibližně 5,5 milionu předčasných úmrtí za každý rok připadá více než polovina na Indii a Čínu. Není se pak co divit, že lahvovaný kanadský vzduch se do Číny vyprodal za 4 dny. Ani že Indie má horší kvalitu ovzduší než Čína.

Hlavním zdrojem znečištění jsou zastaralé , průmysl a emise z dopravy. Za předčasná úmrtí ale může i znečištěné ovzduší uvnitř budov.

Michael Brauer, profesor na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru v Kanadě, označil znečištění ovzduší za čtvrtou nejnebezpečnější příčinu úmrtí. A jednoznačného premianta jakožto riziko úmrtí v oblasti životního prostředí.

Snížení znečištění ovzduší je podle Brauera „neuvěřitelně efektivním způsobem jak zlepšit zdraví populace“. Podle dřívějších statistik EEA špinavý vzduch zabíjí přes 400 tisíc Evropanů ročně. Také čeští odborníci už několik let varují, že ovzduší v Praze a Brně poškozuje zdraví obyvatel.

V už zmíněné Číně je ale situace mnohem závažnější. Ačkoliv se tamní vláda a samosprávy snaží se znečištěním ovzduší něco dělat, nemusí to stačit.

Qiao Ma, studentka Tsinghua University v Pekingu, nedávno spočítala že i přes současná opatření bude v Číně v roce 2030 umírat 990 000 až 1,3 milionu lidí kvůli špinavému vzduchu.

Dokonce ještě hůř na tom ale může být Indie. Ta se totiž narozdíl od Číny nemůže opřít o masivní urbanizaci a vysoký ekonomicko-technologický růst. Ostatně, Evropě, a Japonsku trvalo posledních 50 let, aby se kvalita ovzduší výrazně zlepšila.

23 Comments on “Znečištěné ovzduší zabije ročně 5,5 milionu lidí”

  1. Řekl bych, že na to vlády
    Řekl bych, že na to vlády Číny ani Indie moc neslyší. Tedy dokud je ještě v centru velkoměst přes smog vidět na krok nebo nepořádají zrovna olympiádu. Bavíme se totiž o zemích s více než miliardou obyvatel každá. Malé město u nich znamená 3-5 mil. obyvatel. Koho tam zajímá, když jim za rok vymře jeden městys nebo jedna středisková vesnička? A to si fakt nedělám srandu.

                1. Pletete se, lze toho
                  Pletete se, lze toho dosáhnout i jinak, záleží na tom, jak rychle a kolik chcete investovat. Válka ve skutečnosti vytvoří zastoupení podle síly a technologie, záleží i kdo s kým bude válčit, pokud se semelou Rusko, USA, Čína, Indie, Pakistán, Francie a GB mezi sebou, pak to vyhraje ten kdo bude hodně daleko, protože nejspíš dojde na jaderné zbraně.

                  Existují jiné, elegantnější postupy, jak toho dosáhnout. Můžete vytvořit zaplaťe lidem za to že se vzdají možnosti mít potomky, v rozvojových zemích se to možná ujme.

                  Problém je náboženství které ovlivňuje legislativu ohledně antikoncepce potratů etc., které jakékoliv jiné snahy bude blokovat.

                2. Pěkně to bylo vymyšlené
                  Pěkně to bylo vymyšlené v knize „Zelený Mars“, kdy padl návrh, že by měl každý právo na 3/4 dítěte, tj. 1 a 1/2 dítěte na pár. Tu druhou polovinu by si každý mohl přikoupit od jiného páru, který by ji mohl naopak prodat.

              1. Možná ani ne tak nadbytek
                Možná ani ne tak nadbytek lidí, jako nadspotřeba, teď bychom se ale dostali do konfliktu toho jak ji změnit, konfliktu dokonce ideologického, no nebylo by to pěkné. Například, nepletu-li se, je v USA 3x takové spotřeba elektřiny na obyvatele jako u nás, tak je to i s jinými zdroji. A jsem si jistý že i v tomto případě by to bylo postaveno jako levice vs. pravice, zastupitelská „demokracie“ vs. totlita, kapitalismus vs. socialismus. Byť se jedná o nalezení způsobu přežití druhu. Mimochodem mám pocit že by to zase odnesla střední třída.

                Jsou to děsivá čísla, se kterými si ale poradit vůbec neumíme, nemáme technologii, která by byla sto jen nahradit současnou spotřebu energie z fosilních plaiv v průmyslových zemích něčím jiným.

                Nebudou toho schopny OZE a ani jaderná energetika, ne na nějakou rozumě dlouhou dobu, mimochodem na fúzi asi nemáme čas, potřebovli bychom funkční elektrárnu tak do 10 let a zároveň způsob jak jich ročně postavit stovky. Nemáme pravděpodobně ani projekční kapacity pro projektování těchto zdrojů. Navíc všechny dostupné zdroje jsou značně omezeny.

                Pokud se udává že by bylo uranu pro VVER na asi 200let, pro těžkovodní je to pak asi na 600let, jenže jádro kryje světovou spotřebu vší energie jen asi ze 3%, to by znamenalo že tento uran bychom spálili za 18 let. FBR jsou také limitované a nejspíš se budeme pak potýkat s velkými problémy, rotože současnou spotřebu bude třeba násobit minimálně 3x pro dosažení všech lidí na standard průmyslového světa.

                Slunce je sice dobrý zdro, ale stabilní jen někde, i pokud vezmeme koncentrační elektrárny, pak je tu problém, buď spotřebujeme obrovské množství mědi na vedení a stejně tak čtvrtinu protopíme na drátech, nebo budeme stěhovat populaci, také jsou problémy v tom že kde se daří sluneční energii, není obvykle dost sladké vody, což by znamenalo další energii pro odsolování. Taky jsou měsíce kdy bych střední Evropu nejraději vyměnil za něco víc na jihu, ale to je trochu nepravděpodobné z mnoha důvodů, navíc by to vedlo k dost vělkým problémům. Logistickým, technickým, infrastrukturním, sociálním.

                I pokud bychom teď všichni omezili spotřebu rapidě, že by spadla třeba o 10TWh elektřiny ročně u nás, kdyby to udělaly všechny průmyslové země, poád bude v rozvojových vlna kdy budou bohatsvtí spojovat se žrouty energie, velkými auta atd. Je to trochu neodstranitelné primitivnosti v lidech, kdy se snažíme na ostatní udělat dojem bohatstvím a mocí (na většinu to funguje), to je důvod proč se starověcí despotové tak rádi ověšovali zlatem.

                V neposlední řadě jsme limitováni schopnostmi zemědělství, ekonomikou atd. Myslím že by se daly výnosy například severní Afriky vhodným přístupem ke krajině dost zvýšit, pokud to dovedli Římané, neměl by to být problém ani pro nás. Ale nikdo, žádná společnost do toho nejde, o vládách se také říct nedá, protože je levnější produkovat v jiných oblastech a k tomu aby se vyplatila technologie musí ceny potravin vzrůst a ddřív než to bude na zajímavé úrovni pro využití, tak budou na světě hladomory. a s tím spojené problémy.

                1. pravdaovode.cz/wp-content/scr
                  pravdaovode.cz/wp-content/scripts/map2016/mapa012016.html

    1. je to zmanipulovana
      je to zmanipulovana informacia. zvlast ten obrazok, je na smiech.
      chladiaca vez nie je komin s dymom. je to max tak vodna para. a jedine comu leze popolcek z komina bude echt spalovna na odpad a uhlie bez filtra castic ktory, neviem ako u vas, je u nas povinnost, vratane zachytavacov pachu a jedovatych plynov.

      vacsina tepelnych uz aj tak ide hlavne na zemny plyn.
      ten mimochodom je pri vyrobniach „ropy“ nieco co sa len tak veselo spaluje do stratena ako odpad. u nas taky slovnaft.

      znecistenie je hlavne cez odpadovu vodu z agronomie.
      taka vychrlena sopka, urobi skor docasne tuhsiu zimu a bezletovu zonu, inak nic.

      Aj ta elektrina sa musi niekde vyrobit.

      1. proc by to melo bejt
        proc by to melo bejt zmanipulovane? chladici veze jsou celkem bezna soucast uhelnych elektraren (to neni jen vysada jaderek 😉 ), proste slouzi k ochlazovani chladiciho media (vetsinou voda) a ano z nich jde jen para, ale kazda ta uhelka ma zaroven i kominy a z tech jde onen sajrajt, ostatne na fotce je to krasne videt, 4 chladici veze ze kterych nejde skoro zadna para a pak 2 kominy, a ten „uprostred“ fotky je docela rozdymenej

        dane kotle na uhli (jine fosilni palivo) a turbyny ktere vyrabeji elektrinu, nebo dalsi casti elektrarny se musi take chladit, teplota se tam musi udrzovat na urcite urovni aby se to cele nerozsipalo, je to celkem slozitej system

      2. Vetsina tepelnych elektraren
        Vetsina tepelnych elektraren na zemni plyn se vsude po svete vypina. Oproti uhelnym jsou moc drahe na provoz. To je prave ten problem poslednich 2-3 let. ceny uhli klesly na minimum a vsechno jede na uhli, i kdyz uz byly odsouzeny do srotu.
        Otazka je, co je horsi pro zdravi. Zda elektrarny, nebo spalovaci motory. Ja bych to videl spis na ty motory, protoze maloktera elektrarna je primo ve meste, zato auta smrdi prave v centrech velkych mest. A emise z aut jsou obzvlast skodlive.

        1. jediny nepriaznivy dopad
          jediny nepriaznivy dopad benzinovych aut s katalizatorom na zdravie je ked niekoho zrazia. kupodivu, podporuju rast fauny. co vam nikto nepovie len tak, ale „sa“ vie, popolcek z uhelnych elektrarni je mierne radioaktivny.

          Elektrina je vyrabana hlavne zo zemneho plynu. Cele vyhrevne sustavy fabrik, teplarni, zaloh, mestskych blokov idu len na toto jedine palivo. Do zeme sa koli tomu tlacia -liony kubikov zasob. Cela krajina sa bez zemneho plynu do par mesiacov zastavi.

          potom odpad, ten sa bude spalovat stale, nic ine sa s nim urobit neda, a ked sa uz spaluje, preco to nevyuzit na ohrev a elektrinu ?
          spaluju sa odpadove oleje, co nejdu konvertovat na maziva, naftu a benzin.

            1. to pridite povedat tym
              to pridite povedat tym idiotom vedla naseho mesta co postavili skladku so spalovnou. hoci tam maju filtre, ako treba, taky podivny smradok neidentifikovatelnej chemikalie citit ked idem autom okolo, si hovorim, ku.va co to je ? uz ich je.al aj starosta, ze ru.va vy ko.oti, dostali ste povolenie, ludia matu je.u ze to neni dobry napad hoci ste daleko, a co to ku.va smrdi ? tak pridali viac filtrov. no nevim, trochen to obcas pri jazde autom okolo volajako asi este citim. je to taky divny smrad jak od starej Blažkovej čo si neumyla ku.du už 3 nedele.

              1. Ten dioxin je tak jedovaty,
                Ten dioxin je tak jedovaty, ze ho ani nemuzete citi a jste uz mrtvy. V 70-80-tych letech to zabilo hodne lidi v Seveso v Italii a od te doby se to u kazde spalovny sleduje. Neco si o tom prectete. Drive se neco podobneho michalo do ochrany na drevo. Kdo si to natrel na drevo, ten mel obrovske potize.

Napsat komentář