Revoluce ve vesmírné dopravě: SpaceX vrátili raketu na zemi

Cesta ke kolonizaci Marsu, o které sní , je otevřená. Jeho společnosti SpaceX se dnes v brzkých ranních hodinách podařilo přistát s raketou Falcon 9 zpět na zemi.

Vesmírná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX právě přistála na Mysu Canaveral
foto: SpaceX

Dobývání vesmíru si dnes ráno připsalo další historický milník. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX úspěšně vynesla na orbitu 11 satelitů. Spodní část rakety zvaná „booster“ se pak úspěšně vrátila na zemi a přistála celá v jednom kuse na Misu Canaveral.

Jde o zásadní úspěch o který se v minulosti pokoušela např. i , ale neuspěla. SpaceX díky tomu získává obrovskou výhodu proti konkurenci, pro kterou každý jednotlivý let znamená 1 ztracenou raketu.

Ne tak pro SpaceX. Spodní – nejdůležitější – část rakety nyní bude možné využít k více cestám do vesmíru, což významně sníží náklady na vynesení 1 kg nákladu. Cena paliva tvoří pouze několik málo jednotek procent z celkové ceny.

FOTOGALERIE

auto SpaceX přistání vesmírné rakety Falcon 9 SpaceX

Vesmírná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX právě přistála na Mysu Canaveral
foto: SpaceX

auto SpaceX přistání vesmírné rakety Falcon 9 SpaceX

Stopy startu a přistání Falcon 9 při dlouhé expozici
foto: SpaceX
SpaceX

50 Comments on “Revoluce ve vesmírné dopravě: SpaceX vrátili raketu na zemi”

  1. Super, úžasné!
    Já se

    Super, úžasné!
    Já se pořád divil, proč se trefují na nějakou rozkývanou loďku, jak už zde bylo řečeno, museli nejdřív dokázat, že tu raketu i na sestupu ovládají a nerozmašírují všechno kolem.
    Teď, když je pustili na pořádnou zem, už to byla brnkačka 😉 😀

    Docela rád bych někdy viděl schéma trajektorie s popisem manévrování. Nejvíc mě překvapuje, že se vrátí dokonce na stejné místo…

            1. O odkaz som sa rád podelil
              O odkaz som sa rád podelil 😉 Ja som sa k tomu dostal na doporučenie k úplne netechnickému článku a odvtedy som pár mesiacov nečítal nič iné.
              Práve tieto dva články sú síce zaujímavé, ale zároveň znepokojivé (a konečne som pochopil, čo Musk má proti umelej inteligencii).

            2. Podařilo se mi to
              Podařilo se mi to přelouskat, obě části článku mají perfektně vystavěnou logiku, názorné příklady a obrázky, všechny důležité otázky, které mě během čtení napadly, byly v průběhu vysvětleny. Tolik k formě.
              K obsahu: UÁÁÁÁ!!! (panic monster) Vy si chrochtáte, ale já jsem zděšen. Naši největší chloubu (+moc a sílu), to, že jsme nejinteligentnější na Zemi a minimálně v celé Sluneční soustavě, odevzdáme nějaké umělé beztvaré obludě na stříbrném podnose, i s návodem, jak si nás zotročit, a budeme doufat, že jsme si ji naprogramovali, aby na nás byla hodná?!
              Já mám zajímavou tvořivou práci, která mi dává příležitost vyniknout, nepotřebuju monstrum, které bude chytřejší než my všichni dohromady, chci pracovat dokud to půjde a pak v klidu umřít na nějakou civilizační chorobu, nechci být nesmrtelný! Můžu se utěšovat tím, že tento program se mi pravděpodobně podaří zrealizovat, než ta hrůza nastane, ale nepřeju tu nesnesitelnou míru rizika dětem mých přátel…
              Protože, jak z článku vyplývá, ten vývoj je nevyhnutelný. Nelze uhlídat a vynutit vývoj pouze ANI a AGI zakázat…

          1. To jste udeřil hřebík na
            To jste udeřil hřebík na hlavičku.
            Speciálně u toho odkazovaného článku, kde Tim Urban popisuje své pocity před svou účastí na vypuštění rakety, za pomoci vtipných a slangových hlášek a výrazů, jsem v originále neudržel niť a překlad od Googlu jsem opustil jako neskutečnou matlaninu.

            U Muskova textu byl strojní překlad o poznání srozumitelnější, ale stejně mi nejvíc dalo, když jsem to přelouskal v originále, sice čtu jak prvňáček, musím se s pomocí slovníku vracet zpátky, ale dříve nebo později porozumím i detailům, které mi strojní překlad často spíš zatemní… Každopádně strojní překlady udělaly ohromný pokrok, a pro zjištění, o čem to zhruba je a u delších textů je to nedocenitelná pomoc.

      1. Díky za odkaz, přiznám
        Díky za odkaz, přiznám se, že samotný článek s obrázkem trajektorie při přistávání na lodní plošinu v Atlantiku mě moc nezaujal, ale obsažený odkaz (update) https://i.imgur.com/D9BdO86.png je přesně to, co jsem chtěl vědět 😉

        Jednoduše geniální: vodorovnou složku rychlosti obrátí proti nastoupání do ještě větší výšky, kde provedou změnu směru i orientace stroje a pak už stačí jen brzdit 🙂

        1. No, a nejlepší slovní
          No, a nejlepší slovní popis je (překvapivě 😉 ) přímo na webu SpaceX od samotného šéfa:
          http://www.spacex.com/news/2015/12/21/background-tonights-launch

          Nejzajímavější je prostřední část odstavce „Kinetic Energy“:
          Pokud Falcon 9 přistává po balistické dráze na plošinu v oceánu, je schopen vynést 125 tun do výšky kolem 100 km (odpálení 2. stupně) a urychlit je na 8000 km/h (2,2 km/s), zatímco při návratu k místu vypuštění stejný náklad urychlí jen na 5000 km/h (1,4 km/s).
          V druhém případě je urychlení nižší, protože raketa se pohybuje ohromnou rychlostí pryč od místa vypuštění, musí se otočit pomocnými dusíkovými polohovými motory, pak zažehnout hlavní motory k vytvoření zpětného balistického oblouku, znovu se přeorientovat ke vstupu do atmosféry a mít hlavní motory nastaveny ve správném směru pro přistávací zážeh.
          Jelikož palivo je kapalné, má tendenci se odstředit během uvedených manévrů, takže je potřeba systém přepážek a vnitřních nádrží, aby se palivo udrželo na místě.
          Také jsou potřeba trojosé ovládací plochy, které se snadno neroztaví a správně fungují od nadzvukových po podzvukové rychlosti.

          Dále je popsána i historie pokusů o přistání…

  2. Mě se to jako technicky
    Mě se to jako technicky , taky moc líbí.Jenom mě při tom napadl trefný dotaz kolegy mého kolegy z vědeckých kruhů, který tomu mému kolegovi po jeho přednášce o jakémsi pokroku lidstva povídá: ,,A Fanouši, k čemu je to dobrý….“

    Tahle věta mne v souvislosti s akcelerujícím pokrokem lidstva , napadá stále častěji.

  3. Sice druhe misto ale
    Sice druhe misto ale pekne.Jinak jeste zajistit spolehlivost a muzeme zase vesele vynaset odpad na obeznou drahu 😉 uz ted je tam nekolik milionu ulomku a ISS ma kazdy mesic poplach 😉 ale tato znovu pouzutelna raketa by to mela snizit.Takze po 65 letech konecne nekdo udelal raketu na vice pouziti.A Jinak raketoplany byly postaveny kvuli spionazi CCCP a na obezne draze je asi 9 hubblu ktere koukaji dolu a ne nahoru 😉 Dokonce se staveli ve stejne hale jen oddelene;)

        1. Co co? Vůbec nic.
          Co co? Vůbec nic. Suborbitální jednostupňová raketa New Shepard nemá dostatečnou sílu, aby cokoliv dopravila na orbitální dráhu (je 15× slabší než Falcon 9). Ten modul jen tak hopsne nad oficiálně uznávanou hranici vesmíru a po pár minutách už padá přímo k zemi. S Falconem 9 se to nedá vůbec srovnávat.

    1. Máte v tom zmatek. Bordel
      Máte v tom zmatek. Bordel vám rozhodně nenadělají první stupně raket, i kdyby nebyly znovupoužitelné. Dokonce vám ten bordel nenadělají ani žádné satelity na nízkých oběžných drahách, rozhodně ne špionážní, kterým po vypotřebování paliva rychle skončí životnost a padají k zemi jako kámen…

      1. ten s tím nema nic
        ten s tím nema nic spolecnýho. Čím víc energie uvolníš z fosilií (energie uložená přírodou pod zem aby mohla zelenomodrobílá planeta fungovat) tím víc narušíš přírodní cykly a barvy na planetě se zákonitě začnou měnit jaký byly v dávných dobách když ještě fosilní energie nebyla zakletá pod zemí, je ti to jasný 🙂

        1. Myslíte přesličkové
          Myslíte přesličkové bažiny?

          Problém bych ani tak neviděl v tom že pálíme fosilní paliva jako spíše v tom že planetu zbavujeme soustavně lesního krytu na úroveň že se nemůže obnovit. Nedávno jsem viděl nějaký cestopis o Íránu, z oblasti kde se narodil Zaratušra, dneska jsou tam holé skály, nic, krajina bez života, podle map rozšíření lesů v dávné minulosti, tam lesy byly. To stejné některé kusy Lybie, Atlasu a Libanonu, Tam i kde nejsou farmy tak není památky po lesech, které tam byly v minulosti, někdy ani ne před pár stoletími.

          A to má za důsledek to že přicházíme o vodu, tím o půdu kácí se další lesy a tak dokola. Ten kdo to zvláde zvrátit a vrátí stromy kam to tam půjde, do oblastí, které se zdají mrtvé a ztracené, zachrání více životů než ten kdo ukončí spalování fosilních paliv, nebo bude rozdávat jídlo. Ona holá skála špatně drží vodu a pole rychle vysychají.

          1. Jenže to většinou
            Jenže to většinou souvisí s celkovým vysušováním subtropických pásů. Ještě před padesáti lety existovalo obrovské Čadské jezero a co je tam teď? Z plochy 26 000 km² v roce 1960 se zmenšilo na současných méně než 1 500 km². Před 5 až 6 tisíci lety mělo dokonce až 400 000 km².

            1. O osudu Čadskéjo jezera
              O osudu Čadskéjo jezera vím, stejna jako o Aralu a jezeru Urmia, o Mrtvém moři nemluvě, Jezero Galilejské to má také nahnuté, částečně i Sevanské, kde se naštěstí podařilo podniknout kroky alespoň pro zakonzerování stavu.

              Samozřejmě je lehce zbytečné srovnávat situaci dnes a před 5-6 tisíci lety, ikdyž… (Jen pro upřesnění, bavíme se o období 3-4K př.n.l, nebo 5-6 př.n.l.? Občas lidé v tomto chybují a myslí př.n.l) Problém ve všech těchto případech je lidská činnost. Mám kdesi starou německou encyklopedii publikovanou kolem roku 1905-1910, na mapách si tehdy dali celkem záležet, jsou tam průsvitky se srážkami v jednotlivých obdobích (ty jsem ještě neporovnával) a další údaje, změny za jedno století jsou v rozměrech vodních ploch drastické a to jsem vedl srovnání s atlasem Atlantica vydaným před asi deseti lety, a klasickým školním atlasem (bílé vidání), nikoliv se současnými mapami již s aralskou pouští.

              Nevím jak často zabrousíte na Reddit a subreddit Worldnews, občas tam v záplavě zabíjení lze nalézt zajímavé novinky, třeba o člověku který stvořil les na písčině, nebo o muži který oživil mrtvé řeky, je zajímavé že to vysychání má většinou téhož jmenovatele, lidskou činnost. Ať už je to vykácení stromů, nebo rovnání toků etc.

              sázení lesa:
              timesofindia.indiatimes.com/home/sunday-times/deep-focus/The-man-who-made-a-forest/articleshow/12488584.cms

              Záchrana řek:
              scroll.in/article/715676/video-how-indias-water-man-first-revived-a-river-and-a-village-in-rajasthan (přečtěte si pozorně první odstavec, co je tam zmíněno jako příčina problémů)
              en.wikipedia.org/wiki/Rajendra_Singh
              (45 km řeky zachráněné, z vádí zpět v řeku, skoro neuvěřitelné)

              zastavení pouště:
              odditycentral.com/news/meet-yacouba-sawadogo-the-man-who-stopped-the-desert.html

              Omlouvám se pokud neumíte anglicky. A také redakci za off topic.

    1. Nevím, jestli to myslíš
      Nevím, jestli to myslíš vážně, nebo ironicky, každopádně „raketošitplány“ spalovaly vodík a kyslík, takže emisemi byla jen čistá voda. Zatímco Falcon 9 spaluje RP-1, čili letecký petrolej zvaný kerosin (jen o něco čistší, než ten, který spalují letadla).

  4. Výborně!
    Tak teď ještě

    Výborně!
    Tak teď ještě aby se to podařilo opakovat i vícekrát, s těmito raketami bude konečně otevřena cesta do vesmíru. (Ne tedy že bychom to neuměli, ale Satrun V ani raketoplány nestačily)

    Myslím že pokud se tento systém osvědčí, bude možné podstatně snížit náklady na stavbu meziplanetárních lodí. V takovém případě totiž nebude třeba posílat ze země lodě již s palivem, ba ani v celku, ale bude stačit dopravit jednotlivé komponenty na nízkou oběžnou dráhu, tam je setavit a následně pohnout celým plavidlem. Tímto se nabízí možnost kontinuálního zásobování případné měsíční základny, nebo vysílání složitějších systémů k jiným planetám, například by bylo možné realizovat teraformaci Venuše, což bude vyžadovat poměrně dost meteriálu a technologie.

    Bohužel přes všechno co by bylo možné největí překžkou jsou lidé, jako vždy. Každopádně toto je obrovský pokrok v technologií.

      1. Ano, vemte si že dnes je
        Ano, vemte si že dnes je drahé dostat i jednotlivé komponetny na nízkou oběžnou dráhu, kde by byly kompletovány. Pokud se podaří takto snížit podstatně náklady, pak by bylo možné potřebné komponenty vynášet a tyto lodě dávat dohromady podobně jako ISS, jen mnohem rychleji. Také dostat nahoru dostatek paliva by již nemusel být problém.

        Tedy by celý projekt cesty k Marsu mohl být levnější než se počítalo. Samozřejmě je nutné vyřešit ještě dost problémů, ale možná že se to konečně podaří.

        Pokud bude podobně úspěšný a podobně se chovat i Falcon Heavy, pak bychom byli schopni nahoru storat při jednom letu přes 50t materiálu. To už je pořádný kus takové lodě. Samozřejmě to bude spíše vypadat jako něco postaveného opilým instalatérem o obědové pauze, ale účel to plnit bude.

      2. P.S.
        Sice je google

        P.S.

        Sice je google zaplevelený obrázky ze kebal space program, ale podařilo se mi vyhrabat starší návrhy planetoletů:
        kosmonautix.cz/wp-content/uploads/Orion_docked_to_Mars_Transfer_Vehicle.jpg

        parabolicarc.com/wp-content/uploads/2015/10/SpaceWorks_Mars_Ship_Torpor1.jpg

        Je to vlastně jen soustava válcových modulů, takže pokud budeme schopni s těmito raketami je dopravovat nahoru levněji, podstatně, než to dělají dnešní rakety, pak ano i toto lze. Nehledě na to e doplňování může probíhat podobně, kdy se budou jen měnit palivové a jiné nádrže.

        1. to co brani nie je
          to co brani nie je technologia ale ziarenie a ludia zavrety na dlhu dobu v jednom priestore. ohladne cestovania mimo nasej slnecnej sustavy je to 2x problem. galakticke ziarenie pred ktorym nas nechrani nasa hviezda a aj to ze teoreticka moznost 10x rychlosti svetla je stale privelmi pomala vzhladom na vzdialenosti.

          mozeme postavit velku lod s umelou gravitaciou a vodnym tienenim,
          ktora bude mat atomovy pohon a lietat s nou v slnecnej sustave hore dole uz teraz. technologie a peniaze na to su, ale naco ? 🙂 obyvatelna plateta je tu iba jedna. vsetko ostatne by sa muselo narocne vydrziavat.

          a do dalsej slnecnej sustavy bez istoty obyvatelnej planety je to viac ako na dlzku jedneho zivota. inak povedane, zatial to nic neriesi.

          1. Na skoky mimo soustavu si
            Na skoky mimo soustavu si počkáme slepoň pět století. To spíše budeme mít červí díry.

            Pokud máme (zatím potenciálně) technologii levného vynášení do kosmu, pak stínění přestává být problém, otázka jestli vodní, nebo jiné. Také při dostatečně velké lodi (mimochodem jak velká musí být posádka aby nedošlo k ponorkové nemoci?) by myslím odpadl problém z malé uzavřené skupiny lidí. Problém proč se dnes lítá dlouho je ten že jsme limitováni palivem a tak se hledají jiné trajektorie, než nejrychlejší. Pokud bychom byli schopní k lodi dostat dostatek paliva v blízkosti Země, pak lze cestovní doby zkrátit.

            Ano prozatím nemáme další obyvatelnou planetu, ale to, myslím, jsme schopni změnit. Procházel jsem si třeba plány teraformace Marsu, nebo Venuše, zavadil jsem i o Titan, pokud se podaří výrazně tímto snížit náklady na vynášení materiálu do vesmíru, pak vynesení plachtových zrcadel, která by odrážela slunce na Mars, nebo pryč od Venuše, by bylo možné v potřebném množství.

            K tomu abychom měli úspěšnou kolonii potřebujeme co? Energii, vodu, potraviny. Řekněme že krom Titanu máme na obou tělesech energii dostupnou z „centrálního zdroje.“ Voda je v případě Marsu podle všeho na mnoha místech, na Venuši vázaná na H2SOx, repsektive se jedná hlavně o D2SOx. Myslím že tato dekáda v jejíž polovině jsme nám dá poměrně jednodušší technologie pro teraformaci než jsme kdykoliv před tím snili.

            Jen si vemte, před deseti, patnácti lety se mělo zato že bude třeba jaderná technologie pro základnu na Marsu. Dnes nám leze účinnost FVE konstantně nahoru, baterie jsou lehčí na jednotku energie, nutnost reaktoru na Marsu je tím myslím ohrožena, navíc to může vést ke zlevnění celého projektu.

            Jestli sledujete trochu výzkum, nejen ten který je přímo aplikovaný, a ani ten který by byl snad přímo základním, pak jste si možná všiml některých nových technologií, které umožní methan rozštěpit na C a H2, to je jednak aplikovatelné na Zemi (nevíme ještě energetickou balanci) a spolu s dalšími je to myslím použitelné i ve vesmíru, Takže je myslím dost dobře možné do roku 2020 mít dost dobře nakoročeno k takové technologii, která nám umožní doslova vysávat uhlík z atmosféry a výzkum v oblasti uhlíku nám možná umožní najít i jeho formu, která nebude reagovat za podmínek přímo pekelných.

            Pak by se nám náramě hodila schopnost dostat na Venuši množství těchto aparatur, které budou na straně jedné odebírat CO2 a vypouštět O2 a C v nějaké formě. To by mohlo vést k tomu že se začne planeta ochlazovat, stále je to na dlouhá desetiletí nebo století, ale stále s větší šancí a rychlostí než to co se navrhovalo v miulosti.

            Kdybychom se rozhodli ohřát Mars, tedy uvolnit jeho CO2, zase by se nám náramě hodila schopnost těch velkých lodí, respektivě jejich pohonných modulů, které by mnohem snáze dopravily potřebné technologie. (přičemž nejsnažší by bylo tam opravdu hodit vodíkové bomby) Nebo jej začit pomocí gravitačního traktoru začít bombardovat tělesy z Kuiperova pásu. Ale zase bychom potřebovali onu schopnost dostat tam tu technologii.

            Když to vezmu jen z nějakého krátkodobého hlediska, pak potřebujeme aby Marsovská atmosféra vydržela pár milionů let s nějakým rozumným tlakem na Hellas planitia a u Venuše aby byla nějaká rozumná teplota a tlak alespoň v polárních oblastech, čepičky třeby o šířce 10-20 stupňů.

Napsat komentář