V poušti nedaleko Las Vegas vzniká první testovací dráha projektu Hyperloop společnosti Hyperloop Technologies. Hotovo má být do konce letošního roku.
foto: Hyperloop Technologies
Šéfem společnosti Hyperloop Technologies (neplést s Hyperloop Transportation Technologies, partou dobrovolníků z celého světa) je Rob Lloyd, původně prezident obří síťové společnosti Cisco.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
SpaceX postaví Hyperloop, futuristický dopravní prostředek Elona Muska
Investičně je firma zajištěna známým investorem Shervinem Pishevarem. Společnými silami nyní budují prvních 3,2 km testovací dráhy Hyperloop.
foto: Hyperloop Technologies
První zkušební jízda rychlostí až 1120 km/h má proběhnout už do konce letošního roku. Pokud vše půjde tímto tempem, mohly by se první pasažéři svézt z jednoho města do druhého v Hyperloop už někdy kolem roku 2020.
Hyperloop neboli „Hypersmyčka“ je původně nápad Elona Muska, který jej dal veřejně k dispozici jako open-source, aby jej každý mohl dál zlepšovat, případně pokoušet realizovat.
Nechci vám do toho kecat
Nechci vám do toho kecat inženýři. Ale v článku výše se píše „Společnými silami nyní budují prvních 3,2 km testovací dráhy Hyperloop“. O tom, že by finální dráha měla 3,2 km jsem se nikde nedočetl.
Nechci vám do toho kecat
Nechci vám do toho kecat inženýři. Ale v článku výše se píše „Společnými silami nyní budují prvních 3,2 km testovací dráhy Hyperloop“. O tom, že by finální dráha měla 3,2 km jsem se nikde nedočetl.
Nechci hejtovat nebo tak,
Nechci hejtovat nebo tak, jen by možná někoho mohlo zajímat, že odstředivá síla při pohybu po kružnici vlastně neexistuje 🙂 existuje pouze dostředivá síla a to, co my vnímáme jako odstředivou je jen a pouze síla tečná na kružnici, nikoliv kolmá 🙂
Zaujimalo by ma to –
Zaujimalo by ma to – strucne, jasne, matematicky. Nemylis si to s Coriolisovou silou ?
coriolisova síla @ Google
= http://www.google.sk/search?q=coriolisova+sila
newton’s bucket @ Google
= http://www.google.sk/search?q=newton%27s+bucket
princip zotrvacnosti @ Google
= http://www.google.sk/search?q=princip+zotrvacnosti
To jsem nemyslel.
To jsem nemyslel. Coriolisova síla je taky velmi zajímavá, ale to je něco jiného 🙂 Upřímně ji ani nemám moc nastudovanou, protože nás to čeká až v příštím semestru (jsem student). Zatím jsme teprve u Coriolisova zrychlení. Tam se počítá něco s neinerciální vztažnou soustavou, což jsem neuvažoval.
Budu snažit být co nejpřesnější a nejstručnější.
Když se těleso pohybuje po kružnici – například točíme ve vodorovné rovině s kuličkou uvázanou na konci provázku (my držíme druhý konec provázku, což je střed kružnice). Těleso má vektor rychlosti v každém okamžiku a poloze ležící na tečně kružnice a procházející tělesem (které se pro jednoduchost nahradili hmotným bodem) a míří ve směru pohybu hm. bodu. Jenže za normálních okolností by se tedy těleso pohybovalo rovnoměrně přímočaře. Co způsobuje to, aby se trajektorie změnila na kružnici? Musí tam být nějaké zrychlení a to logicky musí mířit směrem do středu kružnice (kdyby mířilo naopak, tak nás to vytáhne úplně na druhou stranu směrem ven, pryč od kružnice – stejně tak, jako když člověk zrychluje v autě, tak logicky zrychlení asi nebude mířit dozadu. No a tudíž toto zrychlení je dostředivé a nikoliv odstředivé. Žádné odstředivé tam není.
Vzorec pro výpočet je: aD=(v^2)/R, kde aD = dostředivé zrychlení [metr krát sekunda na mínus druhou]; v^2 = rychlost na druhou [rychlost v metrech za sekundu]; R = poloměr kružnice [metry].
Někdy se taky používá pojem odstředivá síla, ale zase žádná taková tam není. Je tam jen dostředivá síla, která se vypočítá jako: Fd = m*aD, kde: Fd = dostředivá síla [Newtony]; m = hmotnost tělesa (hmotného bodu) [kilogramy]; aD = viz výše.
V našem příkladu se dostředivá síla bude rovnat tahové síle v provázku. Těleso může samozřejmě zrychlovat (nebo zpomalovat = mít záporné zrychlení) i v tečném směru (kolmý na dostředivý). To by pouze znamenalo, že na těleso působí ještě nějaká další síla a nejen ta dostředivá (tahová v provázku).
Nevím, jaké máš znalosti fyziky, tak snad jsem to vysvětlil dostatečně pochopitelně 🙂
Hezky to jde vidět například na obrázcích, když do googlu zadáš ,,dostředivé zrychlení“, kde většinou ,,v“ je rychlost a ,,an“ je dostředivé zrychlení (index n, protože se mu někdy říká taky normálové, jelikož normála je kolmá na tečnu).
Bohužel sem nemůžu vložit odkaz, protože nejsem registrovaný.
Vďaka za objasnenie Filip,
Vďaka za objasnenie Filip,
a hlavne za tú Tvoju „záhadnú vetu“, ktorá ma ešte stále privádza do rozpakov. Som amatér, samouk a večný začiatočník ako všetky bytosti na tejto rotujúcej planéte. Stále sa mi nedarí pochopiť aký obsah si do tej vety vložil :
…existuje pouze dostředivá síla a to, co my vnímáme jako odstředivou JE JEN A POUZE síla tečná na kružnici, nikoliv kolmá 🙂
Je tá veta podla Teba OK ?
Akú dotykovú silu máš na mysli, ktorú môžeme vnímať aj ako zotrvačnú odstredivú „neexistujúcu, zdanlivú, nepravú, fiktívnu, nemajúcu reakciu, …“ ?
Netušil som, že to s odstredivou silou bude až také zamotané : o (
Neviem ako si na tom s angličtinou ale na wikipedii som sa dočítal, že existujú dokonca DVE TERMINOLÓGIE pre zotrvačné, fiktívne, kinematické sily ! ! !
NA OPLÁTKU –
ROZUMIEŠ TEJTO VETE ?
(ako Ty navrhuješ prekladať slovíčko offset ) :
Acceleration vector „a“, in polar coordinates, is not parallel to the radial motion but offset by the ANGULAR and CORIOLIS accelerations, and is nor tangent to the path but offset by the CENTRIPETAL and RADIAL accelerations… .
+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
The present article emphasizes (klade duraz) one of these two ideas („state-of-motion“), although (i kdyz) the other also is described > > >
Mechanics of planar particle motion @ Wikipedia
= https://en.wikipedia.org/wiki/Mechanics_of_planar_particle_motion
# Fictitious_forces_in_polar_coordinates
@ Wikipedia = https://en.wikipedia.org/wiki/Mechanics_of_planar_particle_motion#Fictitious_forces_in_polar_coordinates
Acceleration vector in plane polar coordinates.svg @ Wikimedia Commons = https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Acceleration_vector_plane_polar_coords.svg
Centripetal force
# General_planar_motion @ Wikipedia
= https://en.wikipedia.org/wiki/Centripetal_force#General_planar_motion
+ + + + + +
kusok som prelozil
V diskusi o částici pohybující se po kruhové oběžné dráze [15], v inerciální vztažné soustavě lze identifikovat Dostředivé (Normálové) a Tangenciální síly. Pak se nezdá být žádný problém přehodit klobouk, změnit perspektivu (pohled), a mluvit o „fiktivních silách“, které jsou obvykle označovány jako Odstředivá síla a Eulerova síla.
Ale to, co je základem tohoto přepínače ve slovníku je změna pozorovacího stanoviska od inercialního („globálního/absolutního/svĕtového/world reference frame“), kde mají smysl Dostředivé (Normálové) a Tangenciální síly, na otáčivé stanovisko (rotating frame of reference), kde se částice jeví bez pohybu a fiktivní Odstředivé a Eulerovy síly musejí být uvedeny do hry. Přepínač (pozorovacího stanoviska) je nevědomý, ale SKUTECNY.
Předpokládejme, že „sedíme“ na částici v obecném rovinném pohybu (nejen kruhové dráze). Jaká analýza je základem výmĕny klobouků, která zavádí fiktivní Odstředivé a Eulerové síly?
# Fictitious_forces_in_polar_coordinates
@ Wikipedia = https://en.wikipedia.org/wiki/Mechanics_of_planar_particle_motion#Fictitious_forces_in_polar_coordinates
# Figure_1
Mechanics of planar particle motion @ Wikipedia
= https://en.wikipedia.org/wiki/Mechanics_of_planar_particle_motion#Figure_1
# Local_coordinates –
Centripetal force @ Wikipedia
= https://en.wikipedia.org/wiki/Centripetal_force#Local_coordinates
Observational frames of reference and coordinate systems are independent ideas. A frame of reference is a physical notion related to the observer’s state of motion. A coordinate system is a mathematical description, which can be chosen to suit the observations. A change to a coordinate system that moves in time affects the description of the particle motion, but does not change the observer’s state of motion. For more discussion, see
Frame of reference @ Wikipedia
= https://en.wikipedia.org/wiki/Frame_of_reference
.
Omlouvám se, že mi
Omlouvám se, že mi odpověď trvala tak dlouho, měl jsem toho teď hodně.
Věta ,,…existuje pouze dostředivá síla a to, co my vnímáme jako odstředivou JE JEN A POUZE síla tečná na kružnici, nikoliv kolmá“ opravdu není v pořádku. Udělal jsem chybu :). Ano, je možné, že se tam nachází vektor síly tečný na kružnici (na směr pohybu), to by ovšem znamenalo, že částice se nepohybuje konstantní rychlostí po kružnici, ale bude se pohybovat se zrychlením (vycházím ze vztahu F=m*a, kde F = síla, m = hmotnost, a = zrychlení). Na dostředivé zrychlení žádný vliv nemá.
To, co vnímáme jako dostředivou (nebo nesprávně odstředivou) sílu, je skutečně síla, resp. zrychlení, mířící do středu kružnice. Problém je v tom, že většina lidí si myslí, že míří od středu, tedy o 180° otočená. Přirovnal bych ji k síle, která nás tlačí do sedadla při zrychlování v autě.
Omlouvám se za nedorozumění, teď je to snad už všechno správně a doufám, že jsem to napsal pochopitelně :).
PARADOX ROVNIKOVEJ
PARADOX ROVNIKOVEJ ŽELEZNICE >
PARADOX AN EQUATORIAL RAILWAY
( in CENTRIFUGAL FORCE @ Wikipedia )
= https://en.wikipedia.org/wiki/Centrifugal_force#An_equatorial_railway
+
REACTIVE CENTRIFUGAL FORCE @ Wikipedia
= https://en.wikipedia.org/wiki/Reactive_centrifugal_force
Zda sa, ze „klasicky myslienkovy system Newtona“ nema chybu : o )
JE TO OK Filip,
pekny
JE TO OK Filip,
pekny problem vidim este v slovicku EXISTOVAT : o )
Podla mna zotrvacne sily existuju v praktickom, technickom smysle, ze ich citime, vidime a meriame v aute silomerom, akcelerometrom. A smer vnimame spravne, besprostredny dojem je spravny – je opacny ako dostrediva sila/zrychlenie ( auto je neinerciany, zrychleny system ).
akceleromer @ Google
= https://www.google.sk/search?q=akceleromer
Proper acceleration @ Wikipedia
= https://en.wikipedia.org/wiki/Proper_acceleration
Acceleration @ Wikipedia
= https://en.wikipedia.org/wiki/Acceleration
Odstředivá síla @ Cs_Wikipedia
= https://cs.wikipedia.org/wiki/Odst%C5%99ediv%C3%A1_s%C3%ADla
+
VSEOBECNE O EXISTENCII,
O PREDSTAVE SILY TO KRASNE POVEDAL FEYNMAN >
7-3 Development of dynamics
= http://www.feynmanlectures.caltech.edu/I_07.html#Ch7-S3
While Kepler was discovering these laws, Galileo was studying the laws of motion. The problem was, what makes the planets go around Sun?
( In those days, one of the theories proposed was that the planets went around because behind them were INVISIBLE ANGELS, beating their wings and driving the planets forward.
You will see that this theory is now modified ! It turns out that in order to keep the planets going around, the INVISIBLE ANGELS must fly in a different direction and they have no wings. Otherwise, it is a SOMEWHAT SIMILAR THEORY ! )
Translate = https://translate.google.com/?hl=cs#en/cs/
+
Krasny dnik do ciech prajem : o )
P.S.:
este ma napadla otazka,
preco kozmonauti obiehajuci Zem
napr. v ISS necitia dostredivu/odstredivu silu ?
Preco su v bezsilovom/bezvahovom stave ? Ved nejdu po priamke ale neviditelne lano ich nuti obiehat po kruznici ?
„prvních 3,2 km testovací
„prvních 3,2 km testovací dráhy“
„jízda rychlostí až 1120 km/h“
na trati 3,2 km dlouhé z nuly na 1120 km/h a zpět na nulu?
Není to málo Antone Pavloviči?
jaké bude přetížení?
neumím to spočítat 🙁
Je to slučka.. Teda viac
Je to slučka.. Teda viac obehov na maximálnu aj na nulu.
Pokud by to měl být ovál
Pokud by to měl být ovál v délce 3,2 km, jaká by asi byla v zatáčkách odstředivá síla?
Je mi naprosto jasné že to dělají lidi, co to mají dobře spočítané, jen mi nějak nesedí v článku popsané číselné údaje.
Ale vzal to čert – škoda ‚inkoustu‘ a času. My to tu nevyřešíme 🙂
mam dojem ze to ma byt rovny
mam dojem ze to ma byt rovny usek… coz vychazi zhruba na 10s zrychleni a 10s brzdeni… s prumernou rychlosti 550km/h.
Pane Jolinare, to už
Pane Jolinare, to už vypadá podstatně pravděpodobněji.
Údaj z článku mne dost udivil.
netřeba toho „Pána“ 😉
netřeba toho „Pána“ 😉
Moc se omlouvám za hrubý
Moc se omlouvám za hrubý „(n)etiketní“ prohřešek 🙂
Jsem již starý dědek a byl jsem vychován k úctě k lidem kteří mne ještě nenasrali.
Pokusím se příště na to nezapomenout (skleróza jak řemen).
Zjednodušene:
v=a*t;
Zjednodušene:
v=a*t; s=1/2*a*(t)2.
Takže t=v/a. v=1120km/h. Pokiaľ bude kabínka na celej dráhe len zrýchľovať/spomaľovať, zrýchlenie musí byť (ak som sa nesekol): a=(v)2/4s=311*311/12800=7,56 m/s2. S tým by mali celkom vážny problém aj trénovaní piloti bojových stíhačiek. 🙂
Hmm, takže čísla uvedená
Hmm, takže čísla uvedená v článku k sobě nepatří.
Děkuji za výpočet.
Patria. Ja som z nich
Patria. Ja som z nich vychádzal. Len som niektoré výpočty „zrýchlil“, a zjavne som sa sekol (tú 2 som dosadil naopak). Kapsula bude 1/2 dráhy zrýchľovať (a pol spomaľovať). Do odvodeného vzorca dosadíme (rýchlosť prevedieme na m/s): a=v2/2*s (s je polovica dráhy), takže a=(311m/s*311m/s)/3200m=30m/s2. A toto by neprežil možno ani E.T. My ľudia určite nie. 🙂 Keďže od ZŠ ma už delí niekoľko 10 rokov, neurazím sa ak ma niekto opraví. 🙂
Hele nekontroloval jsem
Hele nekontroloval jsem výpočet, ale 30 m/s2 není tak moc jak se zdá, je to cca 3g. Což je hodnota co měl tuším maximální přetížení raketoplám při startu. Nejspíš jsi si zaměnil m/s2 za G, to by pak bylo jak píšeš.
Máte pravdu. Vo svojom
Máte pravdu. Vo svojom nadšení, že sa mi podarilo vyriešiť príklad na úrovni 5. triedy ZŠ som to číslo videl ako g. 🙂 Fakt je, že cestovanie pri preťažení 3g rozhodne nie je možné považovať za komfortné. Skôr sa to podobá na zážitok z horskej dráhy. 🙂
Nechci vám panové kecat do
Nechci vám panové kecat do vašich výpočtů. 😀 Ale pokud to vemu logicky…. Co třeba pro představu testovací středisko CERN. 🙂 Tak, že dráha může být teoreticky nekonečná.
bude to testovaci draha ve
bude to testovaci draha ve ktere se nikdy zadny clovek nesveze, ma jen ukazat ze to funguje a zda ma smysl to stavet pro komercni ucely, ubyrat na parametrech se pak da vzdycky
ikdyby to nakrasne fungovalo pak treba jen pro prepravu zbozi, porad to ma potencial vydelavat slusnej balik, staci se podivat jake nakladni vlaky po USA jezdi, nekolik mil dlouhe vlaky kde jsou kontejnery po dvou nad sebou a jedou prumernou rychlosti 15-30 mil v hodine 🙂 treba tady takovej beznej nakladni vlacek se 112 vagony https://www.youtube.com/watch?v=AULRU7HodKw
nebo tady par „kratsich“ vlacku https://www.youtube.com/watch?v=IebDbGx7RBE
Pane Samane, veliký dík za
Pane Samane, veliký dík za odkazy – čuměl jsem jak puk.
Když se pokusíte spočítat kolik by to bylo TIRáků (jak aut, tak i řidičů), tak dojdete k neskutečným cifrám jen za platy, o devastaci silnic/dálnic ani ceně tahačů nemluvě.
https://www.youtube.com/watch
https://www.youtube.com/watch?v=14Hs0r5RUww