Yamaha ukázala robotického motorkáře: Motobota

jsou další velká věc, která přijde co nevidět. Yamaha ale na autosalonu v Tokiu představila jinou revoluční věc: robotického motorkáře!

Yamaha Motobot – humanoidní robot, který umí řídit motorku
foto: Yamaha

Japonská Yamaha na domácím autosalonu v Tokiu ukázala humanoidního robota, který je schopný sám řídit motorku (v tomto případě běžnou, se spalovacím motorem).

Motobot není žádný amatér a osedlal rovnou supervýkonný motocykl Yamaha R1M o objemu 1000 ccm. Cílem výzkumu Yamahy je vyvinout robota, který bude schopen jezdit řídit motorku na závodní dráze.

auto robotický motorkář Yamaha Motobot

foto: Yamaha

Robot, který dokáže řídit motorku, ale není ničím tak výrazně novým. Když v roce 2004 uspořádala americká soutěž Grand Challenge, která podnítila zásadní rozvoj robotického řízení, jedním ze soutěžících byl i Anthony Levandowski.

Jeho Ghostrider Robot Team vytvořil z jednoválcového dirtbiku Yamaha první autonomní motorku. Příliš daleko nedojela, ale spolu s dalšími soutěžícími se stala základem pro masivní rozvoj robotické dopravy v následujícím desetiletí.

tisková zpráva

10 Comments on “Yamaha ukázala robotického motorkáře: Motobota”

  1. Protože při poslechu toho
    Protože při poslechu toho robotího hlasu cítím docela nepříjemnou „husinu“, přihodím jeden malý příspěvek…

    Možná by se našlo několik jedinců s pocitem, že se svět v některých ohledech „tak trošku“ žene do septiku. Krátké zamyšlení nad příčinou možná přinese zjištění, že lidstvo v určitých oblastech stále více postrádá lidskost – jakési nepsané měřítko vyspělosti dané civilizace. A další, stejně krátká myšlenka by mohla naznačit, že čím více je někdo strojem, tím méně je člověkem. Třeba takový parkovací asistent je super věc, pokud si chceme zjednodušit život. Zároveň však přiznáváme, že nechceme vůbec rozvíjet schopnost mozku vypořádat se s danou situací, o autopilotovi možná raději pomlčím. Budu souhlasit s názorem, že obojí zřejmě sníží nehodovost na silnicích, otázkou však zůstává, zda to přivede lidstvo k pokroku, tedy k rozvoji lidskosti. Dříve či později určitě ano, vše je tak má být, ale někdy je cena za to až příliš vysoká. V souvislosti s tím by se třeba mohly líbit filmy Terminator-Genisis a Her 🙂

    Civilizovaný svět není ten, jenž je pokrytý LTE signálem 8.generace, kde v restauracích obsluhují roboti a kde „lidé“ používají mozkové implantáty, které jim umožňují efektivněji pohybovat končetinami při chůzi ze schodů. Civilizovaný svět je ten, kde si lidé uvědomují, co to obnáší být člověkem, a snaží se podle toho jednat. Tak snad jsme ještě lidé…

    1. Pane Mřihlade, nemohu se
      Pane Mřihlade, nemohu se zbavit pocitu, že se dopouštíte chyby, když se domníváte že je člověk vrcholným posledním nejdokonalejším článkem vývoje.
      Ale my jsme jen jeden z mezistupňů a je nutno se s tím smířit a přizpůsobit tomu i své myšlení.

      1. Děkuji Vám moc za reakci,
        Děkuji Vám moc za reakci, ovšem vnímám to trošku odlišně. Máte pravdu v tom, že současný člověk zcela určitě a bezesporu není vrcholným článkem vývoje. Ale dokonalejším jej zřejmě neučiní ani sebelepší technologie digitálního charakteru, a to i kdyby byl díky exoskeletonovému obleku mnohem silnější, přesnější a rychlejší. Jedním z dalších článků je člověk, který vědomě používá větší část mozku a svých dnes převážně již zapomenutých, nebo do podvědomí či nevědomí odsunutých schopností. Ale přiznávám, že mám možná jen odlišné vnímání pojmu „dokonalost“.

        Nemám např. obavy, že by si stroj dokázal uvědomit sám sebe, a to z důvodů, jejichž popis přesahuje mé vyjadřovací schopnosti i prostor v této diskusi a jejichž poznání je čistě otázka vlastního prožitku. Navíc bych řekl, že nelze vyrobit produkt či stroj, který by svou strukturální úrovní a komplexností předčil „technologii“, s jakou byl vytvořen její tvůrce. Jinými slovy můžeme dát všechny vědecké hlavy světa dohromady a vyrobit I/O čip miliardkrát menším výrobním procesem, než jaký se dnes používá, přesto nebudeme ani na dostřel úrovni, s jakou je vytvořen např. list stromu. Berte to, prosím, řekněme jen jako takový „pocit“, že jediné, kde se člověk může spolupodílet na vývoji něčeho hmatatelného, co jej přesahuje, je stvoření nového života.

        Mám jen přání, abychom si jako lidé tohoto života vážili více než strojů, které nám ten život tzv. usnadňují, a abychom nezapomínali na lidskost, která z nás právě činí lidi.

Napsat komentář