ABB ukazuje v Paříži systém pro elektrobusy

Inovativní technologie ABB pro nabíjení elektrických autobusů byla jedním z hlavních lákadel přehlídky ekologických dopravních systémů, konané u Eiffelovy věže v Paříži.

řehlídku řešení pro městskou dopravu budoucnosti uspořádal RATP, dopravní podnik francouzského hlavního města.
foto: ABB

Právě v Paříži se sešli vrcholní představitelé z celého světa, aby dospěli k celosvětové dohodě o řešení změny klimatu. Systém ABB, označovaný TOSA (francouzská zkratka výrazu „doprava s optimalizovaným systémem napájení“), byl na výstavě jediným plně elektrickým řešením pro kloubové autobusy.



Technologie ABB TOSA byla uvedena v roce 2013 v Ženevě, kde se používá na lince spojující letiště s hlavním městským veletržním výstavištěm.

Kloubový autobus je určený pro vysokokapacitní městskou dopravu a lze jej na vybraných zastávkách po trase dobít za pouhých 15 sekund, aniž by cestující museli vystoupit. Na každé konečné stanici se pak autobus dobíjí déle.

„Obrovský zájem o systém TOSA v Paříži je důsledkem atraktivních obchodních aspektů tohoto řešení,“ uvedl Olivier Augé, globální produktový manažer TOSA. „Městské dopravní podniky po celém světě chystají přechod na méně znečišťující technologie a mnozí se nyní jako po možném řešení poohlížejí po systémech s nulovými emisemi,“ dodal Augé.

V Paříži si podnik RATP stanovil cíl, aby do roku 2025 jezdilo 80 % jeho autobusů na elektřinu. Řízené pohyblivé rameno na střeše elektrobusu TOSA se na vybraných autobusových zastávkách za méně než sekundu automaticky spojí s nabíječkou. Tato funkce a doba nabíjení za 15 sekund minimalizují čas potřebný k nabíjení na zastávce.

Elektrobus TOSA je napájený z kompaktních akumulátorů na střeše autobusu, což zvětšuje prostor pro cestující uvnitř. Elektrobus dokáže zpětně získat energii při brzdění, což dále snižuje spotřebu energie vozidla. Autobus je dlouhý 18,75 metru a má přepravní kapacitu 143 cestujících.


Další výhodou systému TOSA je, že na rozdíl od tramvají a trolejbusů podél trasy potřebuje jen úspornou infrastrukturu. To snižuje jako vizuální znečištění způsobené elektrickým vedením a sloupy a také snižuje potřebu údržby.

ABB je předním dodavatelem rychlonabíjecích řešení pro elektrická vozidla. Vedle systému TOSA pro elektrobusy vyrábí stejnosměrné rychlonabíječky pro elektrické autobusy.

Portfolio výrobků ABB pro elektrické autobusy obnáší pohonné systémy (součásti, které přenášejí energii z motoru vozidla na kola) a prefabrikované rozvodny pro elektrobusy, které zajišťují napájení stejnosměrným proudem napojením na elektrickou síť.

tisková zpráva

15 Comments on “ABB ukazuje v Paříži systém pro elektrobusy”

      1. No je třeba objektivně
        No je třeba objektivně říci, že všechny dnes dostupné elektrobusy jsou v nejlepším případě na úrovni odpovídající BEV od Nissanu nebo VW. Bohužel nám tu chybí nějaká další Tesla, která by elektrobus udělala jako state-of-the-art.

        Čili dojezd 500km NEDC, baterie v podlaze která nijak neomezuje prostor pro cestující, lehký rám který by částečně kompenzoval hmotnost baterie. výkoný a tichý pohon, a k tomu nějaký 500kW Supercharger.

        Přitom takový elektrobus by v podstatě kompletně vyřešil problém čisté hromadné dopravy, neboť těch reálných 350-400km by mělo s rezervou pokrýt celodenní nájezd 95% linek.

        řekl bych, že současný stav má co dočinění s tím, že hromadná doprava nepatří mezi typický americký sen…

        1. Na co by autobus MHD
          Na co by autobus MHD potřeboval dojezd 500km? Fakticky žádná trasa MHD busů není delší než 20 km. Takže bohatě stačí dát menší baterii a za ušetřené prachy postavit na konečných dobíjecí stanice, kde se ten bus během 15 minutové povinné pauzy řidiče dobije. Takhle třeba busy od Proterry jezdí 24 hodin denně, jen se střídají řidiči.
          A baterie se nedávají do podlahy, protože busy MHD se dnes dělají prakticky výhradně nízkopodlažní, tj. není na ně dole místo.

          1. Pane mahdi, o té „15
            Pane mahdi, o té „15 minutové povinné pauze“ si nechejte zdát.
            Jezdil jsem po Brně s trolejbusem dvacet roků a často jsme z důvodu nějakého „záseku“ na trati jezdili furt dokola bez pauzy, takže by na nějaké nabíjení nebyl čas.
            Ale i tak vám, jménem dopravních podniků, děkuji za „výborný“ nápad.

          2. Jenže pokud máte baterii
            Jenže pokud máte baterii na 20km pak ji zničíte rychleji než baterii na 500km, navíc takový bus se dá nasadit i nameiměstské linky a obsloužit tak vesnice v okolí. Navíc sériová výroba takového busu povede k poklesu ceny, okud budete mít speciální konstrukce na příměstskou a městskou dopravu budtete mít menší podíl shodných dílů a tím vyšší cenu. Je to stejný důvod proč svého času měla Škoda a ČKD jeden typ pojezdů pro své čtyřnápravové lokomotivy, jednak to ulehčilo opravy (rozdíly byly jen v drobnostech) a jednak to umožnilo snížit výrobní náklady. Stejně tak zde, pokud bude podvozek pro autobus s dojezdem 300km, nebo 500km, a bude se na něm stavět městský bus, pak už jaksi bude sad i lepší tam přidat i zbytek baterie, nebo alespoň superkondenzátory.

            Co se týče baterie v podlaze, podívejte se na sílu toho co používá Tesla, tam ta síla není nějak závratná, instalace něčeho takového by nízkopodlažnost autobusu nemusela vůbec ohrozit, pouzse by se musela vytvořit u dvěří menší ramba a bavíme se o přebýšení odhadem 10-20cm.

            1. Je to tak, ono tady zase
              Je to tak, ono tady zase platí pravidlo proč to dělat jednoduše když to jde také složitě.

              Mě tedy přijde řešení elektrobusu, který na jedno nabití odjezdí celou směnu a přes noc se pomalu dobije ve vozovně jako nejlepší řešení z čistě provozního hlediska. Proč si safra přidělávat práci s nějakou extrémně drahou infrastrukturou?

              Dokonce mi to přijde až zcela absurdní v době, kdy se již nestaví nové trolejbusové tratě především kvůli tomu, že jsou strašlivě drahé jak na výstavbu tak především na provoz. Tak najednou výstavba FlashChargerů, které si cenově nijak nezadají s trolejbusovým vedením je najednou ta správná cesta?

              A co se týče té celkové nízkopodlažnosti vozu, tak to je do jisté míry také absurdní požadavek, když v celém voze je obvykle stejně jen 4-5 nízkopodlažních sedaček.

              Stavební výška Tesla baterie je 10cm a určitě by zde byl prostor jít někam k 8cm. Tudíž pak by akorát musela být ve voze od dveří vždy jakýsi mírná nájezdová rampa. Opět je to ale mnohem praktičtější řešení než kvůli stávajícímu řešení umístění baterie mít v 10,5m dlouhém voze obsaditelnost pouze jako v 8m.

  1. Hmmm, hezké. Ale mohu se
    Hmmm, hezké. Ale mohu se pouze dívat. U nás v Ostravě už bylo na dalších 15 let rozhodnuto. Dromedáři a velbloudi dvouhrbí (autobusy a kloubové autobusy na CNG) v počtu 105 ks už jsou od podzimu 2015 v plném provozu. Denně je potkáváme a vozíme se v nich. Prostě vibrací, hluku a kouře se na další skoro 2 desítky let, co trvá v průměru obnova vozového parku MHD, v Ostravě nezbavíme. 🙁
    Ještě, že alespoň těch tramvají a trolejbusů u nás přibývá. Jak počtem, tak moderností a zejména novými tratěmi.

  2. Zastavka docasne prelozena o
    Zastavka docasne prelozena o 100m dale… Moc casto autobusem nejezdim, ale uz nekolikrat jsem videl ceduli kde stalo ze z duvodu nejakych stavebnich praci byla zastavka docasne premistena nekam opodal. Pro takove pripady bude dopravni podnik udrzovat spalovaci autobusy, nebo jak by se resil vypadek jedne dobijeci stanice? Docasne premisteni dobijeni bych odhadoval jako dosti narocne.

Napsat komentář