Větší bezpečnost při přebití a až čtyřikrát delší životnost, to jsou hlavní devizy nové generace lithium-iontových (Li-ion) akumulátorů vyvinuté vědci společnosti Siemens.
foto: Siemens
Pro efektivní využití těchto akumulátorů vědci sestavili počítačový model, který dokáže simulovat chování až několika stovek akumulátorů navzájem propojených do jednoho velkoformátového energetického úložiště.
Lithium-iontové akumulátory jsou dnes používány v celé řadě zařízení, od miniaturních sluchadel až po kontejnerové akumulátory sloužící ke stabilizaci distribučních sítí.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Ve Francii vyvinuli sodíkové baterie ve formátu 18650
Společně s jejich rozšířením se ovšem neustále zvyšují nároky uživatelů, není tedy divu, že jsou předmětem intenzivního výzkumu.
Nová generace akumulátorů v tomto ohledu představuje značný pokrok – oproti současným typům Li-on akumulátorů disponuje až čtyřikrát delší životností (oproti stávajícím cca 5 000 nabíjecích cyklů zvládnou inovované akumulátory 20 000 cyklů) a podstatně větší bezpečností akumulátorů, zejména při jejich přebití, kdy hrozí vznícení, popřípadě až výbuch akumulátoru.
Vědci zlepšení parametrů dosáhli změnou chemického složení elektrod akumulátoru. Anoda akumulátoru je místo klasického uhlíku tvořena vrstvou titaničitanu lithného (Li2TiO3), katoda pak lithium železo fosfátem (LiFePO4), jenž nahrazuje běžně používaný oxid lithia a dalšího kovu.
Stabilní sítě s Li-ion akumulátory
Právě dramatické zlepšení parametrů Li-ion akumulátorů, ke kterému došlo během posledních let, vede k jejich pronikání do stále většího množství odvětví. K nejperspektivnějším patří v tomto směru energetika, která se v současné době značně mění a stále větší procento z produkce elektřiny připadá na obnovitelné zdroje energie, zejména na solární a větrné elektrárny.
ZAJÍMAVOST: Ač se lithium-iontové baterie začaly vyvíjet již v 70. letech minulého století, první akumulátory tohoto typu pronikly na trh ve větší míře až začátkem 90. let. V současné době jsou díky svojí velké hustotě uložené energie, nulovému paměťovému efektu a pomalému samovybíjení, jedním z nejrozšířenějších prostředků pro ukládání elektrické energie.
Ty jsou ovšem závislé na přírodních podmínkách, do distribuční sítě proto vnášejí nový faktor – nepředvídatelnost produkce a z ní plynoucí výkyvy v dodávce. Jednou z cest, jak toto kolísání eliminovat, je instalace speciálních tlumících prvků.
Jejich „srdcem“ by mohly být velkokapacitní systémy sestavené z Li-ion akumulátorů, jež jsou schopné pojmout až několik megawatthodin energie. Pro podobné účely vyvinuli vědci speciální matematický model, jenž dokáže simulovat chování systému obsahujícího až několika set navzájem propojených akumulátorů.
Výstupem modelu není pouze popis elektrických vlastností systému, ale i mechanické a teplotní chování akumulátorů za různých provozních podmínek.
Je tak možné simulovat změny ve výstupním výkonu či kapacitě nově sestavených velkoformátových akumulátorových modulů v závislosti na účelu jejich použití, například pro stabilizování sítě, regulování frekvence apod.
Vypadá to na nižší
Vypadá to na nižší hustotu energie. Ve stacionárních zařízeních to nevadí. Teď jde ještě o cenu, technologickou, energetickou a materiálovou náročnost.
Ono to nemusí vadit ani u
Ono to nemusí vadit ani u některých typů EV. Já jsem byl s dojezdem skútru na 4x35Ah olovo spokojený. Bohužel to vydrželo tak jednu sezónu. Kdyby někdo prodával články za půl ceny li-ion se stejnými parametry jako olovo, ale násobně větší životností, urvu mu ruce.
Ale bohužel tohle už z principu věci nemůže být levnější než klasické LiFePO4 s uhlíkovou anodou a kvůli nižší hustotě energie zákonitě musí cena vycházet ještě výrazně hůř.
najlepsie boli NiCd, jedine
najlepsie boli NiCd, jedine co bolo treba bol spravne fungujuci power manazment na clanok. 10r bez zavahania v plnej sile.
10 let není problém pro
10 let není problém pro jakékoliv slušné NMC/NCA/LTO články, pokud se s nimi zachází odpovídajícím způsobem. Já ale myslel něco, co by skutečně bylo za cenu na kWh výrazně levnější než tyto články, byť za cenu vyšší hmotnosti a objemu. To NiCd ani NiMh nejsou.
jedine premena hmoty =
jedine premena hmoty = spalovanie (t.j. najlepsia chemicka reakcia).
uhlik v ovzdusi nie je zly, nechapem ako sa k takej demagogii doslo.
dalsia logicka premena je prvotna, cize vodik. od nej su odvodene dalsie. je to prvy prvok, material, origin, pociatok.
premena vodika na helium je nevratna, preto sa podporuje skor chemicka vazba zlucovania, voda – vodik – kyslik.
kedze volny vodik na zemi realne nie je, je neefektivne ho pouzivat, lebo bude sprostredkovany druhotny zdroj alebo prvotny ako akumulator energie. teda sa vyplati len ak nemame inu metodu uskladnovania.
kedze energiu slnka priamo uskladnit nevieme, iba druhotne, detto vyuzit druhotne, je jej uskladnene v akejkolvek forme si vzajomne rovnocenne.
Nerozumím, co jste chtěl
Nerozumím, co jste chtěl vyjádřit, tady se o vodíku vůbec nebavíme, asi jste si spletl články, resp. diskuze pod nimi.
A v čem tedy spočívá ta
A v čem tedy spočívá ta novinka? Z popisu jde o standardní LTO.