Česko-americká firma získala investici na rozvoj vodíkových čerpacích stanic

Společnost United Hydrogen Group založená a vlastněná českými majiteli získala významnou investici ve výši US$4 mil. od Anglo American Platinum (AAP), světového lídra v těžbě platiny s tržbami $5 mld. a 50 000 zaměstnanci.

UHG má velmi ambiciózní plány týkající se rozvoje a zavádění nových vodíkových technologií
foto: UHG

TISKOVÁ ZPRÁVA

Investice je určená primárně na rozvoj infrastruktury a čerpacích stanic pro vodíkové automobily (FCEV – Fuel Cell Electric Vehicles). AAP uvolnila prostředky prostřednictvím svého programu PGM (Platinum Group Metals) Investment Programme, který se zaměřuje na investice do výzkumu a vývoje v oblasti palivových článků a technologií, které využívají platinu a ostatní kovy platinové skupiny z produkce AAP.

Vstup významného investora podpoří zejména projekt výstavby vodíkových čerpacích stanic na severovýchodě Spojených států a rozvoj nové disruptivní technologie pro skladování a dopravu vodíku.

Společnost United Hydrogen Group se sídlem v  je zaměřena na výrobu a distribuci vodíku a výstavbu a rozvoj infrastruktury pro vodíkové automobily. Průmyslovým zákazníkům dodává vodík již od roku 2009 a vlastní vodíkovou čerpací stanici pro FCEV na letišti JFK v New Yorku.

Jejími zakladateli a majiteli jsou Ladislav Ornst a Petr Matuška, majitelé investiční a poradenské společnosti SICF, Richard Kučík, podnikatel v oblasti obchodu s energií, a českoamerický podnikatel Vladimír Prerad.

Vodíková auta v současné době začínají přicházet na trh (např. Toyota Mirai a nabídnou uživatelům klasických automobilů alternativu s nulovými emisemi a stejným uživatelským komfortem ohledně doby tankování a dojezdu. Podle odhadů expertů bude v roce 2020 jen ve Spojených státech v provozu až 300 000 vodíkových automobilů.

„Budeme intenzivně rozšiřovat síť vodíkových čerpacích stanic, aby jejich dostupnost korespondovala s očekávaným nárůstem počtu vodíkových automobilů na americkém trhu. Kromě toho připravujeme další rozvojové projekty, např. výstavbu závodu na výrobu kapalného vodíku v hodnotě 38 milionů USD. Během pěti let plánujeme investovat do vodíkových technologií přes 100 milionů USD,“ komentuje investici Ladislav Ornst, člen představenstva UHG.

Podle Anglo American Platinum jsou ambiciózní plány UHG v souladu se zájmy společnosti a investičním zaměřením programu PGM.

„Chceme snížit cenu dodávaného vodíku a zvýšit dostupnost infrastruktury vodíkových čerpacích stanic,“ dodává Andrew Hinkly, výkonný ředitel marketingu Anglo American Platinum. „Podpora programů vyvíjených UHG nám pomůže dosáhnout těchto dvou klíčových cílů.“

tisková zpráva

49 Comments on “Česko-americká firma získala investici na rozvoj vodíkových čerpacích stanic”

  1. Palivove clanky funguji
    Palivove clanky funguji nejen na vodik ale i na zemni plyn apod. Takze az budou dostatecne spolehlive a cenove dostupne, budou se pouzivat napriklad i v RD a kazdy bude mit doma vyhodnou kogeneracni jednotku.
    Budoucnost je v decentralizovane energetice. JE nemaji budoucnost a promeni se v cerneho Petra. Komu zustane, ten bude brecet.

    1. A nebo prave naopak, komu
      A nebo prave naopak, komu zbydou 2 JE a bude schopny dodavat, az se zrovna nahodou soucasne zatahne a prestane foukat, tomu prumysl utrha ruce… 😉 EDIT: Rodinne domy… nikoho nezajimaji, tam jde o prd (proste vecer bez televize). Ale kdyz nemas cim pohanet cerpadla nekde v ocelarne…

      1. tak to bude mit CR teda blbe
        tak to bude mit CR teda blbe podle tveho scenare, pac CR do roku 2060 nebude mit ani jednu JE, s obnovou nepocita ani plan CEZu ani plan uradu pro energetiku, nastesti ve hvezdach je i nesmyslna „dostavba“ Temelina

        zvlastni ze zeme kde nemaji zadnou JE dnes funguji taky, podle toho co pises by prumysl u nich mel davno skoncit, mimo jine s takovima zemema mame dokonce hranice, tusim ze se jim lidove rika Polsko a Rakousko, zadnou JE nema ani treba Norsko, Italie, Ukraina (pokud nepocitame Cernobil), Belorusko a dalsi, jak to jen delaj ze dokazou zit bez Jadernych elektraren, asi nejake kouzlo?

        1. At zije demagogie… Proste
          At zije demagogie… Proste elektrarny nezavisle na pocasi. Elektrarny, co pali mizerne uhli (a produkuji popel, ktery sviti vic nez cely Temelin) funguji napric celou Evropou. A pokud postavime x novych misto JE (ktera je sice hnusna, ale vypousi jen paru), to bude radosti v miste stavby. Mimochodem jednu takovou nam Polaci postavili rovnou u hranic (diky smeru vetru kouri k nam), nasi se mohli po*at a to bylo tak vsechno, co mohli.

          Ze by to bylo tim, ze „eko“ zeme si dneska tu osklivou jadernou/uhelnou (proste nezavislou na pocasi) energii maji od koho koupit kdyz ji potrebuji? 😉

            1. O zdravem rozumu ze strany
              O zdravem rozumu ze strany Evropských politiků bych pochyboval, spíše mi příjdou jako ideologové bez zpětné vazby.

              Zdravý rozum by byl kdyby se stanovil nějaký cíl, něpříklad odstranění uhlí, snížení emisí apod. ne zkusit udělat naráz revoluci v energetice, stavět OZE aniž by byla nějaká zásadnější zpětná vazba na potřeby průmyslu, stavbu vedení, akumulaci.

              Nebo by se za zdravý rozum dalo považovat pokud na JM se postaví nové PPE v Oslavanech a Hodoníně, zároveň s tím se bude investovat do buď OZE nebo do elektromobility. Což obé může vést k vyšším nárokům na regulaci sítě. Ne stavět větrníky v severním moři aniž by se dělo cokoliv jiného.

              Bez obrovských investic se prostě nedá naráz přejít od uhlí a JE k OZE, a na takovou investici nemá ani SRN, nemá na to finance, nemá na to ani pozemky, obávám se že na přechod nemá ani celá EU strojírenské kapacity.

              Příjde že jsou v západní Evropě ve slonovinové věži, žijí si v nějakém „sluníčkovém“ světě kde neplatí zákony fyziky a všichni lidé jsou na sebe hodní. (To je recept na katastrofu) Možná že jsou Němci výborní inženýři a vojáci, ale tím jsou právě nebzpeční. Pokud podlehnou nějaké ideologii mohou způsobit neskutečné problémy. Myslím že to se tak nějak stalo v současnosti. A to stačila jedna nebo dvě věty.

              1. mam pocit ze tohle neni
                mam pocit ze tohle neni primo jen o politickem rozhodnuti, Evropskych politiku us vubec ne, Evrospky politik nema na narodni JE zadnej vliv, teda pokud o tom nerozhoduje zaroven i ve sve vlasti „unie“

                cela energeticka koncepce do tusim 2040 v CR je prave o snizovani % uhelnych pri zachovani JE a pridavani dalsich variant + uhelne maji za tu dobu projit mnoha zmenama

                u Nemcu tu zpravu neznam a nevim ani jestli ji maj verejnou, ale co se pise tak problem maj hlavne s paternim vedenim ktere teprve stavej a navic bude z velke casti po misto nad zemi, ne se zdroji, zdroju maji dostatek, jen dnes nemaj jak ru elektrinu efektne transportovat ze severu na jih, proto vyuzivaji mimo jine i Ceskou rozvodnou paterni sit

                1. Evropský ve smyslu politici
                  Evropský ve smyslu politici SRN, Francie, etc. zejména ve vstahu k politikám jejich zemí a prosazování svých zájmů na půdě EU.

                  Samozřejmě částečně o tom co se bude dělat se jaksi rámcově rozhuduje i ve Štrasburku pomocí všemožných direktiv (nebo jak že sto to všechno jmenuje) Na parlmentech je pak implementace.

                  Navíc nikdy nevíte kdy se do toho zase pustí nějaké proxy organizace, kté mnohdy nemají ani dostatek odborníků na dané téma, například Greenpeace při akcích na zákaz GMO, Chemikálií a pod neměla ve vedení ani jednoho chemika, zato hromadu ideologů. Myslím že se mohou u nás brzy objevit nějaké takové skupinky.

                  Ano Německo má problém s výstavbou vedení, ale také bude mít s tím že nebude mít kde uložit onu zelenou energii, vypadá to sice pěkně na měsíčních nebo týdenních grafech, jak se pěkně doplňuje slunce a vítr, ale když si pak rozkliknete produkci den po dni, tak je to katastrofa. jeden moment 0 druhý den 100% instalovaného výkonu. To se bez velkých PVE s výkonem v desítkách tisíc MW nebude dát, tedy pokud nemá být pořád nachystán paroplyn, jenže ten je problematický pro cenu paliva a celé technologie.

                  Ano u nás je v plánu zachování JE, příp. max +2000MW, ale také je v koncepci energetické využití odpadu místo recyklace, z toho chtějí vytáhnout poměrně dost MW. Tedy místo uhlí to bude spíše pálení smetí. To už raději to uhlí.

                  Další nápad byl třeba až 3000MW z biomasy, ale už nikdo neřekl jestli to bude odpadní, nebo přímo pěstovaná. každopádně do elektrické sítě je to myslím hloupost, pro nějaký podstatný výkon by se musela vozit světakraj. To už raději ať vytáhnou z depa šlechtičny a štokry a pálí to v nich místo nafty v brejlovcích. Možná by to bylo doonce výhodnější než výroba kapalných biopaliv.

                  Myslím že pokud chceme něco s naší energetikou dlěat, tak první krok by mělo být přejítí elektráren v Hodoníně a Třebovicich na PPE a dodávka zároveň do teplovodní sítě, Dále pak výstavba nové PPE 200MW v Oslavanech (pokud možno s využitím původních budov) Takový přechod by snížil emise a zvýšil regulační schopnost naší soustavy. Plynu bude zjevně jště a dlouho dost. Dohromady to může být asi 700MW regulačního výkonu. Na toto se dají již napasovat další nestabilní zdroje, ale zároveň tak snížit spotřebu uhlí.

                  Mimochodem cena elektřiny na burze je dnes 23€/MWh, ta ze zemního plynu (zahrnuta jen cena plynu) by stála 33€.

                  Buď se svět řítí do další krize, protože tak padá spotřeba, nebo je to něčím jiným, ale raději bych na dorbý vývoj nesázel.

                2. hele Nemcum se jako jedine
                  hele Nemcum se jako jedine zemi v EU dari snizovat v minutach vypadek site a jako jedini jsou dnes hluboko pod 30 minutama za rok, ostatni staty vcetne CR jsou nad 30-40 minutama, pred 6-8 lety tam byli i Nemci

                  ja bych to nechal na nich, oni vedi nejlip jak si to vyresit, a zrejme se jim to dari

                  na ukaldani energie maji hned nekolik projektu v ruznych stadiich, od „malich“ baterii po rodinnych domech (ale v takovem mnozstvi celkove, ze to malo fakt neni), az po ruzne nesmysly s vyrobou vodiku z OZE nebo velke energeticke powerbanky primo u danych podniku, uvidime za 5-10-15 let jak si povede energetika v Nemecku a jak ve zbytku EU, pokud nejaka EU jeste vubec bude existovat

            1. Ze nam jich ale v te Evrope
              Ze nam jich ale v te Evrope bouchlo, co?
              Sorac, SSSR nepocitam za Evropu, to co v Cernobylu (ktery mimochodem nebouchl, alespon ne v jadernem slova smyslu) provadeli, neni normalni ani na asijske, natoz na evropske pomery.

              A kdyz se Putin rozhodne na stejnem miste postavit novou (a treba ji zase „z exoperimentalnich duvodu“ znicit), tak mu EU pravidla u tom, ze jaderna energetika je fuj, urcite budou strasne lezet na srdci…

              1. Parafrazoval jsem tu vetu o
                Parafrazoval jsem tu vetu o posr*ni nasich a to bylo tak vsechno co mohli.
                Az bouchne dalsi JE (a tentokrat by to bylo v Evrope), tak uz ani to posr*ni nezbude. Protoze nebude kdo komu by si mohl stezovat. Asi tak jsem to myslel. Zda Cernobyl je nebo neni v Evrope jsem nekomentoval, ani zda Putin …
                Jenom jsem chtel rici, ze kdyz by se to stalo ve stredni, nebo zapadni Evrope, tak by to melo „jine“ nasledky, nez nejaky polsky smrad…

                1. Takovych „kdyby“, ktere se
                  Takovych „kdyby“, ktere se zatim nikdy nestaly (a maji mizivou pravdepodobnost), ale vyhubily by celou Evropu, prece najdeme hromadu (a vetsinu z nich ani neovlivnime).
                  Kdyby Kimovi ulitla raketa s jadernou hlavici, kdyby sem spadnul nejaky vetsi meteorit, kdyby supervulkan, kdyby nejaka skutecna pandemie,…

                  Nevim, proste nechapu to krizove tazeni proti technologii, ktera je sice draha, ma nejake male riziko (byt potencialne s velkymi nasledky), ale zaroven je vicemene cista (odpad pravdepodobne pujde znovu zuzitkovat) a hlavne spolehliva v nasich podminkach, kde nemame ani spolehlive slunce, ani stabilni vitr, ani prebytek velkych rek a hor (hydro) ani more (prilivove)…

                2. Ano v reaktoru je asi 1,2
                  Ano v reaktoru je asi 1,2 štěpného materiálu (zbytek je balast), ale šance na skutečnou jadernou explozi jsou blízké nule, možná pokud tam shodíte jadernou zbraň. Dokonce ani Kimova prskavka by Evropě nic moc neudělala.

                  Z vodních reaktorů může nanejvýš uletět tritium, jód, cesium a xenon, přičemž tritiem, jódem a xenonem se vůbec nemusíme zabývat, jednak protože tritium je jen v malém množství a velmi rychle se buď spojí s kyslíkem na tritiovou vodu, nebo vyprchá vysoko do atmosféry, jód a xenon se rozpadají rychle, během několik dní. Problém je cesium ale na to se dnes dělají dekontaminační linky.

                  Vtip je v tom že uhlí obsahuje radioaktivní materiál v různých koncentracích a přes všemožnou filtraci dochází k jeho uvolňování do atmosféry, o složištích popílku je snad škoda mluvit, dochází k jeho koncentraci a tím zvyšování úrovně radiace v okolí.

                  Nejde o to jestli geograficky, nebo kulturně v Evropě je, ale o to že to co si dovolila ta směna která to vyhodila do luftu není normální ani na asijské poměry (patrně myšlena asie od Bosporu někam do polovice Číny), natož na poměry průmyslové Evropy.

                3. Samozrejme ze Fukushima a
                  Samozrejme ze Fukushima a Cernobyl u nas ve vyspele Evrope neni mozny… Ale presto riziko havarie je i ve vyspelych statech. Napr. Three Mile Island urcite znate. Samozrejme Evropa neni USA a u nas to neni mozne…
                  Jak funguje prosim dekontaminacni linka na Cesium 137? Nejak se nam nedari dekontaminovat Sumavu/Bavorsky Les a celou Skandinavii. Polocas rozpadu Cesia 137 je 30 let. Tak uz mame „jenom“ 50% Cernobylu. Ted jsem uplne v pohode.

                4. Three Mile Island byl zase
                  Three Mile Island byl zase jeden z příkladů toho co se stane pokud není systém dobře jištěn a zásahu lidí protože si myslí že něco když něco jiného. Tam došlo k roztavení AZ protože si obsluha myslela že je v reaktoru moc vody, zatímco opak byl pravdou, za toto mohlo zaseklé čidlo. Mimochodem to zase byl varný reaktor.

                  V VVER k tomu nemá jak doít, protože celý systém je pod tlakem a plný vody, pokud dojde k prasknutí, reaktor se odstaví a dochlazuje se na základě fyzikálních principů. Například v Dukovanech je to zajištěno systémem podtlakových komor.

                  Na to jak pracují dekontaminační linky se prosím zeptejt nějaké japonské Drábové, opravdu nevím jak přesně to dělají, nicméně jsou schopni z vody a půdy dostávat radioaktivní izotopy. Myslím že zároveň i ostatní, ale je možné že k tomu využívají nějakého činidla které třeba vytváří s cesiem a jen s ním nerozpustnou sraženinu nebo něco podobného.

                  Šumava a Skandinávie se patrně nedekontaminují protože úrovně o které bylo přirozené radiační pozadí zvýšeno nepředstavují zásadnější problém, pokud tedy denně nekonzumujete šumavský kančí guláš.

                5. Tady nejde o opakovani chyb
                  Tady nejde o opakovani chyb z Three Miles Island, ale tady jde o spolehlivost vsech tech scenaru, ktere si nejaci joudove vymysli a tvrdi ze maji vse pod kontrolou a ze ten jejich system je bezpecny, bezporuchovy, blbovzdorny a tak dale. Praxe bohuzel dokazuje, ze kazdy sebechytrejsi expert na neco zapomel, ze se naskytne nejaka nepredvidatelna situace a ze se to vymkne zvladatelnemu rezimu. Jako dobry priklad muze jit o chamtivost a lajdacke svary a jeste horsi rentgenovou kontrolu a uplne nezvladnutou kontrolu tech kontroloru tech kontrolnich zkousek svaru. Nastesti se na to prislo nahodou, jinak by jsme asi prisli o moravske vinice na dalsich 10.000 let. Ta technologie je sice na 99,99 % bezpecne ovladatelna, ale kdyz to selze, tak je to uplne stejna katastrofa, jako kdyby to bylo bezpecne jen na 10%.
                  Znam pripady narozenych deti z dob Cernobylu a ty jsou zavaznejsi, nez vase poznamka o kancim gulasi.

                6. Příady narození hned po
                  Příady narození hned po Černobylu lze přičítat jiným izotopům než cesiu, zejména jódu.

                  Nějakých 10 000 let je nesmysl, po explozi jaderné zbraně se podařilo Hirošimu a Nagasaki vybudovat vcelku rychle, možná že v palivu po použití existují prvky s takovou životností, jenže to jsou kovy povětšinou, jejich oxidy jsou také pevné, v JE Černobyl za uvolnění materiálu do okolí mohl také požár grafitového jádra a neexistence ochranné schránky reaktoru.

                  Vzhledem k tomu že se stát může cokoliv se všechny systémy navrhují, nebo by měly, ať už je to zabezpečení jaderky, nebo lokálky kde denně jede deset lidí, tak že při poruše systému se všechno zastaví. Vypne reaktor, spadne návěst…

                  Spíš než že někdo na něco zapomenul je to o tom že někdo něco záměrně obešel. Ať už v případě NPP TMI nebo AES Černobylskaja, místo toho aby byl reakotor odstaven a nechala se běžet automatika se dělalo něco jiného, mimochodem tehdy se ten RBMK sám odstavil díky xenonové otravě, ale obsluha jaksi všechno co šlo odpojila. U JE Fukushima Daiichi to bylo trochu o něčem jiném.

                  Nevím jaké máte důkazy o nekvalitních svarech na našich JE, pokud jsou neprůstřelné pak je prosím urychleně předejte příslušným orgánům (raději jako notářsky ověřené kopie), ale to že jsou špatně provedeny snímky svarů ještě neznamená že jsou svary špatné. Nevím jaké zkušenosti byly s tou firmou která je prováděla, ale po tomto bych s ní rozvázal smlouvu.

                  Položte si teď otázku, mám tři technologické sady, jadernou, která může občas havarovat, ale neznečšťuje za provozu prostředí a dodává proud stále, uhelnou, která svým provozem krajinu vyloženě ničí při těžbě paliva, provozu a nakládání s popelem, a OZE sadu, která je vysoce nákladná, vyžaduje jištění jinými zdroji (PPE), je nestabilní a vyžaduje velké zábory plochy aby byla schopna pokrýt nároky spotřeby. Do tohoto jste limitován prostorem, zdroji země, nároky obyvatelstva na spotřebu potravin aj. Například FVE na 1kWp potřebuje 5m2 tedy 1km2 porodukuje 200MWp, to podělme asi 7 (přepočet na konstantní výkon 24/365. To je asi 28,6MW na náhradu jednoho bloku JE potřebujete asi 35km2. Pro pokrytí maimální spotřeby při maximálním oslunění byste potřeboval 350km2 jenže je třeba akumulace na nepříznivé období roku, hned jsme na 467km2 Aniž bychom měli započítánu plochu pro akumulaci.

                  Teď nám do hry ale vstoupí náhodné jevy, pravděpodobnosti atd. Bohužel nevím z kterého konce to chytit, jak to zpracovat, protože se nabízí několik postupů jak počítat. Mohly bychom třeba vzít počet provozních hodin všech reaktorů mezi závažnými haváriemi a použít Poissonovo rozdělení a tím stanovit pravděpodobnost.

                  Ve světě je teď v provozu něco kolem 430 reaktorů, kdyby každý z nich jel 7000h v roce, pak je to 75 250 000 provozních hodin mezi haváriemi, za tuto dobu nastaly 4 havárie, navíc všechny na jednom místě ve stejný čas, trochu by to svádělo k tomu že je to jedna. Takže lambdu v tomto máme 4/ 75 250 000. Z tohoto bychom mohli dostat s jakou pravděpodobností daný reakotr bude mít vážnou havárii s dopadem na okolí. Nebo bychom mohli stanovit tuto lambdu pro každý z typů a to podle počtu provozních hodin všech reaktorů toho typu a počtu závažných havárií. Teď si vyberte jak to počítat. A to neuvažuji možnost užití jiného rozdělení.

                  Teď se ptejme, odepíšeme ze startu 70km2 krajiny pro FVE o produkci 2000MW JE, nebo X km2 pro těžbu uhlí, nebo s pravděpodobností, která bude třeba 0,00001 odepíšeme 700km2. Přičemž pokud bychom se bavili o Temelínu v původní velikosti tak pro FVE odepíšeme 140km2. V tom není započítána akumulační kapacita, která by se v případě potřebných PVE pohybovala také v km2 a je třeba uvažovat i to že by musely vydržet v provzu i týden či dva. (To jsme zcela mimo naše přírodní podmínky! Neboť se udává nejvýše 12GW po dobu asi 12 hodin jako dostupná kapacita pro PVE)

                  Nebo to namíchat s plynem, což je závislost buď na Rusku, Muslimských zemích, nebo Norsku. (Nevím kdo je horší) V tomto není uvažován rozvoj elektromobility a tedy růst spotřeby proudu.

              2. A1 Jaslovske Bohunice? za
                A1 Jaslovske Bohunice? za velice kratkou dobu 2 havarie, Slovaci muzou bejt sakra radi ze ta druha nehoda neskoncila hur a ze vystrelena palivova kazeta se odrazila o nosnik jerabu zpet do reaktoroveho salu, kdyby jim prosla ven, tak maj Slovaci dnes kousek od Trnavy takovuo malou „cernobilskou zonu“ stacilo aby horni jerab byl o pul metru vedle a voala 😉 , nebo jeste hur, muzou bejt radi ze se ta kazeta vystrelila a nevzpricila se primo v reakturu odkud by ji nevytahl ani zavazeci stroj, pak by meli Slovaci tu zonu jeste vetsi nez jakou maj na Ukraine 😉

                Rusko od jadra take upousti, nove vystavby jsou jen co se tyce vyzkumnych reaktoru dalsi generace 😉 ve vystavbe maji jen 5 novych reaktoru a z toho 4 jsou vyzkumne, celkove budou tedy v Rusku mit 14 JE z cehos 6 bude vyzkumnych

                1. Havarie jakeho stupne? A je
                  Havarie jakeho stupne? A je havarie to same jako „Az bouchne dalsi JE“?

                2. jeste doplnim, v Rusku se ma
                  jeste doplnim, v Rusku se ma do tusim roku 2030 stavet jen 18 bloku VVER, tedy stejnych jake by meli stat v Temeline

                  naproti tomu pokud je me znamo jiz nekdy v 2013 Rusko rozhodlo ze se bude stavet ctverice obrich precerpavacich elektraren, 16 vetrnych parku a priblizne 30 vodnich elektraren o celkovou produkci citajici asi 20 nasobek toho co poskytuje celej jejich JE program 😉

                3. Pokud máte k dispozici
                  Pokud máte k dispozici vodní zdroje, pak je hloupost je nevyužít. To ale neznamená že je nutné, nebo vhodné se vzdávat jaderné technologie.

                  A mimochodem v tom dokumentu bylo psáno MW, nebo MWh? Ono totiž pro porovnání produkce, nikoliv výkonu, jaderné elektrárny a větrného parku je třeba podělit výkon parku zhruba 4, tím se dostáváte na odpovídající výkon JE, protože větrné elektrárny pracují ročně asi jen 2000h a jaderné klidně i 8000h, nové MIR 1200 byměly běžet bez odstávky asi 2 roky.

                  U vodních elektráren je to při nejlepším podělení jejich výkonu 2, což není zase tak hrozné.

                4. tehdy to byla 4ka, a Jaderku
                  tehdy to byla 4ka, a Jaderku odstavili, meli proste stesti ze tyc neopustila prostor reaktoroveho salu a nebo ze se jim nevzpricila uvnitr, kazda z tech 2 horsich variant by znamenala 7ku 😉

                5. Mate v tom trochu chaos,
                  Mate v tom trochu chaos, první havárie byla s palivovou tyčí, která si vyžádala dva životy kvůli úniku CO2, tato tyč byla čerstvá, tedy natolik bezpečná že k manipulaci s ní jako ochrana stačí rukavice, uran jako takový je jen málo radioaktivní. Navíc tyče jsou v kovovém obalu který chrání uran před korozí a tento přirozenou radiaci zastaví, rukavice jsou tedy snad spíše pro ochranu tyčí před potem. Problém byl v nezapadnutí zámků, který se stal jednou a byl by snadno odstranitelný na dalších reaktorech

                  Druhá havárie byla způsobena propálením palivového kanálu, to bylo způsobeno zanesením palivových kanálů silikagelem a tím že nebyl tento článek vyřazen, rozebrán a složen před zavezením do reaktoru. Další slabinou bylo to že palivové kanály byly z nějaké slitiny, jestli se nepletu, hliníku. Po této havárii byl reaktor opravitelný, stačilo poškozené kanály zaslepit v horním a dolním rozvaděči CO2.

                  Tato elektrárna byla experimentální, proto neměla nikdy mít plán výroby proudu, protože se s poruchami dalo počítat, Bohužel energetická situace ČSSR nebyla dobrá a tak i tato elektrárna plán výroby dostala a to vedlo k jedinému, odkládání úprav, oprav a vzniku nebezpečných situací.

                  Tento koncept by stejně asi dlouho nevydržel protože celá nádoba v poměru k výkonu byla obrovská a drahá, tudíž neekonomická, navíc reaktor vyžadoval drahou těžkou vodu, na druhou stranu pak mohl spalovat přírodní uran.

                6. ja myslim ze v tom chaos
                  ja myslim ze v tom chaos urcite mam, obe havarie jsem animoval pro Javys do dokumentu o likvidaci A1, a predpokladam ze jsem mel pristup k mnohem lepsim podkladum nez kdokoliv tady, primo od Javysu 🙂

                  presne ty havarie popisovat nebudu, porusil bych mlcenlivost, byli dve a kvuli druhe ketrou zpusobyl obsluznej personal a „necistoty“ uvnitr kazety zpuzobyli druhou havarii elektrarna skoncila, tecka 🙂

        2. S Ukrajinou se pletete v
          S Ukrajinou se pletete v jaderných elektrárnách má až 1GW, tedy pokud někdo náhodou nezhodí v rámci blokády Krymu elektrické stožáry VVN čímž způsobí nouzové odstavení elektrárny

          en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_power_in_Ukraine

          superstation95.com/index.php/world/565

          Ovšem v textu je chyba, neboť t druhá zasažeá elektrárna byla tepelná. Norsko nemá v podstatě žádné jiné elektrárny než vodní, které produkují v podstatě všechnu potřebnou elektřinu.

          Rakousko pro změnu spaluje co jde, protože vodní elektárrny mu přes výhodnou polohu nestačí, přestože pokud by se přestali ohlížet na všemožné skupiny tak by několik stovek dalších MW mohli z vody získat.

          A pokud zmiňujete Polsko, uvědomte si že celá jeho energetika je postavená na uhelných elektrárnách, což neí zrovna dvakrát dobrá technologie. A z Polska se nedá příliš brát příklad, protože násedky jejich emisní a energetické politiky dopadají na obyvatele ostravska několikrát ročně a loni měli pro nedostatech chladicí vody dokonce problémy s výrobou proudu, zatímco koncepce chlazení používaná u nás pracovala bez větších problémů.

          1. ja nerikam ze dane zeme maji
            ja nerikam ze dane zeme maji dobrou energetickou politiku, rikam ze to jde i bez JE

            Polaci by klidne mohli mit vetrne farmy v mori jak jako Nemci, a na fotovoltaiku je mista vsude na strechach dost, trocha chytrych siti a fungovali by do par let i bez nejvetsi hruzy tohohle kontinentu

            1. Ano jde to i bez toho, ale
              Ano jde to i bez toho, ale je třeba hodnotit i následky takové politiky bez započítání havárie, která má dopad více méně jen na lidi (protože normy)a naopak pro přírodu je výhodné (protože lidi pryč).

              Ano Polsko by mohlo mít větrné elektrárny v Baltu, ale průmysl je v Katovicích, takže by řešili stejný problém jako Německo, ale pro rovinatý charakter by mohli uvažovat i o vnitrozemských větrných elektrárnách.

            2. Tak teoreticky to asi jde.
              Tak teoreticky to asi jde. Ale pokud budu verit cislu tady (http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=spotreba_energie_v_prumyslu&site=energie), ze nas prumysl za rok spotrebuje cca 2*10^22J, tak to (pokud jsem se nespletl ve vypoctu) je prumernych 600TW, i kdybych pocital trvaly vykon 1kW z metru ctverecniho panelu (100% toho, co slunce doda ve spicce), je to 6*10^11 metru ctverecnich panelu, tedy ctverec o strane 800km. To je hodne strech…

              EDIT: ted jsem nasel jeste jedno cislo (http://www.isofenenergy.cz/Slunecni-zareni-v-CR.aspx): V podmínkách České republiky dopadne na jeden m2 zhruba 950 – 1340kWh – tedy na plochu CR cca 6*10^20J, cca 2% cisla nahore…

              EDIT2: podle (http://energostat.cz/elektrina.html) je spotreba prumyslu 10^17J. Ze by ekologove nahore kecali?
              Tohle uz vychazi lip (3GW prumer) – cca ctverec o strane 5km panelu se 100% ucinnosti.

              EDIT3: Podle (http://www.ceska-solarni.cz/kalkulacka2011.php#) je to 15 milionu panelu v cene 150 miliard 🙂

              1. Lepší je to podle TOE, tam
                Lepší je to podle TOE, tam máme celkovou energetickou spotřebu paliv asi 55-60GW 24/365, dost otho jde na topení, dost ale také na dopravu a výrobu elektřiny, když to zjednoduším a topení převedu na TČ, tak by se jednalo o asi 20GW KONSTANTNÍHO elektrického výkonu.

                Ekologové tam mají chybu bo jim vypadlo že je to 600TWh, nikoliv 600TW, to bychom tu měli neskutečně horko pro všechnu tu energii, každý m2 by vyzařoval v průměru 7,5kW 🙂

                Níže mám uvedené nějaké výpočty, 1km2 odpovídá asi 100-200MWp, to je při nejlepším 28,6MWk (konstantních tedy 24/365) možná spíše 14,3MWk, no z toho plyne že je třeba mezi 700-1400km2. To asi nedáme.

                Z tohoto zpětně dostáváme že je třeba 140-280GWp

                tedy:
                560 000 000 ks panelů
                5 460 000 000 000 Kč.

                Jinými slovy po dobu 10 let by bylo třeba více než činily výdaje státu na sociální dávky (celkem, vč. důchodů) v roce 2014.

                1. Diky, me se obe ta cisla
                  Diky, me se obe ta cisla zdala divna (jedno moc a druhe malo). Nicmene se v tehle perspektive zda, ze ty JE zas nejsou az tak drahe 😉

                2. v ceskych podminkach se
                  v ceskych podminkach se uvadi ze z 10kWp fotovoltaiky se da rocne vyrobit v prumeru cca 11MWh elektriny (teoreticky az 86MWh) a takova elektrarnicka prijde na cca 250 tisic korun, Temelin ma rocni rekord necelich 15TWh, na stejnou vyrobu jako Temelin by tedy bylo potreba cca 1.3 milionu tech 10kW elektrarnicek, tedy suma cca 325 miliard korun (odhadovana cena dostavby Temelina je 300-600 miliard korun, a vykon dalsich bloku ma bejt jen mirne vyssi nez jakej vykon maji soucasne bloky), takze co je lepsi, dat rekneme 400 miliard na dostavbu Temelina kde prvni elektriny se dockame za cca 15 let, nebo 400 miliard na postupnou vystavbu fotovoltaickych malich elektraren kde elektrinu budou moci pouzivat dani lide jiz treba behem prvniho mesice ?

                  podle registru je v CR prez 1.8 milionu budov, a predpokladam ze na drtivou vetsinu z nich se vejde mnohem vetsi potencialni elektrarna nez je 10kWp, kuprikladu na haly nebo obchodni domy se vejdou elektrarny klidne 100x vetsi (mimochodem to je od lonska v Nemecku i podminka pri vystavbe hal nebo jinych komercnich budov do nejakeho poctu pater, na strese musej mit fotovoltaickou elektrarnu, jinak nedostanou povoleni pro stavbu)

                3. Uvedená čísla jsou pro
                  Uvedená čísla jsou pro kompletní náhradu všech paliv která používáme, stav ke kterému by se teoreticky mělo směřovat, samozřejmě je to z dlouhodobého hlediska. Jenže je problém jak na toto napojíme těžký průmysl. Navíc bude potřeba instalovat baterie, kde jen samotné články stojí asi 5Kč/Wh, kde paradoxně na tom jsou i z hlediska životnosti nejlépe baterie olověné a nikl železné, sice těžké a 4x objemnější, ale na druhou stranu s životností 20 resp. 50 let. Takže jen články se 4,5kWh by stály dalších 22500, spíše pčítejme že více kvůli elektronice. Ale s tímto by se myslím dalo jít na akumulační systém s cenou do 100 000.

                  Nedávno tu byl článek o českém akumulačním systému, zdá se mi poněkud drahý. Pro NiFe se do 100l vlezou asi 3kWh, u Olověných pak asi 7,5kWh. Pokud bychom chtěli akumulovat výrobu celé malé 10kWp elektrárny v 100l baterii, pak u olověného článku budeme na ceně 37500Kč. Hmotnost nehraje roli. Při nejleším se tedy dostanete někde na 300k za elektrárny se stabilizací na spotřebu domu během dne.

                  Jenže je tu problém, bez nějakého jiného zdroje, nebo hodně velké akumulace se prostě nedá na toto spolehnout. Ano mohli bychom sice uvažovati i u nás využití větrné energie, ale to není řešením, protože tam se bavíme o produkčním ekvivalentu asi 1,5GW parních elektráren.

                  Váš předpoklad drtivé většiny může být velmi snadno zbořen tím že v evidenci jsou i všemožné strážní domky, trafostanice, garáže atd, kde ani těch 10kWp nenainstalujete. I kdyby ten váš předpoklad platil, a na jednu střechu připadalo 30kWp, pak nedosáhnete ze sytému vyšší výkon než asi 6.67GW, který by byl dostupný celoročně. Navíc se spotřeba energie chová protichůdně s dodávkou energie od slunce a dlouhodobé skladování v bateriích by bylo hodně drahé, navíc některé typy trpí značným samovybíjením. I pokud bychom přistupili na takový model, pak při nejlepším dostaneme 9GW z OZE, možná tak ještě 1GW na PPE. Jenže pro postuný odchod od fosilních paliv budeme potřebovat minimálně jednu tolik konstantního výkonu.

                  Nějaku roli by mohly hrát chytré sítě, které jsou snad zatím jen na papíře, příadně jako experimenty, ale taková úspora bude, nebo by měla být, velmi rychle smazána EV a postupující elektrizací železnic. Kdžy už jsem u dráhy, tak na ní také roste spotřeba hnacích vozidel, ještě loni na začtku roku jezdili dopravci krom čd se stroji s Vmax 140km/h, dnes mají lokomotivy, které dosahují u nás Vmax 160km/h, stejně tak SŽDC zrychluje jednotlivé tratě, spotřeba energie roste véce než kvadraticky, takže i zde roste konstantně spotřeba proudu, pokud tedy není kompenzován poklesem přepravních výkonů.

                4. cele to cist nebudu, pac jiz
                  cele to cist nebudu, pac jiz mam praci, ale strucne, nahrada vsech zdroju je otazka kolika? 100 a vice let?

                  za takovou dobu tu budou pravdepodobne mnohem lepsi fotovoltaicke systemy, pravdepodobne mnohem lepsi vetrne systemy a buch vy jake dalsi systemy vyrabejici elektrinu, stejne tak akumulace elektriny muze postoupit na uroven kterou si dnes umime predstavit jen jako scifi, stejne tak muze prijit obev v podobe „studene fuze“ a dalsi a dalsi cosi co dnes vpodstate ani nezname

                  dnes je jiste jen jedno, cena za fotovoltaicke, solarni a vetrne systemy klesa a jejich vykon pomalicku stoupa, kdesto jaderna energetika je stale drazsi a drazsi, a jakesy posunu ve vykonosti a efektivite jsou planpovane ne na roky ale na desitky let, vpodstate ostrovni hybridni elektrarnu s 50kWp (spolehajici na slunce a vodu) si dnes poridime za cca 1.2 milionu korun (maloodberatel) kdesto jadernej reaktor byt treba 1MW si na zahradu proste nepostavime ani za miliardu korun, ano neresi to tezky prumysl, ale mame myslim jako lidstvo celkem dost casu to vyresit, nemci s timz acali nejak a my s tim nedelame temer nic, co je lepsi reseni? to ukaze budoucnost 🙂

    2. to ano – taky si to myslím,
      to ano – taky si to myslím, ale už nejsem takový optimista.
      Až si to doma pěkně zainvestujete, tak přijde hodný taťka stát a ten Vám na to napaří nějakou daň nebo pěkný paušálek, protože to bude sociálně spravedlivé…. 🙁
      Hlavně to zaplácne vzniklé díry v rozpočtu, díky nižší spotřebě energií nebo nižšími výnosy ze zisků polostátních energetických společností.

  2. Jestli se tahle technologie
    Jestli se tahle technologie uchytí závisí na tom, jaká je bezpečnost přepravy tak velkých objemů H2 a jeho skladování ve stanicích.
    Napíšu to více otevřeně. Podle toho, jak to dopadne, až to někde bouchne a jakou to napáchá škodu, se bude rozhodovat o použitelnosti této technologie. Pokud skoda bude srovnatelná s běžnými čerpacími stanicemi, které také hoří jenom občas, asi to jako lidstvo skousneme. Lepší, než zamoření radioaktivním odpadem, které se musí dekontaminovat velmi složitě a následky jsou na dlouhá desetiletí. Vím, že to zní cynicky, ale míra nebezpečnosti je vždycky o statistice a o penězích.

    1. Jaderka bouchne také jen
      Jaderka bouchne také jen občas a jsme stále lepší v dekontaminaci zasaženého území 🙂

      Před nějakou dobou jsem se na ničivost vodíkové exploze díval, nenajdete lepší výbušninu než směs vodík/kyslík. Na druhou stranu plynojemy nemusí zrovna vybuchovat. Kdysi v Praze byla planárna s nadzemním plynojemem, ten vzplál, štěstí bylo že to byl typ s posuvným zvonem, nikoliv tlaková nádrž a díky tomu svítiplyn mohl uniknout a vyhořet.

      Ovšem vodík jako takový je myslím hloupý krok, protože pokud budeme mít spalovací motory na něj, tak to bude komplikované proti EV kde, když to přeženu, se zapojí 4 silové a 1 sdělovací kabel do měněné jednotky, proti tomu jakékoliv výměna zde bude komplikovaná a drahá. Navíc motor, bude namáhán obrovskými teplotami, vodík by se neměl potkat s ropnými produkty, takže je tu problém s mazáním, nevím jestli jsou na to materiály (Wolframové vložky???) I kdyby toto dosáhlo 40%, což je tak spíš turbosoustrojí v elektrárně, tak výroba vodíku myslím nejde příliš přes 80%, spíše méněm, to jsme tak 3x pod nejlepšími bateriemi. V případě palivových článků se bude muset řešit problém s elektrolytem (kapalné) a poleze z toho jen EE, takže je z toho jen EV s neskutečně zbytečně složitou baterií.

      Na druhou stranu ve starším vydání 3pólu (taky trochu zamrzl v době nebo mi jen nestačí), možná to bylo i na osel.cz, o tom že možná je v hlubších vrstvách zemské kůry značná vodíková rezerva díky oxidaci kovů pomocí kyslíku z vody za tepla, vyvázání vodíku a jeho zachycení v trhlinách, nebo jak že přesně se to děje.

        1. Pak není důvod o této
          Pak není důvod o této technologii ani uvažovat protože přes 60% se asi nedostaneme, nanejvýš kdyby se opravdu objevila ložiska nebo postupy které by vodík připravily levně. Vím že pro lidi je lákavá představa rychlého plnění, ale celé operace na benzince vezmou většinou 10 minut, na toto jsme myslím schopni se dostat i s EV.

        2. Elektrické palivové
          Elektrické palivové články pracují na principu katalytické přímé přeměny vodíku na H2O, při které se vytváří elektrická energie. Účinnost vodíkového cyklu začíná tam, kde spalovací motory končí, tj. někde kolem 40%. Teoretická účinnost je ale mnohem vyšší a blíží se skoro 100%, konkrétně u vodíku je to někde kolem 89%, u metanu dokonce asi 99%, píšu to z hlavy, někde to je, ale už se mi to nechce hledat. Je to nějaká diplomová práce, (snad ČVUT) kde jsem to nalezl

      1. nejlepsi je, ze aby bylo
        nejlepsi je, ze aby bylo dost vodiku, tak bude potreba i dost jaderek

        ne opravdu se nechci dozit toho, ze misto poplatku za OZE nejakych necelich 500kc za MWh (skutecne by tam melo bejt 316kc za kWh, a jsem zvedav jak tohle stat vyresi, protoze tim jde sam proti sobe) bude na vyuctovani za elektrinu poplatek za jadernou energii, jadro je proste drahe a s klesajici cenou energii a stoupajici cenou jaderne energetiky prodelecne, navic jak se ukazuje , tak se tam podvadi na ukor bezpecnosti, viz kauza Temelin a falsovani rendgenu supdodavateli

      2. ano jederná elektrárna
        ano jederná elektrárna víc stojí než vydělá 😉 tak co stím? snížíme cenu lidskýho života ?? :DD Povim ti vtip, němci do roka 2022 zlikvidují cca 40 atomovek, hádej proč 🙂

        zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nemecka-sit-nestiha-naklady-na-regulaci-vykyvu-loni-dosahly-miliardy-eur

        ekobonus.cz/obnovitelne-zdroje/vetrna-energie/nemecko-investuje-30-miliard-do-vetrnych-elektraren-na-mori

        kcc-hho.webnode.cz/business/germany/

          1. rozhodnuti o postupnem
            rozhodnuti o postupnem odstaveni a zruseni stavby nekolika dalsich jadernych elektraren Nemci rozhodli cca 2 roky pred tim nez Fukusima nastala, nynejsi stav Fukusima jen urychlila odhadem o 3-4 roky, takze to co meli v planu jeste pred Fukusimou proste jen urychlili o cca 3-4 roky

            ikdyby Fukusima nenastala, tak Nemci postupne zlikvidovali vsechny jimy provozovane jaderne elektrarny tusim do roku 2024 😉

            1. Ale problém je ten že ty
              Ale problém je ten že ty 3-4 roky mohou velmi rychle začít chybět. Je obrovský nepoměr mezi tím jakou rychlostí se staví OZE v Severním moři, Baltském moři atd. jak rychle se staví dráty a jak rychle akumulační kapacity.

              Kolem roku 2012 se mluvilo o tom že se půjde cestou PPE jako záloh, pak padla cena uhlí, ropa a s ní plyn byly stále vysoko, teď obě ceny spadly, např. Červený mlýn v Brně je schopen kromě plynu jet i na letecký benzín, kolik by stála takto produkovaná energie dneska?

              Na burze plyn stojí 50Kč/GJ, 1GJ představuje asi 0,27MWht, to je v PPE asi 0,16MWhe, to je cca 313Kč/MWh, při ceně 70Kč/GJ to je 437Kč/MWhe (bez daní a práce lidí, údržby strojů atd.)

              Leteckého benzínu je třeba 225l/MWhe, to je při ceně 1300Kč/100l asi 3000Kč/MWh, při současné, která je 655kč/100l je to asi 1475Kč/MWhe (bez práce strojů a daní).

              Pokud vezmu v úvahu takvoý provoz jako je Špitálka v Brně, tak se budeme pohybovat kolem 1000Kč/MWh. Proč teď o těch elektrárnách není ani slyšet?

              Samozřejmě je to importované palivo, ale když se podíváme na PPE, pak při ceně 40€/MWh jsme někde na zhruba 1000Kč/MWh na burze, za tuto cenu by měly být schopny proud udat.

              Prostě se po nich jakoby slehla zem a dokonce se ani neobjevují v nápadech jak udělat stabilní síť, místo nich se objevují všemožné drahé akumulátory, to myslím může jen celé zrušení závislosti na uhlí ohrozit a odsunout.

              1. Tak zrovna třeba Brno má v
                Tak zrovna třeba Brno má v zálohách PPE asi 180MWe + ZEVO necelých 23MWe, tj. asi 200MWe, což by mohlo pro obyvatele Brna v omezeném režimu stačit.
                PPE ČM by sice mohla jet na LTO (95MWe), ale nemá zásobníky a koleje – LTO by se musel dovážet v autocisternách, a to by asi byl dost velký problém.

                1. O tom jaké jsou kapacity v
                  O tom jaké jsou kapacity v Brně zhruba vím, vím také o tom jaký je plán obnovení dodávek do sítě bývalé JME, ČM vlečku má, jestli se na ni vozit smí nebo ne, to nevím, vybíhá z vlečky královopolské strojírny, můžete se na ni podívat na mapy.cz.

                  Zásobníky tam také nějaké jsou ale jestli je to na teplo, nebo kapalné palivo to nevím.

                  Bohužel se s nikým z tepláren neznám, ale svého času byla na Špitálce v provozu i chladicí věž, ve skutečnosti ten závod vznikl ze dvou důvodů, tetilky potřebovaly teplo a elektrárna ZME v Oslavanech byla od války stále přetěžována (podružné elektrárny v továrnách, jestli vůbec byly připojené k hlavní síti, příliš nepomáhaly)

                  Myslím že by v měnící se situaci mohlo dojít k posílení výroby proudu na provozech tepláren, sice to nebude asi levnější než pálit uhlí, ale pokud se bavíme o situaci s vyšším podílem OZE, elektromobilů atp. tak by využití těchto provozů mohlo být dobrým řešením. Nehledě na to že jižní Morava je pro PPE vhodnou oblastí, jednak je zde slušná plynárenská infrastruktura, stejně tak infrastruktura elektrická (potenciál pro PPE v Brně (teplárny) Hodoníně (EHO) a Oslavanech), což by mohlo přidat do sítě klidně dělších 300MW) a navíc je zde možné produkovat největší množství elektřiny z OZE.

                  Tím pádem by bylo možné vytvořit vcelku stabilní dodávky. Navíc hrozí že by se v dohledné době elektrárna v Dukovanech mohla doškat ukonšení činnosti bez náhrady. Což bude problém protože proud dodává jak pro jižní a západní Moravu, tak pro Rakousko a Slovensko.

          2. Ano za vším hledejme Homo
            Ano za vším hledejme Homo sapiens, člověka moudrého. V podstatě nejde o jádro nebo plyn, ale o to jaké bezpečnostní záruky člověk vytvoří. Hrozba vodíkových nehod bude aktuální až se vodík bude používat. Zatím máme zkušenost i z ČR, kdy zfetovaný adolescent zničil nebo porušil plynovou přípojku, a byl problém, u vodíkových stanic toto bude asi větším průserem. A souhlasím s tím, že stávající JE jsou v tomto případě rozhodně bezpečnějšími než plynovody!

  3. zkracena verze
    zkracena verze clanku:

    United Hydrogen Group ziskala investici ve vysi $4 milionu, takze postavej jeden stojan na vodik coby jednu cerpaci vodikovou stanici.

    PS: takhl eveta zni hodne vtipne, hlavne ten odhad poctu „Podle odhadů expertů bude v roce 2020 jen ve Spojených státech v provozu až 300 000 vodíkových automobilů.“

Napsat komentář