SpaceX zkusí s raketou opět přistát na moři

Nedávno společnost SpaceX vrátila raketu na zemi a způsobila tak revoluci ve vesmírné dopravě. Už zítra se má raketa Falcon 9 znovu pokusit přistát zpátky na povrchu – tentokrát ale na plovoucí mořské bárce.

Vesmírná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX čeká v hangáru na start
foto: SpaceX

Vesmírná společnost SpaceX podnikatele Elona Muska se už dříve pokusila s raketou Falcon 9 na mořské bárce přistát. Téměř se to podařilo, ale problémem bylo rozbouřené moře, které nakonec raketu překotilo.

Následně se dne 22. prosince 2015 podařilo SpaceX historické přistání zpět na zemi, na Mysu Canaveral, odkud raketa také startovala. Viz. oficiální video z úspěšného přistání:

Mise plánovaná na zítřek, neděli 17. ledna 2016, se ovšem pokusí opět o přistání na robotické mořské bárce v Tichém oceánu. Startovat se bude ze základny Amerického letectva Vandenberg v Kalifornii. Důvod proč se bude tentokrát opět přistávat v oceánu je ten, že SpaceX ke startu využije starší verzi (v1.1) vesmírné rakety Falcon 9.

auto vesmírná raketa SPaceX

Robotická vesmírná bárka na kterou se raketa SpaceX pokusí při návratu na zemi opět strefit
foto: SpaceX

ZAJÍMAVOST: Jedna raketa Falcon 9 vyjde asi na $60 mil., v přepočtu 1,5 mld. korun. Palivo pak stojí dalších $200 000, asi 5 mil. Kč.

Starší verze nemá tak výkonné motory jako novější verze (v1.2), která byla použita pro přistání na zemi. Přistání na moři bude vyžadovat výrazně méně paliva. SpaceX každopádně bude pod velkým tlakem. Po vydařeném přistání na zemi budou lidé očekávat, že se podaří i toto.

SpaceX

30 Comments on “SpaceX zkusí s raketou opět přistát na moři”

  1. EXPLOZI Spejs zcenzurovali
    EXPLOZI Spejs zcenzurovali ale elon video prý vypustil

    novinky.cz/zahranicni/amerika/392102-za-explozi-falconu-9-pri-pristani-muze-asi-mlha-zabery-zverejnil-sam-musk.html

    1) chce to ne 4x ale 5x přistávacích kopyt
    2) lepší stabilizaci plošiny, 5ti metrový vlny je holt moc

    1. To rozhodne neni neuspech,
      To rozhodne neni neuspech, splnili zakazku – dopravili druzici na vysokou polarni drahu. Navic poprve s opetovnym zazehem druheho stupne.
      Problem je pristavani na mori, byly 5m vlny. Zrejme budou potrebovat vyrazne tezsi lod, soucasna kompenzace vln robotickym pramem zda se nebude stacit.

      1. Souhlas – tomuhle se v
        Souhlas – tomuhle se v hrách říká secondary objective 😀

        A je fakt že se jim ten prám pěkně houpal i v to přímém přenosu. To je spíš o tom zklamání. Opravdu jsem doufal, že se jim to napotřetí na moře podaří. Takhle opět odepsali celou sadu motorů. A dokud budou startovat v USA, tak ten problém s přistávacím místem bude.

        Kdyby měli rozum, přesunou se do kazachstánu, tam můžou znovupřistát na zemi bez problémů.

        1. Ono by to hlavne stejne
          Ono by to hlavne stejne nepomohlo. Pram na mori je dulezity pro to, aby bylo mozne zachranovat stupne startujici na drahy s libovolnym sklonem i rychlosti. Z Kazachstanu neni mozne startovat kamkoliv. Kdyz se zacinala stavet ISS, jeden z velkych orisku bylo najit takovou drahu, aby k ni mohlo startovat co nejvice lodi z ruznych kosmodromu.
          BTW vcerejsi let mohl klidne pristat na pevnine, neslo to, protoze pro oblast vychodniho pobrezi jeste spaceX nema potrebna povoleni.

      2. Na tom videu to ale
        Na tom videu to ale nevypadá, že by dosedli kdovíjak tvrdě. Naopak sedli na střed s chirurgickou přesností. Zradila je ta nedostatečně zaaretovaná vzpěra. Při tom, to co by čekal jako největší problém, tj. raketu obrátit, ustabilizovat a přesně manévrovat na místo přistání se jim vždy dařilo na 1*.

  2. V clanku je chyba. Pri
    V clanku je chyba. Pri poslednim pokusu o pristani na pramu se raketa neprevratila kvuli vlnam, ale protoze dosla hydraulicka kapalina pomoci ktere se ovladaji ridici mrizky „resetky“ v horni casti prvniho stupne. Jedna z uprav noveho Falcona je zvetseni mnozstvi teto kapaliny.

  3. Jen bych chtěl upřesnit
    Jen bych chtěl upřesnit že raketa přistává na vodě z toho důvodu, že na přistávací plošině jsou stany kvůli úpravám rampy. Falcon 1.1 má sice nižší výkon než novější verze, ale družice kterou tenokrát veze váží asi jen 530kg. Proto by palivová rezerva stačila i pro přistání na zemi, s kterým se původně počítalo.

    1. Tak Elon má jednoznačne za
      Tak Elon má jednoznačne za cieľ kolonizáciu Marsu. Ako backup civilzácie. Ak si zlikvidujeme planétu, aby ľudstvo nevyhynulo. Z môjho pohľadu to je síce trochu zvrátené, ale apoň má vyšší cieľ. A hlavne, snaží sa planéte uľaviť bezemisnou dopravou, či ďalšími technologickými projektami.

      1. To je omyl.
        Těžba v kosmu

        To je omyl.

        Těžba v kosmu ekonomický smysl má. Jen není rychlá. Jak ji dosáhnout ekonomicky efektivně je prosté. Stačí vyslat automat do pásu asteroidů, který by dokázal identifikovat vhodné asteroidy a potom je přesně pošťouchl směrem k zemi. U země by se přibrzdil laserem a vytěžil na oběžné dráze.

        Takže se jen jedná o tu cestu – to bude trvat roky a riziko že se trefí 😀

    1. Miesto pristátia je oveľa
      Miesto pristátia je oveľa bližšie trajektórie, ktorú vyžaduje vyslanie satelitu na obežnú dráhu. Polopatisticky – vystrelený „šíp“ sa nemusí hore otáčať a vraciať sa na pôvodné miesto, ale jednoducho pristane tam, kde by normálne dopadol. Aspoň takto si to ja zjednodušene predstavujem, ale nie som raketový expert.

        1. Já myslím, že by jim
          Já myslím, že by jim takovou trajektorii startu ani úřad pro kosmonautiku nepovolil z důvodu bezpečnosti. Koukněte na Vandenberg_AFB_Space_Launch_Complex_3 Je tam hned na začátku napsané, že se startuje směrem nad moře citace: „The East-West coastline at Vandenberg allows SLC-3 to launch over-ocean polar trajectories that avoid landfall until passing over Antarctica. By contrast, Cape Canaveral has a North-South coastline permitting over-ocean launches into standard orbits.“
          To máte jako s jadernou elektrárnou. Z hlediska úspory vedení a ztrát je nejpraktičtější postavit jadernou elektrárnu v místě největšího odběru, tedy v Praze, Brně, Ostravě, ale myslím, že snad takoví pitomci přece jen ani v Čechách nejsme.

      1. Ano, je to tak. Problém je
        Ano, je to tak. Problém je v tom, že přistávající část rakety si musí s sebou nést dostatek paliva na přistání. To znamená mnohem větší zátěž při startu a také mnohem větší riziko (při nějaké nepředvídané události). Jelikož spotřeba paliva v závislosti na hmotnosti roste, tuším že nelineárně, používají se vícestupňové rakety, jejichž výhoda se ale poněkud začne vytrácet, pokud část hmotnosti paliva zbytečně dopravujeme do kosmu, abychom opět mohli přistát. Řekl bych, že to bude trochu (dost) složitější výpočet (s výškou klesá hmotnost rakety, odpor vzduchu i gravitace), chce to vyvážit hodně parametrů, které do výpočtu vstupují a tipuji, že to bude sada několika diferenciálních rovnic… Už si z toho skoro nic nepamatuji.

Napsat komentář